(17.40 hodin)
(pokračuje Rais)
Druhý pozměňovací návrh je veden pod číslem 1038 a umožňuje vysoké škole vedení osobních údajů v elektronické databázi u většiny agend, to je včetně ubytování, stravování, knihoven apod. Také tento pozměňovací návrh podporuje jak Rada vysokých škol, tak páni rektoři. Tento pozměňovací návrh byl také projednán s pracovníky Ministerstva školství a s panem ministrem.
Přihlásím se potom ke dvěma pozměňovacím návrhům. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, děkuji. Pan poslanec Vyzula, po něm v obecné rozpravě pan poslanec Luzar. Prosím, máte slovo.
Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. Dobré odpoledne, dámy a pánové. Dovolte mi, abych se zde zmínil o svém pozměňovacím návrhu pod číslem 1298, který se týká zákona o ochraně osobních údajů, a to ve smyslu zdravotnických informací. Jak všichni víme, zdravotnické informace jsou velmi citlivé pro každého z nás, velmi senzitivní, jsou to mnohdy intimní záležitosti a je třeba je ošetřit tak, aby byly v souladu s danou novelou zákona. Pacienti totiž mají právo na to, aby se dostali ke svým údajům i ze zdravotnické dokumentace. Ty v současné době mohou získat poměrně složitým způsobem, kdy požádají poskytovatele zdravotní služby, nemocnici nebo svého lékaře, a ten v podstatě administrativní prací musí potom zkopírovat dokumentaci v takovém rozsahu, jaký pacient požaduje.
Vzhledem k tomu, že jsme v době elektronizace a digitalizace, kde osobně já sám podporuji takzvaný eHealth, aby byl dostupný i v naší republice pro naše pacienty, tak právě pacient by se mohl dostat ke svým údajům elektronickou podobou přes internet. Ovšem v případě, že se přihlásí třeba čipovou kartou nebo občanským průkazem s čipem do daného systému daného poskytovatele zdravotní služby, tak je potřeba, aby se přesně identifikovalo, o koho se jedná, zda se jedná opravdu o Jiřího Nováka s daným rodným číslem nebo s číslem občanského průkazu. A toto je potřeba potom převést dál přes poskytovatele na naše registry, které jsou jednak pod ÚZIS, Ústavem pro zdravotnické informace a statistiku, a dále pod NZIS, to znamená pod Národním zdravotnickým informačním systémem. Poskytovatel si tedy zjistí, jestli takovýto pacient, takováto osoba, pod těmito údaji existuje, a může mu potom poskytnout dané informace, jako třeba diagnózu, léčbu atd.
Můj pozměňovací návrh, který je v souladu s ministerstvem a je po konzultaci s Ministerstvem zdravotnictví, umožňuje vlastně poskytovateli zdravotnických služeb zjištění a nahlédnutí do Národního zdravotnického informačního systému a potom následně umožní pacientovi přístup k jeho zdravotnickým informacím. To je vše, děkuji vám.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Luzar, po něm pan poslanec Koten. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil se svým pozměňovacím návrhem k sněmovnímu tisku 139. Jedná se o drobnou technickou úpravu, která umožní, měla by umožnit firmám podnikajícím v energetice a při výkonu státní správy v energetických odvětvích získání údajů o rodných číslech. Rodná čísla doposud, pokud nejsou nahrazena nějakým jiným identifikátorem, a hovoříme o tom už mnoho let, že by se měl změnit, doposud slouží jako stále jednoznačná identifikace občana a v mnoha sférách podnikání se s tím počítá. Některé tyto sféry jsou již ošetřeny v zákoně a ti, kteří je poskytují, mají možnost si rodná čísla zpracovávat a GDPR se na nevztahuje. Bohužel energetici tuto záležitost nemají a doposud nastanou problémy v rámci jednoznačné identifikace konkrétních uživatelů energetických sítí a dalších záležitostí. Proto navrhuji tuto změnu do tohoto zákona provést.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Koten. Připraví se pan poslanec Výborný. Prosím, máte slovo.
Poslanec Radek Koten: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, můj pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů, sněmovní tisk 139, je v podstatě změna zákona o elektronických komunikacích, zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 468/2011 Sb. a zákona č. 167/2012 Sb. a mění se právě takto: V § 33 na konci odstavce se doplní věta: Pokud v souvislosti s voláním na čísla tísňového volání koncové zařízení, z něhož je volání uskutečňováno, umožňuje automaticky vytvořit a odeslat pracovišti pro příjem volání na čísla tísňového volání textovou zprávu obsahující informace o tom, kde se volající nachází, není k vytvoření a odeslání takové textové zprávy třeba souhlasu osoby, jíž se údaje týkají.
Odůvodnění je, že s rozvojem technologií v oblasti elektronických komunikací dochází i k rozvoji nástrojů sloužících i k záchraně životů, ochraně zdraví či majetku. Mezi takové nástroje patří i vytváření lokalizačních zpráv ve formátu AML, který je definován v technickém standardu ETSI TR 103393. Konkrétně jde o takzvanou službu Emergency Location Services, dále jen ELS, vyvinutou společností Google. Její podpora je zavedena v koncových zařízeních s operačním systémem Google Android a též v operačním systému Apple iOS verze 11.3.
AML je v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/22 Evropské směrnice ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, takzvaná směrnice o univerzální službě, s doporučením Komise ze dne 25. července 2003 o zpracování informací o místě volajících v elektronických komunikačních sítích v zájmu zlepšení určení místa volajícího v rámci služeb pro tísňové volání. Služba ELS nyní funguje již v osmi státech Evropské unie, například v Rakousku, Estonsku, Belgii, a v osmi dalších se připravuje spuštění v nejbližším období.
Princip fungování této služby spočívá v tom, že koncové zařízení, například mobilní telefon s uvedeným operačním systémem, provede při vytočení čísla tísňového volání čísla 112 nebo národního čísla tísňového volání, kontrolu stavu baterie v koncovém zařízení a v případě, že má dostatečnou kapacitu, následně automaticky zjištění polohy koncového zařízení a tuto informaci vloží do krátké textové zprávy SMS ve formátu AML, kterou odešle na pracoviště pro příjem tísňových volání. Základní podstatnou funkcionality AML SMS je, že zpráva je automaticky vytvářena operačním systémem a odesílána koncovým zařízením a obsahuje informace o poloze volajícího a důležité informace pro zpracování polohy volajícího. Umožňuje záchranným složkám vyslat potřebnou pomoc na zcela konkrétní místo, a tím zkrátit podstatně čas pro poskytnutí pomoci. Řada osob není při tísňovém volání schopna určit svoji polohu, což je ve většině případů i poloha mimořádné události, například dopravní nehoda na dálnici. Protože služba ELS využívá konkrétních polohových souřadnic zjištěných prostřednictvím satelitní lokalizace, poskytuje tak SMS AML přesnější určení polohy volajícího při volání na čísla tísňového volání, než představuje dosud používané zjišťování prostřednictvím provozních a lokalizačních údajů - § 90 a 91 zákona o elektronických komunikacích - což umožňuje efektivnější zásah záchranných složek. ***