(9.50 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Pane předsedo Stanjuro, co se týče EET a vašeho srovnání, tak pokulhává velmi, protože se teď ještě pořád bavíme o výdajích ve vztahu k tomuto návrhu, nicméně u EET se bavíme o příjmech. Takže nesrovnatelné věci.
Návrh zavést něco takového u právnických osob vůbec neuvažujeme. Nebudu to ani slibovat, protože nechci domýšlet, kam by vedla kreativita, v žádném případě. Je to opatření, které se zavedlo před lety, vy jste u toho většinově byli z pravého spektra, takže víte, že se zavádělo jako podpora. Jsou to nejvyšší paušály v Evropě. My nechceme na ně sahat, je to prostě podpora podnikání těch nejmenších a odstranění administrativní náročnosti. A s tím, za tím si stojím, že tím milionovým stropem jsme nikoho nezatížili, protože tam vzniká povinné plátcovství DPH.
Co se týče svazů, tak samozřejmě ty jsou připomínkovým místem, takže v tuto chvíli se standardním způsobem vypořádalo.
Děkuji za slovo.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Než dám slovo dalšími přihlášenému, jsou zde dvě faktické poznámky. Jako první pan poslanec Martínek. Prosím.
Poslanec Tomáš Martínek: Dobrý den. Já jen krátce k té argumentaci ohledně hranice jednoho milionu. Tady bych chtěl doplnit pro informaci ostatních. Tak není pravda, že všichni, kdo mají, co daní z příjmu do jednoho milionu... nad jeden milion jsou automaticky plátci DPH. Existuje zde mnoho příjmů, které jsou osvobozeny od DPH, plno podnikatelů, kteří mají zdanitelné plnění v jiném členském státě Evropské unie, a tyto příjmy se nezahrnují do tohoto limitu. Takže není pravda, že ta argumentace pro jeden milion je taková, že neznamená to, že každý, kdo má příjem přes milion a daní příjem přes milion, tak musí vést účetnictví, musí vést všechny tyto účetní náležitosti, které komplikují zbytečně jeho podnikání. A proto bychom měli podpořit právě tyhle drobné. Díky.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka, pan předseda Stanjura.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já vím, že paní ministryně tomu rozumí, ale přitom se vás snaží zmást, když budeme mluvit o EET. Tak samozřejmě tam ten milion je na straně příjmů, kdo má povinnost, nebo my navrhujeme, aby tito byli z toho vyjmuti. Takže samozřejmě to není srovnání hrušek a jablek. Jednou se vám to hodí do argumentace a jednou ne. Takže v jednom zákoně o dani z příjmů je to klíčové a není třeba jít jinam než na tu hranici, než je milion podle argumentáře paní ministryně a u EET ten milion prostě nemusí být hranice. Tam se klidně může jít jinam. Jestli 200 000, nebo nula, je úplně jedno, ale nemá to žádnou souvislost s touto hranicí plátce DPH. Navíc, jak podotýkám, EET bylo deklarováno jako boj s úniky DPH. No tak je to úžasné bojovat s neplátci DPH, že neplatí DPH. Proto se jmenují neplátci, že? To je přece naprosto logické. Ale paní ministryně tu logiku prostě odmítá vnímat a pořád bude vykládat tu mantru, jak to EET je skvělé.
Bylo hezké a řekl bych i pravdivé, jak paní ministryně řekla, že my z pravé části spektra jsme podpořili drobné podnikatele. Vy, paní ministryně, z levé části spektra, to neděláte. To je naprosto v pořádku, o tom je taky ten politický souboj mezi pravou části politického spektra a levou části politického spektra.
Mnozí kolegové z hnutí ANO tvrdí, jak jsou pravicoví, jak podporují podnikání, tak v těch hlasováních se to ukáže. Ne v těch deklaracích. Takové ty deklarace "já jsem pravicový, podporuji podnikatele" - to je hezké, já to rád slyším, ale pak přijdou konkrétní hlasování a v tom se ukáže, kdo to jenom říká, ale kdo to i svým hlasem dělá. I třeba proti názoru vlastní ministryně.
Stát v posledních letech a Finanční správa je posedlá vybíráním daní. Často chybuje. A paní ministryně řekne "ti úředníci se budou muset asi mírnit". Aspoň mám to z veřejných zdrojů. Pokud vás špatně citovali, tak si prosím, paní ministryně, stěžujte u těch vydavatelů. (Upozornění na čas.) Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Řádně přihlášený do diskuse je pan poslanec Skopeček.
Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Dobré dopoledne, vážené kolegyně, kolegové, milí členové vlády. Já bych vás také chtěl požádat o podporu tohoto zákona. Mám pro to mnoho důvodů, nicméně ten nejvážnější je ten, že podle mého názoru výdajové paušály nejsou ani tak o snaze snižovat daně, ale o snaze ulehčit si život s daňovými předpisy, s agendou, která je spojena s vedením účetnictví a placením daní.
Já bych chtěl vaši pozornost upřít na jedno číslo. V roce 2017 vydala Světová banka spolu s jednou významnou auditorskou firmou srovnání složitosti daňového systému v mezinárodním srovnání. Česká republika se ve složitosti daní, které musí platit firmy, umístila na 26. místě ze 32 zkoumaných států zemí EU a EFTA. Naše firmy v průměru stráví 234 hodin ročně vyplňováním a agendou, která souvisí s placením daní. Jsme tedy na chvostu evropských zemí, co se týče složitosti a náročnosti plnění daňových povinností ze strany firem, a to se samozřejmě odráží i v placení daní fyzických osob, malých podnikatelů, kde ta agenda je rovněž nejsložitější.
Já si na rozdíl od této vlády myslím, že nepotřebujeme v naší ekonomice jenom velké korporace. Že naše ekonomika nesmí stát jenom na velkých mezinárodních, nadnárodních firmách, které nakonec vláda ještě dotuje pobídkami a nejrůznějšími dotacemi. Myslím si, že solí naší ekonomiky jsou živnostníci, kteří dělají spoustu užitečné práce a zaslouží si, aby měli jednodušší náročnost, co se týče plnění daňových povinností. A z těch mezinárodních dat vyplývá, že tomu tak není.
Tím druhým argumentem je skutečnost, o které se tady leckdy bavíme a nad kterou žehráme, a to je přílišný vliv nebo přílišná závislost České republiky na těch velkých mezinárodních korporacích, s čímž souvisí i poměrně velký objem odlivu kapitálu z České republiky, který jenom v roce 2017 činil 276 mld. korun, a bylo to více než 8 % našeho HDP. Takové peníze díky naší závislosti na zahraničním kapitálu každoročně odejdou z České republiky do zahraničí. Je to samozřejmě dáno strukturou naší ekonomiky, je to dáno slabostí našeho domácího kapitálu. Cesta, aby ten domácí kapitál byl silnější, bude samozřejmě dlouhá, bude náročná, nedokážeme tu strukturu ekonomiky změnit z roku na rok, ale jedna z těch cest je samozřejmě uvolnit ruce těm nejmenším našim domácím podnikatelům, aby se z některých z nich mohly stát časem firmy většího charakteru. Z některých z nich možná i firmy nadnárodního charakteru, velké úspěšné firmy. Ale pokud budeme házet klacky pod nohy už na úrovni drobných podnikatelů, drobných živnostníků, tak nemůžeme očekávat, že se z nich někdy v nadcházejících letech stanou ty úspěšné velké nadnárodní korporace.
Takže ještě jednou shrnutí: Naši podnikatelé, firmy tráví 234 hodin času plněním daňových povinností. Jenom pro srovnání, ve Švýcarsku je to 63 hodin. My tady předkládáme návrh zákona, který velmi usnadní nejmenším podnikatelům práci. Já bych to přál i těm velkým firmám, ale shodněme se, že v tomto bodě to můžeme ulehčit aspoň těm malým živnostníkům. Čili pro tento návrh zákona budou hlasovat bezesporu ti, kdo chtějí podpořit podnikání, kdo chtějí odlehčit administrativní náročnost a byrokracii malým podnikatelům. Proti tomuto návrhu zákona budou hlasovat ti, kteří raději mají velké korporace a úplně nejraději mají státní přerozdělování. A i ta koruna od živnostníka, který by ji dokázat využít lépe než stát, je pro tuto vládu dobrá k tomu, aby ji přerozdělila.
Takže se rozhodněte, pro co jste. Zda jste pro podnikání, pro malé podnikatele, nebo pro stát a pro státní přerozdělování. A rozhodněte se, jak uznáte za vhodné. Já bych doporučil podpořit naše malé podnikatele. Děkuji pěkně.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo několik faktických poznámek. Jako první se přihlásil pan poslanec Volný, poté pan předseda Kováčik. ***