Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

10.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb.,
o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 132/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády, ministr vnitra a ministr zahraničních věcí ČR Jan Hamáček: Děkuji. (Neklid a šum v jednacím sále.) Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych velmi stručně uvedl druhé čtení tohoto zákona, který projednávala Poslanecká sněmovna ještě -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vás, pane ministře, přeruším, ale myslím, že je tady velký hluk, protože se poslanci přesouvají. Takže chvilku počkáme.

 

Místopředseda vlády, ministr vnitra a ministr zahraničních věcí ČR Jan Hamáček: Děkuji. Tento zákon projednávala Poslanecká sněmovna ještě za dob minulé vlády. To znamená, v prvním čtení ten materiál uváděl můj předchůdce, pan tehdejší ministr vnitra Metnar. Já nezastírám, že jsem v době, kdy ten materiál byl předložen do Poslanecké sněmovny, měl jisté výhrady k jeho obsahu. Nicméně proběhla politická jednání, jejichž výsledkem jsou některé pozměňovací návrhy. Asi tím hlavním pozměňovacím návrhem je návrh, který přednese kolegyně Valachová. A já chci říci, že ve znění takto navržených pozměňovacích návrhů jsem připraven se s tím materiálem ztotožnit. Tudíž asi není třeba, abych jej dále komentoval, a případně jsem připraven odpovědět ve třetím čtení na otázky či okomentovat vznesené pozměňovací návrhy.

Já vám děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vám také děkuji. Než budeme pokračovat, tak tady mám nějaké omluvenky. Pan poslanec Špičák ruší svou omluvu od 17.30 hodin do konce pracovního dne, neboť je již přítomen. Paní poslankyně Maxová se nám omlouvá mezi 16.30 až 18.30 hodin z rodinných důvodů, pan poslanec Fridrich se nám omlouvá dnes od 17.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Lipavský se nám omlouvá od 17 do 19 hodin z důvodu služební cesty.

Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu. Iniciativně tento tisk projednal také výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj bylo doručeno jako sněmovní tisk číslo 132/1, ústavněprávní výbor předložil záznam, který byl doručen jako sněmovní tisk číslo 132/2.

Prosím, aby se ujala slova zpravodajka ústavněprávního výboru poslankyně Kateřina Valachová, informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy zdůvodnila. Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo. Novela zákona o státní službě byla podrobena kritice v rámci prvního čtení. Padly zde návrhy na zamítnutí i vrácení. Následně byl návrh zákona propuštěn do projednání výbory. Garančním výborem byl určen ústavněprávní výbor, dalším výborem určeným k projednání byl určen výbor pro veřejnou správu.

Co se týká ústavněprávního výboru, ten schválil na svém zasedání několik pozměňovacích návrhů, avšak nepřijal celkové usnesení k doporučení či nedoporučení novely zákona o státní službě plénu ke schválení. Za chvíli tyto pozměňovací návrhy podrobněji představím.

Výbor pro veřejnou správu také projednal tento návrh zákona. Předpokládám, že to bude více přiblíženo předsedou tohoto výboru. Nicméně co se týče výboru pro veřejnou správu, tento doporučil návrh zákona ke schválení.

Nyní tedy k ústavněprávnímu výboru. Ústavněprávní výbor schválil a doporučil plénu Poslanecké sněmovny tři pozměňovací návrhy. Prvním pozměňovacím návrhem byl pozměňovací návrh paní poslankyně Ožanové. Tento pozměňovací návrh, zjednodušeně řečeno, umožňuje využít personální kapacity stávajících státních úřadů lépe než doposud. Je tedy podle mého soudu v souladu s principy státní služby, kterými je mimo jiné princip profesionalizace státní služby. Tento pozměňovací návrh bude umožňovat, samozřejmě v případě finálního schválení, to, aby například Ministerstvo financí mohlo lépe využít personální kapacity Finanční správy nebo aby Ministerstvo práce a sociálních věcí lépe mohlo využít personální kapacity úřadu práce či České správy sociálního zabezpečení. Zvyšuje propustnost mezi těmito institucemi a umožňuje lépe využít personální kapacity a rozšíření vstupu těchto personálních kapacit do výběrových řízení u ústředních orgánů státní správy, v tomto případě ministerstev. Ačkoliv používám tyto příklady, je jasné, že se to samozřejmě týká všech podřízených úřadů jednotlivých typů ministerstev.

Co je důležité říci - protože bezpochyby opozice je bdělá, tak bych to případně na plénu jistě diskutovala - je to, že tento pozměňovací návrh také umožňuje zmírnit, kvalifikační předpoklady v některých případech, kdy napříště bychom mohli využít i ty pracovníky, kteří podle stávajícího znění zákona o státní službě nemají požadované formální vzdělání, nicméně desítky let v rámci státní služby působí a jsou samozřejmě pravidelně hodnoceni a dosahují dobrých výsledků.

Motivací tohoto pozměňovacího návrhu je nejenom profesionalizace státní služby a vyšší prostupnost mezi jednotlivými institucemi, ale asi nelze zastírat, že je to i krok k lepšímu využití sil v situaci, kdy se také stát a státní orgány potýkají s nedostatkem kvalifikovaných a kvalitních pracovníků. Kvalita státní služby potom bude napříště samozřejmě zajištěna tak jako doposud pravidelným služebním hodnocením a také vzděláváním zaměstnanců ve státní službě.

Další pozměňovací návrh, který ústavněprávní výbor projednal a doporučil, to znamená, byla pro něho získána většina, je pozměňovací návrh pana poslance Bartoška. Tento pozměňovací návrh reaguje na kritiku, která zazněla v rámci prvního čtení na plénu Poslanecké sněmovny směrem k tehdy formulovanému vládnímu návrhu zákona o státní službě, a prodlužuje dobu, za kterou by bylo možné znovu služebně hodnotit státního zaměstnance, a to na delší dobu, než je stávající vládní návrh. Pokud si vzpomínáte, tak právě tento fakt byl kritizován stran odborových organizací státních zaměstnanců i stran organizací zabývajících se transparentností. Tento pozměňovací návrh tedy také byl ústavněprávním výborem projednán, schválen a doporučen ke schválení.

Třetím pozměňovacím návrhem, který byl projednán ústavněprávním výborem, byl návrh pana poslance Chvojky, kterým navrhl určité změny zákona o zahraniční službě, které vycházejí ze stávající praxe zahraniční státní služby, zohledňují její specifika a jsou žádoucí z hlediska dalšího zajištění zahraniční státní služby i samozřejmě zvyšování kvality zahraniční státní služby. Jedná se tedy z tohoto pohledu o pozměňovací návrh, který spíše zohledňuje specifika zahraniční státní služby proti státní službě obecné, a zároveň je to úprava týkající se praktických věcí této služby. A asi si vzpomínáte, že to není první změna, která v minulých letech směrem k zahraniční státní službě prošla. Takže také tento pozměňovací návrh ústavněprávní výbor doporučil.

Je třeba asi také říci, že pozměňovací návrhy, které jsem popsala, měly podporu Ministerstva vnitra z pohledu doporučení. Byla to souhlasná doporučení v případě poslankyně Ožanové a poslance Chvojky. V případě poslance Bartoška se jednalo o neutrální stanovisko stran Ministerstva vnitra.

Další pozměňovací návrhy, které ústavněprávní výbor přijal, nebudu blíže popisovat. Nebyly jím doporučeny a schváleny. Jak už jsem zmínila, ústavněprávní výbor, ačkoliv tyto tři pozměňovací návrhy projednal, doporučil, byla tam většina ústavněprávního výboru pro schválení, tak nepřijal celkové usnesení směrem k plénu. Proto tyto tři pozměňovací návrhy byly z procesní opatrnosti danými poslanci načteny do elektronického systému Poslanecké sněmovny. Nicméně pokládám za důležité říci a znovu zdůraznit, že ústavněprávní výbor většinově tyto pozměňovací návrhy podpořil.

V tuto chvíli je to za mne, tedy jako ze strany zpravodajky, vše. Zároveň si dovoluji, vážený pane předsedající, avizovat svoje vystoupení ke změnám zákona o státní službě k onomu pozměňovacímu návrhu, který avizoval ministr vnitra a jehož přijetím je podmíněn souhlas a doporučení Ministerstva vnitra s novelou zákona o státní službě jako takové, a dovoluji se přihlásit s přednostním právem za sociálně demokratický klub jako místopředsedkyně klubu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vám děkuji. Ano, to vystoupení bylo avizováno. Nyní prosím zpravodaje výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj poslance Martina Kupku, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případný pozměňovací návrh odůvodnil. Ale obávám se, že pan poslanec Kupka tu není, takže budeme muset změnit zpravodaje. Prosím pana předsedu Bartoše, jestli má někoho na mysli nebo jestli to přednese sám. (Přichází poslanec Bartoš.) Já tady to usnesení kdyžtak mám.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Já tedy zaskočím za pana poslance Kupku, který je zpravodajem. Jenom krátce. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj projednal tento sněmovní tisk a doporučil ho ke schválení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní tedy prosím s přednostním právem paní poslankyni Valachovou za klub ČSSD. A otevírám rozpravu, aby to bylo jasné. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Takže ještě jednou. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, dovolte, abych vám představila pozměňovací návrh k novele zákona o státní službě, ke kterému jsme, podotýkám, dospěli po dlouhém vyjednávání a konzultacích, a jsme tedy v tomto pozměňovacím návrhu a ve změně zákona o státní službě z hlediska vládního návrhu ve shodě sociálně demokratický klub a také klub hnutí ANO.

Snažili jsme se najít takové úpravy zákona o státní službě, které vyhoví a zareagují na námitky, které tady padly při prvním čtení na plénu Sněmovny, námitky, které jsme slyšeli od odborového svazu státních zaměstnanců, námitky, které jsme si vyslechli od některých nevládních organizací, které se dlouhodobě zabývají transparentností státní služby, a koneckonců řekněme neutrální stanovisko, doposud neutrální stanovisko Evropské komise k případné novelizaci zákona o státní službě, protože finální stanovisko Komise zatím nesdělila, vnímajíc to, že zákon o státní službě kromě toho, že to je páteřní zákon pro funkční, profesionálně nezávislou státní službu, a zákon, který i z hlediska Ústavy nám zajišťuje oddělení, řekněme, od té politické linie řízení státu, tak zároveň je potřeba připomenout, že to byla také předběžná podmínka pro čerpání evropských fondů, tak jak byla projednávána v minulém funkčním období. S vědomím této odpovědnosti jsme tedy hledali ty změny, které by rozpravě vyhověly.

První věcí, kterou chci tedy představit, je změna, která by se měla týkat řešení námitky, že ta dosavadní novela z vládní dílny vzbuzovala pochybnosti, že by mohl být zneužit fakt, pokud v prvním kole nemusí, nemusí představený respektovat výsledek tohoto výběrového řízení v prvním kole a zároveň může přejít do druhého kola, které je nově zcela otevřené, vně státní službu, že by toto tedy mohlo vést teoreticky ke zneužití v rámci změn politických reprezentací a tedy k účelovým změnám ve státní službě. Proto pozměňovací návrh reaguje na tuto námitku tak, že napříště v případě představených, jako je ředitel odboru, a představených, jako je vedoucí oddělení, se vracíme ke stávajícímu znění zákona o státní službě, které je platné a účinné, tzn. že vždy v případě ředitele odboru a vedoucího oddělení musí být respektován výsledek výběrového řízení, a pokud není tedy nikdo vybrán, musí se opakovat znovu první kolo s uzavřeným počtem těch, které lze do tohoto kola vpustit, tzn. respektuje se kariérní systém státní služby. Toto tedy napříště by mělo být tak, jak jsme nyní zvyklí, zachováno. Respektuje se kariérní systém, respektuje se i tedy ta možná námitka politizace v případě výměny politické reprezentace.

V případě náměstka, tzn. odborného náměstka, tzn. té nejvyšší figury v jednotlivých sekcích státní služby, ponecháváme znění tohoto vládního návrhu tak, jak byl vládou předloženo, s tím, že současně měníme a rozšiřujeme kompetence tzv. politických náměstků, kteří zastupují ministra. Prosím, aby se kolegové nebo kolegyně předčasně neděsili. Ten důvod je jednoduchý. Nově by tedy politický náměstek, ten, co zastupuje ministra, měl možnost přímo ze zákona mít ministrem svěřeny oblasti, agendy, a v těchto agendách úkolovat takzvané odborné náměstky, nebo chcete-li, šéfy sekcí, kteří již jsou ve státní službě. Nadále však by neměli tito náměstci žádnou služební kompetenci. Ta by nadále zůstala v rukou státních tajemníků a ministra.

K této úpravě jsme přistoupili proto, že se domníváme, že je žádoucí, aby tyto možnosti každý ministr každé vlády bez ohledu na politický dres měl, a profesionálně a osobně se domnívám, že to přispěje ke snížení faktického tlaku na možné výměny právě v té linii státní služby. Pokládám tuto změnu tedy za žádoucí a za respektující to, co každý zákon o státní službě má respektovat. Existuje zde politická linie správy státu a státně služební linie správy státu, ani jedna není horší nebo lepší, obě musí být funkční a také politická linie správy státu musí mít možnosti, aby byla vykonávána funkčně. Z tohoto pohledu se tedy domníváme, jak klub ČSSD, tak kolegové z hnutí ANO, že jsme tomuto učinili zadost.

Další změnou je prodloužení doby k tzv. opakovanému služebnímu hodnocení. Opakované služební hodnocení bylo v rámci prvního čtení kritizováno v tom smyslu, že původní délka, která by měla uplynout mezi tím původním a opakovaným služebním hodnocením v délce 40 odsloužených dnů, může být vnímána účelově a může být teoreticky v praxi zneužita opět směrem tedy k účelové, nežádoucí výměně státního zaměstnance. Z tohoto pohledu jsme tuto lhůtu prodloužili, ještě tedy komfortněji proti pozměňovacímu návrhu kolegy Bartoška, tak jak ho projednal a schválil ústavněprávní výbor, a také jsme rozlišili, jestli ten daný zaměstnanec, který má být opakovaně hodnocen, byl tedy při tom posledním služebním hodnocení hodnocen, řekněme tedy pozitivně, nebo naopak si vysloužil zcela negativní hodnocení. Napříště tedy tyto odsloužené dny se rozšiřují z těch 40 na 60 odsloužených dnů a 90 odsloužených dnů. Také zde se domníváme, že jsme učinili zadost rozptýlení obav, které byly v prvním čtení vzneseny. Dlužno také dodat, a také toto bylo zveřejněno v mediálním prostoru, že se o tuto úpravu v konzultacích zajímala také Evropská komise.

Další změnou, na které jsme se shodli a která je součástí pozměňovacího návrhu, ke kterému se samozřejmě přihlásím v rámci podrobné rozpravy, je změna, která byla taktéž kritizována stran odborového svazu státních zaměstnanců, kteří odmítli původní vládní návrh v té části, že by napříště státní tajemník nebyl povinen komunikovat s odborovou organizací státních zaměstnanců daného resortu a mohl by tuto svou povinnost, kompetenci delegovat na nějaké nižší složky. I zde jsme tedy vyhověli námitkám v tomto smyslu a upravili jsme návrh změna zákona o státní službě tak, že i napříště státní tajemník bude povinen v případě služebních věcí z hlediska sociálního dialogu a dialogu s odborovými organizacemi komunikovat tedy s odborovou organizací zaměstnanců státní služby daného resortu.

To je tedy představení pozměňovacího návrhu, ke kterému se následně budu hlásit v podrobné rozpravě. A z hlediska koaliční shody ještě budu avizovat, že jsme také hledali způsob, jak zareagovat na obavy týkající se státních tajemníků a jejich postavení včetně tedy toho, aby se do jejich kompetence nezasahovalo nežádoucím způsobem nebo nebyl na ně vyvíjen nějaký nežádoucí tlak v případě změn politické reprezentace. Tady avizuji pozměňovací návrh, který bude načítat v podrobné rozpravě kolegyně Klára Dostálová a který podle mého soudu systémově reaguje na situaci, která v tuto chvíli je v případě státních tajemníků.

Nyní víte, že státní tajemníci podléhají kárnému řízení bez nějakých, řekněme, specialit proti ostatním státním zaměstnancům. Přitom jsou to právě státní tajemníci, kteří musí zajistit v rámci resortu plné respektování zákona o státní službě, samozřejmě nikoliv pouze k sobě, ale směrem ke všem státním zaměstnancům resortu. Jediný, kdo má speciální zacházení, řekněme speciální ochranu, je šéf státní služby, který tedy může být kárně postižen pouze skrze závažné porušení služebních povinností a pouze poté, co se na jeho odvolání shodne kolektivně celá vláda. A toto odvolání je také přezkoumatelné následně soudem, nezávisle soudní mocí. Z tohoto důvodu jsme v případě státních tajemníků navrhli změnu, která by tento typ ochrany propůjčila všem státním tajemníkům všech resortů.

Upozorňuji, že samozřejmě tento pozměňovací návrh obsahuje ustanovení z hlediska své účinnosti a vztáhne se pouze, pokud bude schválen, na logicky budoucí možné prohřešky či zvlášť závažné porušení služebních povinností státních tajemníků. Všechna řízení, která v tuto chvíli běží z hlediska možného kárného postihu jakéhokoliv státního tajemníka v souladu s právem i legislativní technikou, samozřejmě doběhnou podle dosavadních právních předpisů. Avizuji to úmyslně z toho důvodu, abychom nebyli podezříváni z nějakých účelových změn.

Tolik tedy pozměňovací návrhy, které byly zpracovány, abychom reflektovali na výhrady, zejména tedy v prvním čtení, ale koneckonců i ve veřejném prostoru. Za sebe a za sociálně demokratický klub avizuji, že se přihlásím k prvnímu balíku pozměňovacích návrhů, konkrétně tedy ve sněmovním dokumentu 1379, v rámci podrobné rozpravy.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní prosím s přednostním právem ministryni Dostálovou. Poté by měl přijít na řadu předseda Bartoš.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Děkuji za slovo, pane předsedající. Já opravdu jenom velmi krátce. Jenom bych tady chtěla veškeré ctěné paní poslankyně a pány poslance informovat o tom, že všechny pozměňovací návrhy, které tady představila kolegyně Valachová, prošly souhlasným stanoviskem národního orgánu pro koordinaci, který jako jediný dohlíží nad předběžnými podmínkami, kde právě služební zákon touto předběžnou podmínkou je.

Co se týká jednání s Evropskou komisí, ta probíhají velmi paralelně, nicméně samozřejmě Evropská komise vydá souhlasné nebo jakékoliv stanovisko až teprve k finální verzi zákona, to znamená tomu, co schválí Poslanecká sněmovna. Zatím jsou samozřejmě veškeré tyto pozměňovací návrhy a návrhy, které Katka, paní poslankyně Valachová, představila, průběžně s Evropskou komisí debatovány. A skutečně zatím ctíme pořád tu zásadu, aby služební zákon sledoval cíle, jako je stabilizace, profesionalizace, transparentnost a depolitizace.

Takže samozřejmě i já v rámci podrobné rozpravy avizuji, že se přihlásím ke sněmovnímu dokumentu 1381. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A nyní prosím pana předsedu Bartoše do obecné rozpravy. Připraví se pan poslanec Benda.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Dobrý podvečer, dámy a pánové, pane předsedající, ministři, ministryně. Já jsem chtěl vystoupit v obecné rozpravě. My jsme na tento zákon upozorňovali, dokonce jsme ho sledovali i v minulém volebním období. Já jsem několikrát ve věci zákona o státní službě interpeloval jak písemně pana ministra Hamáčka, tak i premiéra Babiše. V těch přímých reakcích jsem většinou slyšel nějaké ukázkové příklady neschopnosti ministra zdravotnictví zbavit se nějakého náměstka. Já jsem rád, že tady zazněly od mých předřečníků dva kompromisní návrhy a přihlášení se k tomu návrhu. Nicméně musím říct, že tyto návrhy byly do systému načteny až dneska. Výsledek jakési vládní diskuse mezi resorty a na vládě nám jako poslancům Pirátů nebyl známý. My jsme se opírali o kritiku Evropské komise, a dokonce i o kritiku od odborového svazu zaměstnanců ve státní správě. V obou dvou hlasech zaznívalo to, že tento zákon jde v rozporu se svým určením naopak proti principu depolitizace státní správy.

Já jsem rád, že v těch bodech, které zde byly adresovány, byly řešeny i ty čtyři největší výhrady. Věc, kterou jsem zde nezaslechl, nevím, jestli i ta byla dotčena, bylo rozšíření stupnice 1 až 4 na 1 až 5, kdy možnost, jak člověk neuspěje v hodnocení, se tím výrazně zvyšuje. My jsme slyšeli takové dosti zvláštní argumenty v obhajobě, že systém hodnocení je nastaven, že když v jedné kategorii dostane 100 % a v kategorii, jaký je manažer, nula, tak stejně vlastně splní na tři. Já si myslím, že hodnocení by mělo být nastaveno tak, aby bylo jasné, jestli ten člověk je kompetentní k výkonu. A nejsem si jist, že toto je adresováno. Byla to jedna z výhrad rozšíření stupnice.

Jsem rád, že zazněl i návrh, který je v souladu s pozměňovacím návrhem pana poslance Bartoška, to je ta lhůta pro další zkoušení. Tam je podstatné, aby pokud je někdo upozorněn, nebo ve svém hodnocení vyjde nedobře kvůli tomu, že něco nefunguje v jeho gesci, tak on skutečně musí mít patřičnou dobu na to, aby tu věc mohl napravit.

Já teď nechci procházet jednotlivé body, které jsme vytýkali původnímu vládnímu návrhu. Respektuji to, že tedy došlo k jakési dohodě, která tedy do systému pro podrobné nastudování byla nahrána až dnes. Já tedy v podrobné rozpravě i přes toto všechno, protože se vyjadřuji k původnímu návrhu zákona, načtu návrh na zamítnutí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A nyní prosím pana poslance Bendu. Připraví se paní poslankyně Kovářová. Máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené paní ministryně, páni ministři, dámy a pánové, jsme v takové poměrně opravdu nestandardní situaci. Já řeknu na začátku jednu prosbu, a to na paní ministryni Dostálovou, jestli by nám přece jenom byla ochotna ještě v obecné rozpravě alespoň krátce sdělit, čeho se týká její pozměňovací návrh, protože Kateřina Valachová jako zpravodajka sice zde něco uváděla, ale přiznám se, že i při sebesnaživějším poslechu jsem úplně nepochopil, co se přesně myslí, respektive co má být přesně koncem.

Současně si myslím, že jsme procesně v naprosto zoufalém postavení. Někteří déle sloužící poslanci si zapamatovali Topolánkův batoh a 40 stran přinesených do druhého čtení jednání Poslanecké sněmovny, spory, které z toho byly a které pak skončily u Ústavního soudu. A já si dnes připadám trochu podobně. Já dokonce chápu, že se stane, že máme nějakou vládu, která něco předloží, je to vláda bez důvěry, mezitím se vytvoří nějaká jiná vláda, je tady jiný ministr. I když pokládám za poněkud nestandardní, aby paní zpravodajka říkala, že ministr vlády dá své souhlasné stanovisko, jenom pokud budou doporučeny její návrhy. To se mi zdálo už malinko za hranou české ústavnosti, ale to je jenom drobný komentář na okraj. Ale pak proběhne nějaké koaliční jednání a my jako Sněmovna jsme s ním seznamováni jednotlivými pozměňovacími návrhy jednotlivých - v tomto případě poslankyň, abych byl genderově korektní.

Takhle se přece nedá jednat. Nezlobte se na mě, ale takhle se fakt nedá jednat. Na ústavněprávním výboru návrhy známy nebyly, tam byly předloženy jenom některé části, ke kterým se ještě posléze také dostanu, ale návrhy převážně opoziční, a paní poslankyně Ožanové, která upravovala jednu část. A teď jsme tady najednou všichni postaveni před to, vůbec nevíme, ty návrhy opravdu do systému byly dány dnes.

Já nevím, kolik kdo máte času během sněmovny studovat legislativní kvalitu návrhů. Ale já se opravdu snažím relativně sledovat jednání Sněmovny a nejsem schopen během toho posuzovat legislativní kvalitu návrhů, které se objevily v systému. A tyto návrhy budou po druhém čtení jenom přikázány ústavněprávnímu výboru, který má říci ano, ne. Garanční výbor. Já si myslím, že procesně by v tuto chvíli bylo správné vrátit návrh zákona k novému projednání do výboru. Uznat, že změny, které přináší vláda a vládní koalice a které já dokonce v podstatě souhlasím, že jsou rozumné, že v mnoha případech napravují původní návrh, ale že je slušné, aby projednali i ostatní, nejenom vládní poslanci, zejména když vládní koalice v tuto chvíli má menšinu v Poslanecké sněmovně, a teprve poté bychom se mohli vrátit k projednání tohoto návrhu ve druhém čtení na půdě Poslanecké sněmovny.

Prosím pana předsedajícího, aby zaregistroval tento můj návrh, který samozřejmě může být hlasován, není to procedurální návrh, je to návrh, jak se zachovat po skončení obecné rozpravy, ale myslím, že bychom po skončení obecné rozpravy měli hlasovat o tom, aby návrh zákona byl vrácen výborům k novému projednání. To je první procesní poznámka, kterou mám.

Druhá procesní poznámka, kterou, já pevně doufám, že vyjasníme po jednání ústavněprávního výboru a která spíše souvisí s jistými spory tady s legislativou. Mně se zdá velmi nestandardní, aby výbory, pokud schválí nějaké pozměňovací návrhy, a dokonce jsme to na ústavněprávním výboru opravdu takhle striktně oddělili, že bylo nejprve hlasování o doporučení návrhu zákona jako celku, a pak o doporučení všech pozměňovacích návrhů, které jsme schválili. Protože tam byla jednoznačná většina, která říká: Tyto pozměňovací návrhy jsou správně. Pokud by to mělo být náhodou schváleno, tak v jejich znění, ale stále se ještě nenašla většina, která by doporučovala i v tomto znění schválit návrh zákona jako celek.

A teď nám tady paní zpravodajka říká: Z procesní opatrnosti by bylo lepší, aby každý z poslanců, který své návrhy předložil na ústavněprávním výbor, aby je ještě vložil do sněmovního systému a ještě se k nim ve třetím čtení přihlásil. Já to prostě pokládám za nekorektní vůči výborům. Myslím si, že jestli výbor svou většinou něco odhlasuje a doporučí Poslanecké sněmovně, pak se tyto návrhy mají na půdě Poslanecké sněmovny projednat, nemáme se tvářit, že ten výbor tak nějak hlasoval zbytečně, protože na závěr nepřijal konečné doporučující usnesení. To se v řadě případů může stát. Ten výbor říká: pokud možno to zlepšete, ale i tak vám nedoporučujeme. A myslím, že takových návrhů zejména z řad opozičních tady budeme mít v nejbližších měsících celou řadu, kdy se řekne: doporučujeme změny, ale závěrečné usnesení případně nedoporučujeme. Tak pro mě za mě ať zazní ve třetím čtení, ale chtěl bych vyjasnit na půdě, a doufám, že vám předložíme nějaké konečné stanovisko a konečný návrh pro Poslaneckou sněmovnu, jak řešit tuto situaci do budoucna.

A nyní bych se chvilku ještě přece jenom vrátil k samotnému návrhu, když jsem prošel ty procedurální otázky. K samotnému návrhu zákona, resp. k těm změnám, které zatím byly doporučeny.

Já už jsem to říkal na půdě ústavněprávního výboru, a tady zejména prosím předsedu školského výboru a všechny školské představitele - ta absurdita toho, kam vedeme ten stát! My požadujeme stále více funkcí. Nějaké formální vzdělání. A státní služba je toho typickým příkladem. Abychom pak vždycky po roce, po dvou řekli: No ale máme tam spoustu zaměstnanců, kteří to nesplňují, tak dáme výjimku. Nebo dáme výjimku deseti let, kdy se to má dostudovat. Výsledek je jediný: Buď ty výjimky stále prodlužujeme, pak jsme to tam neměli dávat vůbec, anebo samozřejmě nutně vedeme, a všichni si pak stěžujeme na to, že to školství je čím dál tím horší, vedeme k tomu, že každý musí mít nějakou libovolnou vysokou školu, nebo v některých případech střední, alespoň maturita, kterou si má dodělávat posléze při zaměstnání. A asi si dokážeme všichni představit, jaká je úroveň těchto vysokých škol, resp. i těch středních škol, které mají splnit maturitu.

To se mi zdá naprosto pomýlený postup. A myslím, že bychom měli vždycky znovu se na to podívat a říci: Potřebujeme tady opravdu vzdělání takového charakteru? Nebo nám stačí, že ti lidé jsou schopni, že ti lidé to vykonávali? Tak to vzdělání škrtněme! Ale necpěme celý systém do toho, že každý musí mít formálně nějaký diplom, protože víme, co to v závěru dělá.

Tak to je prosba, kterou bych měl. A ono to samozřejmě souvisí bohužel s celým návrhem zákona. Místo toho, aby se udělala nějaká zásadnější revize státní služby. A já jsem to tady říkal v prvním čtení a byl bych velmi pro zásadnější revizi státní služby. Pojďme si říct, jak to má vypadat, pojďme si říct, že to je opravdu jenom ten odborný aparát ministerstev, který rozhoduje ve správním řízení. Pojďme si říct, že náměstci do toho samozřejmě nespadají, že řídí jednotlivé úseky. Tohle všechno já bych samozřejmě podepsal, řekl bych, tak je to správně, odpolitizujme tu státní službu. A přichází nové vedení, proběhly volby, přichází ministr, přicházejí s ním náměstci, kteří úkolují, kam ten resort má směřovat. Akorát nevykonávají tu konkrétní správu a nerozhodují v té správě. To by se mi líbilo.

Ale k čemu jsme dosměřovali? Tady se zase ušije takový nějaký prapodivný kočkopes, že jednobarevná vláda Andreje Babiše řekla: No tak to zkusíme prolomit úplně všechno. Zkusíme prolomit úplně všechno, zkusíme říct, že stačí první kolo, z prvního kola se nemusí vybrat žádný vítěz, a ve druhém kole už máme úplně otevřené řízení, do kterého můžou nastoupit naši kamarádi ze známých a spřátelených firem. A nebudu žádnou z velkých firem v České republice jmenovat na půdě Poslanecké sněmovny, abych jí nedělal reklamu. A jako tzv. kompromis, aspoň tak jak jsem poslouchal paní zpravodajku, co je tady teď navrhováno, že se řekne, no tak u těch ředitelů odborů a ředitelů sekcí tohle možné není, tam se vrátíme ke starému modelu, že musí proběhnout dvě kola, nebo když není vybráno, tak že se opakuje první kolo, ale u těch náměstků už to neuděláme a tam můžeme tímhle způsobem směřovat.

Pokládáme to za koncepční a smysluplné řešení? Zlepšili jsme tím nějak tu státní službu? Nebo jsme to jenom tak jako trošku ošidili, protože říkáme, ono to tak funguje, ono to funguje až po ty nepolitické náměstky, ale současně připouštíme, že ti nepolitičtí náměstci, že u nich to tak úplně nefunguje, protože to už jsou ty vysoké funkce, které bychom si chtěli, když přichází nová vláda, vyměnit. Já s tou tezí souhlasím, že nová vláda si má vyměnit náměstky. Jenom si myslím, že má přijít, má to říct, říct: Toto jsou osoby, které si vyměnit chceme, stojíme za tím, vážená Sněmovno, schvalte nám to. A ne že se to dělá takovými pokoutními cestičkami, že se budeme tvářit, že ta státní služba je, ale současně připouštíme, že je možné se zrovna do těchto vysokých pozic tímto způsobem prolomit.

Tak to jsou asi ty nejzásadnější výhrady, které mám a které, mám dojem, že by měly vést k tomu - pojďme vrátit návrh zákona výboru k novému projednání. Pojďme, pokud ty změny chceme udělat, tak je pojďme udělat tak, aby dávaly hlavu a patu, aby nebyly obcházením stávajícího systému a přijímáním nových a nových výjimek. Každý se vždycky rozčilujeme, jak složité máme zákony, kolik v nich máme pravidel, kolik v nich máme výjimek. A tohle je jedna z typických norem, kde touto cestou směřujeme. Zase všechna pravidla a sto výjimek.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přeji hezký večer. Takže vážený pane poslanče, já registruji váš návrh na vrácení návrhu zákona garančnímu výboru k novému projednání, o kterém budeme hlasovat po ukončení obecné rozpravy.

Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Kateřina Valachová. Nicméně vy jako zpravodajka máte přednostní právo, můžete vystupovat samozřejmě kdykoli. Prosím, vaše dvě minuty. A připraví se pan poslanec Válek.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážení poslanci, poslankyně, Marek Benda je znamenitý rétor, tak přece jenom ty, které se mu podařilo vyděsit, se já pokusím zase uklidnit.

Neděje se nic mimořádného. Druhé čtení slouží k tomu, aby všichni poslanci, tzn. dokonce i Kateřina Valachová s Klárou Dostálovou, načetli jakékoli pozměňovací návrhy.

Co se týká situace, ve které jsme, ta je mimořádná pouze tím, že návrh předkládala jiná vláda, než která ho nyní dál v dalších čteních v Poslanecké sněmovně hájí.

Také chci upozornit, že jsem při svých vystoupeních velmi odlišila svou úlohu zpravodajky a vystoupení mne jako místopředsedkyně poslaneckého klubu za klub sociální demokracie, který v rámci prvního čtení vznesl řadu námitek k té původní verzi.

Co se týká snahy, která skutečně byla koaliční, a v tom si myslím, že je korektní a poctivé to přiznat, a myslím si, že se není za co stydět, protože takhle bychom měli pracovat, tak tu jsme popsali s tím, že se jedná o reakci na první čtení. Není tam nic zásadního nad rámec, není tam nic překvapujícího, není to překopání toho textu od A do Z. Takže tolik jenom na uklidnění těch, kteří případně byli vyděšeni.

A co se týká onoho řekněme legislativně technického sporu v uvozovkách mezi ústavněprávním výborem a legislativou Sněmovny, tak jenom chci informovat kolegy, že jsem jako zpravodajka pouze z procesní opatrnosti na základě doporučení legislativy Sněmovny poučila všechny kolegy, aby z procesní opatrnosti ty pozměňovací návrhy znovu načetli, protože je samozřejmě vyšší hodnota zajistit jejich řádné projednání, než aby to bylo někdy v budoucnu zpochybněno, nebo dokonce by mohla být zpochybněna celá novelizace zákona o státní službě.

Jinak s předsedou ústavněprávního výboru samozřejmě souhlasím z hlediska toho obsahu a věcnosti a budeme se snažit, nebo já budu moc ráda, pokud se s ním budu moct snažit o to, aby se tato situace neopakovala. Takže tolik stručně.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak čas. Takže nyní tedy požádám o vystoupení v rámci faktické poznámky pana poslance Válka a připraví se pan poslanec Marek Benda. Zatím tedy dvě přihlášky. Takže pan poslanec Válek? Není přítomen. Takže to propadá. A nyní tedy požádám pana poslance Marka Bendu. Prosím, vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Benda: Vážená paní zpravodajko, vážené dámy, vážení pánové, já jsem nezpochybňoval právo žádného poslance podat pozměňovací návrhy ve druhém čtení. To je samozřejmě možné. Přesto si myslím, že je korektní vůči Sněmovně, aby zejména menšinová vláda, která je závislá na tom, je-li podpořena ještě někým jiným, která dojde k nějaké dohodě, aby tuto dohodu předložila výborům, které věc projednávají. A času na to upřímně řečeno bylo dost. Věděli jsme před prázdninami, že se rozcházíme. A vy nám to fakt dáváte v den projednávání druhého čtení. Možná že vám to přišlo tak strašně důležité a tajné, že to té opozici sdělit nesmíte, nebo nechcete, nebo něco podobného. Já to jenom pokládám za nepraktické, nešťastné. Myslím si, že tam potenciálně můžou být chyby a že my jsme pak postaveni před situaci, jako ta opozice, a upozorňoval jsem na to minule, že kdybychom chtěli ještě nějaké změny k tomu uplatňovat, např. říkat "tohle máte dobře, tohle nemáte dobře", tak musíme studovat během dnešního dne návrhy, které byly načteny do systému. Prostě kdybyste přicházeli jako jednotlivé poslankyně - a upřímně řečeno, i ti jednotliví poslanci, co přicházejí na plénum, v drtivé většině to předtím předložili výboru. A třeba neuspěli a pak říkají: my na tom trváme a chceme. Ale ty situace, kdy se přinášejí věci až na plénum, jsou spíše výjimečné a neměly by být situacemi, kdy se vládní koalice na něčem dohodla a přichází to sdělit zbytku Sněmovny až v rámci druhého čtení. Tam si fakt myslím, že jsme skoro na hraně přílepku.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. A nyní v obecné rozpravě požádám o vystoupení paní poslankyni Věru Kovářovou a připraví se pan poslanec Bartošek. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych vám představila dva pozměňovací návrhy.

První se týká § 15 odst. 2, kde se doplňuje o text - cituji: "U vedoucích služebních úřadů se uvedené nevztahuje na rozhodování o věcech, o nichž se podle tohoto zákona nevede řízení ve věcech služby, s výjimkou věcí podle § 159 odst. 2 písm. a), j), k), l)."

Jde o úpravu, která upřesňuje rozsah oprávnění státního tajemníka vůči vedoucím služebních úřadů, tj. odráží stejnou praxi jako u vedoucích organizačních složek státu dle zákoníku práce, je v souladu s požadavkem minimalizace administrativní náročnosti a s ekonomickými pravidly dle příslušných právních předpisů, včetně zákona o finanční kontrole.

Vedoucí služebního úřadu je ten, kdo odpovídá za chod daného služebního úřadu, a to po stránce ekonomické i po stránce dané odborné agendy úřadu, nese za to i plně odpovědnost. Státní tajemník navíc dle zákona o státní službě není představeným vůči vedoucímu služebního úřadu, není oprávněn mu ukládat úkoly. V praxi je prakticky nereálné, aby např. státní tajemník určil vedoucímu služebního úřadu dovolenou, tu si určuje on sám s ohledem právě na bezvadný chod daného úřadu a reálné možnosti daného úřadu, v zásadě po dohodě se svým zástupcem. Určování dovolené se tak stává ryze formální, tzn. administrativně nadbytečné, a postrádá smysl. Obdobně služební cesty jsou vázány na finanční prostředky daného úřadu, které jsou samostatné účetní jednotky. Státní tajemník tak nikdy nemůže být dle právních předpisů tzv. příkazce operace vůči vedoucímu služebního úřadu, ale je jím vždy pověřený zaměstnanec v rámci úřadu, zpravidla zástupce vedoucího služebního úřadu. Navíc je opět zcela nereálné, aby vedoucímu služebního úřadu nebyla schválena služební cesta a bylo mu tak znemožněno vykonávat činnost, za kterou sám odpovídá, např. výjezd k nehodě za účelem jejího šetření. Návrh zároveň zachovává běžnou praxi a dosavadní úpravu, kdy si vedoucí služebního úřadu nemůže sám určit plat, přiznat odměny nebo se hodnotit. Toť první pozměňovací návrh.

A druhý se také týká § 151, kde se před slovo "10 %" doplňuje slovo "nejméně". Jde o úpravu, která narovnává podmínky pro výši příplatku za pohotovost u zaměstnanců v pracovním poměru dle zákoníku práce a státních zaměstnanců dle zákona o státní službě, resp. danou úpravou dochází k odstranění nesrovnalosti mezi zákoníkem práce, § 140, a zákonem o státní službě, § 151, tj. sjednocení úpravy v otázce odměňování služebních a pracovních pohotovostí.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. A nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Jana Bartoška, předsedu poslaneckého klubu KDU-ČSL. Jako poslední se připraví pan poslanec Ferjenčík. Tak, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo. Po poměrně dlouhé době poté, co byl předložen tento zákon, se dostává na projednávání Poslanecké sněmovny. Pro mě je poměrně překvapením, že ho zde předkládá sociální demokracie, protože zástupci sociální demokracie byli společně s hnutím ANO a s KDU-ČSL hlavními tvůrci původního zákona, který měl za úkol stabilizovat státní správu, motivovat k tomu, aby lidi šli vykonávat a pracovat pro stát, aby tam byl kariérní růst a aby se nastavila přiměřená propustnost tohoto systému a současně to motivovalo lidi v rámci státní služby, aby mohli postupovat nahoru.

Bohužel, myslel jsem si, že sociální demokracie bude ta, která bude držet tu vlajku s tím, že chceme stabilní státní správu, a přitom byla první, která porušila ducha tohoto zákona na Ministerstvu zdravotnictví. A to byl první bod, kdy vlastně jsem říkal, jestliže potom do budoucna budeme komukoli vyčítat, že účelově systemizuje pracovní místa proto, aby mohl propouštět úředníky, tak se nebudeme moct odvolávat, protože sociální demokracie byla první, která použila systemizaci jako nástroj, aby vyhodila z práce lidi, kteří jí byli nepohodlní.

Mně osobně je to líto, protože stát potřebuje kvalitní státní službu. Potřebuje tam lidi vzdělané, potřebuje lidi, kteří jsou odborníci, kteří jsou motivováni k tomu, aby pro stát pracovali. To byl také jeden z důvodů, proč jsem podal své dva pozměňující návrhy. A načtu je v podrobné rozpravě přesto, že paní zpravodajka říkala, že ten velký komplexní návrh zahrnuje tyto návrhy. Skutečně jestliže předložíte tak velký materiál v průběhu dnešního dne, tak je to minimálně nekolegiální a je to nezodpovědné i vůči výboru. Já podporuji návrh pana poslance Marka Bendy, protože jsem přesvědčen, že má-li dojít k přepracování zákonu o státní službě, mělo by to být prodiskutováno.

Jen pro pořádek. Změna tohoto služebního zákona byla dána v lednu 2018, a to na přímý příkaz premiéra v demisi. To znamená, tam je potřeba si uvědomit, že ten útok na státní správu byl primárně veden ze strany hnutí ANO, protože každý, kdo je u moci a v koalici, tak si myslí, že tam bude vždycky a že zrovna v tenhleten moment tam potřebuje dosadit svoje lidi a vyhodit ty nepohodlné a vyhodit ze státní služby právě ty, kteří jsou z toho opačného tábora. A mně osobně je to líto, protože já jsem přesvědčen, že výkon státní služby by měl být skutečně apolitický. Měl by se vyhýbat tomu, aby se, tak jak se mění vlády a tak jak se mění strany ve vládách, měnili úředníci podle libovůle politických stran. To byl skutečně hlavní úmysl vytvoření zákona o státní službě.

Snahou byla, aby se neztrácela jednak historická paměť a současně kompetence z jednotlivých ministerstev, protože častým měněním lidí na ministerstvech, a je to můj názor, pokaždé ministerstvo utrpělo a ztratilo ze své kompetence. Prostě proto, abyste byl dobrý úředník, je potřeba, abyste se vzdělával, abyste znal problematiku a znal věci v souvislostech. Ne že jste tam půl roku a jste schopen rozumět celé problematice. Proto je tam i ten kariérní růst.

Takže na jednu stranu kvituji přístup sociální demokracie s tím, že některé věci zohlednila, ale znovu vyzývám a byl bych rád, aby ze strany předkladatele nebo zpravodajky zaznělo, že je férové vůči ústavněprávnímu výboru, aby na prostudování toho návrhu získal delší čas, aby se s tím mohl seznámit. V případě, že to bude smysluplné, i za KDU-ČSL mohu říct, že jsme připraveni o tom diskutovat. Ale skutečně takhle rozsáhlou materii tam dát v průběhu dne a večer očekávat, že uzavřeme druhé čtení a řekneme "jasně, jdeme dál" bez možnosti do toho ještě případně vstoupit, mi připadá nefér i vůči ostatním poslancům.

Takže doufám, a byl bych rád, kdybychom získali delší čas na prostudování toho pozměňovacího návrhu, protože tak jak jste ho, paní zpravodajko, říkala, tak byla tam řada věcí, která mi přišla smysluplná. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Mám tady dvě faktické poznámky. Takže první požádám paní zpravodajku paní poslankyni Kateřinu Valachovou a připraví se paní ministryně Klára Dostálová. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji. Jan Bartošek ví, že státní služba - zákon o státní službě je moje srdeční záležitost, takže samozřejmě útok, že bych se snad mohla podílet na decimaci státní služby, nemohu nechat bez odezvy. Jak už jsem několikrát zde zdůraznila, a skutečně jsem o tom přesvědčena, změny, které jsme připravili, garantují i nadále kariérní systém státní služby. Ještě jednou: kariérní systém služby. A jsem ráda, že jsem se v rámci druhého čtení dozvěděla, že také Marek Benda prostřednictvím předsedajícího je zastáncem kariérního systému státní služby, a samozřejmě si cením, že jsme ho dostali za ty roky na svou stranu.

Sociální demokracie v každém případě dodržela to, co slíbila, nebo to, co vytýkala původnímu návrhu v prvním čtení. Proto také musím ke všem kolegům a kolegyním znovu říct, že se nejedná o žádné masivní změny, ale v některých částech o zpětný chod a v některých o skutečně úpravy, které z hlediska množství legislativního textu jsou minimální a respektují rozpravu, která proběhla. Proto nemám za to, že bychom ukrátili kolegy a kolegyně o to, aby se mohli k pozměňovacímu návrhu vyjádřit, zvláště tehdy, pokud za pět minut končí projednávání a nedoprojednáme tento zákon v rámci druhého čtení dnes, a je jasné, že samozřejmě se k němu budeme vracet a budeme mít čas se... nebo ti kolegové, kolegyně, kteří se neseznámili s pozměňovacími návrhy, tak budou mít čas se s nimi hlouběji seznámit.

Znovu ale zdůrazňuji, že druhé čtení neslouží k tomu, aby se pozměňovací návrhy vyjadřovaly jeden k druhému (upozornění na čas), ale slouží k načtení pozměňovacích návrhů (upozornění na čas) a garanční výbor bude mít prostor (upozornění na čas) projednat.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Paní ministryně, prosím. Takže je to zatím poslední přihláška. Vaše dvě minuty. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Děkuji ještě jednou za slovo, pane předsedající. Já samozřejmě reaguji vaším prostřednictvím na výzvu od pana poslance Bendy. Já se velmi omlouvám za to, že jsem ten pozměňovací návrh nepředstavila. Ona to udělala paní poslankyně Valachová. Tak já to tedy znovu zrekapituluji.

Skutečně v tom pozměňovacím návrhu pod č. 1382 jde o to, že se sladí podmínky náměstka ministra vnitra pro státní službu a státních tajemníků. Dneska to má každý jinak, přitom vykonávají komplexní činnosti zajištění s chodem ministerstva úřadu vlády v oblasti personalistiky atd. Takže se jeví jako vhodnější, aby právě státní tajemník vlastně byl zbaven kárné odpovědnosti, nebo šel mimo kárnou zodpovědnost. Dosud také nebylo vůbec řešeno, kdo vládě předkládá návrh na odvolání náměstka ministra vnitra pro státní službu a personálního ředitele. Doplňuje se tedy jednoznačně, že návrh předkládá ministr vnitra, a současně, že návrh na odvolání státního tajemníka předkládá příslušný člen vlády nebo vedoucí úřadu. Je tedy respektován princip, že ten, kdo navrhuje přijetí, tak zároveň navrhuje i odvolání, aby toto bylo sladěno.

Tak jenom doufám, že jsem rozptýlila ty pochybnosti, o které tady šlo, že skutečně to je v zájmu toho, aby se sladily ty pozice náměstka ministra vnitra pro státní službu a státní tajemník, neb činnosti vykonávají komplexně obě tyto pozice pro úřad. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní do obecné rozpravy požádám o vystoupení jako posledního pana poslance Ferjenčíka. Jenom upozorňuji, že na základě dohody poslaneckých klubů končíme v 19 hodin. Nicméně nechám vás samozřejmě domluvit, protože jednací den je do 21 hodin. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se v této věci tedy musím připojit k té námitce kolegy Bendy, protože pozměňovací návrh kolegyně Valachové má deset bodů, což prostě není málo. Je to velmi výrazný zásah do toho zákona. A fakticky do značné míry redukuje možnost jiných poslanců uplatnit svoje pozměňovací návrhy a uplatnit je ve vztahu k tomu, co bylo projednáno ve výboru.

Tady se dá velmi, velmi těžko nějak konsenzuálně vytvářet legislativa, kdy přijde koalice, která ani nemá většinu, a fakticky na stůl položí balík změn ve druhém čtení, takže vlastně nikdo už na to nemůže reagovat a musí to brát ve smyslu ber, nebo nech. Prostě máte tady deset změn, a když se vám osm líbí a dvě nelíbí, tak bohužel je to jeden návrh. Možná bude něco možné hlasovat odděleně, ale to bychom se dozvěděli právě na tom výboru, ale nejsme schopni to posoudit v tuhle chvíli.

Takže já aspoň vítám to, že podrobná rozprava bude pokračovat, takže aspoň na ten komplexní pozměňovací návrh bude možné v dalším projednávání zákona reagovat. A nutno podotknout, že to je jenom shoda okolností kvůli tomu, že se protáhla debata o víceletém finančním rámci EU, a není to žádný záměr a součást nějakého návrhu, abych doporučoval podpořit vrácení do druhého čtení a projednat to ve výboru ještě jednou, aby bylo jasné, co je skutečně ten koaliční kompromis, a aby se k němu mohly vyjádřit i ostatní strany.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Registruji, že také dáváte návrh na vrácení návrhu zákona k projednání garančnímu výboru.

Já se rozhlédnu po sále. Ještě vidím faktickou poznámku. Prosím, máte dvě minuty. Já vás nechám domluvit. Prosím.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji. V 19 hodin končíme, ale já mám přesto potřebu říct, že by bylo dobré obecnou rozpravu neukončit z toho důvodu, který jsem zde zmiňoval, protože to, co umožníme ústavněprávnímu výboru, aby projednal a případně z dané diskuse mohly být ještě předloženy další pozměňující návrhy, protože si myslím, že je skutečně zájmem celé Poslanecké sněmovny, aby byl přijat dobrý zákon o státní službě. Takže tohle je moje žádost, abychom neuzavřeli rozpravu. Je 19 hodin. Tím se neuzavře obecná rozprava. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže já bych tímto ukončil dnešní jednací den. Neukončuji obecnou rozpravu, ukončuji pouze jednací den. Mám tady přihlášku ještě také s faktickou poznámkou pana poslance Bendy.

Přeji hezký večer a zítra v 9 hodin se uvidíme.

 

(Jednání bylo ukončeno v 19.01 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.