Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Petr Fiala)

32.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 259/2017 Sb.,
kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony, a zákon č. 92/2018 Sb., kterým se mění
zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 204/ - prvé čtení

Poprosím vážené paní poslankyně, vážené pány poslance o klid, abychom se mohli věnovat projednávání tohoto vládního návrhu zákona. Za vládu nám předložený návrh uvede ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Paní ministryně, prosím, ujměte se slova.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předložený vládní návrh zákona se týká zejména problematiky tzv. elektronických neschopenek v oblasti nemocenského pojištění.

Úprava elektronické formy rozhodnutí ošetřujících lékařů o vzniku dočasné pracovní neschopnosti byla připravena MPSV v druhé polovině roku 2016 a z důvodu blížícího se konce volebního období byla počátkem roku 2017 vložena formou poslaneckého pozměňovacího návrhu do vládního návrhu tzv. technické novely, kterou se dílčím způsobem upřesňovala řada ustanovení zákonů v oblasti sociálního pojištění. Neprošel tak z důvodu nedostatku času standardním meziresortním připomínkovým řízením. Novela byla po schválení Parlamentem vyhlášena ve Sbírce zákonů v srpnu 2017 pod č. 259 a elektronické neschopenky mají být na základě tohoto zákona zavedeny od 1. ledna 2019, a to na dobrovolné bázi.

Implementace právní úpravy elektronických neschopenek do praxe není jednoduchou záležitostí a harmonogram projektu realizace byl od počátku poměrně napjatý. Po zastavení projektu mou předchůdkyní paní ministryní Němcovou, která navrhla vládě právní úpravu zrušit a projekt o dva roky odložit, objektivně již nelze projekt elektronických neschopenek realizovat s původní účinností od 1. ledna 2019. Je proto třeba na tuto situaci reagovat a projekt elektronických neschopenek časově posunout. Nedomnívám se jako moje předchůdkyně, že nutně o dva roky a že je nutné právní úpravu již jednou velkou většinou poslanců schválenou rovnou rušit. Místo toho bych chtěla Sněmovně doporučit odložení účinnosti tohoto zákona o jeden rok, to jest na 1. 1. 2020. Právní úprava elektronických neschopenek sice není v důsledku její velmi rychlé přípravy úplně bezchybná a v první fázi projektu MPSV identifikovalo některé dílčí legislativní problémy, nejsou však takového charakteru, aby ohrožovaly fungování agendy nemocenského pojištění, a lze na ně reagovat při nejbližší novelizaci zákona o nemocenském pojištění.

Dovoluji si vás proto požádat o podporu návrhu na odložení účinnosti i z toho důvodu, že s platnou právní úpravou budeme moci v projektu pokračovat. Zrušení právní úpravy pro náš resort znamená naopak další prodloužení nežádoucího zpoždění úplné elektronizace pracovních neschopností, protože investovat prostředky na úpravu aplikací budeme moci až po schválení úpravy nové.

I když jsem bohužel musela akceptovat, že cílové, všem vyhovující řešení elektronické neschopnosti v lednu 2019 připraveno nebude, část řešení realizovat v příštím roce přesto můžeme. V první řadě jsme schopni realizovat od ledna 2019 službu pro zaměstnavatele, aby se elektronicky mohli České správy sociálního zabezpečení dotázat, zda zaměstnanec, který nenastoupil do práce, je či není v pracovní neschopnosti. Aby měla pro poskytování této služby ČSSZ co nejdříve informace o vzniku nových pracovních neschopností, navrhnu vládě v nejbližší době dílčí změny zákona o nemocenském pojištění, tzv. první etapu elektronických neschopenek, kdy by některá hlášení podávaná ošetřujícími lékaři orgánům nemocenského pojištění, zejména hlášení o vzniku a skončení dočasné pracovní neschopnosti, probíhala pouze v elektronické formě. Druhá etapa, to jest úplná elektronizace, bude zavedena, pokud se přikloníte k mému doporučení na odložení právní úpravy, od 1. ledna 2020, a pokud se přikloníte k návrhu mé předchůdkyně paní exministryně Němcové, pak o rok později, od 1. ledna 2021. Projekt elektronických neschopenek, který je věcně správný a je plně v souladu s trendem obecné elektronizace, se tak v žádném případě neopouští.

Dovolte mi, abych k projektu elektronické neschopenky doplnila ještě jednu velmi důležitou informaci. Součástí změn, které přinesl zákon č. 259/2017 Sb. na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu, je převedení registrů vedených dosud Českou správou sociálního zabezpečení, to jest registru pojištěnců a registru zaměstnavatelů, do jednotného informačního systému, jehož správcem je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Tato úprava znamená, že se má od 1. ledna 2019 stát MPSV správcem aplikací ČSSZ, přičemž tato bude pověřena konkrétními činnostmi nezbytnými pro jejich vývoj a provoz. Ukázalo se však, že toto převedení k datu 1. ledna 2019 není v praxi reálné a bylo by předčasné, protože v průběhu roku 2018 nebyl převod správcovství dostatečně připraven a přinesl by pro činnost České správy sociálního zabezpečení zvýšená rizika. Nicméně rovněž u této změny navrhuji místo zrušení a posílení autonomie ČSSZ odklad účinnosti o jeden rok, protože koncepční vývoj aplikačního programového vybavení s jednotnou strategií v celém resortu MPSV považuji z pohledu zajištění efektivního eGovernmentu za nezbytné.

Děkuji vám za pozornost a prosím o postoupení návrhu zákona do dalšího čtení.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Lukáš Kolářík je zpravodajem pro prvé čtení. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Dobrý podvečer, dámy a pánové. Vážení kolegové, dovolte mi také přednést svoji zpravodajskou zprávu k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 259 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona předložený Ministerstvem práce a sociálních věcí ruší předchozí novelizaci výše uvedených zákonů, která upravovala postupy při rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti a karanténě pro účely poskytování nemocenského z nemocenského pojištění založené na listinné formě v podobě předepsaných tiskopisů. Od 1. ledna 2019 měla být zavedena fakultativní elektronická forma v rámci těchto postupů, tzv. eNeschopenka, a to na základě zákona právě č. 259/2017 Sb., kterým se mění tento zákon.

Zákon č. 259, který tento vládní návrh navrhuje zrušit, byl schválen Poslaneckou sněmovnou v minulém volebním období a jeho účinnost byla nastavena od 1. 1. 2019. Navrhovatel v důvodové zprávě uvádí, že se jedná o odložení projektu eNeschopenky o dva roky, tedy do roku 2021. Toto tvrzení je ovšem mylné, neboť z předmětného návrhu je zřejmé, že se nenavrhuje projekt eNeschopenky odložit, ale navrhuje se jeho úplné zrušení. Navrhovatel dále v důvodové zprávě argumentuje nevhodným způsobem přijetí této novely, která byla předložena ve formě poslaneckého pozměňovacího návrhu, a dle navrhovatele tak nedošlo k řádnému připomínkovému řízení. Toto tvrzení je pravdivé. Nutno ovšem podotknout, že tento uváděný poslanecký pozměňovací návrh zpracovalo právě samo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Je tedy tak přinejmenším zvláštní, že nyní tento postup kritizuje a navrhuje kvůli tomu projekt eNeschopenky zrušit.

Do příprav projektu eNeschopenky byli dle dostupných dokumentů zapojeni zástupci z řady odborníků z Ministerstva práce a sociálních věcí, České správy sociálního zabezpečení, Ministerstva vnitra, včetně odboru hlavního architekta, Ministerstva zdravotnictví, zástupce vlády České republiky, ÚZIS, SÚKL, lékaři České lékařské komory, České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, zástupci Sdružení praktických lékařů, odborů a zástupců zaměstnavatelů, například Svazu průmyslu a dopravy, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky a zpravodajských služeb. Je tak zřejmé, že návrh připomínkovala celá řada subjektů a profesních organizací, kterých se zavedení eNeschopenky přímo dotýká. Není tedy pravda, že by projekt nebyl dostatečně diskutován, jak navrhovatel v důvodové zprávě uvádí.

Další argumenty pro zrušení projektu eNeschopenky navrhovatel v důvodové zprávě neuvádí. Spolu se zrušením projektu eNeschopenka se rovněž navrhuje vyjmutí registrů vedených Českou správou sociálního zabezpečení, tedy registr pojištěnců, registr zaměstnavatelů a nový registr ošetřujících lékařů, z jednotného informačního systému práce a sociálních věcí. Toto vyjmutí by ovšem zcela nabouralo koncept jednotného informačního systému a jde zcela proti smyslu eGovernmentu. Bez jednotné datové základny bude jakákoli snaha o digitalizaci tohoto resortu marná.

Vzhledem k těmto faktům navrhuji, stejně jako předkladatel, který v tuto chvíli změnil názor, odložit účinnost tohoto zákona a dát ministerstvu prostor k tomu, aby mohlo projekty nutné pro spuštění jednotného informačního systému dokončit, systém spustit, vyvázat se ze závislosti na jednom dodavateli a snížit náklady na provoz těchto agendových systémů.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které je jako první přihlášen pan poslanec Bauer. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bauer: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené dámy a pánové, dovolte mi pár slov k předložené novele rušící eNeschopenku. Musím se přiznat, že jsem za posledních pár měsíců četl mnoho legislativních předloh. Nečekal jsem, vážená paní ministryně prostřednictvím pana předsedajícího, žádné zázraky, ale při přečtení tohoto návrhu je mi opravdu hodně smutno. Ano, může se to stát. Může se stát, že vláda, nebo i my poslanci máme příliš velké oči a přijmeme změny, jejichž uvedení v život vyžaduje více práce, než je možné odvést ve vymezeném čase. To se samozřejmě může stát. Pak nezbývá nic jiného, než účinnost daných opatření posunout nebo odložit, protože to je lepší varianta než vystavit úředníky a veřejnost chaosu. Problém ale podle mého názoru nastává, když se z toho stane nebo stává pravidlo a když se přijímají některé zásadní změny pochybným způsobem, který už dopředu dává tušit, že realizace samotná určitě nedopadne dobře.

Proč to říkám? Ministerstvo práce a sociálních věcí selhalo už dříve, když prosadilo zavedení eNeschopenek spolu se zavedením jednotného informačního systému práce a sociální věcí nestandardní cestou poslaneckého návrhu, což se tady samozřejmě také velmi často děje. Byl to nesporně návrh zpackaný, nedomyšlený a špatně připravený. Nakonec i ta samotná důvodová zpráva, pokud byste si našli čas a přečetli ji, doprovázející tuto aktuální předlohu, neříká nic jiného, než že to je nepovedený a nedomyšlený návrh. Ono to z toho možná příliš nevyplývá, protože důvodová zpráva je psána úřednickým korektním sloganem, takže to na první pohled tolik nevyznívá.

Otázkou tak je, zda bylo vůbec možné eNeschopenku připravit zavčas, i kdyby na ní aparát Ministerstva práce a sociálních věcí pracoval dnem i nocí. Bývalá paní ministryně za hnutí ANO, paní ministryně Němcová, každopádně v minulosti usoudila, že nikoliv, a tak raději připravila zrušení celého projektu, což si možná někteří z vás pamatují.

Já můžu dnešní paní ministryni Maláčové vyčítat kdeco, ale určitě ne to, že by za současný stav nesla vinu. Na to je ve funkci příliš krátce. Ale platí, že už nyní nese veškerou odpovědnost za to, že eNeschopenka skutečně začne jednou fungovat. Podle důvodové zprávy to má být v roce 2021. Jestli jsem správně zaznamenal, paní ministryně tvrdí, že se to dá stihnout do roku 2020. Podklady k předloženému zákonu jsou nicméně natolik děravé a vágní, že příliš velkou důvěru v tato data, to znamená rok 2020, já osobně určitě nemám. A to je pro mě velký problém, protože tu současně máme socialistický návrh na zrušení karenční doby. Pan premiér se nechal, a to je evidentní, dost nahlas slyšet, že svůj souhlas s návrhem svého koaličního partnera podmiňuje právě rozjezdem eNeschopenky. Jenže ta se nerozjede dříve než za dva roky, tedy pokud platí zmíněná důvodová zpráva nebo optimismus paní ministryně Maláčové, v opačném případě to bude trvat ještě o pár let déle.

Já bych se chtěl proto zeptat: Je možné vzít pana premiéra za slovo a oddechnout si, že karenční doba zůstane v platnosti minimálně až do vyřešení eNeschopenky? Doufám, že tady zazní odpověď. A za další. Anebo bude platit premiérské slovo Andreje Babiše jen do příštího dne, nebo do nových instrukcí podle PR týmu? Chci panu premiérovi Andreji Babišovi tentokrát pro jednou věřit a chci věřit, že když nás vláda nutí hlasovat o odsunu eNeschopenky, tak nás současně nebude nutit hlasovat o rušení karenční doby, tedy o opatření, které bude mít negativní dopad na celý firemní sektor a ve výsledku i na samotné zaměstnance. Pan premiér navíc nebyl pro jednou originální, to je evidentní, protože zavedení eNeschopenky od počátku podporovali také všichni zaměstnavatelé a jsou to také oni, kdo ji současně vnímají jako součást debaty o případném novém nastavení nemocenské a změn v karenční době.

Na závěr mi dovolte obecnou poznámku. Celá anabáze s eNeschopenkou ukazuje, jak moc je důležité mít na ministerstvech kvalitní aparát, odborníky a legislativce, kteří jsou schopni připravit kvalitní návrhy a poslat je do standardního legislativního procesu. Jakmile si resorty tuto cestu zkrátí nebo začnou prosazovat své zájmy prostřednictvím pozměňovacích návrhů až na půdě Sněmovny, nedopadá to podle mých zkušeností obvykle dobře. Za viníky bohužel jsou pak často považováni poslanci, ve skutečnosti jsou to ale vládní resorty a jejich ministři a vláda. Jestli mi v této chvíli opravdu začíná něco vadit na vládě Andreje Babiše, tak je to právě opakovaně prokázaná neschopnost tento trend zastavit. Je to vláda Andreje Babiše, která naopak kvalitu legislativní práce dál snižuje, přivádí do ní chaos a nepořádek. Ale to už není příběh eNeschopenky, ale také vizitka této vlády.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Přeji hezký večer. Nyní tedy s přednostním právem předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Připraví se ve standardním pořadí paní poslankyně Pekarová. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Paní ministryně, kolegyně, kolegové, mé vystoupení bude o něco delší než mého předřečníka. Já už jsem dneska avizoval u jiného bodu, a to bylo u čínské medicíny, že když se něco nepovede, tak se pak tváříme, že něco se omylem stalo, jako by za to nikdo nemohl. Za tento stav, ve kterém jsme v tomto konkrétním bodě, je jednoznačný viník a jmenuje se Česká strana sociálně demokratická a její bývalá ministryně, její poslanci. Jednoznačný spoluviník, což jsou dnešní koaliční partneři, jsou poslanci hnutí ANO a poslanci KSČM. Potom své tvrzení doložím statistikou hlasování z minulého volebního období.

Pan poslanec Bauer to řekl kulantně. Důvodová zpráva je opravdu zdrcující, důvodová zpráva, kterou napíše nový ministr, který přichází z opozice a nenechá nit suchou na předchozí vládě, kterou dlouhodobě kritizoval.

Já vám zkusím ocitovat jenom pár vět z důvodové zprávy k tomuto návrhu zákona: Změny, které se týkají eNeschopenky, nebyly součástí původního vládního návrhu tohoto zákona. Právní úprava eNeschopenky byla na základě pokynu tehdejšího vedení Ministerstva práce a sociálních věcí - k tomu jsem řekl, kdo ten resort vedl, paní ministryně to tak trošku ve svém úvodním slově zamlčela, nebo nám nepodala úplnou informaci, kdo stál v čele resortu - do zákona o nemocenském pojištění vložena až dodatečně, a to formou poslaneckého pozměňovacího návrhu. Tento poslanecký pozměňovací návrh přitom připravilo samo MPSV.

Tak si to řekněme a přeložme. Ano, formálně to byl poslanecký pozměňovací návrh, ale věcně ho připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, které tím obešlo vládu a standardní legislativní proces. Nevím, jestli to vypadlo z původního návrhu zákona v rámci připomínkového řízení, nebo to tam vůbec nebylo. Abych se zastal Poslanecké sněmovny, i když já jsem pro to nehlasoval, to bude na závěr, nepřipravili to poslanci, poslanci se pod to jenom podepsali, ale připravilo to samotné ministerstvo. To samé ministerstvo, které dneska říká, že termín je nereálný, že se to nedalo stihnout. A navíc to ministerstvo vede politicky ta samá strana jako v té době. Takže viník je naprosto jasný a je objeven.

Teď k té druhé části. Navíc se součástí pozměňovacího návrhu stala ještě úprava jednotného informačního systému práce a sociálních věcí, hezká zkratka, zakotveného v § 4 zákona o Úřadu práce, který byl rozšířen i na informační systémy registrů dosud vedených Českou správou sociálního zabezpečení. Tyto informační systémy, registr pojištěnců, registr zaměstnavatelů a nový registr ošetřujících lékařů, by od 1. ledna příštího roku již neměla vést Česká správa sociálního zabezpečení, ale MPSV v rámci JISPSV. Ministerstvo se mělo stát správcem těchto registrů s tím, že zaměstnanci - představte si to - že zaměstnanci České správy měli přístup. Tak velkodušné bylo ministerstvo v té době. Vezmou jí agendu a pak řeknou: ale mohou mít přístup.

Tyto změny, které si vyžádaly kromě změny zákona o Úřadu práce též dílčí změny v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a též změny v zákoně o nemocenském pojištění, byly přitom jako samostatná součást pozměňovacího návrhu vypracovány externě, v tomto případě nevypracovávalo samotné ministerstvo. Tady je viník někdo jiný, tady je viník poslanec sociální demokracie, který tyto návrhy podal, a spoluviníky jsou ti poslanci, já je pak ocituji, kteří pro návrh hlasovali.

Je evidentní, píše vláda ve své důvodové zprávě, že uvedený způsob prosazení právní úpravy eNeschopenky a právní úpravy změny JISPSV neumožnil provedení řádného legislativního procesu a že tento deficit je při zachování současně platné právní úpravy neschopenky neodstranitelný. - Paskvil, který je neodstranitelný. To neříká opozice, to říká vláda, která vládla v minulém volebním období, kdy to prosadila, a která vládne i v tomto volebním období.

Nedalo mi to a podíval jsem se, zda opozice v minulém volebním období splnila svou roli a vládu upozornila na problémy, které by vznikly případným přijetím pozměňovacího návrhu. Ano, nepřekvapím vás, splnili jsme tu roli. Budu vám postupně citovat z těch stenozáznamů. To je opravdu hrozná věc. Budu citovat své vystoupení, vystoupení pana poslance Běhounka, ctěného kolegy, a paní ministryně Marksové.

Nejdřív jenom část mého tehdejšího vystoupení: Mnohem kritičtější komentář si zaslouží návrh pana poslance, pana hejtmana a pana předsedy Správní rady VZP. Spolu jsme v nějaké pracovní skupině, kterou zřídil tehdejší premiér, která se má zabývat elektronizací veřejné správy, a myslím, že zrovna tento návrh je přesná ukázka toho, co v té skupině oprávněně kritizujeme a jak se postupovat nemá. Podívejte se na pozměňovací návrh, je poměrně robustní, není provázaný s ničím ostatním, nebylo k tomu provedeno standardní připomínkové řízení ani výběrové řízení. Zavádíme tady yettiho, jednotný informační systém Ministerstva práce a sociálních věcí.

A teď bych mohl citovat, budu se opakovat, z nejasné dikce toho pozměňujícího návrhu, který Sněmovna ovšem většinou přijala. Tam se několikrát objevuje tento text v několika paragrafech. Například: Údaje potřebné k posuzování zdravotního stavu a k činnostem odstavců 1 až 9 se vedou v informačním systému o posuzování zdravotního stavu pro účely sociálních agend. - Posuzování zdravotního stavu pro účely sociálních agend. Už to je zvláštní sousloví. Tento informační systém má být součástí jednotného informačního systému, ne už ani součástí ministerstva.

Položil jsem paní ministryni několik konkrétních dotazů. Jak dnes vypadá jednotný informační systém Ministerstva práce a sociálních věcí? Které systémy a které subsystémy padají do tohoto jednotného systému? Kdy proběhla nějaká soutěž na tohoto dodavatele? Kdo je dodavatelem tohoto systému? Jaké jsou roční provozní náklady jednotného informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí? Ptal jsem se, jaké je stanovisko Rady vlády pro informační systém veřejné správy k tomuto pozměňujícímu návrhu. Ptal jsem se, proč to neřešili ve vládním návrhu zákona a proč to řeší až poslaneckým návrhem.

Pan poslanec Běhounek řekl, že se v podrobné rozpravě přihlásí, tak jak je potřeba, k číslu toho pozměňujícího návrhu. A já jsem ho vyzval a požádal, aby to nedělal. Abychom o tom pozměňovacím návrhu vůbec nehlasovali, protože je úplně špatně.

Paní ministryni Marksové dám klid, ta už tady není, takže tu citovat nebudu. Ocituji pana poslance Běhounka a pak si sami můžeme posoudit, kdo měl v té rozpravě pravdu a na čí slova došlo.

Pan poslanec Běhounek nejdřív mě zkritizoval, že jsem mezitím odešel. K tomu se přiznávám i po letech, že jsem tady na chvilku nebyl. Ale teď cituji, pan poslanec Běhounek: "Já samozřejmě chci říct, že v tom pozměňovacím návrhu nejsou vůbec technická řešení. Tam nejsou záležitosti, které budeme naplňovat, tam je prostor, který otevíráme zákonem." Mně to připadá jako zvláštní mluva. Prostor, který otevíráme zákonem. A teď si pan poslanec Běhounek stěžuje. A teď cituji přesně. Omlouvám se, já bych taková tvrdá slova nezvolil. "Já tomu tady opravdu, té Sněmovně, nerozumím. Jsem asi natvrdlý doktor, protože na jedné straně říkáme, že je třeba udělat elektronizaci, ale nemůžeme a nemáme zákon. A když chceme udělat zákonnou normu, abychom tedy podle ní mohli postupovat, tak je to zase špatně. Tak tedy rezignujme na všechno."

Čas nás rozsoudil, pane ctěný kolego prostřednictvím pana místopředsedy, kdo měl pravdu a kdo ne.

A teď ten pozměňující návrh, to byly dva pozměňující návrhy, mám i jmenovitý seznam, ale já vám to řeknu politicky po klubech. První část, hlasovalo se o spuštění projektu eNeschopenky, to je o tom pozměňujícím návrhu, který není připraven, říkala paní ministryně, a který psalo samotné ministerstvo. Pro bylo 39 poslanců sociální demokracie, proti nikdo. Pro bylo 30 poslanců ANO, proti z ANO nikdo. Pro bylo 32 poslanců komunistické strany, proti nikdo. Kriticky musím poznamenat, že pro byl jeden člen TOP, jeden člen ODS, osm lidovců, pět nezařazených poslanců a pět poslanců z Úsvitu. Proti bylo 28, z toho 16 členů TOP, 11 z ODS, já jsem byl mezi nimi, a jeden lidovec. To bylo o té eNeschopence.

A o jednotném informačním systému Ministerstva práce a sociálních věcí, o tom yettim, jak jsem ho nazval, v květnu roku 2017 hlasování dopadlo takto: pro 39 členů klubu sociální demokracie, proti nikdo. Pro 29 členů klubu hnutí ANO, proti 1, pro 32 komunistů, proti nikdo. Všichni přítomní členové klubu TOP 09, 17 proti. Všichni přítomní členové klubu ODS, 12 proti. Pro bylo devět lidovců, proti byl jeden, opět bylo pět poslanců z hnutí Úsvit a pět nezařazených.

Takže jestli hledáme viníky tohoto neutěšeného stavu, tak to je MPSV, které navrhlo první pozměňovací návrh, pan poslanec Běhounek, který navrhl druhý pozměňovací návrh, a ty kluby, které pro to hlasovaly. Tři vládní kluby z té doby a tři vládní kluby z dneška. Sociální demokraté v tom byli tehdy i dnes, hnutí ANO tehdy i dnes a pro byli lidovci a také dnešní koaliční partner komunisté. To jsou ti, kteří neposlouchali opozici, když jsme oprávněně kritizovali, a nebyl jsem jediný, kdo proti tomu vystupoval z našeho klubu, že je to špatně, že je nereálné, že ten jednotný informační systém nemá žádný smysl, protože je vytržen z kontextu a na nic nenavazuje. Ne, neměli jsme pravdu, jenom jsme zdržovali, otravovali jsme vládu, aby ti samí lidé přišli po roce a čtvrt s tím, že je to špatně, nepřipravené a je třeba odložit.

Tak já bych očekával od paní ministryně, že by řekla: My sociální demokraté jsme to zpackali. Že tady řekne, ona řekne: To prošlo poslaneckým návrhem. Který chystalo socialistické Ministerstvo práce a sociálních věcí, nebo významný člen klubu sociální demokracie. To je třeba doplnit k tomu, když hledáme viníky. A dneska mám věřit nové ministryni z té samé strany, a jsme zhruba zase ve stejném časovém období, (nesrozumitelné) později, že to teda za těch 15 měsíců už fungovat bude. Bez toho jednotného systému, doufám, že ten navrhnete opustit úplně, protože yetti neexistoval v roce 2017, ani 2018 a nebude existovat ani příští rok, ani přespříští rok. Nebyli schopni vysoutěžit nic, slyšel jsem to tady mnohokrát z úst minulé ministryně z hnutí ANO, četl jsem to ve zprávě NKÚ. Přitom tady někdo navrhuje robustní změnu, že místo České správy sociálního zabezpečení, kterému ta agenda bezesporu patří, to bude dělat samotné ministerstvo, které neumí vysoutěžit vůbec nic.

Ale už máme jiné nápady! Karenční doba, tohle, tohle, pět týdnů dovolené, zkrácení pracovní doby - abychom se tady zase za rok a čtvrt sešli a slyšeli z úst nejlépe ministra MPSV ze sociální demokracie, to je jejich vlajková loď, jak oni sami říkají. Nejsou schopni připravit reálný zákon, reálný, v reálném termínu, to, co si sami vymysleli, nejsou ani schopni zrealizovat. A jak to udělají? Opustí to a přijdou s novým nápadem! Gestikuluje bývalá paní ministryně školství (Valachová z lavice), zdravím ji prostřednictvím pana předsedajícího. A musím říct, že to nebyla jediná oblast, MPSV, kde nápady sociální demokracie narazily na reálný život a musely být buď zrušeny, nebo odloženy. Takže těch plánů bylo poměrně hodně, je to skoro jak ten nový most na bydlení v Praze, abych nešetřil ani jednu vládní stranu, těch plánů se tady urodí. Nejhorší je, když se ten plán odrazí v legislativě.

Takže reálně, paní ministryně: Kdo za to může, bych chtěl vědět, že jsme v takovém stavu? A jak máme věřit tomu, že to zvládnete, aby eNeschopenka byla za 15 měsíců provozuschopná? Provozuschopná. Já nevím, jestli už běží tendr na dodavatele. Při průměrné délce tendru na velký IT systém se obávám, že pokud už neběží, tak není reálné to vůbec vysoutěžit. Nevím, jestli vůbec existuje nějaké už kompetentní zadání.

Tady, všimněte si, od toho května, kdy jsme o tom hlasovali ve třetím čtení, ta debata, ze které jsem citoval, byla v dubnu ve druhém čtení, od toho května roku 2017 ministerstvo - a já to nevím, tak se ptám paní ministryně - zkusili jste to vysoutěžit? Zkusilo ministerstvo aspoň naplnit zákonnou povinnost, že něco má platit od 1. ledna 2019, zkusilo aspoň sepsat zadání a vyhlásit tu zakázku? Pokud ano, rád dostanu tu informaci, kolik se přihlásilo firem, jak ta zakázka probíhala a kde skončila, když to zatím nemáme.

Já samozřejmě podporuji tento návrh zákona, protože hlasovat proti tomu vlastně nemá smysl. Ministerstvo to nezvládlo, není to a nebude to.

Máme jinou možnost než to odložit? No nemáme. Jinak bude úplný chaos ve veřejné správě. Úplný chaos. Ale nemůžeme se tvářit, že to tady nikdo nezavinil. Já jsem vám jasně ukázal kdo. Podívejte se do těch stenozáznamů, podívejte se, kdyby vás to zajímalo, tak v minulém volebním období to bylo 17. května v hlasování číslo čtyřicet šest a hlasování číslo čtyřicet sedm. Těším se a čekám na třetí čtení k tomuto návrhu programu a těším se, jak ti, kteří to tak prosazovali a byli v květnu 2017 pro, budou v říjnu nebo v listopadu 2018 proti. A ještě se u toho budou tvářit takhle seriózně a budou říkat: Potřebujeme to rychle projednat, musíme to zachránit. Situace je vážná. Kdybyste náhodou ten bod chtěli odložit, tak neriskujte. Mohli bychom způsobit chaos.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. To byl pan poslanec Zbyněk Stanjura. Nyní tedy tady máme dvě faktické poznámky a dva poslance, resp. poslankyni přihlášenou do obecné rozpravy. Takže první paní poslankyně Valachová. Vaše dvě minuty. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já rozhodně chci vyseknout dvě poklony svému předřečníkovi Zbyňkovi Stanjurovi, protože tady zvládl vyšetřování elektronické neschopenky a zvládl kumulovat roli vyšetřovatele, obžaloby, rozsudku odsuzujícího samozřejmě a zároveň vyřídil i odvolání proti případnému takovému rozsudku. To je obdivuhodné.

A co je druhé obdivuhodné a druhá poklona. Konečně našel někdo yettiho. Odhalil ho, chytil, víme, kde je. Je v České republice, žije tady od tedy 17. května 2017. Tak.

A teď jenom chci říct fakta. Za poslední rok se nám vystřídali tři, nebo řekněme přesněji čtyři ministři práce a sociálních věcí. Do toho jsme zvládli volby do Poslanecké sněmovny a také konstituování menšinové vlády a většinovou vládu, resp. menšinovou s podporou komunistů tady máme cca dva, dva a půl měsíce. Takže já ubezpečuji svého předřečníka stejně jako vás ostatní, že elektronická neschopenka je projekt, který bude úspěšný během této vlády. Dočkáte se a bude fungovat. A bezpochyby při projednávání tohoto návrhu zákona budeme mít čas ve výborech si prohlédnout harmonogramy i to, co se udělalo, neudělalo. A všichni včetně Zbyňka Stanjury budou bezpochyby rádi, když nejenom tedy yettiho chytí, ale také zkrotí. A tímto ho vyzývám, aby se k tomu samozřejmě připojil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Následně s faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Běhounek. Pane poslanče, máte slovo. A připraví se pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Běhounek: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, musím říct, že mě opakované citace mého jména kolegou Zbyňkem Stanjurou velmi potěšily, protože my už jsme si na toto téma před tím jedním a půl rokem názory vyměňovali. Já samozřejmě uznávám, že jeho přístup je naprosto konzistentní, ale zas na druhou stranu je třeba říct, že v současné době - a ten pozměňovací návrh byl veden touto snahou a já si za ním stojím a bojoval bych za něj i dnes, protože dnes máme dvě možnosti posílat elektronicky dvě části neschopenky a zbytek poštou.

Jestli tedy někdo - kolega Bláha se omluvil, ale on by mohl říct, jaký chaos je, když si všichni papírové části neschopenky různě někde nosí a nějakým způsobem to řeší. Já samozřejmě, dneska to asi neprojednáme, tak si připravím reakci na kolegu Stanjuru, abych mohl mu oponovat úplně stejným způsobem, protože mě to baví a jeho evidentně také. A myslím si, že bychom měli v každém případě - nakonec to sám řekl, že nám nezbývá nic jiného, než platný zákon odložit, protože by nebyl naplněn. Prodloužit jeho platnost a za tu dobu by si ministerstvo to mohlo udělat.

Musím tady říci věc, která se možná kolegovi Zbyňkovi Stanjurovi nebude líbit, ale ani on není schopen ovlivnit některé procesy, které jsou názorově rozdílné uvnitř jednotlivých ministerstev. Já tím teď nemám na mysli nic jiného než to, co si potom řekneme v kuloárech, protože to se nedalo skloubit dostatečným způsobem.

Takže já tu kritiku beru. Za tím pozměňovacím návrhem si stojím a prosím vás, abyste se k tomu i tímto způsobem postavili. A mám velkou radost prostřednictvím pana předsedajícího, že Zbyněk to bere takhle sportovně. Je to krásná diskuse. Dík moc.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji i za dodržení času. Takže pan poslanec Stanjura. Zatím poslední faktická poznámka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Mě to tedy nebaví, i když si myslíte, že ano. Ale opakujeme debatu z května 2017. A já jsem říkal, že čas nás rozsoudil. Já jsem tady říkal, že se to nestihne, že to není připravené. Paní ministryně i pan poslanec Běhounek říkali, že se to stihne, že to zvládnou. Sami vidíte, kdo měl pravdu. To není o tom, kdo je soudce a kdo vynáší nějaký trest. To je prostě realita. A když si přečtete tu důvodovou zprávu vlády, ne opozice, tak je opravdu, je to zdrcující kritika.

To, že byli tři nebo čtyři ministři, no to je možné. Já jsem to nepočítal. Ale minimálně tři byli ze sociální demokracie.

Ale paní bývalá ministryně mě inspirovala. Já jsem netušil, že když uzákoníme nějakou povinnost, že to bude programovat ministr. Já jsem myslel, že když je nějaká povinnost, tak ministerstvo, v tomto případě práce a sociálních věcí, na základě zákonné povinnosti v tom pracovním pořádku připraví zakázku, zadávací dokumentaci a pokusí se naplnit zákon. Já bych tento argument bral tomu, že někdo něco nepředložil, nový návrh zákona, protože se střídali ministři a nebyl čas to vydiskutovat, provést to standardním připomínkovým řízením apod. Ale to, že to není naplněno, se ukáže, že to byla už fikce už tehdy.

A já bych očekával... A ta debata není o tom, jestli má být, nebo nemá být eNeschopenka, ať si rozumíme. Ta debata je o tom, a říkal jsem v dubnu a v květnu 2017, že je to špatně připravené, tak neotáčejte tu debatu tím, že budeme digitalizovat proti papírové podobě. Mě jako bývalého programátora určitě nemůžete obviňovat z toho, že bych byl proti digitalizaci. Ale musí to mít smysl. Musí to být reálné a nemůže to být výstřel několika paragrafů. Co to je jednotný informační systém práce a sociálních věcí? Ani ne ministerstva. Co to je? Já už jsem se ptal před 14 měsíci. Jaké agendy tam patří? Jaké subsystémy? Kdo je kdy vysoutěžil? Jakou to má provázanost s dalšími systémy veřejné správy? Žádnou odpověď jsem dodneška za těch 14 měsíců nedostal. Takže mě to skutečně nebaví! (Upozornění na čas.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní do obecné rozpravy dávám slovo paní poslankyni Adamové Pekarové. Jenom si dovolím upozornit, že podle dohody poslaneckých klubů dnešní jednací den končí v 19 hodin. Nicméně vás nebudu přerušovat. Jenom to tady dávám na vědomí. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo, byť tedy jenom už mi zbývá velmi krátký čas. Ale na druhou stranu tady bylo brilantně řečeno mnohé. A teď mě trošku mrzí, že mě kolega svým přednostním právem předběhl, protože jsem měla připravené k citaci z důvodové zprávy tytéž pasáže. A vzhledem k tomu, že to dnes už určitě, milé kolegyně a kolegové, neprojednáme, tak opravdu i vám, kteří se třeba nezabýváte přímo touto oblastí, vřele doporučuji si zrovna tento tisk přečíst. Přečíst si důvodovou zprávu. Opravdu to stojí za to, protože něco takového jsem tady za těch zhruba pět let, co tady mám možnost sedět, nezažila. Je to opravdu ukázka toho, jak ministerstvo samo o sobě vlastně velmi kulantně na mnoha stranách přizná, že je neschopné. Tak bych to tedy asi řekla velmi stručně. Ta důvodová zpráva má zhruba sedm, šest stran, a tudíž to máte přečtené opravdu za chvíli. Ale stojí to opravdu za to si to přečíst. (Hluk a neklid v sále.)

Já bych chtěla podotknout, že minulá vláda a i ta současná vláda, byť tedy jedna politická strana v ní už nesedí, tak je téměř totožná. A té minulé vládě se jedna velmi velká elektronická, řekněme, změna v naší zemi povedla. Povedla se jí zavést za dva roky. To znamená od doby, kdy jsme měli tady jenom záměr na konci roku 2014, do doby než začala reálně v praxi fungovat. Nejenom že byla vydána ve Sbírce zákonů, ale už se podle ní museli mnozí řídit, tak to bylo v roce 2016 v prosinci a asi tušíte, kam mířím. To byla elektronická evidence tržeb.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak prosím klid, vážení páni poslanci a poslankyně. Ano, prosím klid.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Ještě mám dvě minuty, tak vydržte prosím, kolegové.

Elektronickou evidenci tržeb se podařilo minulé vládě za dva roky nejenom uvést v život ve smyslu zákona, ale i velmi prakticky. To znamená, že už museli podnikatelé vykazovat každou účtenku, a rozhodně to není systém, který by nebyl robustní, který by nebyl náročný na zavedení. A následně tedy se do něho zapojovali i další a další podnikatelé a v plánu by měli být i další.

Takže tady je ukázka toho, že pokud se chce, tak skutečně i velmi náročný systém ta vláda zavést umí. Ne vždycky je to takové fiasko, jako je to třeba s eRecepty nebo tady s eNeschopenkou. Ale evidentně jsou zájmy, které jsou vyšší, a ty, které mají nižší prioritu a kterým se věnuje menší pozornost. Nicméně pokud se tedy budeme věnovat zrovna eNeschopence... (Odmlka pro silný hluk.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Prosím o klid.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Já chápu, že všichni už chtějí netrpělivě odejít, a stejně se dostaneme k té diskuzi ještě jednou. Tak já se zřejmě přihlásím ještě do další, až se na ten bod dostane znovu.

Ale pokud se týká eNeschopenky, tak mě by zajímalo tak jako i předřečníky, jestli titíž lidé, kteří zpracovávali ten pozměňovací návrh na Ministerstvu práce a sociálních věcí, teď budou pracovat na té nové verzi, anebo jestli třeba právě proto, že důvodová zpráva ukazuje, že byli evidentně tedy ne příliš pečliví ve své práci, když budu mluvit hodně jemně, tak jestli už jsou propuštěni, nebo jestli stále pracují na ministerstvu. Evidentně nezvládli svoji práci úplně kvalitně a my teď tady kvůli nim projednáváme tento tisk. To by nám měla paní ministryně také ozřejmit. (Silný hluk v sále.)

A vzhledem k tomu, že je 19. hodin, tak se přihlásím evidentně i příště.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dobře. Takže přerušuji jednání schůze Poslanecké sněmovny do zítřejších 9 hodin ráno a přeji vám hezký večer.

 

(Jednání skončilo v 19.01 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.