(15.40 hodin)
(pokračuje Aulická Jírovcová)
Druhý pozměňující návrh je vlastně, že umožní legálně transparentní úhradu život zachraňujících pomůcek pro pacienty s plicní arteriální hypertenzí. To znamená, pacientům s plicní arteriální hypertenzí je hrazeno léčivo, díky kterému mohou žít. Pro jeho ambulantní aplikaci jsou nezbytné infuzní pumpy s příslušenstvím, které se paradoxně nehradí, a systém se tak různě obchází a tyto nezbytné pomůcky se různým způsobem dotují. Pozměňující návrh má tedy i plnou podporu odborné společnosti. Proto samozřejmě ve třetím čtení a samozřejmě i na garančním výboru budu žádat o vaši podporu k těmto pozměňujícím návrhům. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Haně Aulické. Nyní pan poslanec Daniel Pawlas a připraví se pan poslanec Válek, který je zatím posledním přihlášeným do rozpravy obecné. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Daniel Pawlas: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych představil svůj pozměňovací návrh. Mám ho rozdělený do tří částí. V první části se týká inkontinence, kdy předložená novela zákona č. 48/1997 Sb. počítá se spoluúčastí pojištěnců ve výši 2 % v případě zdravotnických prostředků určených pro pacienty s inkontinencí třetího stupně, což jsou typicky klienti domovů sociální péče. Až dosud tito pojištěnci na předmětné zdravotnické prostředky nedopláceli. Ze statistik je patrné, že nejvíce inkontinencí postiženou skupinou jsou právě ženy ve věkovém rozmezí 75 let a výše, a tato skupina patří zároveň i mezi skupiny obyvatel nejvíce postižených chudobou. Druhou nejpostiženější skupinou jsou muži ve vysokém seniorském věku a lidé postiženi jakoukoliv formou mozkové dysfunkce, ať už způsobené úrazem, akutním onemocněním, či vrozenou vadou.
Vzhledem k tomu, že v současné době neexistuje v zákoně obecný ochranný limit na výši doplatků uhrazených za zdravotnické prostředky, by jakákoliv částka nové spoluúčasti mohla být neúměrně zatěžující pro tuto sociální skupinu pacientů. Navrhované opatření se pak výrazně dotkne zejména klientů pobytových sociálních služeb - domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, domovy pro osoby se zdravotním postižením - kteří mají velmi limitovaný příjem definovaný zákonem č. 108/2006 Sb. na úroveň 15 % starobního důchodu, ze kterého musí hradit např. i nemalé doplatky na léky, z nichž zdaleka ne všechny jsou opatřeny ochranným finančním limitem.
S ohledem na výše uvedené upozorňuji, že v ČR je i 160 tisíc osob s demencí. Tyto osoby převážně trpí těžkou formou inkontinence a jsou odkázány na pomoc rodiny, a to jak fyzickou, tak i finanční, nebo jsou umístěny ve specializovaných centrech. Pečující osoby, u nich vždy musí využívat i jiné, nemalé finanční zdroje, než je příspěvek na péči, na zajištění péče a případná jejich nová finanční participace na každodenní inkontinenci k pomůcce může mít pro ně natolik zásadně zatěžující dopad, že nebudou již objektivně schopny všechny finanční potřeby o péči o své blízké splnit. Ač na první pohled se to zdá marginální částka, 2 %, tak pro tyto lidi to je zásadní, při tom, že jim zůstává jenom 15 % z jejich starobního důchodu.
Je nutné zdůraznit a vždy mít při stanovování těchto opatření na paměti, že inkontinenční pomůcky využívají v drtivé většině osoby s tím úplně nejtěžším postižením, z nichž prakticky absolutně mizivá část má jakýkoliv jiný příjem než důchod. Nejsou absolutně jakékoliv výdělečné činnosti schopny a ve většině případů jsou zcela nemajetné. Značná část z nich má navíc bohužel i velmi disharmonické rodinné vazby, a proto nelze ani spoléhat na jakoukoliv úhradu doplatku jejich rodinou.
V části B svého pozměňovacího návrhu se skloním a navrhuji... a jeho cílem je, aby se napravila historická nespravedlnost, která byla zakotvena již v rámci číselníku zdravotních pojišťoven, kdy ekvivalentní zdravotnické prostředky měly nižší úhradu, a to čistě jen z důvodu jejich dřívější registrace, což si myslím je naprosto absurdní. S ohledem na faktickou nemožnost navýšení cen v rámci dotčených číselníků v průběhu řady let je nyní nezbytné, aby systém nepokračoval diskriminací jedné skupiny ekvivalentních zdravotnických prostředků oproti skupině druhé. Vzhledem k tomu, že i nový systém je evolučně nastaven dle analýz a výkaznictví zdravotních pojišťoven, pokračuje bohužel ve výše uvedených případech dosavadní stav. U dvou úhradových skupin zdravotnických prostředků jsou tak výše úhrady nedostatečné.
Navrhuji navýšení úhradových limitů hydropolymerů polyuretanů a pěn z 0,96 Kč na 1,74 za centimetr u gelu, resp. 2,17 za centimetr u gelu s okrajem, přesně (to) kopíruje nastavení úhradových limitů u srovnatelných výrobků se silikonem.
K části C mého pozměňujícího návrhu je nutné uvést, že tato změna vychází z prostého faktu, že příslušná podkategorie úhradové skupiny, která se nazývá obinadla a náplasti, avšak tyto zdravotnické prostředky, které jsou podmnožinami této podkategorie, reprezentují pouze obinadla. Náplasti by tak oproti současnému stavu nebyly hrazeny vůbec. Náplasti jsou důležité zdravotnické prostředky, které v současné době zdravotním pojišťovnám nezatěžují zásadně rozpočet, přičemž ale přínos pro pacienty je zásadní. Tato úhradová skupina nebyla ani předmětem diskusí o vyřazení z úhrad mezi ministerstvem, zdravotními pojišťovnami a zástupci dodavatelů. Takže si myslím, že by bylo správné, aby se i náplasti proplácely, a myslím si, že je to prostředek, který využíváme všichni skoro každodenně.
Já se potom přihlásím v podrobné rozpravě ke svému pozměňovacímu návrhu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Danielu Pawlasovi. A nyní má slovo pan poslanec Válek, v tuto chvíli stále poslední přihlášený do obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, tak dostali jsme se do situace, kdy asi zřejmě všichni budeme muset nějakým způsobem podpořit ten zákon kvůli pacientům. Ne že bychom ho považovali za ideální, on se chystá řadu let. Ale já mám samozřejmě několik výhrad nebo několik nejasností, dotazů.
Ten jeden se shoduje s tím, co říkal kolega Kaňkovský, a to je to, že součástí tohoto zákona je vlastně seznam těch výrobků. A ten seznam, z mého pohledu doposud se každý rok obměňoval po dohodě s pojišťovnami. Objevoval se nový seznam, vždycky to bylo součástí jakési dohody. Takže já předpokládám, že tento zákon se každý rok jednou, možná dvakrát v parlamentu objeví, vždycky, jak budeme ten seznam obnovovat. To znamená, jaká je vůbec představa frekvence novelizace toho zákona? Jestli bude každý rok, nebo jak často bude.
Druhá věc, která mně není úplně jasná. Ty zdravotnické prostředky obecně procházejí v ČR certifikací. Certifikačních orgánů je v ČR strašně málo a v podstatě není úplně jednoduchý nástroj, jak ten orgán donutit, aby požádal o to, aby byl schválen jako certifikační. Já jsem z toho zákona nabyl dojmu, že do konce příštího roku se ty výrobky budou muset recertifikovat. Pokud tomu takto je, tak je vůbec připraven systém na to, aby výrobci ty výrobky recertifikovali a jakým způsobem vůbec donutíme výrobce, aby je recertifikovali? Pokud se budou muset recertifikovat... Když jsem si dělal přehled ceny za jednu recertifikaci - pohybuje se kolem 200 tisíc. To znamená, nepovede to k tomu, ta recertifikace, že se zdravotnické prostředky zdraží, a že tím pádem ceny, které jsou tam uvedené, se ukážou jako nízké? Já si myslím, že toto budeme ještě muset diskutovat.
A možná všechny ty mé obavy jsou nepodložené a jsou jenom dány tím, že se v systému zdravotnictví jako starý muž pohybuji už třicet let, a jsem proto střízlivě obezřetný, až ustrašený (se smíchem) z jakéhokoliv seznamu výrobků, který je přílohou jakéhokoliv zákona. Proto bych jenom na tyto problémy na tomto místě rád upozornil a možná, pokud už teď jsou jasné odpovědi, požádal o odpovědi. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vlastimilu Válkovi. To byl poslední přihlášený do obecné rozpravy. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Pokud nikdo... Ještě v rozpravě, pane ministře? Dobře, prosím. Ministr zdravotnictví vlády ČR Adam Vojtěch ještě v otevřené rozpravě obecné. Prosím, pane ministře.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, k tomu, co řekl pan poslanec Válek v tom posledním vystoupení. Není tomu tak. Ten zákon neřeší certifikaci, ale skutečně pouze úhradu. Certifikaci zdravotnických prostředků řeší zákon o zdravotnických prostředcích, který už je platný a účinný několik let, byť se v té době, kdy se přijímal před těmi několika lety, předpokládalo, že budou zároveň přijaty úhrady zdravotnických prostředků jakožto nový systém, což se stalo tedy až dnes. Ale ten zákon o zdravotnických prostředcích je separátní a tento zákon nepředpokládá, že by se řešila jakkoliv certifikace. ***