(15.00 hodin)
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak já jsem rád, že prostřednictvím vás se ptá občan, zaměstnanec finanční správy. To je zajímavé. A mluví o krizi. Já nevím, proč se stále strašíme krizí. My samozřejmě jsme chodili do těch regionů proto, abychom poprvé v historii této země udělali investiční plán, to nikdo neudělal. Ani tu vizi. A ta naše krize, ten Lehman Brothers, ona proběhla vlastně po té české cestě. To byly vlastně všechny komerční banky, státní internet a bankrot a skončily v České konsolidační agentuře. Takže ano, my máme velkou závislost při exportu a dovozu do EU. Ale na druhé straně ten růst, který je dán spotřebou a exportem, může být vlastně nahrazen i investicemi.
Takže my musíme samozřejmě s tím počítat. To znamená, že děláme nějakou exportní politiku. A my máme krizi v tom, že u nás vlastně nejsou lidi na práci. Máme nejnižší nezaměstnanost, 30 tisíc volných pracovních míst a začíná to být skutečně velký problém.
Co se týká dotací. No tak samozřejmě to je problém jednotlivých ministerstev. To znamená, že u Ministerstva průmyslu a obchodu, které si je vědomo zmíněné problematiky - ve výzvách operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost je zakotveno pravidlo, že subjekt, u něhož bylo rozhodnuto o jeho úpadku, nemůže být žadatelem či příjemcem dotace. Dle rozhodnutí o poskytnutí dotace je pak poskytovatel dotace oprávněn pozastavit platby, proplácení dotace, pokud u příjemce dotace bylo zahájeno insolvenční řízení. Zároveň platí, že v období pět let po ukončení projektu nesmí být rozhodnuto o prohlášení konkurzu na majetek příjemce dotace a příjemce dotace nesmí vstoupit do likvidace. Pokud uvedené není dodrženo, jedná se ze strany poskytovatele dotace o podezření na porušení rozpočtové kázně a zároveň je projekt v takovém případě poskytovatelem dotace šetřen jako nesrovnalost, a to v souladu se stanovenými postupy dle dotčených právních předpisů a metodik. Poskytovatel dotace takové případy neodkladně v souladu s těmito předpisy hlásí příslušným orgánům Finanční správy, které jsou příslušné k dalšímu řízení dle daňového řádu. Poskytovatel dotace tak postupuje v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Poskytovatel dotace nemá zákonný nástroj na vymáhání prostředků dotčených porušením rozpočtové kázně. K vymáhání takových prostředků je příslušný orgán Finanční správy.
Poskytovatelé dotace samozřejmě jsou pracovníci, kteří se specializují na tyto případy, nesrovnalosti a jejich průběh sledují. Je samozřejmě zároveň snahou poskytovatele dotace, aby rizikovým subjektům dotace nebyly přiznávány. K tomuto slouží mimo jiné i ekonomické hodnocení každého jednotlivého projektu žadatele. Je posuzováno, zda žadatel je schopen projekt předloženého rozsahu realizovat.
K institutu odnětí dotace uvádíme, že se jedná o prostředek, kterým lze odejmout příjemci dotace již poskytnutou dotaci. Dotaz zřejmě směřuje k využití tohoto institutu, zejména dle ustanovení § 15 odst. 1 písm. d) rozpočtových pravidel. V této souvislosti je nutné poukázat na skutečnost, že poskytovatel dotace může dle tohoto ustanovení využít svého práva odejmout dotaci, pokud zjistí, že nemůže být splněn řádně nebo včas účel, na který byla dotace poskytnuta, ovšem jen a pouze za podmínky, že zároveň nedošlo k porušení rozpočtové kázně. Ke konstatování, zda k tomuto porušení došlo, je příslušný výhradně orgán Finanční správy. Poskytovatel dotace tedy nemůže toto řízení dle tohoto písmena ani zahájit, dokud k porušení rozpočtové kázně došlo. Obecně konstatujeme, že institut odnětí dotace je poskytovatelem dotace využíván, a to v souladu se zákonem.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji za dodržení času a odpověď. Táži se poslankyně, jestli má zájem o doplňující dotaz. Tak, prosím.
Poslankyně Lucie Šafránková: Pane premiére, nejsem si jista, jestli pro občana bude tato odpověď zcela dostačující. Nicméně bych se ještě chtěla zeptat, protože tahle problematika se netýká pouze Ministerstva průmyslu, ale i obchodu, ale i dalších správců dotací, dalších orgánů veřejné správy, a tak se chci zeptat, jestli máte ve vládě nějakou statistiku, kolik příjemců dotací skončilo v insolvenci, po jednotlivých rezortech. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér bude mít zájem o odpověď.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No, pokud občan nebude spokojený, tak ho zvu na kafe a můžete mi napsat a já si s ním dám schůzku a zavolám si k tomu nějaké experty. A statistiku určitě máme. Takže pokud ji chcete, tak já požádám paní ministryni Dostálovou, aby vám ji poskytla. Tedy aspoň doufám, že ji máme. Ale předpokládám, že logicky bychom to měli sledovat. (Posl. Šafránková se z lavice domlouvá s předsedou vlády, že by měla zájem o poskytnutí statistiky.) Určitě, pošlu ji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. A s další interpelací ve věci diletantismu vystoupí pan poslanec Dominik Feri. Připraví se pan poslanec Jakub Michálek.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Před pár měsíci představila velmi slavně vláda svůj návrh zlevněného jízdného pro studenty a pro seniory. Ta začala platit 1. září a o pár dní později začaly vycházet články. (Ukazuje papíry.) České dráhy šikovně vydělávají na slevách pro studenty a důchodce. Nebo: Dopravci našli triky, jak dostat víc peněz za slevy na jízdném. Nebo: Dospělý za 295 korun, student za 121. České dráhy změnou výpočtu ceny jízdenky vydělávají na nových slevách. Pro úvod do děje budu citovat. Například na trase Praha-Ostrava vyjde akční jízdenka pro dospělého člověka na 295 korun. Jízdenka pro studenty a seniory, kteří mohou nově uplatňovat slevu 75 %, však vyjde na 121 korun. To znamená, že sleva se nevypočítává z akční částky, ale z běžného kilometrického tarifu, podle kterého cesta vyjde na 484 korun. Stát tedy za lístek na této trati doplatí 363 korun. České dráhy tím získají o 189 korun více, než kdyby si lístek koupil dospělý člověk beze slev.
No, dobře. Když už musí tedy vláda přicházet s takovými socialistickými návrhy, tak by mě aspoň zajímalo, proč nejsou dopracované. Proč když něco začne platit, tak proč už dopravci vědí, jak to obejít. Za několik cest znají cesty a způsoby, jak ten státní rozpočet podojit. A proto by mě, vážený pane předsedo vlády, zajímalo, kdo to na Ministerstvu dopravy připravoval a jestli za tady to fiasko ponese osobní odpovědnost. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. A nyní má slovo předseda vlády Andrej Babiš.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak pan kolega se evidentně nekouká na televizní noviny televize Nova, kde včera pan ministr Ťok to vysvětloval. Šlo o pochybení Českých drah, proto jsou i namístě personální změny a napravili jsme to. Takže chyba Českých drah a byla napravena.
No a proč jsme to udělali? No tak protože někdo tady zapomněl stavět byty například, tak když ti studenti tady hledají ubytování, tak je drahé, takže v rámci té slevy, když se platí 15 tis. za 2+kk nebo nějak tak, tak aspoň ušetří na té dopravě. Ale já myslím, že i těm důchodcům to pomůže. Takže my jsme to měli v programu. My to máme jiným způsobem, než je to na Slovensku nebo jinde. Takže pochybení Českých drah. A důsledky, že teď, myslím, bude výběrové řízení na generálního ředitele.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji za odpověď, tedy spíš neodpověď. Já jsem se neptal, proč se České dráhy... nebo kdo selhal. Já jsem se ptal na to, proč jste selhali vy. Připravovali jste to několik měsíců. Nebyli jste schopni to dotáhnout. Jednali jste s těmi dopravci. Ptám se na selhání na vaší straně. A neodpověděl jste mi, kdo to připravoval a jestli za to ponese nějakou odpovědnost. Odpovědnost na straně Českých drah mě nezajímá. České dráhy se chovají tržně, chtějí ten státní rozpočet podojit, s tím máte bohaté zkušenosti. Zajímá mě, kdo selhal na vaší straně, na straně vlády, na straně Ministerstva dopravy.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér bude odpovídat. Prosím. ***