(13.50 hodin)
Poslanec Jiří Bláha: Vážení kolegové, vážené kolegyně, já vám naposled vysvětlím, jak to funguje v soukromém sektoru. (Smích zprava.) Já vás nechci poučovat. Jenom vás chci seznámit opravdu s realitou, která je.
Dneska 99 % řemeslníků a těch drobných opravdu, má své stálé klienty. Už nepřijímají žádné nové, protože nemají deset rukou, aby to stihli. Tudíž jestliže ten řemeslník chodí stále ke stejným, tak už s nimi má nastavená stejná pravidla. To znamená, že na konci měsíce, nebo po půlce, nebo i jednou za týden spočítá práci, kterou pro ně udělal, a tu jim vyúčtuje. A věřte tomu, že většina stihne těch známých, které obhospodařuje, mít opravdu jenom nějaký počet. Ti, kteří mají samozřejmě zaměstnance, jich mají víc, ale tam už je to o něčem jiném. My se bavíme o těch drobných, o které nám jde, a ti mají stejnou klientelu stále dokola, takže pořád třeba čtyři účty za měsíc, víc nepotřebují. Kdyby deset, připraví si to doma, u zákazníka vyjede a je vyřízeno. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní s faktickou paní ministryně Alena Schillerová. Připraví se pan poslanec Ondřej Benešík. Prosím.
Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Budu skutečně stručná. K žonglování s čísly - je to nekorektní. Berete čísla z RIA, berete čísla skutečných příjmů, plánovaných příjmů. Takže vás odkážu přesně: náklady včetně personálních najdete transparentně na webu etrzby.cz. Smlouva s vítězem výběrového řízení na nákup mediálního prostoru také veřejně: e-zakazky.cz. Co se týče přesných čísel, to znamená ta, která jsme předpokládali, a ta, která jsme už dneska na cashové bázi schopni spočítat, předesílám, že nám vlastně jedou jenom dvě vlny, jsem před chvíli, asi před minutou dvěma odeslala do ČTK v přehledné tabulce. Bude to u mě na všech sociálních sítích, včetně na stránkách Ministerstva financí. Podívejte se na to. To jsou čísla, která jsou z Ministerstva financí a za kterými si stojíme. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Benešíka. Připraví se pan místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Prosím.
Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové, já se nechám rád poučit. Já jsem z vesnice, znám spoustu řemeslníků, ale debata mi tady připadá, jako že máte štěstí, že jdu náhodou kolem. Já vám to prostě vysvětlím. (Veselost v sále.) Já jsem si nevšiml, že by si někdo nechával dělat střechu každý měsíc od nějakého jednoho tesaře nebo že by zedník stavěl baráky pořád dokola pro stejné klienty. Já si myslím, že to možná funguje u některých. Ale u velké části to takhle nefunguje a tímto systémem ty lidi znechutíme a zatížíme. Možná taky způsobíme to, že ve státě, kde chybí řemeslníci a spousta z nich má třeba před důchodem, se na to vykašlou a budeme jich mít ještě míň. A vykašlou se na to proto, protože jim tímto jejich řemeslnou živnost znechutíme a zkomplikujeme. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní tedy požádám o vystoupení pana místopředsedu Sněmovny Vojtěcha Pikala. Mám ještě přihlášeného pana Mariana Jurečku. Prosím.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: On to tady kolega Benešík vaším prostřednictvím řekl z větší část přede mnou. Nicméně představa, že zámečníci, klempíři, zedníci, elektrikáři a další mají pravidelnou měsíční klientelu, za kterou docházejí pravidelně, mi přijde poněkud absurdní. A na tyto jsem pochopil, že máme snad touto vlnou mířit. A tady je ten problém, který zmiňujeme, že tady se nic na tom výběru nezmění. To je prostě vztah mezi dvěma lidmi. A to, že vznikne povinnost EET, nijak nezmění ani ten výběr, ani to, jestli to půjde s papírem, nebo bez papíru. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Pan poslanec Jurečka stahuje? (Ano.) Stahuje faktickou. Nicméně tím pádem přicházíme do obecné rozpravy a tady jste první. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, kolegové, pane premiére, vládo, paní ministryně, dovolte, abyste také vyslechli mé vystoupení.
Na úvod musím říct pár takových drobných poznatků. Já jsem rád, že pan poslanec Bláha nepoužil příměr pro svůj příklad místo zahradníka třeba provozovatele fekálního vozu. Pak bychom se tady určitě v debatě dozvěděli spoustu drobných poznatků z činnosti takovéhoto živnostníka, určitě by to bylo velice výživné. Když tady zazněl příklad toho, že ta holička má odvést státu 30 tis. korun, to by musela být asi holička, která by měla smlouvu s panem prezidentem Francie Hollandem, který měl 10 tis. eur měsíčně, ale na ty odvody ve výši 30 tis. korun měsíčně mi to nevychází.
Nicméně teď už vážně a seriózně k debatě o bodu, který tady máme. Já bych se s dovolením vrátil čtyři a půl roku zpátky, skoro pět let. Když tehdy po volbách vznikala trojkoalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL, tak jsme si řekli, že tady chceme mít stát, který bude schopen efektivně vybírat daně, eliminovat šedou ekonomiku, ale také zároveň v textu koaliční smlouvy stojí, že chceme podporovat drobné podnikání a živnostníky. Já si dovolím ocitovat tu část koaliční smlouvy, která tehdy hovořila o EET: Navrhneme legislativní opatření vedoucí k maximální digitalizaci správy daní. Specificky navrhneme legislativní a technická opatření směřující k efektivní kontrole vykazovaných tržeb z maloobchodního prodeje zboží a služeb. Tato opatření zahrnou u vybraných subjektů on-line hlášení tržeb povinnost vystavovat doklad s unikátním číslem a účtenkovou loterii. Všechna opatření budou založena na principu - a teď poslouchejte -, že náklady na jejich implementaci ponese prostřednictvím daňových odpočtů stát a ne podnikatelský sektor. Na toto opatření bude navázán pokles snížené sazby DPH.
Tím chci ilustrovat, že na počátku byla nějaká podepsaná dohoda, která jasně říkala: my si uvědomujeme, že tady budou náklady, ale ty náklady stát bude schopen podnikatelům plně kompenzovat. Bohužel to se nestalo. Následně se ani nepodařilo dobře nastavit systém z hlediska portfolia jednotlivých činností, živností, na které tento nástroj EET míří. Někdo může říct, že teď si dávám gól do vlastní brány. Byl jsem tehdy koaliční partner, byl jsem ve vládě a pro EET jsem tehdy na vládě ruku zvedl. Ale byl jsem opakovaně ujišťován tehdy na vládě a na koaliční radě, následně i v Poslanecké sněmovně lidmi z vedení hnutí ANO, že v situaci časové tísně a stihnutelnosti účinnosti zákona od 1. ledna ať to na vládě podpoříme, že v Poslanecké sněmovně ve druhém čtení tyto věci, které se týkají technického nastavení EET a dopadu na jednotlivé sektory, doladíme. Tehdy jsem ještě věřil tomu, že jestliže někdo něco říká, tak vyřčené slovo a podaná ruka platí.
Následně ve druhém čtení jsme se tady snažili pozměňovacími návrhy kolegy poslance tehdy Klašky nastavit EET tak, aby bylo opravdu efektivní. Já se k tomu ve svém vystoupení dostanu ještě dnes, nebo možná příští týden. Bohužel to nebylo podpořeno ze strany koaličních partnerů. Nicméně jsme byli ujišťováni, že v Senátu bude vůle tyto parametry napravit. Bohužel ani v Senátu se k tomu nepodařilo najít dostatečnou většinu. Zkoušeli jsme to o rok později, tyto věci napravit, opět se to nepovedlo.
Mezitím jsme tady měli možnost sledovat otázku toho, jak některé podnikatelské subjekty, především velkých podnikatelů, dokážou výborně optimalizovat svá daňová přiznání prostřednictvím korunových dluhopisů. Já si pamatuji jedno setkání tehdy s panem ministrem financí, dnešním panem premiérem, na Úřadu vlády, kdy mně říkal, že daňová optimalizace je něco, co je v pořádku, že se to učí. Pochopil jsem, že je divný podnikatel, který to nedělá. Já jsem živnostník od druhého ročníku vysoké školy. Začal jsem podnikat, podnikám do dnešních dnů. Musím říct, že jsem nikdy nedával daňové přiznání se záměrem co nejvíce zoptimalizovat a neodvést státu daně. Vždycky jsem se řídil principem, co je císařovo, císaři. I já žiju z výdajů státu, i moje rodina. Odváděl jsem někdy jednotky tisíc, někdy desítky tisíc korun na dani, sociálním a odvodech. Nicméně jsem byl v tomto vyškolen.
Přiznám se, že nevím za poslední půl rok, jak dopadlo šetření Finanční správy v oblasti korunových dluhopisů. Možná by se slušelo, kdyby k tomu byla nějaká dílčí zpráva, jak tyto věci postupují, že by to bylo zveřejněno, ať nemluvíme jenom o nějaké skupině podnikatelů a živnostníků, u kterých je podezření z vyšší optimalizace daní. ***