(14.50 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a nyní prosím paní poslankyni Adámkovou, která je přihlášená do řádné rozpravy. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, díky mému předřečníkovi bude mé vystoupení krátké, protože polovinu toho, co jsem chtěla říct, už řekl, takže se nebudu opakovat.
Chci poděkovat také velmi paní senátorce Dernerové za otevření tohoto problému, protože můžeme si tu povídat teoreticky víceméně, co chceme, všichni máme nějaký názor a ten je shodný v odborné veřejnosti, ale naším hlavním zájmem musí být náš pacient. A je třeba si uvědomit - dotknu se teď tedy těch léčitelských snah - za prvé opravdu nemáme definici léčitele, nevíme, kdo to je, je to baba kořenářka nebo je to někdo jiný, ale stále tady musí být na paměti zdraví našich občanů, protože to je to prioritní. Notabene pak není vůbec možné mít nějaké ambice tyto neověřené metody hradit z veřejného zdravotního pojištění. To je absolutně nemožné.
Západní medicína má, řekněme si, relativně dobré úspěchy, ať už to je prodlužování lidského života, nebo poměrně dobré přežívání u těch těžkých nemocných díky tomu, že skutečně velmi systematicky pracovala na medicíně založené na důkazech, tzn. že jakoby eliminovala ty slepé cesty, což samozřejmě v jakékoli jiné metodě nemůžeme v žádném případě zaručit.
Další věcí, která je samozřejmě velmi důležitá, je, aby opravdu naši pacienti měli kvalitní lékaře, tzn. zdravotníky, sestry, farmaceuty, fyzioterapeuty, kohokoli, a proto není možné tam nechat jakkoli působit lidi, kteří by byli zcela nekontrolováni a o jejichž vzdělání bych měla velké pochyby.
Co se týče toho vymezení tradiční čínské medicíny, domnívám se, že bylo velmi nešťastné vůbec to takto nazývat, ale samozřejmě už se stalo. Protože je třeba si uvědomit, že my se tady utíkáme k něčemu, co vzniklo jako víceméně jediná možnost poté, co po kulturní revoluci v té Číně téměř žádní lékaři nezůstali. Samozřejmě každý národ si chce nějak léčit své osoby a dělá to, co může, protože jiné možnosti nemá. Takže bych byla ráda, kdybychom si z toho světového vybírali to nejlepší a ne to, co nejlepší není.
Co se týče těch aprobačních zkoušek, chtěla bych jenom ujistit všechny, kdo nejsou z medicíny, že skutečně se tomu věnujeme velmi intenzivně, a ba dokonce tak, jak říkal již pan profesor Válek, to zkoumání, zda ten uchazeč má stejné znalosti, neznamená, že on přijde a bude mít stejný název toho studijního oboru. My opravdu zkoumáme, zda měl stejné předměty, zda je zakončoval patřičným graduentem, tzn. buď zkouškou, anebo podobnými věcmi. Čili ani to, kdyby přišlo, že má stejně vystudovaný obor, neznamená, že by tu nostrifikaci automaticky dostal, tzn. že by mohl léčit naše pacienty.
Co se týče těch názvosloví, tak je pravda, že někdy jsou to úsměvy, ale už i ten svět šel dál a už ta obliba lékařů v Americe, kteří mluví divně americky, anglicky, to už skoro ani není ta řeč, kterou v Americe hovoří, a mají tam takový ten přízvuk slovanský - to je sice hezké, ale upřímně řečeno, je to spíše do románů. Ono v té praxi to znamená, že se lékař musí s pacientem domluvit, protože jinak vznikají velmi závažné komplikace. Takže opravdu i to názvosloví tam musí být dané.
Takže věřte tomu, že se tomu budeme velmi vážně věnovat a že víceméně z té odborné strany už v tom máme trošku jasno. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A nyní prosím pana poslance Kaňkovského, který je také řádně písemně přihlášen do obecné rozpravy. Máte slovo.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové, jenom krátce postoj klubu KDU-ČSL k této senátní novele.
Já bych chtěl navázat na kolegu předsedu poslaneckého klubu ODS Petra - ne Petra, ale Zbyňka Stanjuru. Také klub KDU-ČSL, a to jak tady, v Poslanecké sněmovně, tak v Senátu měl kontinuální názor na to, zda tradiční čínská medicína patří ve svém vzdělávání do zákona o nelékařských zdravotních povoláních. My jsme pro ten pozměňovací návrh, který se tady nevzal jen tak zčistajasna, prostě tady byl a hlasovalo se tady o něm v minulém volebním období, nehlasovali a stejně tak postupovali naši senátoři při projednávání, poměrně bouřlivém, v rámci Senátu. Z toho v podstatě vyplývá naše stanovisko, které je jednoznačné. My podporujeme dnes předloženou senátní novelu a budeme ji podporovat potom i v závěrečném čtení.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a prosím paní poslankyni Levovou, která se přihlásila k faktické poznámce.
Poslankyně Jana Levová: Děkuji za slovo. Já bych se chtěla zeptat poslanců hnutí ANO, když jsem tady slyšela ten příspěvek o dorozumění se s lékaři, o jazykové znalosti a o znalostech obecně, proč podpořili tedy projekt Ukrajina.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A mám nyní do obecné rozpravy z místa přihlášeného pana poslance Kaňkovského, ale ten už mluvil, takže předpokládám, že to stahuje. A nyní prosím pana poslance Svobodu. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte, abych i já poděkoval paní senátorce za to, že sem tento návrh zákona přinesla. Dovolte, abych poděkoval všem, kteří hlasovali proti tomu, aby se tato problematika odložila, aby se přerušila.
Víte, ono je to velmi složité. Tradiční čínská medicína se dostala na pořad v Číně znovu po letech, když Mao Ce-tung neměl vůbec lékaře pro ty miliony lidí. Tak to otevřeli a vytáhli to prostě ze šuplíku jako způsob léčby, který neměl nic společného s medicínou. Nemá ji do dneška. Pokud to tam bude, jak to tam zatím zákon dává, bohužel lidé, kteří jsou v těžké zdravotní situaci, kteří jsou v ohrožení života, budou si tuto medicínu vybírat jako variantu své léčby. A mohu vás ujistit, že podle své zkušenosti vím, že je to neuzdraví. Proto je potřeba, abychom tento zákon velmi rychle dokončili a to, co je léčitelství, potom definovali zvlášť. To je problematika velmi složitá a zcela zaručeně bude vyžadovat dlouhou a dlouhou diskusi, co se do léčitelství pustí, jaké budou podmínky pro léčitelství, jakou budeme vyžadovat kvalifikaci. Vezměte si to, že dneska čínskou medicínu může provozovat kdokoli a vůbec nemusíme vědět, co o tom ví, možná že stačí jenom to, že mluví čínsky, a se svým pacientem se nedomluví. Je to opravdu velmi vážná věc. Já to tady říkám od tohoto pultu hlavně proto, abychom ten zákon rychle dokončili, protože každý den může někomu způsobit zdravotní problém.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji a nyní prosím s přednostním právem paní navrhovatelku senátorku Dernerovou a poté s přednostním právem pan ministr.
Senátorka Alena Dernerová: Ano, děkuji, pane předsedající. Já jenom bych chtěla říct, že pan poslanec Stanjura měl pravdu. Nebyl to omyl. Nebyl to původně vládní návrh, ve kterém by ta tradiční čínská medicína byla. Byl to poslanecký návrh. Pravdou je, že já jsem zpravodajovala vlastně celý komplex toho návrhu zákona, který přišel, a v Senátu to prošlo o jeden hlas, a to ještě navíc to bylo takové zmatečné a opravdu to bylo dosti bouřlivé, protože exministr Ludvík řekl, že pokud se ten zákon takhle neprohlasuje, že bude mít problém se sestřičkami, že prostě je nutno upravit vzdělávání sester. Ale bohužel do toho byl zavzaty ještě další pozměňovací návrhy, které pak už byly součástí toho zákona, nedostalo se k hlasování, kde bylo připravené hlasovat o jednotlivých bodech odděleně. Proto jsme museli jít komplikovanou cestou, a to senátním návrhem zákona.
Z mého pohledu jako lékařky je to nonsens. Tradiční čínská medicína v podstatě není na vědeckých základech. Medicína je pouze jedna. Já neříkám "zrušme ji", já říkám "dejme jí nějaké mantinely, které mají být ale v jiném zákoně než v zákoně zdravotnickém". Proto bych chtěla poděkovat všem, kteří budou hlasovat právě pro tento návrh. Mnohokrát vám děkuji. A samozřejmě že potom v Senátu budu podporovat i ty návrhy, které přijdou i s tímto původním. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A nyní tedy s přednostním právem pan ministr, poté paní zpravodajka. ***