(16.50 hodin)
(pokračuje Profant)
To jsme se bavili o výrazně vyšší částce, než která je navržena právě tiskem 138/8 od výboru pro veřejnou správu. Tato úprava je na hranici ústavnosti a my to velmi pravděpodobně budeme ochotni testovat i cestou Ústavního soudu. Ale nejen to. Co podnikatelské prostředí? My jim tady hrozíme sankcemi 20 milionů eur, ale našim samosprávám, které disponují i třeba 50miliardovým rozpočtem, budeme účtovat sankci 10 tisíc korun? To vám připadá přiměřené?
A stejně tak bych chtěl apelovat na pana poslance Raise prostřednictvím pana předsedajícího, že vysoké školy jsou taky velmi velké subjekty, které si snad umí udělat pořádek v osobních datech a nepředávat je. Já nemám nic proti digitalizaci procesů ve školách, i když si myslím, že na to není potřeba zákon, ale opět pokuta 100 tisíc pro univerzity s miliardovými rozpočty mi nepřipadá vůbec přiměřená.
K otázkám, které tu vznesl pan Valenta, se vyjádřím v dalším bodu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ondřeji Profantovi za jeho vystoupení. Nyní vystoupení pana poslance Leo Luzara, který je zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi se nejdřív zeptat, jestli k bodu 13 je společná rozprava. Bude zvlášť. Čili omezím své připomínky pouze ke sněmovnímu tisku 138.
Dovolte mi, abych vás seznámil se svými pozměňovacími návrhy, které jsem si dovolil předložit a které stanovují v článku 2, který se týká novinářských výjimek obecně, berte prosím s uvozovkami novinářské výjimky, povinnost vytvářet takzvaný kodex. Kodex chování, který by údaji, které mají plnou ochranu tohoto zákona - a vlastně novináři nemají povinnost vůbec nic zveřejňovat, jakékoliv údaje můžou prohlásit za novinářské tajemství, jak jsme se s tím setkali možná někteří z nás, že advokáti mají také úplnou absolutní mlčenlivost, že nemusí ani říkat, kdo je jejich klient. Totéž se vlastně v tomto pohledu může objevit u novinářů. Proto bych navrhl, aby se do zákona dostal bod, který by nařizoval vytvářet takzvaný kodex fungování nakládání s osobními údaji pro tyto subjekty a také jeho možnost kontroly pro Úřad pro ochranu osobních údajů, tohoto kodexu, aby se tyto organizace podle něho řídily, protože většinou jsou to velké mediální domy s docela velkým obsahem dat a osobních údajů, které shromažďují. To je jeden pozměňovací návrh.
Druhý pozměňovací návrh, který předkládám, je možná mírně úsměvný, ale dovolím si jej krátce zdůraznit. V hlavě 5, v sídle úřadu, se hovoří o hlavním městě Praze. Já si zde dovolím navrhnout pozměňovací návrh, který by ustanovil toto sídlo úřadu ve statutárním městě Ostrava. Dlouhodobě hovoříme o decentralizaci státní správy a podílu krajů na fungování státu. Já si myslím, že je dobrý příklad Brna coby statutárního města, které převzalo vyšší úroveň soudní moci od Ústavního soudu počínaje k dalším soudům následujícím. Je dobrým příkladem toho, jak státní správa může velice dobře přispívat k fungování jiných měst než Praha. Brno se stalo centrem právních funkcí a já bych tímto návrhem rád dosáhl, aby se Ostrava stala sídlem informačních technologií, bezpečnosti a těchto záležitostí. Vysoká škola báňská a Technická univerzita jsou na to připraveny. A také město Ostrava je připraveno poskytnout budovy a další věci. Čili jsou zde předpokládány nízké náklady spojené se vznikem tohoto úřadu. Samozřejmě to narazí na určitý, řekněme, odpor úředníků zvyklých vždy sídlit v Praze, ale já si myslím, že zkusit přerušit tu tradici, že centrální úřad musí být povinně v Praze, by mohlo stát za úvahu. Sám jsem zvědav, jak se s tím, kolegové, vyrovnáte.
Další věci se týkají úpravy mezinárodní spolupráce. Ale tím vás zatěžovat nebudu, to se rozhodne hlasováním a není to dle mého názoru až tak markantní záležitost, která by stála za věc.
Další návrh, který předkládám, je možná na úvahu. Přiznám se, že bude vyžadovat i určité uvažování v kontextu toho, co tady zaznělo, týká se to určitých postupů při sankcionování. Padla tady slova o obcích, krajích, padla tady slova o vysokých školách. Já bych tady chtěl zdůraznit jednu věc, ke které se možná nechceme příliš vyjadřovat, ale já si myslím, že je stejně důležitá, a to jsou politické strany. Každá trošku početnější politická strana nebo hnutí, které sbírají data svých členů, mají je v nějaké evidenci, používají je na plakátech, ukazují jejich fotky, disponují jimi, mají na sobě obrovskou zodpovědnost za nakládání s těmito osobními údaji. Právo být zapomenut, právo být vymazán - a kdo někdy vedl nějakou evidenci členské organizace nebo podobně, mi dá jistě za pravdu, že je to docela problematické. Ale hlavně se ukazuje, že by to mohlo být problematické i ve zneužití tohoto institutu a sankcí a pokut vůči své politické straně, se kterou jsem se ve zlém rozešel, a můžu poukazovat na některé věci týkající se mé osoby, které jsou někde zveřejňovány, a už nechci, aby tam byly s touto politickou stranou dávány dohromady. Tyto problémy si jistě každý ve své praxi dokáže představit a mohly by se ukázat jako problémem obecným.
Tady bych chtěl upozornit v tomto pozměňovacím návrhu na tento problém a samozřejmě předpokládám, že zpracovatelé se k tomu postaví čelem. Nějaké návrhy již zazněly na projednávání na výboru, ale bohužel ze strany navrhovatelů nebyly dotaženy do nějakého zdárného konce týkajícího se právě těchto politických stran. Oni se spíše drželi toho, že vlastně nic nehrozí, že politické strany jsou jakoby mimo, že to přece je úplně jakoby bokem. Ale bohužel zkušenosti s jinými zákony, které, ač bylo totéž tvrzeno, dopadly nakonec docela přísně a zkušenosti s financováním politických stran a tímto úřadem, který vznikl a měl být také spíše podpůrným kontrolním orgánem, ale nakonec se soustředil na sankce, a mnohé politické strany to již pocítily ve svých pokladnách, nás nabádají k tomu, abychom měli v této věci zvýšenou opatrnost.
Ke konkrétním číslům se přihlásím v podrobné rozpravě. A také mám změnu ke sněmovnímu tisku 139, ale to až bude na pořadu jednání. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Leo Luzarovi. Vyvolal dvě faktické poznámky. První je pana poslance Mariana Jurečky a potom Marka Výborného. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, kolegové, já jsem tady v probíhající rozpravě zaznamenal výtky některých z vás k tomu, že tady je ze strany klubu KDU-ČSL navrhováno určité vyjmutí skupiny dotčených subjektů ze sankcí v případě GDPR. Není to o tom, aby tyto subjekty neměly povinnost dodržovat zákon, ale skutečně bychom využili toho, co nám tady dává právo Evropské unie, že si můžeme dovolit na určité subjekty sankce neuplatňovat.
Někteří tady zmiňovali, že je to něco nesystémového, něco neobvyklého. Já bych tady chtěl připomenout, že i naše Ústava, naše legislativa zná momenty, kdy se ukládají povinnosti, očekává se, že dotyčný se bude chovat podle zákona, aniž by k tomu byla vždy dána nutně finanční sankce. Když jsem zmiňoval Ústavu, tak začnu například u úřadu prezidenta, kde jsou prostě dány povinnosti, ale nejsou jmenovány sankce, a mohou na druhé straně skončit otázkou našeho správního řádu, který taky ukládá povinnosti. V případě neplnění není nutná finanční sankce, ale je možné tyto věci řešit domluvou.
Takže prosím pěkně, nežijme pořád v zajetí toho, že musíme vždy, když na něco přijdeme, okamžitě nějakému subjektu dávat sankce. Využijme také jednou jako Česká republika toho, že nemusíme být papežštější než Brusel. Podívejme se k sousedům do Rakouska, kde toto aplikovali naprosto v pohodě. Takže bych prosil, vnímejme tyto věci, že nemusíme být vždycky tím drábem s tím bičem, ale že můžeme také očekávat, že subjekty jsou si vědomy svých povinností bez nutnosti finanční sankce. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Marka Výborného, další faktickou poznámku má pan poslanec Jiří Bláha. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce. ***