Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

(pokračuje Radek Vondráček)

160.
Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2017
/sněmovní tisk 226/ - prvé čtení

Tuto zprávu nám Česká národní banka předložila v souladu se zákonem číslo 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Zprávu projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 226/2.

Prosím, aby se slova ujal pan zpravodaj rozpočtového výboru Karel Rais, informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, máte slovo.

Poslanec Karel Rais: Ještě jednou přeji dobrý den. Mám tady usnesení rozpočtového výboru z 11. schůze ze dne 5. září 2018 ke zprávě České národní banky o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2017, sněmovní tisk 226.

Po úvodním slově zástupce České národní banky pana Bellinga, zpravodajské zprávě poslance Raise a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu

I. bere na vědomí Zprávu České národní banky o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2017;

II. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení. "Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí Zprávu České národní banky o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2017.";

III. pověřuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu - což jsem učinil.

Děkuji vám.

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a zahajuji všeobecnou rozpravu. Poprosím pana guvernéra o úvodní slovo.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, každoroční zpráva, kterou předkládáme Poslanecké sněmovně, Senátu a vládě k informaci o výkonu dohledu nad finančním trhem, obsahuje přehled hlavních změn regulatorního rámce jak českého, tak evropského na finančním trhu, pojednává o vlastním výkonu dohledu nad jednotlivými sektory tuzemského finančního trhu a informuje též o zapojení ČNB do činnosti evropských orgánů dohledu a mezinárodních institucí. Stejně tak informuje o vývoji klíčových sektorů finančního trhu.

Pokud jde o tuzemský bankovní sektor, ten byl v roce 2017 hodnocen jako zdravý, dobře kapitálově vybavený, ziskový a disponující dostatečnými zdroji. Celkový kapitálový poměr bank působících v ČR dosáhl ke konci roku 2017 výše 19,3 %, čistý zisk bankovních subjektů mírně vzrostl na 75,5 mld. korun. Bilanční suma sektoru přesáhla objem 7 bil. korun. Rovněž pokračoval příznivý trend zvyšování kvality úvěrového portfolia domácích bank. Podíl tzv. nevýkonných úvěrů na celkových klientských úvěrech ke konci roku činil 4 %. Tímto ukazatelem jsme patřili mezi státy EU s nejnižším podílem těchto špatných či nevýkonných úvěrů.

ČNB vykonávala dohled nad 23 tuzemskými bankami včetně pěti stavebních spořitelen a deseti družstevními záložnami. V omezeném rozsahu jsme dohlíželi též 24 poboček zahraničních bank etablovaných na našem trhu. V úvěrových institucích bylo provedeno celkem 16 kontrolních šetření.

Pojistný trh bylo možné považovat za relativně stabilní, celková aktiva tuzemských pojišťoven včetně zahraničních poboček se meziročně zvýšila o 4,4 % na 486 mld. Zisk sektoru po zdanění činil 10,9 mld. Hrubé předepsané pojistné mírně vzrostlo o 2,1 % na 151,4 mld. korun. Tuzemské pojišťovny vykazovaly solidní kapitálovou přiměřenost. V rámci regulatorního režimu Solventnost II byl vykonáván dohled nad 26 domácími pojišťovnami a v omezeném rozsahu nad 22 pobočkami zahraničních pojišťoven. Bylo provedeno 14 kontrolních šetření v pojišťovnách, resp. pobočkách zahraničních pojišťoven.

Pokud jde o kapitálový trh, ČNB dohlížela na něm 8 penzijních společností, 28 účastnických a 8 transformovaných fondů pod těmito společnostmi, dále 33 subjektů s povolením k činnosti obchodníka s cennými papíry, 29 investičních společností, 123 investičních fondů s právní subjektivitou a 227 podílových fondů bez právní subjektivity.

ČNB rovněž vykonávala dohled nad držiteli povolení k činnosti směnárníka. V tomto segmentu provedla celkem 37 kontrol, resp. 457 místních šetření. Realizovala rovněž dohled nad ostatními drobnými subjekty finančního trhu, to jest nad platebními institucemi, institucemi a vydavateli elektronických peněz, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, investičními a pojišťovacími zprostředkovateli a konečně zprostředkovateli a poskytovateli spotřebitelských úvěrů.

Naše dohledové kapacity jsme rovněž využívali pro dohled v oblasti dodržování povinností stanovených zákonem o ochraně spotřebitele.

Pokud jde o regulaci, lze uvést podíl ČNB mj. na přípravě novely zákona o bankách, novely zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu či vydání prováděcí vyhlášky k novele zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

V oblasti mezinárodní spolupráce ČNB aktivně participovala na činnosti evropských i mezinárodních institucí působících v oblasti regulace a dohledu nad finančním trhem. Významné v této souvislosti byly především aktivity v rámci evropských orgánů dohledu EBA pro bankovnictví, ESMA pro kapitálový trh a EIOPA pro pojišťovny a penzijní fondy. Stejně tak jsme se účastnili práce Evropské rady pro systémová rizika, ESRB.

Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane guvernére. Ptám se, zda má někdo zájem o vystoupení v obecné rozpravě. Takže prosím, pane poslanče, máte slovo. Stačí se přihlásit z místa, nebudeme to komplikovat.

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedo, vážený pane guvernére, vážená vládo, dámy a pánové, mě k vystoupení vyprovokovala slova pana guvernéra, myslím v dobrém vyprovokovala, K činnosti dohledu ČNB nad poskytovateli úvěrů.

Jak jsme v minulosti byli svědky, mnoho nebankovních peněžních institucí se vydávalo za bankovní a nabízely se úvěrové produkty. Česká národní banka jasně zasáhla a stanovila jasná kritéria pro nebankovní sektor a fungování na úvěrovém trhu. Nyní jsme ale bohužel svědky přesně opačného postupu. Dneska jsme svědky, kdy jsme zavaleni a naši občané zavaleni reklamami nabízejícími finanční produkty, obvykle lehce získané mikroúvěry, úvěry, popř. půjčování malých částek a prostředků, takzvaně občané půjčují občanům. Takzvaně, jako by nějaký subjekt s. r. o. půjčoval a zřizoval si takové ty rychlé operativní a jasné výhodné pro občany. Až následně jsme někdy konfrontováni s tím, že to vlastně není až tak nějaká neznámá instituce, a obvykle je to zprostředkováno přes nějakou velkou banku, nebo je v pozadí ta banka, nebo se skrývá tato banka. A až potom v nějakých těch písemných materiálech se dozvíte, že vlastně je to její produkt, který tady tímto jakoby nabízí, aby nebyla hned zpočátku identifikovatelná.

Ptám se tedy, zda ČNB eviduje tyto snahy různých finančních institucí jakoby se skrývat v pozadí a nabízet svůj finanční produkt prostřednictvím svých - a teď nevím, jestli dceřiných společností nazývajících se jinak, nebo pouze vlivově ovládaných společností s. r. o. apod. A tady můžu poukázat na nějaké ty - a teď tady nebudu říkat názvy těch produktů, ale já si myslím, že reklamy finanční sledujeme všichni a víme ta hesla: zebra, občan půjčuje občanovi apod., která se objevují v rámci reklam, aby lákala občany. Čili ptám se, jestli Česká národní banka tady toto sleduje a jestli je to etické od těch mateřských bank, že se skrývají za těmito subjekty, které nabízejí občanům lehké, jednoduché a rychlé půjčky, byť drobným písmem je uvedeno, že tato reklama není nabídka ve smyslu zákona, ale že podléhají různým dalším kritériím. Toto by mě zajímalo, protože se to týká velkých bank.

Potom ale na trhu dnes působí docela velké finanční skupiny, obchodní skupiny. To jsou takové ty obrovské internetové apod. Zase nechci jmenovat, abych se nedostával do nějakého střetu s GDPR apod. nebo abych nebyl nařčený, že někoho profiluji nebo reklamuji. Ale nabízejí možnost úvěrového financování nákupu svých produktů, nabízejí možnost jednoduchého financování z pohledu toho: nemusíte nic platit, teď si získáte, po podpisu smlouvy nám budete měsíčně platit, po roce my to od vás vezmeme zpátky, dostanete okamžitě nový model toho produktu, a teď to může být od elektroniky po auta, a vy díky tomu neustále platíte, materiál nebo zboží máte - my to po roce od vás nebo po dvou vezmem, my si to potom prodáme, žijeme asi z toho rozdílu mezi cenami, na kterých potom to použité zboží nabízíme. Ale jsou tady kritéria, která vy musíte splnit, abychom vás do tohoto systému, který jsme my určili, pustili.

A mě zajímá, jestli někdo má tu pravomoc a možnost kontrolovat podmínky, za kterých tyto firmy vybírají ty konkrétní jedince nebo společnosti, kterým toto poskytují. Jinými slovy jestli existuje nějaký dohledový orgán, který by měl možnost vyzvat tu společnost ABC a říci: předložte nám vaše kritéria, na základě kterých vybíráte ty, kteří se vám do tohoto produktu přihlásí.

Tady toto jsou věci, které se na našem trhu docela silně rozvíjejí. Jsme dnes a denně teď svědky, bohužel třeba v rámci nástupu nějakých moderních technologií, které před čtrnácti dny měly celosvětové odhalení, a internet a hlavně média jsou zavaleny reklamami tohoto typu a vlastně nikdo neví, na jakých kritériích je poskytována tato půjčka, nikdo si nemůže dopředu říci: tato kritéria splňují, tato kritéria nesplňují, proto o to ani neusilují. Přitom dle mého názoru je to skryté úvěrování, jsou tam dále nastaveny docela přísné podmínky v rámci úroků, pokud neplníte nějaké ty podmínky, že měsíčně platíte atd. Čili tady se nám rozvíjí další sektor možných budoucích exekučních problémů, které z toho můžou vzniknout, aniž by dle mého názoru byla dostatečná objektivní kontrola.

Ale budu velice rád, když mě vyvedete z omylu, že Česká národní banka i tyto formy nepřímého půjčování, půjčování financí přes zboží, kontroluje a eviduje a že má dozor nad těmito velkými společnostmi. Protože se dneska asi již bavíme o desítkách, stovkách milionů, ne-li miliard korun, které v tomto byznysu s tím zbožím zapůjčeným, pronajatým nebo popř. zpětně potom odkupovaným za to, že si může koupit nové, fungují a točí se v České republice. Děkuji za odpověď.

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Já jenom chci uvést na pravou míru do záznamu: pan poslanec Bžoch - já jsem četl jeho omluvu, ale ta nebyla na dnešní den, ta je až 1. 11., z důvodu zahraniční cesty. Také pan poslanec Kobza rušil svoji omluvu z dnešního dne, je přítomen.

Zájem reagovat má pan guvernér a já mu tímto dávám slovo.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok Děkuji vám, pane předsedo. Vážená Sněmovno, já asi nebudu schopen panu poslanci odpovědět zcela uspokojivým způsobem, protože samozřejmě šíře těch různých činností, které nějakým způsobem využívají úvěrové vztahy, je obrovská a ne všechny tyto záležitosti podléhají psané regulaci, a tudíž ani my určitě jako dohled nad mj. i touto částí finančního trhu nemůžeme mít přehled dokonalý. Pokud je mi známo, tak naprostá většina firem, které používají nějakým způsobem úvěrů k prodeji např. spotřebního zboží ať už přes nějaké svoje vlastní finanční kanály, nebo jsou v nějaké kooperaci s nebankovními či bankovními úvěrovými institucemi, tak všechny ty firmy musí minimálně mít povinnou registraci, pokud jde o zprostředkování spotřebitelských úvěrů. Proto musí splnit určité podmínky. Samozřejmě to nejsou žádné nedosažitelné podmínky, ale musí mít nějaký systém kvalifikace těch pracovníků, ti pracovníci by měli projít nějakým školením, mít nějaké osvědčení atd., obecně řečeno.

Já jsem samozřejmě připraven odpovědět na konkrétní náměty, které mi pan poslanec doručí, ale tady momentálně vám neumím obecně odpovědět. Určitě o všech věcech nevíme, máme jen omezené kapacity a samozřejmě jsme schopni sledovat jen část toho trhu, nicméně dostáváme různé podněty. Ale jak říkám, my dohlížíme to, co je regulováno zákonem. A ano, existují oblasti, které takto regulovány striktně nejsou, a tam naše dohledová pravomoc nesahá.

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Nacher, poté pan poslanec Luzar. Prosím, máte slovo.

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, já tady nebudu suplovat určitě pana guvernéra. Já jsem ty otázky, musím říct, pana kolegy Luzara nepochopil, protože od 1. prosince 2016 tady máme nový zákon o spotřebitelském úvěru, který ten trh velmi přísně, velmi přísně reguluje. Dává České národní bance větší pravomoci. O té registraci již zde bylo řečeno. Když se podíváte na stránky ČNB, tak tam vidíte, kdo vlastně může dneska poskytovat úvěry. Už to není těch několik desítek tisíc firem, ale už jich tam je, tuším, teď mě možná pan guvernér opraví, nevím, bylo jich tam 107, to si vzpomínám.

Z těch výsledků, když se podíváte na úvěry v selhání, tak podle SOLUSu jsme na tom nejlépe za posledních deset let, resp. vůbec od počátku měření. A když se podíváme na default u hypoték, tak tam jsme na tom nejlépe v Evropě. Takže já bych spíš otázky směřoval k tomu, jestli i na základě toho, co zde bylo řečeno, že náš finanční sektor je nejzdravější, nejziskovější na jedné straně, ty defaulty jsou nejnižší na straně druhé, nicméně úrokové sazby hypoték rostou, jak již bylo řečeno, ceny nemovitostí také, tak jestli právě naopak v kontrastu s tím, co říkal můj kolega poslanec, jestli ta přísnost neodpovídá, není v disproporci s těmito údaji. Já bych spíš otázku směřoval tímto směrem. Děkuji.

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Luzar.

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, pane guvernére. Určitě se rád na vás potom s konkrétními věcmi obrátím. Ale zareaguji na kolegu Nachera v té věci toho, kam jsem mířil svojí otázkou.

Otázkou jsem mířil k jednoduché otázce. Existují systémy, které vám, když si požádáte o takovouto službu, jako je úvěr někde, popř. do systému výměny zboží, zakoupení vyplníte nějaké základní údaje, předložíte své údaje, kolik máte příjem, kolik máte dětí, kde bydlíte a všechny věci, které si tyto instituce vyžádají, a přijde vám odpověď ano, nebo ne. Když se ptáte proč ne, tak řeknou, toto je neveřejný údaj, ten vám nesdělíme. Ptám se, je nějaký dozor finančního arbitra, České národní banky či někoho nad těmito institucemi, jak probíhá tento systém výběr klientů? Které je to hodnoticí kritérium, které nemůže ten zákazník obdržet? Je nějaký dozor, aby nedocházelo k nějakým nekalým praktikám a dalším záležitostem těchto finančních institucí? To je ta první otázka v této věci.

A druhá otázka je zase konkrétní, jestli je v systému, teď nevím, etickém nebo právním možnost, že velký bankovní dům, který chce poskytovat úvěry, vytvoří s. r. o., nazve ho Slon a ten Slon řekne: občané půjčují občanům, my vám půjčujeme jako občané, my to nějak sbíráme a vám výhodně, za výhodný úrok půjčujeme, takovéto reklamy běží, a vy potom zjistíte, že to není žádný Slon, ale za tím Slonem stojí nějaká velká banka, která akorát cítila potřebu, že její jméno asi není tak dobře známé nebo nechce být spojováno, a nabízí to jako že někdo úplně neznámý, nový na trhu našel nějakou mezeru a proráží. To považuji třeba za neetické chování těchto bank. A historicky jsme zažili přesně opačný postup, kdy se nebankovní vydávaly za bankovní a to jste postihli. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Leo Luzarovi. Hezké odpoledne, paní a pánové. Budeme pokračovat faktickou poznámkou pana poslance Patrika Nachera. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Dámy a pánové, já opravdu nevím teď, kam kolega směřuje. Já bych mu i rád sám odpověděl. Jestli ho zajímá, kde si občan může zjistit něco o své úvěrové historii, tak může využít úvěrové registry, kde už dneska se na to může podívat individuálně, už se tam nemusejí a nemohou dívat pouze finanční instituce. Mám na mysli SOLUS, BRKI, NRKI, můžete to udělat na dálku, a tam si každý zjistí, kde si půjčil, kde je v selhání, kde dluží po splatnosti apod. Má veškeré informace, které má banka. Jinými slovy, když mu finanční instituce nechce něco poskytnout, tak si to může najít on sám, jestli jsem to pochopil. Jinak, jak řekl pan guvernér, ten, kdo poskytuje úvěr, tak musí být registrován u České národní banky. Dokonce musí mít, jestli si to dobře pamatuji, základní kapitál 20 milionů. To je prostě podle toho nového zákona. Takže já teď nevím, o jakých eseróčkách a nějakých vedlejších produktech bank se zde hovoří. A to tedy mě tady nikdo nebude podezřívat, že jsem obhájce bank v České republice.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Stanjura také s faktickou poznámkou. Prosím, pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se omlouvám, ale někdy ta debata je fakt absurdní. Jdu žádat o půjčku a nedostanu ji. Tak to je, to je úplně normální. Ten, kdo půjčuje, si testuje klienta a rozhodne se ano, nebo ne. Není žádné lidské právo půjčit si. Pak tady budeme řešit zítra insolvenční zákon a ti samí budou říkat, že máme dlužníkům pomoci a oddlužit je, kteří tedy neslyšeli ne, ale slyšeli ano, když si chtěli půjčit peníze. Tak musíme být trošku konzistentní v té argumentaci. Podle mě když ať už jednotlivci, anebo firmě finanční ústav nepůjčí, je to z ekonomických důvodů. Není to žádná nekalá soutěž, pleticha. Vždyť oni chtějí půjčovat! Vydělávají na tom, že se platí úroky. Je to v jejich zájmu. Ale pokud si vyhodnotí, že ten klient nebo ta firma je riziková, a víte, že Česká národní banka sleduje i rizikové úvěry, tak ho prostě neposkytnou. A jestli mu řeknou důvod takový či onaký, já myslím, že je mnohdy lepší, když se dozví jenom, že ne, než aby říkali podrobnosti, proč vlastně ne. To tak prostě funguje. A vůbec nerozumím debatě volat po tom, jestli Česká národní banka je schopna donutit banky, aby říkaly klientům, kterým nedají úvěr, proč. Jak by se to vlastně kontrolovalo? Bylo by to jenom formální a zcela zbytečné.

A k tom Slonu s. r. o. To už mi vzal pan kolega. Já jsem se přihlásil předtím, než vystoupil. Tak zase bavme se reálně se znalostí věcí. To není tak, že dneska někdo vezme korunu, založí s. r. o. a zítra spustí úvěrový byznys. Nic takového prostě není možné.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Dovolím si konstatovat omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny, a to pan poslanec Ondřej Polanský od 15 do 16 hodin z důvodů zdravotních, mezi 17. a 20. hodinou z důvodu jednání ve volebním kraji Patrik Nacher a pan poslanec Julius Špičák mezi 15.15 a 19.00 hodin z pracovních důvodů.

Zatím to byla poslední přihláška do rozpravy, jinou nemám. Ptám se, jestli se někdo hlásí z místa. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se, je zájem o závěrečná slova? Když ne, tak v tom případě požádám jenom pana zpravodaje, aby připomněl návrh usnesení Poslanecké sněmovny, který byl přečten v rozpravě, abychom o něm mohli hlasovat. Pane zpravodaji, prosím, máte slovo.

Poslanec Karel Rais: Interpelace na pana guvernéra bychom mohli zakončit tímto tvrzením, že Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí Zprávu České národní banky o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2017.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To je návrh usnesení. Já zagonguji, aby ti, kteří jsou mimo sál, měli šanci hlasovat. Všechny vás odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

O návrhu usnesení, které přednesl zpravodaj a které vám zopakoval, budeme hlasovat v hlasování číslo 187, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 187 ze 137 přítomných 135 pro. Návrh usnesení byl přijat.

Děkuji panu guvernérovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 160.

Dalším bodem bude bod číslo

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.