Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Radek Vondráček)

29.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 112/2016 Sb.,
o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 235/2004 Sb.,
o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 205/ - prvé čtení

Projednáváním tohoto bodu jsme se opětovně zabývali ve středu 19. září. Bod byl přerušen v obecné rozpravě. Paní ministryně už zaujala své místo u stolku zpravodajů. Zpravodajem pro prvé čtení je dále pan poslanec Jan Volný. Toho také požádám, aby zaujal své místo. Připomínám, že původně byl organizačním výborem určen zpravodajem pan poslanec Pavel Juříček, ale 14. září rozhodla Sněmovna hlasováním o změně zpravodaje, a to na pana poslance Jana Volného.

Já vás poprosím o klid v sále a budeme pokračovat v obecné rozpravě. Ptám se, zda by případně paní navrhovatelka nebo pan zpravodaj chtěli vystoupit? No, nevypadá to. Takže do obecné rozpravy je v tuto chvíli přihlášen pan poslanec Munzar, kterého poprosím a předám mu slovo. (Silný hluk v sále.) A poprosím předsedy klubů a paní ministryni, jestliže mají co k jednání, zda by svoji - nechci jmenovat - bylo by možné tu diskuzi přenést do předsálí?

Pane poslanče, prosím zkuste to.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Dobře. Já to zkusím. Dámy a pánové -

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vás přeruším. Ještě jednou, pane předsedo, bylo by možné to projednávání nějak ztišit? Prosím pokračujte.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji, pane předsedající za slovo. Já mám tady pár poznámek kvůli EET, s kterými vás chci seznámit, ač jsem si vědom toho, že už jsem k tomu dvakrát mluvil. Nebudu tedy hovořit déle, než je nezbytně nutné, ale ta problematika je skutečně obsáhlá, takže věřím, že mi budete věnovat patřičnou pozornost.

Házení podnikatelů do jednoho pytle. To jsem tady říkal minule. Permanentní kontrola, kterou si sami ti podnikatelé zaplatí, mi vždycky připomene jeden historický příběh, a protože mám rád historii, tak ho tady řeknu a ihned poznáte analogii tohoto příběhu.

V roce 1208 byla vyhlášena křížová výprava proti katarům, chcete-li albigenským, v jižní Francii. Když křižáci dobývali město Béziers, kde žilo 20 tisíc lidí, i katarů, i katolíků, zeptal se vojenský velitel papežského legáta: "Pane, jak rozeznáme pravověrné křesťany od heretiků?" A papežský legát Amaury odpověděl legendární větu: "Zabte je všechny, Bůh si je přebere."

Analogie je jasná. Minulá i současná vláda pod taktovkou hnutí ANO vyvolala jasné tažení proti podnikatelům a nedívá se ani nalevo, ani napravo. Podnikatelé se házejí do jednoho pytle s tím, že přece ti slušní daně platí, a nemůže jim to tedy vadit. Je to jako parafráze právě na legáta Amauryho. Permanentně kontrolujte všechny, Finančního správa a EET si je přebere. Proto jsem vám tady představil ten historický příběh.

Nejhůře se proti regulacím brání ti malí. Ti, kteří vydělávají sami na sebe a snaží se zabezpečit svoje rodiny. Poskytují tolik nezbytné služby, které všichni tak s radostí využíváme. Přispívají svými daněmi, sociálním a zdravotním pojištěním do společných peněz, zaměstnávají mnohdy další lidi, nejenom sami sebe, a vytvářejí v naší společnosti hodnoty, podílejí se na ekonomickém růstu a rozvoji České republiky. Jejich každodenní úsilí a aktivita je základním předpokladem ekonomické prosperity našeho státu. Oni si mimochodem ze svých daní platí také státní správu včetně Ministerstva financí, včetně Finanční správy, která by měla být službou pro občany, nikoliv drábem. Za tuto svoji aktivitu jsou odměněni permanentní nedůvěrou, kterou ze strany Finanční správy, Ministerstva financí, vlády, ale i bohužel některých členů této Sněmovny neustále pociťují.

Tato nedůvěra je převáděna do systému pod krycím názvem EET, kdy si podnikatel zajišťuje a platí svoji vlastní kontrolu pro stát. Já už jsem to tady nazval minule systémem, kdy náklad na můj výnos zaplatí někdo jiný. To je skutečně řízení tohoto státu jako firmy? Náklad na můj výnos zaplatí někdo jiný? Zkusme si na to odpovědět.

Ti malí podnikatelé totiž nemají za sebou tým právníků, účetních, poradců atd., aby se nějak dokázali vyznat ve spletitosti našich zákonů a dokázali si pro sebe tu nejoptimálnější cestu. To není holding, který si svou cestu vždy najde, když bude chtít.

Co já vyčítám všem těm opatřením typu kontrolních hlášení, EET a mnohých dalších, je to, že stát se zaměřil na ty nejmenší a nejvíce zranitelné. Chápu, že je to pro stát ta nejjednodušší cesta, ale zároveň pro naši ekonomiku a pro osobní životy těchto lidí ta nejvíce bolestivá cesta. Speciálně pro pana kolegu Bláhu prostřednictvím pana předsedajícího zopakuji, že považuji malé a střední podnikání za významnou a zejména nenahraditelnou součást naší ekonomiky.

Podíl malých a středních podniků na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů, jak vychází z poslední zprávy o malém a středním podnikání za rok 2016, byl 99,8 %. Podíl přidané hodnoty malých a středních podniků v roce 2016 činil 56,2 % a podíl zaměstnanců malých a středních podniků na celkovém počtu zaměstnanců podnikatelské sféry v České republice v roce 2016 činil přes 59 %. Na těchto číslech je vidět, že jejich aktivita je nenahraditelná. A až nebude tak dobře, až nebude takový ekonomický růst, tak budeme rádi i za každého člověka, který se dokáže postarat sám o sebe, stará se sám o sebe. Mimochodem budeme za to rádi i z toho důvodu, že se vlády s ministry financí za ANO tak rozjely s provozními výdaji státu, které někdo do budoucna bude muset zaplatit.

Perpetuum mobile, jak nám představila v některých rozhovorech paní ministryně práce a sociálních věcí paní ministryně Maláčová, to perpetuum mobile, čím větší budou provozní výdaje státu, tím větší budou platy ve státní správě, tím větší budou jeho příjmy, nikde nefunguje a nikde fungovat nebude. Všechny výdaje státu zaplatí nakonec střední třída a právě i těch 170 tisíc živnostníků z první a druhé vlny a dalších 300 tisíc lidí v té třetí a čtvrté vlně. A ti jsou nedílnou součástí právě střední třídy.

Když slyším hovořit šéfa finanční správy pana Janečka o podnikatelích, jejich kontrolách, tak si vždy připomenu právě slova papežského legáta Arnolda Amauryho: Zabte je všechny, Bůh si je přebere. Pod jeho vedením začalo zneužívání zajišťovacích příkazů, necitlivý přístup státní správy zdokladovatelný neuvěřitelnými výzvami novomanželům, aby doložili státní správě, kde byli ubytováni jejich svatebčané, co jedli, co vypili, kdy byla unesena - možná - nevěsta, pod hrozbou pokuty. Je to takový velice citlivý svatební dar od Finanční správy. Je to jenom ukázka toho, jakým způsobem se Finanční správa rozjela a jakým způsobem jedná v našem státě a v našem podnikatelském prostředí.

Každý známe pohádku o pyšné princezně, známá scéna, kdy drábovi pomůže uhlíř a nechá ho u sebe přespat a ráno se dráb ptá: A co ty, uhlíři? Máš zaplacené daně? Asi se všichni shodneme, že to nebyla kladná postava. A já se domnívám, že hlavní postava Finanční správy nemá vést Finanční správu k agresivnímu jednání na využívání svých pravomocí a k akcím pod krycím názvem Kombajn, ve kterém je jedno, že třeba zničí devět slušných podnikatelů, hlavně že zničí toho jednoho neslušného.

Paní ministryně tady opakovaně říkala, že to máme nechat na ní, že si udělá pořádek ve Finanční správě. Ale obávám se, že člověka nezměníte. A pokud neuděláte skutečně razantní kroky, které zatím nevidíme, včetně třeba personálních, tak dáváte dovnitř státní správy, dovnitř Finanční správy i veřejnosti signál, že takové chování je v pořádku, takto je to v pořádku, a stavíte se chtě nechtě na stranu takového postupu.

A EET je symbol této permanentní nedůvěry. A to mi na tom celém vadí co nejvíce. Vy jste EET prosadili a tak jste svou rétorikou uměle rozdělili společnost na podnikatele a zaměstnance, zaseli jste permanentní nedůvěru, která, věřte nebo nevěřte, těm poctivým velmi vadí, protože je nezasloužená. Společnost se jednoduše rozděluje, ale velice těžce se spojuje a my zatím ty kroky k tomu spojování společnosti tedy opravdu, opravdu nevidíme.

EET není jediná. Zaváděli jste další opatření, kontrolní hlášení, snížení limitu pro výdajové paušály, a tím jste administrativně, časově i finančně tyto podnikatele zatížili. Byrokracie roste a to zase podnikatelům vadí, a to nejen těm stávajícím, ale odrazuje zejména mladé lidi od vstupu do podnikání a de facto od samostatnosti. Vy jste nijak tuto zvyšující zátěž nekompenzovali, vy jste odmítli námi navrhovanou možnost a podanou ruku ve formě zvýšení limitu pro uplatnění výdajových paušálů.

Administrativa spojená s daněmi je u nás jedna z největších v Evropě. Podle studie Price Waterhouse Coopers pro Světovou banku průměrný podnikatel vynaloží 243 hodin na tuto byrokracii spojenou s daněmi. V Chorvatsku, které je vlastně vzorem, proto se podle jeho vzoru zaváděla EET, to je 206 hodin, na Slovensku 192 hodin, v Rakousku 131 hodin, ve Velké Británii 110 hodin atd. Já už jsem tady ta čísla jednou říkal právě v bodě o výdajových paušálech. A paní ministryně mě tady opravila s tím, že mám stará data a že už jsme na tom lépe. Já jenom připomínám, že vycházím ze studie Paying Taxes 2018. Každý ale může udělat chybu, já se za to na paní ministryni nezlobím.

Pan poslanec Volný mě tady také minule opravoval, že v číslech míchám dohromady první a druhou vlnu a třetí a čtvrtou vlnu. Já se mu omlouvám, že to tak vyznělo. Myslel jsem tím, že naše společnost je zahrnována množstvím čísel, která jsou předkládána jako tvrdá data. Celkově 18 miliard za rok 2017, tedy za rok první a druhé vlny, podle veřejného vyjádření premiéra této země 10 miliard, podle odhadů, které opakovaně zveřejnilo Ministerstvo financí, 4,7 miliardy a podle stanoviska NKÚ odkazujícího se na návrh státního závěrečného účtu za rok 2017 4,1 miliardy, což je celkem 0,3 procenta státního rozpočtu. Nic moc.

Ve jménu 0,3 procenta rozpočtu se zavedlo takto šikanózní opatření, kontrola, kterou si podnikatelé sami platí. Ovšem věrohodnost těchto čísel je podle samotného Nejvyššího kontrolního úřadu diskutabilní. Znovu ocituji jeho stanovisko: Odhadované dopady zaváděných opatření se v jednotlivých dokumentech Ministerstva financí významně lišily. Věrohodnost těchto údajů je diskutabilní, protože v materiálech jsou zveřejňovány rozdílné hodnoty, u nichž není vysvětlena metoda jejich výpočtu, a nejsou podloženy ani analýzou konkrétních dat.

Ale vy, v čele s panem premiérem, to prezentujete jako fakta. Prezentujete to veřejnosti jako fakta. A já se paní ministryně zeptám, jak Ministerstvo financí pozná, že ta zaevidovaná tržba v systému EET byla v minulosti zatajena, a je tedy evidována proto, že se zavedlo EET. Nebo je evidována proto, že přišel za podnikatelem nový zákazník, případně stávající zákazník více nakoupil. Je to spíše řečnická otázka, já po paní ministryni nebudu chtít ani odpověď. Samozřejmě že nemůže toto nikdy potvrdit se stoprocentní jistotou, to nikdy se stoprocentní jistotou nikdo nemůže vědět. Proto výnosy dosažené díky EET zůstanou vždy s otazníkem. A já se skutečně domnívám, že je dosahováno větších tržeb díky ekonomickému růstu, díky aktivitě lidí, díky tomu, že lidé více vydělávají a také více utrácejí. Proto je vliv na EET na příjmech státu přeceňován a všechna čísla týkající se výnosů jsou diskutabilní.

Naproti tomu výdaje jsou docela dobře vyčíslitelné. Přesto v důvodové zprávě, kterou jsme obdrželi od Ministerstva financí, se hovoří o tom, že je to nereálné, že se může jednat pouze o obecné dohady, protože náklady každého podnikatele jsou jiné. Takže na jednu stranu výnosy jsou nám předkládány jako tvrdá data, jako tvrdá fakta, na druhou stranu náklady nejdou přesně vyčíslit. A já dokonce u těch nákladů souhlasím s jednou výhradou. Ty náklady jsou daleko lépe odhadovatelné než příjmy. Přesto jsou představiteli vlády příjmy předkládány jako tvrdá data.

Minule jsem tady kupeckými počty dospěl k odhadu nákladů. Kdyby každý z těch podnikatelů měl jedno zařízení v průměru s nákladem na pořízení, instalaci, software za 20 tisíc korun, to je za tu první a druhou vlnu, za těch 170 tisíc nových podnikatelů, kteří byli zařazeni do první a druhé vlny, je to 3,4 miliardy pouhými kupeckými počty. Náklady na připojení na internet 500 korun za měsíc, to je 6 tisíc za rok na jednoho. To je další miliarda. Velmi konzervativní odhad 4,4 miliardy na získání těch diskutabilních 4,1 nebo 4,7 miliardy korun.

A u těch 300 tisíc podnikatelů, které by teď čekala ta třetí a čtvrtá vlna, bychom se stejným výpočtem, tedy v průměru 20 tisíc korun na koupi zařízení, jeho instalaci, software, je to dalších 6 miliard. Mimochodem krásný byznys pro ty, kteří tato zařízení prodávají. Náklady na internet 500 korun za měsíc, 6 tisíc za rok, to je 1,8 miliardy. Vím, že namítnete, že jsou to pouze kupecké počty. Ale jsou daleko přesnější než ty výnosy, které jsou veřejnosti prezentovány jako tvrdá data a úspěch EET.

Co se týče nákladů státu, položil jsem paní ministryni některé konkrétní dotazy. Ona mě odkázala na studium webových stránek www.etrzby.cz. Přesto bych ji požádal, aby zde konkrétně odpověděla, abychom se třeba nedopustili nějakého dalšího nedorozumění. Otázky tedy zní, já je zopakuji: Kolik byly ty skutečné, nikoli odhadovatelné, náklady na zavedení EET? Kolik byly dosavadní náklady na jeho provoz? Kolik státních zaměstnanců se nejenom muselo přijmout kvůli EET, ale kolik celkem státních zaměstnanců se zabývá vůbec problematikou EET? A jaké jsou jejich mzdové náklady? Jaké jsou náklady na jejich vybavení, náklady na jejich kanceláře, na počítačovou techniku a podobně?

Stejně tak platí mé otázky týkající se toho zvláštního režimu, toho zavedení papírového EET, jestli se tomu dá říct papírové EET, pro ty nejmenší. Kolik se očekává výnos z tohoto zvláštního režimu? A kolik bude náklad na všechny ty úředníky, kteří budou přijímat ty účtenky v krabicích jednou za čtvrt roku na finančním úřadě, a ta papírová hlášení? A kolik bude náklad na ty úředníky, kteří budou tyto účtenky kontrolovat, budou je archivovat, budou s nimi dále manipulovat? Samozřejmě že mířím k přiměřenosti a efektivnosti uvedeného režimu. Je to zatížení těch nejmenších nikoli elektronickou, ale papírovou byrokracií. Nebylo by lepší a efektivnější toto pro ty nejmenší úplně zrušit? Aspoň tedy pro ty nejmenší?

Ještě k přínosům EET, nad kterými visí otazník. Vlastně jeden výnos můžeme určit zcela přesně a je to příjem za pokuty. Příjem za pokuty je jediným stoprocentně doložitelným příjmem a přínosem EET pro státní rozpočet. Jediným. Opravdu vám to stálo za to? Tento příjem dosáhl podle důvodové zprávy cca 78 milionů korun. Od 1. 12. 2016 do 28. 5. 2018. Mimochodem vidíte, že se nám předkládají v důvodové zprávě údajné výnosy za rok 2017, ale u pokut za delší období. Ale zpět k těm číslům. 78 milionů, které získal stát, státní rozpočet, z udělených 7 677 pokut, a to z celkem 119 037 kontrol podle důvodové zprávy. Průměrná pokuta ve výši cca 7 tisíc korun. Tolik strohá důvodová zpráva. Na množství kontrol se ale ukazuje, jaký bič na podnikatele dostala do ruky Finanční správa. A otázkou zůstává, jestli k němu přistoupila uměřeně. Já si to nemyslím. Myslím si, že agresivní přístup při využívání svých pravomocí a nástrojů promítla i do kontroly EET. Tedy jinými slovy, tento jediný doložitelný příjem z EET je navyšován díky tomuto agresivnímu a nekompromisnímu přístupu.

Informace z terénu, které dostávám, jsou přímo otřesné. Kontroloři číhají na každou chybu zaměstnance podnikatele. Podnikatelé totiž mnohdy platí ne za to, že chtějí zatajit tržbu, ale za chyby svých zaměstnanců. Mohlo by se říci, že šest sedm procent z kontrol, ze kterých vzejde pokuta, odráží údajnou nepoctivost podnikatelů. Ve skutečnosti je množství těchto pokut udělováno za chyby zaměstnanců, nikoli za záměrné nepoctivé jednání podnikatelů. Dostávám zprávy o přehnané tvrdosti kontrol, kde Finanční správa rovnou uděluje pokuty třeba i za banální přestupky, třeba i za roztržitost prodavaček. Uvedu několik případů, které jsou mediálně známé, abyste si sami udělali představu o postupu kontrol.

Mediálně známý případ, případ, který se stal v Holešově ve Zlínském kraji. Za to, že místní trafika nevystavila účtenku a nezaevidovala tržbu za nákup krabičky bonbonů Tic Tac ve výši 15 korun, dostal majitel pokutu ve výši 15 tisíc. To je o 50 % více, než je průměrná pokuta u Finanční správy. Majitel se proti pokutě odvolal, žádal o její zrušení nebo snížení, jelikož mu přišla nepřiměřená. Celá situace totiž podle něj vznikla tím, že brigádnice ve snaze vytisknout účtenku klikla na malém tabletu na špatné místo, čímž celou aplikaci zavřela, a v nastalém stresu začala zmatkovat. Jednalo se o 71letou starou paní. Finanční úřad ovšem toto vysvětlení vyhodnotil tak, že žádné polehčující skutečnosti nenastaly, a ještě navíc zvýšil pokutu o tisíc korun na náklady řízení.

Další případ. Majitelka malého obchodu s oděvy a galanterií dostala na konci loňského roku pokutu 3 tisíce kvůli porušení zákona o evidenci tržeb. Podle úřednic prodavačka zaevidovala platbu a vystavila účtenku až poté, co jí řekly, že dělají kontrolu. Prodavačka říká, že měla na kase rozmarkovaný jiný nákup, ale ženy jí podávaly peníze, tak si je od nich vzala a položila na pult. Když předchozí zákaznice zaplatila, kontrolorky jí údajně ihned řekly, že porušila zákon. Prodavačka tržbu poté zaúčtovala a odeslala do systému, jenže podle kontrolorek to bylo o minutu později, než proběhla platba. Jednalo se o nákup zipu za 30 korun. A tak dále. Mohl bych tady číst mnoho takovýchto případů.

Připadá vám to, kolegyně a kolegové, v pořádku? V jakém prostředí vlastně chceme, aby podnikatelé a živnostníci žili, podnikali, fungovali? Chceme, aby žili v přátelském prostředí, nebo v prostředí strachu a stresu před neadekvátním přístupem Finanční správy? Ve jménu svatého boje za zvyšování příjmů státního rozpočtu a ve jménu permanentní preventivní nedůvěry vůči podnikatelům.

Abyste mi špatně nerozuměli, já většinu zaměstnanců Finanční správy považuji za slušné lidi, kteří se mnohdy snaží těm podnikatelům i pomoci. Nicméně mnohá vyjádření nejvyšších představitelů naší země, hnutí ANO, vedení Finanční správy a tlak na výši příjmů v rozpočtu za každou cenu uvolnil ruce těm, kteří se přihlásili za křižáky v této svaté válce, abych se vrátil ke srovnání ze začátku svého projevu.

EET podle mého názoru nepřispělo ke kultivaci podnikatelského prostředí, nepřispělo k jeho narovnání. Nejvíce totiž na něj doplácejí ti malí, zejména osoby samostatně výdělečně činné. A vy tento nástroj chcete rozšířit na dalších 300 tisíc podnikatelů. Ale upřímně řečeno k čemu? Ten řemeslník, který dnes nevydává faktury, svoji činnost schová za sousedskou výpomoc, EET ho nijak nepostihne. Říkal to tady prostřednictvím pana předsedajícího i pan kolega Ferjenčík. Zase na to tedy doplatí ten poctivý živnostník, který vydělává sám na sebe.

Já jsem dostal podněty od Sdružení podnikatelů a živnostníků České republiky, kteří shromáždili podněty a vyjádření konkrétních podnikatelů. Myslím, že by tady měly zaznít, abyste měli představu o názorech prostých podnikatelů a jejich přístupu k EET.

Příklad první a citace první: Nemám s EET problém fyzický, mám s ním problém psychický, když někdo o mně tvrdí, že kradu, což nedělám. Restauraci provozujeme ve vlastní režii 18 let a první, co jsem udělal, když jsme začali, že jsem si koupil restaurační program a vše dělal přes počítač. Pro nás tedy EET neznamenalo v podstatě zásah. Restaurační program to uměl v rámci roční podpory. Ale dle mého názoru bylo zavedení EET necitlivé, jelikož například vesnické hospůdky si na to nevydělají, když vezmeme v úvahu, že si třeba musely kvůli tomu koupit internetové připojení, což je třeba měsíčně 600 korun, na to musí navíc prodat třeba dva sudy piva, tedy 200 piv, a navíc musí investovat do nějaké techniky atd., takže třeba měsíčně musí prodat 400 piv navíc, aby uhradili zvýšené náklady za 12 měsíců, a nevydělali si korunu navíc. Podnikáme kvůli tomu, abychom se živili a vydělali si, ne kvůli tomu, abychom živili někoho jiného. Snažíme se prodat více, abychom se třeba měli lépe nebo si něco koupili, ale ne kvůli tomu, abychom to zaplatili jinému.

Další příklad, heslovitě: Pět miliard by měl za letošní rok činit přírůstek státního rozpočtu díky EET. Tato informace je ale dle mého názoru zavádějící, neboť ve sledovaném období došlo k výraznému zdražení zejména jídel a nápojů.

Další vyjádření podnikatele: Padesát tisíc na zavedení EET, nový program, počítač, dvě tiskárny, jednou k EET a dotyková obrazovka, cca 600 korun měsíčně na kotouče, které z 99 % končí v koši, zdržuje to a otrávení zákazníci - tady si dovolím říct pár teček - několik hodin včetně měsíční kontroly dat navíc.

Další vyjádření podnikatele: Nikdo z nás nemůže pochybovat o tom, že by měla existovat poctivost obecně, ve všem. Tedy i v obchodě. Na mnohé podnikatele se kouká jako na podvodníky, protože státu neodvedli všechno do poslední korunky. Jistě se najde mnoho nepoctivců, kteří stát okrádají. A jak se ukazuje, většinou nemají živnostenský list a podnikají načerno. Toto bohužel stojí nás všechny tolik, že ani EET to nevyřeší. Proti tomu způsobilo EET v místech, kde se často pohybuji, to, že byla zavřena hospoda i obchod ve vsi. Mezi svými klienty vidím, kolik času a peněz museli vydat na tento systém, který z mého pohledu je drobným násilím v zákonné podobě. - To je citace toho podnikatele. - Přežívání je bohužel nejčastější pozice drobného podnikání. Vše by tedy vyřešil další krok. Po zavedení poctivosti nyní snižme výrazně odvody, aby podnikatel neodváděl skoro 80 % zisku státu. Je to ve formě sociálního a zdravotního pojištění, především daní všeho druhu od nemovitosti, silniční, z příjmu, DPH, odvodů za zaměstnance, i díky minimální mzdě a nepodpoře zkrácených úvazků. Je však jasné, že pokud stát bude i nadále vypouštět neekonomické zákony, na jejichž plnění musí najímat tisíce úředníků, platit nehorázné poplatky za software a správu, pak nebude nikdy dost. Závěrem tedy: Pokud ponecháme EET, pak je třeba ne kosmeticky, ale opravdu výrazně snížit ostatní odvody, aby se poctivost vyplatila a nebyla likvidační.

Tolik vyjádření k EET ze strany jednotlivých podnikatelů.

Když to celé shrnu, nad efektivitou a přínosy systému visí veliký otazník. Přináší vysoké náklady na straně podnikatelů. Systém EET jednoznačně přispěl k ukončení podnikání některých živnostníků, byl totiž tou pověstnou poslední kapkou. Vedl ke zdražení služeb a zboží. Opravdu se tady někdo v této naší slovutné Sněmovně domnívá, že třetí a čtvrtá vlna bude jiná? Co je pravým úkolem Sněmovny? Proč tady vlastně jsme? Je opravdu nejdůležitějším úkolem Sněmovny za každou cenu zvyšovat příjmy státního rozpočtu? Nebo je naším úkolem vytvářet přátelské prostředí pro osobní aktivity a životy lidí? Já se jednoznačně kloním k tomu, že musíme vytvářet příznivé podnikatelské prostředí pro aktivní lidi vytvářející hodnoty, abychom jim dali najevo, že je naše země potřebuje a váží si jich. EET k tomu jednoznačně nepřispívá.

(Poslanec Bláha přináší k pultíku vodu.) Děkuji, pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího. Beru to jako výzvu, že mám pokračovat.

K čemu to pak slouží? Všechny ty miliardy, které jste nám slíbili, ale nad kterými visí otazník? Protože to jsem tady jednoznačně vysvětlil, že nad výnosy z EET visí otazník. K čemu slouží ty miliardy, za které se měly stavět školky, dálnice apod.? Čtyři celé jedna miliardy. Jenom šest miliard bude stát daňové poplatníky sleva na jízdném. Takže na jedné straně veliká zátěž získat co nejvíce od podnikatelů a na druhé straně utrácení mnohdy bezbřehé.

Co se týká samotných dálnic, můžeme se podívat, co se stalo s penězi z EET, údajnými penězi z EET za rok 2017. Byly proinvestovány? Stavěly se dálnice? Jak vyplývá ze stanoviska Nejvyššího kontrolního úřadu, ze státního závěrečného účtu za rok 2017, tak investice v minulém roce byly za posledních 12 let nejnižší. Nejnižší investice za posledních 12 let. Místo aby rostly investice v době ekonomického růstu, tak rostl provoz. A tím, že rostou samozřejmě příjmy státu, nejenom kvůli opatření EET, ale zejména kvůli ekonomickému růstu, tak to jinými slovy znamená, že tento rozpočet byl šampionský v tom růstu provozních nákladů, a to i na úkor investic. Neustále se zvyšuje negativní poměr, neblahý poměr, zvyšuje se poměr provozu na úkor investic v našem státním rozpočtu.

Myslím si, že byste se měli věnovat více minimálně se stejnou pečlivostí, s jakou se snažíte získávat každou korunu v příjmu od podnikatelů, tak se stejnou pečlivostí byste se měli věnovat i výdajům našeho státu. Protože až přijde jednou ekonomická recese, kdo zaplatí ty zvýšené provozní výdaje? Zruší se ta populární či populistická opatření, jako je sleva na jízdné? Nebo se vymyslí další způsob, jak z někoho vydřít další koruny, aby se to zaplatilo?

Na jedné straně dusíte podnikatele různými opatřeními, abyste získali na příjmech co nejvíce, diskutabilní tři desetiny procenta státního rozpočtu, na druhou stranu s nimi rozhazujete bez jednoznačné efektivity. Já se obávám, že to není dobrý přístup, protože lidé si to uvědomují, začínají si to uvědomovat. Takže pojďme společně toto změnit, jak říká s oblibou pan kolega Bláha prostřednictvím pana předsedajícího, a už netrapme podnikatele další byrokracií, dalšími opatřeními a pomozme jim ve zlepšení podnikatelského prostředí. A tento návrh k tomu bohužel nevede.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a vaše vystoupení vyvolalo několik faktických poznámek. Jako první pan poslanec Bláha. Pak se připraví pan poslanec Hájek.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, vážení kolegové, nebudu vás dlouho zdržovat, jenom zareaguji na slova předřečníka. Myslím, že obrázek jste si museli udělat sami o věrohodnosti jeho slov, protože každý v naší republice má přehled o tom, co se děje v restauračním provozu, že většina lidí tam pracuje načerno nebo částečně načerno, a to má největší dopad na naši ekonomiku, protože pokud tady zmiňujeme jenom výběr daní, tak ty jsou v těchto oborech služeb opravdu malé. Nejvíce, kde získáme peněz a které nikdo do dneška nespočítal, je dopad na sociální a zdravotní. Možná kdybyste si to dali spočítat, o kolik vzrostl výběr sociální a zdravotní, a ne vlivem ekonomiky, ale vlivem EET, tak byste se divili, kolik peněz přiteklo do státní kasy.

Pokud chceme opravdu pomoci, tak bychom se měli zabývat tím, co podnikatele nejvíc trápí, a to je - vždycky to bylo number one nebo číslo jedna - statistické hlášení. Dneska je předstihly exekuce, insolvence, protože ty nejvíc v dnešní době zatěžují většinu firem. A ty nejmenší, ty už vůbec takové lidi ani nepřijímají do práce, protože si s tím nevědí rady.

Ještě bych na závěr řekl, co trápí nejvíc, jsou kontrolní záležitosti, to znamená neustále se opakující stejné kontroly se stejnými dokumenty. Kdybyste měli zájem, připravil jsem na to celý soubor, nazval jsem ho SAP - je to šest bodů, kterými chci pomoci podnikatelům, aby se snížila administrativní zátěž.

Co se týče věcí kolem poctivosti nebo nepoctivosti - ti, kteří opravdu dneska evidují a chtějí evidovat poctivě, tak těm to nevadí, v žádném případě, ba přímo jim to pomáhá odhalit nepoctivé zaměstnance. Minule jsem tady mluvil o tom, že mám deset provozoven, a ne z toho důvodu, abych se chlubil, jak jsem velký nebo malý, ale to, že mě to zatíží za měsíc maximálně dvěma hodinami, těch deset provozoven, dvě hodiny měsíčně, takže když jsem sám, tak mě to nezatíží vůbec.

V budoucnu chceme digitalizovat. A to chceme digitalizovat na papíře? Pokud chceme digitalizovat, tak musíme jít touto cestou, protože tahle cesta nám pomůže, jak pomoci ještě víc podnikatelům, že by nemuseli vůbec dělat třeba na konci daně a jiné hlášení. Pokud chceme digitalizovat, musíme jít cestou spojení s tím podnikatelem, spojení veškerých věcí, které dělá, abychom my za něj mohli udělat ty daně. Zkuste nad tím uvažovat, protože většina těch opravdu poctivých chce, aby to všechno fungovalo, a nemá problém s EET. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji. Další faktická poznámka, pan poslanec Hájek, poté pan poslanec Španěl.

 

Poslanec Josef Hájek: Pane předsedající, kolegyně, kolegové, já jsem pana Munzara prostřednictvím pana předsedajícího poslouchal velmi pečlivě a vy jste zase, opět, žongloval s čísly. Hovořil jste, že 20 000 korun je průměrná cena nebo náklady na zřízení EET. Já bych chtěl takovou malou edukativní vložku tady nyní předvést.

My jsme tady minule diskutovali o tom zahradnictví nebo byznysu zahradnictví, Zahradnictví Ferjenčík, takže dám takový příklad: Jsem Ferjenčík v Českých Budějovicích a jako chytrý, mladý, inteligentní člověk jsem si stáhl aplikaci nazvanou EET plus, která je zdarma k dispozici v chytrém telefonu. V té aplikaci EET plus, když se nakontaktujete nebo spojíte se s Ministerstvem financí, s tou databází, tak přijde klient, který např. chce koupit kilo semena trávy. Já nevím, pane Ferjenčíku, kolik stojí kilo trávy, semena trávy, vy byste mi poradil, neznám tuhle problematiku velmi dobře, takže dám třeba 1 000 korun. Do této aplikace, která je zdarma - pane Munzare, dívejte se na mě, vy se na mě nedíváte (předsedající upozorňuje řečníka), prostřednictvím pana předsedajícího se na mě nedíváte. Naťukám si částku 1 000 korun. Je tady tlačítko Vystavit účtenku, zmáčknu Vystavit účtenku, je tady volba, které chci DPH, v tomhle případě mám testovací účtenku, vyjde mi tady osmimístný kód. Já se buď se zákazníkem domluvím, že mu ji zašlu mailem, a v mailu po zadání toho osmimístného kódu se mu, tomu dotyčnému, objeví účtenka, anebo případně si já jako ten zahradník Ferjenčík připojím tiskárnu a tuhle účtenku mu vytisknu. Je to zdarma, je to rychlé (upozornění na čas) a v případě, že desetkrát za den prodávám, je to opravdu efektivní, zdarma a rychlé. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Jako další vystoupí pan poslanec Španěl a připraví se pan poslanec Ferjenčík.

 

Poslanec Lubomír Španěl: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Dámy a pánové, já jsem také pozorně sledoval vystoupení pana Munzara, a jelikož jsem skutečně podnikal od roku 1991 jako drobný podnikatel, neměl jsem deset provozoven, já deset provozoven považuji již za docela dobré podnikání a spíše většího podnikatele, tak se přikláním k tomu, a myslím, že i SPD, že daleko snazší než zavést elektronickou evidenci tržeb, která opravdu ničí ty nejmenší a postihuje ty nejmenší, by bylo zavést jednoduché paušální, to už také není moc dobré slovo, spíše smluvní daně a opravdu jenom pro ty nejmenší, aby drobné provozovny na vesnicích mohly fungovat bez zbytečné byrokratické zátěže. Myslím, že i tímto jednoduchým postupem by se státní rozpočet naplnil úplně stejně jako zavedením elektronické evidence tržeb. Otázkou je, co by pak dělal celý ten byrokratický aparát, který se EET musí zabývat a živit. Já jsem se ve slovech pana Munzara doslova našel a považuji EET opravdu za buzeraci. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Pan poslanec Ferjenčík, připraví se pan předseda Stanjura, všechno faktické poznámky.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já musím reagovat prostřednictvím pana předsedajícího na poslance Bláhu, protože mě přijde, že on si nevšiml, že pro ty restaurace už EET platí. On nám říká, že v restauracích se pracuje načerno, nebo napůl načerno. Já jsem se díval na data ze statistického úřadu a skutečně platí, že v sektoru pohostinství je asi 20 % zaměstnanců, kteří berou plat velice blízký minimální mzdě, takže tam je nějaká asi relevantní argumentace o tom, že tam vysoké procento lidí, co tedy jim někdo doplácí plat na ruku, nicméně tam už tedy dva roky EET platí a nestalo se vůbec nic. To je to, co je potřeba si uvědomit. Vy tady tvrdíte, že tou třetí a čtvrtou vlnou řešíte nějaký problém, ale přitom problém, o kterém hovoříte, který měla údajně řešit ta první a druhá vlna, se vůbec nevyřešil. EET už dva roky pro restaurace platí a stejně tady podle vládního poslance Bláhy údajně se v restauracích stále zaměstnává načerno. Tak buď to opatření nefunguje, a proč ho chceme tedy rozšiřovat, anebo funguje, ale pro to nejsou data, takže mě to přijde úplně absurdní argument na podporu EET, říkat, že je potřeba řešit zaměstnávání v restauracích, když zjevně EET nepřispělo k tomu, aby restaurace sociální a zdravotní pojištění odváděly.

A druhá věc. Výnos na sociálním a zdravotním pojištění a dani z příjmu, který sledujeme jako daleko vyšší příjem státního rozpočtu, je primárně způsobený samozřejmě minimální nezaměstnaností, a tam je ten rozdíl, a růstem platů, částečně růstem minimální mzdy, ale rozhodně ne EET.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Váš čas. Děkuji. Výborně. Faktická poznámka pan předseda Stanjura, připraví se pan poslanec Kupka. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Musím říct, že s panem poslancem Bláhou se shodujeme na tom, že je třeba výrazným způsobem snížit byrokracii těm, kteří podnikají, a nejenom jim. Na tom se určitě shodujeme. Ale co mně vadí a s čím se nemůžu vyrovnat, když někdo tady od řečniště Poslanecké sněmovny řekne, jak říkal pan poslanec Bláha - vždyť to všichni znáte, ve většině restaurací se zaměstnává načerno. Já takový poznatek nemám. Myslím si, že není pravdivý. Ale vyjděme z předpokladu, že pravdivý je. Co udělala vláda hnutí ANO za pět let, aby ten jev potlačila? Nepřišli jste z opozice, už tu jste pět let. Co jste pro to udělali? Nebo si každý rok řekneme jednou za rok - velký problém je zaměstnávání načerno? Já souhlasím, že to problém je, myslím si, že jsou jiné oblasti ekonomiky, kde ten problém je větší než v restauracích a pohostinstvích, budu o tom mluvit, až budu mít svůj řádný příspěvek o šedé ekonomice a o tom, kde jsou největší problémy, ale takhle říct, že ve většině restaurací... Potom tak individuálně za mnou chodí zejména vládní poslanci a šeptají mi: no já mám kamaráda, já mám pět kamarádů, já mám sedm kamarádů a oni všichni tohle to dělají. A pak je na nás, abychom udělali nějaká zákonná opatření, aby se tak nedělo.

V Opavě sídlí jeden centrální orgán státní správy, a to je Generální inspektorát bezpečnosti práce, který mj. bojuje se zaměstnáváním načerno. Doporučuji přečíst si jejich výroční zprávy, klidně osobní debatu s lidmi, kteří ten úřad vedou. Oni to myslí vážně a něco v tom podnikají. Ale je mnohem složitější dělat tohle než chodit a dělat fiktivní nákupy za dvacet korun a dávat pokuty těm, kteří údajně neodvedli jednu nebo dvě koruny na DPH.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní pan poslanec Kupka s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Munzar.

 

Poslanec Martin Kupka: Děkuji za slovo. Já si dovolím reagovat krátce na větu ohledně toho, jak významné ekonomické přínosy výběr DPH má resp. elektronická evidence tržeb způsobila.

Dneska v deníku Právo vyšlo další číslo z celé té plejády, která od začátku spouštění EET dolehla na veřejnost. Je to evidentní žonglování s čísly, protože dnes jsme se po 10 mld. od pana premiéra, po 5,5 mld. z dřívějších údajů Ministerstva financí dozvěděli o tom, že by se údajně výnos ze zavedení EET po očištění o ekonomický růst České republiky a také o sníženou sazbu pro stravovací provozy měl ocitnout ve výši 4,7 mld. korun. Rozptyl je tedy oproti odhadu pana premiéra vlastně dvojnásobný.

Co to znamená? Když voláme po tom, aby předtím, než se opravdu v Poslanecké sněmovně bude o další vlně EET rozhodovat, tak aby byla na stole jasná čísla, přesné výpočty. Ne přesné součty nepřesných čísel, ale jasná metodika toho, jakým způsobem ministerstvo dospělo k jednotlivým údajům, z čeho vychází, aby bylo jasné, proč celý ten další krok podnikáme. Mimochodem pokud platí, že ten výnos je 4,7 mld. korun, tak to znamená, že se podařilo tím v celém tom balíku peněz vybraném na DPH, tj. 382 mld. korun, dosáhnout zlepšení jen o 1,2 %. 1,2 % je ten výnos navíc, o kterém hovoří Ministerstvo financí. Tak pokud kvůli 1,2 % máme způsobit tak vážné dopady na celý podnikatelský sektor, tak je potřeba okamžitě šlápnout na brzdu.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Faktická poznámka pan poslanec Munzar, poté pan poslanec Koten, poté pan poslanec Jelínek. Máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl reagovat na pana poslance Hájka vaším prostřednictvím. No přesně takhle je napsaná důvodová zpráva k té třetí a čtvrté vlně s tím, že se jedná o obecné dohady, že je nereálné to vyčíslit. A já jsem to tady přirovnal k těm marketingovým akcím minule v supermarketech - můžete získat program od 5 tis., můžete získat pokladnu od 3 tis. No, když přijdete pak do toho supermarketu, tak zjistíte, že to, co potřebujete, je dvojnásobně tak drahé a to zařízení od těch 3 tis. korun si nikdy nekoupíte.

Já jsem tady také řekl, že vycházím z jedné premisy při těch mých kupeckých počtech, které jsou opravdu jenom kupecké počty, že počítám 20 tis., ale počítám těmi 20 tis. jedno zařízení na podnikatele. Hodně podnikatelů těch zařízení má daleko více. Takže v tom odhadu jednoznačně vykompenzují těch několik málo podnikatelů, kterým stačí si to nainstalovat na mobilní telefon. Ale všechny tyto věci jsou pouhé odhady. Ale daleko přesnější než odhad přínosu EET, protože skutečně - a já to ani po paní ministryni nemůžu chtít, aby stoprocentně, jednoznačně potvrdila, že Ministerstvo financí ví, že platba zaevidovaná v EET přišla proto, že se zavedlo EET, nebo proto, že za tím podnikatelem přišel nový zákazník, nebo stávající zákazník více utratil. To vědět nemůže, přesto jsou nám a veřejnosti předkládány ty výnosy jako tvrdá data, ale je nad nimi otazník. Náklady i kupeckými počty jsou daleko přesnější.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Faktická poznámka pan poslanec Koten.

 

Poslanec Radek Koten: Dobrý den, dámy a pánové, vážený pane předsedající. Jak již tady zaznělo z úst mých předřečníků, pořád se tady dohadujeme, zda EET ano, či ne. Myslím si, že když se podíváme na ty výsledky, nějakých plus zhruba 4,7 mld., nárůst úředníků zhruba o 6,5 tis. s náklady zhruba 5 mld., tak pořád tady nevidím ten ekonomický přínos pro Českou republiku, protože pokud vybereme navíc 4,7 mld., 5 mld. dáme úředníkům, kteří se o EET starají, vůbec nepočítám nějaký provoz toho systému, IT služby apod., tak se tady dostáváme do červených čísel. A to bych se velice rád zeptal paní ministryně, jestli by na to mohla nějakým způsobem reagovat. A skoro mi to připadá, že tady jdeme s houfnicí 152 milimetrů, což je poměrně velká zbraň na podvozku Tatry, v podstatě na komára. Takže velice rád bych se tady dozvěděl, jaké ty ekonomické přínosy EET jsou, kromě teda zvýšené byrokracie, proti které tady všichni tak rádi bojujeme.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad SPD.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Další faktická poznámka pan poslanec Jelínek, poté pan poslanec Bláha.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já bych prostřednictvím pana předsedajícího měl poznámku k panu kolegovi Bláhovi, že s ním naprosto souhlasím, že kontroly velice zatěžují drobné podnikatele, obzvláště např. kontrolní hlášení, které toho drobného podnikatele potom stojí třeba tisíc korun měsíčně na jeho účetnictví, protože mu to účtuje jeho účetní kancelář.

Potom prostřednictvím pana předsedajícího na kolegu Hájka. Ono kdyby to bylo tak jednoduché s tou aplikací, pak bych možná s tím problémy neměl. Ono to Zahradnictví Ferjenčík potřebuje mít i skladové hospodářství, potřebuje přijímat na sklad, vydávat ze skladu. A když jednu věc bude mít v aplikaci, druhou věc potom povede v sešitě nebo nevím, ve třetím tisíciletí to bude určitě na počítači, tak mu všechno strašně zkomplikujeme. A on bude muset pořizovat teď nové účetnictví, které bude napojené na EET, bude potřebovat platbu kartou, nejenom v hotovosti, zase to musí být napojeno na EET. Není to opravdu tak jednoduché. A nebagatelizujme ty změny, které ten drobný podnikatel musí udělat pro to, aby se do toho systému zapojil. Děkuji. (Potlesk z řad SPD.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Bláha, poté pan poslanec Ferjenčík.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážení kolegové, kolegyně, já dávám slib, že už nevystoupím k EET v tento den. A jenom vám řeknu názor na ekonomiku.

Zamysleli jste se nad tím, když automobilka uvádí nový model auta na trh, jestli je v červených číslech, nebo v těch plusových? No samozřejmě že v červených, protože vývoj každého nového typu stojí neuvěřitelné peníze. A spoléhá na to, že když bude ten model úspěšný, tak postupně se jim vyplatí model vyrábět.

A zrovna tak to je s EET. Kdybyste udělali auto napůl, to znamená, že byste třeba nedali sedačky a střechu, tak nejenom že nebude fungovat, ale nebude ani úspěšné. Takže jestliže dotáhneme EET do konce, tak věřte tomu, že ten úspěch a finanční pozitivní dopad se dostaví. Je potřeba ho dodělat, je potřeba ho dodiskutovat, je potřeba ho hlavně zavést na všechny složky, a pak to bude fungovat. A věřte tomu, že společnými silami dojdeme k tomu, že ho budeme umět posunout a kontrolovat tam, kde je potřeba. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Faktických poznámek se nám opět urodilo, takže paní ministryně si ještě s přednostním právem počká, ještě může sedět. S přednostním právem pan poslanec Ferjenčík, poté pan poslanec Koten. Všechno faktické poznámky.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já doufám, že debata bude ještě pokračovat v dalších jednacích dnech, protože o vhledy pana Bláhy by byla velká škoda přijít.

A potom jsem chtěl jenom na mikrofon říct, že se Zahradnictvím Ferjenčík v Českých Budějovicích nemám nic společného, a doufám, že kvůli mně na ně nepřijde nějaká kontrola z daňového úřadu. (Potlesk z lavic Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Přeji hezké poledne. Další s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Radek Koten, připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Dámy a pánové, ještě jsem zapomněl jeden takový aspekt, který mě bohužel pronásleduje poměrně dlouhou dobu od zavedení EET. Je to rušení restaurací, protože v Jihlavě jsem kdysi dávno chodíval do Dělnického domu, kde byla velmi dobrá restaurace s dobrou kuchyní, to samé na Proseku, bohužel tyto provozovny jsou již uzavřeny. Takže tady vidím ten pozitivní přínos EET. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Vojtěcha Munzara na faktickou. Připraví se pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl také zareagovat krátce na pana kolegu Bláhu vaším prostřednictvím. Srovnávat EET k automobilu, to opravdu hapruje a tahá za ušil. EET si nekupují podnikatelé proto, aby jim sloužilo. EET si kupují proto, že jim to někdo nařídil. A nařídil jim to proto, aby zajistil permanentní, preventivní on-line sledování a kontrolu, co se u nich v provozovně děje. To je EET. Takže i náklady na výnos státu stát převedl na podnikatele. Takže srovnávat to s automobilkou to opravdu není srovnání, které můžeme akceptovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura, připraví se poslanec Jan Skopeček. Pane předsedo, prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Ono se říká, že každé srovnání kulhá, ale některé je tak unikátní, že si ho člověk zapamatuje. Tak mezi drobné podnikatele patří automobilky, to si určitě zapamatuji, to mě doposud nenapadlo, to je skutečně unikátní. A ještě mají ten model v červených číslech. No, některý nový model je i v červené barvě. To je třeba říct.

Ale já jsem chtěl reagovat na jinou věc, jak říkal pan poslanec Bláha, že to zaveďme. Kdyby to bylo najednou, tak už ten model jede, peníze se sypou. Tak jednoduchá otázka pro pana poslance prostřednictvím pana místopředsedy. Kdo zaváděl EET postupně? Kdo vymyslel čtyři vlny? Kdo to prosadil? Byla to opozice, nebo hnutí ANO? Děkuji za odpověď na mikrofon.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní pan poslanec Jan Skopeček s faktickou. Připraví se pan poslanec Lubomír Španěl. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Ono už to tady bylo řečeno. Já jsem se také chtěl zeptat pana poslance Bláhy, jestli si náhodou vzpomene, kdo EET, a on to přirovnal k prototypu automobilu, a kdo ho tu zaváděl. Bylo to hnutí ANO. A už při samotné debatě jsme říkali, že ten projekt je od samého začátku špatný. Velmi jsme kritizovali to, že je to po fázích, že je to nepřipravené.

Pane kolego, vaší terminologií, vy jste připravili vrak, vy jste připravili šmejd, který jste pustili na silnice. Věděli jste, že je ten šmejd nebezpečný, že ten šmejd nebude fungovat a že ten šmejd bude ohrožovat účastníky silničního provozu, v tomto případě podnikatele. Takže ten vrak jste pustili na ty silnice vy. Měli jste to nejdřív pořádně udělat, ne žádné vlny, ale připravit zákon dobře tak, aby ho nesestřelil Ústavní soud, a pak mohlo po té silnici jezdit alespoň trochu auto, které se dá potkat a kterého se nemusíme na silnici bát. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní tedy zatím poslední faktickou. Pan poslanec Lubomír Španěl. Máte dvě minuty.

 

Poslanec Lubomír Španěl: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já rozumím tomu, že když se zavede nějaký nový systém, že chvíli trvá, než si sedne. Tomu rozumím. Ale ještě před zavedením EET jsem měl strašné obavy z toho, kolik bude třeba nakonec zavést výjimek, jak tato pravidla budeme průběžně měnit. A to je právě to, co trápí české podnikatele, že se stále něco mění, že se nezavedou stálá pravidla. A teď jste si všimli, že od té doby, co se zavedlo EET, se nebavíme v podstatě o ničem jiném. To je moje poznámka. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Vrátíme se tedy do standardních přihlášek do obecné rozpravy. Pan poslanec Ferjenčík, požádám ho o vystoupení. Připraví se pan poslanec Dominik Feri. (Poznámka zpravodaje, že má mluvit paní ministryně financí.) Já jsem přebíral řízení, teď jsem vás neviděl. Mám tady poznámku paní ministryně Alena Schillerová PP, aha, přednostní právo. (Veselost v sále.) Dobře. Omlouvám se, tak prosím.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se přihlásím. Já bych si dovolila zareagovat na pár věcí, které tu zazněly, protože mě samozřejmě nenechaly klidnou. Zejména to, že dnes vyšel článek v Právu. Když si ho člověk přečte celý, tak vychází z čísel, která zcela korektně poskytlo Ministerstvo financí, akorát velmi nekorektně tam byl uvedený titulek a vytržená jedna věta, která samozřejmě způsobila to, co tady pan poslanec Kupka uváděl. Teď v tuto chvíli snad už visí na Novinkách moje reakce. V pondělí vyjde v Právu a samozřejmě na webu Ministerstva financí, kdo si to chce přečíst celé, protože předpokládám, že Novinky to celé neotisknou.

Ta moje reakce zní: Odhady Ministerstva financí se naplňují. Ministerstvo financí od počátku příprav elektronické evidence tržeb odhaduje roční přínos - a to si dohledáte ve všech našich zdrojích na stránkách, opakovala jsem to x-krát v médiích - na inkasu daně z přidané hodnoty a inkasu daně z příjmů zcela konzistentně, a to ve výši 18 mld. Vždy říkáme, že pokud pojedou čtyři vlny, tak náš konzervativní odhad, konzervativní znamená, že je realistický a že počítáme spíš, že bude vyšší, bude 18 mld. To, podtrhuji, pokud pojedou čtyři vlny, jedou dvě. Zdůrazňujeme, že tento přínos představuje zvýšení inkasa po náběhu všech fází elektronické evidence tržeb. K náběhu první fáze zopakuji, že došlo 1. prosince 2016. K náběhu druhé fáze došlo 1. března 2017. Třetí a čtvrtá fáze, jak dobře víte, měla naběhnout v průběhu letošního roku, to znamená 1. března a 1. června, nicméně nálezem Ústavního soudu byly odloženy. Je tedy pochopitelné, že bez náběhu těch zbývajících dvou fází nemůže inkaso dosahovat 18 mld.

A teď prosím další čísla. V roce 2017 se jen na DPH, protože nešlo na jiné dani, když začalo EET platit od 1. prosince 2016, tak se vám to v roce 2017 projeví jenom na DPH, protože příjmovka má roční zpoždění. My jsme predikovali 4,3 pro rok 2017 a vybralo se díky EET 4,7, takže naše odhady se potvrzují - 400 mil. tam bylo navíc. Původní odhad, který počítal pro rok 2018, a tam už se kumuluje příjmovka, protože se podávají daňová přiznání 1. dubna, 1. července a samozřejmě právnické osoby, které mají hospodářský rok, tak ještě v září, říjnu, záleží, jak jim vychází hospodářský rok, tak odhady Ministerstva financí, které počítaly s náběhem třetí a čtvrté fáze, hovoří, a to je zase dohledatelné, x-krát jsem to řekla, o částce, zveřejnila jsem tabulku po posledním jednání této Poslanecké sněmovny, 12,3 mld. A přestože v letošním roce nemohly být ty fáze spuštěny - zase víme všichni proč, říkala jsem to znovu, nebudu to opakovat - tak pozitivního inkasa dosáhneme na konci roku 11,7 mld. Už když byla tisková konference, která tu byla zmiňována, tak hovořila o částce 10 mld.

Jinak bych chtěla říci, že máme metodiku výpočtu, prezentovali jsme ji před časem na tiskové konferenci, ta metodika je dostupná, způsob, jakým vypočítáváme tyto dopady a očišťujeme to, prosím vás, od růstu ekonomiky, to bych chtěla zdůraznit, ty máme sofistikovaně připravené a vysvětlovali jsme je také NKÚ. Já bych tady teď mohla to vysvětlení citovat. Je to cash báze, akruální báze, metodika akruální, cash metodika, NKÚ se nám to v podstatě podařilo vysvětlit. Pokud chcete, mohu to tu citovat, jinak komukoli odpovím písemně nebo v rámci interpelace, aby bylo doznáno toho, co tady bylo řečeno, a byli jsme napadáni za stanovisko NKÚ, abych vám to prostě vysvětlila. Takže mohu klidně nyní, ale říkám vám, je to velmi technická debata, na které se podílely technické týmy Ministerstva financí, a vysvětlili jsme, že se na to prostě musíme podívat, ta cash báze je v tom roce z těch plateb, akruální metodika je podle toho zdaňovacího období, a to jsou naprosto odlišné velmi technické způsoby výpočtu, a na ty my máme, a když nám přijde NKÚ, tak my naprosto detailně dokládáme, samozřejmě ve spolupráci s Finanční správou, způsob výpočtu, jak ho provádíme.

Já bych ještě chtěla připomenout, že součástí tohoto zákona je i poměrně významné snížení daně z přidané hodnoty. Ať tady bude kritika jakákoli, že máme tři sazby, tak prostě není jaksi přehlédnutelné to, že provádíme další snížení daně z přidané hodnoty u stravovacích služeb, včetně evergreenu čepovaného piva, drobných oprav obuvi, kožených výrobků, textilních výrobků, oděvů a jízdních kol, kadeřnických a holičských služeb, sociálních služeb, ale také vodného a stočného, ať to nezapadne, což občané pocítí, protože v podstatě my cenovým výměrem Ministerstva financí dohlédneme na to, aby se toto snížené DPH promítlo do konečné ceny spotřebitele. Není prostě možné, aby například - použiji tady citát vicepremiéra Brabce - v Izraeli se platilo za kubík v průměru 50 korun a v České republice 80 korun. Takže abychom na to nezapomněli, že tady máme docela významné a citelné snížení daně z přidané hodnoty.

A ještě jedna taková poznámka. Zaznívá tu: Podnikatelé nám říkají - z úst jednotlivých poslanců, já tady nechci nikoho citovat - podnikatelé si stěžují, ten si stěžuje, onen si stěžuje. Já tady zopakuji, už jsem to tady říkala a říkala jsem to na rozpočtovém výboru a zopakuji to znovu, protože mám dovolení to tu říci, ta novela vznikla ve spolupráci s podnikatelskými svazy a asociacemi. Jsou to Asociace tradičního českého obchodu, Asociace malých a středních podnikatelů, Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy, Svaz obchodu a cestovního ruchu, Asociace hotelů a restaurací České republiky, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů atd. Mám tady vyčíslené i počty členů, které zastřešují.

Ve spolupráci s nimi vznikala novela. Já jsem je už na samém začátku pozvala, předestřela jsem jim tři varianty a zvolila jsem variantu, na kterou byl většinový názor. Neustále během tvorby té novely jsme s nimi komunikovali, a to nemyslím jenom řádné vnější připomínkové řízení, ale i mimo vnější připomínkové řízení. A svolala jsem je těsně předtím, než novela šla na vládu a než tedy s konečnou platností jsem ji byla připravena poslat do legislativního procesu. Získala jsem jejich souhlas tady říci, že mě aktivně přijdou podpořit do všech výborů Poslanecké sněmovny, to znamená především garančního rozpočtového výboru, případně dalších výborů, kam přikáže Poslanecká sněmovna tento zákon, a budou přednášet konkrétní zkušenosti z fungování elektronické evidence tržeb. To, že ji vítají, proč ji podporují a proč by bylo úplně to nejhorší, co by se mohlo stát, kdyby zůstala elektronická evidence tržeb na půli cesty, to znamená pouze pro podnikatele z první a druhé vlny.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byla paní ministryně Alena Schillerová. Nyní přečtu dvě omluvy. Pan poslanec Rostislav Vyzula se omlouvá od 11.30 do konce jednacího dne z rodinných důvodů a pan ministr Jan Hamáček se omlouvá od 12 do 14 hodin z pracovních důvodů.

Nyní tady mám dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Vojtěch Munzar a připraví se pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Já bych chtěl paní ministryni poděkovat za její vystoupení, nicméně vám do těch čísel, do toho výpočtu, vstupuje hned na začátku ta neznámá proměna, ta nejdůležitější, ze které se může vycházet, zda skutečně je ta platba zaevidovaná a přišla kvůli EET, nebo přišla kvůli tomu, že je ekonomický růst a že lidé více utrácejí, mají větší spotřebu apod. To znamená, můžeme počítat cokoli, ale ta neznámá proměna na začátku vždycky zanechá otazník nad těmi výpočty a nad těmi odhady a domněnkami, kolik to EET přineslo.

Tady k tomu argumentu, že některé profesní svazy zastupující podnikatele, ne všechny v minulosti názor na zavedení EET obhajovaly, no tak jednou se to hodí, že podnikatelské svazy přijdou s takovýmto řešením, a pokud my jsme tady předkládali návrhy podnikatelských svazů na opětovné zvýšení výdajových paušálů, tak se to nehodilo. Jednou se to hodí, podruhé se to nehodí. Nicméně já mám obavu, že tyto názory podléhají právě názorům větších podniků, včetně supermarketů apod., protože pro ně narovnávání prostředí a zavedení EET znamená, že ty menší prakticky končí. A díky tomu, že končí, tak těm větším ubývá konkurence. Takže je samozřejmé, že pro to horují. To je zcela pochopitelné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl jenom stručně reagovat na ten metodický přístup Ministerstva financí. Já se seznámím podrobněji s tou metodikou, jsem rád, že je údajně veřejná ohledně toho, jak dospělo Ministerstvo financí k těm 4,7 mld.

Chtěl jsem upozornit na to, co se stalo ohledně kontrolních hlášení. Michal Škop, datový analytik, přepočítal podle té metody, kterou vláda používá pro vyčíslení - nebo provedl následující věc. Vzal metodu, kterou vláda resp. Ministerstvo financí používá pro vyčíslení výnosů kontrolních hlášení, a tu samou metodu aplikoval i na období 2013, 2014, 2010, 2011, kdy kontrolní hlášení neexistovalo, nicméně v té době se neměnily sazby DPH. A podle té samé metody, podle které kontrolní hlášení vynáší v současnosti 10 mld. za rok, v roce 2014 vyneslo 6 mld. a v roce 2011 3 mld. Takže tolik ke kvalitě práce Ministerstva financí k vyhodnocování vlivu jeho opatření. Velmi doporučuji tuto analýzu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní tedy, pane poslanče Ferjenčíku, jste zároveň přihlášen jako první do obecné rozpravy. Půjdete hned na tu obecnou, takže máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem nechtěl tříštit své vystoupení a v těch faktických poznámkách jsem skutečně jenom vystupoval konkrétně v reakci na předřečníky.

To, co my považujeme za základní problém vládou předloženého návrhu k EET je to, že on slučuje dvě věci, které podle nás neměly být sloučeny. On současně velmi mírně, ale alespoň o něco zmírňuje dopad EET na ty nejmenší a současně zavádí třetí a čtvrtou vlnu. My absolutně nesouhlasíme s tímto postupem, že se současně projednává zmírnění a současně masivní rozšíření EET. Proto jsme předložili sněmovní tisk číslo 222, který je na pořadu této schůze Poslanecké sněmovny, a v rámci tohoto tisku se můžeme bavit o tom zmírnění dopadu EET na ty nejmenší podnikatele. My navrhujeme, aby se EET netýkalo neplátců DPH, a určitě se dá bavit i o jiných hranicích, ale tahle nám přišla administrativně nejjednodušší. Každopádně v rámci toho tisku číslo 222 se můžeme bavit o tom dopadu EET na nejmenší podnikatele. A považujeme za faul od vlády, že současně s debatou o tom zmírnění zavádí třetí a čtvrtou vlnu, se kterou my zásadně nesouhlasíme. Nesouhlasíme s ní především proto, že jsme přesvědčeni, že šikanuje ty poctivé, uvaluje na ně další povinnosti a ti nepoctiví je prostě budou ignorovat. Prostě ty platby nenahlásí, dostanou to v hotovosti, bez účtenky a stát žádné peníze navíc nevybere. Takže tohle nám vadí na tom postupu vlády.

Další věc, co nám vadí, že vláda za posledních několik let zavedla celou řadu poměrně restriktivních opatření, která mají zvýšit daňový výnos. Asi teď nemá smysl diskutovat, zda se to skutečně podařilo, nicméně jsou tady kontrolní hlášení, je tady EET, tedy celá řada opatření, která podnikatelům přinesla nové byrokratické povinnosti. A to byla vlastně vlajková loď vlády v minulém období. A co nás mrzí, že absolutně nenastala nějaká reflexe, která by řekla: O.K., teď jsme zavedli celou řadu nových povinností, zpřísnili jsme dohled, Finanční správa dneska postupuje daleko přísněji ve věci zajišťovacích příkazů, než postupovala v minulosti, ty částky, které se zajišťují, jsou daleko menší, prostě dopadá to na daleko menší podnikatele. Vláda tedy tímto způsobem uvalila ty povinnosti a neprobíhá žádný proces, který by vedl i opačným směrem, aby se rušily zbytečné povinnosti, aby se něco zjednodušilo. Dokonce ani neprobíhá to, aby existoval nějaký portál, skrz který můžou podnikatelé hlásit ty své tržby z EET, a rovnou aby jim to generovalo daňové přiznání.

Já bych si přál, aby EET bylo dobrovolné a aby ten systém ze strany státu přinášel takovou přidanou hodnotu podnikatelům, že by se do něj dobrovolně hlásili, aby si usnadnili byrokracii. Tohle kdyby vzniklo, systém, kde se dají hlásit tržby, kde se dají hlásit výdaje a který bude automatizovaně generovat všechny ty povinnosti typu kontrolní hlášení, typu daňové přiznání, tak pokud by na takovém projektu Ministerstvo financí pracovalo, tak to my samozřejmě podpoříme. Ale nic takového se neděje. Místo toho, aby to bylo dobrovolně užitečné, tak je to prostě státní buzerace. A tady paní ministryně hovořila o tom, že je problém, když je první a druhá a vlna a není třetí a čtvrtá vlna. Já nerozumím tomu, kdo s tím má problém. Kdo chce, kdo má podnikání napříč těmi obory, tak samozřejmě může evidovat dobrovolně. Takže nerozumím tomu, proč kvůli tomu, že někdo, kdo může evidovat dobrovolně, neeviduje, bychom to měli rozšiřovat jako povinnost na všechny. Takže bych poprosil o objasnění této věci.

Uzavřel bych to asi reakcí na poslance Bláhu, který mluvil o tom, jak má tady šest opatření, která je potřeba přijmout, jak zjednodušit podnikání v České republice. A já skutečně nechápu, proč nezačínáme těmito šesti opatřeními, proč se tato Sněmovna nejprve nezabývá tím, jak podnikatelům zjednodušit život, jak snížit ty bariéry přechodu od garážového provozu do reálného byznysu. Ostatně jeden z největších problémů České republiky v oblasti podnikání je v tom, že někdo začne třeba - klasický příklad je, že někdo vyrábí marmelády, je v tom velice dobrý, na světové úrovni, ale ten přechod z toho garážového provozu do provozu komerčního, řekněme, je extrémně náročný v České republice. Jsou tam normy, které strašně komplikují život, extrémně přísné požadavky hygieny, úplně nesrovnatelné třeba s Velkou Británií. A to jsou věci, na které by se podle nás vláda měla podívat a které by vedly ve finále k daleko většímu zvýšení daňových výnosů než EET, které v kontextu státního rozpočtu je v zásadě symbolická částka. To, že slevy na jízdném vykompenzují celé EET, které zatíží několik set tisíc lidí, je úplně bizarní.

Z toho důvodu my naprosto nesouhlasíme s rozšiřováním EET ve chvíli, kdy vláda nedělá nic pro to, aby tu zvýšenou byrokracii kompenzovala. To opatření je nedomyšlené, nebude fungovat, a pokud chceme skutečně snížit zátěž pro ty nejmenší podnikatele, tak stačí projednat v rámci sněmovního tisku číslo 222, který jsme předložili, je na pořadu této stejné schůze. Takže není absolutně žádný důvod zavádět třetí a čtvrtou vlnu, pokud chceme jenom někomu zjednodušit život.

A poslední poznámka k tomu. Ta papírová evidence je typický byrokratický přístup Ministerstva, který absolutně nemůže fungovat. Já si neumím představit ty úředníky berňáku, co se budou přehrabovat v nějakých krabicích účtenek, které nafasují od podnikatelů, co mají špatné připojení k internetu, a budou tam vymáhat nějaké nedoplatky nebo ukládat nějaké pokuty. Je to úplně na hlavu postavené, tak jak je to celé konstruované. Částka 200 000 hotovostních plateb ročně je naprosto směšná. To nejsou lidé, kteří se vůbec tím podnikáním můžou uživit, a je to jenom velmi slabá úlitba pro to, jak obhajovat to masivní rozšíření EET o třetí a čtvrtou vlnu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. Nyní přečtu tři omluvy, než se připraví s přednostním právem paní ministryně Alena Schillerová. Takže pan poslanec Richter se omlouvá od 12 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů, pan poslanec Zdeněk Ondráček se omlouvá od 12 hodin do konce jednacího dne a paní poslankyně Monika Jarošová od 12 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Tak, paní ministryně, máte slovo, prosím.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Takže já v rychlosti reakci na pana poslance Ferjenčíka. Říkám dobře to jméno?

Tak co se týče snížení administrativní zátěže, tak na tom velice intenzivně pracujeme a vy to víte. Já jsem to tady několikrát říkala a připomínám to. Mým absolutně pilotním projektem je on-line finanční úřad. Od počátku, co jsem nastoupila do funkce, na něm pracujeme. To znamená, přesně to, co říkáte. Propojení, využití registrů, obrovského množství informací, které Finanční správa dnes má, propojení těchto registrů, těchto evidencí a získávání je do daňových přiznání tak, aby v podstatě - mým takovým velkým vzorem je estonský model, kde trvá vyplnění daňového přiznání dvě minuty. A to není jenom, že o tom mluvíme. Mám přesně projektový tým, klidně, když přijdete na Ministerstvo financí, tak vám to ukážu, funguje to projektově. V podstatě jsme zanalyzovali nejvhodnější variantu a momentálně pracujeme na přípravě otevřeného výběrového řízení. Není to nic jednoduchého a je to moje priorita a chci ji mít v dohledné době. Já jsem si vytkla cíl do dvou let a dělám pro to absolutně všechno. A to je znatelné snížení administrativní zátěže. Kromě toho máme takový miniprojekt s Českým statistickým úřadem. Budu ho prezentovat ve velice krátké době, jakmile budeme mít ty věci zanalyzovány, že prostě budeme hledat duplicity a různé typy formulářů, které za ty roky, a to není za poslední čtyři roky, to je prostě za x, za řadu let, které se nám tady vyrojily, a uděláme všechno pro to, abychom je nějakým způsobem minimalizovali.

A ještě malá douška k těm zajišťovacím příkazům. Já vím, že to teď zase se rozjelo, ale ty případy, které tady citujete a které jsou v médiích, já neobhajuji. Já si prostě dělám analýzu a dělám si pořádek v rajoně, jak jsem řekla několikrát. Ale chtěla bych jenom připomenout, že žádný není z poslední doby. Všechny zatím, které jsem viděla - a to není to, že bych řekla: je to v pořádku. Já si prostě ty věci analyzuji. Ale všechny jsou z roku 2013, 2014. Po vydání metodiky, která se vydala v polovině minulého roku, není ani jeden jediný, což potvrzuje i sekce metodiky správy daní Komory daňových poradců. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní tedy vaše vystoupení, vážená paní ministryně, vyvolalo faktické poznámky. Takže nejprve pan poslanec Mikuláš Ferjenčík, připraví se pan předseda poslaneckého klubu ODS Zdeněk Stanjura. Vaše dvě minuty prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Jen velmi stručná reakce. To je právě to, co my považujeme za problém. Vy říkáte: velmi intenzivně na tom pracujeme, za dva roky to snad bude. Za dva roky slibujete to zjednodušení, zatímco EET zavádíte teď, tu třetí a čtvrtou vlnu. To je přece úplně absurdní přístup. Nejdřív má být zjednodušení, a pak ty povinnosti.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a nyní tedy předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Dvě minutky. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Není důvod nevěřit paní ministryni, že na tom intenzivně pracují už pět let. Pět let má hnutí ANO ve svých rukou Ministerstvo financí. Vzpomeňme si, teď nevím, jestli to byl rok 2016, tehdejší ministr financí s velkou pompou, velká tisková konference, na konci volebního období takhle v mašličkách předám svému nástupci nebo své nástupkyni úplně nový návrh zákona o dani z příjmu, který velmi razantním způsobem zjednoduší daňové přiznání. Nebyla to tisková konference opozice, nebyl to slib opozice.

Můžeme se zeptat, jsme rok po volbách: Co jste dostala v těch mašličkách, paní ministryně? Buď měl pravdu Andrej Babiš a vy to rok držíte někde v šuplíku, ten skvělý nápad v mašličkách zabalený v deskách, nebo Andrej Babiš přecenil své síly a žádný takový razantní návrh změny o dani z příjmu připraven není.

Ale chtěl bych ocenit vynalézavost, kreativitu a marketing hnutí ANO v této oblasti. Mnozí z vás, pokud si podáváte sami daňové přiznání jako já a nepodnikáte, tak zjistíte, že už máte na výběr. Že buď máte ten starý špatný nepřehledný formulář, který má čtyři strany, nebo po intenzivní práci hnutí ANO Ministerstvo financí dostalo ten formulář, který má jenom dvě strany. A v čem se liší? Zásadně se liší ve velikosti písma, zásadně. Zásadně se liší v tom, že tam například odpočitatelné položky nejsou každá na řádku a někdy jsou na řádku i dvě. A pak je tam plno zbytečných, které tam skutečně nejsou, které skoro nikdo nepoužíval. Máme někde analýzu počtu daňových výjimek, kolik jich využívá? Ta analýza existuje, a co s tím udělalo Ministerstvo financí? Vůbec nic. Žádné překvapení.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: S přednostním právem paní ministryně Alena Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Tak já musím reagovat, pane předsedo Stanjuro. Já jsem si to v těch růžových mašličkách napsala sama pro sebe. Netušila jsem, že to píšu pro sebe, ale takže já to napsané mám. A je to moje práce. Jenomže samozřejmě zákon o dani z příjmu a i ty výjimky máme zpracované, všechno je hotové. Ale teď jsme před tím, že musíme najít politický konsenzus, a v tuto chvíli začínáme jednání s koaličním partnerem. Nemáme ho zas tak dlouho a řešili jsme rozpočet a celou řadu věcí. Takže rozhodně zpoždění není. A bude se hledat vlastně to, jestli jsme vůbec schopni se domluvit na těch návrzích, zejména na těch výjimkách. To je politické téma, to už není prostě téma věcné a odborné a podle toho se postavím k tomu, jestli půjdeme do novely stávajícího zákona - po čemž volá třeba Komora daňových poradců, a s nimi o tom také budu mluvit, protože je to profesní komora, je to pro mě partner, jasný partner, který mi zase přináší informace z druhé strany - anebo jestli tento zákon půjde dál.

Ale celá řada věcí, které jsme slíbili, jako jsou zrychlené odpisy, jako je vytváření rezerv u pojišťoven a tak dále, ty důležité věci pro podnikatele prostě budou tam či jinde. Takže tyto věci připraveny jsou. A to daňové přiznání, a vy to víte, já vím, že to víte, to daňové přiznání na dvě strany - vy mě zkoušíte, jestli vás poslouchám, já vás poslouchám velmi pečlivě - to přiznání na ty dvě strany je pouze pro zaměstnance. Je jich necelý milion. A je to jediné, co vlastně ta Finanční správa mohla zjednodušit při stávající složité legislativě.

Takže jenom tak, abychom si to vyjasnili. Ale já vím, že to víte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a opět dvě faktické poznámky. Pan předseda Stanjura a připraví se pan poslanec Španěl. Tak prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já to nejenom vím, paní ministryně, já jsem to řekl, že je to pro ty, kteří nepodnikají. To jsem řekl, takže to je v pořádku. A představte si, kdybychom se tady takhle chytali za slovo. Já nejsem zaměstnanec a přitom to používám logicky. Nejsem zaměstnanec Poslanecké sněmovny, nejsem zaměstnanec a používám to proto, že používám odpočitatelné položky, samozřejmě. A tak dále.

Ale zase si pamatuji velkou pompu a to zavádějící tvrzení, jak jste to zjednodušili. To zjednodušení není... a skutečně tam máte... to jste klidně mohli nechat ten formulář, jak byl. Mnohem lepší by bylo, kdybychom ty papíry neměli vůbec, než že tam mám dva typy formuláře, které se liší tím, že mají některé (nesroz.) položky vedle sebe. To se ale fakt shodneme. Já myslím, že oba dva ten formulář máme před očima. Já jsem ho vyplňoval naposled někdy koncem března.

Když jsem se ptal, kde to je, (nesroz.) v šuplíku. Já vám věřím. Povedeme politická jednání, máme teprve chvíli koaličního partnera. Pět let, od ledna 2014 jste v koalici se sociálními demokraty. Pět let! A podívejte se na jejich reálnou sílu. Patnáct hlasů. S nimi žádnou změnu daňového systému neprosadíte. My jsme pro, abychom vedli politická jednání. My těch hlasů máme mnohem víc než sociální demokraté, tak o tom jednejme. Ne že to budete mít ještě rok.

Já jsem schopen odhadnout - omlouvám se panu předsedovi Chvojkovi - jaký bude přístup sociální demokracie. Sektorová daň, zvýšení sazby, na to jdeme, všichni ostatní jsou proti. Moje doporučení je, neztrácejte s nimi čas. Samozřejmě můžete. Jednejte s opozicí. Přece nový zákon o dani z příjmu by měl přežít volební období. To by měla být společná snaha a my jsme na takovou debatu připraveni.

A víme, jak je těžké jednu jedinou výjimku vymýtit a jak je velmi lehké novou výjimku schválit v Poslanecké sněmovně a v Senátu. Ten poměr politických nákladů je nesrovnatelný. Jednou co se zavádí, je takřka nemožné zrušit.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a nyní tedy pan poslanec Španěl. Vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Lubomír Španěl: Dámy a pánové, já se omlouvám, že vás dneska trochu zdržuji, ale je to tak trochu moje téma, ve kterém jsem se jako drobný živnostník pohyboval. Můžeme to vzít jako takovou malou otázku na paní ministryni. Řeknu vám to asi takto. Já jsem začal podnikat v devadesátém prvním roku a v podstatě ihned, jak to šlo, jsem se zcela dobrovolně přihlásil k placení DPH.

EET se zavedlo hlavně z důvodu, že drobní živnostníci volali po narovnání podnikatelského prostředí. Já vám řeknu, že celou tu dobu jsem se s nekalým podnikáním setkával a že jsem byl právě tím, kdo volal po narovnání tohoto podnikatelského prostředí. Jak dobře víte, tak drobné provozovny si rozepsaly celé rodiny, tím se vyhnuly plátcovství DPH, zaměstnávalo se načerno, protože ta nekalá konkurence držela docela nízko marže v restauracích.

Přesto bych měl prostřednictvím pana předsedajícího na paní ministryni takovou otázku. To jsme skutečně byli po ta léta tak neschopní, že nešlo toto prostředí narovnat i jinou cestou než zavedením EET? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní tedy standardní pořadí. Nemám tady žádný zájem o faktickou poznámku, takže vyzývám tedy k vystoupení paní poslance Dominika Feriho.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pan kolega Bláha vždycky s láskou a pochopením říká jednu skvělou větu. Říká - já vám něco řeknu, ať víme, o čem se tady bavíme. A mě to je hrozně sympatické, takže vám tady něco řeknu, ať víme, o čem se tady bavíme. Seznámím vás tady s odlišnými stanovisky ústavních soudců týkajícími se onoho nálezu, který rozmetal třetí a čtvrtou vlnu EET. Bude to kratší.

Takže nejdříve odlišné stanovisko soudkyně Milady Tomkové k části výroku I nálezu spisová značka Pl. ÚS 26/16 a jeho odůvodnění. Vezmu to, řekněme, kontextuálně, jsem v tom férový.

Výrokem číslo I. nálezu došlo mimo jiné ke zrušení § 37 odst. 1 písm. b) ve slovech "do konce 15. kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona" a písmena c) zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb. Tím bylo, stručně řečeno, zabráněno postupnému zařazování některých dočasně vyloučených tržeb mezi tzv. evidované tržby ve smyslu § 3 odst. 2 zákona o evidenci tržeb. Slovy nálezu došlo ke zrušení náběhu zbývajících etap EET. V rozporu se zákonem o Ústavním soudu č. 182/1993 Sb., tak jak je Ústavním soudem dlouhodobě a ustáleně vykládán, přitom většina pléna přistoupila ke zrušení citovaných ustanovení bez patřičné opory v posuzovaném návrhu skupiny poslanců. Postup většiny se tak ocitl mimo meze stanovené zákonem - čl. 2 odst. 3 a čl. 88 odst. 2 Ústavy České republiky, čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod - nadto v podstatě bez jakéhokoliv vysvětlení. S uvedenou částí výroku I. a se souvisejícím odůvodněním nálezu proto nesouhlasím a uplatňuji vůči nim odlišné stanovisko.

Čl. 87 odst. 1 písm. a) svěřuje Ústavnímu soudu rozhodování o zrušení zákonů, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem. V souladu s čl. 88 odst. 1 Ústavy tak Ústavní soud činí na návrh subjektů aktivně k tomu legitimovaných dle zákona o Ústavním soudu. Dle § 64 odst. 4 a § 78 odst. 2 zákona o Ústavním soudu takový návrh může učinit i Senát nebo plénum Ústavního soudu, ovšem jen v souvislosti s vlastním rozhodováním. S tím, že Ústavní soud při kontrole norem rozhoduje na návrh, souvisejí dvě v judikatuře Ústavního soudu ustálené zásady. Zaprvé, Ústavní soud je při rozhodování vázán petitem návrhu. Za druhé, navrhovatele tíží břemeno tvrzení, viz i § 34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.

Skutečnost, že je Ústavní soud vázán petitem návrhu, je v judikatuře Ústavního soudu zdůrazňována v podstatě od samého počátku, viz například návrh spisová značka plénum Ústavního soudu 16/93 ze dne 24. 5. 1994, a neochvějně je potvrzována je i v nejnovějších rozhodnutích, viz například spisová značka plénum Ústavního soudu 5/16 ze dne 11. 10. 2016 nebo usnesení spisová značka plénum Ústavního soudu 25/16 ze dne 14. 11. 2017. K postupu ultra petitum se Ústavní soud neuchyluje ani v případech, kdy zrušením napadených ustanovení dojde k narušení systematiky zákona, respektive návaznosti zrušovaných ustanovení na ustanovení návrhem nenapadená, viz nález spisová značka plénum Ústavního soudu 3/02 ze dne 13. 8. 2002. Jedinou ustálenou výjimkou je tak situace, kdy v důsledku zrušení určitého zákonného ustanovení derogačním nálezem Ústavního soudu ustanovení jiné, obsahově od předchozího odvislé, ztrácí rozumný smysl, to je ztrácí opodstatněnost své normativní existence. Odkazuji na nález spisová značka plénum Ústavního soudu 15/01 ze dne 31. 10. 2001. O tuto výjimku však nyní zjevně nešlo, a proto dále zůstane stranou.

Vázanost petitem je často uváděna v protikladu k tomu, že Ústavní soud naopak není vázán odůvodněním návrhu. To ovšem nemění nic na tom, že navrhovatele zatěžuje břemeno tvrzení. Proto brojí-li navrhovatel proti obsahovému nesouladu zákona s ústavním pořádkem, pro účely ústavního přezkumu nepostačuje toliko označení ke zrušení navrhovaného zákona, příp. jeho jednotlivých ustanovení, nýbrž je nezbytné z jeho strany i uvést důvod namítané protiústavnosti, nález spisová značka plénum Ústavního soudu 7/03 ze dne 18. 8. 2004. Neunese-li navrhovatel toto břemeno, nelze než považovat takový návrh za rozporný s ustanovením § 34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, a tedy nezpůsobilý meritorního projednání, nález spisová značka pléna Ústavního soudu 2/08 ze dne 23. 4. 2008. Přezkoumat tak Ústavní soud může pouze ta ustanovení, k nimž se upíná explicitní tvrzení a argumentace navrhovatele, ve zbytku musí být návrh odmítnut jako zjevně neopodstatněný, nález spisová značka pléna Ústavního soudu 58/05 ze dne 8. 6. 2010. Tento princip pak Ústavní soud přenesl i do rozhodování o souladu mezinárodních smluv s ústavním pořádkem, nález spisová značka pléna Ústavního soudu 19/08 ze dne 26. 11. 2008. Ústavní soud se zde přiklonil k závěru vycházejícímu analogicky z jeho konstantní judikatury v oblasti přezkumu právních předpisů, jenž se zaměřuje pouze na v návrhu kvalifikovaně napadená a odůvodněná ustanovení předmětné mezinárodní smlouvy.

Z uvedeného plyne závěr, že jakkoli není Ústavní soud vázán odůvodněním návrhu, jeho postup nemůže být projevem libovůle. Jakýkoliv další vlastní přezkum tak musí mít s těmito důvody obsahovou souvislost. Tato možnost naopak nemůže sloužit k tomu, aby Ústavní soud využil určitého návrhu a bez jakékoliv souvislosti s uplatněnou argumentací v abstraktní rovině předestřel vlastní argumentační linii, na jejímž základě by přezkoumal a případně i zrušil napadený právní předpis nebo jeho část. To platí obzvlášť v případě, kdy je určitý právní předpis napaden toliko pro způsob jeho přijetí, ani by byl současně namítán jeho věcný nesoulad, a kdy nález o tom, zda tento předpis byl přijat způsobem stanoveným ústavním pořádkem, není způsobilý založit překážku věci rozhodnuté vůči případnému pozdějšímu obsahovému přezkumu napadených ustanovení, nález spisová značka pléna Ústavního soudu 1/12 ze dne 27. 11. 2012.

Srovnání argumentace uplatněné v bodech 113 a následně nálezu s návrhem skupiny poslanců, včetně celé řady jeho doplnění, přitom neumožňuje jiný závěr, než se většina pléna oné libovůle zkrátka a dobře dopustila.

Návrh skupiny poslanců na zahájení řízení ze dne 1. 6. 2016 je koncipován poměrně jednoznačně. Navrhovatelka se domáhala zrušení celého zákona o evidenci tržeb z důvodu tvrzených vad legislativního procesu a alternativně, pro případ, že by Ústavní soud tyto vady neshledal relevantními, navrhla zrušení § 3, § 4, § 6, § 10 odst. 2, § 12 odst. 4, a § 37 odst. 3 zákona o evidenci tržeb. Alternativní petit byl argumentačně podepřen zjednodušeně řečeno tím, že citovaná ustanovení nepřiměřeně zatěžují malé poplatníky, narušují právo na soukromí, případně jsou v rozporu s výhradou zákona. Hned třikrát navrhovatelka svůj návrh doplnila, přičemž v prvním doplnění navrhla zrušit také § 5 písm. b) a část § 18 odst. 2 zákona, s ohledem na tvrzené problémy u bezhotovostních plateb, doplněním č. 2 zůstal petit nezměněn a doplněním č. 3 došlo k rozšíření eventuálního petitu na zrušení § 20 odst. 1 písm. b) - uvádění daňového identifikačního čísla na účtence - a k navržení dalšího eventuálního petitu v podobě rozsahového výroku, kterým by se zákon o evidenci tržeb zrušil, pokud se týká poplatníků daně z příjmů fyzických osob, kteří mají menší rozhodný příjem než 1 800 000 Kč ročně.

O § 37 odst. 1 písm. b) a c) se navrhovatelka ani v jednom z těchto čtyř podání, ani ve svých replikách k vyjádřením účastníků řízení, nezmiňuje. Ani při nejlepší vůli tak nelze dovodit, že by tato ustanovení chtěla vůbec s ohledem na jejich obsah zrušit, a to nikoli jen ve vztahu k malým poplatníkům, natožpak že by v tomto směru přednesla relevantní argumentaci, a unesla tak břemeno tvrzení. Koneckonců s ohledem na procesní aktivitu stěžovatelky a průběžné doplňování návrhu je zřejmé, že si svých povinností jakožto navrhovatelky byla dobře vědoma, a pokud některá ustanovení zákona ke zrušení z důvodu jejich obsahu nenavrhla, činila tak zcela záměrně.

Návrh na zrušení § 37 odst. 1 písm. b) ve slovech "do konce patnáctého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona" a písm. c) zákona o evidenci tržeb tak navrhovatelka ve skutečnosti učinila jen v rámci návrhu na zrušení celého zákona z důvodu tvrzených vad legislativního procesu, navrhovaný rozsahový výrok byl užší, dopadal jen na malé poplatníky. To ji však povinnosti unést břemeno tvrzení z hlediska souladu obsahu zákona s ústavním pořádkem - pro případ, že v legislativním procesu Ústavní soud důvody ke zrušení zákona neshledá - samozřejmě nezbavuje, viz například nález spisová značka pléna Ústavního soudu 21/14 ze dne 30. 6. 2015, bod 246. Napadení postupu při přijetí či vydání zákona přece nemůže pro Ústavní soud představovat bianco šek pro přezkum celého zákona, z jakéhokoli důvodu si zamane. Ostatně i zákon o Ústavním soudu v § 68 odst. 2 rozlišuje dvě fáze přezkumu norem: 1) zda je jejich obsah v souladu s ústavním pořádkem a 2) zda byly přijaty a vydány v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem, a judikatura Ústavního soudu stabilně mezi oběma fázemi rozlišuje právě v tom směru, že zatímco k přezkumu přijetí a vydání normy přistupuje při podání návrhu z úřední povinnosti, při přezkumu obsahu normy vychází z návrhu a jeho argumentace.

Ovšem navzdory jasně vymezenému okruhu otázek, kterými se měl nález zabývat, se většina pléna chopila iniciativy a uchýlila se k až zarážející míře soudcovského aktivismu, kdy se bez ohledu na argumenty navrhovatelky mířící výhradně k vadám legislativního procesu, k ochraně malých poplatníků, k právu na soukromí, k nadbytečnosti evidence bezhotovostních plateb a k výhradě zákona, byť zde se alespoň o náznak spojitosti pokusila, viz dále, chopila tématu postupného zařazování některých tržeb mezi evidované tržby, které zákonodárce pojednal v závěrečných, tzv. společných ustanoveních zákona.

Dodržování podmínek, za nichž Ústavní soud přistupuje k přezkumu zákonů a jiných norem, není přepjatým formalismem. Naopak je projevem základních principů právního státu, konkrétně pak vázanosti státní, resp. veřejné moci zákonem - článek 2 odst. 3 Ústavy a článek 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Z této povinnosti není vyňat ani Ústavní soud. Naopak lze mít za to, že vzhledem k jeho postavení a k absenci hlídače, neboť akty Ústavního soudu jsou obvykle konečnými a nepřezkoumatelnými, by měl Ústavní soud dbát na dodržování uvedených principů dvojnásob, což ostatně dlouhodobě tvrdí, že činí skrz zásadu sebeomezování. O to více udivující je laxní přístup většiny pléna k respektování limitů jeho kompetencí, zvláště pak když je krom Ústavy vázán jen jediným zákonem - viz článek 88 odst. 2 Ústavy, který si nadto sám interpretuje. Antonin Scalia v odlišném stanovisku k rozhodnutí Nejvyššího soudu Spojených států amerických ve věci Planned Parenthood of Southeastern Pennsylvania versus Casey poznamenal, že každý orgán veřejné moci je v pokušení eliminovat brzdy vlastní moci. V tehdejším případě údajně většina soudu tomuto pokušení podlehla. Zde se pohříchu nabízí stejný závěr.

Bylo by minimálně očekávatelné, že pokud se již většina pléna rozhodla vzdor vlastní více než dvacetileté judikatuře rozvolnit podmínky přezkumu zákonů, resp. jejich jednotlivých ustanovení, podepře tento judikaturní odklon podrobnou a přesvědčivou argumentaci. Body 113 a následující, které se otázce zařazení dočasně vyloučených tržeb mezi tržby evidované věnují, však budí mírně řečeno rozpaky.

Většina pléna v bodu 113 konstatuje, že musela zvážit dopady zrušení zmocnění vlády ke stanovení výjimek z povinné evidence na související ustanovení zákona. Toto prosté konstatování je podle všeho jediné vypořádání většiny s otázkou rozsahu přezkumu zákona o evidenci tržeb. Vysvětlení, proč s uvedeným souvisí právě § 37 odst 1 písm. b) a c) zákona a nikoli jiná ustanovení, v rozhodnutí nalézt nelze. Ostatně, i kdyby zde toto vysvětlení bylo, důvody pro přezkum předmětných ustanovení by tím bez dalšího dány nebyly. Možnou oporu pro takový postup by bylo snad možno shledat v již citovaném nálezu spisová značka plénum Ústavního soudu 1/12, kde Ústavní soud zcela výjimečně přistoupil k přezkumu ustanovení, které nebylo z hlediska svého obsahu navrženo ke zrušení, byť obdobně jak nyní byl ke zrušení navržen celý zákon. Ovšem tehdy Ústavní soud zohlednil právě to, že ačkoli výslovně samostatně dané ustanovení napadeno nebylo, plně na ně dopadaly argumenty navrhovatele uplatněné k ustanovením sousedícím - břemeno tvrzení tedy bylo splněno -, což ve spojitosti s řádným petitem vedlo Ústavní soud k podrobně odůvodněnému závěru, že je možné ke zrušení daného ustanovení přistoupit za situace, kdy by bez tohoto zrušení nedošlo k odčinění protiústavní dopadů napadené úpravy.

Zde je však situace odlišná. Většina nepřistoupila k částečnému zrušení § 37 odst. 1 písm. b) a c) zákona na základě toho, že by i na tato ustanovení dopadala argumentace navrhovatelky, a už vůbec ne, že by bez zrušení citovaných ustanovení nebyly ústavněprávní deficity jiných ustanovení zhojeny. Většina neodůvodnila svůj závěr ochranou malých poplatníků, ochranou soukromí či snad výhradou zákona. Důvodem zrušení podle bodu 116 je, že - cituji: "Zvolené řešení pro třetí a čtvrtou fázi zavádění nové evidence bylo přijato bez všestranného zvážení všech možných dopadů na zbývající část subjektů." Nedostatky v přijatém zákonu z hlediska budoucích dopadů sice zmínila i navrhovatelka, ovšem to opět jen ve spojitosti s argumentací ohledně ochrany malých poplatníků, viz odst. 1 doplnění návrhu č. 2 ze dne 17. 2. 2017, na což navázala doplněním č. 3 obsahujícím rozsahový výrok, kterým by se zákon zrušil ve vztahu k malým poplatníkům. Této argumentaci přitom většina pléna nepřisvědčila, viz bod 80. Pokud má být tato absence úvahy zákonodárcovy skutečně důvodem ke zrušení předmětných částí zákona, nabízí se otázka, proč nebyla ze stejných důvodů přezkoumána a zrušena i další ustanovení a naopak bylo konstatováno, že všechny důsledky přece nelze předjímat - bod 122.

Lze dodat, že odůvodnění této části nálezu je zarážející i z dalších důvodů. Z bodu 118 lze dovodit obavu většiny, aby zrušovanými ustanoveními nedošlo k uložení povinnosti, která by mohla být následně zrušena, to za situace, kdy hned na dvou místech, to jsou body 114 a 119, většina zároveň konstatuje, že předkládané řešení není nutně ústavně nepřípustným. Vyčítá-li navíc většina zákonodárci, že nezohlednil všechny možné dopady zákona, pak v podstatě po zákonodárci žádá nemožné, což do jisté míry v bodě 116 přiznává. Koneckonců i Ústavní soud v řízeních o abstraktní kontrole norem obvykle dodává, že není možné předem odhadnout všechny dopady přezkoumávané normy, pročež si nechává otevřené dveře pro případný budoucí přezkum konkrétních situací. Paradoxně tak většina pléna činí i nyní v bodě 112 (v podkladu je uvedeno v bodě 122), jak již bylo řečeno.

Už jsme skoro na konci prvního separátního vóta.

Netvrdím, zda je ustanovení § 37 odst. 1 písm. b) ve slovech "do konce patnáctého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona" a písm. c) zákona o evidenci tržeb protiústavní, či není. Bohužel to srozumitelně netvrdí ani většina, která tato ustanovení přesto ruší. Podstatou je, že se těmito ustanoveními Ústavní soud neměl z hlediska jejich obsahu vůbec zabývat. Pokud se tak většina rozhodla učinit, měla se vypořádat s existující judikaturou takový postup znemožňující. A konečně, pokud by se s ní dokázala vypořádat, bylo by na místě daleko preciznější a srozumitelnější vysvětlení důvodů, pro které jsou dotyčná ustanovení protiústavní. Právě to je totiž dle § 70 odst. 1 zákona o Ústavním soudu důvodem k jejich zrušení. To vše v nálezu chybí. Místo toho většina pléna zákonodárce upozorňuje, že při přijímání regulačních opatření v právním státě při kácení lesa nemají létat třísky - bod 116. Dodávám, že při uplatňování moci orgánu ochrany ústavnosti by měla být aplikována tatáž maxima, jinak hrozí, že tříska uvízne ve vlastním oku.

Takže tolik odlišné stanovisko soudkyně Milady Tomkové. Bylo poněkud kritičtější k tomu samotnému nálezu.

A nyní mi dovolte vás seznámit s odlišným stanoviskem soudce Ludvíka Davida k témuž nálezu Ústavního soudu:

Předem zdůrazňuji, že souhlasím s výrokem nálezu. Mé nesouhlasné vótum se tedy týká pouze odůvodnění nálezu, a to jeho níže komentované části. V textu nálezu jde o část VII. V dalších podstatných bodech celé odůvodnění nálezu respektuji.

Nebylo dost dobře možné, abych nedisentoval vůči metodologii v nálezu použité, jestliže jsem v minulosti hlasoval, či byl dokonce soudcem zpravodajem ve věcech, jež byly judikatorně tak či onak srovnatelné s problematikou elektronické evidence tržeb - dále zkráceně EET, a též zákon č. 112/2016 Sb. jako zákon o EET - a přitom použily k posouzení ústavnosti zákona nebo konkrétní situace standard, test, zcela jiné intenzity. Zatímco v nálezu spisová značka plénum Ústavního soudu 44/13 kauce distributorům pohonných hmot a v nálezu spisová značka druhý Senát Ústavního soudu 443/16, zápis do seznamu advokátních koncipientů, aplikoval Ústavní soud, a to v relaci k právu na svobodnou volbu povolání - článek 26 odst. 1 Listiny přísnější test proporcionality, v nynějším plenárním nálezu se používá méně náročný, byť pro jiná sociální práva obvyklý, test racionality - bod 71 a následující nálezu. Právě aplikace testu racionality, který respektuje právní úpravu stále ještě rozumnou, nyní znemožnila zohlednit vnitřní diferenciaci různých skupin daňových poplatníků. Ta ostatně přímo plyne i z ustanovení § 37 zákona o elektronické evidenci tržeb.

Pro posouzení problematiky plenárního nálezu se stalo významným vymezení esenciálního obsahu zasaženého základního práva. Takovým právem je - shodně bod 72 nálezu - právo na svobodnou volbu povolání, přičemž zasaženo je i právo podnikat, a až sekundárně právo na ochranu vlastnictví. Esenciální obsah práva na svobodnou volbu povolání stanoví nález spisová značka plénum Ústavního soudu 24/99. Tento nález v závěru uvádí, že stát svou právní úpravou, má-li být zachován smysl a podstata základního práva podle článku 26 odst. 1 Listiny v intencích článku 4 odst. 4 Listiny, nesmí dopustit znemožnění určité oblasti podnikatelské aktivity, nesmí vytvořit státní monopol a musí zachovat možnosti tvorby zisku, to vše při zohlednění důležitých faktorů konkrétní společenské oblasti.

Tyto atributy podstaty práva na svobodnou volbu povolání a vlastně i práva podnikat nynější plenární nález popsal shodně. S jedním z nich, a to se znemožněním určité oblasti podnikatelé aktivity však zjevně příliš nepočítá.

Důležitým faktorem podnikatelských aktivit je v našich souvislostech sociální status poplatníka - spolu s jeho potřebami, okolím, reálnými možnostmi - zahrnutého do třetí a čtvrté fázi EET v roce 2018. Plenární nález uvádí v závěru, bod 113, ke zmocňovacím ustanovením zákona o EET, že vláda měla podle důvodové zprávy ochránit poplatníky před možnými tvrdostmi. Dovolím si upřesnit: měla by je ochránit před přinejmenším obtížným a mnohdy kontroverzním dopadem některých ustanovení zákona. Z poplatníků mám na mysli třeba lékaře včetně veterinárních, drobné vesnické prodejce, menší potravinářské výrobce, advokáty-jednotlivce a mezi všemi zejména lidi v důchodovém věku, které jejich povolání stále baví, přivydělávají si a mnoho dalších lidí je na nich v místě bezprostředně závislých. Jakkoliv se zákonodárcům či exekutivě vesnická kultura nemusí zamlouvat a do Internetové revoluce 4.0 se tito lidé nehodí, přece jen zde tato kacířsky řečeno šedá infrastruktura existuje a neměli bychom se jí vzdávat rychleji, než je nezbytné. Předivo společenských vztahů má snad i svůj vlastní vývoj.

Zpět však k metodologii ústavního přezkumu. Právo svobodné volby podnikání a právo podnikat mají silný hodnotový náboj, náleží ke klasickým liberálním svobodám - prvek volby. Spojitost se svobodou člověka řadí zejména svobodnou volbu povolání velmi blízko k základním lidským právům. Neoddiskutovatelně je tu přítomna hodnota lidské důstojnosti. Klade-li stát jednotlivci do výkonu povolání, jež si vybral nebo jež po léta vykonává, nepřiměřené zákonné překážky, zasahuje též do jeho práva na respektování soukromého života ve smyslu článku 8 evropské Úmluvy o lidských právech a základních svobodách. Tím spíše bylo žádoucí nyní testovat zákonnou úpravu EET, resp. její zbylé, potenciálně nabíhající části, poměřováním veřejného zájmu na straně jedné a práv a svobod jednotlivce na straně druhé, tedy konkrétně testem proporcionality.

V takovém testu by mohla být zajisté právní úprava EET shledána jako sledující legitimní cíl a obecně vhodná. Je však otázkou, zda by prošla krokem své nezbytnosti - o mírnějších prostředcích sdělování tržeb evidence lze zajisté diskutovat - a zda by případně uspěla i v nejnáročnějším kroku v poměřování v užším smyslu. Pokračovat k závěru by tu bylo předčasné. Nechť si zatím každý vyhodnotí situací sám.

Nebyl-li plénem přesto test proporcionality proveden, pak to v textu nálezu popsaným a hlavně v jeho výrocích vyjádřeným závěrům možná bezprostředně neublížilo. Promeškána však zůstala šance ještě blíže sdělit zákonodárci, exekutivě, jak, či lépe řečeno v jakém rámci postupovat při dalších regulačních krocích, jež budou dříve či později nevyhnutelně následovat. Nestalo-li se tak, nezbývá než vyčkat dalších podání, které k Ústavnímu soudu časem doputují.

Tolik odlišné stanovisko soudce Ludvíka Davida k předmětnému nálezu Ústavního soudu.

A nyní mi dovolte ještě vytnout část z odlišného stanoviska soudců Vojtěcha Šimíčka, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Kateřiny Šimáčkové a Davida Uhlíře proti výroku IV. nálezu spisová značka plénum Ústavního soudu 26/16.

Uplatňujeme vůči IV., kterým se návrh ve zbývající části zamítá, a odpovídající části odůvodnění nálezu plénum Ústavního soudu 26/16 odlišné stanovisko podle ustanovení § 14 zák. o Ústavním soudu, jelikož máme za to, že návrhu mělo být vyhověno, a zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, měl být jako protiústavní zrušen. K tomuto názoru nás vedou zejména následující skutečnosti.

Být živnostníkem není vůbec jednoduché. Chce to kus osobní odvahy a hodně trpělivosti, protože povinností spojených s podnikáním je obrovské množství napříč celým právním řádem. V oblasti bezpečnosti práce, sociálního zabezpečení, personalistiky, hygieny a samozřejmě i daní. Stát, který je i podle judikatury Ústavního soudu výsledkem společenské smlouvy, by proto měl vždy dobře vážit zavedení každé nové povinnosti, která podnikatelům ztěžuje jejich činnost. Při tomto zavádění by měl zákonodárce velmi bedlivě hodnotit, zda tato další povinnost je skutečně nezbytná a zda nepřiměřeně nezhoršuje podnikatelské prostředí. Tato opatření by přitom neměl posuzovat izolovaně, nýbrž v kontextu omezení stávajících. Lapidárně řečeno, stát by si měl položit otázku, zda se nejedná o příslovečnou poslední kapku, po které pomyslný pohár přeteče.

Úkolem Ústavního soudu v rámci následného přezkumu je pak zvážit, zda není namístě již zmáčknout knoflík. Máme totiž za to, že ne vždy je daňová disciplína tou největší hodnotou, tzn. legitimním cílem. Někdy by zájem na ní měl poněkud ustoupit tomu, aby byla zachována silná vrstva aktivních, tvořivých, sebevědomých a odvážných lidí, kteří v podnikání riskují svoji existenci, místo aby se nechali zaměstnat, a těmto lidem, především těm drobnějším mezi nimi, tedy lidem s obratem, což není totéž co zisk, např. v jednotkách milionů korun ročně, by stát měl administrativu spojenou s podnikáním co nejvíce ulehčit, a to i za cenu menšího daňového výnosu, který je zde tak jako tak marginální. Ekonomika totiž bude robustní a přežije těžké časy lépe právě tehdy, bude-li v ní dostatečná diverzita a soběstačná, na pomoci ze společného nezávislá podnikatelská vrstva zůstane i v okrajových oblastech - hospody a jiné provozovny v malých obcích, malí samostatní živnostníci, podnikající důchodci, studenti atd. Pro řadu právě těchto lidí je však EET tou příslovečnou poslední kapkou, která je vyžene z podnikání, případně je nažene do šedé ekonomiky, což uvolní cestu jejich velkým konkurentům směrem ke korporativnímu, velkopodnikatelskému a dotačnímu státu. Vzniká tak malá hyperbohatá elita a dále pak jen hůře či lépe placení zaměstnanci. Můžeme se tak dostat do rozporu s materiální podstatou demokracie. Ta je totiž možná jen ve společnosti tvořené z podstatné části vrstvou skutečně svobodných, nezávislých lidí.

Právo podnikat zakotvené v článku 26 odst. 1 Listiny znamená právo na svobodnou volbu každého, jakým způsobem si bude opatřovat své prostředky k životu, právo rozhodnout se, zda člověk bude na někom závislý, závislá činnost, zaměstnání, nebo se o sebe postará sám, a to se všemi z toho plynoucími riziky, tj. podnikání. Právo podnikat je odvozeno od práva vlastnit majetek a svobodně s ním nakládat. Souvisí však i se zákazem nucených prací. Svědčí o tom zkušenosti z minulého totalitního režimu. Komunistický režim podnikání nejen nepovoloval, ale přímo je trestal. Kombinace trestných činů spekulace, nedovoleného podnikání a příživnictví nutila každého, aby byl zaměstnán. Nutila jej k tomu, aby byl závislý na téměř jediném zaměstnavateli, a to na státu. Pomiňme velmi malou skupinu soukromě hospodařících zemědělců a o něco větší skupinu družstevníků. Společnost, v níž naprostá většina občanů je se svou obživou závislá na jednom či několika málo zaměstnavatelích, není svobodná společnost. Proto je právo podnikat jedním ze základních práv vytvářejících podmínky pro společnost svobodných občanů. Respekt ke svobodě jakéhokoli typu, nejen podnikání, musí být vždy na prvním místě. Proklamovaný cíl EET však tomuto respektu neodpovídá.

Prvním smyslem práce a podnikání je totiž vytváření materiálních hodnot a poskytování služeb ostatním členům společnosti. Skutečnost, že práci a podnikání lze zdanit, má pro úspěšné fungování společnosti druhotný význam. Zatímco si lze představit fungující společnost, která financuje své potřeby ze zdaňování jiných skutečností, kupříkladu nemovitého majetku, přírodního bohatství, vkladů na účtech, bankovních transakcí či obecné spotřeby, bez práce a podnikání společnost existovat nemůže.

Před zavedením EET měl proto stát poctivě a velmi důkladně zkoumat, zda již byly vyčerpány všechny méně invazivní a obtěžující možnosti, které má k dispozici ke kontrole správného a spravedlivého výběru daní. Nic takového se však v žádném případě nestalo, byť zavedení EET nesporně představuje další administrativní i finanční zatížení podnikatelů. Ustrnout na pouhém konstatování, že zavedení EET velmi pravděpodobně povede ke zvýšení výběru daní, jedná se o opatření, které obstojí v testu rozumnosti, a proto obstojí i z ústavněprávního hlediska, je totiž velmi nebezpečné a zneužitelné.

Zavedení EET pod veřejně prezentovaným, byť empiricky zcela nepodloženým politickým dojmem, že nikdo daně neplatí, a je proto namístě zpřísnění jejich výběru, totiž považujeme za podobně nerozumné a ve svých důsledcích nespravedlivé jako ponechání celé třídy po škole jen proto, že v hodně vyrušoval jediný žák. Bohužel tato vstupní úvaha je základní filosofií napadeného zákona a není řešitelná odstraněním pouze několika jeho nejkřiklavějších zásahů do soukromí a svobody podnikání.

Při posuzování ústavnosti systému EET se proto Ústavní soud neměl spokojit s testem racionality, ale měl jej podrobit daleko přísnějšímu testu proporcionality. Jakkoliv totiž obecně platí, že zákony, které se dotýkají hospodářských, sociálních a kulturních práv uvedených v čl. 41 odst. 1 Listiny, jsou při zkoumání případného rozporu s ústavním pořádkem poměřovány jen mírnějším testem racionality, neplatí toto pravidlo vždy. Jedná se zejména o tyto tři případy:

a) Při postupu podle testu racionality dospějeme při druhém kroku k závěru, že zákonná úprava neguje jádro ústavně garantovaného hospodářského práva, popírá jeho samotnou existenci, podstatu či smysl. Ustanovení čl. 41 odst. 1 Listiny je totiž třeba vykládat v souladu s čl. 4 odst. 4 Listiny, takže zákonnou úpravou nelze ústavní záruky hospodářských práv zcela negovat, protože jinak by jejich ústavní úprava postrádala jakýkoliv praktický smysl. Obdobně se vyjádřil Ústavní soud již v nálezu spisová značka plénum Ústavního soudu 54/10, Karenční doba II, ohledně práv sociálních.

b) Hranice mezi základními lidskými právy a právy hospodářskými a sociálními je neostrá, proto někdy zásah do hospodářského práva znamená současně i zásah do základního lidského práva, které je s ním logicky a funkčně propojeno. Např. právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, čl. 26 odst. 1 Listiny, je úzce propojeno s právem vlastnit majetek, čl. 11 odst. 1 Listiny. Imanentní součástí vlastnického práva je právo s vlastním majetkem disponovat, smluvně s ním nakládat, kupovat, prodávat, pronajímat či jinak zatěžovat, tedy s ním hospodařit. Zákonný zásah do práva podnikat proto může být současně i významným zásahem do práva vlastnického. Negativním projevem takového zásahu může být např. stanovení maximálních cen, za které může podnikatel své zboží prodávat, nebo regulování nájemného, které může pronajímatel požadovat od nájemců. Hospodářské právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací zaručené v čl. 26 odst. 2 Listiny je také jen jiným vyjádřením základního práva činit vše, co není zákonem zakázáno.

c) Za zjevnou zákonnou regulací hospodářského práva se ukrývá zásah do základního lidského práva, který jinak s dotčeným hospodářským právem zjevně nesouvisí. Zkoumaná zákonná úprava, která je spojena s hospodářským právem resp. sociálním či kulturním, zasahuje - třeba i mimoděk - do některého ze základních práv, které můžeme označit jako skutečně základní práva - právo vlastnické, informační sebeurčení, rovnost v příležitostech.

Jsme přesvědčeni, že posuzovaný případ EET splňoval přinejmenším první a třetí z výše uvedených důvodů, proč měl být podroben testu proporcionality.

Za prvé, napadená zákonná úprava v případě drobných živnostníků zasahuje samu podstatu práva podnikat a opatřovat si prostředky pro své životní potřeby prací. Hranice mezi právem podnikat a právem pracovat přitom není zcela zřetelná, jelikož podnikání samostatného živnostníka nebo příslušníka svobodného povolání je často jen jiným způsobem realizace jeho práva pracovat. EET u drobných podnikatelů tak zasahuje přímo jádro jejich práva opatřovat si prostředky pro své životní potřeby prací, protože svojí administrativní náročností a technickou obtížností samostatné podnikání pro mnohé méně disponované jedince v podstatě vylučuje.

Za druhé, v zavedení EET je implicitně obsažen i zásah do práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého života a neoprávněným shromažďováním údajů o osobě člověka.

IV. Domníváme se tedy, že stát zavedl EET, aniž by předtím poctivě využil všechny možnosti a nástroje, kterými již disponoval. Jen příkladmo: Pokud v souvislosti se zavedením EET musí být přijato 400 nových úředníků, viz důvodová zpráva k zákonu, sněmovní tisk 513, dostupný na stránkách Poslanecké sněmovny, nebylo daleko přiměřenější tento lidský potenciál věnovat k větší intenzitě stávajících adresných daňových kontrol? Tím spíše, že stávající technické možnosti umožňovaly Finanční správě i bez EET vytipovat podezřelé daňové subjekty a na ně se cíleně zaměřit při následné kontrole.

Jakkoliv nepopíráme, že zavedením EET skutečně může docházet k větší daňové výtěžnosti oproti situaci předchozí, nelze očekávat, že se tak bude dít ve významnější míře v poměru k celkovým daňovým příjmům státu. Nic takového ostatně neplyne ani z oficiálních vyjádření Ministerstva financí a přiznané navýšení výběru daní je v porovnání s celkovými daňovými příjmy spíše marginální. Tuto okolnost považujeme za velmi významnou při používání ústavního testu racionality, resp. proporcionality při hodnocení zásahů do ústavně zaručených základních práv. Ve shodě s názorem navrhovatelů totiž máme za to, že zavedení elektronické evidence tržeb představuje velmi citelný zásah do práv dotčených subjektů. Jak je již uvedeno výše, jde především o vlastnické právo, právo svobodně podnikat, o rovnost a o zásah do informačního sebeurčení.

Zavedení EET představuje nové finanční náklady pro každého podnikatele. Tyto náklady přitom nejsou jednorázové, jak by se mohlo na první pohled jevit. Nejde totiž jen o pořízení příslušného zařízení, nýbrž také o měsíční platby za používaný software a o další obtížně vyčíslitelné náklady, účetnictví, proškolení zaměstnanců, papír na účtenky apod. Je přitom zřejmé, že daleko více tyto náklady postihují drobné podnikatele, kteří dosahují malého obratu a v řadě případů mají takové náklady, že příjmovou daň vůbec neplatí, nicméně např. zaměstnávají zaměstnance a platí daně jiné, takže se rozhodně nejedná o černé pasažéry našeho daňového či sociálního systému. Příkladem budiž trafika, kde se prodávají levné produkty, nicméně ke každému z nich musí být vydána samostatná účtenka.

Připomínáme také, že často jeden podnikatel nevystačí s jedním technickým zařízením, nýbrž musí mít těchto zařízení více, podniká-li např. v několika malých prodejnách současně. Jinak řečeno jde o typický příklad, kdy nediferencovaným opatřením dojde k zásadně odlišnému zásahu do právního postavení rozdílných subjektů. Dokonce tvrdíme, že zavedení elektronické evidence tržeb logicky postihuje především ty nejmenší živnostníky, protože právě u nich se platí převážně v hotovosti.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já mám pocit, že se nám zvýšil hluk v sále.

 

Poslanec Dominik Feri: Já to také pociťuji, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já bych chtěl požádat o klid. Věnujte prosím pozornost projevu. Děkuji.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji, pane místopředsedo. Kde jsem to skončil... A už to vidím.

Lapidárně řečeno, poplatník poskytující zboží či služby velkému množství klientů, avšak pouze v malé hodnotě, bude logicky ve výrazně nevýhodnějším postavení, nežli poplatník, který bude mít těch klientů jen pár. Nemluvě ani o tom, že elektronická evidence tržeb se vůbec netýká bezhotovostních plateb, které zákonná úprava vyžaduje vždy, pokud se jedná o vyšší částky než 10 000 euro - viz zák. č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Tedy významnější platby jsou ex lege vyňaty z režimu EET a naopak v tomto systému zůstávají všechny platby, které jsou často i zcela marginální. Paradoxně je tak elektronická evidence tržeb z povahy věci zaměřena zejména na menší daňové poplatníky a citelněji postihuje ty z nich, kteří mají menší či dokonce žádný zisk.

U malých podnikatelů pak nejde jenom o bezprostřední finanční náklady, nýbrž i o zatížení podnikající osoby další starostí, kterých však má již nyní až nad hlavu. Nelze přehlédnout ani na to, že jsou zákonem jako třída likvidováni zejména starší, menší podnikatelé bez počítačových znalostí a online připojení. Většinové stanovisko, že se mají smířit s tím, že jsou oběťmi čtvrté průmyslové revoluce, jak je uvedeno v bodě 79 nálezu, pak v této souvislosti zní značně necitlivě.

Ze shora uvedených důvodů velmi nesouhlasíme rovněž s tvrzením v bodu 67, odůvodnění nálezu, že zákon o evidenci tržeb nepřináší žádnou daňovou ani jinou povinnost, která by se bezprostředně a cíleně dotýkala majetkové sféry těch, na něž povinnost evidence dopadá. Toto tvrzení totiž není pravdivé. Ostatně i samotný zákonodárce uvedl v zákonu č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jednorázovou slevu na dani ve výši 5 000 Kč, neboť si byl vědom finanční zátěže pro podnikatele.

Podotýkáme však, že tato sleva nic podstatného neřeší - je malá, netýká se všech a je pouze jednorázová a vstupní, zatímco vedení elektronické evidence je opatření trvalé a náklady na jeho provoz jsou průběžné. Stát tak přenáší na podnikatele své povinnosti, které má při výběru daní, aniž by to bylo rozumným způsobem kompenzováno. Jiná situace by například byla, slevil-li by stát každý rok fakticky vynaložené náklady na provoz EET, ovšem ve formě skutečné slevy na dani a nikoliv jen odpočitatelného nákladu.

Nelze zcela pominout ani důležitý sociální rozměr podnikání, zejména služeb, malých obchodů či vesnických hospod, které, poctivě a správně uchopeno, nejenže prospívá podnikatelům, ale zejména v menších obcích umožňuje jejich občanům scházet se, vést společenský život a zlepšuje kvalitu jejich života.

Další deficit zavedené elektronické evidence tržeb spočívá v zásahu do informačního sebeurčení. Zde přiměřeně odkazujeme na závěry Spolkového ústavního soudu ve věci Rasterfahndung, s nímž pracuje i odkazovaný nález Ústavního soudu spisová značka plénum Ústavního soudu 24/10 a ve kterém je definováno právo na informační sebeurčení jako právo každého na ochranu před neomezeným získáváním, ukládáním, užíváním a předáváním individualizovaných údajů. Je zde dokonce výslovně uvedeno, že rovněž preventivní policejní prověřování je slučitelné s právem na informační sebeurčení jen tehdy, je-li dáno konkrétní ohrožení pro významné právní hodnoty, jako jsou bezpečnost státu nebo ohrožení života či svobody jedince, a za toto ohrožení nelze ani považovat zahraničněpolitickou mezinárodní situaci, která nastala po 11. září 2001.

Jakkoliv je pravdou, že evidence tržeb skutečně výrazně nerozšiřuje rozsah poskytovaných údajů, nelze současně přehlédnout, že zcela zásadní změna nastala v rychlosti poskytování, dostupnosti a centralizaci těchto informací. To ve svém důsledku vede k výraznějšímu zásahu do práva na informační sebeurčení, a tím se zvyšuje i potenciální riziko jejich zneužití. Z povahy věci je totiž zřejmé, že informace mají jinou cenu v čase, takže je skutečně zcela zásadní rozdíl mezi tím, jsou-li podnikatelé povinni poskytovat informace o své činnosti třeba jen jednou ročně při podávání přiznání k dani z příjmů, anebo on-line.

V této souvislosti není úplně bez významu ani aspekt povinné mlčenlivosti spojený s výkonem některých činností a profesí, typicky lékaři, advokáti či daňoví poradci. Zavedením elektronické evidence tržeb totiž dochází k paušálnímu zásahu do této povinnosti, jelikož Finanční správa bude mít on-line informace o poskytnutých platbách klientů těchto specifických profesí. Právě okolnost, že se jedná o informace on-line, totiž v některých případech může vést k odhalení identity klientů a konkrétních poskytovaných služeb.

Další riziko systému elektronické evidence tržeb spočívá v její zneužitelnosti. Prostřednictvím tohoto systému totiž dochází ke koncentraci citlivých obchodních informací na jednom místě. Ačkoliv nelze vycházet z apriorní premisy nepoctivosti státní správy, nelze současně ani vycházet z toho, že koncentrované údaje o daňových poplatnících nebudou nikdy a nijak zneužity.

V. A podotýkám, že V. je poslední část onoho disentu.

Závěrem uvádíme, že ze všech shora uvedených důvodů považujeme napadený zákon za protiústavní a podanému návrhu proto mělo být v plném rozsahu vyhověno. Pokud totiž Ústavní soud hodlá s odkazem na test racionality tolerovat i natolik razantní a nediferencované zásahy do podnikatelského prostředí a do základních práv daňových subjektů, je otázka, jakou roli v ústavním systému hodlá nadále plnit. Optika jeho přezkumu by totiž měla být opačná: nikoliv setrvat na konstatování, že další regulace a omezení ještě obstojí, protože koneckonců možná přinese více peněz na vybraných daních, nýbrž zda je skutečně nezbytná. Jinak řečeno, v dané věci je ve hře nejen právo svobodně podnikat, nýbrž i práva základní - právo vlastnické či ochrana soukromí - takže Ústavní soud měl namísto testu rozumnosti důsledně aplikovat test proporcionality. A poté zmáčknout knoflík, a to i vůči prvním dvěma fázím zavádění elektronické evidence tržeb.

V Brně dne 12. prosince 2017, podepsáni Vojtěch Šimíček, Jaromír Jirsa, Tomáš Lichovník, Kateřina Šimáčková a David Uhlíř.

Pokud jste poslouchali aspoň dílčí části tohoto separátního vóta několika ústavních soudců, tak myslím, že je zcela zjevné, že přisvědčili našemu názoru, proč je elektronická evidence tržeb buzerační, a zejména ve vztahu k malým podnikatelům. Z tohoto důvodu, z těch, které jsou tady popsané, je to de facto kritika celého toho zákona a je to svým způsobem i určitá úvaha de lege ferenda, tak z toho důvodu se připojujeme k návrhu na zamítnutí tohoto zákona.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk několika poslanců.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Než pozvu dalšího řečníka, mám tady omluvenku. Mezi 13. a 14. hodinou se nám omlouvá pan poslanec Válek z pracovních důvodů.

Nyní bych dal slovo paní ministryni Schillerové, která je přihlášena s přednostním právem. Připraví se pan poslanec Ferjenčík.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Já nebudu mluvit dlouho. Já bych chtěla poděkovat panu poslanci Ferimu, že přečetl disentní stanoviska, která v podstatě podporují EET, takže mockrát děkuji. On přečetl disentní stanovisko paní ústavní soudkyně Tomkové, která se v tomto stanovisku v podstatě zastala tvůrců EET, protože ona uvedla, že v případě odložení třetí a čtvrté vlny v podstatě nepochopitelně nerespektoval Ústavní soud ve svém konečném stanovisku de facto rozsah návrhu, to znamená, šel nad tento návrh.

Také disentní stanovisko Ústavního soudce Davida, které četl pan poslanec Feri, není vůči EET nijak kritické. On lituje pouze toho, že nebylo podrobeno, že ten Ústavní soud nepodrobil většímu testu proporcionality místo obecnějšího testu, to znamená, že v podstatě to byla spíše hodně minoritní stanoviska, ale spíše podporující EET. Ten, co četl, ten oponentní a disentní, de facto nám tady už přečetl pan poslanec Munzar.

To jen maličko na okraj. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní prosím pana poslance Ferjenčíka, který je přihlášen do obecné rozpravy jako poslední.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já jsem využil prostor, který mi poskytl Dominik Feri, k tomu, abych se seznámil s metodikou výpočtu dopadů zavedení elektronické evidence tržeb z webu Ministerstva financí. Přiznám se, že jsem docela v šoku, jakým způsobem vznikají tvrzení o tom, že to vynáší 4,7 mld. a slibuje to 18miliardové položky atd.

Celá konstrukce je postavená na tom, že údajně v Chorvatsku po zavedení evidence tržeb došlo k nárůstu v maloobchodě o 14 % a ve stravovacích službách o 40 %, a od toho se odvozuje přínos EET v České republice, s tím, že na základě expertního odhadu se stanovil koeficient dvě třetiny z výše Chorvatska. Takže tady se řekne "v Chorvatsku to přineslo tohle, v Čechách to přinese dvě třetiny Chorvatska", a pokud shodou okolností dojde k nárůstu tržeb v těch segmentech o danou částku, tak Ministerstvo financí automaticky předpokládá, že to je zásluha EET. To je úplně absurdní. Já jsem očekával, že děláte nějakou kvalitativní analýzu. (Ministryně namítá mimo mikrofon.) Já tedy poprosím ministerstvo o novou analýzu.

Druhá věc, která mě fascinuje, je předpoklad třetí a čtvrté fáze. Tady je předpoklad od ministerstva, že se podaří zachytit 75 % nepřiznaných tržeb podle statistického úřadu. To je číslo opět stanovené expertním odhadem. Tam není vůbec žádná metodika, která by odůvodňovala to číslo 75 %. Mně přijde zcela absurdní, jestli máme podle statistického úřadu 100 mld. nepřiznaných tržeb, že zavedením EET pro 3. a 4. vlnu najednou z toho se stane mávnutím kouzelného proutku 25 mld. To mně přijde naprosto bizarní a tahle úroveň kvality podkladů, která má obhájit zavedení EET pro dalších 300 tisíc podnikatelů, mi přijde naprosto nepřijatelná a naprosto tristní. Jsem z toho tedy dost zklamán. (Potlesk poslanců Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Než pozvu dalšího řečníka, tak opět dorazily nějaké omluvenky. Omlouvá se nám pan poslanec Jaroslav Holík od 13.30 z pracovních důvodů a omlouvá se nám pan předseda Jan Bartošek od 13 hodin do konce jednacího dne.

Nyní prosím s faktickou poznámkou pana poslance Kalouska.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Mně je líto pana poslance Ferjenčíka, že je tak upřímně rozhořčen. Přece jenom všichni, kteří o tom něco trochu víme, tak víme, že od okamžiku, kdy se Ministerstvo financí rozhodlo propagandisticky používat čísla, která jakoby vycházejí z některých opatření pro lepší aktivní výběr DPH, tak víme, jak tohle vzniká. Paní ministryně se s panem premiérem a s panem Prchalem dohodnou, kolik to má hodit, a když se dohodnou na tom čísle, tak aparát pro to zpětně vymyslí metodiku, aby to vyšlo. Tak takhle se to dělá, pane poslanče!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji za dodržení času. Tím máme vyčerpány jak faktické poznámky, tak rozpravu, nicméně hlásí se z místa pan předseda Stanjura, takže prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane místopředsedo, rozpravu určitě vyčerpanou nemáme. Já jsem nechtěl využít přednostního práva, takže jsem byl trpělivý a čekal jsem v okamžiku, kdy bude volné místo v obecné rozpravě o tomto návrhu zákona. Já bych chtěl své vystoupení rozdělit do několika částí.

V první části bych rád debatoval o těch číslech a o interpretaci těch čísel a o údajných přínosech EET pro státní rozpočet.

V druhé části bych se rád zmínil o dvou zákonech souběžně, které projednáváme, a to je tento bod a následující bod. Takže jenom takové avízo té mé části, o které budu mluvit. Máme daňový balíček a změnu DPH nemáme v daňovém balíčku, ale v EET. A pak se chci ptát ke konkrétním daňovým změnám, které jsou v EET, abych byl přesný, takže budu mluvit k tomuto bodu.

V třetím bodě svého vystoupení bych se rád zaměřil na porovnání faktů s tím, co jsem se dozvěděl já, s touto příručkou. (Ukazuje.) Klidně udělám PR panu premiérovi - Fámy a fakta. Po dvou letech některá fakta máme a můžeme to porovnat s realitou.

Pak bych se zaměřil na velmi důležitou oblast, o které mluvil i pan poslanec Bláha, a to je oblast stínové ekonomiky, protože to, že to problém je, na tom se shodujeme, nicméně ten nástroj, který byl vybrán jako první, byl vybrán podle našeho názoru velmi chybně a ten zásadní problém stínové ekonomiky neřeší. Pak se dostanu k tomu návrhu zákona jako celku.

Já bych z toho dnešního článku, a zase dělám propagaci jak deníku Právo, tak severu Novinky.cz, vynechal titulek, vynechal komentáře a hodnocení, které udělal konkrétní novinář, konkrétní žurnalista, a věnoval bych se číslům, která publikovalo Ministerstvo financí a ne opozice nebo žurnalisté či ekonomičtí odborníci. Samozřejmě jsme schopni porovnat čísla pouze za rok 2017, protože jsme uprostřed ekonomického roku, takže čísla za rok 2018 budeme mít k dispozici, ta základní, někdy začátkem ledna, kdy každý měsíc vychází statistika, která říká, jak dochází... (Odmlka pro velký hluk.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní poslankyně, páni poslanci, opět se nám zvyšuje hluk v sále. Já bych vás chtěl poprosit, abyste buď zaujali svá místa v lavicích, nebo přesunuli svá jednání do předsálí. Děkuji.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Říkám, každý měsíc, aspoň my, které to zajímá, první pracovní den Ministerstvo financí už dlouhodobě publikuje výsledky plnění státního rozpočtu. Tam máme ta čísla a pak se možná přeme o interpretaci. Já nevím, jestli ten okřídlený výrok skutečně řekl Winston Churchill, jemuž se připisuje výrok "věřím pouze těm statistikám, které jsem si sám zfalšoval", to skutečně nevím, ale hodně se to používá v politických debatách. A musím říct, že Ministerstvo financí podle toho postupuje a věří svým statistikám. Nic víc k tomu nedodávám.

Chci upřít vaši pozornost na základní čísla, co se týče výběru DPH, a ukážu, že interpretuje někdy absolutní a někdy relativní zvýšení daní. Já tomu rozumím, chápu ty důvody, protože když vyrobím, dneska jsme mluvili o automobilech, když vyrobila automobilka loni milion automobilů a letos milion sto tisíc, tak buď řekneme, že vyrobila o 10 % víc automobilů, anebo o sto tisíc. A pokud nějaká začínající automobilka loni vyrobila jeden automobil a letos dva, tak ta druhá má nárůst o sto procent a ta první jenom o deset. Tak který je progresivnější podnik? Jednomu to roste o sto procent ročně a druhému o deset procent. To je kouzlo statistiky.

K těm číslům. Ministerstvo financí, a máme to i v závěrečném účtu, takže to je verifikované číslo, říká, že v loňském roce se podařilo vybrat na DPH přesně 381,7 mld. Chci říct, že to je celostátní výnos, to není příjem státního rozpočtu, kdybyste mě někdo chtěli opravovat, že ve státním rozpočtu skončilo méně, což je podle údajů Ministerstva financí o 32 mld. více než v roce 2016, což je relativně o 9 % více. Není důvod těmto číslům nevěřit a nevzít je jako základ.

Potom Ministerstvo financí samo publikovalo čísla, co se týče oborů, které už byly zatíženy EET. A zatím budu citovat jen čísla, zatím nebudu zpochybňovat ta čísla. Říká: Vybralo se 128,9 mld. v těchto oborech - vidíte, že to je menšina z toho celkového výběru - a o rok dříve to u stejných oborů bylo 118,2 mld. a z toho vyplývá, a teď je to impozantní číslo, nárůst byl o 10,7 mld., a zatím nechci ještě polemizovat o tom, jaké byly faktory toho zvýšení. Co tady ovšem chybí, je to relativní zvýšení výběru daní. Já jsem si vzal kalkulačku na chytrém telefonu, abyste viděli, že umím také ovládat chytrý telefon jako někteří další poslanci, kteří nám to dneska demonstrovali, a spočítal jsem to. Takže zjednodušeně, výběr daní u oborů, které jsou zatíženy EET, vzrostl v loňském roce o 9 %. Výběr daní DPH u oborů, které nejsou zatíženy DPH, vzrostl také o 9 % podle údajů Ministerstva financí. Kde máme vliv EET na výběr daní u těch oborů, které EET měly a které neměly?

Je tady poměrně hluk, tak já to zopakuji...

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já požádám opět o klid v sále. Jednání probíhají v uličkách a všude. Já bych chtěl požádat, abychom vydrželi v tom klidu těch zbývajících asi 20 minut. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Chtěl bych zopakovat, a jsou to čísla Ministerstva financí, v oborech, které byly zatíženy EET, to znamená v první a druhé vlně, vzrostlo DPH o 9 %, v oborech, které neměly EET, vzrostlo DPH také o 9 %. To je docela jednoduchá matematika. Ty dvě skupiny se nijak neliší, tak je velmi těžké a obtížné věrohodně říci, že EET k něčemu přispělo. Jedině za předpokladu, za teze, že ekonomika v těch oborech, které jsou zatíženy EET, rostla méně než v těch ostatních oborech. Za tohoto předpokladu, pokud bylo dosaženo relativně stejně vysokého zvýšení daní - DPH a byl by tam nějaký přínos EET, tak by výkon ekonomiky v těchto oborech musel být nižší než v těch ostatních. Pracujme s touto hypotézou.

Současně ale obhájci EET říkají, že hlavním cílem je zvýšit tržby, tudíž zvýšit výkon ekonomiky ve sledovaných odvětvích. Došlo díky EET ke zvýšení tržeb v oborech, kde byla zavedena EET? Pokud ano, neplatí argument, že nějaký přínos EET vůbec existuje. Matematicky, z čísel, která poskytuje Ministerstvo financí. Bude tady argument, že druhá vlna byla jenom od března a že leden, únor tam není. Ano, to je relevantní argument. Museli bychom mít ale čísla od Ministerstva financí, o kolik vzrostl výběr DPH u oborů zatížených EET v první vlně, v druhé vlně. A v té druhé bychom ho teoreticky mohli zvýšit o jednu šestinu, abychom tam měli ten časový faktor naprosto v pořádku. Tento údaj bohužel k dispozici nemám, takže s ním pracovat nemohu a pracuji pouze s těmi čísly. Takže na těch číslech jsem ukázal, že se neliší obory s EET a bez EET, co se týče výběru DPH. To je takové zvláštní.

Pojďme se podívat na to, jak těch samotných 10 miliard ročně, které se vybraly na DPH v oborech zatížených EET, jak rozdělilo Ministerstvo financí a které faktory uvedlo, že se podílely na tomto zvýšení. Nevím jak, ale těch z 10,7 miliard asi takhle (ukazuje na prstech), 4,7 miliardy, přineslo EET. Takže růst výběru DPH, pokud to vezmeme zase, že to je pravdivá hypotéza, v oborech zatížených EET byl nižší než růst výběru DPH u těch jiných oborů. To znamená, že to nefunguje. Výsledek by musel být opačný, kdyby byla pravda to, co tvrdí horliví zastánci EET.

Když si vzpomenete na debatu o těch číslech, tak tady ještě je přínos kontrolního hlášení. Tady, když to máme 10,7 miliardy ročně, říkáme, že 4,7 miliardy - ne my říkáme, říká Ministerstvo financí: 4,7 miliardy ročně EET, kolik je přínos díky kontrolnímu hlášení? Uslyším různá čísla, opět se to v té analýze neuvádí. No, pravděpodobně nula, nebo možná minus. Přece ty obory vzkvétají, které jsou začleněny do EET. Zavedl jsem pořádek, všichni platí daně, rostou tržby, jenom nerostou ty vybrané daně. To je divné. To je divné. Vzpomeňte si na naši debatu o tom, jestli neplátci DPH mají nebo nemají podat EET. Tato čísla jasně ukazují, že pravdu máme my. Je to logické. Pokud má někdo tržbu, není plátce DPH, tak zvýšení tržeb, třeba z 500 000 na 800 000, což je 60 % ročně, 300 000 v absolutním čísle, se nám ve výběru DPH neprojeví, protože pořád je to neplátce DPH, pokud se dobrovolně pod přísným dohledem státu a finančního úřadu nestal plátcem.

Abychom mohli vážně debatovat o přínosech EET, skutečně vážně a jenom tak neházeli čísla, jak se nám hodí, tak bychom museli mít ještě v těch oborech, které máme na první a druhou vlnu, rozdělit výběr DPH a rozdělit výkon ekonomiky v těchto oborech na plátce a neplátce DPH. Ta čísla bohužel nemáme k dispozici, tak já bych mohl stejně fabulovat a říkat, kolik udělají neplátci z toho výkonu. Já to skutečně nevím. Jediný, kdo to je schopen zjistit, je Ministerstvo financí, Finanční správa ve spolupráci s Českým statistickým úřadem. Nemá cenu, abychom my přidávali další čísla do té veřejné debaty a přetahovali se s vládou, kdo má pravdu. Jinými slovy směřuji k tomu, pokud nemáme dobrou analýzu dopadu EET, a připouštím, že se může ukázat, že jsme se nepatrně zmýlili, když jsme říkali, že to bude jedna velká nula. Ale ani to své tvrzení nejsme schopni, díky tomu, že za námi nestojí armáda úředníků, nemáme k dispozici ani data, ani agregovaná data, nemůžeme ty úkoly zadat, nejsme to schopni seriózně posoudit. Ale podle mě z té analýzy to úplně stejně není schopno seriózně posoudit Ministerstvo financí.

Když navážu na vystoupení svého kolegy z rozpočtového výboru pana poslance Ferjenčíka, který citoval z té metodiky, která je zveřejněná, doufám, že neporuším žádné diplomatické zvyklosti, tak on vlastně říkal: vzaly se zkušenosti z Chorvatska a ty jsme vynásobili dvěma třetinami. Takovému číslu jsme my, když jsme byli ve školních lavicích, říkali bulharská konstanta. To si vymyslíte a vynásobíte a máte výsledek. Takže vezmeme chorvatské výsledky, vynásobíme to bulharskou konstantou a dostaneme přínos EET do českých veřejných rozpočtů. Myslím, že se shodneme, že to není nejšťastnější metodika. Já to tedy za nejšťastnější metodiku nepovažuji.

Takže první konkrétní dotaz, který mám na paní ministryni. Když srovnáme roky 2017, říká, že v oborech, kde je EET, se zvedl výběr DPH o 10,7 miliardy, já to číslo nerozporuji, a říká, že 4,7 miliardy je přes EET, kolik je v tomto segmentu ekonomiky za rok 2017 pozitivní přínos zavedení kontrolního hlášení jak v těch oborech, kde je EET, tak kde není. Protože já se bojím, až budeme debatovat o kontrolním hlášení, tak zase uslyším: 10 miliard ročně, 15 miliard ročně, 18 miliard ročně, 14 miliard ročně, 13 miliard ročně; vyberte si z této poměrně široké nabídky. A kdybych chtěl zůstat u toho zeměpisu, tak chorvatská čísla násobená bulharskou konstantou a pak je nabídka švédského stolu. Každý si vezme číslo, které se mu hodí do politické argumentace.

Vláda přesto, že není kvalitní analýza dopadu první a druhé vlny, přichází s nápadem, návrhem opakovaným na zavedení třetí a čtvrté vlny. My se s paní ministryní tak občas špičkujeme, opravujeme, tak já znovu zopakuji, co říkal Marek Benda. Ústavní soud neodložil účinnost třetí a čtvrté vlny. Neodložil. Zrušil třetí a čtvrtou vlnu. Ústavní soud nemá kompetenci odložit účinnost části nebo celého zákona. Tak jenom abychom nemátli pojmy, že někdo něco odložil. A přestože ta analýza není, tak Ministerstvo financí a vláda jako celek a v tomto případě, přestože ten návrh teď nevím, jestli ho dělala první vláda Andreje Babiše, nebo druhá, tak sociální demokraté stojí v řadě s hnutím ANO. Nemají analýzu, ale podporují to, abychom nekritizovali pouze jednu vládní stranu a byli v té kritice spravedliví.

Můj druhý konkrétní dotaz je na počty podnikatelů zapojených v první a druhé vlně a odhady pro třetí a čtvrtou vlnu. Já mám k dispozici, tehdy utajovanou, poté zveřejněnou specifikaci projektu elektronické evidence tržeb z února 2015, kde jsou, jak říkali ministerští úředníci, pan ministr financí a vláda jako celek, vláda Bohuslava Sobotky, abych připomenul, velmi kvalifikované a velmi dobře zpracované odhady, počty podnikatelů, kteří se zapojí do jednotlivých vln elektronické evidence tržeb. A když vyhodnotíme odhady a skutečnost, musíme přiznat, že v první vlně ty odhady byly relativně přesné a ten rozdíl mezi odhadovaným počtem podnikatelských subjektů a skutečným počtem podnikatelských subjektů, které se zapojily do první vlny, byl malý. Když se ale podíváte na odhad, kolik podnikatelských subjektů se zapojí do druhé vlny EET, a pak zjistíte, kolik se zapojilo reálně, tak zjistíte dramatický rozdíl, dramaticky nižší počet. A z toho pak ale vycházejí ty neustálé odhady, z toho, kolik podnikatelů se přihlásí, kolik z nich údajně zadržovalo tržby, o kolik se zvednou daně (nesrozumitelné).

Takže druhý konkrétní dotaz na paní ministryni: Co se stalo, že do té druhé vlny se zapojilo mnohem méně podnikatelských subjektů, než Ministerstvo financí a vláda Bohuslava Sobotky předpokládaly?

Jenom zopakuji ten první dotaz na paní ministryni ve stručnosti. Když jste uvedli - já jsem hledal ta čísla z dnešního Práva, pominul jsem nadpis, pominul jsem komentáře a vycházel jsem jenom z těch čísel, která poskytl někdo z vašich spolupracovníků. Tam jste řekli, že o 10,7 miliardy se zvýšil výběr DPH v roce 2017 v oborech, kde je EET, z toho jste odvodili, řekli jsme si jak, zeměpisně, 4,7 miliardy. A ten první dotaz je: kolik z těch 10,7 miliardy způsobilo v pozitivním směru zavedení kontrolního hlášení?

Protože v zásadě se shodneme na tom, že jsou čtyři faktory, které to mohly ovlivnit, a přeme se o to, nakolik to ovlivnily ekonomický růst, spotřeba domácností především, ta může, ale nemusí kopírovat výši růstu ekonomiky, a pak ta opatření, která zavádí vláda, například snížení daní, zavedení kontrolního hlášení, zavedení EET.

A pokud chceme posuzovat výběr konkrétní daně, třeba daně z přidané hodnoty v konkrétním segmentu nebo v ekonomice jako celku, tak bychom se měli snažit udělat tak podrobnou analýzu, jak je to jen možné. Ale rozdělit a najít v těch oborech výši poptávky, výši spotřeby domácností, výši dopadů, odhadovanou výši dopadů EET a odhadovanou výši dopadů kontrolního hlášení, tak by taková analýza před spuštěním dalších vln EET měla být samozřejmostí. A my se pak samozřejmě můžeme přít nad interpretací těch čísel. A ta čísla nemáme k dispozici, takže ani já se opravdu reálně nemohu úplně vážně o tu interpretaci přít. Maximálně mohu říct, že mi chybí data k tomu, abychom tu debatu, například na rozpočtovém výboru, to nemusí být vůbec na plénu, mohli vést podrobněji.

Tolik první část mého vystoupení, co se týče dnešního článku v jednom nejmenovaném deníku a na jednom nejmenovaném serveru. Komentoval jsem pouze čísla, která sdělila Finanční správa. (V sále je hlučno.)

Pak bych chtěl upřít vaši pozornost nejen k tomuto tisku, ale i k tiskům, které následují. Říkáme mu daňový balíček, bod číslo 30, na tabuli svítí oblast daní. Člověk by předpokládal, že daně se budou měnit v daňovém balíčku. A je tam otevřený zákon o DPH, ne že ne. Ale zřejmě jako podpůrný argument pro zavedení třetí a čtvrté vlny je navržení snížení sazeb pro některé položky v rámci zákona o EET. Já se v této části vystoupení budu držet pouze této daňové části, která je uvedena v tomto návrhu zákona. Začnu připomenutím výroku bývalého ministra financí, dnešního premiéra, který opakovaně říká a tváří se u toho tak smutně -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já bych chtěl požádat poslance po své levici, nejsem schopen to přesně identifikovat, ale jde to tam z té strany, aby snížili míru hluku. Děkuji... Zatím se tak nestalo, tak znovu vyzvu část sálu po mé levici, jestli by mohli ukončit jednání, nebo je ztišit, nebo je přesunout ven. Děkuji.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Připomenu opakované výroky pana ministra financí, dnešního pana premiéra, který říká s tím smutným výrazem: Já nejsem šťastný z toho, že máme tři sazby DPH, mně by se líbily dvě sazby DPH. Tento postoj zastává i paní ministryně. Slyšel jsem ji v tomto volebním období tady z tohoto místa říct: Já nejsem šťastná z toho, že máme tři sazby DPH, já bych byla radši pro dvě sazby DPH.

Já s tímto názorem souhlasím. Jenom na rozdíl od paní ministryně - respektive paní ministryně u toho nebyla hlasováním, ale byl tady pan premiér. My jsme z toho taky nešťastní, ale my jsme hlasovali proti. To je rozdíl vůči těm, kteří jsou z toho nešťastní, ale hlasovali pro zavedení třetí sazby. Ale už tehdy jsme upozorňovali na to, že v okamžiku, kdy zavedeme druhou sníženou sazbu DPH, logicky, nepřekvapivě budou vznikat nápady tu z vlády, tu z opozice, tu té profese, tu jiné profese, proč by oni nemohli také uplatňovat druhou sníženou sazbu DPH.

Kdo si - směrnice je tam u toho taky, ale směrnice nám neříká, že máme mít dvě snížené sazby DPH, paní ministryně. Můžeme mít klidně jednu. Promarněná šance. Ani v bodě 29, ani v bodě 30 není návrh na návrat k dvěma sazbám DPH a mít pouze jednu sníženou sazbu DPH.

Kdo si vzpomene na tu debatu, když se to zavádělo, v té době byly v té snížené sazbě 10 % pouze tři položky a občas jsme slyšeli z úst ministrů, že se to nerozšíří. Tento chvályhodný záměr bohužel vládě nevydržel a postupně jsme přidávali další a další položky. V této chvíli, pokud to počítám dobře - jeden, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm, devět, deset, jedenáct dalších položek je navrženo do druhé snížené sazby s argumentem: Snižujeme daně. Co vy jako pravice proti tomu máte?

Já vám rád odpovím. Je to málo. Není to špatně, je to málo. Kdyby to byl návrh opozice, tak jsem si jist, když si budu číst stanovisko vlády s negativním vyjádřením, že se jedná o náhodné, nesystémové řešení, které neřeší problematiku DPH jako celek. Ale mohu vás ujistit, vážení páni poslanci, vážené paní poslankyně, že vláda již zahájila intenzivní práce na tom, aby přinesla vlastní, lepší, komplexnější a systémovější změnu DPH.

Dobře. Odhlédnu od toho, že je nesystémové, náhodné. Úplně náhodné to není. Kam Andrej Babiš v kampani přišel, tam slíbil nižší DPH. Byl v kadeřnictví, kadeřnické služby, koupil květinu, řezané květiny. Já tomu rozumím. Snažím se v tom hledat logiku a mám další konkrétní dotaz na paní ministryni k těm navrženým změnám snížení sazby DPH z 15 na 10 %. Pětiprocentní snížení DPH. Shodneme se na tom, že to nepovede ke snížení cen, ale může to pomoci těm podnikatelům, že budou mít větší zisk, mohou zvýšit platy svým zaměstnancům, případně mohou zaplatit vyšší daň z příjmu ať už fyzických, nebo právnických osob. My jsme pro snížení daní, aby bylo úplně jasné, aby pak nebylo argumentováno, že pravice odmítá snížení daní.

Točené, v závorce sudové pivo podávané jako stravovací služba. Tomu rozumím. Co s točeným sudovým pivem nepodávaným jako stravovací služba? Kolik budeme potřebovat kontrolorů, kontrolních nákupů a kolik úředníků a kolik toho chudáci vypijí, abychom zjistili, zda točené sudové pivo bylo podáváno jako stravovací služba, nebo nebylo podáváno jako stravovací služba?

Já myslím, že si pamatujeme na ten špatný příklad, který už dávno z daňového systému vypadl, že když jste si například v cukrárně koupil zákusek s sebou, nebo jste ho snědl, byly různé sazby DPH. To jsou přesně věci, které se nedají v reálném životě zkontrolovat. A co když ten, který si to koupil, si to nakonec rozmyslel a ten balíček si rozbalil a snědl to na stolku před tou provozovnou? Kdo porušil zákon o DPH? Podle mě nikdo. Ale máme tam dvě sazby a zkontrolovat se to nedá. A je to na libovůli konkrétního kontrolora a libovůli konkrétního úředníka Finanční správy, zda to považuje, nebo nepovažuje za porušení zákona. V tomto případě podle mého názoru, paní ministryně, hrozí něco podobného a chtěl bych znát metodiku, jak rozlišovat točená piva.

Další bod, kde se snižují daně - a říkám, já to podporuji: služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech. Když si nechám vyčistit fasádu, paní ministryně, tam bude jiné DPH? Služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech. Mám domácnost, mám rodinný dům, pozvu si nějakou firmu, která to umí, a mimo jiné řeknu: mám tady zaprášenou fasádu, dům je blízko komunikace, podívejte se, jak se práší. Tak mi vystaví fakturu s dvěma různými sazbami DPH.

Pak vzniká zajímavý problém vstupních dveří. Naschvál ukazuji ty absurdity. Vnitřní prostory domácností. Pokud by chtěl někdo striktně dodržovat, jak bych řekl švejkovským způsobem, zákon o DPH, tak pokud vstupní dveře do domácnosti umyje zvenku, tak tam bude DPH 15 % a musí to rozlišit, třeba 18 minut, nebo já nevím, nemám úplnou zkušenost, jak dlouho to trvá, a pokud umyje druhou polovinu, to zevnitř, tam už splní to, že to je vnitřní část domácnosti, tam bude DPH 10 %. Rozumím tomu, kdyby tam psal služby čištění. Tomu bych rozuměl, ale takhle? (Pane předsedo, je 14.00 hodin.)

Tak příště, to nevadí, jsem teprve na začátku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Domluvená doba jednání byla do 14.00 hodin, takže já bych přerušil jednání v souladu s tím, jak je to domluveno, a sejdeme se v úterý 2. 10. 2018, kdy bude 19. schůze pokračovat. Je tam sedm bodů pevně zařazených. Děkuji vám a přeji příjemnou cestu do vašich krajů.

 

(Jednání skončilo ve 14.00 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.