(9.10 hodin)
(pokračuje Munzar)
Snížení limitu způsobilo, že pro podnikatele mající příjmy od jednoho do dvou milionů korun se přes noc zásadně změnily podmínky jejich podnikání a narostla administrativa. Vždyť si to představte, kdybyste byli v té situaci. Nějakým způsobem podnikáte, máte podnikání nějak nastaveno, a najednou z ničeho nic, ze dne na den, protože si to stát usmyslil, se vám zásadně změní podmínky, aniž byste to vy nějak ovlivnili a mohli ovlivnit.
Připomínám, že se tady nebavíme o firmách se svým aparátem a zaměstnanci, ale o samostatných fyzických osobách, které vydělávají samy na sebe.
Co se týká rozpočtových dopadů, tak očekáváme, že budou opravdu minimální. My jsme odhadli snížení příjmů státního rozpočtu o necelou miliardu. Předchozí menšinová vláda ve svém stanovisku to odhadla na 1,2 miliardy do státního rozpočtu. Takže tady je víceméně vzácná shoda. Každopádně se jedná o částku, která je menší než desetina procenta státního rozpočtu. Nicméně pokud tento návrh podpoříme, státní rozpočet to tedy téměř nepocítí, ale desítky tisíc lidí budou mít jednodušší život.
Paní ministryně financí tady v prvním a druhém čtení přednesla svoje výhrady k tomuto návrhu, a to zejména ve dvou rovinách. Dovolte mi, abych se rovnou k nim na začátku stručně vyjádřil.
Vláda, jak už jsem řekl, předchozí, menšinová, ve svém stanovisku říká, že osoby samostatně výdělečně činné stejně musí od jednoho milionu korun vést daňovou evidenci dokladů k DPH. Takže je to zřejmě jedno a ke zvýšení administrativy podle vlády nedochází. Ovšem tento argument platí pouze v jednom jediném případě, A to je, když ten podnikatel nakupuje své další služby, zboží a podobně, výhradně ve 100 % u dalších plátců DPH. Pak eviduje všechny své nákladové položky v přiznání k dani DPH. Ale takových mnoho není. Většina případů je ostatních a v ostatních případech ke zvýšení administrativy tudíž jednoznačně dochází a tento argument neplatí.
Argument druhý, kde se opět hraje spíš na takovou strunu nedůvěry a přístupu k předběžné opatrnosti k údajné nepoctivosti malých podnikatelů, a to je argument, že výdajové paušály by mohly vést k optimalizaci daní, a tedy k nějaké daňové výhodě. Já se s takovým přístupem nemůžu ztotožnit, ale pokud v této rovině chceme diskutovat, pak jen připomenu pár čísel, které tady řekla paní ministryně. Náš návrh se týká více než 158 tisíc lidí, osob samostatně výdělečně činných. Dopad do státního rozpočtu dle vlády je 1,2 miliardy. Do ostatních rozpočtů 300 milionů. Tedy celkem maximálně 1,5 miliardy korun celkově. Tak ta výhoda údajné optimalizace je 1,5 miliardy děleno 158 tisíci, to je něco přes 9 tisíc korun. Ne za měsíc, ne za každý měsíc - za celý rok. Pro lidi s příjmem od milionu do dvou milionů.
Takže to opravdu nevypadá na optimalizaci. Ale zopakuji, já se nedokážu s takovou argumentací ztotožnit. Protože v systému výdajových paušálů živnostník s příjmy mezi jedním a dvěma miliony korun - protože o nich tady diskutujeme - vždy zaplatí pozitivní daň. Nehledě na to, že platí zdravotní a sociální pojištění. Pokud ovšem budou nuceni vynakládat svůj čas a energii na administrativu spojenou s daněmi, tak se dá s úspěchem předpokládat, že se budou více soustředit na své náklady a mnozí z nich třeba ve finále mohou zaplatit menší daně než při uplatnění výdajových paušálů. A paušály jsou také jednodušeji kontrolovatelné ze strany finančních úřadů, protože ty pak mohou kontrolovat pouze příjmy a nemusí docházet ke sporům nad každou uplatněnou položkou v nákladech.
Skutečnou, tou nejdůležitější výhodou výdajových paušálů, je úspora času. Čas je pro osoby samostatně výdělečně činné klíčovým a nejdůležitějším výrobním prostředkem. Čas totiž vynakládají nejen na činnost jako takovou, za kterou mají ten příjem, ale mnoho času vynakládají také na to, aby sami sobě sehnaly práci. A tento čas nijak nepromítnou do svých nákladů. A nyní jim stát řekl, že část tohoto nejdůležitějšího výrobního prostředku, svého času, musí vynaložit pro stát na vedení administrativy spojené s placením daní. Z mého pohledu naprosto zbytečně. A toto chceme změnit. Jen pro vaši informaci, podle zprávy Světové banky o daních daňová administrativa v České republice trvá v průměru 248 hodin. Na Slovensku je to jen 192 hodin, v Rakousku 131 hodin. Tímto návrhem tyto hodiny můžeme alespoň pro osoby samostatně výdělečně činné snížit.
Samotná hodnota těchto osob, těchto podnikatelů, je totiž obsažena v jejich samotné zákonné definici. Jsou samostatní, jsou výděleční, jsou činní, to znamená aktivní. Tito lidé si sami hledají práci, nabízejí nám své služby, přispívají do našeho sociálního systému, platí daně a přispívají k ekonomickému rozvoji České republiky. A stát by tady neměl být od toho, aby na každého živnostníka, který vydělává sám na sebe a nedostává práci přidělenou, naložil množství administrativních zátěží, ale naopak, aby vytvářel podmínky pro aktivní občany. (Silný hluk v sále. Předsedající žádá o klid.) Děkuji, pane předsedající.
Takových lidí, kteří vydělávají sami na sebe, bychom si měli naopak vážit a podporovat maximálně jejich úsilí. Minimálně bychom je měli nechat v klidu pracovat a nezatěžovat je zbytečnými administrativními požadavky ve jménu naplňování příjmu státního rozpočtu ve výši necelé desetiny procenta.
Není to pouze náš návrh. Tento návrh vychází z postojů, dlouhodobých postojů, a má podporu Hospodářské komory a dalších profesních svazů podnikatelů. Chtěl bych vás požádat všechny napříč politickým spektrem a také vládu, abychom společně tímto vyšli vstříc drobným podnikatelům, nechali je v klidu nadechnout, v klidu pracovat v příznivém podnikatelském prostředí. A k tomu povede vaše podpora tomuto návrhu. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Zájem o vystoupení má pan zpravodaj. Prosím.
Poslanec Jan Pošvář: Děkuji za slovo. Já bych nejprve vyřídil žádost odboru legislativního na legislativně technickou úpravu. Je to změna formulace účinnosti, kde v současnosti tam je napsáno "patnáctým dnem od jeho vyhlášení". A ta oprava by měla být na "patnáctým dnem po dni jeho vyhlášení".
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vás přeruším. Otevřu rozpravu. Bylo by lepší, kdybyste to přečetl už přímo v rozpravě. Budete-li s tím souhlasit, tak otevírám rozpravu a poprosím vás, abyste načetl legislativně technickou změnu.
Poslanec Jan Pošvář: Dobře, děkuji. V tom případě to zopakuji. Je tady žádost o legislativně technickou opravu. Že by se změnila formulace účinnosti na "patnáctým dnem po dni jeho vyhlášení".
Jinak bych tedy jenom zrekapituloval, co se tady dělo kolem tohoto tisku. Nejprve jej projednala vláda, tedy vláda minulá, která vydala souhlasné stanovisko. Poté v prvním čtení byl načten návrh na zamítnutí, který byl vzápětí stažen. Ve druhém čtení zazněl opět návrh na zamítnutí. Také rozpočtový výbor projednal tento tisk a vydal stanovisko souhlasné.
A potom se rozpočtový výbor před třetím čtením usnesl na hlasovací proceduře, kde doporučuje Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o návrzích podaných k návrhu v tomto pořadí: prvně hlasování o návrhu na zamítnutí, poté legislativně technické úpravy a potřetí, nebude-li návrh zamítnut, hlasování o návrhu jako celku.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Ptám se, zda má někdo další zájem o vystoupení. Pan poslanec Ferjenčík. Prosím.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych prezentoval stanovisko klubu Pirátů. My ten návrh podporujeme, souhlasíme s tím, že vede ke snížení byrokracie. Jsou i profese, které například mají příjmy ze zahraničí, například skrz prodej internetové reklamy, drobní živnostníci na internetu, kteří nemusí odvádět DPH. Takže jsou i profese, na které se nevztahuje přímo ten limit jeden milion. To znamená, navýšení toho limitu pro ně má velký význam i skrz tuto agendu. To znamená, zjednoduší se jim byrokracie a oni se nemusí stát nutně plátci. To je jeden faktor. ***