(11.20 hodin)
(pokračuje Kalous)

Čtvrtým okruhem je migrace a správa hranic, kdy cílem je komplexní přístup k řízení migrace a efektivní ochrana vnějších hranic. Nový integrovaný fond na řízení hranic je navržen v objemu 9,3 mld. eur, což je trojnásobný nárůst oproti končícímu programovému období, a poskytne financování v oblasti řízení hranic, víz a celních kontrol a zároveň zajistí vytváření společné azylové a migrační politiky a efektivní navracení do místa původu. Evropská komise dále navrhuje posílení evropské pohraniční a pobřežní stráže Frontex, která má být tvořena stálým sborem přibližně 10 tisíc příslušníků.

Pátým okruhem je bezpečnost a obrana, kdy nástroje v této kapitole reagují na výzvy ohrožující vnější i vnitřní bezpečnost členských států. Tento fond vnitřní bezpečnosti je posílený na dvojnásobek oproti předchozímu období. Dále Komise navrhuje posílení rozpočtu agentury Europol a oblast rozvoje obranných kapacit díky evropskému obrannému fondu. Pro rychlou reakci na neočekávané události Komise navrhuje navýšení zdrojů v mechanismu civilní obrany a rozšířenou rezervu při mimořádných událostech.

Šestým okruhem je sousedství a svět, kdy v rámci tohoto okruhu navrhuje komise zásadní restrukturalizaci nástrojů v sousedních a rozvojových zemích. Samostatně stojící bude nástroj pro předvstupní a humanitární pomoc.

Posledním, sedmým okruhem je evropská veřejná správa.

Jak jsem již uvedl v úvodu, jedná se pouze o návrh víceletého finančního rámce, tzn. že projednávání v orgánech EU bude pokračovat v ideálním případě do poloviny příštího roku. Pokud však nebude nalezena dohoda v tomto termínu, tak se Evropská rada vrátí k diskusi až na konci příštího roku, tzn. až po volbách do Evropského parlamentu a po ustanovení nové Komise.

Víceletý finanční rámec 2021 - 2027 byl projednán výborem pro evropské záležitosti, kdy výbor vzal na vědomí rámcovou pozici vlády ze dne 19. června 2018. Zároveň výbor pro evropské záležitosti svým usnesením odmítá navrhované zavádění nových vlastních zdrojů Evropské unie, kdy považujeme hrubý národní důchod za nejvhodnější kritérium pro stanovení výše odvodů členských států do společného unijního rozpočtu, neboť domníváme se, že hrubý národní důchod nejlépe vystihuje ekonomickou vyspělost jednotlivých zemí a představuje tak spravedlivý klíč.

Současně se domníváme, že financování projektů EU by mělo zůstat v co nejvyšší míře na rozhodnutí členských států, kdy jakýkoli krok směrem k autonomním vlastním zdrojům, jakýmsi evropským daním, do budoucna k určitému způsobu vlastního financování, tak nepovažujeme za vhodné.

Pokud se bavíme o nových navrhovaných zdrojích, které Komise navrhuje, tak se jedná o podíl z výnosů z obchodů s emisními povolenkami, dále příspěvek z množství nerecyklovaných plastových obalů, kdy Evropská komise navrhuje 0,8 eura za kg, a posledním navrhovaným zdrojem je 3% sazba uplatňovaná na nový společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob.

Nadto dále výbor pro evropské záležitosti přijal usnesení, aby dodatečné možnosti financování EU byly hledány v rámci stávajícího nastavení úspor v provozu a optimalizace rozpočtů institucí EU. Nyní Evropská komise navrhuje na nové programové období vyčlenit na administrativu EU, tedy chod Evropské komise, chod Evropského parlamentu a dalších institucí, prostředky ve výši 85,3 mld. eur, kdy v tomto končícím programovém období prostředky činily 69,6 mld. eur, tzn. Evropská komise tak navrhuje nominální nárůst na administrativu o 23 %.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Také vám děkuji. Otevírám všeobecnou rozpravu. V tuto chvíli je první přihlášený pan poslanec Mikuláš Peksa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Děkuji. Dobré ráno, dámy a pánové, chtěl bych se s vámi podělit o jistou frustraci opozičního poslance, který zažil ono jednání evropského výboru. Konstatuji, že návrh Evropské komise je v mnoha ohledech dobrý a v mnoha ohledech jde správným směrem. Bohužel tady neustále vidím z vládní strany snahu bránit stropování dotací. Nemůžu se ubránit dojmu, že se jedná o konflikt zájmů, který má jeden velmi významný člen této vlády ve vztahu k zemědělským dotacím. A já bych si přál, abychom se k tomu jasně vyjádřili jako Česká republika, že nepodporujeme zneužívání zemědělských dotací pro podporu osobního byznysu některých členů vlády a nechceme toto pokřivování trhu, které tady probíhá. Děkuji. (Potlesk vpravo.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Jako další je do diskuse přihlášený pan poslanec Skopeček. Připraví se pan poslanec Kobza. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji. Možná trošku navážu. Mně se také na několika jednáních zdálo úsměvné, jak je strop dotací to nejdůležitější, o čem se v rámci rozpočtu, nebo budoucích rozpočtů EU bavíme. Ale mně přijde vůbec škoda, že diskuse o několika budoucích rozpočtech EU se smrskává, a nejenom u nás, ale i leckde jinde, na debatu, jestli v tom či onom dotačním programu bude peněz více, nebo méně, jako kdyby EU byla už jenom o přerozdělování a jenom o dotacích, což možná pro někoho je. Podle mého názoru je to škoda, protože na čem jiném by se mohla odehrát diskuse o budoucnosti EU, o budoucnosti evropského integračního procesu, který je podle mého názoru v hluboké krizi? Myslím si, že EU zašla v integraci příliš daleko a že právě fiskální rámec a budoucí rozpočty mohou otevřít debatu a zamyšlení, jaké pravomoci by bylo dobré z EU vrátit a jaké veřejné statky poskytovat v uvozovkách na té národní úrovni, nebo na evropské.

Podle mého by toho EU měla dělat méně, měla by se po té cestě v rámci evropské integrace vrátit o několik kilometrů zpátky. A mně se docela líbí heslo rakouského předsednictví, které teď nebudu citovat přesně, ale parafrázuji - dělat toho méně, ale lépe a efektivně. To nicméně podle mého názoru tento fiskální rámec nepředstavuje. Není také náhodou, že se ho snaží ještě prosadit stávající Komise, stávající vedení, což samo o sobě, když jsme včera mohli poslouchat projev o stavu EU od pana předsedy Junckera, tak v některých z nás to skepsi k EU a k integračnímu procesu ještě prohlubuje. Tam žádná sebereflexe, o které mluvili evropští politici po brexitu, nenastala. Evropská komise, evropské elity se po brexitu velmi rychle otřepaly a jedou tou stejnou cestou, kterou se jede v Evropské unii poslední desetiletí, tzn. stále větší centralizace, stále větší unifikace, stále více regulací. A fiskální rámec tomu napovídá.

Jsem velmi rád, že v rámci evropského výboru se nám podařilo alespoň zmínit a ohradit se proti té věci, kterou evropský fiskální rámec předpovídá, a to je vznik nových vlastních zdrojů EU. Já bych vás o to poprosil, abyste na to napřeli pozornost. To je přesně cesta k tomu evropskému superstátu, to je přesně cesta k evropské federaci. Protože co jiného než daně je znakem samostatného suverénního státního útvaru? Já si EU nepřeji jako superstát, nepřeji si ji jako evropskou federaci. Přeji si ji jako společenství alespoň trochu suverénních států, které mezi sebou diskutují, co budou dělat společně a co nikoli. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP