Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

17.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb.,
o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 199/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych uvedl návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Cílem předkládaného návrhu zákona je zakotvit do zákona o veřejném zdravotním pojištění s účinností od 1. ledna 2019 zcela nový systém úhrad zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz, neboť stávající způsob úhrady zdravotnických prostředků přestane platit posledním dnem letošního roku, jak rozhodl Ústavní soud v červnu roku 2017. Tímto nálezem Ústavního soudu byla zrušena ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění, která určovala, že nárok pojištěnce na úhradu předepisovaných zdravotnických prostředků je realizován v provedení ekonomicky nejméně náročném, které zdravotní pojišťovna zjišťuje průzkumem trhu. Ústavní soud shledal tuto právní úpravu jako protiústavní s tím, že není zřejmé vlastně, jak přesně jsou nastavena pravidla pro stanovování úhrad, není tam umožněn soudní přezkum postupu zdravotních pojišťoven a jako takový tento systém je nepředvídatelný pro pacienta a je v nesouladu s článkem 31 Listiny základních práv a svobod.

Zrušení těchto ustanovení bez náhrady by znamenalo, že drtivá většina dosud hrazených zdravotnických prostředků by byla od 1. ledna 2019 vydávána jen se spoluúčastí pojištěnce, a to ve výši 25 % z ceny zdravotnického prostředku, což by bezesporu mělo jednoznačně negativní dopad na pojištěnce. Je třeba si uvědomit, že objem zdravotnických prostředků je opravdu velký, zdravotní pojišťovny hradí asi 6 miliard ročně, a týká se desítek tisíc pacientů, kteří tyto zdravotnické pomůcky potřebují.

Proto Ministerstvo zdravotnictví věnovalo přípravě nového systému úhrad velkou pozornost, snažilo se utvořit tak, aby jeho ústavnost nemohla být zpochybněna. Současně jsme dbali na to, aby výsledná podoba nového systému úhrad byla pro systém veřejného zdravotního pojištění finančně únosná, což je velmi důležité, a dokázala zároveň pokrýt co nejvíce potřeb pojištěnců, aby byla přehledná a zároveň aby způsob stanovování úhrad byl co nejméně administrativně náročný.

Tedy to, za jakých podmínek budou hrazeny zdravotnické prostředky, obsahuje seznam zdravotnických prostředků v příloze toho zákona, kde jsou jednotlivé úhradové skupiny, úhradové limity a další podmínky úhrady zdravotnického prostředku a také další nástroje, s jejichž pomocí bude možné reagovat na aktuální situaci na trhu se zdravotnickými prostředky. Navíc je počítáno s tím, že bude Státním ústavem pro kontrolu léčiv, který v zásadě v tom návrhu zákona je tou stěžejní institucí, která bude administrovat celou tuto oblast, tak Státní ústav pro kontrolu léčiv bude každý měsíc zveřejňovat seznam hrazených veřejných zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz, tak aby to bylo co možná nejtransparentnější a právě předvídatelné pro pacienta. Pojištěnec zdravotní pojišťovny se tedy dozví, v jaké výši úhrady jsou jednotlivé zdravotnické prostředky nastaveny, a v konečném důsledku také bude navrhovanou právní úpravou umožněna plná úhrada většího spektra zdravotnických prostředků, než je tomu dosud, neboť ta příloha, ten kategorizační strom je v zásadě mnohem podrobnější než doposud, to znamená, pojištěnci dosáhnou na mnohem širší spektrum zdravotnických prostředků.

Návrh byl konzultován s odbornou i laickou veřejností. Jeho příprav se účastnily zdravotní pojišťovny, Státní ústav pro kontrolu léčiv, profesní komory, Česká lékařská společnost, Národní rada osob se zdravotním postižením, Pacientská rada Ministerstva zdravotnictví, zástupci pacientských organizací atd. Skutečně bylo to velmi široké obsazení těch stakeholderů, kteří se podíleli na vytváření toho zákona.

Myslím si, že jde v zásadě o konsenzuální návrh, jak se to projevilo i při jednání ve výboru pro zdravotnictví, který návrh schválil pouze s několika pozměňovacími návrhy, které povedou k lepšímu fungování navrhovaného systému, nebo upravují některé nepřesnosti v textu, ale v zásadě návrh nemění z hlediska systémového, pouze ho zpřesňují. Takže toto je ten základ. Myslím si, že je to velmi důležité, a troufnu si říct, že je to jedna z největších změn zákona o veřejném zdravotním pojištění za posledních několik let, aby tento návrh byl schválen, byl ve Sbírce zákonů do konce tohoto roku, neboť pokud by tomu tak nebylo, jak říkám, od 1. ledna by dopad na pojištěnce byl velmi významný, i dopad do systému veřejného zdravotního pojištění. Proto věřím, že návrh zákona podpoříte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Do obecné rozpravy mám přihlášeného pana poslance Kaňkovského. (Hlásí se zpravodaj.) Omlouvám se. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 199/1 a 2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro zdravotnictví pan poslanec Kamal Farhan. Prosím.

 

Poslanec Kamal Farhan: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážení členové vlády, dovolte mi stručně zrekapitulovat dosavadní průběh projednávání sněmovního tisku 199 v Poslanecké sněmovně jako zpravodaj tohoto tisku.

Dne 26. 6. byl návrh projednán na 16. schůzi pléna. Navrhovatel, tedy vláda, požádal o vyslovení souhlasu s návrhem již v prvním čtení s ohledem na blížící se účinnost nálezu Ústavního soudu, kterým se mění k 31. 12. 2018 a ruší podstatné části dosavadní úhradové regulace zdravotnických prostředků a související riziko plošné spoluúčasti pacientů ve výši 25 %. Sněmovna tento postup vetovala, tudíž postupujeme při projednávání standardním postupem třemi čteními.

Dne 12. 7. se uskutečnilo jednání výboru pro zdravotnictví. S ohledem na parlamentní prázdniny a avizované podání několika dílčích pozměňovacích návrhů bylo schváleno usnesení, kterým bylo projednávání daného bodu přerušeno. Dne 5. 9. pak proběhlo další projednávání tohoto sněmovního tisku, přičemž zde došlo k přijetí pozměňovacích návrhů na zdravotnickém výboru Poslanecké sněmovny. Byly to návrhy paní poslankyně Brzobohaté ohledně bionických protéz, pana poslance Běhounka zahrnující dílčí technické úpravy paragrafového znění, týká se to prodloužení termínu pro přípravu Státního ústavu pro kontrolu léčiv na novou agendu a úhrad, oprav invalidních vozíků ve vlastnictví pojištěnce, a pana poslance Kaňkovského snižující výši ochranného limitu na doplatky pro invalidní důchodce třetího stupně. Současně nebyl přijat jeden z pozměňovacích návrhů poslance Kaňkovského, který se týkal souběhu úhrady dvou invalidních vozíků, jakož i oprav široké palety ve vlastnictví pojištěnce.

Jako zpravodaj tohoto tisku bych vás rád seznámil se stanovisky klíčových institucí, které za sebe považuji za zásadní a kterých se návrh tohoto zákona bezprostředně týká. S návrhem vyjádřila souhlas Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, Všeobecná zdravotní pojišťovna, Svaz zdravotních pojišťoven, Pacientská rada a Koalice pro zdraví. Všechny tyto subjekty apelují na maximální udržení současné podoby návrhu, která vystihuje všestranný kompromis.

Na závěr svého vystoupení si dovoluji avizovat, že navrhnu podle ustanovení § 95 odst. 1 jednacího řádu zkrácení minimální lhůty mezi druhým a třetím čtením na sedm dní, které formálně učiním v rámci podrobné rozpravy. Tento návrh vychází především z toho, že aktuálně hrozí, že předmětná novela se nedostane do Sbírky zákonů do konce tohoto roku, respektive minimální délka legislativních lhůt bude činit potíže všem dotčeným subjektům, především pak Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, který potřebuje co nejdříve znát konečnou podobu agendy.

A nyní, když jsem byl vyzván, mi ještě dovolte, abych přednesl usnesení výboru pro zdravotnictví z 24. schůze ze dne 5. září 2018 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 199.

Po úvodním slovu pana ministra Adama Vojtěcha, zpravodajské zprávě poslance Kamala Farhana a po rozpravě výbor pro zdravotnictví

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 199, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů - zde jsou potom na třech stránkách podrobně vypsány jednotlivé body, které se toho týkají, a které jsem shrnul ve své krátké zpravodajské zprávě, jsou samozřejmě vloženy i v systému;

II. zmocňuje zpravodaje výboru poslance MUDr. Kamala Farhana, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky popřípadě navrhl i další nezbytné úpravy podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny;

III. zmocňuje zpravodaje výboru poslance MUDr. Kamala Farhana, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny - což jsem teď učinil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Ještě jednou se omlouvám. Nyní tedy už skutečně otevírám obecnou rozpravu. Jako první je do ní přihlášen pan poslanec Kaňkovský, připraví se paní poslankyně Gajdůšková. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, vládní návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění byl velmi podrobně projednáván ve výboru pro zdravotnictví, tu genezi vám tady vlastně už před chvílí podrobně prezentoval pan zpravodaj, kolega Kamal Farhan. Byla diskutována řada okruhů, řada dotazů jak ze strany poslanců, tak ze strany odborné veřejnosti. Musím říci, že Ministerstvo zdravotnictví vypracovalo vlastně souhrn odpovědí na námi položené dotazy. Za sebe mohu říci, že část těch dotazů byla vypořádána, jak si myslím, že ta situace stojí, u některých dotazů jsme se asi úplně nepotkali. Všichni si ale uvědomujeme časový tlak, který legislativní proces žene dopředu, aby novela byla skutečně do konce tohoto kalendářního roku ve Sbírce zákonů a aby od 1. 1. 2019 občanům nehrozila již zde zmíněná dvacetipětiprocentní spoluúčast úhrady zdravotnických prostředků.

Je potřeba říci, že ten časový tlak není legislativnímu procesu ku prospěchu a reálně hrozí, že nebyla odhalena všechna úskalí a otázky kolem cenotvorby úhradových a regulačních opatření a že ne všechny byly úplně do detailů vydiskutovány a vypořádány. Konkrétně mám na mysli fakt, že byla zvolena legislativní varianta, při které kategorizační strom a podmínky úhrady jsou navrženy přímo do těla zákona. Tento krok je v rámci legislativních pravidel ojedinělý a má svá jednoznačná rizika. Také jsme se doposud od Ministerstva zdravotnictví nedozvěděli, jaký algoritmus volilo Ministerstvo zdravotnictví ke stanovení konkrétních úhrad a spoluúčasti pacientů v jednotlivých skupinách zdravotnických prostředků. A těch otázek jistě zůstává více.

Přes všechno, co jsem teď zmínil, poslanecký klub KDU-ČSL cítí nutnost novelu v legislativním procesu posunout dále. Jak jsme zde avizovali v prvním čtení, připravili jsme několik pozměňovacích návrhů k tomuto sněmovnímu tisku. Už tady zmínil pan zpravodaj, že jeden z nich byl jednomyslně přijat na jednání výboru pro zdravotnictví. Konkrétně se tento pozměňovací návrh předmětně netýkal problematiky zdravotnických prostředků, ale řeší jeden problém z minulosti. Je to určitá disproporce, konkrétně se týká ochranných limitů na doplatky na léčivé přípravky u osob, které mají přiznanou invaliditu třetího stupně.

Tady bych chtěl připomenout, že dle statistických údajů je příjmová stránka lidí s invaliditou třetího stupně dlouhodobě horší než příjmy starobních důchodců. Proto jsem na výboru pro zdravotnictví na podnět Národní rady osob se zdravotním postižením navrhl pozměňovací návrh, aby doplatek na léčivé přípravky byl u invalidních důchodců ve třetím stupni na stejné úrovni jako u seniorů nad 70 let, tedy 500 korun za rok. Diskutovali jsme o tom s Ministerstvem zdravotnictví. Musím ocenit, že diskuse byla konstruktivní. V podstatě sporným bodem se ukázala účinnost této navržené změny. Nakonec jsme dospěli ke kompromisu a ve výboru pro zdravotnictví byl doporučen Sněmovně ke schválení pozměňovací návrh, který odkládá u tohoto jednoho konkrétního bodu účinnost s datem od 1. 1. 2020, aby se i zdravotní pojišťovny a celý systém na to nachystaly.

Další dva pozměňovací návrhy si dovoluji načíst dnes ve druhém čtení. My jsme zredukovali naše představy o šíři problematiky, které by se to mělo týkat, takže budou to už jenom dva pozměňovací návrhy. První se týká souběhu u pacientů, kteří potřebují pro svoji potřebu souběh jak elektrického invalidního vozíku, ten většinou užívají, nebo v podstatě výhradně užívají do exteriéru, tedy do venkovního prostředí, a úhrady souběžně užívaného mechanického vozíku, který užívají v interiéru, ale také při tom, pokud jsou znovu zařazeni a podaří se jim zařadit se do pracovního procesu. Tady jsme s Ministerstvem zdravotnictví hledali nějaký průnik, a musím říct, že i se zdravotními pojišťovnami, na maximum úhrady u toho mechanického invalidního vozíku a dospěli jsme, doufám, ke konsenzu. Proto vás potom poprosím o podporu tohoto pozměňovacího návrhu na té kompromisní úrovni.

Druhý pozměňovací návrh, který dnes budu načítat, se týká úhrad oprav invalidních vozíků ve vlastnictví pojištěnce. I tady jsme se zdravotními pojišťovnami a s ministerstvem diskutovali, mailovali a odborně konzultovali. Přiznám se, že v této problematice jsme zatím nedospěli ke konsenzu, nicméně ten pozměňovací návrh načtený bude a já doufám, že ještě i na garančním výboru budeme o těchto pozměňovacích návrzích diskutovat a že nakonec ve třetím čtení dospějeme k nějakému kompromisu.

Vážené kolegyně, kolegové, děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji, a než pozvu dalšího řádně přihlášeného řečníka, tak se s přednostním právem přihlásil pan předseda Stanjura. Připraví se paní poslankyně Gajdůšková. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych se chtěl vrátit k tomu časovému hledisku. Pan ministr to předložil v prvém čtení, a vláda, v devadesátce. My jsme to vetovali, množství pozměňujících návrhů ukazuje, že jsme měli pravdu. Tehdy si vládní většina prohlasovala zkrácení lhůty na projednání ve výborech na 30 dnů. Chtěl bych se zeptat pana zpravodaje, jak s tou lhůtou naložil zdravotní výbor. Když jsem upozorňoval, že je to úplně zbytečné, že pravděpodobně bude schůze, přes to všechno jste si odhlasovali zkrácení lhůty na 30 dnů. Hle, schůze byla v srpnu! To znamená, pokud by zdravotní výbor splnil lhůtu 30 dnů, resp. v srpnu už jsme měli schůzi, kde jsme jednali o důchodech, to byla řádná schůze. Pokud by zdravotní výbor splnil tuto lhůtu, respektive mohli jsme to projednávat i bez stanoviska výboru. Ne že by to bylo šťastné, ale ta lhůta je proto, aby se to mohlo projednávat dříve. Neprojednávalo se to.

Tak zase až budete navrhovat zkrácení lhůty a opozice bude říkat, že je to zbytečné, tak si zkuste vzpomenout na ten konkrétní příklad. Když jsem se díval, kdy se poprvé k tomu sešel zdravotní výbor, který navíc přerušil jednání - světe div se! - po uplynutí 30 dnů. Tak nevím, jestli předsedkyně zdravotního výboru se řídí zákonem, když je nějaká lhůta, tak výbor je povinen to projednat v této lhůtě, a ne že se poprvé tím začne zabývat po uplynutí lhůty. Za prvé. Za druhé, takže v srpnu jsme mohli mít druhé čtení a mohli jsme mít minulý týden třetí čtení.

Dneska slyšíme, že musíme zkrátit lhůtu na projednávání mezi druhým a třetím čtením. Můj předřečník říkal, které tam jsou ještě nevydiskutované a nevyjasněné problémy. Není tady ale základní politický spor, jestli ano, nebo ne. Debatujeme o kvalitě toho návrhu. Takhle jsem pochopil ty pozměňovací návrhy. Nikdo není proti. Spíš se debatuje, vychytávají se věci, aby tam nebyla chyba.

Proč jsme to, pane ministře, neprojednávali minulý týden? Když máme tak málo času? Máme za sebou čtyři jednací dny minulý týden a ani jednou jste nenavrhl vy ani nikdo, ani předsedkyně zdravotního výboru, ani předseda vašeho klubu, když máme tak málo času a hrozí, že se to nestihne projednat. Čím to? Co jste dělal minulý týden, pane ministře? Mohli jsme mít řádné třetí čtení ve variabilním týdnu bez zkracování lhůt. S řádným časem na diskutování. Tak vždycky když si začneme stěžovat - a nebudu opakovat svoje vystoupení z prvního čtení, kdy ten zákon zrušil Ústavní soud, jak dlouho trvalo vládě, než ho předložila. A pak najednou ti, kteří chtějí debatovat o kvalitě toho zákona - dneska se k tomu ještě dostaneme, už se těším na bod 32, kdy zase opravujeme zákon, který jsme museli v minulém volebním období schválit. My jsme upozorňovali na ty věci. Dneska čtu v důvodové zprávě, že vláda říká to, co tehdy říkala opozice, přesto to minule schválila vládní většinou.

Tak já mám jenom prosbu. Když zase budeme argumentovat časovou tísní, tak začněme u sebe. A říct například: My jsme sice navrhli 30 dnů, ale nezvládli jsme to, z těchto a těchto důvodů zdravotní výbor se tím vůbec nezabýval v těch prvních 30 dnech od svolání schůze. Minulý týden jsme mohli mít druhé čtení, abychom měli řádný čas mezi druhým a třetím čtením, ale z těchto důvodů to nebylo možné. Ne vždycky jenom přijít a říct: Spěcháme, rychle, pokud nezvednete ruku, bude problém, vy budete viníci!

Viníkem časového presu a časové tísně je úplně někdo jiný, jak jsem dokumentoval na několika datech z webu Poslanecké sněmovny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní prosím s faktickou poznámkou pana poslance Farhana.

 

Poslanec Kamal Farhan: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, jestli jsem pozorně poslouchal, tak zde bylo zmíněno, že výbor pro zdravotnictví nedodržel 30denní lhůtu. Já se pokusím o krátkou rekapitulaci a doufám, že toto vyvrátím.

Dne 26. 6. byl projednán tento návrh na 16. schůzi pléna. A 12. 7. se uskutečnila 21. schůze zdravotního výboru, která tento návrh zákona projednala a přerušila ho. Ale tím z mého pohledu dodržela 30denní lhůtu a zabývala se tím, co jí Sněmovna uložila. Takže to je za mě faktická poznámka k předřečníkovi. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a nyní prosím do rozpravy... ano, prosím pana předsedu Stanjuru s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Samozřejmě pravdu mít nemusím, já nejsem člen zdravotního výboru. Ale vycházím z oficiálního webu Poslanecké sněmovny, kde si čtu: Sněmovna v prvém čtení návrh projednala v obecné rozpravě 26. června, to se shodujeme, přikázáno výborům, usnesení č. 281. Lhůta k projednání výborům byla určena na 30 dní, to se shodujeme. A pak čtu: Garanční výbor pro zdravotnictví projednal návrh zákona a vydal 1. 8. 2018. Takže pokud to projednával a přijal usnesení garanční výbor už 12. července, tak se stala někde chyba, pak se omlouvám, ale mělo by být správně napsáno na webu Poslanecké sněmovny, 12. července výbor projednal a přerušil projednávání.

Když se na to mrknete, mám to před sebou, je tam napsáno 1. srpna a podruhé jste to projednávali 10. září, když jste (nesrozumitelné) projednali jste pozměňující návrhy. Takže chyba není na mé straně, pokud to tak bylo, tak to usnesení není zachyceno v informačním systému Poslanecké sněmovny a já samozřejmě mohu vycházet, pokud nejsem členem, mohu vycházet pouze z oficiálního webu.

Ale i tak jsme to mohli projednávat po těch 30 dnech na plénu, to tak prostě ze zákona je. A já jsem upozorňoval, že je zbytečné zkracovat lhůtu. Pane zpravodaji, vzpomínáte si na naši debatu v prvém čtení, co jste říkal? Ne, ne, ne, to je potřeba, zkraťme ji! A 10. září jste přijali stanovisko. Já tomu rozumím, problém jednoduchý není. Ale lhůty mluví jednoznačně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času. Pan poslanec Farhan se mi hlásil znovu s faktickou poznámkou, tak prosím.

 

Poslanec Kamal Farhan: Já jenom ve stručnosti, nechtěl jsem zde upozorňovat na chybu svého předřečníka. Jenom jsem chtěl konstatovat, nebo upravit ta data, která asi jsme čerpali z různých zdrojů. Ale rozhodně nic víc k tomu nemám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a vrátíme se... nevrátíme se - paní poslankyně Adámková se hlásí s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Byla jsem vyzvána dokonce třikrát jmenovitě, což se ještě v této Sněmovně nestalo, takže děkuji panu inženýrovi za tento zájem o náš výbor a moji osobu. A musím říci, že 12. července, čili bohatě ve lhůtě 30 dnů, jsme zahájili projednávání tohoto tisku, samozřejmě, jak nám přikazuje zákon, za přítomnosti ministerstva i ministra zdravotnictví. A výbor se rozhodl všemi hlasy, tak jak tam byli všichni přítomni, že vlastně nebude projednáván, měli jsme tuto informaci a vznášela jsem ji na organizační výbor, že to nebude v tom variabilním týdnu projednáváno. A po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví bylo rozhodnuto - a všichni členové zdravotního výboru s tím samozřejmě souhlasili - že bude přerušeno toto jednání. Ale nikoli že bychom nezačali. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a prosím ještě s faktickou poznámkou pana poslance Stanjuru.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Už jsem se omluvil panu zpravodaji. Prostě na webu to není, tak těžko mohu říkat, pokud by to tam bylo 12. července...

Nicméně abychom si rozuměli. Ta lhůta není proto, dokdy má být zahájeno projednávání, paní předsedkyně prostřednictvím pana místopředsedy. Ta lhůta není k tomu, dokdy má být zahájeno. Dokdy má být ukončeno projednávání ve výborech! Zahájit můžeme zítra, hned druhý den po prvním čtení může být. Ta lhůta je k tomu, že do té doby má výbor nebo výbory vydat stanovisko a po uplynutí této lhůty je Poslanecká sněmovna nebo plénum Poslanecké sněmovny oprávněno projednávat materiál ve druhém čtení. A já když jsem upozorňoval, že 30 dnů je nesmyslné, tak vy jste si prohlasovali, že to stihnete. A nestihli jste to! Nestihli jste to ani v 60 dnech, ve standardní době, protože 10. září jste dali stanovisko. Já jsem to jenom konstatoval. Já to nijak nevyčítám. Chtěl jsem říct, až zase příště budete zkracovat lhůtu, tak do té doby máte být hotovi, ne že zahájíte projednávání. K tomu ta lhůta není. Lhůta je k tomu, kdy se má ukončit projednávání. A je to administrativní chyba, tak věřím, že to buď sekretariát vašeho výboru, nebo potom Kancelář Poslanecké sněmovny napraví a to usnesení tam dodá. Pak bych s tím nevystupoval samozřejmě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a ještě paní poslankyně Adámková s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji opět za slovo. Děkuji za shrnutí problematiky. Opakuji znovu, že výbor by klidně i dokončil tento bod, ale bylo rozhodnuto členy výboru tak, jak bylo rozhodnuto, a eventuálně se můžeme samozřejmě zeptat vedení Ministerstva zdravotnictví, jakým způsobem k tomu došlo. Ale v případě, že to není v systému, podíváme se na to. Nekontrolovala jsem to. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezké odpoledne, vážené paní poslankyně, páni poslanci, budeme pokračovat v rozpravě. Děkuji paní poslankyni Adámkové za dodržení času k faktické poznámce a řádně přihlášená je nyní paní poslankyně Gajdůšková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, pane ministře, ctěná Sněmovno, přiznávám, že si trošku myslím, že debata o proceduře a o lhůtách, zda byly, nebo nebyly naplněny, by měla patřit možná na debatu vedení předsedů klubů či jiná grémia a my bychom se měli zabývat věcnou podstatou toho, co projednáváme. Pro případné diváky a posluchače i pro nás poslance ostatní by to bylo určitě zajímavější.

Já jsem se přihlásila o slovo proto, že chci za prvé podpořit pozměňovací návrh, který dává do souladu limity, výši limitů doplatků na léky pro seniory s těmi, které mají, resp. nemají doposud lidé se zdravotním postižením. My jsme jako sociální demokracie navrhovali a prosadili, aby limity na doplatky na léky pro seniory byly sníženy na dnešních 500 korun, ale musíme přiznat, a tenkrát nebylo možné prosadit nic dalšího, ale musíme přiznat, že lidé se zdravotním postižením jsou na tom z pohledu potřeby léků, z pohledu zdravotní péče ještě určitě náročnějšími pacienty než možná leckterý senior. Proto se velmi a velmi přimlouvám za to, abychom tento pozměňovací návrh přijali.

Dovolím si ale avizovat ještě jeden pozměňovací návrh. Ten se týká výdeje zdravotnických prostředků. Je pochopitelné, že v lékárnách a výdejnách zdravotnických prostředků nelze dost dobře vydávat například elektrické invalidní vozíky nebo individuálně zhotovované protézy dolních končetin. Dosavadní znění zákonného ustanovení, které stanovovalo smluvní výdejce, však bylo extrémně nadužíváno a vedlo k existenci přibližně 1 500 smluvních výdejců v ČR, kterým zdravotní pojišťovny v minulosti umožnily výdej široké palety zdravotnických prostředků. Ovšem ta velmi vágní formulace, která v současném ustanovení je, terminus technicus "pomůcky pro zdravotně postižené", při extrémně extenzivním výkladu pak způsobila to, že s některými smluvními výdejci byla podepisována smlouva o poskytnutí a úhradě zdravotnických prostředků v plném rozsahu portfolia od inkontinenčních pomůcek až po proužky do glukometrů. To skutečně není opodstatněné. Tento stav již nepředstavuje zamýšlený mimořádný institut na pokrytí případů, kdy nelze využít standardní síť poskytovatelů lékárenské péče, tedy lékáren a výdejen zdravotnických prostředků.

Pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě, eliminuje nerovné konkurenční prostředí v oblasti, kde tato nerovnost nemá žádné opodstatnění. V případě přijetí tohoto pozměňovacího návrhu bude výdej sériově vyráběných ortopedicko-protetických zdravotnických prostředků, zdravotnických prostředků pro přístrojovou lymfodrenáž, zdravotnické prostředky pro pacienty s poruchou sluchu, zdravotnické prostředky kompenzační pro zrakově postižené a zdravotnické prostředky respirační, inhalační a pro aplikaci enterální výživy umožněn pouze standardním výdejcům zdravotnických prostředků, tedy lékárnám a výdejnám zdravotnických prostředků. Ten návrh tedy narovná podnikatelské prostředí, sjednotí podmínky pro všechny výdejce běžných zdravotnických prostředků a smluvním výdejcům, kteří se pohybují v regulatorně zjednodušeném prostředí, budou ponechány takové skupiny zdravotnických prostředků, které opravdu nelze efektivně vydávat prostřednictvím sítě lékáren a výdejen zdravotnických prostředků.

Pozměňovací návrh bude mít v systému číslo 1305 a já se k němu přihlásím v podrobné rozpravě a požádám vás ještě jednou o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Gajdůškové za její vystoupení. Nyní bude vystupovat se svou přihláškou paní poslankyně Hana Aulická, připraví se pan poslanec Pawlas. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně a kolegové, nebudu vás zdržovat, každopádně věřím, že tato novela je určitě zajímavá pro většinu kolegyň a kolegů, ale dovolte mi, abych okomentovala nyní své dva pozměňovací návrhy, které si myslím, že jsou opravdu přínosem, a myslím si, že pro pacienty opravdu přinesou velmi dobrou věc.

Jeden z pozměňovacích návrhů je výsledkem vlastně dlouhé diskuze se zástupci zdravotních pojišťoven, pacientských organizací a samotných dodavatelů. A jde o to, že navržené znění sněmovního tisku 199, tak jak bylo předloženo vládou, počítá s tím, že všechny hrazené poukazové zdravotnické prostředky se nacházejí v kategorizačním stromu. U nových inovativních produktů však hrozí, že se nepodaří ihned do žádné úhradové skupiny zařadit a bude se muset čekat třeba půl roku či rok na její vytvoření. V mezičase novela počítá s úhradou 75 % se souhlasem Ministerstva zdravotnictví. Můj pozměňovací návrh tento režim mění tak, že tyto nezařazené zdravotnické prostředky dostanou se souhlasem Ministerstva zdravotnictví úhradu 50 %, avšak v případě uzavření smlouvy o sdílení rizik se zdravotními pojišťovnami získají plnou úhradu ve výši 100 % ceny.

Pozměňovací návrh řeší hned tři problémy najednou. Za prvé se žádnému dodavateli nevyplatí dlouhodobě na úkor spoluúčasti pojištěnců držet svůj zdravotnický prostředek v úhradě 75 %. Za druhé, pojištěnci budou mít plně hrazeny i nové inovativní zdravotnické prostředky prakticky ihned a zdravotní pojišťovny si prostřednictvím smlouvy o sdílení rizik ohlídají udržitelnost nákladů. Nehrozí tedy, že by jejich náklady nekontrolovatelně rostly, a nehrozí ani zneužívání § 16. A za třetí, nově budou ošetřeny všechny limitace na preskripční, indikační i množstevní omezení s odkazem na podmínky souhlasu Ministerstva zdravotnictví, resp. na obsah smlouvy o sdílení rizik.

Druhý pozměňující návrh je vlastně, že umožní legálně transparentní úhradu život zachraňujících pomůcek pro pacienty s plicní arteriální hypertenzí. To znamená, pacientům s plicní arteriální hypertenzí je hrazeno léčivo, díky kterému mohou žít. Pro jeho ambulantní aplikaci jsou nezbytné infuzní pumpy s příslušenstvím, které se paradoxně nehradí, a systém se tak různě obchází a tyto nezbytné pomůcky se různým způsobem dotují. Pozměňující návrh má tedy i plnou podporu odborné společnosti. Proto samozřejmě ve třetím čtení a samozřejmě i na garančním výboru budu žádat o vaši podporu k těmto pozměňujícím návrhům. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Haně Aulické. Nyní pan poslanec Daniel Pawlas a připraví se pan poslanec Válek, který je zatím posledním přihlášeným do rozpravy obecné. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Daniel Pawlas: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych představil svůj pozměňovací návrh. Mám ho rozdělený do tří částí. V první části se týká inkontinence, kdy předložená novela zákona č. 48/1997 Sb. počítá se spoluúčastí pojištěnců ve výši 2 % v případě zdravotnických prostředků určených pro pacienty s inkontinencí třetího stupně, což jsou typicky klienti domovů sociální péče. Až dosud tito pojištěnci na předmětné zdravotnické prostředky nedopláceli. Ze statistik je patrné, že nejvíce inkontinencí postiženou skupinou jsou právě ženy ve věkovém rozmezí 75 let a výše, a tato skupina patří zároveň i mezi skupiny obyvatel nejvíce postižených chudobou. Druhou nejpostiženější skupinou jsou muži ve vysokém seniorském věku a lidé postiženi jakoukoliv formou mozkové dysfunkce, ať už způsobené úrazem, akutním onemocněním, či vrozenou vadou.

Vzhledem k tomu, že v současné době neexistuje v zákoně obecný ochranný limit na výši doplatků uhrazených za zdravotnické prostředky, by jakákoliv částka nové spoluúčasti mohla být neúměrně zatěžující pro tuto sociální skupinu pacientů. Navrhované opatření se pak výrazně dotkne zejména klientů pobytových sociálních služeb - domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, domovy pro osoby se zdravotním postižením - kteří mají velmi limitovaný příjem definovaný zákonem č. 108/2006 Sb. na úroveň 15 % starobního důchodu, ze kterého musí hradit např. i nemalé doplatky na léky, z nichž zdaleka ne všechny jsou opatřeny ochranným finančním limitem.

S ohledem na výše uvedené upozorňuji, že v ČR je i 160 tisíc osob s demencí. Tyto osoby převážně trpí těžkou formou inkontinence a jsou odkázány na pomoc rodiny, a to jak fyzickou, tak i finanční, nebo jsou umístěny ve specializovaných centrech. Pečující osoby, u nich vždy musí využívat i jiné, nemalé finanční zdroje, než je příspěvek na péči, na zajištění péče a případná jejich nová finanční participace na každodenní inkontinenci k pomůcce může mít pro ně natolik zásadně zatěžující dopad, že nebudou již objektivně schopny všechny finanční potřeby o péči o své blízké splnit. Ač na první pohled se to zdá marginální částka, 2 %, tak pro tyto lidi to je zásadní, při tom, že jim zůstává jenom 15 % z jejich starobního důchodu.

Je nutné zdůraznit a vždy mít při stanovování těchto opatření na paměti, že inkontinenční pomůcky využívají v drtivé většině osoby s tím úplně nejtěžším postižením, z nichž prakticky absolutně mizivá část má jakýkoliv jiný příjem než důchod. Nejsou absolutně jakékoliv výdělečné činnosti schopny a ve většině případů jsou zcela nemajetné. Značná část z nich má navíc bohužel i velmi disharmonické rodinné vazby, a proto nelze ani spoléhat na jakoukoliv úhradu doplatku jejich rodinou.

V části B svého pozměňovacího návrhu se skloním a navrhuji... a jeho cílem je, aby se napravila historická nespravedlnost, která byla zakotvena již v rámci číselníku zdravotních pojišťoven, kdy ekvivalentní zdravotnické prostředky měly nižší úhradu, a to čistě jen z důvodu jejich dřívější registrace, což si myslím je naprosto absurdní. S ohledem na faktickou nemožnost navýšení cen v rámci dotčených číselníků v průběhu řady let je nyní nezbytné, aby systém nepokračoval diskriminací jedné skupiny ekvivalentních zdravotnických prostředků oproti skupině druhé. Vzhledem k tomu, že i nový systém je evolučně nastaven dle analýz a výkaznictví zdravotních pojišťoven, pokračuje bohužel ve výše uvedených případech dosavadní stav. U dvou úhradových skupin zdravotnických prostředků jsou tak výše úhrady nedostatečné.

Navrhuji navýšení úhradových limitů hydropolymerů polyuretanů a pěn z 0,96 Kč na 1,74 za centimetr u gelu, resp. 2,17 za centimetr u gelu s okrajem, přesně (to) kopíruje nastavení úhradových limitů u srovnatelných výrobků se silikonem.

K části C mého pozměňujícího návrhu je nutné uvést, že tato změna vychází z prostého faktu, že příslušná podkategorie úhradové skupiny, která se nazývá obinadla a náplasti, avšak tyto zdravotnické prostředky, které jsou podmnožinami této podkategorie, reprezentují pouze obinadla. Náplasti by tak oproti současnému stavu nebyly hrazeny vůbec. Náplasti jsou důležité zdravotnické prostředky, které v současné době zdravotním pojišťovnám nezatěžují zásadně rozpočet, přičemž ale přínos pro pacienty je zásadní. Tato úhradová skupina nebyla ani předmětem diskusí o vyřazení z úhrad mezi ministerstvem, zdravotními pojišťovnami a zástupci dodavatelů. Takže si myslím, že by bylo správné, aby se i náplasti proplácely, a myslím si, že je to prostředek, který využíváme všichni skoro každodenně.

Já se potom přihlásím v podrobné rozpravě ke svému pozměňovacímu návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Danielu Pawlasovi. A nyní má slovo pan poslanec Válek, v tuto chvíli stále poslední přihlášený do obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, tak dostali jsme se do situace, kdy asi zřejmě všichni budeme muset nějakým způsobem podpořit ten zákon kvůli pacientům. Ne že bychom ho považovali za ideální, on se chystá řadu let. Ale já mám samozřejmě několik výhrad nebo několik nejasností, dotazů.

Ten jeden se shoduje s tím, co říkal kolega Kaňkovský, a to je to, že součástí tohoto zákona je vlastně seznam těch výrobků. A ten seznam, z mého pohledu doposud se každý rok obměňoval po dohodě s pojišťovnami. Objevoval se nový seznam, vždycky to bylo součástí jakési dohody. Takže já předpokládám, že tento zákon se každý rok jednou, možná dvakrát v parlamentu objeví, vždycky, jak budeme ten seznam obnovovat. To znamená, jaká je vůbec představa frekvence novelizace toho zákona? Jestli bude každý rok, nebo jak často bude.

Druhá věc, která mně není úplně jasná. Ty zdravotnické prostředky obecně procházejí v ČR certifikací. Certifikačních orgánů je v ČR strašně málo a v podstatě není úplně jednoduchý nástroj, jak ten orgán donutit, aby požádal o to, aby byl schválen jako certifikační. Já jsem z toho zákona nabyl dojmu, že do konce příštího roku se ty výrobky budou muset recertifikovat. Pokud tomu takto je, tak je vůbec připraven systém na to, aby výrobci ty výrobky recertifikovali a jakým způsobem vůbec donutíme výrobce, aby je recertifikovali? Pokud se budou muset recertifikovat... Když jsem si dělal přehled ceny za jednu recertifikaci - pohybuje se kolem 200 tisíc. To znamená, nepovede to k tomu, ta recertifikace, že se zdravotnické prostředky zdraží, a že tím pádem ceny, které jsou tam uvedené, se ukážou jako nízké? Já si myslím, že toto budeme ještě muset diskutovat.

A možná všechny ty mé obavy jsou nepodložené a jsou jenom dány tím, že se v systému zdravotnictví jako starý muž pohybuji už třicet let, a jsem proto střízlivě obezřetný, až ustrašený (se smíchem) z jakéhokoliv seznamu výrobků, který je přílohou jakéhokoliv zákona. Proto bych jenom na tyto problémy na tomto místě rád upozornil a možná, pokud už teď jsou jasné odpovědi, požádal o odpovědi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vlastimilu Válkovi. To byl poslední přihlášený do obecné rozpravy. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Pokud nikdo... Ještě v rozpravě, pane ministře? Dobře, prosím. Ministr zdravotnictví vlády ČR Adam Vojtěch ještě v otevřené rozpravě obecné. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, k tomu, co řekl pan poslanec Válek v tom posledním vystoupení. Není tomu tak. Ten zákon neřeší certifikaci, ale skutečně pouze úhradu. Certifikaci zdravotnických prostředků řeší zákon o zdravotnických prostředcích, který už je platný a účinný několik let, byť se v té době, kdy se přijímal před těmi několika lety, předpokládalo, že budou zároveň přijaty úhrady zdravotnických prostředků jakožto nový systém, což se stalo tedy až dnes. Ale ten zákon o zdravotnických prostředcích je separátní a tento zákon nepředpokládá, že by se řešila jakkoliv certifikace.

Pokud jde o ten seznam, to je samozřejmě téma, které velmi rezonovalo i v rámci příprav navrhovaného zákona, který máte nyní na stole. Jestli tedy má být ten seznam v zákoně, nebo má být v nějakém prováděcím předpise, aby samozřejmě bylo jednodušší ho měnit. Problém je, že Ústavní soud ve své konstantní judikatuře, kterou aplikoval, ať už je to v případě takzvaných nadstandardů, nebo v případě hrazené lázeňské léčebné péče, opakovaně konstatoval, že nárok pacienta musí být stanoven v zákoně. Že takto je to ústavně konformní v souladu s článkem 31 v Listině základních práv a svobod. Proto nakonec po těch debatách, které byly ústavněprávního charakteru, byla zvolena ta metoda, že příloha, ten kategorizační strom, bude obsažena přímo v příloze zákona, a bude se tedy muset novelizovat.

My počítáme s tím, že na Ministerstvu zdravotnictví bude nadále fungovat ona pracovní skupina, která připravovala tento návrh, kde jsou všichni takzvaní stakeholdeři, kteří k tomu mají co říct, ať už jsou to pojišťovny, pacienti, výrobci, Státní ústav pro kontrolu léčiv, a tak dále, Ministerstvo zdravotnictví, a tato skupina bude jakožto stálý orgán zřízena na Ministerstvu zdravotnictví a bude tuto novelu vždy jednou za čas, nebo ten zákon, revidovat a připravovat tedy novelu zákona s tím, že tento zákon, zákon o veřejném zdravotním pojištění obecně, je jeden z těch častěji novelizovaných zákonů v oblasti zdravotnictví.

Takže z tohoto pohledu předpokládáme, že k těm novelám, pokud budou potřeba, bude docházet celkem pravidelně. Byť si zase nemyslím, že je to o tom, že by se to muselo měnit každý měsíc. Je to skutečně spíše po nějakém čase, kdy se vyhodnotí, že se musí třeba upravit nějaká úhradová skupina v rámci toho kategorizačního stromu. Takže si nemyslíme, že by to byl nějaký zásadní problém a že by to vedlo k nějakému zásadnímu omezení v přístupu pacientů ke zdravotnickým prostředkům. Ale je jasné, že to, jak dneska ten návrh schválíme, tak to nebude rigidní forma. To bude skutečně živý organismus, který se bude v čase měnit. Ale jak říkám, po těch všech debatách není jiná varianta, než aby tento nárok byl přímo zakotven v zákoně.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi zdravotnictví. Pan Vlastimil Válek se přihlásil k reakci ve faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Mnohokrát děkuji a prostřednictvím pana předsedajícího bych chtěl poděkovat, že i předkladatel počítá s kontinuální kultivací toho zákona v čase a prostoru.

A jenom bych se chtěl ještě jednou ubezpečit. To znamená, víme stoprocentně, že zdravotnické prostředky, které jsou v tom zákoně, se v příštím roce nebudou muset znovu certifikovat? Jenom v tomto bych chtěl mít tu jistotu, abych toto věděl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Pokud se nikdo nehlásí do obecné rozpravy - ještě pan ministr? Dobře. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Já se hlásím, protože pan poslanec Válek se na toto zeptal. Skutečně tomu tak nebude. Ten zákon my teď schválíme a bude tam určité přechodné období, v rámci kterého budou výrobci vlastně moci zařadit své zdravotnické prostředky do konkrétních úhradových skupin a podskupin. To je to přechodné období, na to má být právě využito. Ale není to tak, že by museli všechny zdravotnické prostředky recertifikovat. Ty zdravotnické prostředky zkrátka tu certifikaci mají. Pokud jde o české notifikované osoby, které to provádějí - ti, kteří se tomu věnují, znají, že tady u nás máme dvě notifikované osoby, které se tomu věnují. Ale samozřejmě ta certifikace probíhá i v zahraničí, pokud jde o nějaké zahraniční výrobce. Takže to není tak, že by museli recertifikovat. Je to o tom, že musí v tom přechodném období vlastně zařadit ty své zdravotnické prostředky do toho kategorizačního stromu. Na to je určen ten čas, ale nikoliv na to, aby museli všechny zdravotnické prostředky certifikovat znovu, nebo recertifikovat. S tím skutečně tento zákon nepočítá. Předpokládám, že pokud by tomu tak bylo, tak by asi výrobci zdravotnických prostředků úplně nebyli podporovateli tohoto návrhu. A oni byli samozřejmě také v přípravách toho návrhu zákona. Takže skutečně se nepočítá s nějakou novou certifikací nebo recertifikací.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi Vojtěchovi za jeho vystoupení. Ptám se, zda se někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, obecnou rozpravu končím. Zeptám se na závěrečná slova po obecné rozpravě? Není zájem ani od pana ministra, ani od zpravodaje.

V obecné rozpravě nepadl žádný návrh, o kterém bychom mohli po obecné rozpravě hlasovat. Zahájím rozpravu podrobnou. Připomínám, že pozměňovací i jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Hlásí se jako první pan zpravodaj Kamal Farhan. Pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Kamal Farhan: Jenom jak jsem avizoval, já bych se chtěl přihlásit k tomu, co jsem avizoval v obecné rozpravě, podle § 95 odst. 1 jednacího řádu (návrh) na zkrácení minimální lhůty mezi druhým a třetím čtením na sedm dnů. To bych zde chtěl navrhnout.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ano, to je zde správné místo pro návrh zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením. Budeme tedy pokračovat přihlášenými poslanci v podrobné rozpravě. Nejdříve paní poslankyně Věra Adámková. Prosím, paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi přednést vám pozměňovací návrh k tisku 199, což je sněmovní dokument 1242, článku II bodu 1 a 2.

V článku II bodu 1 jsou slova "ve výši, jak byly hrazeny" nahrazena slovy "ve výši a za podmínek, jak byly hrazeny".

Odůvodnění. Předkládaný pozměňovací návrh upřesňuje znění bodu 1 přechodného ustanovení tak, aby bylo zřejmé, že zdravotnické prostředky uvedené v tomto bodu se do doby zveřejnění nové úhrady podle navrhovaného zákona budou hradit nejen ve výši, ale i za stejných podmínek, za jakých byly hrazeny k 31. 12. 2017, zejména preskripčně, indikačně i množstevně.

A v článku II bodu 2 opět slova ve "ve výši, v jaké byly hrazeny" nahrazena slovy "ve výši a za podmínek, jak byly hrazeny.

Odůvodnění. Předkládaný pozměňovací návrh upřesňuje znění bodu 2 přechodné ustanovení tak, aby bylo zřejmé, že zdravotnické prostředky uvedené v tomto bodu se do doby zveřejnění nové úhrady podle navrhovaného zákona budou hradit nejen ve výši, ale i za stejných podmínek, za jakých byly hrazeny k 31. prosinci 2018 preskripčně, indikačně i množstevně.

Čili platné znění článku II bodu 1 a 2: Zdravotnické prostředky předepsané na poukaz hrazené k 31. prosinci 2017, s výjimkou individuálně zhotovovaných zdravotnických prostředků, jsou hrazeny ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ve výši, v jaké byly hrazeny, ve výši a za podmínek, za jakých byly hrazeny k 31. prosinci 2017, a to až do okamžiku zveřejnění výše jejich nové úhrady podle zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

A bod 2. Zdravotnické prostředky předepsané na poukaz hrazené k 31. prosinci 2018, avšak nehrazené k 31. prosinci 2017, s výjimkou individuálně zhotovovaných zdravotnických prostředků, jsou hrazeny ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ve výši, v jaké byly hrazeny, ve výši a za podmínek, za jakých byly hrazeny k 31. prosinci 2018, a to až do okamžiku zveřejnění výše jejich nové úhrady podle zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Chci vás požádat o podporu tohoto doplněného pozměňovacího zákona proto, že kdyby tam nebyly ty podmínky, mohlo by pak dojít k ohrožení pacientů v určité samotvorbě omezení, které by nebylo jasně vymezené. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Adámkové za její vystoupení. Budeme pokračovat vystoupením paní poslankyně Jany Pastuchové, připraví se paní kolegyně Aulická. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Já bych se ráda přihlásila ke svému pozměňujícímu návrhu pod číslem 1297, který se týká § 39n odst. 5, který bude znít: Ústav zveřejňuje pouze způsobem umožňujícím dálkový přístup spisy správních řízení, které vede podle § 39a až §39l a §39p. Údaje označené jako předmět obchodního tajemství ústav neposkytne ani jinak nezveřejní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Pastuchové. Nyní paní poslankyně Hana Aulická v podrobné rozpravě, připraví se pan poslanec Daniel Pawlas. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolte, vážené kolegyně a kolegové, abych se přihlásila k pozměňujícímu návrhu pod číslem 1306 a 1307. Své odůvodnění těchto dvou pozměňujících návrhů jsem řekla v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní má slovo pan poslanec Daniel Pawlas, připraví se pan poslanec Vít Kaňkovský. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Daniel Pawlas: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte, abych se přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu pod číslem 1251, který je vložen v systému. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Vít Kaňkovský. Připraví se paní poslankyně Hana Gajdůšková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, jak už jsem avizoval v obecné rozpravě, rád bych se přihlásil v podrobné rozpravě ke dvěma pozměňovacím návrhům pod čísly sněmovních dokumentů 1292 a 1296. Jinak o jejich předmětu jsem hovořil v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Zatím poslední přihlášenou v podrobné rozpravě je paní poslankyně Gajdůšková, které uděluji slovo. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji za slovo. Dovolte mi, abych se tímto přihlásila ke sněmovnímu dokumentu pod číslem 1305. Tento pozměňovací návrh má písemné zdůvodnění přímo v tisku a zdůvodnila jsem ho v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, paní poslankyně. Ptám se, kdo se dále hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím.

Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pane ministře? Pane zpravodaji? Není tomu tak. V tom případě zagonguji a soustředíme se na rozhodnutí, které bylo navrženo v rozpravě, a to je, aby lhůta pro konání třetího čtení byla zkrácena na sedm dnů.

(Hlásí se ministr zdravotnictví.) Já jsem rozpravu ukončil, ale jestli pan ministr chce vystoupit, tak ji obnoví. Já myslím, že to není žádný problém. Ještě před hlasováním se hlásí s přednostním právem ministr zdravotnictví vlády České republiky Adam Vojtěch. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji. Já si ještě dovolím otevřít rozpravu, aby mohl vystoupit pan poslanec Kaňkovský, který udělal chybu v čísle svého pozměňovacího návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. V tom případě je otevřena podrobná rozprava. Prosím sněmovnu o klid. Požádám pana poslance Víta Kaňkovského, aby se ujal slova v podrobné rozpravě. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Já se omlouvám všem kolegyním a kolegům i panu ministrovi. Nakonec se ukázalo, že ta čísla byla správná. Já jsem ten jeden pozměňovací návrh načítal dvakrát, protože jsme tam ještě přepočítávali hodnotu vzhledem k tomu, aby to bylo správné zaokrouhlení, tudíž skutečně platí 1292 a 1296. Omlouvám se.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Ptám se, kdo se hlásí dál do podrobné rozpravy, která byla vystoupením ministra zdravotnictví otevřena. Nikoho nevidím, rozpravu tedy mohu ukončit.

V podrobné rozpravě padl návrh, abychom se podle § 94 odst. 1 a § 95 odst. 1 dohodli na tom, že lhůta mezi druhým a třetím čtením bude zkrácena na sedm dnů. O tom rozhodneme v hlasování číslo sto čtyři. Já vás předtím všechny odhlásím a požádám vás o novou registraci, abychom zjistili přesný počet přítomných. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Jakmile se ustálí počet přihlášených a zklidní se atmosféra ve Sněmovně, rozhodneme o tomto návrhu. Ještě dám čas dalším příchozím, a to tím, že přečtu omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny. Dnešní den se mezi 17. a 19. hodinou omlouvá z jednání bez odůvodnění pan poslanec Jan Lipavský z klubu Pirátů.

 

Počet přihlášených je stabilizován. Zahajuji hlasování číslo 104 a ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 104, z přítomných 150 pro 126, proti 8. Návrh byl přijat. Zkrátili jsme lhůtu mezi druhým a třetím čtením na sedm dnů.

 

Tím mohu skončit druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 17.

 

Podle schváleného pořadu schůze je před námi bod

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.