(16.40 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Ještě malou informaci navíc, že tyto účtenky budou vydávány zdarma na kterémkoli územním pracovišti Finanční správy nebo kteréhokoli finančního úřadu.
Chtěla bych zdůraznit, ještě než přejdu k těm podmínkám pro získání tohoto nového off-line režimu, že je to pouze možnost. Podnikatel, i když splní podmínky, nemusí požádat, a může tedy evidovat podle evidence tržeb.
A teď ty podmínky, kteří podnikatelé mohou, fyzické osoby, požádat o tento off-line režim. Fyzická osoba nebo poskytovatel zdravotních služeb musí být neplátce DPH, musí mít nejvýše dva zaměstnance a výše příjmů z evidovaných tržeb, prosím vás - to znamená takzvaných hotovostních plateb nebo jinými způsoby podle zákona považující za hotovostní platby - za dvanáct kalendářních měsíců nepřesáhne 200 tisíc. Opakuji, to nejsou příjmy roční. To jsou hotovostní platby, čili to, co vlastně kasíruje v cashi, když to řeknu lidově.
K novele zákona o evidenci tržeb se připojuje novela zákona o dani z přidané hodnoty, která zavádí v případě služeb a rozšiřuje v případě zboží druhou sníženou sazbu z přidané hodnoty 10 % u vybraného zboží a služeb, a to současně se spuštěním fáze evidence tržeb. Důvod je jasný: zmírnění vyšších nároků kladených na poplatníky v souvislosti se zavedením evidence tržeb pro třetí a čtvrtou fázi.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Pavel Juříček.
Poslanec Pavel Juříček: Dobrý den, dámy a pánové. Já nebudu opakovat to, co říkala paní ministryně. Jenom se vrátím ke krátké genezi.
Víte, že jsme v minulosti zamítli jeden námět, část, která tady Poslaneckou sněmovnou neprošla, nicméně teď tento tisk 205 reaguje na nález Ústavního soudu a řekněme na praxi, která se prokázala. Geneze byla taková, že bylo předběžně dojednáno napříč jednotlivými kluby, že paní ministryně do konce června předloží vládní návrh, který teď máme k projednání v prvním čtení. Musím poděkovat paní ministryni, že to nebylo do konce června, ale bylo to Sněmovně předloženo 13. června, takže je vidět, že Ministerstvo financí funguje na základě dohod a funguje v tomto směru výborně.
Já to nebudu celé komplikovat. Jenom říkám, avizovaný materiál byl předběžně v minulém období odmítnut. V tehdejší rozpravě nás paní ministryně informovala o tom, jaký bude koncept toho návrhu. Ten koncept návrhu je dodržen. Podle reakcí diskutujících má, doufám, šanci na přijetí.
Osobně jsem přesvědčen, že hlavní cíl, jak reagovat na nález Ústavního soudu a jak řešit problémy v praxi, tato novela jednoznačně řeší. Nicméně musím říci, že můžeme diskutovat o tom, co tady bylo řečeno, to znamená například papírová evidence, jestli ta částka ve výši 200 tisíc korun je relevantní hranicí pro ten zvláštní režim, zda je správná právě pro tu hotovostní platbu. Tím tady naznačuji, že jsem připraven i s paní ministryní i s dalšími kluby jednat o tom, jaká ta částka bude řekněme kompromisní, tak, aby ta administrativní zátěž menších podnikatelů, kteří mají hotovostní platby, byla relativně co nejnižší. Považuji, že režim on-line je skutečně dobrý pro dosažení kýženého efektu pro Finanční správu a nakonec i pro poplatníky. V každém případě je to krok správným směrem a krok, který jsme tady napříč Poslaneckou sněmovnou diskutovali.
Jednoznačně bych vás chtěl všechny poprosit, abychom to schválili v prvním čtení a případně ve druhém čtení abychom vzájemně hledali kompromis, který jsem naznačil, v jakém směru bychom v tom ještě mohli pokračovat.
To je z mé strany všechno. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji za pozornost. Otevírám obecnou rozpravu, do které neeviduji žádné přihlášky. Hlásí se pan poslanec Ferjenčík. Prosím.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jak jsme avizovali v našem volebním programu, my nepodporujeme rozšíření EET o třetí a čtvrtou vlnu, protože zatímco v té vlně první a druhé alespoň jde převážně o podniky, které mají nějakou vysokou návštěvnost, tak tady se jedná typicky o transakce mezi řemeslníky. Jediný efekt toho zákona bude, že ti poctiví budou zavaleni byrokratickou povinností navíc, resp. bude jim to komplikovat hotovostní platby. Část z nich to vyřeší tak, že přejde čistě na on-line faktury, a část z nich si pořídí nějaké zařízení, které je bude něco stát, bude něco stát provozně, ale v jejich podnikání jim žádným způsobem nepomůže. Ti nepoctiví nebudou absolutně nijak postiženi, protože se jednoduše dohodnou se zákazníkem, že to udělají v uvozovkách bez papíru, tu tržbu nenahlásí, a tím se té povinnosti vyhnou.
Takže vymahatelnost té třetí a čtvrté vlny je naprosto minimální. My nevidíme důvod, proč ji zavádět. Proto navrhuji zamítnutí tohoto zákona v prvním čtení.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Registruji váš návrh. Nyní se mi hlásil pan předseda Kalousek do rozpravy. Máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Pan poslanec Ferjenčík vyslovil to důležité, čím jsem chtěl začít, a sice že paní ministryně i zpravodaj uvedli tento návrh, jako by jeho hlavním motivem bylo určité části živnostníků, těch nejmenších, trochu ulevit z toho on-line režimu. My přece víme, že to tak není, že hlavním motivem tohoto vládního návrhu je vyrovnat se s nálezem Ústavního soudu a moci tak spustit třetí a čtvrtou vlnu režimu EET, která by vzhledem k tomu nálezu jinak spustitelná nebyla.
Já si myslím, že jestli skutečně má mít nějaká diskuse hlavní smysl, tak je to diskuse o tom, zda projekt EET v první a druhé vlně naplnil předpoklady, naplnil cíle, které si kladl, a zda má smysl v něm pokračovat, nebo má smysl ho zrušit.
Když si vezmu tu genezi od počátku, vezmu si tu slavnou konferenci tehdejšího pana ministra financí Babiše s panem ministrem financí Chorvatska - a teď promiňte, že si nejsem schopen vzpomenout si na jeho jméno, ano, samozřejmě, to byl kamarád Ivici Todoriče, takového českého Babiše, ten už tedy dnes sedí, ten Todorič, ale jak se jmenuje ten bývalý ministr financí, to nevím. Tak hlavní motto té konference bylo, že snad ani nejde o lepší výběr DPH, ale o narovnání podnikatelského prostředí.
Odpovězme si na otázku, jestli projekt EET skutečně narovnal podnikatelské prostředí. Já si troufám tvrdit, že ho pokřivil.
Se zájmem jsem vyslechl jednu z hlavních matek tohoto projektu, bývalou náměstkyni ministra financí Ing. Hornochovou, se kterou jsme o tomto projektu diskutovali vášnivě v minulém volebním období, která jasně řekla, že buď absolutně bez výjimek pro všechny stejně, nebo zrušit. Jinak to nemá žádný smysl zejména pro ten cíl narovnání podnikatelského prostředí. ***