(18.20 hodin)
(pokračuje Maláčová)
Implementace právní úpravy elektronických neschopenek do praxe není jednoduchou záležitostí a harmonogram projektu realizace byl od počátku poměrně napjatý. Po zastavení projektu mou předchůdkyní paní ministryní Němcovou, která navrhla vládě právní úpravu zrušit a projekt o dva roky odložit, objektivně již nelze projekt elektronických neschopenek realizovat s původní účinností od 1. ledna 2019. Je proto třeba na tuto situaci reagovat a projekt elektronických neschopenek časově posunout. Nedomnívám se jako moje předchůdkyně, že nutně o dva roky a že je nutné právní úpravu již jednou velkou většinou poslanců schválenou rovnou rušit. Místo toho bych chtěla Sněmovně doporučit odložení účinnosti tohoto zákona o jeden rok, to jest na 1. 1. 2020. Právní úprava elektronických neschopenek sice není v důsledku její velmi rychlé přípravy úplně bezchybná a v první fázi projektu MPSV identifikovalo některé dílčí legislativní problémy, nejsou však takového charakteru, aby ohrožovaly fungování agendy nemocenského pojištění, a lze na ně reagovat při nejbližší novelizaci zákona o nemocenském pojištění.
Dovoluji si vás proto požádat o podporu návrhu na odložení účinnosti i z toho důvodu, že s platnou právní úpravou budeme moci v projektu pokračovat. Zrušení právní úpravy pro náš resort znamená naopak další prodloužení nežádoucího zpoždění úplné elektronizace pracovních neschopností, protože investovat prostředky na úpravu aplikací budeme moci až po schválení úpravy nové.
I když jsem bohužel musela akceptovat, že cílové, všem vyhovující řešení elektronické neschopnosti v lednu 2019 připraveno nebude, část řešení realizovat v příštím roce přesto můžeme. V první řadě jsme schopni realizovat od ledna 2019 službu pro zaměstnavatele, aby se elektronicky mohli České správy sociálního zabezpečení dotázat, zda zaměstnanec, který nenastoupil do práce, je či není v pracovní neschopnosti. Aby měla pro poskytování této služby ČSSZ co nejdříve informace o vzniku nových pracovních neschopností, navrhnu vládě v nejbližší době dílčí změny zákona o nemocenském pojištění, tzv. první etapu elektronických neschopenek, kdy by některá hlášení podávaná ošetřujícími lékaři orgánům nemocenského pojištění, zejména hlášení o vzniku a skončení dočasné pracovní neschopnosti, probíhala pouze v elektronické formě. Druhá etapa, to jest úplná elektronizace, bude zavedena, pokud se přikloníte k mému doporučení na odložení právní úpravy, od 1. ledna 2020, a pokud se přikloníte k návrhu mé předchůdkyně paní exministryně Němcové, pak o rok později, od 1. ledna 2021. Projekt elektronických neschopenek, který je věcně správný a je plně v souladu s trendem obecné elektronizace, se tak v žádném případě neopouští.
Dovolte mi, abych k projektu elektronické neschopenky doplnila ještě jednu velmi důležitou informaci. Součástí změn, které přinesl zákon č. 259/2017 Sb. na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu, je převedení registrů vedených dosud Českou správou sociálního zabezpečení, to jest registru pojištěnců a registru zaměstnavatelů, do jednotného informačního systému, jehož správcem je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Tato úprava znamená, že se má od 1. ledna 2019 stát MPSV správcem aplikací ČSSZ, přičemž tato bude pověřena konkrétními činnostmi nezbytnými pro jejich vývoj a provoz. Ukázalo se však, že toto převedení k datu 1. ledna 2019 není v praxi reálné a bylo by předčasné, protože v průběhu roku 2018 nebyl převod správcovství dostatečně připraven a přinesl by pro činnost České správy sociálního zabezpečení zvýšená rizika. Nicméně rovněž u této změny navrhuji místo zrušení a posílení autonomie ČSSZ odklad účinnosti o jeden rok, protože koncepční vývoj aplikačního programového vybavení s jednotnou strategií v celém resortu MPSV považuji z pohledu zajištění efektivního eGovernmentu za nezbytné.
Děkuji vám za pozornost a prosím o postoupení návrhu zákona do dalšího čtení.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Lukáš Kolářík je zpravodajem pro prvé čtení. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.
Poslanec Lukáš Kolářík: Dobrý podvečer, dámy a pánové. Vážení kolegové, dovolte mi také přednést svoji zpravodajskou zprávu k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 259 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona předložený Ministerstvem práce a sociálních věcí ruší předchozí novelizaci výše uvedených zákonů, která upravovala postupy při rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti a karanténě pro účely poskytování nemocenského z nemocenského pojištění založené na listinné formě v podobě předepsaných tiskopisů. Od 1. ledna 2019 měla být zavedena fakultativní elektronická forma v rámci těchto postupů, tzv. eNeschopenka, a to na základě zákona právě č. 259/2017 Sb., kterým se mění tento zákon.
Zákon č. 259, který tento vládní návrh navrhuje zrušit, byl schválen Poslaneckou sněmovnou v minulém volebním období a jeho účinnost byla nastavena od 1. 1. 2019. Navrhovatel v důvodové zprávě uvádí, že se jedná o odložení projektu eNeschopenky o dva roky, tedy do roku 2021. Toto tvrzení je ovšem mylné, neboť z předmětného návrhu je zřejmé, že se nenavrhuje projekt eNeschopenky odložit, ale navrhuje se jeho úplné zrušení. Navrhovatel dále v důvodové zprávě argumentuje nevhodným způsobem přijetí této novely, která byla předložena ve formě poslaneckého pozměňovacího návrhu, a dle navrhovatele tak nedošlo k řádnému připomínkovému řízení. Toto tvrzení je pravdivé. Nutno ovšem podotknout, že tento uváděný poslanecký pozměňovací návrh zpracovalo právě samo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Je tedy tak přinejmenším zvláštní, že nyní tento postup kritizuje a navrhuje kvůli tomu projekt eNeschopenky zrušit.
Do příprav projektu eNeschopenky byli dle dostupných dokumentů zapojeni zástupci z řady odborníků z Ministerstva práce a sociálních věcí, České správy sociálního zabezpečení, Ministerstva vnitra, včetně odboru hlavního architekta, Ministerstva zdravotnictví, zástupce vlády České republiky, ÚZIS, SÚKL, lékaři České lékařské komory, České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, zástupci Sdružení praktických lékařů, odborů a zástupců zaměstnavatelů, například Svazu průmyslu a dopravy, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky a zpravodajských služeb. Je tak zřejmé, že návrh připomínkovala celá řada subjektů a profesních organizací, kterých se zavedení eNeschopenky přímo dotýká. Není tedy pravda, že by projekt nebyl dostatečně diskutován, jak navrhovatel v důvodové zprávě uvádí.
Další argumenty pro zrušení projektu eNeschopenky navrhovatel v důvodové zprávě neuvádí. Spolu se zrušením projektu eNeschopenka se rovněž navrhuje vyjmutí registrů vedených Českou správou sociálního zabezpečení, tedy registr pojištěnců, registr zaměstnavatelů a nový registr ošetřujících lékařů, z jednotného informačního systému práce a sociálních věcí. Toto vyjmutí by ovšem zcela nabouralo koncept jednotného informačního systému a jde zcela proti smyslu eGovernmentu. Bez jednotné datové základny bude jakákoli snaha o digitalizaci tohoto resortu marná.
Vzhledem k těmto faktům navrhuji, stejně jako předkladatel, který v tuto chvíli změnil názor, odložit účinnost tohoto zákona a dát ministerstvu prostor k tomu, aby mohlo projekty nutné pro spuštění jednotného informačního systému dokončit, systém spustit, vyvázat se ze závislosti na jednom dodavateli a snížit náklady na provoz těchto agendových systémů.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které je jako první přihlášen pan poslanec Bauer. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Bauer: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené dámy a pánové, dovolte mi pár slov k předložené novele rušící eNeschopenku. Musím se přiznat, že jsem za posledních pár měsíců četl mnoho legislativních předloh. Nečekal jsem, vážená paní ministryně prostřednictvím pana předsedajícího, žádné zázraky, ale při přečtení tohoto návrhu je mi opravdu hodně smutno. Ano, může se to stát. Může se stát, že vláda, nebo i my poslanci máme příliš velké oči a přijmeme změny, jejichž uvedení v život vyžaduje více práce, než je možné odvést ve vymezeném čase. To se samozřejmě může stát. Pak nezbývá nic jiného, než účinnost daných opatření posunout nebo odložit, protože to je lepší varianta než vystavit úředníky a veřejnost chaosu. Problém ale podle mého názoru nastává, když se z toho stane nebo stává pravidlo a když se přijímají některé zásadní změny pochybným způsobem, který už dopředu dává tušit, že realizace samotná určitě nedopadne dobře.
Proč to říkám? Ministerstvo práce a sociálních věcí selhalo už dříve, když prosadilo zavedení eNeschopenek spolu se zavedením jednotného informačního systému práce a sociální věcí nestandardní cestou poslaneckého návrhu, což se tady samozřejmě také velmi často děje. Byl to nesporně návrh zpackaný, nedomyšlený a špatně připravený. Nakonec i ta samotná důvodová zpráva, pokud byste si našli čas a přečetli ji, doprovázející tuto aktuální předlohu, neříká nic jiného, než že to je nepovedený a nedomyšlený návrh. Ono to z toho možná příliš nevyplývá, protože důvodová zpráva je psána úřednickým korektním sloganem, takže to na první pohled tolik nevyznívá. ***