(9.50 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Jenom pro vaši informaci, tím druhým čtením to v podstatě končí, tam de facto bude schváleno. A já znovu apeluji na jednu věc: vnímám to, co říká pan předseda v tom směru, že celá řada zemí je na tom hůře. A já děkuji a to vnímám tak, že my jsme na tom dobře hospodářsky, takže toho si cením. Teď se mi dostalo ocenění hospodaření od předsedy opoziční strany, tak to si velmi cením. A já bych právě chtěla zdůraznit, že když jezdím na ECOFIN, tzn. porady ministrů Evropské unie, byla jsem teď o víkendu ve Vídni, protože Rakousko předsedá momentálně Evropské unii, tak se tam baví o našich výsledcích a ta čísla jsou v podstatě tři.
Plánovaný deficit, je to zajímá samozřejmě, protože v procentuálním přepočtu na HDP, tak jenom řeknu, to je 0,7 % HDP plánovaný deficit na rok 2019. Pak je zajímá přebytek veřejných financí, opakuji znova, třetí nejlepší v Evropské unii, pak je zajímá dluh, čtvrtý nejnižší v Evropské unii, a hlavně je zajímá strukturální saldo, tzn. očištěné od vlivu ekonomického cyklu plus 1,1 % HDP, a tam to ocení. Tam to ocení. A opravdu k těm našim výsledkům přistupuji s respektem.
Německo že je v přebytku, to je bez diskuse. Německo je snem ministrů financí. Být ministrem financí v Německu, to jsou úžasné výsledky německé. Já jenom řeknu - a nebudu už to úvodní slovo natahovat, případně zareaguji na nějaké vaše další dotazy - fiskální pakt skutečně, tak jak je předložen, je značně vykostěný. Nicméně my jsme přistoupili k paktu solidarity a zejména máme tady účinný zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a ten nám jasně říká, ten nám stanovuje pravidla, zavádí Národní rozpočtovou radu, Výbor pro rozpočtové prognózy, říká, jaký maximální schodek můžeme mít, a pak je celá řada opatření, která nastupují. A já jsem i v té své odpovědi do ní vetkla, jaká opatření Francie v letošním roce, bohatá země, zakladatel Evropské unie, jeden ze signatářů Evropské unie, a po devíti letech teprve skončil dohled nad zadlužením a předlužením. A celá řada zemí, a já jsem tu tabulku panu předsedovi připojila do té odpovědi, takže ji budete mít všichni k dispozici, má celou řadu problémů, a proto vlastně musíme i obezřetně vystupovat a musíme se takto k této fiskální politice a veřejným financím zejména chovat.
A ten fiskální pakt v tuto chvíli, on byl vykostěn proto, protože my ho tady schvalujeme šest let a jsme poslední zemí Evropské unie, která k němu nepřistoupila, a má to v podstatě v tuto chvíli zásadní dopad jediný, že premiér této země, když jede na rozšířenou euroskupinu, tak - čistě teoreticky - oni ho tam samozřejmě pustí, to já nepřipouštím že ne, ale oficiálně by měl zůstat přede dveřmi, protože k tomuto fiskálnímu kompaktu nepřistoupil. A my musíme sledovat. Čili my nezavádíme euro, říkejme to lidem poctivě. A pan předseda to teď i připustil, nepřistupujeme k žádnému euru, nemáme tam žádné tyto podmínky, ale chceme být u toho a chceme sledovat, jakým způsobem se posouvá vývoj i v rámci euroskupiny.
Já nebudu natahovat, pan předseda Stanjura ještě položil dotaz, ano, legitimní, on zazněl na rozpočtovém výboru, a to je, jak by se postupovalo v případě, že bude vydán souhlas s certifikací, tak co s těmi hlavami III a IV. Já jsem okamžitě po skončení rozpočtového výboru asi během dne nebo dvou podepsala dotaz na předsedu Legislativní rady vlády a ministra spravedlnosti, aby mi na to dal odpověď, kterou pak přednesu a poskytnu samozřejmě v rámci druhého čtení. Já jsem jako právník přesvědčena o tom, že by začal nový proces, ale chci to mít potvrzeno od lidí, kteří se tím živí a jejichž je to každodenní chleba, kteří jsou za to zodpovědní, takže na to teď momentálně vyčkávám.
V tuto chvíli bych to nenatahovala, odpověď máte k dispozici, děkuji za to, že jste ji ocenil, byla zpracována poctivě, a případně zodpovím dotazy. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní ministryni. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Ne. Pan předseda Stanjura jasně řekl, že nebude navrhovat usnesení Poslanecké sněmovny, takže končím projednávání této odpovědi na písemnou interpelaci.
Přistoupíme k další. Předseda vlády Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslance Jakuba Michálka ve věci elektronického spisu. Interpelace je předložena spolu s odpovědí jako sněmovní tisk 268. Otevírám rozpravu v této věci. Pan předseda Michálek se do ní hlásí. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jestliže odpověď na interpelaci pana předsedy Stanjury byla vypracována poctivě, tak odpověď na moji interpelaci byla vypracována nepoctivě, protože já jsem položil dvě jasné otázky, tzn. kolik elektronických spisových služeb se skutečně používá v ústředních orgánech státní správy, protože téma digitalizace měli všichni ve volebním programu. Říkalo se: zavedeme elektronický oběh dokumentů a obíhat mají dokumenty, nikoliv lidé. Ale ve skutečnosti to je stále tak, že obíhají lidé a dokumenty obíhají maximálně tak v papíru jako tlusté fascikly.
Nedostal jsem odpověď na to, kolik těch elektronických spisových služeb skutečně má v reálu elektronické spisy kompletní, dostal jsem odpověď, že ústřední orgány státní správy mají povinnost vést elektronickou spisovou službu, takže tam jsem nedostal žádnou odpověď.
A v druhé části jsem se ptal na otázku, jaké konkrétní kroky vláda učinila, aby zavedla elektronický spis v České republice. Strašně to dopadá na normální lidi např. ve stavebním řízení, protože místo toho, aby existoval jeden elektronický spis, který si nasdílí těch 40 různých míst, která se k tomu vyjadřují, počínaje hasiči, policisty až po hygienu nebo také další úřady, tak místo toho si tyto úřady posílají ten papírový spis. A stavební řízení, když třeba chcete v památkové zóně vyměnit okno, se neuvěřitelně vleče. Já to teď vím z vlastní zkušenosti, protože jsem se chtěl stěhovat do jiného bytu a v tom bytě, kde bydlí předchozí majitel, který se chce také stěhovat do nového bytu, čekají už nějakých 12 měsíců na to, aby jim stavební úřad dal štempl na to, že mohou vyměnit okno v tom bytě, takže kvůli tomu bydlím prostě stále v malém bytě a jsem s tím nespokojený jenom proto, že stavební úřady v této zemi nefungují vůbec. Kdyby se zdigitalizovaly, tak to pomůže tomu, aby Česká republika měla fungující třeba stavební sektor, abychom dokázali reagovat na krizi, která je na trhu s bydlením. Například v hlavním městě Praze obrovským způsobem rostou nájmy a nikdo s tím nic nedělá, ani primátorka Krnáčová, ani paní ministryně Dostálová, ani premiér Babiš. Nic se za pět let neudělalo. Jenom se to zhoršuje a stagnuje to. Kdyby se nám povedlo elektronizovat stavební řízení a ty jiné spisové agendy, tak to by byla jiná. To by se to konečně zrychlilo, dalo by se to měřit, dala by se identifikovat místa, kde dochází k tomu, že se tam ty spisy zasekávají.
Nedostal jsem žádnou odpověď na to, jaké konkrétní kroky vláda udělala ve věci elektronizace oběhu spisů. Dostal jsem jenom odpověď, že existuje národní standard. Ano, skutečně národní standard existuje, ale národní standard není žádným způsobem vynutitelný. Dokonce ani neexistuje žádný postup, jak by se národní standard elektronické spisové služby certifikoval, tzn. výrobci dodávají nějaké produkty na ministerstva. O kolik si myslíte, že jde peněz spisové služby ve veřejné správě v České republice? Odhaduje se to na 6 mld. Kč ročně, které veřejná správa dá na spisové služby v České republice, takže jde o opravdu velké peníze, 6 mld. Kč ročně, a neexistuje způsob, jak certifikovat, že to odpovídá těm požadavků národního standardu, takže některé produkty, které jsou na našich úřadech, tak dokonce neumí ani skartovat ty dokumenty v souladu se zákonem, neumí vytvářet tzv. SIP balíčky, které se pak posílají na Národní digitální archiv. Hrozí nám tady opravdu velké problémy. ***