(17.30 hodin)
(pokračuje Bláha)
A dneska ten stav - a proto jsem zavřel většinu svých provozoven - je takový, že lidé ve svátek nechtějí pracovat. Opravdu nechtějí. Kdo chce pracovat, jsou možná studenti, ale i ti, kteří mají ve svátek jiný plán, tak do práce nejdou a obtížně se zaměstnanec shání do práce. A formulace, že ten člověk si přijde na lepší peníze, je opravdu zkreslená, protože ve všední den, pokud je svátek a zaměstnanec nejde do práce, tak dostane svátek normálně zaplacený. A v okamžiku, kdy u toho jde do práce, tak dostane zaplacenou jenom mzdu navíc, takže dostane zaplacený ten svátek jako ten, který do práce nejde, a k tomu mzdu za to, že byl v práci.
Já vám jenom přečtu věci, které jsem si tady napsal v poznámkách, a chtěl bych vás poprosit, abyste se nad nimi zamysleli. Není to, že vám chci něco vnucovat, něco vám nařizovat. Vůbec ne.
Proč jsme vymýšleli svátky? Z jakého důvodu jsou vymyšlené? Proto, abychom ho měli jenom v názvu, jako že to je svátek, nebo je to svátek pro všechny? Jaký je význam slova svátek? Pokud to slovo má význam strávit dny trošku jinak, tak ztrácí význam chodit do práce. Svátek není přece svátek pro politickou, vyšší a úřednickou třídu. Svátek je svátkem všech. To znamená, že by prostě všichni měli mít stejný nárok na to trávit úplně stejně svátek. Tady někdo říkal, že konečně se budeme moci rozhodnout, jak budeme trávit svátek. Ale ti lidé, kteří musí do práce, se svobodně rozhodnout nemohou. Může se tak rozhodnout úředník, ale zrovna tak bychom mohli namítnout, že lidé nejsou schopni chodit ve všední den na úřady, tak zaveďme ve svátek úřední den, ať mohou lidé jít na úřady. Zaveďme to. Dejme úředníky na svá místa a lidi vám poděkují, že mohou ve svátek jít na úřady. Jsem zvědav, co na to úředníci a jiní budou říkat.
Za mě to je diskriminace všech, kteří pracují. Jednoznačně diskriminace všech, kteří musí do práce. Je to diskriminace i podnikatelů, protože v okamžiku, kdy já jako podnikatel musím mít otevřeno, i když nechci mít otevřeno, protože mě k tomu zavazuje smlouva a já nemám možnost jinou smlouvu podepsat, tak jsem diskriminován oproti těm, kteří jsou prostě doma, v klidu si leží na kavalci a rozhodnou se: jdu si k Bláhovi nakoupit. Nelze si zvolit, jak jsem říkal, chci, nebo nechci. Podmínky určují majitelé obchodních domů, určují je majitelé řetězců a často i konkurence, protože v okamžiku, kdy řeknete zavřu, pokud má konkurence otevřeno, tak tím pádem nahrávám té konkurenci, aby příště lidé šli rovnou k tomu, kdo má otevřeno. Takže v tomhle případě je to nařízení opravdu namístě, protože v ten okamžik to platí pro všechny stejně.
Pořád voláme po tom, jak se chceme někam přiblížit, vzhlížíme, pořád to slyším, podívejte se, jak to funguje jinde, a v tomhle případě se nám to nehodí. Nejvíce trpí obory čerstvých potravin, a to mi věřte, protože obory čerstvých potravin musí vstávat brzy ráno, aby vás odbavily. Musí být ale i pozdě večer, často jsou tam i přes noc. Přesto jdou ještě navíc ve svátek. Většina lidí, kteří pracují na úřadech, my v Poslanecké sněmovně a jiní pracují od do, mají práci od 7 do 15 a jsou vysmátí. Prodavačky, prodavači, pekaři, cukráři, výrobci masa a jiní mají prostě smůlu.
Je to neekonomické počínání za každou cenu. Já jsem zavřel všechny své podniky z jednoho prostého důvodu, protože o to přestal být zájem. A věřte tomu, že jsem byl první, který držel prvních deset let Štědrý den jako prodejní. Já jsem byl ten, který rozvážel zboží i ve svátek po Vánocích. Byl jsem ten, který rozvážel za zaměstnance zboží, aby oni nemuseli do práce.
V dnešní době ekonomika vypadá asi následovně. Třicet procent normálního běžného dne. Třicet procent. V ten okamžik, když zaplatíte dotyčnému pracovníkovi, jste v minusu. Má cenu dělat věci, které jsou v minusu?
Já bych chtěl jenom ještě připomenout - zrovna tak se tváří neděle. Takže pokud bychom zrušili pracovní neděle, tak bychom možná vyřešili pracovní stav na našem trhu, protože ty lidi, kteří v neděli nepůjdou do práce, můžeme použít a budeme mít více pracovních sil ve všední den, protože lidé, kteří jdou v neděli a v sobotu, tak prostě nejdou ve všední den, nebo minimálně aspoň dva dny v týdnu nejdou do práce.
Podporujeme tím majitele nadnárodních řetězců, dovozce a majitele nákupních center. Nepodporujeme naše malé a střední. Běžte se podívat dnes na vesnice a na malá města, jestli nějaký soukromý podnikatel má otevřeno. Spočítáte je na prstech jedné ruky, to mi věřte. V některých malých městech do 3 tisíc obyvatel jsou opravdu jenom ti naši sousedé z ostatních států. Nechci přímo říkat, že to jsou jenom Vietnamci nebo Číňané, ale prostě ti ostatní. Nejsou to normální, běžní podnikatelé. Běžní podnikatelé mají ve svátek zavřeno. Zkuste si to projet a zjistíte, jaký je stav.
To, co se dnes navrhuje, jsou nerovné podmínky v rámci podnikání, protože my dovolíme Makru, aby mělo otevřeno, a běžte se dnes podívat, kdo nakupuje v Makru. Jsou to většinou podnikatelé, kteří mají Makro kartu, ale jdou si tam ve svátek nakoupit svoje vlastní potřeby. Ti, kteří mají otevřeno, nemají čas jít nakupovat do Makra nebo do velkoobchodů, z jednoho prostého důvodu, protože zajišťují prodej ve svém obchodě, protože nemají nikoho, kdo by tam byl. V dnešní době to dopadá tak, že v neděli často v restauracích pracují provozní, kteří nemají koho tam dát. Ve svátek jsou tam majitelé, protože nemají koho tam dát. Tak to dneska dopadá. A nemají možnost říci ne, nebudu mít otevřeno. Tam, kde to mají, tak hromadně zavírají.
Jak jsem říkal, poslanec si řekne ano, já do práce ve svátek nemusím, ale ten pracovník si to říci opravdu nemůže. Prosazujeme pouze zájmové skupiny, to znamená, že prosazujeme zájmy těch velko- a nadnárodních řetězců.
To je asi všechno, co jsem vám chtěl říci. Až budete posuzovat tu misku vah, myslete opravdu na to, že slovo svátek, a svátek byl zaveden proto, abychom ho společně oslavili v jiném duchu než pracovním. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Rozprava bude nyní pokračovat dál. Nejprve jsou zde dvě faktické poznámky - pan poslanec Beitl a pan poslanec Skopeček s nimi vystoupí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Beitl: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, kolega Bláha prostřednictvím pana předsedajícího mi tady trošku otevřel oči. Já jsem - a možná ještě jsem zapojen - 25 let pracoval v průmyslu hotelnictví a gastronomie a teď jsem zjistil, že vlastně tenhle průmysl je ten, na který v této republice všechno dopadá, protože všichni, co mají svátek, jdou do restaurací a hotelů a náš personál to tam musí odrážet.
Naštěstí se nám podařilo vymyslet systém krátkého a dlouhého týdne, to znamená, že naši lidé chodí do práce jeden týden tři dny a druhý týden čtyři dny, takže fond pracovní doby se vyčerpává rovnoměrně, jak je to podle zákona. Ještě řeknu, budete se divit, ale oni ti, co mají volno, se ještě na ty svátky hlásí, protože si prostě v ty dny, když restaurace a hotely jsou plné, více vydělají.
To je vše, děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Skopečka. Prosím, máte slovo. ***