Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

169.
Ústní interpelace

Ústní interpelace jsou určeny předsedovi vlády ČR a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatele vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše či na vládu ČR, poté na ostatní členy vlády. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic. Upozorňuji interpelující poslance i interpelované členy vlády, že ihned po ukončení interpelací na omluveného předsedu vlády budou následovat interpelace na členy vlády.

Nyní dávám slovo poslankyni Heleně Langšádlové, která byla vylosovaná na prvním místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády ČR Andreje Babiše. Připraví se poslankyně Věra Kovářová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane nepřítomný premiére, obracím se na vás jako na předsedu Bezpečnostní rady státu ve věci výroční zprávy o extremismu. Tato bývala v předchozích letech zpravidla vydávána již v květnu. Nyní máme září. Na zasedání rady dne 18. září 2018 měla být Výroční zpráva o extremismu za rok 2017 projednávána, ale tento bod byl stažen. Podle informací z médií se vydání zprávy opozdilo hlavně kvůli připomínkám Kanceláře prezidenta republiky. Návrh zprávy totiž na několika místech varuje před hnutím SPD. V meziresortním připomínkovém řízení kritizoval tyto pasáže i ředitel bezpečnosti Pražského hradu Jan Novák a zpráva prý musela být přepracována. Dle médií se tak musely přepsat části a pasáže, které se zabývají právě hnutím Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. V tuto chvíli to vypadá, že Výroční zpráva o extremismu za rok 2017 bude vydána možná až po komunálních volbách, ve kterých kandiduje i hnutí SPD.

Na základě těchto informací si vám, pane premiére, dovolím položit následující dotaz. Je pravda, že důvodem pro stažení z jednání Bezpečnostní rady státu bylo to, že Kancelář prezidenta republiky měla připomínky k hodnocení strany SPD jako strany extremistické? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Předseda vlády je omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

S další interpelací vystoupí poslankyně Věra Kovářová. Dále se připraví paní poslankyně Lenka Kozlová. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, jsme v druhé půlce září a stále panuje letní počasí téměř bez dešťových srážek. Pro někoho dobrá zpráva, pro někoho méně. Dlouhodobě ale určitě špatná zpráva pro všechny. A my bychom s tím měli něco dělat. Na téma sucho se konala celá řada seminářů a konferencí, kulatých stolů včetně vytvoření nových pracovních skupin, ale stále bez hmatatelnějších výsledků. Problém sucha spadá do gesce Ministerstva zemědělství a životního prostředí, ale myslím, že je to tak důležitá otázka, že se do ní musíte vložit vy jako předseda vlády a o výsledcích vlády v této oblasti průběžně informovat Poslaneckou sněmovnu.

Vážený pane premiére, kdy začne vláda fakticky bojovat se suchem nejen mediálně a realizovat opatření k předcházení a zmírnění následků sucha? Jaký je harmonogram jejich přijímání? Jste připraven o tomto úsilí pravidelně informovat Poslaneckou sněmovnu? Předem děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano, pan premiér vám v souladu s jednacím řádem odpoví do 30 dnů písemně. Než dám slovo další poslankyni, tak zde mám nějaké omluvenky. Omlouvá se nám pan poslanec Martin Jiránek z důvodu jednání mezi 14.15 a 19.00. Omlouvá se nám pan poslanec Jan Richter od 14.27 do 15.30 hodin z důvodu jednání. Omlouvá se nám pan poslanec Radek Koten od 14.25 do konce jednacího dne. Děkuji.

A nyní prosím paní poslankyni Lenku Kozlovou, aby přednesla svoji interpelaci na předsedu vlády.

 

Poslankyně Lenka Kozlová: Dobrý den, přeji všem dobré odpoledne. Vážení kolegové, vážený pane předsedající, vážení ministři, ráda bych se pana premiéra zeptala, přestože tu není, na jednu zásadní komponentu vzdělávacího systému ČR. Tedy na plánovanou komponentu. Budu mluvit o občanském vzdělávání.

Pan předseda je jistě s historií problému dobře obeznámen. Ale jak jsme se v minulých interpelacích dozvěděli, někteří poslanci ohledně tématu stále propadají zmatení. Na začátku stálo usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 4. prosince 2014, kde na základě návrhu poslance Jiřího Miholy a jako reakce na jím pořádaný seminář se Poslanecká sněmovna usnesla na základních principech občanského vzdělávání, a že takovou neindoktrinační kompetenci občanů zvyšující věc chceme. Příprava koncepčního dokumentu byla svěřena Ministerstvu školství, které ovšem selhalo včetně nevhodného konceptu Domu demokracie jako centralizované instituce. Následně byla agenda z Ministerstva školství přehozena na Úřad vlády, respektive na Sekci lidských práv. Tam vznikla nějaká pracovní skupina, ale téma dále usnulo. Až později, až teprve v roce 2016 došlo k veřejným konzultacím nad materiálem, ale ukázalo se, že téma je konfliktní, všichni aktéři mají trochu jinou představu, a v minulém volebním období se nakonec nic pořádného nestalo.

Letos už projevil Úřad vlády výrazně vyšší akceschopnost a došlo k přípravě konsenzuálního základního dokumentu, který by aspoň nastínil základní východiska, ze kterých by se dále vyšlo. (Čas, paní poslankyně.) Aha. (Prosím, dokončete větu.) Je to základní dokument tvorby koncepce občanského vzdělávání v ČR. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Předseda vlády je omluven a odpoví vám v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

A nyní prosím pana poslance Feriho, který bude interpelovat věci syrských uprchlíků.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, a zdravím tamhle kolegu Ferance, který se na mě usmívá.

Dovolte mi, vážený pane nepřítomný předsedo vlády, dovolte mi vám položit několik otázek, které skrze mě pokládají občané. Tím prvním dotazem je dotaz pana Michala Vašíčka, a sice proč jste špatně použil citát Dalajlámy. Proč jste použil citát, který takhle, v této podobě nikdy nezazněl? Děkuji za odpověď v souladu s jednacím řádem a poprosím vás ještě o odpověď elektronickou do datové schránky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Dalším, kdo by měl interpelovat, je pan poslanec Jan Lipavský, kterého tady ovšem v tuhle chvíli nevidím, tak chvilku počkám, jestli se vynoří. Ale jinak tedy jeho interpelace ve věci ministerstva loutek a duchů propadá a posuneme se dál. Prosím pana poslance Luzara, který bude interpelovat předsedu vlády ve věci usnesení vlády o slevě. Prosím.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný předsedo vlády, dovolte mi, abych vás interpeloval ve věci rozhodnutí vlády o slevách na železniční dopravní cestě. Toto usnesení, které umožní občanům mladšího věku 18 let a staršího 65 let cestovat s výraznou slevou na dopravních cestách, železničních dopravních cestách, jistě všichni vítáme. Nechal jste si ale připravit přehled, jak dojde k zatížení železniční cesty tímto rozhodnutím vlády? Musím se ptát, jak dalece toto rozhodnutí bylo konzultováno s železnicí, myslím s provozovateli železniční dopravní cesty. Protože jako občan města Ostravy, který je pravidelně konfrontován se skutečností cestujících na nejvytíženější české dráze Ostrava-Praha musím říct, že je to tragédie. Nebudu teď hovořit o výkladní skříni Českých drah pendolinu, ale budu hovořit o mezinárodních, zdůrazňuji slovo mezinárodních, dopravních spojích na Slovensko, což jsou expresy, které jezdí pravidelně mezi Prahou a Žilinou.

Tyto vlaky se tímto rozhodnutím staly vlaky, které mají trvale hodinové zpoždění, protože připojené vagony, které aby zvládly kapacitu, jsou staršího data. Nejsou schopny dosahovat těch technických rychlostí, které vlaky dosahovat mají. Mají problémy, protože nejsou připraveny technicky na to, aby jezdily tímto tempem. To množství lidí zpožďuje vystupování a nastupování na zastávkách, kdy každá zastávka tohoto vlaku znamená o sedm minut větší zpoždění vlaku na celé trase. Lidé stojí v chodbičkách, průvodčí neprochází tímto vlakem, protože se prostě nedostane přes ten vlak. Ta kapacita lidí v těch vlacích způsobuje to, že jsou uzavřené WC, protože přetékají a nestačí se vyprazdňovat v zastávkách v těch stanicích, kde ty stanice umožňují tady toto odstavení tohoto vagonu. Prostě kultura cestujících šla obrovsky dolů. A zdůrazňuji, jedná se o mezinárodní spoje, a zvlášť s ohledem na vaši národnost bych chtěl nápravu. (Upozornění na čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím opět pana poslance Dominika Feriho, který bude interpelovat ve věci regulace konopí.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane nepřítomný předsedo vlády, další dotaz. Cituji: Zajímalo by mě, jak se staví pan premiér, potažmo jeho strana k návrhu zákona pirátské strany a doporučením Jindřicha Vobořila ohledně regulace konopí. Za mě jde o docela konzervativní návrh, který umožní normálním lidem dělat, co je baví, a zároveň se výrazně omezí působení černého trhu. Děkuji za odpověď a poprosím stejně jako u předchozího dotazu odpověď jak písemnou, tak i do datové schránky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A nyní prosím paní poslankyni Kovářovou, která bude interpelovat ve věci zákona o sociálním bydlení.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, v programovém prohlášení současné vlády se k tématu sociální politiky uvádí následující: V této oblasti zahájíme dialog s obcemi o funkčním rozdělení rolí v sociální oblasti a po dohodě navrhneme takové změny, aby práce s klientem byla skutečně účinná. K tomu je zapotřebí vytvořit novou potřebnou legislativu řešící sociální práci a problematiku sociálního bydlení včetně definování potřebných investičních, personálních a provozních zdrojů včetně jasných kompetencí a pravidel mezi jednotlivými rezorty a mezi státem, kraji a samosprávou. Spolupráce mezi státem a samosprávami bude digitalizována a údaje sdíleny. - Tolik programové prohlášení vaší vlády, ve kterém se zavazujete přijmout zákon o sociálním bydlení.

Před několika týdny jste se ale začal k zákonu o sociálním bydlení stavět odmítavě, a tak mě přirozeně zajímá, zda došlo v rámci stávající koalice ANO, ČSSD a KSČM k dohodě, která toto ustanovení vládního programového prohlášení neguje. Nebo šlo o vaše jednostranné prohlášení? Ať už je to jakkoli, jaké budou nejbližší kroky vaší vlády v této oblasti? Jaký je jejich harmonogram? Budete problém sociálního bydlení řešit legislativními, nebo pouze nelegislativními prostředky? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Předseda vám odpoví písemně do třiceti dnů. A prosím, abyste pokračovala interpelací ve věci bezpečnostní prověrky kancléře Mynáře. A připraví se pan poslanec Feri.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, moje otázka je velmi jednoduchá. Vláda ve svém vyjádření k našemu návrhu zákona, který zaváděl povinnost bezpečnostní prověrky na stupeň přísně tajné pro kancléře prezidenta republiky, uvedla, že práce v Kanceláři prezidenta republiky vyžaduje pouze prověrku na stupeň důvěrné. I když s tímto závěrem nesouhlasím, respektuji jej, a zeptala jsem se Kanceláře prezidenta republiky na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, zda si pan kancléř již požádal o vydání osvědčení alespoň na stupeň důvěrné, když se jeho řízení ve věci bezpečnostní prověrky tak nepřijatelně dlouho táhne. Překvapením pro mě byla odpověď, podle které Kancelář prezidenta republiky tento závěr nesdílí, a je podle ní zcela v pořádku, že kancléř má prověrku jen na stupeň vyhrazené, jejíž význam nejlépe dokumentuje skutečnost, že jí neuděluje NBÚ.

Pane premiére, ta rozdílnost právních názorů vlády a Kanceláře prezidenta republiky v tak citlivé otázce bije do očí. Co uděláte pro jejich sjednocení? Nerada v této souvislosti vzpomínám na vaše starší vyjádření, dle kterého jsou pánové Mynář a Nejedlý, řekněme, charakterově ne zcela na výši a dělají byznys na prezidentovu hlavu. Věřím, že tomu nehodláte jen přihlížet. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pan premiér vám odpoví do třiceti dnů. A nyní prosím s poslední interpelací pana poslance Feriho ve věci lithium.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený nepřítomný předsedo vlády, rád bych se vás zeptal - píše to občan Marek Poskočil - kde je to lithium, které nám chtěla ČSSD ukrást přímo pod rukama? Sliboval jste, že ho vytěžíte a slušní lidé už nebudou muset nikdy pracovat, a skutek, utek. To je, předpokládám, parafráze. Takový slib jste, předpokládám, nikdy neučinil. Na druhou stranu by mě zajímalo, jak se celá záležitost těžby lithia v Krušných horách, zejména v oblasti Cínovce, vyvíjí. Děkuji za odpověď a poprosím i o odpověď do datové schránky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. Tím jsme vyčerpali všechny přihlášky k interpelacím na předsedu vlády. Nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády.

Vyzývám poslance Víta Rakušana, aby přednesl interpelaci na prvního místopředsedu vlády a ministra vnitra pověřeného řízením Ministerstva zahraničních věcí Jana Hamáčka a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se poslanec Lukáš Bartoň. Upozorňuji, že pan ministr Jan Hamáček je nepřítomný. Pan poslanec Vít Rakušan tu také není. Ještě chvilku počkáme... Nevypadá to, že by se objevil, takže jeho interpelace propadá.

A já prosím, pana poslance Lukáše Bartoně, aby přednesl svoji interpelaci na ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagu, který se také omluvil.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, podle dostupných informací již přes rok probíhají v síti vzdělávacích ústavů vašeho ministerstva revize rámcových vzdělávacích programů, RVP. Scházejí se předmětové panely, vznikají studie a zprávy od oslovených expertů. Bohužel je ale odborná i laická veřejnost celý rok prakticky bez informací o tom, kam revize směřují. Prosakují třeba fámy o směřování zpátky k osnovám, které zneklidňují školy, které se s RVP a ŠVP naučily pracovat směrem ke kvalitní a moderní výuce. Revize RVP ovlivní charakter vzdělávání v ČR a další generaci, proto je neveřejnost až utajenost tohoto procesu před občany kontraproduktivní. Naopak jsou ideálním prostorem otevření diskuse o budoucnosti českého vzdělávání širší veřejnosti a nadstranickým platformám. Tak jak kdysi proběhla třeba ve Finsku, na které se dnes leckdo odvolává, a tak jak většina stran hlásá v debatách před loňskými volbami.

Prosím tedy o odpověď: Máte v úmyslu nechat proces revizí RVP běžet v černé skříňce jako dosud, nebo dáte veřejnosti možnost do procesu vstoupit? Budou moci občané připomínkovat základní principy i potřebnost různých dovedností pro 21. století a dát tak občanům možnost, aby se se školou a vzděláním vůbec identifikovali? A doplňující otázka. Pokud otevřením revizí veřejnosti plánujete, v jaké fázi a v jakém časovém horizontu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji za dodržení času. Pan ministr vám odpoví písemně do třiceti dnů. Ještě než pozvu dalšího řečníka, tak je tady omluvenka. Omlouvá se nám od 15 hodin do konce jednání z pracovních důvodů pan poslanec Kolovratník.

A nyní pozvu paní poslankyni Jarošovou, která bude interpelovat ve věci koncepce zdravotnictví a sítě neziskových nemocnic pana ministra Vojtěcha.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Vážený pane ministře, začnu nemocnicí v Litoměřicích, která se radními města a vedením této nemocnice připravuje k pronájmu a nyní je naštěstí ve fázi, kdy Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zrušil koncesní řízení pro jistá pochybení, proti čemuž se vedení nemocnice samozřejmě hodlá odvolat.

Celé to začalo urychlenou změnou právní formy nemocnice z příspěvkové organizace na akciovou společnost. Ta pořádně nezačala fungovat, a už dává nemocnici do pachtu jiné akciové společnosti, která bude za každou cenu chtít generovat zisk do kapes akcionářů. Je to logické. Tam, kde dochází ke konfliktu ekonomických zájmů soukromého podnikatele, končí humanita a etika. V oblasti zdravotnictví často dochází často ke zhoršování a omezování kvality zdravotní péče.

Do výběrového řízení se přihlásily tři společnosti, jedna z nich je Penta Hospitals. Tedy Penta Hospitals se jmenovala do dubna, kdy se pak narychlo přejmenovala na lépe znějící Litoměřickou zdravotní akciovou společnost, která byla k tomuto účelu založena v dubnu 2018 a dále už vystupuje pod tímto názvem a úspěšně maskuje společnost Pentu. Zaslechla jsem názory občanů, že je to dobře, že tam Penta už není.

Podle mě se jedná o naprosto skandální klamání občanů a to mi opravdu hodně vadí. Kdo ponese odpovědnost za špatný výběr pachtýře, ať už záměrný, nebo vlastní hloupostí, pokud nám zde citelně chybí zákon o přímé hmotné odpovědnosti politiků? Je to systém, jak zlikvidovat funkční zdravotnictví? Protože tento pacht zaplatí především pacienti a vlastně my všichni. Jak chce stát garantovat zdravotní péči, když vlastně nemůže ovlivnit rozhodnutí soukromníků a pachtýřů? Plánujete prosím, pane ministře, vypracovat jakousi koncepci zdravotnictví vytvořením sítě neziskových nemocnic včetně krajských, fakultních a dalších strategicky položených nemocnic. (Předsedající: Čas, paní poslankyně!) Vidím tu síť tak na sto, sto padesát tisíc obyvatel, kdy ty nemocnice budou neziskové, státní.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím skončete a dejte prostor panu ministrovi. Budete mít možnost položit doplňující dotaz.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za tuto interpelaci. Já si myslím, že i když nebyla úplně dokončena, tak samozřejmě principiálně jí rozumím. Ovšem je třeba se podívat, jak funguje systém ve zdravotnictví.

Za dostupnost péče ze zákona odpovídají zdravotní pojišťovny. Ministerstvo zdravotnictví pouze kontroluje. Ministerstvo zdravotnictví samozřejmě zřizuje své nemocnice a pak jsou zde nemocnice, které jsou zřizovány městy, kraji, a na tyto nemocnice ministerstvo nemá reálný vliv. My ani nemůžeme do toho jakkoli zasahovat ze zákona, abychom řekli, komu má být nemocnice pronajata. To je v gesci těch samospráv, proto tady máme samosprávy. A samozřejmě pokud by ministerstvo do tohoto zasahovalo, tak si myslím, že by to bylo protiústavní, protože samosprávy zkrátka mají ty nemocnice ve svém vlastnictví, ať jsou to města, nebo kraje, a ony s nimi zacházejí tak, jak zkrátka mají mandát. A pro nás je důležité, aby ta péče byla zajištěna. Za to odpovídají zdravotní pojišťovny, za dostupnost časovou a místní, a v tomto směru je úplně jedno, jestli je vlastník stát, kraj, město, soukromník. To vůbec nehraje roli. Každý má povinnost zajistit péči v odpovídající kvalitě podle zákona o zdravotních službách. To vše je definováno jasně. A pokud někde ta péče zajištěna nebude, pokud nebude zajištěna časová a místní dostupnost, tak pak samozřejmě může nastoupit Ministerstvo zdravotnictví, může to řešit aktivně, ale nemůže ovlivnit to, kdo bude provozovat nějakou nemocnici. Tuto pravomoc nemáme. Říkám, z našeho pohledu je jedno, jestli je vlastníkem stát nebo kdokoli jiný, musí zajistit péči tak, jak je stanoveno v zákoně. To je pro nás to kvalitativní kritérium.

A pokud se bavíme o síti neziskových nemocnic, ano, tak v minulosti tady různé návrhy byly. Otázka je, jaké nemocnice by do toho měly být zahrnuty. To je samozřejmě debata, která se tady vedla. Už tady jednou byl návrh tehdy za ministra Ratha, který zrušil Ústavní soud, protože tam byl seznam nemocnic a Ústavní soud řekl, že vlastně není zřejmé, proč je tam tato nemocnice a není tam tato. Takže to je velká debata. Pak tady byly různé jiné návrhy, podle mě docela nekvalitní. Ona je jedna věc samozřejmě říci "budu nezisková nemocnice", ale to může říci i ta Penta. Penta řekne "my jsme nezisková nemocnice" a bude peníze vyvádět třeba skrze nějaké dodavatele. Takže ona jedna věc je ukazovat, že jsme nezisková nemocnice, a druhá věc je pak ta realita. Penta může klidně provozovat neziskovou nemocnici, nebo Agel, ale pak má dodavatele, skrze které bude ty peníze tahat stejně pryč, a to už prostě neochráníte.

Takže pro nás je zkrátka důležité, aby byla zajištěna časová a místní dostupnost zdravotní péče v odpovídající kvalitě, za to nesou odpovědnost zdravotní pojišťovny, a pokud tomu tak nebude, tak ministerstvo může zasáhnout. Takto je dneska nastaven zákon.

To, jestli mají být neziskové nemocnice, nebo nemají, ano, je to k debatě, ale nemyslím si, že to je všespásné, že to zachrání české zdravotnictví. My musíme udržet tu státní síť nemocnic. To jsou nemocnice přímo řízené Ministerstvem zdravotnictví, ty samozřejmě nikdy nemohou být privatizovány, fakultní nemocnice a státní nemocnice, které my zřizujeme, protože ty vlastně tvoří takovou přirozenou síť, nejsou samozřejmě jenom v Praze, jsou v Plzni, v Brně, v Hradci Králové, a jsou to skutečně takové řekněme pilíře českého zdravotnictví, které poskytují plnooborovou péči, superspecializovanou. Tam vlastně pacienti vždy najdou tu nejkvalitnější péči. A samozřejmě pak se můžeme bavit o případech, jako je třeba Šluknovský výběžek - tamhle vidím pana poslance -, kde ta situace je bezesporu složitá. Máme nemocnici v Rumburku, Varnsdorf, ale na druhou stranu tam zase musí nastoupit kraje. Vím, že třeba zrovna tam v Ústeckém kraji ten problém je, a myslím si, že ten kraj by měl v tomto směru nastoupit a jednat o tom, pokud ta nemocnice má problém, např. nějaká městská, a samozřejmě ty městské nemocnice bohužel dneska problém mají, protože pro města je to zátěž, většinou jim to v zásadě luxuje jejich rozpočty. Tak to bohužel je, protože nemocnice je velká zátěž. Oni musejí často dneska i přeplácet lékaře. Vím, že v Rumburku nabízeli asi 200 000 primářům, a stejně nikoho nesehnali.

Takže je velmi složité udržet tyto malé nemocnice a tady si myslím, že můžou třeba nastoupit právě kraje, které by pomohly těm malým městským nemocnicím. Myslím, že to je dokonce i případ Litoměřic, to je také městská nemocnice, pokud vím. A samozřejmě udržet takovouto malou městskou nemocnici objektivně řečeno (upozornění na čas) objektivně řečeno není úplně jednoduché. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku? Nemá zájem, v tom případě se posuneme dál.

Nyní by měla interpelovat paní poslankyně Maříková ve věci těžby kaolínu u Jeništova na Karlovarsku pana nepřítomného ministra Brabce. Paní poslankyně tu není v tuto chvíli. Ještě chvilku počkáme, jestli se nezjeví... Nezjeví, v tom případě interpelace propadá a já prosím pana poslance Profanta, který bude interpelovat ve věci dat Českého hydrometeorologického úřadu pana ministra Brabce, a připraví se pan poslanec Výborný.

 

Poslanec Ondřej Profant: Vážení kolegové, vážený pane nepřítomný ministře, Český hydrometeorologický ústav disponuje klíčovými daty o počasí. Tato data mají výrazně širší využití než jen aktuální předpověď počasí. Jsou významná pro pořadatele akcí, zemědělce, obce, vědce a také mohou být využívána pro nové aplikace, komerční služby a podporu digitálních inovací. Hydrometeorologický úřad tato data prodává státním institucím i soukromým subjektům. V případě prodeje dat státním institucím se jedná pouze o přesouvání finančních prostředků z jedné kapitoly do druhé. Těm soukromým subjektům účtuje velmi nepřiměřené částky, např. neziskové organizaci Arnika 20 000 korun za měření ze čtyř stanic ohledně hladiny řek. To je nepřiměřené vzhledem k tomu, že taková měření mohou být plně automatizovaná. Samozřejmě že se takováto data sbírají i v jiných státech. Podívejme se, jak na tom jsou. Obdobné částky si účtuje Rumunsko nebo Estonsko, avšak skandinávské země či Německo tato data mají volně přístupná.

Zvláště zajímavé to začne být v kombinaci s programovým prohlášením vlády, kde se píše: "Všechna dostupná a zveřejnitelná data, která vzniknou za peníze daňových poplatníků, musí být neprodleně bezplatně zveřejňovaná jako otevřená data. To podpoří další rozvoj služeb založených na těchto datech." Tak to si asi s vládou rozumím, to zcela vítám, a proto se ptám (upozornění na čas), kdy tato data zveřejníte. Proč to tak dlouho trvá? Proč se bráníte rozsudku soudu? Nejedná se o plýtvání penězi daňových poplatníků v momentě, kdy -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já vás budu muset přerušit. Dokončete větu.

 

Poslanec Ondřej Profant: A jaká část příjmů Českého hydrometeorologického úřadu pochází od jiných veřejných institucí či jimi vlastněných firem?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím pana poslance Výborného, který bude interpelovat ve věci revize podoby maturitní zkoušky pana ministra Plagu. Připraví se paní poslankyně Nevludová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane nepřítomný ministře, vážené paní ministryně, kolegové, kolegyně. Já bych rád interpeloval ministra školství ve věci maturitní zkoušky a její revize.

Je známo, že se v tuto chvíli zvažuje revize současné podoby maturitní zkoušky, hlavně k tomu, co je původně plánováno, to je ta otázka povinné zkoušky z matematiky a podobně. Já se v tuto chvíli nechci ptát na ty diskuse a debaty, které se vedou v rámci Centra pro zjišťování výsledků ve vzdělávání CERMAT, ale chci se zeptat, zda Ministerstvo školství v rámci této debaty také považuje za důležité a vede v tom nějaká jednání ať už v rámci vlastního rezortu, nebo s Ministerstvem práce a sociálních věcí, a to ve věci revize katalogu profesních požadavků, konkrétně tedy Národní soustavy kvalifikací, což je informační portál Ministerstva školství, ale současně Národní soustavy povolání, kterou spravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Konkrétně se mi jedná o to, zda ministerstvo uvažuje o tom, že by některé obory, u kterých dnes je povinná maturitní zkouška, zda u těchto oborů by toto bylo změněno tak, abychom vrátili váhu maturitní zkoušce, která je v tuto chvílí výrazně devalvována.

Uvedu to na konkrétním příkladu. Obor kosmetička je dnes v soustavě uveden s povinnou maturitní zkouškou. Dodnes mi nebyl nikdo schopen vysvětlit, proč by kosmetička měla mít maturitní zkoušku. Pokud by tento a podobné další obory byly této povinnosti v Národní soustavě kvalifikací zbaveny, věřím, že by to pomohlo celé soustavě. A možná i potom bychom mohli jiným způsobem uvažovat o revizi současné podoby maturitní zkoušky. Ptám se tedy, jestli tedy tímto směrem jdou úvahy Ministerstva školství, zda již vyvinulo nebo vyvine v tomto smyslu i jednání s dalšími rezorty, zvláště s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já velice děkuji za dodržení času. Odpoví vám pan ministr do 30 dnů písemně.

Nyní prosím paní poslankyni Nevludovou, která bude interpelovat pana ministra Hamáčka ve věci situace Městské policie Opava. Připraví se pan poslanec Lipavský.

 

Poslankyně Ivana Nevludová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený nepřítomný pane ministře, kontaktují mě občané města Opavy, kteří nejsou spokojeni se situací u městské policie. Situace je v posledních dnes tak vyhrocená, že do stávkové pohotovosti chce vstoupit 90 % městských strážníků z důvodů, že podle nich dochází k šikaně a bossingu ze strany současného vedení. Podle tvrzení strážníků docházelo k takovémuto jednání ředitele i u Městské policie Olomouc, které bylo jeho předchozím působištěm. Někteří ze strážníků vedou v této věci již soudní spory.

Z nedávné kontroly provedené Státním úřadem inspekce práce vyplynulo pochybení ze strany zaměstnavatele, a to že došlo k porušení paragrafu 306 odst. 3 zákoníku práce, kdy zaměstnavatel jakožto územní samosprávný celek ve smyslu paragrafu 303 odst. 1 písm. f) zákoníku práce nevydal pracovní řád, a že někteří zaměstnanci jsou dlouhodobě zařazeni ve špatné platové třídě. Pro město Opavu bude toto pochybení představovat částku ve výši několika statisíců v doplatcích mezd. Zaměstnanci, kterých se to týká, na tuto skutečnost zaměstnavatele upozorňovali, nicméně nebyly zjednány kroky k nápravě. Tato situace se projednávala v pondělí 17. 9. 2018 na opavském zastupitelstvu, kdy primátor navrhl provést analýzu, zda město Opava vůbec městskou policii potřebuje. Primátor Opavy považuje celou záležitost za zpolitizovanou. Nicméně si myslím, že pokud je porušován zákoník práce, politika musí stranou.

Jako gestora samosprávy se vás ptám, zda v dané věci je Ministerstvo vnitra schopno udělat nějaké interní šetření (upozornění na čas) týkající se dodržování zákoníku práce a jestli si myslí, že 70 tisícové město by mělo mít městskou policii zřízenou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pan ministr vám odpoví do 30 dnů písemně.

Prosím pana poslance Lipavského, který bude interpelovat ve věci ministerstva loutek a duchů. Připraví se pan poslanec Feri.

 

Poslanec Jan Lipavský: Vážený pane předsedající, vážený nepřítomný pane ministře, dámy a pánové. Interpeluji vás jako ministra zahraničí a předsedu ČSSD ve věci stále se zhoršující personální situace na Ministerstvu zahraničních věcí. Nebo by se možná hodilo vzhledem k současnému tristnímu stavu věcí říct, ministerstvu loutek a duchů. Toto přirovnání je více než zasloužené ze dvou důvodů. Díky vaší neschopnosti stále nemáme plnohodnotného ministra a nově oznámený kandidát je jakási light verze Miroslava Pocheho. A nově se dozvídáme o vašich pofidérních praktikách při obsazování pozic odborných náměstků, které mají za důsledek, že tyto klíčové pozice zůstávají neobsazené.

Novým nominantem ČSSD na ministra zahraničních věcí se má stát Pocheho asistent Tomáš Petříček. O tomto muži víme dvě věci. Pochází z pražské buňky ČSSD a stejně jako jeho mistr Poche, kterého už deset let následuje v jeho politické kariéře od dozorčích rad v pražských firmách po asistentování v Evropském parlamentu, pod taktovkou Pocheho se proasistentoval až na pozici kandidáta na ministra zahraničí a svému guru Pochemu zůstává zcela věrný. Situace na Ministerstvu zahraničí tak možná bude už velmi brzo připomínat vystoupení břichomluvce s loutkou. Oficiálně bude mluvit zmenšená Pocheho verze, loutka Petříček, reálně ho bude zezadu ovládat mistr loutkař Poche, který bude určovat politickou agendu a dělat veškerá rozhodnutí.

Kromě ovládaného ministra zahraničí nejspíše pod taktovkou ČSSD v Černínském paláci brzo vůbec nikdo nezbude. V tomto okamžiku zůstaly neobsazeny dva klíčové posty odborných náměstků. Že Jakub Dürr odchází na stálé zastoupení do Bruselu a Ivo Šrámek do OBSE ve Vídni, se vědělo hodně dlouho dopředu. Proto byla včas vyhlášena výběrová řízení, údajně byli dokonce vybráni i velmi kvalitní kandidáti. Nicméně tato výběrová řízení byla z nějakých důvodů zrušena. A víte, kdo ta výběrová řízení zrušil, pane nepřítomný ministře? Byl jste to vy. A ptám se proč. Že by kandidáti byli příliš kompetentní (upozornění na čas) nebo málo loajální? A vůči komu? Současná situace je (prosím, dokončete větu) naprosto neudržitelná. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Než vystoupí další poslanci se svou interpelací, máme tady omluvenku. Omlouvá se nám paní poslankyně Válková mezi 14.30 a 18.00 hodin z pracovních důvodů.

Nyní prosím pana poslance Feriho , který bude interpelovat ve věci posilování aktivních záloh. Připraví se paní poslankyně Kovářová.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane nepřítomný ministře, dovolte mi vám adresovat dotaz od občana, a sice jak se daří naplňovat závazek posilování aktivních záloh a jaká je koncepce jejich budování a fungování. Prosím o odpověď jak v souladu s jednacím řádem, tak do datové schránky. A všechna data, která mi v této věci poskytnete, bych poprosil ve strojově čitelném formátu. Předem velmi děkuji za vyřízení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Pan ministr vám odpoví do 30 dnů písemně.

Prosím paní poslankyni Kovářovou, která bude interpelovat ve věci zákona o sociálním bydlení paní ministryni Maláčovou. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, vím, že se jedná tak trochu o zděděný pomníček po předchozí ministryni práce a sociálních věcí a možná i trochu starší, ale dovolte mi, abych se vás zeptala, jaké plánujete další kroky v agendě sociálního bydlení. Dle mých informací bylo totiž upuštěno od přípravy nového zákona o sociálním bydlení, přestože závazek k jeho přijetí je obsažen v programovém prohlášení vlády.

Vážená paní ministryně, jaké budou vaše budoucí kroky v oblasti sociálního bydlení? Pokud skutečně vláda nepůjde legislativní cestou, jaká opatření a v jakém časovém horizontu plánujete provést? A dovolte mi ještě jednu otázku stran vašeho rezortu. Jsou ještě nějaké další součásti programového prohlášení, které byly, jak se alespoň zdá, překonány vývojem, jak je tomu v případě zákona o sociálním bydlení? Které to jsou? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Prosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážené paní poslankyně, co se týká výroku pana premiéra, že zákon o sociálním bydlení nebude, tak v tuto chvíli s tímto výrokem lze souhlasit, ale v trochu jiném kontextu, než bývá uváděno.

V dnešní době situace kolem bydlení je velmi kritická, myslím si, že se na tom všichni shodneme. Dnes najít velmi slušné bydlení za rozumnou cenu mají problém téměř všichni. Máme nedostatek bytů pro mladé rodiny s dětmi, pro seniory, pro zdravotně postižené, vyloučené lokality mají celou řadu problémů, které je trápí zase z jiného pohledu, to znamená, že potřebují pomoci s těmi zdevastovanými byty a ubytovnami. Prahu zase trápí Airbnb.

Proto se domníváme v sociální demokracii, že zákon o sociálním bydlení, čistě takto pojatý zákon, už je překonaný, a co Česká republika potřebuje, tak je nějakým způsobem uchopit otázku bydlení, jeho dostupnosti a kvality komplexně. Proto budeme usilovat o zákon o dostupném bydlení, nebo zákon o bydlení - ten název je vlastně podřadný, ale jde o to zajistit právní rámec pro tuto celou problematiku.

Jak jistě víte, tak bydlení je v kompetenci Ministerstva pro místní rozvoj a to ministerstvo v tuto chvíli připravuje koncepci, nebo strategii bydlení. A jakmile to bude hotové, máme informaci a vedli jsme o tom několikrát diskusi na vládě, jakmile toto bude hotové, mělo by to být v řádu týdnů, tak poté začneme vést ty diskuse. Sociální demokracie a já samozřejmě jako ministryně práce a sociálních věcí budu prosazovat právě ten právní rámec pro celou problematiku bydlení, tak aby veškeré tyto oblasti, které jsem pojmenovala, našly v dohledné době nějaké řešení.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a paní poslankyně má zájem o doplňující otázku, tak prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, paní ministryně. Jsem ráda, že vývoj dal za pravdu těm, kteří říkali, že je potřeba zohledňovat všechny kategorie občanů, kteří mají problém s bydlením. Já bych se chtěla zeptat, zda v rámci zákona o dostupném bydlení, nebo jak chcete, bude tedy součást, budou i sociální byty a zda Ministerstvo práce a sociálních věcí bude spolupracovat s Ministerstvem pro místní rozvoj. Protože si myslíme, že sociální práce pro ty sociálně potřebné, pokud jim poskytnete sociální bydlení, je velmi nutná a bez toho to není možné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Paní ministryně má zájem o doplňující odpověď, tak prosím.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji za ten doplňující dotaz, je to přesně tak. My budeme vlastně usilovat o to, aby problematika sociálního bydlení byla jedna z mnoha podkategorií toho zákona o bydlení, nebo právního rámce o bydlení. A je to přesně, jak zmiňujete, Ministerstvo práce a sociálních věcí vždycky bude usilovat o to, aby celá ta záležitost byla řešena komplexně. To znamená, že nejde jenom o zajištění bydlení jako takového, ale musí se na to navázat sociální práce a také systém dávek, tak aby celý ten systém byl propojený a fungoval. Takže to je přesně ten směr, kterým se chceme ubírat.

Ale není to jenom o určité skupině obyvatelstva, jak jsem říkala. Dnes má problém s bydlením i střední třída. Bavíme se tu o rodinách s malými dětmi, o seniorech, zdravotně postižených, matkách samoživitelkách atd. Takže potřebujeme začít stavět, s tím se ztotožňuji a souhlasím s tím, a sociální demokracie to vítá, ale zároveň potřebujeme nějaký jasný vývoj. Ty oblasti, které jsou problematické, tam je potřeba meziresortní spolupráce. A nemyslím si, že to je jenom Ministerstvo práce a sociálních věcí, ale je to třeba i Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo vnitra atd.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Posuneme se k další interpelaci, kdy bude opět paní poslankyně Kovářová interpelovat pana ministra Hamáčka ve věci manipulace s hlasy ve volbách. Připraví se pan poslanec Feri.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, uznávám, že název mé interpelace zní dost hrozně. Není ale z mé hlavy, je převzatý z článku na Novinkách, kde se hovoří o komunálních volbách jako o volbách, které jsou s ohledem na možnost manipulace prý nejrizikovější. Sdílíte tuto nedůvěru, pane ministře? A co udělá váš úřad pro to, aby se nebezpečí minimalizovalo? Jaké kroky jste již učinili a jaké plánujete do budoucna? Patří mezi zvažovaná opatření také konání voleb v jednom dni? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Pan ministr vám odpoví do 30 dnů písemně.

Nyní prosím pana poslance Feriho, který bude interpelovat ve věci stavu českých sirotků paní ministryni Maláčovou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní přítomná ministryně, děkuji, že jste přítomna, velmi si toho vážím. Není to zvykem.

Dovolte mi, abych vám položil dotaz od paní Marie Freibergové, která se ptá, jaká je situace s českými sirotky, resp. kolik dětí v procentech v dětských domovech je volných k adopci. Samozřejmě to souvisí s tou proběhlou debatou, která už na půdě Sněmovny byla ukončena, ale pojďme směřovat celou věc právě tam, kam ji směřuje pan předseda vlády, tzn. zabývat se a více akcentovat tu situaci, řešení problému situace českých sirotků. Jestli v závislosti nebo v reakci na slova pana premiéra přijala vláda nebo jste na ministerstvu podnikli nějaké další kroky, které zlepší situaci českých sirotků.

Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji a prosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za ten dotaz. Co se týká těch aktuálních statistik, tak pro vaši informaci, ke konci roku 2017, což je to nejaktuálnější číslo, bylo v České republice vypláceno 38 522 sirotčích důchodů, z toho 37 956 bylo jednostranných sirotků a 566 oboustranných. Pokud se však ptáte na to, kolik dětí máme v ústavní péči, předpokládám, že ten dotaz směřoval tímto směrem, tak bych nejdříve chtěla říct, co znamená pojem právně volné děti, abychom to nějakým způsobem rozklíčovali.

Právně volné děti jsou buď ty, u kterých rodiče udělili souhlas k osvojení nebo soud rozhodl o tom, že není třeba souhlasu rodičů k osvojení, je to zejména z důvodu nezájmu rodičů o to dítě. Třetí důvod bývá, že rodiče již nežijí, to jsou pak ti oboustranní sirotci, nebo z velké části, a čtvrtý důvod: rodiče jsou neznámí, například u dětí odložených do babyboxů.

Když se podíváme na ty aktuální statistiky, tak právně volných dětí máme v současné době 600 až 700. Proč to říkám tak vágně? Je to z toho důvodu, že tyto děti jsou zařazeny v evidenci krajských úřadů a neexistuje žádná centrální evidence, která by se zabývala vzhledem k tomu, jak máme ty kompetence nastaveny, tím celkovým počtem. Celkově však máme zhruba 8 tisíc dětí v ústavních zařízeních, tzn. včetně těch právně nevolných. Takže jak jsem zmiňovala, zhruba 700 právně volných a zbytek z těch 8 tisíc jsou právně nevolní, to znamená, že se ti rodiče nemohou nebo nechtějí starat o ty děti.

Ráda bych ještě v té souvislosti, protože to číslo je poměrně vysoké, těch 700 dětí, tak k tomu bych chtěla říct, jen pro vaši informaci, že v minulém roce bylo osvojeno 393 dětí v České republice, a to zejména ve věkové kategorii do dvou let, a 614 dětí bylo umístěno do dlouhodobé péče pěstounů. V té souvislosti je potřeba říct, že dnes máme stále volných 48 přechodných pěstounů, ostatních zhruba 680 pozic je obsazeno, které je potřeba, a kapacita ZDVOPů, to jsou ta zařízení, která mají rychle reagovat na umístění dětí, tak tam máme volnou kapacitu zhruba 30 % z celkové kapacity 918 lůžek.

Ráda bych taky v téhle souvislosti řekla, že je potřeba si uvědomit, že vlastně v českém kontextu je důležité, nebo ti rodiče, kteří, nebo rodiny, které žádají o adopce, velmi silně kladou důraz na nízký věk dětí. To je důležité. Takže čím starší dítě, tak tím menší zájem o to dítě. Další komplikací, když to tak nazvu, je zdravotní stav těch dětí. Takže to je další faktor, který rozhoduje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku, tak prosím.

 

Poslanec Dominik Feri: Velmi děkuji za odpověď a využiji, když jsme otevřeli to téma, příležitosti, abych se vás zeptal, jak hodnotíte nebo jak nahlížíte na komentáře některých českých politiků, které se týkají pěstounů. To znamená, jestli se z vašeho pohledu jedná tak jako z toho pohledu jejich o jakýsi byznys, o výnosné řemeslo, řekněme takové lehkoživné, anebo jestli je to dle vás záslužná práce, která si zaslouží podporu. A případně, jestli tento názor sdílí vaše strana a jestli tento názor sdílí vláda. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím paní ministryni o doplňující odpověď.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Tak samozřejmě pěstounství, tzn. institut, který pomáhá dětem, které neměly v životě tolik štěstí, dostat se zpět do nějakého normálního rodinného života, který je pravděpodobně pro nás všechny naprosto klíčový, z ústavního zařízení, tak je to velmi záslužná činnost, velmi důležitá. Asi víte, že v těchto týdnech probíhají tzv. týdny pěstounství. Ministerstvo práce a sociálních věcí k této problematice pořádá celou řadu osvětových a informačních akcí, tak aby se celá síť pěstounství jako taková zkvalitňovala a docházelo k jejímu zlepšování. Takže já to vnímám jako klíčovou záležitost, velmi důležitou. A pokud se ptáte ještě na můj názor, co se týká transformace, tak já se domnívám, že děti, zejména ty malé děti, by se neměly nacházet v ústavní péči. Tím pádem opravdu podporuji tu síť pěstounské péče.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji a prosím pana poslance Feriho s další interpelací, tentokrát ve věci zaměstnanců ve zdravotnictví, na pana ministra Vojtěcha.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, také vám, stejně jako paní ministryni, náleží pochvala za přítomnost. Opravdu velmi děkuji. A dovolte mi na vás směřovat dotaz od paní Kateřiny. Ona si nepřála, abych sděloval příjmení, protože pracuje ve zdravotnictví: Proč ministr zdravotnictví neřeší krizi ve zdravotnictví motivováním stávajících zaměstnanců, aby v sektoru zůstali, a proč se nenabírají noví medici? Vždyť to je absurdní a nesystémové řešení. Navíc i ty mladé budeme muset v nemocnicích doškolit, ale když všichni zdrhnou, tak se s tím nebude dát vůbec nic dělat.

Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. Prosím pana ministra o odpověď. A než mu dám slovo, tak přečtu omluvenku. Pan poslanec Richter se nám omlouvá do 16 hodin z pracovních důvodů. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, děkuji za ten dotaz, ale nemohu s ním souhlasit. Já si myslím, že my musíme řešit obě věci. Samozřejmě motivovat současné lékaře a samozřejmě absolventy, aby šli do českého zdravotnictví, ale zároveň musíme vidět do budoucna. A ta situace bohužel je taková - a na to existují data, my jsme si na to dělali velmi hluboké analýzy na základě demografického vývoje a lékařské populace -, že se současným počtem absolventů lékařských fakult nejsme do budoucna schopni, byť by všichni šli do zdravotnictví, zajistit udržitelnost českého zdravotnictví, protože lékařská populace stárne a ten počet absolventů, který nyní máme, není schopen ji nahradit. To znamená, lékaře, tak jak budou stárnout a budou odcházet do důchodu, nejsme schopni se současným počtem absolventů zkrátka nahradit. A to je ten základní problém.

Jasně, my musíme řešit i ty, kteří teď absolvují nebo jsou v českém zdravotnictví. Proto já jsem mimo jiné navrhl to, aby se v příštím roce, pokud jde o platy, přidalo zejména mladým lékařům, zejména začínajícím lékařům tak, abychom je motivovali. Ti mají vlastně v rámci lékařů nejvyšší plánovaný nárůst platů, samozřejmě i sestry atd., ale teď se bavíme o lékařích. Ale jak říkám, zároveň musíme navýšit kapacity lékařských fakult, protože ten současný počet absolventů nestačí. Prostě nebude stačit.

Bohužel my to řešíme teď ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, řekl bych, za pět minut dvanáct, možná ve dvanáct, možná i pět minut po dvanácté. Ten plán je takový, jak byl schválen, je to jedenáctiletý akční plán na podporu lékařských fakult, kdy fakulty dostaly vlastně v tomto akademickém roce už 135 mil. navíc, aby se mohly připravit, od příštího roku budou dostávat každý rok zhruba 700 mil., celkově asi 7 mld. korun, aby mohly navýšit onu kapacitu o 15 %. Ale je jasné, že než ten lékař vyjde, tak to samozřejmě bude trvat, pokud vyjde samozřejmě po tom pregraduálním studiu, šest let, po studiu medicíny. Ale samozřejmě než ten lékař bude hotový, tak to trvá ještě dalších pět šest let. Takže je jasné, že to opatření, které my teď děláme, bude mít dopad právě za těch deset jedenáct let.

Je velká škoda, že se tady v minulosti nikdo nad tím nezamyslel, že se nikdo nepodíval na ta data, jak lékaři stárnou. A bohužel stárnou, stejně jako stárne celá populace. My máme, pokud jde např. o praktické lékaře pro děti a dorost, skutečně suverénně nejstarší odbornost. Je to někde kolem 59 let průměr. Praktický lékař pro děti a dorost v průměru má 59 let, což je samozřejmě obrovsky vysoký věk. A je to ohrožení pro budoucnost. Pokud s tím chceme něco dělat, tak zkrátka potřebujeme navýšit peníze, potřebujeme navýšit počet studentů.

A samozřejmě potřebujeme - a to je druhá část toho akčního plánu - zaplatit i ty, kteří ty budoucí lékaře učí. Protože když se podíváte na platy těch, kteří učí dneska na lékařských fakultách, tak jsou zhruba poloviční, možná ani ne, oproti tomu, pokud ten lékař je v klinické praxi. Dneska máme průměrný plat lékaře někde kolem 72 tis. korun měsíčně. Ti lékaři, kteří učí, mají někde... 30 tis. možná? To je samozřejmě obrovský nepoměr. Takže to je jasné, že to je další problém a další ohrožení, že musíme zaplatit i lékaře tak, aby chtěli učit na lékařských fakultách a mohli právě vzdělávat budoucí lékaře.

Takže myslím si, že ten dotaz - já ho samozřejmě respektuji - není úplně kladen s hlubokou znalostí věci. Zkrátka potřebujeme podpořit lékařské fakulty, potřebujeme navýšit kapacitu, potřebujeme zaplatit učitele tak, abychom do budoucna lékaře v českém zdravotnictví měli. A samozřejmě musíme řešit další věci, ať už je to finanční ohodnocení, to je jasné, musíme se podívat na systém postgraduálního vzdělávání, kdy my v současné době vlastně finalizujeme nové vzdělávací programy, které např. budou směřovat k tomu, že mladý lékař bude moci vykonávat praxi na úrovni okresní nemocnice, že nebude nucen chodit do fakultní nemocnice (předsedající upozorňuje na čas), což je taky velmi důležité. Takže snažíme se dělat maximum pro to, abychom lékaře v budoucnu měli. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pan poslanec nemá zájem o doplňující otázku, takže prosím paní poslankyni Kovářovou, která bude interpelovat ve věci schodku státního rozpočtu paní ministryni Schillerovou. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, včera na základě jednání vlády byl zveřejněn na tiskovém brífinku deficit státního rozpočtu na rok 2019 ve výši 40 mld. korun, a to v době, kdy je ekonomika takřka na vrcholu, a dále plán investic ve výši 122 mld. To je samo o sobě zajímavé. Ale co mě zaujalo - a myslím i řadu starostů a starostek, jak to vidím i ze své korespondence - přiznám se, snad úplně nejvíc, je vaše zmínka z tiskové konference, kdy jste uvedla, že nebýt nedávného zvýšení příspěvků pro obce, tak by byl rozpočet takřka vyrovnaný. Čili pokud tomu rozumím dobře, ty zlé obce vám kazí ten pěkný rozpočet.

A já si tedy s veškerou povinnou úctou náležející vašemu úřadu, paní ministryně, myslím, že je to pěkná hloupost. Nemyslíte, že by stálo za to se samosprávám, které na rozdíl od státu dovedou hospodařit dobře, a čísla to jednoznačně dokazují, když ne se omluvit, tak alespoň to uvést na pravou míru? Nezlobte se, ale z úst představitelky státu, který v době nebývalé prosperity musí hospodařit s takovým schodkem, je podobný výrok na adresu obcí nepřijatelný. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Prosím paní ministryni o odpověď. Než dorazí k pultíku, tak přečtu omluvenku. Omlouvá se nám paní poslankyně Šafránková od 15.20 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní poslankyně, dámy a pánové, já rozumím, že je před komunálními volbami, rozumím, že je potřeba vyvolávat války, kde nejsou, z úst opoziční poslankyně, nicméně já to uvedu na pravou míru a uvedu, jak jsem svá slova mínila. V žádném případě tedy nesouhlasím s jejich takovýmto překrucováním. Poslechněte si z monitoringu celou řadu mých dalších výroků, kde o rozpočtovém určení daní a vůbec o tomto vztahu státního rozpočtu a rozpočtu municipalit mluvím.

Takže nejdřív trochu obecně. Návrh státního rozpočtu byl sestaven v plném souladu s fiskálním pravidlem, který zohledňuje střednědobý rozpočtový cíl. Máme zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a ten implikuje zodpovědné hospodaření veřejných financí. Vyplývá z evropské legislativy a je jím úroveň strukturálního salda, tedy salda očištěného od vlivu ekonomického cyklu, které by nemělo být méně než minus 1 %. Pro vaši informaci, za letošní rok je to 1,1 %, příští rok plánujeme asi 1 %. Čili odhadujeme, že by saldo veřejných financí mohlo v letošním roce dosáhnout podobné hodnoty jako v roce 2017, tedy přebytku 1,6 % HDP.

Pro rok 2019 pak predikujeme pokles tohoto přebytku na 1 % HDP a podobný vývoj by mělo zaznamenat i strukturální saldo, které by ze současného zhruba jedno procenta od příštího roku se mohlo pohybovat blíže k vyrovnané hodnotě. Střednědobý rozpočtový cíl je tedy nadále dodržován. Adekvátně se bude vyvíjet i zadlužení veřejných financí. V letošním roce očekáváme dluh 33 % HDP, přičemž příští rok by měl klesnout pod 32 % HDP.

Já jsem opakovala několikrát a budu to opakovat samozřejmě tady, jakmile zahájíme jednání o rozpočtu, jaké jsou zásadní položky státního rozpočtu na výdajové straně. Jsou to zejména vyšší výdaje na důchody - rekordní nárůst o více než 900 korun na důchodce, investice meziročně plus 32,1 mld. korun z národních zdrojů, v kapitole MŠMT plus 28,6 mld., obrana plus 7,8 mld., sport plus 2 mld., vysoké školy plus 2 mld., věda a výzkum plus 1,2 mld. Samozřejmě že navzdory plánovanému deficitu budeme usilovat o vyrovnaný rozpočet, ale ne za každou cenu.

Prioritou tedy hospodářské politiky musí být promyšlené investice, které se vrátí mnohonásobně v budoucnosti, dopravní infrastruktura, výzkum, technologie, podpora zahraničních investic. A samozřejmě počítáme v tom naplánovaném rozpočtu i s navýšením počtu učitelů vzhledem k narůstajícímu počtu žáků, posilujeme výdaje na bezpečnost státu jak v rezortu Ministerstva vnitra, tak v rezortu Ministerstva obrany, které zahrnují mj. výdaje na rostoucí počty vojáků.

A teď k rozpočtům municipalit. V posledních letech opakovaně dochází k navyšování daňových příjmů územních samosprávných celků, mimo jiné díky růstu jejich podílu z tzv. rozpočtového určení daní. Celkové daňové příjmy vzrostly mezi roky 2015-2018 u obcí o 32,1 %, tj. 56,3 mld. korun, u krajů o 38,7 %, tj. 19,7 mld. korun. Pro rok 2019 se očekává navýšení celkových daňových příjmů obcí o 6,3 %, tj. o 14,6 mld. korun, krajů o 7,1 %, tj. o 5 mld. korun. Kromě toho státní rozpočet počítá s vysokým navýšením příspěvku obcí a krajů na výkon přenesené působnosti o celých 10 %, tj. více než 1 mld.

Já jsem opakovaně řekla - před chvílí jsem natáčela Týden v politice, byla jsem tento týden několikrát v různých médiích, je to dohledatelné v monitoringu - řekla jsem, že hospodaříme v jedné společné domácnosti veřejných financí, kam patří státní rozpočty, rozpočty krajů, měst a obcí, veřejných fondů, veřejných financí. Tyto veřejné finance, tato společná domácnost, chcete-li, pomůžeme si výrazem, který je nám blízký (upozornění na čas), hospodaří s přebytkem. A řekla jsem, že se zvedl RUD v loňském roce a že jsem za to ráda, že jsem ráda, že rozpočty měst a obcí narůstají (Prosím, dokončete větu!) - dokončuji větu -, protože ony nejlépe vědí, jak s tím hospodařit. Takže prosím, nepodsouvejte mi slova, která souvisela pouze s číselným vyjádřením a vyjádřením těchto celkových rozpočtů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní poslankyni o doplňující otázku.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji tedy za odpověď, ale dovolte mi poznamenat, že začít odpověď, že před komunálními volbami zkrátka a dobře z úst opoziční poslankyně se vyvolávají války, prostě to není dobré.

Řekla jste, že jsme ve společné domácnosti. Ano, tak tady máme dva subjekty. Na jedné straně města a obce a na druhé straně tady máme stát. Stát hospodaří s deficitem 40 mld. v době růstu, obce myslí na udržitelný rozvoj, myslí dlouhodobě dopředu, spoří si na dotace, spoří si na větší investice, nemohou si brát tak vysoké úvěry, protože by na ně mohla dopadnout rozpočtová odpovědnost, a v tomto duchu myslím, že obce hospodaří.

Na to, na co jsem se vás ptala, tak to skutečně zaznělo a mám to i z monitoringu, že to je jeden z důvodů, proč je tak vysoký deficit, a to jenom opakuji a vyhrazuji se proti tomu (upozornění na čas), co jste uvedla. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Paní ministryně bude chtít doplňující odpověď? Nebude. Dobře.

Pokročíme dál. Pan poslanec Feri bude interpelovat pana ministra Hamáčka ve věci Tibora Gašpara. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Dominik Feri: Velmi děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane nepřítomný ministře, dovolte mi, abych vám položil dotaz od občana. Jakou funkci ve vašem týmu poradců vykonává pan Tibor Gašpar a co vás vedlo k jeho jmenování? Ještě pro rozšíření toho dotazu mi dovolte využít poslední část otevřeného dopisu Transparency International: Ve světle těchto okolností bychom vás rádi vyzvali k důkladnému vysvětlení, proč jste ke spolupráci oslovil právě pana Gašpara, proti jehož setrvání ve slovenském úřadě demonstrovaly desetitisíce lidí. Jaké důvody vás vedly k tomu, že jste svého poradce nevybral z řady kvalitních policistů a bezpečnostních expertů se zkušenostmi a znalostmi fungování českého i mezinárodního policejního prostředí a současně nezatížených tolika kontroverzemi? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Pan ministr vám odpoví písemně do 30 dnů a já prosím paní poslankyni Kovářovou, aby interpelovala pana ministra Vojtěcha ve věci nedostatku lékařů na venkově. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, dovolte mi, abych navázala na květnovou interpelaci na vás, a to je problém lékařů na venkově, který je všeobecně znám a zajisté jste o něm podrobně informován.

Vážený pane ministře, ráda bych se vás zeptala, zda váš tlak na zdravotní pojišťovny již přinesl nějaké nové výsledky. Jaké máte poznatky o čerpání dotačních programů pro praktické lékaře a stomatology? Jaký je zájem o tyto dotace? Dle příslibu v odpovědi na moji minulou interpelaci, k jakému finančnímu navýšení pro lékařské fakulty došlo od září, resp. začínajícího akademického roku? Děkuji za odpověď.

A závěrem bych poprosila prostřednictvím pana předsedajícího, aby na mě kolegové z ANO nepokřikovali. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové. Vážená paní poslankyně, děkuji za dotaz. Situace samozřejmě stále je velmi aktuální, bezesporu se tomu věnujeme stále aktivně se zdravotními pojišťovnami, byť bohužel někdy z objektivních důvodů zkrátka není možné vůbec lékaře do některých oblastí dostat, pokud je nechceme vzít do želez a dovézt je tam. Ale snažíme se skutečně motivovat, například v případech, že proběhnou výběrová řízení, která se konají na uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou a jsou neúspěšná, tak pojišťovna motivuje lékaře až 30% navýšením úhrad oproti běžnému stavu, což je velmi výrazné. Stále platí to, že jedou tedy dva dotační programy, jak pro praktické lékaře, tak pro zubaře, které jsme připravili nedávno a rozjeli. Když se dívám na ta data, tak je to zhruba, řekl bych, kolem 20 praktických lékařů pro děti a dorost, kterým doposud ta dotace byla poskytnuta. Dívám se tady na ta místa - Jeseník, Vyškov, Městec Králové, Frýdek-Místek, Černovice, Orlová, Karviná, Chomutov, Soběslav, Kolín, Telč.

Zdá se, že nějaký zájem o tyto dotace je. Pokud jde o zubaře, tam jsme to rozjeli nedávno, jak víte. Už jsme přidělili tři dotace. Bylo to Ústí-Střekov, Cheb a třetí si nevzpomínám. Horní Cerekev. A pokud mám informace, aktuálně jsou připraveny další dvě dotace na schválení, což bych řekl, že pět dotací od května, kdy jsme ten program spustili, přece jenom nějaký čas jsme museli, museli se o tom lékaři dozvědět, tak není úplně malé číslo a vede to k tomu, že lékař může, nebo se předpokládá, že bude mít minimálně 1 500 lidí v kartotéce pacientů, takže poměrně velké množství pacientů získá svého zubního lékaře.

Samozřejmě ta situace není ideální, asi bychom si lhali, pokud bychom řekli, že ano, ale jak říkám, není úplně jednoduché do některých oblastí lékaře dostat. Můžeme motivovat finančně, máme tyto dotace, máme možnost, nebo zdravotní pojišťovny, navýšit poměrně výrazně úhrady za zdravotní péči.

Pokud jde o lékařské fakulty, tam jak jsem už odpovídal panu poslanci Ferimu, to se stalo, tento slib jsme splnili. Od září lékařské fakulty dostaly 135 mil. navíc, které už by měly mít, a vláda schválila před nedávnem akční plán na podporu lékařských fakult, jedenáctiletý, kde od příštího roku už je počítáno i ve státním rozpočtu s tím, že fakulty budou každý rok dostávat zhruba 700 mil. Kč. Jsou tam jasné podmínky stanoveny, které bude kontrolovat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které ty peníze vyplácí fakultám. Musí navýšit počet absolventů. Budeme sledovat úspěšnost absolventů samozřejmě, aby se nestalo to, že oni ty uchazeče naberou, a pak je třeba budou vyhazovat, tak to budeme samozřejmě sledovat. Pokud by se to tak stávalo, tak ty peníze navíc nedostanou, plus samozřejmě jak jsem o tom hovořil, ty peníze půjdou i na platy lékařů, tak abychom měli učitele, kteří ty lékaře budou učit.

Snažíme se několik těchto kroků, poměrně výrazných, akcentovat a uskutečnit a uvidíme. Doufám, že to bude mít efekt. My tomu věříme, že to ten efekt mít bude, ale jak říkám, pokud jsou zkrátka oblasti, kam lékař nechce v tuto chvíli jít, tak pak je jediná možnost, a to je samozřejmě projekt Ukrajina, nebo snažit se motivovat lékaře, který je ze zahraničí, kde ta ochota třeba u těchto lékařů je někdy větší. Ale to je samozřejmě otázka toho, že ti lékaři musí splnit aprobační zkoušku, kterou teď také měníme, tak aby byla akceptovatelnější, resp. byla ne jednodušší, ale byla větší možnost, aby tu zkoušku udělali. Rozdělujeme tedy na dvě části s tím že pokud jednu zkoušku z těch čtyř neudělá, tak se mu ostatní započítají do dalšího pokusu. (Předsedající upozorňuje na čas.) To jsou všechno opatření, která děláme, a doufám, že budou mít efekt.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím, paní poslankyně, o doplňující otázku.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Pane ministře, moc děkuji za vaši odpověď. A možná bych jenom doplnila otázku, o čem jste hovořil nakonec, a to o místech, kam lékaři nechtějí jít. V této souvislosti bych se vás ráda zeptala na váš názor na povinnou praxi absolventů lékařských fakult po ukončení jejich studia právě v místě nedostatku lékařů, resp. které jim určí Ministerstvo zdravotnictví. Vím, že by to mohlo vzbuzovat vášně, protože tzv. umístěnky z dob komunismu skutečně pro někoho znamenaly velké příkoří. Tolik můj dotaz. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Prosím pana ministra o doplňující odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. To je samozřejmě poměrně kontroverzní otázka, abychom určovali někomu, že musí někde žít. Protože ono to není o tom, že tam ten člověk pracuje, to je jedna část, ale on tam musí žít, musí tam mít rodinu atd. Teď je otázka, jestli skutečně toto chceme, abychom řekli: tady budeš žít se svou rodinou a nemáš možnost na výběr. Nevím, asi by to vyvolalo vášně u mladých lékařů. Je otázka, jestli by to nevedlo spíše k tomu, že by byli motivováni třeba odejít do zahraničí.

Ona ta otázka nedostatku lékařů v odlehlých oblastech je velmi komplexní a není to jenom o penězích, je to samozřejmě o obcích, které se samozřejmě také snaží, aby nabídly infrastrukturu, nabídly bydlení, nabídly práci pro manželku nebo manžela. Samozřejmě školku atd. Mladí lidé potřebují zázemí a je jasné, že dneska je svět asi takový, že mladí lidé spíše tendují k tomu, aby žili v nějakém větším centru, kde mají vyžití, kde mají prostor na trávení volného času atd. Dnes žijeme v době principu work-life balance, což je jasné. Dokonce i Evropská unie toto prosazuje. Dneska nikdo nechce už jenom pracovat, chtějí si užívat života, a je to asi nějaký sociologický trend a velmi těžko se to mění pouze penězi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za odpověď a posuneme se k další interpelaci. Bude interpelovat pan poslanec Feri nepřítomného ministra Hamáčka ve věci korespondenční volby. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane nepřítomný ministře, dovolte mi, abych vám položil dotaz od občana Jaroslava Tkáče, který se vás ptá, kdy budou elektronické a korespondenční volby. Já si dovolím ten dotaz mírně rozšířit a konkretizovat, a sice jestli vaše ministerstvo před vaším nástupem vstoupilo do jednání s estonskou stranou, s představiteli estonské vlády, případně s představiteli estonských správních orgánů stran elektronických voleb, případně jestli do takových jednání vstoupí. To je k elektronickým volbám.

A dále, co se korespondenčních voleb týče, tak jaké je vaše stanovisko, samozřejmě vládní stanovisko ke sněmovnímu tisku 217 znám, ale jaké je stanovisko např. vašich legislativců, jestli je možné, aby byl tento sněmovní tisk vhodným nosičem pro implementaci korespondenčních voleb. Vláda k tomu dala neutrální stanovisko, tudíž by se s tím určitě nějakým způsobem pracovat dalo. Jestli vaše ministerstvo v případných legislativních úpravách sehraje náležitou roli. Nemusím jistě vysvětlovat přínos korespondenčních voleb a ulehčení statisícům Čechů v zahraničí, kteří by chtěli volit, ale nevolí právě z důvodu toho, že jejich bydliště je stovky či tisíce kilometrů vzdáleno od nějakého zastupitelského úřadu, od ambasády nebo generálního konzulátu. Výhody jsou všeobecně známy a věřím, že tato věc nebude mít politický rozměr ve smyslu politikaření, ale že to bude věc řešená věcně, protože to opravdu může pomoci statisícům lidí v zahraničí.

Velmi děkuji za odpověď a poprosím odpověď i do mé datové schránky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr vám odpoví písemně do 30 dnů. Nyní prosím paní poslankyni Kovářovou, která bude interpelovat ve věci vysokorychlostního internetu na venkově. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, vysokorychlostní internet je stěžejní téma v otázce rozvoje venkova. Na tom se, aspoň doufám, shodneme. Předchozí vlády se podle toho nechovaly. Těch 14 mld., které Česká republika mohla na jeho rozšíření vyčerpat, nám téměř proteklo mezi prsty. Část těchto prostředků už byla přesunuta jinam. A já se chci zeptat vás, jaký je aktuální stav v této oblasti, co chcete udělat pro to, aby došlo k rozšíření vysokorychlostního internetu na venkově, a také kdy to bude možné udělat. Byla bych moc ráda, kdyby platilo thatcherovské: Chcete-li v politice, aby bylo něco řečeno, uložte to muži. Chcete-li, aby bylo něco uděláno, uložte to ženě. Bohužel musím říct, že vaši předchůdci v úřadě spíše mluvili, než konali. Dá se to napravit a já v tomto případě spoléhám na vás.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní ministryni Novákovou o její odpověď na interpelaci.

 

Ministryně průmyslu a obchodu ČR Marta Nováková Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, páni poslanci a poslankyně. K vašemu dotazu bych ráda uvedla, že MPO vnímá problematiku vysokorychlostního internetu velmi vážně. Vážím si toho, že jste ve mě vložila důvěru, že žena bude ta, která situaci s vysokorychlostním internetem možná zlepší. Já bych jenom chtěla říct k tomu asi tolik, že máme dneska rok 2018, a těch 14 miliard korun, které byly alokovány na vysokorychlostní internet, a ta alokace byla udělána na základě analýz v roce 2010 až 2012, kdy byla poměrně velká krize v celé Evropě nepomíjeje ČR, tak se ukázalo, že převyšuje těch 14 miliard reálnou absorpční kapacitu navíc při zachování pravidel veřejné podpory, která vlastně je zároveň také jedním z důvodů, proč se ty peníze velmi obtížně čerpají.

V současné době, tedy na přelomu listopad-prosinec, předpokládám, že se připravuje druhá výzva, která bude směřovat na území pokrývající 84 tisíc obytných budov, kam dneska soukromí investoři připojení neposkytují, pro ně to zatím není v plánu ani do konce roku 2019. To jsou necelá čtyři procenta z celkového počtu obytných budov v ČR. Pro podporu těchto projektů MPO plánuje v současné době uvolnit jednu miliardu. Pakliže by se ukázalo, že je absorpční kapacita vyšší, tak uvolníme prostředky další. Tu výzvu zároveň plánujeme, aby byla vstřícnější k předpokládaným žadatelům, a to jak z pohledu tedy především ukazatelů, které umožňují žadatelům k té výzvě přistoupit. MPO dále rozvíjí program expanze, což jsou vlastně finanční nástroje pro podporu vysokorychlostních sítí. A tady na základě výzvy, která byla učiněna, už probíhají konkrétní konzultace s konkrétními zájemci o tuto podporu.

Další novou výzvou, kterou plánujeme, je tvorba takzvaných digitálních technických map. Tam by mělo dojít k tomu, že vlastně zmapujeme současné technologické sítě, které již mají postaveny především státní firmy nebo firmy se státní účastí, jako je ČEPS nebo ČEZ nebo ČD-Telematika, a i soukromé subjekty, abychom mohli identifikovat, jaký je vlastně reálný stav veškerých sítí vysokorychlostních nebo kde je předpoklad pro vysokorychlostní sítě. Chtěli bychom se bavit o skutečně vysokorychlostních sítích minimálně 100 megabitů. Digitální mapa, digitální technická mapa, která takto vznikne, zároveň umožní to, čemu říkáme poslední míle, to znamená vytvoření předpokladu pro dobudování až do domácností nebo do konkrétních institutů, a vlastně na to připravujeme další výzvy, které by měly vést k tomu, že ta poslední míle bude tedy dokonána.

Kromě toho se vlastně vytvořila řada legislativních opatření, například přijetím zákona ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí, který je platný od června. Schválením novely stavebního zákona se zároveň může urychlit i tato výstavba, za což tedy skutečně děkujeme Poslanecké sněmovně, že se povedlo tento zákon schválit ve zrychleném řízení.

Dále tedy moje ministerstvo zřídilo pracovní skupinu, která už pracuje na vytvoření metodické pracovní pomůcky pro stavební úřady, kde bude možno vlastně specifikovat vztah mezi zákonem o elektronických komunikacích, zákonném opatření ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí, stavebním zákonem a zákonem o urychlení výstavby infrastruktury. Chystáme také vypracování technické normalizační informace, která upraví stávající normu týkající se technického řešení pro sdílení vedení elektronických komunikací různými operátory. V rámci hledání cest chceme dále usnadnit budování sítí, chceme využít novelu zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, která nabyla účinnosti 1. srpna 2018 a která vlastně také umožňuje zrychlení. (Upozornění na čas.)

To poslední bych chtěla říci, že bychom chtěli v druhé fázi novely tohoto zákona umožnit takzvané přípoloží, to znamená, aby se dalo už rozpracované komunikace, které budou, aby se tam do toho dalo vstupovat těmito dalšími připojeními komunikací. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové, je zájem o doplňující otázku ze strany paní poslankyně Kovářové? Není zájem, takže přistoupíme k další interpelaci, kterou má pan poslanec Dominik Feri na pana nepřítomného ministra Richarda Brabce. Prosím.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Teď už to bude jen takové sólo na závěr. Tohleto je velmi zajímavé, dotaz od občana na pana nepřítomného ministra, který zní: Jaké materiály, respektive analýzy má Ministerstvo životního prostředí k zavedení zálohy na PET lahve? Souhlasíte se zavedením záloh na PET lahve? Pokud ano, jaké kroky jste učinili? Případně zda jste konzultovali tyto věci se svým protějškem v Německu, kde s tím mají zkušenosti. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. A odpověď, bude odpovězeno písemně. A můžeme přistoupit k další interpelaci. Prosím.

 

Poslanec Dominik Feri: Dobře. Další interpelace od občana Františka Maršíka na pana nepřítomného ministra zní: Co budete dělat s tím, že velké zemědělské podniky kašlou na opatření proti suchu a stav české krajiny? Tento dotaz je na pomezí na ministra Tomana a ministra Brabce, ale velmi se to prolíná. Proč Ministerstvo zemědělství připravilo novelu lesní vyhlášky, která opět požaduje většinovou výsadbu, když je jasné, že smrky se prostě nemají šanci kvůli související změně klimatu dožít mýtní doby?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak, také na tuto otázku, bude odpovězena do 30 dnů. A můžeme přistoupit k další interpelaci. Prosím.

 

Poslanec Dominik Feri: Další interpelace nepřítomného ministra Richarda Brabce zní: Jakým způsobem chce ministerstvo zabránit vymírání drobné zvěře objektivně způsobené hospodařením zemědělců? Minimálně na jižní Moravě, odkud jsem, je to obří problém.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak. Opět bude odpovězeno písemně. A další interpelace na pana ministra Richarda Brabce, prosím.

 

Poslanec Dominik Feri: Tato interpelace už zde jednou zazněla. Byla na předsedu vlády. Já si ji dovolím zopakovat. A sice, jak je to s lithiem, které bylo velkým předvolebním tématem? Jaké další kroky ministerstvo učinilo a jestli je vůbec záměr ho někdy na Cínovci v Krušných horách vytěžit? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Opět bude odpovězeno písemně. A můžeme přistoupit k další interpelaci pana poslance Dominika Feriho na pana ministra Dana Ťoka. Prosím.

 

Poslanec Dominik Feri: Velmi děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane přítomný ministře, patří vám také díky za přítomnost. Tento dotaz se týká, a už jsem v této věci interpeloval minule předsedu vlády, zlevněných jízdenek. A sice dopadů, které tato sleva pro občany přinesla.

Občan Matěj Pluhar se vás ptá, proč Ministerstvo dopravy donutilo České dráhy zrušit včasné jízdenky, a tím naprosto zlikvidovalo polonárodního dopravce. Nárůst ceny až 200 %. Už jedině autem. Děkuji.

A dovolím si tady k tomu ještě připodotknout, že pakliže disponujete nějakými daty s touto věcí spojenými, nebo respektive nedisponujete, protože je ještě České dráhy nedodaly z nějakých objektivních důvodů, termínů a tak podobně, tak pak je poprosím v nějaké strojově čitelné podobě dodat, jestli by to bylo možné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je pravdou, že první zářijové dny byly takzvané včasné jízdenky, tedy speciální tarif Českých drah pro spojení do krajských měst, vydány. V porovnání se současnými tarify, na které je možné uplatnit 75procentní slevu, byly o něco dražší. Tyto jízdenky byly však od 14. 9. zrušeny a přetransformovány do takzvaných superakčních jízdenek, na které se sleva 75 % poskytuje. Ty takzvaně včasné jízdenky ovšem tvořily marginální objem prodávaných dokladů.

Mohu vám sdělit následující statistiky počtu přepravených osob v rámci státem zvýhodněného jízdného za období od 1. do 18. 9. 2018, které mám k dispozici od Českých drah. (Ministr čte z přehledu.)

Tak v kategorii děti a mládež od šesti do osmnácti let přepravily 1 423 914 cestujících, v kategorii cestujících nad šedesát pět let 415 661 cestujících, v kategorii student osmnáct až dvacet šest let 701 524 cestujících. České dráhy přepravily v rámci státem zvýhodněného jízdného 2 541 099 osob. Od ostatních dopravců nemám informace k dispozici. A pokud jsem rozuměl té vložené otázce - jakmile budeme mít celkovou statistiku, tak vám poskytneme, kolik ty včasné jízdenky na celém tom kmenu dělaly, jaké procento tedy reprezentovaly.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující odpověď? Ano, je, takže prosím.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane předsedající. A děkuji panu ministrovi i za odpověď. Ano, ty včasné jízdenky opravdu nebyly nějakým způsobem až zas tak hromadně využívány, ale velmi těžko se to obhajuje nebo vysvětluje. Jak to, že občan, na kterého se nevztahují ty zmíněné slevy, tak najednou pro zrušení včasných jízdenek platí o tolik a tolik více. Protože ty případy, někde to zůstalo na stejné úrovni, někde to šlo výš, někde to šlo níž.

A já si dovolím ještě možná v této věci se dotázat na jednu věc, a sice jestli slevy pro seniory a slevy pro studenty, jestli je to definitivum. Jestli prostě do té doby, dokud budete na ministerstvu, nebo dokud bude tato vláda, tady prostě budou. Anebo jestli budete každý rok vyhodnocovat, jestli se to vyplácí, jestli je to rozumné, a pakliže se to nevyplácí, tak jestli učiníte patřičné kroky anebo z hlediska politického prostě řeknete: tak zavedli jsme to, je to nějaká naše priorita, stojí to tolik a tolik peněz, ale prostě my to chceme, protože to je politická záležitost, kterou chceme my prosazovat, nebo politické téma. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Jenom velmi krátce. Určitě budeme dopad slev a jejich náklady sledovat. Ale o tom vyhodnocování. Já nevím, proti čemu by se to vyhodnocovalo, protože ty slevy byly zavedeny proto, abychom studentům a zejména seniorům pomohli. A pokud jim to bude pomáhat, a já vím, že z dnešní doby, nebo z toho krátkého působení jsou na to vesměs pozitivní ohlasy, tak nevidím úplně důvod to rušit. Spíše bych hledal možná nějaké optimalizace, jak by to stálo co možná nejméně, ale o tom se budeme bavit.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poslední interpelace pana poslance Dominika Feriho na pana ministra Dana Ťoka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane předsedající. Poslední interpelace a poslední dotaz je od paní Alexandry, která se ptá: Chtěla bych se vás zeptat, proč jsou k dnešnímu dni stále kolem dálnic české vlajky a proč nejsou dávno odstraněny. Míří to směrem k té dohodě o odstranění, která bohužel nemá písemnou podobu, pokud tato informace stále platí, jestli by bylo možné tuto věc nějakým způsobem vysvětlit. A případně, pakliže tato společnost nezasáhne a neodstraní billboardy, tak jaké další kroky ministerstvo podnikne a v jakém časovém horizontu. Takto tu otázku doplním. Díky.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tak to bude trošku asi delší, ale pokusím se to vysvětlit. Předně budu mít asi nedobrou informaci pro občanku Alexandru, protože tato slovutná Sněmovna před sedmi lety schválila zákon, který neodstraňuje všechny billboardy kolem dálnic a silnic I. třídy. Pořád v přechodném ustanovení je velká část billboardů, které jsou podle stavebního zákona nebo které mají jiné ustanovení a které tam zůstat mohou. Všechny billboardy, které máme odstranit, určitě odstraníme, pracujeme na tom.

A o té dohodě. Víte, ona to nebyla dohoda. To bylo tak, že jeden z těch vlastníků billboardů, konkrétně Czech Outdoor, za námi přišel a řekl, že už netrvá na tom svém postoji, že bude čekat na rozhodnutí Ústavního soudu ohledně jejich návrhu na zrušení této části zákona, a že ty billboardy sám odstraní. My jsme tento jeho závazek vzali na vědomí, a když jsme viděli, že to myslí vážně a opravdu je odstraňuje, tak jsme s ním udělali nějakou tiskovou konferenci, kde jsme to sdělili veřejnosti. Takže tady nebyla žádná dohoda, která by byla potřeba dát na papír, protože Czech Outdoor a stejně jako všichni vlastníci nelegálních billboardů jsou prostě povinni ty billboardy odstranit. Takže oni dostali své zákonné povinnosti. A já jsem měl potřebu to sdělit veřejnosti a mírným způsobem to ocenit, protože se tím šetří peníze daňových poplatníků. Samozřejmě, že všechny billboardy, které k dálnicím nepatří, postupně u těch vlastníků, kteří se k tomu nemají, bude odstraňovat ŘSD nebo příslušný úřad a my budeme ty peníze vymáhat po těch majitelích.

Já jenom chci říct, že jsme asi přecenili své síly. Já jsem věřil tomu, že majitelé billboardů jsou dobrými občany a že budou své nelegální billboardy odstraňovat, oni to nedělají, a to, že to musí za ně dělat stát v tomto množství, ono bylo do dnešního dne odstraněno asi 900 billboardů dalších. Takže budeme určitě dále usilovat o to, aby zákon byl dodržen v celé své šíři. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Není.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, tímto jsme vyčerpali pořad dnešní schůze. Končím dnešní jednací den a začínat budeme zítra, to je v pátek 21. 9., v 9.00 projednáváním bodu č. 42, zákona o sociálních službách, a bodem 167, trestní stíhání Zdeňka Ondráčka.

Děkuji a na shledanou.

 

(Jednání skončilo v 16.06 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.