(14.50 hodin)
(pokračuje Ondráček)
V návrhu Dublinu IV byl korekční přerozdělovací mechanismus, chcete-li povinné kvóty, vypočítáván a kontrolován Agenturou Evropské unie pro azyl, která se přímo zodpovídá nejvyššímu orgánu Evropské unie, Evropské komisi. Konečnou kontrolu nad plněním a fungováním povinných kvót měla mít Evropská komise. Při uplatnění korekčního mechanismu měl být použit referenční klíč založený na počtu obyvatel a velikosti ekonomiky jednotlivých členských států tak, aby tento mechanismus odlehčil členským státům, jež jsou vystaveny neúměrnému tlaku. Pokud se členský stát rozhodl, že se ke korekčnímu mechanismu po dobu 12 měsíců nepřipojí, byl povinen zaplatit pokutu ve výši 250 000 eur ročně za jednoho nepřijatého žadatele o azyl.
Další otázkou by mohlo být, jak je to se slučováním rodin. Po přijetí globálního paktu nastane členským státům nově povinnost slučovat rodiny nejen uprchlíkům, ale i migrantům, a to hlavně u dětí bez doprovodu a ve všech fázích migrace. Jak bude fungovat návratová politika? Globální pakt o uprchlících staví návratovou politiku pouze na bázi dobrovolných repatriací, a to i pro země původu uprchlíků. Hostitelské země mají po přijetí globálních paktů finančně, technicky a jinak podporovat země původu, čímž mají vyřešit příčiny vysidlování a zjednodušit návraty uprchlíků zpět do svých zemí. Přijetím globálního paktu o migraci bude členským státům znemožněno tzv. kolektivní vyhošťování. Každý migrant bude muset být posouzen individuálně a vyhošťování bude možné pouze tehdy, pokud bude v souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv. Přijdou-li migranti opouštějící své země z důvodu hledání nových ekonomických příležitostí, lidé opouštějící své domovy z důvodu potravinové nejistoty, chudoby, porušování lidských práv, nepříznivých dopadů klimatu a z důvodu dopadu nepříznivých katastrof, tak jak je vyjmenovává Newyorská deklarace, nebudou je členské státy moci vyhostit zpět do jejich zemí původu, protože by tím porušily lidská práva.
Jakou úlohu v těchto paktech sehrávají neziskové organizace? Můžeme říci, že globální pakty jsou neziskovkám ušity přímo na míru. Neziskové organizace budou mít po přijetí globálního paktu o uprchlících volné ruce nejen k přípravě a plánování, ale i k realizaci programů pro uprchlíky a migranty a pravomoc v přerozdělování financí. Neziskové organizace budou migrantům a uprchlíkům v plnění migrace jako lidského práva aktivně pomáhat, a to zcela beztrestně, v případech, kdy poruší jiná národní nebo mezinárodní práva, protože jim globální pakty zajišťují v podstatě imunitu. Tím se zlegalizuje a začne provádět nyní ilegální převaděčství, které přejde z kriminálních převaděčů na neziskové organizace. Tento krok migraci nesníží, ale naopak ji ještě více podpoří, protože migranti budou vědět, že je neziskové organizace bezpečně převezou do Evropy, odkud nebudou moci být jednoduše vyhoštěni a kde se o ně velmi dobře postarají.
Zajímavé je také, jak Evropská komise, nebo jak tyto pakty hovoří o možnosti informovat občany Evropské unie o těchto aktivitách. S přijetím globálních paktů signatářské státy přijímají i cenzuru na informace týkající se migrantů a migrace. Globální pakt o migraci zavazuje signatářské státy informovat pouze o pozitivech migrace, negativa jsou vnímána jako projevy rasismu a xenofobie. Médiím, která budou migraci kritizovat, budou zastaveny finanční a materiální prostředky.
Co říci závěrem. Globální pakty nejsou nastaveny tak, aby nelegální migraci utlumily nebo jí zabránily. Naopak, migraci, i masovou, podporují a nelegální migraci legalizují přesunutím prostředků a mechanismů řízení z ilegálních převaděčských skupin, chcete-li pašeráků lidí, na členské státy, legální mezinárodní instituce, neziskové organizace a soukromý sektor. Pokud budou globální pakty v prosinci v Maroku signatářskými státy přijaty, zaváže to tyto nadnárodní smlouvy ratifikovat i na národních úrovních, čímž se stanou závažnou součástí národního právního řádu. Má-li Česká republika zachovat vlastní rozhodovací pravomoc i v otázce migrace a poskytování azylu, měla by globální pakty nepřijímat a po vzoru velkého bratra za louží, Spojených států amerických, a Maďarska odstoupit od Newyorské deklarace o migrantech a uprchlících.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi poděkovat, že jste mě vyslechli. Zároveň mi dovolte poděkovat lidem, kteří mi zaslali podklady pro toto vystoupení. Jsem připraven na diskusi, zároveň žádám, aby diskuse byla věcná a pokud možno jsme se dobrali ještě dnes nějakého závěru. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Zaujměte prosím místo u stolku zpravodajů, odkud budete sledovat diskusi a shromažďovat návrhy.
Já tady mám v tuto chvíli nějaké omluvenky, které přišly nejdříve, a to je omluvenka paní poslankyně Adamové, mezi 14.30 a 19.00 se omlouvá z pracovních důvodů. Pan poslanec Pavel Bělobrádek se omlouvá od 14.30 do 15.30 hodin a potom od 16.30 do konce jednání. Pan místopředseda Hanzel se omlouvá od 14.30 do 15.30 z pracovních důvodů. Rušíte to? Ano, dobře, tak pan místopředseda ruší tuto omluvenku.
Mám tady dvě faktické poznámky, pana místopředsedy Stanjury a pana poslance Hrnčíře, a předpokládám, že se jedná o omyl z předchozí doby, tak to smažu. V tuto chvíli otvírám rozpravu, do které jako první je s přednostním právem přihlášen pan místopředseda Okamura, poté pan předseda Fiala, poté pan ministr.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, jsem rád, že se po iniciativě SPD a KSČM podařilo zařadit na program schůze projednání stanoviska ke globálnímu paktu OSN o bezpečné, řízené a pravidelné migraci a ke globálnímu paktu o uprchlících. Záměrně říkám pravidelné, protože v překladu toho anglického slůvka rozhodně k němu má blíže význam pravidelné.
Naše hnutí SPD s těmito dokumenty zásadně nesouhlasí, jelikož tyto dokumenty přinášejí nebezpečí pro Českou republiku a pro Evropu. Chceme, aby Česká republika odstoupila z těchto jednání a samozřejmě tyto dokumenty nepodepisovala, stejně jako to již udělaly USA a Maďarsko, a zřejmě se k tomuto dokumentu nepřipojí ani Polsko. Bohužel je však postoj Babišovy vlády k těmto dokumentům pozitivní, jelikož z toho, co vláda zatím prezentuje, vyplývá, že odstupovat z jednání nehodlá, a to tady potvrdil ve svém úvodním vystoupení i ministr vnitra a zahraničí Jan Hamáček. Vláda se tedy nadále hodlá stavět k migraci vlažně.
Tyto dokumenty OSN se přitom pokoušejí definovat migraci jako základní lidské právo a také definují právo na překračování hranic. Podle tohoto dokumentu OSN je migrace nezastupitelným a dobrým procesem, což jsou slova z tohoto dokumentu, který by měl být podpořen. Vychází ovšem z překrouceného výkladu čl. 13 bodu 2 Všeobecné deklarace lidských práv, podle kterého má každý - cituji - "právo opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní, a vrátit se do své země". Ano, právo svou zemi opustit patří ke svobodě každého z nás, nijak z toho ovšem neplyne právo usadit se kdekoli na světě bez ohledu na ty, komu daná země patří.
Filozofií OSN a zjevně také europarlamentu a poslanců jiných stran tady v Poslanecké sněmovně je legalizovat globální squatting. A nejen legalizovat, plánují ho finančně a legislativně podporovat. A známe už i první smělé plány. Globální kompakt vyzývá k poskytnutí kapacit pro přesídlení deseti procentům celkového počtu uprchlíků ve světě ročně. Abychom věděli, o jakém čísle mluvíme, OSN loni odhadla, že ve světě momentálně žije 258 milionů lidí mimo svou zemi původu. Tohle číslo se ovšem znásobí ihned v momentě, kdy se Evropa ke starosti o uprchlíky přihlásí. Víme všichni, co nastartoval jeden hloupý výrok paní Merkel. ***