Čtvrtek 13. září 2018, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Radek Vondráček)

76.
Víceletý finanční rámec EU na období 2021 - 2027
/sněmovní tisk 227-E/ - prvé čtení

Výbor pro evropské záležitosti projednal sdělení Komise, návrh nařízení Rady a inicioval jeho zařazení na schůzi Poslanecké sněmovny. Usnesení, stanovisko výboru a návrh usnesení Poslanecké sněmovny je součástí předloženého tisku 227-E.

Já teď poprosím poslance Adama Kalouse, aby se ujal slova a informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Adam Kalous: Děkuji, vážený pane předsedo. Členové vlády, dámy a pánové, Evropská komise představila na začátku května tohoto roku balíček návrhů k víceletému finančnímu rámci Evropské unie na období 2021 až 2027, kdy tento návrh víceletého finančního rámce je úzce zaměřen na politické priority evropské sedmadvacítky a návrh rozpočtu by měl být přizpůsoben novým výzvám, jako jsou dopady brexitu, výzvy ohrožující vnitřní i vnější bezpečnost členských států.

Nové a reformované programy se řídí těmito zásadami: je to větší důraz na evropskou přidanou hodnotu, jednodušší a transparentnější rozpočet, méně byrokracie pro příjemce, flexibilnější a akceschopnější rozpočet a účinný rozpočet. Komise chce rovněž zajistit, že provádění programu bude účinné, efektivní a posílí vazbu mezi financováním Evropské unie a dodržováním zásad právního státu.

Na období let 2021 až 2027 Komise navrhuje rozpočet v celkové výši 1 bilion 279 miliard eur v závazcích a 1 bilion 246 miliard eur v platbách. Rozpočet se snaží reagovat na unijní priority, které jsou strukturovány do sedmi okruhů, kolem nichž jsou sestaveny jednotlivé dotační programy.

Prvním okruhem je jednotný trh, inovace a digitální ekonomika, kdy nový program pro výzkum Horizont Evropa naváže na současný program Horizont 2020. Ten bude zaměřen na globální výzkum a inovace, dále na současný Evropský fond pro strategické investice, EFSI, naváže program Invest EU. Pro investice do infrastruktury v oblasti transevropských sítí, dopravních, digitálních a energetických by měl být zřízen zformovaný Nástroj pro propojení Evropy, známý jako CEF. Nově by měl vzniknout také program pro digitální Evropu.

Druhým okruhem je okruh soudržnost a hodnoty. V tomto okruhu je zahrnuto financování kohezní politiky, tedy jedné z klíčových priorit České republiky, a to zejména z pohledu zajištění dostatečně velké finanční obálky pro naše regiony, kdy hlavním kritériem pro rozdělení prostředků zůstane i nadále relativní hrubý domácí produkt na obyvatele v jednotlivých regionech.

Třetím okruhem jsou přírodní zdroje a životní prostředí. Tento okruh zahrnuje společnou zemědělskou politiku, která bude rozdělena do dvou okruhů, do dvou pilířů, a to přímých plateb pro zemědělce a rozvoje venkova. Dále tento okruh obsahuje Evropský námořní a rybářský fond, a také program Life na ochranu životního prostředí a klimatu.

Čtvrtým okruhem je migrace a správa hranic, kdy cílem je komplexní přístup k řízení migrace a efektivní ochrana vnějších hranic. Nový integrovaný fond na řízení hranic je navržen v objemu 9,3 mld. eur, což je trojnásobný nárůst oproti končícímu programovému období, a poskytne financování v oblasti řízení hranic, víz a celních kontrol a zároveň zajistí vytváření společné azylové a migrační politiky a efektivní navracení do místa původu. Evropská komise dále navrhuje posílení evropské pohraniční a pobřežní stráže Frontex, která má být tvořena stálým sborem přibližně 10 tisíc příslušníků.

Pátým okruhem je bezpečnost a obrana, kdy nástroje v této kapitole reagují na výzvy ohrožující vnější i vnitřní bezpečnost členských států. Tento fond vnitřní bezpečnosti je posílený na dvojnásobek oproti předchozímu období. Dále Komise navrhuje posílení rozpočtu agentury Europol a oblast rozvoje obranných kapacit díky evropskému obrannému fondu. Pro rychlou reakci na neočekávané události Komise navrhuje navýšení zdrojů v mechanismu civilní obrany a rozšířenou rezervu při mimořádných událostech.

Šestým okruhem je sousedství a svět, kdy v rámci tohoto okruhu navrhuje komise zásadní restrukturalizaci nástrojů v sousedních a rozvojových zemích. Samostatně stojící bude nástroj pro předvstupní a humanitární pomoc.

Posledním, sedmým okruhem je evropská veřejná správa.

Jak jsem již uvedl v úvodu, jedná se pouze o návrh víceletého finančního rámce, tzn. že projednávání v orgánech EU bude pokračovat v ideálním případě do poloviny příštího roku. Pokud však nebude nalezena dohoda v tomto termínu, tak se Evropská rada vrátí k diskusi až na konci příštího roku, tzn. až po volbách do Evropského parlamentu a po ustanovení nové Komise.

Víceletý finanční rámec 2021 - 2027 byl projednán výborem pro evropské záležitosti, kdy výbor vzal na vědomí rámcovou pozici vlády ze dne 19. června 2018. Zároveň výbor pro evropské záležitosti svým usnesením odmítá navrhované zavádění nových vlastních zdrojů Evropské unie, kdy považujeme hrubý národní důchod za nejvhodnější kritérium pro stanovení výše odvodů členských států do společného unijního rozpočtu, neboť domníváme se, že hrubý národní důchod nejlépe vystihuje ekonomickou vyspělost jednotlivých zemí a představuje tak spravedlivý klíč.

Současně se domníváme, že financování projektů EU by mělo zůstat v co nejvyšší míře na rozhodnutí členských států, kdy jakýkoli krok směrem k autonomním vlastním zdrojům, jakýmsi evropským daním, do budoucna k určitému způsobu vlastního financování, tak nepovažujeme za vhodné.

Pokud se bavíme o nových navrhovaných zdrojích, které Komise navrhuje, tak se jedná o podíl z výnosů z obchodů s emisními povolenkami, dále příspěvek z množství nerecyklovaných plastových obalů, kdy Evropská komise navrhuje 0,8 eura za kg, a posledním navrhovaným zdrojem je 3% sazba uplatňovaná na nový společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob.

Nadto dále výbor pro evropské záležitosti přijal usnesení, aby dodatečné možnosti financování EU byly hledány v rámci stávajícího nastavení úspor v provozu a optimalizace rozpočtů institucí EU. Nyní Evropská komise navrhuje na nové programové období vyčlenit na administrativu EU, tedy chod Evropské komise, chod Evropského parlamentu a dalších institucí, prostředky ve výši 85,3 mld. eur, kdy v tomto končícím programovém období prostředky činily 69,6 mld. eur, tzn. Evropská komise tak navrhuje nominální nárůst na administrativu o 23 %.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Také vám děkuji. Otevírám všeobecnou rozpravu. V tuto chvíli je první přihlášený pan poslanec Mikuláš Peksa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Děkuji. Dobré ráno, dámy a pánové, chtěl bych se s vámi podělit o jistou frustraci opozičního poslance, který zažil ono jednání evropského výboru. Konstatuji, že návrh Evropské komise je v mnoha ohledech dobrý a v mnoha ohledech jde správným směrem. Bohužel tady neustále vidím z vládní strany snahu bránit stropování dotací. Nemůžu se ubránit dojmu, že se jedná o konflikt zájmů, který má jeden velmi významný člen této vlády ve vztahu k zemědělským dotacím. A já bych si přál, abychom se k tomu jasně vyjádřili jako Česká republika, že nepodporujeme zneužívání zemědělských dotací pro podporu osobního byznysu některých členů vlády a nechceme toto pokřivování trhu, které tady probíhá. Děkuji. (Potlesk vpravo.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Jako další je do diskuse přihlášený pan poslanec Skopeček. Připraví se pan poslanec Kobza. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji. Možná trošku navážu. Mně se také na několika jednáních zdálo úsměvné, jak je strop dotací to nejdůležitější, o čem se v rámci rozpočtu, nebo budoucích rozpočtů EU bavíme. Ale mně přijde vůbec škoda, že diskuse o několika budoucích rozpočtech EU se smrskává, a nejenom u nás, ale i leckde jinde, na debatu, jestli v tom či onom dotačním programu bude peněz více, nebo méně, jako kdyby EU byla už jenom o přerozdělování a jenom o dotacích, což možná pro někoho je. Podle mého názoru je to škoda, protože na čem jiném by se mohla odehrát diskuse o budoucnosti EU, o budoucnosti evropského integračního procesu, který je podle mého názoru v hluboké krizi? Myslím si, že EU zašla v integraci příliš daleko a že právě fiskální rámec a budoucí rozpočty mohou otevřít debatu a zamyšlení, jaké pravomoci by bylo dobré z EU vrátit a jaké veřejné statky poskytovat v uvozovkách na té národní úrovni, nebo na evropské.

Podle mého by toho EU měla dělat méně, měla by se po té cestě v rámci evropské integrace vrátit o několik kilometrů zpátky. A mně se docela líbí heslo rakouského předsednictví, které teď nebudu citovat přesně, ale parafrázuji - dělat toho méně, ale lépe a efektivně. To nicméně podle mého názoru tento fiskální rámec nepředstavuje. Není také náhodou, že se ho snaží ještě prosadit stávající Komise, stávající vedení, což samo o sobě, když jsme včera mohli poslouchat projev o stavu EU od pana předsedy Junckera, tak v některých z nás to skepsi k EU a k integračnímu procesu ještě prohlubuje. Tam žádná sebereflexe, o které mluvili evropští politici po brexitu, nenastala. Evropská komise, evropské elity se po brexitu velmi rychle otřepaly a jedou tou stejnou cestou, kterou se jede v Evropské unii poslední desetiletí, tzn. stále větší centralizace, stále větší unifikace, stále více regulací. A fiskální rámec tomu napovídá.

Jsem velmi rád, že v rámci evropského výboru se nám podařilo alespoň zmínit a ohradit se proti té věci, kterou evropský fiskální rámec předpovídá, a to je vznik nových vlastních zdrojů EU. Já bych vás o to poprosil, abyste na to napřeli pozornost. To je přesně cesta k tomu evropskému superstátu, to je přesně cesta k evropské federaci. Protože co jiného než daně je znakem samostatného suverénního státního útvaru? Já si EU nepřeji jako superstát, nepřeji si ji jako evropskou federaci. Přeji si ji jako společenství alespoň trochu suverénních států, které mezi sebou diskutují, co budou dělat společně a co nikoli.

Považuji téměř za skandální, že ten fiskální rámec počítá ve svých zdrojích s vlastními zdroji třeba ve formě jistého procenta ze společného základu korporátních daní, na čemž nebyla v posledních letech v EU shoda. Nejde o nic jiného než o harmonizaci daňových systémů, nejde o nic jiného než o společné daně. V okamžiku, kdy připustíme, že bude společný základ korporátní daně, tak za pár let nám titíž evropští eurohujerové navrhnou společnou sazbu daně. A já si skutečně pro Českou republiku nepřeji stejně vysoké daně, jaké mají v Německu nebo ve Francii. Nejsme tak konkurenceschopní, nejsme pro podnikatele tak zajímaví z hlediska byznysu, z hlediska vymahatelnosti práva, z hlediska daňových systémů. Včera jsme se o naší složitosti daňového systému bavili. My zkrátka musíme vůči těm bohatším státům konkurovat i nižšími daněmi, což samozřejmě ty Francie, ty Belgie, ta Německa štve a chtějí nám nadiktovat stejně vysoké daně, tak abychom pro zahraniční investory přestali by zajímaví.

Já před tím velmi varuji a považuji skutečně za skandální, že Evropská unie počítá se zdroji ze společných daní, na kterých nebyla shoda. A já se obávám, že pokud bychom k tomu mlčeli, pokud bychom ten fiskální rámec takto schválili, tak takovou tou salámovou metodou, jakou během integračního procesu v rámci Evropské unie zažíváme dnes a denně, tak by sem paní ministryně za chvíli přinesla návrh zákona, že prostě nic se nedá dělat, evropský rozpočet s tím počítá, jsme poslední zemí, což je třeba argument u fiskálního paktu, která ještě nemá harmonizovány s Evropskou unií daně, a byli bychom dotlačeni k tomu, abychom skutečně na to kývli, což by podle mého názoru byla chyba jak z ekonomického hlediska, protože bychom se stali méně konkurenceschopní, tak z hlediska toho, že bychom ztratili ty poslední zbytky suverenity, které ještě v České republice zůstávají.

Takže prosím, chtěl bych vás poprosit, abyste evropský fiskální rámec nevnímali nejenom v hnutí ANO skrze zemědělské dotace, u ostatních politických klubů skrz kohezní politiku, ale zamysleli se nad tím kompletně a zamysleli se nad tím, jaké nebezpečí, pokud by takto zůstalo, to pro Českou republiku může znamenat.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Další je do rozpravy přihlášen pan poslanec Jiří Kobza.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji za slovo. Vážení kolegové, vážené kolegyně, budu stručnější, protože můj předřečník shrnul už dost podstatného z toho, co se na nás v podobě tohoto návrhu valí.

Je politikou hnutí Svoboda přímá demokracie, abychom měli méně Evropské komise a více České republiky. A pakliže Evropská komise nevychází s penězi, které má, a argumentuje brexitem, tak my jsme toho názoru, že v první řadě by měla začít Evropská komise šetřit sama u sebe a neřešit svoje fiskální nedostatky tím, že to břemeno přesune na členské státy. Protože samozřejmě menší Evropská unie by měla znamenat také menší náklady na administraci Evropské unie. Já tomu tak rozumím, menší firma prostě spotřebovává méně.

Navíc pro nás je nepřijatelný fakt, že tento rámec přesouvá další pravomoci, další kontroly na úroveň Evropy a bere je národním státům. A dochází potom k takové zajímavé, abych tak řekl až parodii politické, protože na jednu stranu po nás Evropská unie chce více peněz, ale na druhou stranu víme, jakým způsobem vyhrožuje neposlušným státům, které si dovolí se vzepřít jejich direktivám, a vyhrožuje jim tím, že jim zastaví financování, že nebudou dostávat vlastně prostředky z různých fondů. Kdy vlastně na jednu stranu po těchto státech chce peníze, ale na druhou stranu jim říká, že když nebudou poslouchat, tak jim žádné nedá, což je pro nás také nepřijatelné. Je to zrovna tak, když si vzpomeneme na donedávna projednávaný návrh změny Dublinských dohod, kde pan komisař Oettinger na evropském výboru jedním dechem sondoval možnost navýšení členských poplatků, a na druhou stranu tam ležela na stole výhrůžka - penále 250 tis. eur za každého odmítnutého migranta, kterého bychom nechtěli přijmout.

Takže já se připojím k té skupině poslanců, kteří nebudou podporovat tento rámec, a prosím kolegy, aby to učinili také tak, protože v této formě, jak je navržen, je pro nás velmi nevýhodný, je pro nás nepřijatelný a myslím si, že pokud chceme pro tuto zemi něco udělat, tak ho musíme odmítnout. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Poprosím pana poslance Jiřího Dolejše. Omlouvám se, s faktickou poznámkou pan poslanec Jan Skopeček.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji. Já budu velmi krátký a jenom ještě zareaguji na svého předřečníka. Teď zdůraznil jednu podstatnou věc, kterou já jsem trošku zapomněl ve svém úvodním projevu říct, a to že čerpání evropských peněz, evropských fondů, se snaží Komise podmínit plněním pravidel principů právního státu a evropských hodnot. A teď si k tomu doplňme ten eurospeak. Myslím si, že to je také věc, která stojí za pozornost v kontextu včerejších událostí v Evropském parlamentu. Já bych se chtěl také vyjádřit, že považuji za skandální a chybná některá hlasování našich europoslanců, kteří šli proti našemu spojenci v rámci V4 Maďarsku. Ale to je další věc, s kterou ten evropský rámec počítá, a to podmínění čerpání evropských peněz plněním právních principů evropského státu, evropských hodnot.

A další věc. V tom rozpočtu se navrhuje navýšení prostředků na migraci, na téma migrace, což může znít na první pohled velmi příjemně pro ty z nás, kteří považují otevření se masové migraci v Evropě za sebevraždu Evropy. Na straně druhé když jezdíte do Evropského parlamentu, tak u evropských poslanců slyšíte, že oni nepovažují otevření se masové migraci za chybu, oni ji nechtějí zastavit. Oni chtějí pouze z té nelegální migrace různými cestami udělat migraci legální. Takže to navýšení peněz na migraci vůbec nemusí znamenat to, že Evropa se chce migraci více bránit. Může to být i přesně naopak.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Dolejš si ještě musí počkat. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Mikuláš Peksa. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Děkuji. Já bych rád reagoval na svého předřečníka prostřednictvím pana předsedajícího. Chtěl bych podotknout, že je důležité, aby byl v členských státech Evropské unie dodržován právní stát a dodržována vláda práva, protože nebude-li tomu tak, těžko můžeme být klidní v tom, jakým způsobem se rozdělují evropské dotace. Pokud v některém členském státě dochází prostě k zneužívání justice, pak nepochybně nemůžeme mít důvěru v to, že ty dotace, které tam jsou rozdělovány, jsou rozdělovány spravedlivě. Proto je důležité, aby vláda práva platila ve všech státech Evropské unie.

A ještě prosím pro kolegu Skopečka prostřednictvím pana předsedajícího. Viktor Orbán je možná váš spojenec, ale nikoli nás všech, jak tady sedíme. Řada z nás se s ním neztotožňuje. A mně tedy osobně připadá jako velké chucpe to, že evropští lidovci, konkrétně tedy členové KDU-ČSL Svoboda, Šojdrová a Zdechovský, přestože verbálně deklarují podporu nějakým společným evropským hodnotám, hlasovali na obranu Viktora Orbána. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Těch faktických poznámek nám tady přibylo, takže nejprve pan poslanec Skopeček, poté pan poslanec Klaus. (Hlásí se rovněž pan poslanec Foldyna k faktické poznámce.)

 

Poslanec Jan Skopeček: Já samozřejmě podepisuji, že mají být dodržovány principy právního státu, ale už dneska má Evropská unie dostatečné nástroje, jak proti státům, které je porušují zasáhnout. Takže považuji za chybné, kdyby se dalším nástrojem stalo podmínění čerpání peněz, což nikdy tak nastaveno nebylo, byla by to novinka, já bych to považoval za chybu. Už dneska má Evropská unie jiné nástroje.

A druhá věc je debata, a o tom tady můžeme asi debatovat hodiny, jestli to porušování principů právního státu je skutečné porušování principů právního státu, zda jde skutečně o to, aby byly efektivně čerpány dotace, nebo jde o trestání států v otázkách, ve kterých nesouhlasí s tím mainstreamem Evropské unie. Já si myslím, že v poslední době platí spíše to druhé než to prvé.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní pan poslanec Klaus, připraví se pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den. Jde o to, že Maďarsko je svrchovaná země, jejíž občané volí do svého parlamentu a starají se o své věci tak, jak chtějí, čili je naprosto neslušné je tady nějak hodnotit atd., jako to děláte vy, pane Pekso prostřednictvím pana předsedajícího. (Předsedající: Ano, děkuji.) Protože zrovna tak pan Juncker je třeba váš zastupitel, ale třeba ne můj, takže v tomto se lišíme, ale ten rozdíl je, že oni říkají, jak svoji vlastní zemi mají spravovat, čili my se tady vměšujeme do záležitostí Maďarska, a až to za pár let budou dělat vůči nám, tak vy zase budete s nimi hlasovat proti občanům České republiky. O tom to tady je.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka, pan předseda Stanjura, připraví se pan místopředseda Fiala. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl reagovat na vystoupení pana poslance Peksy. To není žádné řízení s panem premiérem Orbánem, ale se suverénním a demokratickým státem Maďarskem. Vzpomeňme si, podobné vztahy jsou s jiným naším sousedem - s Polskem. A neměli bychom na to naskakovat. Jestli jste podrobně studovali např. problematiku polského soudnictví, tak ta situace vůbec není černobílá, jak nám někteří popisují, jak je to celé špatně. A já před tím varuji, protože příště to budeme my.

A pokud tady někdo říká, že někteří europoslanci hlasovali pro to (nesrozumitelné) s Maďarskem, tak já myslím, že je třeba konkrétně říkat kteří, aby se neříkalo naši nebo čeští europoslanci. Máme říkat kteří. A nejvíc komické je, když si srovnám vyjádření Andreje Babiše, který byl před několika dny s Viktorem Orbánem, jak je to jeho vzor a jak ho podporuje, jak je to skvělý spojenec, aby jeho europoslanci hlasovali v dikci pana poslance Peksy proti Viktorovi Orbánovi. Tak to je taková ta klasika, že něco říkám na jednom místě a něco jiného dělám na druhém místě. A teď já bych o tom nemluvil, kdyby takhle hlasovali pouze europoslanci, kteří se s hnutím ANO rozešli. To bych prostě nehodnotil. Ale vy tam máte své europoslankyně, vždycky říkáte, jak jsou skvělé, jak v tom Evropského parlamentu hájí naše zájmy, ale hlasování pro spuštění toho řízení s Maďarskem není v českém národním zájmu, jsem přesvědčený. A mě osobně rozčilují dlouhodobě taková ta podmiňování čerpání evropských fondů politickými a legislativními požadavky. Nebude EIA, nebudou peníze. Nebude tohle, nebudou peníze. Nebude to, jak chceme my, nebudou peníze. My také nehodnotíme výsledky voleb a činy jednotlivých politických stran. (Upozornění na čas.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan místopředseda Petr Fiala, připraví se pan poslanec Jiří Kobza.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Také moje faktická poznámka bude reakcí na vystoupení pana poslance Peksy.

Pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, nepochybně když posuzujeme to, jestli je nějaká země a nějaký její představitel, jestli jedná v zájmu České republiky nebo jestli to odpovídá našim zájmům, tak musíme odhlédnout od toho, zda se nám jako politické straně a konkrétní politické síle líbí to, kdo tam vládne, jaké zastává vnitropolitické postoje. Tady je přece jasné, že Maďarsko je náš spojenec a že politika premiéra Orbána je taková, že odpovídá dlouhodobě zahraničněpolitickým zájmům České republiky, a na tom bychom se tady přece všichni mohli shodnout. Pokud vyjadřujete překvapení nad tím, že někteří poslanci, třeba z řad lidovců, v Evropském parlamentu se postavili za pana premiéra Orbána, tak jenom připomínám, že jeho strana, politická strana Fidesz, není na žádném okraji evropského politického spektra, je to součást Evropské lidové strany, takže ten postoj v tomto směru se mi jeví jako logický. A to, co pokládám za nejpodstatnější: všechny tyto pokusy různým způsobem zasahovat do dění jednotlivých demokratických států v rámci Evropské unie jenom prohlubují krizi Evropské unie, prohlubují nedůvěru mezi evropskými zeměmi a ohrožují dokonce i budoucí spolupráci těch jednotlivých zemí. A kdo si nemyslíte, že k tomu povedou ty kroky proti Polsku a Maďarsku, tak ty všechny vyzývám, ať se podíváte do historie. Podívejte se, jak dopadly sankce vůči Rakousku před necelými dvěma desítkami let ve chvíli, kdy se dostala do vlády FPE Jörga Haidera. Ty sankce neskončily úspěchem, skončily deziluzí v rakouské společnosti a přinesly více problémů než užitku. A tak to dopadne i s těmi řízeními vůči Polsku (upozornění na čas) a Maďarsku, která nejsou v zájmu České republiky. Nejsou!

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Faktických poznámek přibylo. Pan poslanec Kobza, připraví se pan poslanec Foldyna. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, to, co tady slyšíme o Maďarsku nejenom z úst poslance Pirátské strany, ale i z některých médií, vyplývá celkem jednoznačně, že je tady snaha z Maďarska udělat odstrašující příklad. Jaký je zločin Maďarů? Maďaři si dovolili demokraticky si zvolit stranu Fidesz, která si zvolila svojí vládu, postavili se plně za její program a mají vládu, která hájí zájmy Maďarska. A pakliže toto nějakým způsobem někteří představitelé se snaží popírat, tak můžeme to celkem otevřeně nazvat popíráním základních demokratických principů a to je pro nás nepřijatelné.

To, co by tady také mělo zaznít, je to, že Maďarsko zřejmě má posloužit jako odstrašující příklad, protože jak tady už zmínil pan předseda Stanjura, tak je otázka, když tento tlak na Maďarsko bude fungovat, kdo bude další. Protože víme všichni, co se zabýváme aspoň okrajově evropskou a zahraniční politikou, že V4 je základem určité snahy o demokratizaci Evropské unie, snahy o navrácení samostatnosti a svéprávnosti evropským státům a to samozřejmě musí být patřičně ostrakizováno a potrestáno. Otázka je, kdo bude další. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Další faktická poznámka, pan poslanec Foldyna, připraví se pan poslanec Koten.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji, pane předsedající, děkuji za slovo. Já tady nechci hovořit o panu Peksovi ani o Pirátské straně. Já bych chtěl mluvit sám za sebe a za nás obecně. Nás volili občané České republiky, nebo nás volili Afričané? My hájíme zájmy občanů, kteří nás volili, nebo hájíme zájmy těch, kteří se chystají do Evropy přijít? Já jsem u vytržení z toho, jak se tady vede diskuse. A já vnímám to, jestli máte chuť hájit zájmy Afričanů, je možné udělat tu migraci opačně, přijďte do Afriky, kandidujte za Afričany a hajte jejich zájmy. Já hájím občany České republiky a to je mojí povinností a to jsem také přísahal, když jsem stvrzoval přísahu poslance České republiky.

Je mi s podivem, že poslanci, kteří byli voleni občany České republiky do Evropského parlamentu, nehájí jejich zájmy! Já se od nich chci distancovat, veřejně se distancuji od těchto postojů a vyzývám, abychom hájili zájmy občanů České republiky. A podívejte se na průzkumy, co si přejí občané České republiky: 94 % lidí je proti tomu, abychom se otvírali nějaké migraci. My popíráme fungování právních států! Jestliže každý, kdo chce, se sebere a přejede někam jinam a bude využívat výhody toho systému, tak potom zrušme státy, bude tady anarchie. Ano, tomu rozumím. Vám se líbí anarchie. Mě ne! Mě se líbí systém a pořádek. A znovu říkám, kandidoval jsem za občany České republiky a budu hájit jejich zájmy! Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Další faktická poznámka pan poslanec Koten, připraví se pan poslanec Peksa.

 

Poslanec Radek Koten: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovoluji si tvrdit, že to, co tady řekl pan Foldyna, je naprosto přesná definice toho, jak by se měl chovat poslanec, který je zvolen občany této republiky. Hájit jejich zájmy! Protože to, co tady předvádí různí poslanci nebo europoslanci, to je opravdu ostuda! Naprostá ostuda! Děkuji. (Potlesk z řad SPD.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou pan poslanec Peksa, potom jsem si dovolil přihlásit já.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Děkuji. Mě fascinuje ta až dojemná sounáležitost, která tady probíhá mezi SPD, některými kolegy z ODS a některými kolegy z ČSSD. Bravo, pánové, gratuluji.

Nicméně pojďme to vzít věcně. Pane kolego Klausi prostřednictvím pana předsedajícího, pan Juncker opravdu, ale opravdu není můj reprezentant. Včera prošla Evropským parlamentem směrnice ke copyrightu na společném digitálním trhu a prošla takovým způsobem, že se pokazilo všechno, co se pokazit mohlo, a ještě něco navíc. Za tuhle směrnici nesou odpovědnost evropští lidovci a pan Juncker je jejich reprezentantem. Takže rozhodně mě s nimi neházejte do jednoho pytle, protože pokud mi někdo teď leží v žaludku, tak je to právě pan Juncker.

A ještě druhá věc, k problematice toho právního státu. Asi jste zaregistrovali, že mezi Českou republikou, Maďarskem a ostatně všemi státy Evropské unie probíhá policejní a justiční spolupráce. To znamená, že pokud je policie, příp. justice zneužívána v některém státě, tak je to potenciální ohrožení i pro občany České republiky. A já si myslím, že ta věc, že nějakou konkrétní členskou zemi ovládne nějaký oligarcha, se může stát. To není nic nepředstavitelného, to se může stát. A je docela dobře představitelné, že bude dělat čistky v rámci policie a justice. Takže prosím nezlehčujte to, protože je to opravdu problém! Děkuji. (Potlesk z lavic Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou vystoupí pan předseda Vondráček. Prosím, pane předsedo.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Já budu stručný. Dámy a pánové, víte, že já zpravidla nevystupuji, není to role předsedy Poslanecké sněmovny. Ale jako předseda Poslanecké sněmovny, jako člen hnutí ANO, jako člen předsednictva hnutí ANO bych se tady také chtěl veřejně distancovat od hlasování našich europoslanců. (Výrazný potlesk zejména z řad ANO.) Já nemám žádné informace o tom, že by toto stanovisko bylo jakkoli konzultováno jak na úrovni předsedy, nebo předsednictva, nebo výboru. V době různých krizí, nejenom těch migračních, Evropa potřebuje spíš nějaký respekt a důvěru mezi státy a dialog. A tohle není nic jiného než prohlubování příkopů, které už existují a budou jenom hlubší. Možná z toho poslanci Evropského parlamentu měli dobrý pocit, když si odhlasovali rezoluci, já ten dobrý pocit vůbec nemám. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Následuje faktická poznámka paní poslankyně Langšádlové. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Tady několikrát zaznělo, že máme hájit zájmy České republiky, že máme hájit zájmy našich občanů. No samozřejmě, že je máme hájit! Samozřejmě že máme hájit zájmy našich občanů! Ale co je zájem našich občanů? Já jsem pevně přesvědčená, že zájmem našich občanů je, abychom byli aktivní a pevnou součástí Evropské unie. Vy si opravdu někdo myslíte, že je zájmem našich občanů, abychom vystoupili z Evropské unie, abychom se izolovali, abychom na to ekonomicky i bezpečnostně doplatili? To si opravdu myslíte, že tohle je zájmem České republiky? Kam by nás to přivedlo? Naším zájmem, životním zájmem České republiky je být opravdu pevnou částí Evropské unie! Nenabízejte jinou cestu. Ona totiž jiná není. Evropská unie není ideálním projektem. Podílejme se na tom, aby byla lepším projektem. Ale je to i na nás. Ten Brusel jsme i my! (Potlesk z řad TOP 09.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Další faktická poznámka, pan poslanec Skopeček, připraví se pan poslanec Ondráček. Prosím.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Já bych nejdřív chtěl poděkovat vám, pane předsedo. Já si velmi vážím vašich slov a opravdu to uznávám. Někdy se to v politické straně stane. Vím, jak je to nepříjemné, a opravdu si cením těch slov, která tady zazněla.

Dál bych se chtěl zeptat pana místopředsedy Foldyny, se kterým jsem v tom jeho projevu také v lecčem souhlasil, ale chtěl bych se ho zeptat, jestli se jako místopředseda sociální demokracie tedy distancuje od nominanta sociální demokracie na ministra zahraničí, protože pan europoslanec Poche hlasoval rovněž proti Maďarsku. Takže to je můj dotaz. (Ruch v sále, zejména vlevo.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já poprosím o klid v sále! Děkuji.

 

Poslanec Jan Skopeček: K paní poslankyni Langšádlové. Já myslím, že tady nikdo z nás nezmínil slovo vystoupit z Evropské unie. Ale to přesně ilustruje tu debatu. Pokud nesouhlasíme se vším, co k nám ze starých členských států Evropské unie míří, a dovolíme si mít nějaké výhrady, tak jsme automaticky eurofederalisty nařčeni z toho, že chceme vystoupit z Evropské unie. Ale ono to není souhlasit ze sta procent, nebo vystoupit z Evropské unie. Ono jde o to najít svoji pozici, hájit národní zájmy a dokázat to dělat ve chvíli, kdy si myslíme, že máme pravdu, mít tu odvahu a říct to do očí i těm starým členským státům. Není to buď, anebo. Je to o aktivní politice a o tom mít schopnost a odvahu i občas nesouhlasit. (Potlesk z řad ODS.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za dodržení času. Další faktická poznámka, pan poslanec Ondráček, připraví se pan poslanec Peksa.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedo. Musím říct, že se zájmem jsem si vyslechl vaše dvě minuty zde u řečnického pultu, kdy jste se i vy jako čelný představitel hnutí ANO distancoval od svých kolegů europoslanců, kteří včera hlasovali tak, jak hlasovali. On se v podstatě stejně vyjádřil i váš premiér, který řekl také, že se distancuje od vámi zvolených poslanců, kteří hlasovali pro zahájení návrhu o řízení proti Maďarsku atd. atd., a řekl, že vás zradili. Samozřejmě je to krásné vystoupení. Možná proto jsem chtěl zařadit bod informace vlády o postoji České republiky, protože teď v podstatě se bavíme o tom, o čem jsem se chtěl bavit já příští týden ve středu odpoledne. Vy jste to svým hlasováním neumožnili, samozřejmě je to vaše právo. Tak já předpokládám, že až píáristi vašemu panu premiérovi poradí, tak že se distancuje od poslanců hnutí ANO, kteří tento bod zablokovali. Je to vaše volba.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní faktická poznámka pan poslanec Peksa, připraví se pan poslanec Klaus. Ne? Pan Peksa to zrušil, takže poprosím pana poslance Klause, poté pan poslanec Plzák.

 

Poslanec Václav Klaus: Tak ještě jednou. Já mám pocit, že my, já, kolega Skopeček a spol., jsme tady hájili demokracii, právo Maďarů rozhodovat si o své zemi, volit si své zástupce a chovat se tak, jak se chtějí chovat. A v protikladu, nezlobte se, vystoupí pan poslanec Peksa a dělá osobní útok. On říká: Ha, ha, vy hlasujete tady stejně jak pan poslanec Foldyna. No a co? V řadě věcí mám stejný názor jako poslanec Foldyna, je to můj názor a je velice neslušné takhle jedním způsobem házet do jednoho pytle lidi jenom proto, že patří k někomu jinému, aby svoje názory nesdělovali. Je to výsostně nedemokratické. Je to skoro stejně nedemokratické jako buzerovat svrchovanou zemi.

A k paní poslankyni Langšádlové. Mně už bude skoro padesát, tak děkuji, že mě vrátila o třicet let nazpět do Měsíce československo-sovětského přátelství (předsedající upozorňuje, že to mělo být jeho prostřednictvím), tak jsem trošku omládl při tom vašem projevu. (Ozývá se smích i potlesk.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Plzák s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Ondřej Veselý.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já nevím, jestli moje vystoupení přímo spadne do kategorie faktické poznámky, protože nereaguje bezprostředně na vystoupení předřečníků. Ale já bych chtěl poprosit paní ministryni, až bude mít vystoupení, jestli by mi odpověděla na jeden dotaz. A ten zní: Protože víme, že rozpočet Evropské unie budou muset schválit všechny státy Evropské unie, co se stane, když se neschválí, jak se vlastně postupuje dál, jaké je to další řešení, jestli můžete říct. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Ondřej Veselý, připraví se pan místopředseda Okamura.

 

Poslanec Ondřej Veselý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se pokusím, asi marně, tu diskuzi trochu vrátit k tomu původnímu tématu a to je víceletý finanční rámec. A zkusím to vrátit proto a tím, že tady není předseda evropského výboru, já jsem místopředseda, tak se pokusím nějak nastínit, jaký bude další průběh ohledně Maďarska, a snad vás to uklidní.

To stanovisko přijde nám, parlamentu, a máme zřízen evropský výbor, zkratka VEZ, mají tam zastoupení všechny strany a tam naše stanovisko za parlament budeme projednávat. Už jsme tam takto projednávali stanovisko ohledně Polska a závěr byl takový, že jsme jako jeden muž všichni, co jsme tam byli napříč spektrem, doporučili nejít do sankcí, nejitřit nálady mezi jednotlivými státy, pokoušet se o dialog. A stejné stanovisko předpokládám, že vzejde i z Maďarska. Pokud vám to bude stačit jako příslib, já si ten materiál, stejně jako jsem měl materiál na Polsko, vezmu na starost, budu jeho zpravodajem a navrhnu obdobné usnesení jako u Polska.

Prosím vraťme se k víceletému finančnímu rámci a přestaňme řešit něco, co budeme řešit opravdu za pár týdnů, možná měsíců na evropském výboru. A není určitě problém, abychom to stanovisko evropského výboru vám všem dali na vědomí. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a poprosím s faktickou poznámkou - pan místopředseda Okamura. Prosím.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, to je sice hezké, že se tady pan předseda Sněmovny Vondráček za hnutí ANO omluvil za hlasování europoslanců, všech europoslanců hnutí ANO, kteří hlasovali proti zájmům České republiky, proti našim národním zájmům a podrazili partnery z V4, a dozvěděli jsme se, že oni své postoje nekonzultovali. Já myslím, že je to skutečně úplně fatální selhání, protože jestli nejsilnější vládní strana, která vede českou vládu, její europoslanci nekonzultují a dělají si v zahraniční politice, co chtějí, tak to svědčí skutečně o značné nekompetentnosti.

Ale já mám podezření, že je to trošku jinak. Mám bohužel podezření, že nám tady Andrej Babiš pro české občany, pro české voliče říká totiž něco úplně jiného, než v Bruselu dlouhodobě prosazuje. Ono to totiž není první hlasování. Oni totiž poslanci hnutí ANO jsou součástí evropské frakce ALDE, což je v podstatě otevřeně proimigrační globalistická frakce, kterou vede skutečně jeden z největších neomarxistických aktivistů, bývalý belgický premiér Verhofstadt, a samozřejmě oni nehlasují přece špatně nebo jinak. Oni hlasují přesně v souladu s ideou té frakce, které se dobrovolně stali členem. Vždyť oni přesně vědí, jak hlasují! Oni hlasují tak, jak mají z pohledu hnutí ANO. Takže tady neříkejme, že je to jinak. A je skutečně skandální, já jenom říkám, dokdy bude pan premiér balamutit občany v ČR, protože nelze být protiimigrační a zároveň probruselský, protože politika EU je založena na globalismu, multikulturalismu a na migraci. To znamená, doufám, že teď jasně před komunálními a senátními volbami prohlédli občané ČR, že tady pan premiér říká úplně něco jiného, hnutí ANO, říká v ČR, než ve skutečnosti prosazují v Evropě. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Váš čas! Děkuji. Další faktická poznámka - pan poslanec Bartošek, připraví se pan poslanec Foldyna.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo. Je jistě mnoho věcí, které můžeme připomínkovat, a být v rozporu s EU. Je jistě mnoho věcí, které můžeme rozporovat, a mít připomínky k tomu, co se děje, k Maďarsku. Ale považuji za krajně nešťastný včerejší krok Maďarsko trestat. Můžeme mít spoustu připomínek, ale přesto je potřeba si uvědomit, že neexistuje ve stávajícím světě lepší projekt, než je být součástí EU, ve které budeme vystupovat jako hrdý a suverénní stát a budeme hájit zájmy ČR. Byť hnutí ANO je skutečně součástí této imigrační skupiny, tak já chci říct jednu věc. EU není postavena na trestání a na imigraci a na těchto hodnotách. EU vznikla na hodnotách křesťanských. K tomu je třeba se vracet. Na křesťanství, které respektuje člověka jako jedince, hájí rodinu, na křesťanství, které říká, že je potřeba pomoct lidem, kteří jsou v nouzi, ale na druhou stranu také říká, že být Evropanem a být křesťanem je otázka i vlastní hrdosti. Evropa není necitlivá. Naopak, Evropa je vstřícná. To jsou hodnoty, na kterých vznikla Evropa. A já se obávám, že čím víc Evropa bude opouštět tyto křesťanské hodnoty, tím víc bude sama sebe ztrácet.

Souhlasím s tím, že v mnoha ohledech pan premiér je v rozporu s tím, co říká ve světě, a tím, co je doma. A z toho důvodu dávám procedurální návrh a chci, aby byl přítomen a vysvětlil nám a řekl, co je tedy skutečnost, co je pravda. Jestli to, co říká venku, anebo to, co říká v ČR. A dávám procedurální návrh na přerušení tohoto bodu, dokud nebude přítomen pan premiér. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Máme tady procedurální návrh, takže k němu bychom asi přistoupili k hlasování ihned. Já svolám poslance do jednacího sálu a mám tady tedy návrh na přerušení jednání do přítomnosti pana premiéra. Takže počkám, až se poslanci dostaví. Máme žádost o odhlášení, takže já vás jednou ohlásím. Přihlaste se prosím svými hlasovacími kartami.

Jinak přeji hezké poledne. Přečtu mezitím jednu omluvu, aby poslanci získali časový prostor se ještě dostavit. Omlouvá se z jednání schůze Poslanecké sněmovny od 14 do 19 hodin z důvodu jednání pan poslanec Martin Jiránek. A ještě jedna žádost o odhlášení. Prosím, ještě jednou se odhlaste. Znovu se prosím přihlaste svými hlasovacími kartami.

 

Zopakuji návrh. Budeme hlasovat o tom, zda souhlasíte s tím, abychom přerušili jednání do přítomnosti pana premiéra, aby se mohl k této záležitosti vyjádřit.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro přerušení, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti přerušení, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku.

hlasování číslo 67 přihlášeno 121 poslanců, pro 54, proti 20. Návrh byl zamítnut.

 

A teď pojedeme tedy v pořadí faktických poznámek. Pan poslanec Foldyna, dále se připraví paní poslankyně Langšádlová, dále pan poslanec Stanjura, pan poslanec Ondráček, pan poslanec Peksa a teď mi tam naskočil pan poslanec Bartošek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo. Já jenom k té poznámce o tom, že se tady moji kolegové zprava, z pravé strany, z ODS, pan Klaus a ostatní, shodují se mnou, nebo já že se shoduji s nimi.

Prosím vás, my tady přece nediskutujeme o žádné ideologii. My tu diskutujeme o zásadních principech existence evropských zemí. My žijeme v České republice, což je dědictví našich předků, a to dědictví není staré jenom těch sto let, ale stovky let, a oni to dědictví vybojovali krví v bitvách, kdy museli porazit ty, kteří žijí na jiných principech a na jiné ideologii. A jestli je někomu divné to, že diskutuje a shodne se pravičák s levičákem na principech, tak tím ukazuje, že jemu o žádné principy nejde. Je to antisystémový pohled na celou věc. Já se domnívám, že je zcela logické, že tady bráníme zájmy českých občanů, Evropanů, kteří stojí na křesťansko-židovské kultuře, a o té se v této chvíli jedná. Na tom není nic levicového nebo pravicového. Pravdou je, že neomarxismus a liberální levice se snaží tyto principy, na kterých stojí Evropa, zašlapat, marginalizovat a nastavit nové principy a jiné principy. A o tom je ta diskuze! A jestli se někdo hlásí k těm základním principům, je to jeho věc, a vy se hlásíte k těm jiným principům, které tady chtějí udělat nesystémový stát, stát plný lidí, kteří sem přijdou z ciziny na základě jiných křesťanských hodnot, na základě jiných kulturních hodnot, no to je problém váš! Já doufám, že si to občané propříště uvědomí. Děkuji. (Potlesk zejména poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a nyní tedy vyzývám k vystoupení paní poslankyni Helenu Langšádlovou a připraví se pan poslanec Stanjura. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Nejdříve asi reakce na pana poslance Foldynu. Já se jako křesťanka hlásím k projektu Evropské unie a jsem přesvědčena, že je to projekt opravdu, jak tady bylo řečeno, stojící na židovsko-křesťanských základech.

Ale co jsem chtěla říci. Po pravé straně sedí paní ministryně financí a pan zpravodaj. Projednáváme bod víceletý finanční rámec Evropské unie. Mnozí bychom se rádi vyjádřili právě k tomuto víceletému rámci. Chtěla bych moc poprosit, jestli bychom se k tématu nemohli vrátit. A přestože vím, že je to všechno citlivé, včera se nějak hlasovalo v Evropském parlamentu, není to předmětem tohoto bodu. Zkusme se vrátit k bodu víceletý finanční rámec Evropské unie. Moc prosím.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní tedy vyzývám k vystoupení pana předsedu poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjuru. Připraví se pan poslanec Ondráček.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Když si vzpomenete na úvodní vystoupení pana zpravodaje a pak na vystoupení mého kolegy pana poslance Skopečka, tak jasně uvidíte, že ta debata o Maďarsku má smysl a má jasnou souvislost s víceletým finančním rámcem, protože je tam navrženo, aby čerpání evropských peněz bylo podmíněno mimo jiné dodržováním, které bude někdo hodnotit, například Evropský parlament. Tak souvislost tady zaprvé existuje.

Zadruhé jsem rád, že se konečně taky debatuje o té frakci ALDE. Jestliže lidovci mají, myslím evropští lidovci a české politické strany, které jsou v té frakci, mají plnou zodpovědnost za šéfa Evropské komise Junckera, a to mají, tak seznamte se někdy s názory šéfa této frakce, seznamte se s tím. Podívejte se, kdo je všechno členem frakce. Z České republiky jde o hnutí ANO. Dělají přesný opak toho, co říká premiér a šéf hnutí ANO. Dělají a říkají (nesrozumitelné), je to skutečně proimigrační evropská frakce. A nevšiml jsem si, že by hnutí ANO z té frakce chtělo odejít nebo nějak protestovalo.

Chtěl bych od pana předsedy Sněmovny, ať se distancují od postupu této frakce. Ne jenom od těch čtyř europoslanců. Protože stoprocentně tato frakce hlasovala jako jeden muž a jedna žena proti Maďarsku a proti zájmům České republiky.

A teď k těm penězům. Včera jsem to slyšel v nějaké debatě, nebo předevčírem, omlouvám se. Porovnejte peníze na obranu vnějších hranic Evropské unie a na společnou zemědělskou politiku. Teď to nemá žádnou souvislost s angažmá pana premiéra, aby mi to... Neuvěřitelné peníze, které Evropská unie dává na společnou zemědělskou politiku. A tam se skoro nic nemění. A když pan zpravodaj mluvil o těch sedmi prioritách, o sedmi oblastech, možná by bylo fajn, kdyby nám řekl procentuální rozdělení výdajů do těch sedmi oblastí, protože to je klíčové a to patří k debatě o víceletém finančním rámci, co jsou vlastně priority a na kterou z těch priorit dáme kolik peněz z těch výdajů Evropské unie.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Zdeňka Ondráčka. Připraví se pan poslanec Mikuláš Peksa. Dále tady mám pana poslance Bartoška, Skopečka, pana poslance Benešíka. To jsou zatím přihlášení na faktickou poznámku. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Já jsem si se zájmem vyslechl vyjádření pana poslance Bartoška. On zde hovořil o těch hodnotách Evropské unie a říká, na čem je ta Evropská unie založena, jak funguje.

Pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, to jsou ty prazáklady v těch 50. letech, když Evropská unie vznikala, a tak to asi bylo míněno a tak to asi mělo fungovat. Evropská unie dnes už jsou jenom příkazy, zákazy a všecko ostatní s tím spojené. A proto je tady řada poslanců napříč politickým spektrem, kteří se s tím prostě nechtějí smířit - to, jak ta Evropa dnes funguje, a to, že jsme se vzdali možnosti rozhodovat o svých národních zájmech. A vnímáme to, pokud se někdo vzedme, a je jedno, jestli je to Orbán, nebo jestli to jsou Poláci, kteří jsou odhodláni bránit své zájmy, že je dokážeme podporovat napříč politickým spektrem odleva doprava. A to asi je správně a tak by to mělo být.

A ke kolegům z hnutí ANO. Všechno toto jsme si mohli odpustit, kdybyste nedokázali měnit názory, popřípadě postoje během minuty, hodiny, z hodiny na hodinu. Stačilo jedno hlasování a mohli jsme se o tomto všem bavit ve středu odpoledne. Teď budeme rádi, když dojednáme tento bod. Buďte na sebe pyšní.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji za vystoupení. A dalšího v pořadí vyzývám pana poslance Mikuláše Peksu a připraví se pan poslanec Jan Bartošek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Děkuji. Chtěl jsem rychle reagovat na vás, pane předsedající. Ona situace je taková, že kdykoli je Bůh vysoko a Andrej Babiš daleko, tak hnutí ANO neví, co má dělat. Tam jsou naprosto běžné situace, že někteří lidé hlasují společně s SPD a někteří lidé hlasují naprosto kontradiktivně vůči SPD. To se děje na výborech, protože prostě tam to není možno kontrolovat. Působí to, řekl bych, značně komicky. Takže to není problém jenom ALDE, to prostě sahá i do tohoto parlamentu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Jana Bartoška a připraví se pan poslanec Jan Skopeček. Vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo. Vaším prostřednictvím k panu poslanci Ondráčkovi. Já jsem také ve svém projevu řekl, že čím víc Evropa opouští tyto křesťanské hodnoty, na kterých byla založena, tím víc Evropa sama sebe ztrácí. A mně je to líto, protože jsem přesvědčen, že ty hodnoty jsou správné, jsou dobré a Evropa na nich může existovat prostě staletí.

A jinak plně respektuji hlasování v Poslanecké sněmovně, kdy především díky hnutí ANO nebyl bod přerušen, aby se zúčastnil pan premiér. A chtěl jsem vám říct, milé poslankyně a poslanci, jedna z hodnot, na kterých byla Evropa postavena, je věčný zápas o pravdu. A je to zápas o to, co je skutečnost a co jsou lži, co je manipulace s lidmi a co jsou fake news. Je to o tom, že Evropa byla postavena na akademických svobodách a ověřitelných pravdách. A jestliže vy se bráníte tomu, aby přišel premiér a řekl, co je pravda, co říká venku a co říká doma, aby vysvětlil rozpory, co je tedy skutečnost, tak vy se zcela záměrně bráníte tomu, aby na Poslanecké sněmovně mohl obhájit svoje postoje, mohl jasně říct, co je pravda, co říká pro novináře, co říká pro lidi a o čem je skutečně vnitřně přesvědčen. Tím, že znemožňujete, aby na Poslanecké sněmovně bylo diskutováno, co je skutečná podstata, co jsou skutečné názory hnutí ANO, tak znemožňujete, abychom diskutovali o pravdě. Jestliže přijmete tuto strategii jako součást hry, kterou hrajete s voliči a s touto republikou, věřte, že stavba postavená na lži, na manipulaci, neschopnosti diskutovat je stavba, která je postavena na písku a která se dřív či později zhroutí.

Andrej Babiš měl vystoupit a jasně říct, jaké je stanovisko hnutí ANO, a měl možnost se obhájit. Vy jste řekli, že to nechcete.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl pan poslanec Bartošek. Nyní tedy vyzývám k vystoupení pana poslance Skopečka. Jenom zrekapituluji s dovolením, následovat bude pan poslanec Benešík, pan místopředseda Sněmovny Petr Fiala, dále předseda klubu KSČM poslanec Kováčik, následně pan poslanec Farský a následně pan poslanec Bžoch. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: My jsme tady byli kritizováni, že se nebavíme o finančním rámci, nicméně já jsem to tím úvodním vystoupením začal, rozvinulo se to do debaty o Maďarsku. Možná kdyby kolegové při hlasování o programu se nedívali jenom na to, kdo ten bod navrhuje, a automaticky nehlasovali proti předsedovi SPD, mohli jsme se v rámci samostatného bodu o Maďarsku bavit. Teď bohužel to spadlo do té věci.

Já mám sice faktickou, klidně to zopakuji v řádné diskusi, ale já za občanské demokraty, za náš klub navrhuji usnesení, že Poslanecká sněmovna považuje za chybné a nešťastné hlasování Evropského parlamentu proti suverénnímu státu Maďarsko ve smyslu aktivace čl. 7 Lisabonské smlouvy. Tento postup jen dále prohloubí příkopy a nedůvěru mezi starými a novými členskými státy Evropské unie. Jestli to jde takto formálně načíst. Nyní tak to dělám, jinak s ním vystoupím ve standardní diskusi.

Děkuju a prosím vás všechny o podporu tohoto usnesení. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Chtěl bych vás všechny, vážené poslankyně a vážení poslanci, vyzvat, abychom se vrátili pokud možno k tématu ve vašich faktických poznámkách. Bod, který projednáváme je Víceletý finanční rámec Evropské unie na období 2021-2027. Jsme ve faktických poznámkách, takže bych vás chtěl požádat, abychom se pokud možno drželi i v nejširších mantinelech tohoto tématu.

Takže nyní pan poslanec Ondřej Benešík a následně se připraví místopředseda Sněmovny Petr Fiala. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové, omlouvám se, že jsem nebyl na začátku této diskuse. Účastnil jsem se konference na Ministerstvu zahraničních věcí o transatlantické vazbě ke stoletému výročí založení Československa. A tam jsem řekl jednu věc, a to že partner je ten, s kým sdílíme společné zájmy. Spojenec je ten, s kým sdílíme i společné hodnoty. A myslím si, že Evropa stojí na těch společných hodnotách. A ty společné hodnoty můj ctěný kolega pan poslanec Foldyna definoval. A já jsem rád, že se k nim hlásí i on.

Skutečně je to mimo jiné taky židovská a křesťanská tradice, římské právo, řecká filozofie. Já věřím tomu, že v této Sněmovně budeme v rámci těchto civilizačních hodnot jednat, například když se bude jednat o zdanění církevních restitucí. A tato šlamastyka je dobrá pro jednu věc, že si dneska snad všichni uvědomujeme, že to není nějaký ten Brusel tam daleko. Jsou to konkrétní lidé, konkrétní politici z konkrétních členských států, kteří rozhodují a kterým my chybně říkáme Brusel. Jsou to konkrétní europoslanci, konkrétní eurokomisaři, konkrétní ministři zasedající na Radách Evropské unie a konkrétní premiéři zasedající na Evropské radě. To je, dámy a pánové, Brusel! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní tedy vyzývám místopředsedu Sněmovny Petra Fialu a následně vystoupí pan poslanec Farský. Prosím, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážené kolegyně, vážení kolegové, my se tady samozřejmě můžeme zaklínat národními zájmy, hádat se, diskutovat ještě dvě hodiny, ale své národní zájmy nebudeme schopni prosadit, pokud nebudeme mít srozumitelnou a koordinovanou zahraniční politiku. A my takovou zahraniční politiku nemáme. Podívejte se, co ukázala tato debata. Tato debata ukázala, že ačkoliv předseda vlády má nějaké zahraničněpolitické stanovisko, jeho vlastní europoslanci mají stanovisko úplně opačné. Tato debata také jasně ukázala, že i když tady místopředseda České strany sociálně demokratické horuje za národní zájmy a proti spuštění procesu vůči Maďarsku, tak ten, kdo za jeho stranu fakticky řídí Ministerstvo zahraničních věcí, pan europoslanec Poche, má stanovisko úplně opačné. Pokud takto budeme pokračovat v prosazování svých zájmů, ve vysílání signálu do Evropy a do zahraničí, tak vás mohu ujistit o jediném: žádné svoje zájmy, žádné zájmy České republiky, žádné zájmy občanů České republiky nebudeme moci účinně hájit. Takovýto zmatek, takováto nekoordinovaná zahraniční politika nemůže vést k ničemu dobrému.

Takže já využívám i této příležitosti, abych znovu vyzval vládu a vládní strany k tomu, aby zaujaly odpovědnější postoj k zahraniční politice, udělaly si pořádek ve vlastních řadách a co nejrychleji jmenovaly plnohodnotného ministra zahraničí, který bude za zahraniční politiku zodpovídat, jak je to běžné v každé demokratické civilizované zemi. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní bych tedy přečetl tři omluvy. Omlouvá se mezi 15. a 20. hodinou z pracovních důvodů pan poslanec Robert Králíček. Dále se od 12.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Aleš Juchelka. Dále se omlouvá pan poslanec Martin Stropnický, od 12 hodin po zbytek dnešního zasedání se nemůže zúčastnit z rodinných důvodů.

Nyní předseda poslaneckého klubu STAN, pan poslanec Farský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji. Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych říct, že Evropská unie přece není jenom prostorem, kde se přerozdělují dotace, kde se nastavují rozpočty a vyživují se jednotlivé regiony, ale je předně, a to zcela zásadně, územím, na kterém se ctí společně sdílené hodnoty. A já se tady nebudu distancovat od hlasování našeho europoslance Standy Polčáka. Já si myslím, že hlasoval s rozvahou a hlasoval správně. (Potlesk poslankyně Hyťhové.) Protože je potřeba zvláště tyto hodnoty, které mají větší sílu a dlouhodobější platnost než nějaké přesuny dotací mezi regiony, chránit. A očekával bych, že v těchto chvílích vystoupí předně ti, kteří o národních hodnotách, hodnotách Evropy a jejich křesťanských základech tak často mluví a dávají si to i do programů, staví na hranicích zdi a ploty a brání, aby nikdo, kdo má jiné vyznání, do Evropy vůbec nemohl přijít. A ti dneska kritizují? Vždyť to nedává vůbec smysl.

Hlasovalo 448 poslanců pro, 197 proti a 48 se jich zdrželo. A proč hlasovali pro to, aby byl aktivován článek 7? Záleží samozřejmě na rozhodnutí Evropské komise, jak se k tomu postaví. Protože z jejich pohledu a podle zprávy, která byla zpracována pro Evropský parlament, je v Maďarsku ohrožena nezávislost soudů, ohrožena svoboda médií, ohrožena občanská společnost a zneužívají se dotace. Kdo špatně poslouchal - mluvil jsem o Maďarsku, ne o České republice. (Potlesk z pravé části sálu. Předsedající upozorňuje na čas.)

Je v bytostném zájmu - (Předsedající opět upozorňuje na čas. Poslanec reaguje tím, že vystupoval s přednostním právem.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Jestli je to s přednostním právem do obecné, tak nejste ovšem teď, ale před vámi je paní ministryně Schillerová, takže to nejde. A nyní jsou za vámi ještě dva poslanci s faktickými poznámkami.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Omlouvám se, ale hlásil jsem se s přednostním právem.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, ale faktické poznámky mají přednost před přihláškami do obecné rozpravy s přednostním právem.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Myslím, že to vyřešíme tím, že nebudu víc jak minutu dlouhý. (Nesouhlasné hlasy ze sálu.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To nejde, to by opravdu nešlo. To by byl precedens. Já se strašně omlouvám.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Dobře, vrátím se s chutí zpátky a řeč vám dopovím, abych vám řekl, že hlasování Evropského parlamentu bylo v zájmu České republiky.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pane poslanče, prosím, dodržujme jednací řád. Já se moc omlouvám. (Poslanec se odkazuje na svoji přihlášku.) Super, já vaši přihlášku do obecné rozpravy s přednostním právem mám. Takže mi to dovolte zrekapitulovat, aby tady nebyla nervozita. Mám tady dvě přihlášky k faktickým poznámkám - pan poslanec Bžoch vystoupí nyní a následně pan poslanec Jiří Kobza. Pak ihned jdeme do obecné rozpravy, kde mám s přednostním právem jako první paní ministryni Schillerovou a následně tedy pan předseda poslaneckého klubu STAN Farský.

Takže pane poslanče, prosím vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jaroslav Bžoch: Já vám děkuji, pane předsedající. Budu velmi stručný. Hlasování včera v Evropském parlamentu v našich očích bylo nešťastné, nicméně to neznamená jasnou aktivaci článku 7 a bude na členských státech, které se musí společně dohodnout, všichni, jak budou dále postupovat.

Co se týče toho, jak nás tady všichni neustále okopáváte.

K vám, pane předsedající. Vy jste schopen spojit migraci s nákupem vajíček v obchodě. To už není možné. Vy kdybyste neměl migraci, tak nemáte vůbec nic. To, jak se včera hlasovalo v Evropském parlamentu, jak hlasovali naši europoslanci, nemá s migrací, kterou vy neustále všude zmiňujete, vůbec nic společného.

K vám, pane Bartošku, prostřednictvím pana předsedajícího. Já vůbec nevím, o čem mluvíte. Jakou pravdu chcete slyšet? Já vůbec nechápu, co zmiňujete? Naše zahraniční politika je jasně daná v programovém prohlášení, tak si ji přečtěte. Tam to všechno najdete, všechny informace jsou veřejné, jsou pro všechny. A za tím si stojíme, stojí si za tím náš premiér. Věřím tomu, že za tím stojí i pan ministr zahraničních věcí. Tam jsou jasné věci. Já nevím, jakou pravdu chcete víc slyšet. Přečtěte si to. Děkuji. (Velmi emotivně. Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní tedy vyzývám pana poslance Jiřího Kobzu, zatím poslední přihlášeného s faktickou poznámkou. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Po ideologickém výlevu bych si dovolil vrátit se zpátky k víceletému rámci.

Vážené kolegyně, vážení kolegové napříč politickým spektrem, všichni jsme tady, protože nás zvolili naši občané, abychom hájili jejich zájmy. Zvolili nás občané, kteří mají možná rozdílné názory, ale my je tady reprezentujeme. Diskuse, která tady zazněla a která nějakým způsobem diskutovala politický rozměr tohoto víceletého fiskálního rámce, je naprosto legitimní a podněty, které zde zazněly, nemůžeme brát na lehkou váhu.

Nicméně si dovolím shrnout většinu příspěvků, které jsem slyšel. Je jasné, že víceletý fiskální rámec, jak je předložen, jak je nabízen Evropskou komisí, není v zájmu této země. A já si dovolím vás poprosit, abyste ho nepodpořili. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Ještě mám jednu faktickou přihlášku. Je to pan poslanec Marek Výborný. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem nevydržel a chci reagovat na předřečníka z hnutí ANO, který tady hovořil něco o tom, že zahraniční politika České republiky je napsaná v programu hnutí ANO a v programu vlády a že to je jasné. Přátelé, tak to přece není. Zahraniční politiku má řídit ministr zahraničí, který zde dneska není přítomen. Ministerstvo zahraničí řídí člověk, který je v jakési podivné dvojroli, který je zároveň europoslancem, včera nějak hlasuje a premiér vlády se dneska od jeho hlasování vlastně distancuje. To je naprostý chaos. A říci, že se nic neděje a že to máme ve vládním prohlášení, je naprostý alibismus.

Opravdu je potřeba, aby vláda a vládní koalice vyřešila problém, který tady má na Ministerstvu zahraničí, a pak by možná nedocházelo k naprosto chaotické a nesrozumitelné situaci, za kterou bohužel neseme zodpovědnost všichni, a je to výsledek i celkové politické situace zde v České republice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. To byla poslední faktická poznámka pro tuto chvíli, takže se vrátíme zpět do standardních vystoupení v rámci obecné rozpravy. Takže nyní s přednostním právem požádám o vystoupení paní ministryni Schillerovou a připraví se předseda klubu STAN, pan poslanec Farský. Prosím.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Jsem ráda, že na mě došla řada. Dovolte při všem respektu k tomu, že schvalujete pozici Poslanecké sněmovny k víceletému finančnímu rámci, dovolím si vás seznámit s pozicí vlády.

Evropská komise představila na začátku května letošního roku návrh víceletého finančního rámce EU pro roky 2021 až 2027. Navrhovaný rozpočet má dle Komise umožnit kompenzovat dopady brexitu. Teď prosím cituji: Zajistit adekvátní zdroje pro kohezní politiku a společnou zemědělskou politiku a zvýšit výdaje na nové priority EU. A na základě návrhu Evropské komise se zahájila diskuse členských států o budoucí podobě rozpočtu EU. Debaty by měly pokračovat v průběhu roku 2019.

Chci zdůraznit, že pozice vlády je taková, že je k tomuto návrhu kritická. Klíčovou prioritou, kterou bude Česká republika chtít vyjednat, tak jsou to zejména prostředky dostatečné na kohezní politiku a na společnou zemědělskou politiku EU a tam nesouhlasíme s navrženými úsporami.

Velmi rezervovaný postoj má vláda České republiky v případě financování nových priorit České republiky, a to zejména programy orientované, a bude podporovat zejména posílení programů orientovaných na ochranu hranic či opatření na řešení migrace, ale pouze vůči zemím, kde vznikají tyto problémy. To znamená, má velmi rezervovaný postoj k automatickému navyšování peněz pro různé evropské agentury, např. FRONTEX a podobně. Nechceme navyšovat tyto prostředky, chceme o tom debatovat a velmi se k tomu kriticky vymezujeme a všímáme si, že navýšení těchto prostředků je více než dvojnásobné, přičemž ale musím přiznat, že činí to celkově víceméně pouze 3 procenta celkového rozpočtu.

Vláda především podpoří vyjednávání víceletého finančního rámce, podpoří snížení celkového objemu prostředků, toto krácení však nesmí jít na úkor kohezní politiky a společné zemědělské politiky. Vláda je také přesvědčena, že efektivnější využívání prostředků určených na kohezní politiku zajistí zejména to, že členské státy získají větší pravomoci rozhodovat o zaměření prostředků na národní priority, a pokud budou národní podíly fondů odrážet domácí podmínky a potřeby. Proto bude ČR, a má to vláda ve své pozici, prosazovat vyšší flexibilitu pro využívání evropských zdrojů.

Pro českou vládu je rovněž velmi zásadní vyjednat výhodné budoucí finanční podmínky pro implementaci fondu kohezní politiky. V této souvislosti vláda nesouhlasí s návrhem Evropské komise na tak dramatické navýšení míry národního spolufinancování, snížení evropského předfinancování a zpřísnění pravidla zrušení závazku tzv. pravidlo N+3, které mění na pravidlo N+2, což znamená možnost čerpat od roku přidělení ještě další dva nebo tři roky. Teď je to tři, navrhují se dva a s tím také zásadně nesouhlasíme. Návrh Evropské komise by přinesl nadměrný dopad na konečné příjemce a na národní rozpočty. V rámci vyjednávání budeme proto prosazovat zmírnění těchto pravidel.

Co se týče společné zemědělské politiky, považujeme za problematické jak navrhované úspory, tak i povinné zastropování přímých plateb. Česká republika bude usilovat o zmírnění dopadu zastropování a chceme, aby zastropování zůstalo pouze dobrovolnou možností pro členské státy, tzn. aby si to členské státy dobrovolně stanovily. Pro ČR bude rovněž jednou z hlavních priorit zajištění dostatečných prostředků pro rozvoj venkova, kde Evropská komise navrhuje proporčně nejvyšší úsporu.

V případě příjmové strany rozpočtu je vláda ČR přesvědčena, že současný systém je příliš komplikovaný, a dlouhodobě usiluje o jeho zjednodušení. Za nejvhodnější kritérium pro stanovení výše odvodů členských států do rozpočtu EU považuje ČR dlouhodobě HND, který nejlépe vystihuje ekonomickou vyspělost členských států a představuje tak spravedlivý a osvědčený klíč.

Obecně je vláda České republiky přesvědčena, že Komisí navrhované rozšiřování okruhu zdrojů financování rozpočtu jde proti našemu úsilí o zjednodušení. Navrhované nové vlastní zdroje, tak jak bylo zmíněno některými předřečníky, zejména zdroj z konsolidovaného základu korporátní daně, tzv. CCCTB, projednávané na půdě EU, dále zdroj z prodeje emisních povolenek a zdroj založený na příspěvku za nerecyklované plastové obalové materiály by pokrývaly pouze omezený podíl rozpočtových příjmů. Dle údajů Evropské komise by se jednalo cca o 12 % příjmů rozpočtu EU. Jejich zavedení by proto nebylo dle vlády ČR efektivní a přínosné. A samozřejmě přiznávám, že co se týče CCCTB., tzn. společného základu korporátní daně, tak vůbec není zatím na pořadu dne. Ta jednání se vedou dlouho a dlouho se povedou, protože je to velmi komplikované, je to zase jedna z cest ztráty národní suverenity u přímých daní, a my se účastníme aktivně těchto jednání a nejsou vůbec zdaleka nazrálé tomu, aby byly přijaty. Takže ani toto není namístě.

Chtěla jsem vás seznámit s touto pozicí. My samozřejmě se chceme velmi aktivně účastnit na všech úrovních projednávání víceletého finančního rámce, chceme, aby byl slyšet náš hlas, aby byly zohledněny naše kritické připomínky, abychom vyjednali co nejlepší podmínky pro Českou republiku.

Ještě dlužím odpověď na dotaz panu poslanci Plzákovi k proceduře. Pokud by se víceletý finanční rámec neschválil, a to se zatím historicky - ověřovala jsem u kolegů z Ministerstva financí - nestalo, a to do konce roku 2020 pokud by se neschválil, tak nastupuje v roce 2021 tzv. rozpočtové provizorium, tzn., že se použijí peníze ve výši, jak to bylo na rok 2020, protože do roku 2020 máme současný víceletý finanční rozpočet schválen. To znamená, to období by se nám protáhlo do roku 2021 a současně by musela Komise předložit nový návrh, který by potom byl pro léta 2021 až 2027. Zcela určitě by to nebyl dobrý signál, protože se musí na víceletém finančním rámci členské státy shodnout.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji paní ministryni. Nyní tady mám jednu faktickou poznámku. Pan poslanec Mikuláš Peksa, prosím. Mezitím přečtu dvě omluvy, než se dostavíte k mikrofonu. Takže za prvé, paní poslankyně Jana Pastuchová se omlouvá od 15.30 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů. A pan místopředseda Sněmovny Tomáš Hanzel se omlouvá od 12.30 do 16 hodin také z pracovních důvodů.

Tak, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Děkuji. Já jsem jenom chtěl poděkovat paní ministryni, že tady zaznělo, že skutečně vláda České republiky bude bojovat proti zastropování zemědělských dotací, což je nepřímé potvrzení toho zmiňovaného konfliktu zájmů, který jsem tady zmiňoval už v úvodním příspěvku.

Dále bych chtěl ještě zdůraznit tu důležitou část, která tady zazněla v projevu paní ministryně. Ano, je jisté riziko, že víceletý finanční rámec se teď ještě nestihne, ale jak jistě všichni víte, příští rok budou eurovolby a samozřejmě se s vysokou pravděpodobností změní složení toho Evropského parlamentu a současná koalice lidovců a socialistů, která tam má většinu, už třeba mít většinu nebude, což by bylo nepochybně pozitivní při schvalování víceletého finančního rámce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji i za dodržení času a nyní s přednostním právem pan poslanec Farský, připraví se pan poslanec Jiří Dolejš. Prosím, pane poslanče, konečně.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo. Přemýšlím, kde jsem skončil, kde znovu začít. Já to krátce shrnu a pak se vyjádřím i konkrétně k víceletému rámci.

Tedy k hlasování Evropského parlamentu, které zde bylo vytaženo. To bylo hlasování v zájmu zachování a udržení evropských hodnot a evropské kultury. Proto také 448 poslanců hlasovalo pro, 197 tedy proti a 48 se zdrželo. Docela zásadní. Většinou to bylo schváleno. A já jsem rád za to, že náš europoslanec Standa Polčák a jeho kolegové se k tomuto připojili. Oni totiž ty informace měli velice konkrétní a věděli, že se tam nehlasovalo o migraci, jak se tady snaží někteří podsunout a zmínit, že to je snad trest za to, že někdo není jednotný. To je jenom mlha. I v Čechách ji někteří vypouštějí, aby zakryli své skutečné jednání. Ale tam se hlasovalo o tom, že v Maďarsku je ohrožena nezávislost soudů, svoboda médií, že je ohrožená občanská společnost a že jsou zneužívány dotace. Hlasovalo se o tom, co se děje v Maďarsku.

Myslím, že je také v zásadním zájmu ČR, která je členem EU, a díky za to, protože díky tomu tady zažíváme období prosperity a bezpečnosti ve spolupráci s NATO, jaké tady historicky na tomto kontinentě nebylo. A my díky tomu, že jsme v EU, tak pokud v ČR někdo bude ohrožovat svobodu médií nebo se bude opírat do nezávislosti soudů nebo nějak omezovat občanskou společnost, případně zneužívat dotace, budeme mít zastání. A já jsem za to rád. Protože ta doba vůbec nemusí být daleko. Takže chápu ty, co dneska křičí, zvláště ti, kterým tyto témata jsou blízká, že dneska křičí, jak jim hrozně vadí hlasování Evropského parlamentu, který na poškozování a porušování těchto hodnot upozornil. Kdo chápe EU jenom jako dojnou krávu, tak samozřejmě pro něho toto je za hranicích chápání. Ale EU je předně území sdílených společných hodnot.

Co se týká finančního rámce EU. Ta debata proběhla už na jaře na výboru pro evropské záležitosti, kam dorazil eurokomisař Oettinger, který má na starosti rozpočtování. Bylo to jedno z mála setkání, na které dorazil i předseda zemědělského výboru pan Faltýnek, který už tam v době, kdy ČR neměla vládu s důvěrou, prezentoval pozici ČR, že je výrazně proti zastropování zemědělských dotací. Vyjadřoval jsem se tam už tehdy z opozice stejně jako dnes z opozice k tomu, že si nemyslím, že to je zájem ČR.

Pokud se tady bavíme o tom, že nám chudne venkov, že je na venkově potřeba podporovat prodejny a podporovat kvalitu života, tak ten nejjednodušší recept je právě v dotační politice. Pokud vidíme, jakým způsobem vysychá krajina, jak razantním způsobem se znehodnocuje kvalita půdy, kdy je schopná absorbovat polovinu toho, co před osmdesáti lety, kdy vidíme, jak se plundrují vodní zdroje, tak nejlepší odpovědí na to, jak toto opravit, jsou dotace. Jsou zemědělské dotace, které mimochodem tvoří dvacetinásobek toho v evropském rozpočtu, co jde na bezpečnost, na ochranu vnějších hranic. Na tuto část jdou 2 procenta a na bezpečnost a ochranu hranic jdou 2 procenta evropského rozpočtu a 40 procent jde na společnou zemědělskou politiku. Obrovský balík peněz, který když je použit špatně, tak hodně škodí. Ale když bude použit správně, tak může hodně pomoci.

Jsme zemí, kde jsou největší lány, kde jsou největší zemědělské podniky. Ale to vede k čemu? Na polích zůstanou obrovské stroje, na obrovských lánech se menší ani neuživí. Ústředí je někde v centrále, ať už u Prahy, nebo v Praze, nebo někde v centru. Střední management vůbec neexistuje a v podstatě vede k tomu, že na polích se tedy hospodaří, zpravidla na hodných pěti centimetrech, protože orat hlouběji je drahé, prolije se to hnojivy, která pak jsou spláchnuta do řek, a výsledek je takový, jaký máme. Klesá hladina spodní vody, spodní voda je na tom bídně v ČR. Ve studnách mizí vody, rybníky hnijí a eroze je taková, jaká tady nikdy nebyla.

Dotační politika EU a první krok je zastropovat dotace. K tomu to může výrazně pomoct, protože pokud nejsou zastropovány dotace, tak přirozeně, a to selský rozum velí, pokud máte holt tisíc hektarů a k tomu jeden velký stroj, tak náklad na jeden hektar je nižší, než když těch hektarů máte sto padesát. Jednotkové náklady prostě s výměrou klesají, takže nedává smysl. A proto nás EU nutí a dlouhodobě nás přesvědčuje: Zastropujte to už, protože si tím sami škodíte a není to v zájmu ČR. Je to v zájmu zemědělských velkopodnikatelů, ale ne v zájmu ČR. Proto budeme v tomto směru a ve víceletém finančním rámci nadále podporovat zastropování zemědělských dotací, protože v nich je potenciál oživení venkova, zbohatnutí venkova a také vyšší zaměstnanosti na venkově při zkvalitnění půdy a zkvalitnění vody. A to je v bytostném zájmu ČR a jejích občanů.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl pan poslanec Farský. Nyní mi tady naskočily tři faktické poznámky. Takže nejprve vystoupí pan poslanec Jaroslav Holík, připraví se pan poslanec Miroslav Kalousek a dále se připraví pan poslanec Josef Kott. Pan poslanec Holík. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážené kolegyně a vážení kolegové, já jsem velice pozorně poslouchal vystoupení kolegy Farského a jeho názor, jak zefektivnit zemědělskou výrobu. Takže my dáme jeden těžký padesátitunový stroj na lán, abychom ušetřili, a zničíme totálně půdu, protože ta bude absolutně... když to řeknu, zmačkána.

Dále tady pan kolega preferuje dotace. Dotace, to je ta nejlepší forma pro rozkrádání. Čím více dotací, tím více to někam rozkutálí.

A dostanu se k té poslední záležitosti a budu citovat. "Evropský parlament usoudil, že v Maďarsku dochází k ohrožení soudnictví a rozkrádání dotací." Já si vzpomínám, že v roce 1968 pět států Varšavské smlouvy usoudilo, že v ČR je ohrožen socialismus.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji. Nyní tedy požádám pana poslance Miroslava Kalouska. Připraví se pan poslanec Kott a paní poslankyně Hyťhová, stále faktické poznámky. Tedy máme ještě dvě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Víte, srovnávat agresivní okupaci, která byla učiněna bez našeho vědomí, s demokratickým hlasováním instituce, jejíž jsme součástí, je taková sprosťárna, že si to nezaslouží jiný komentář, než že je to sprosťárna, za kterou se zcela jistě předřečník nestydí, ale měl by.

Dovolte jenom v rámci faktické připomínky, abych k projevům, které tady zazněly na adresu včerejšího hlasování v Evropském parlamentu o Maďarsku, podotkl, že samozřejmě, protože každý hlasuje podle svého svědomí, tak se stane nejenom v europarlamentu, ale i tady, že některý poslanec hlasuje jinak, než je většinové stanovisko té či oné politické strany. Ale tady bych chtěl říct za poslanecký klub TOP 09 v Poslanecké sněmovně, že plně stojíme za postojem našich europoslanců.

A k tomu si dovolím dodat svůj občanský postoj, že kdyby se někdy demokracie v ČR snížila na takovou kvalitu, jako je v tuhle chvíli v Maďarsku, což samozřejmě bohužel nelze vyloučit, tak bych si jako občan ČR velmi přál, aby si toho Evropský parlament všiml a aby s námi Evropská komise na jeho doporučení zahájila řízení. Protože ty hodnoty, které se včera diskutovaly v Evropském parlamentu, jsou hodnoty demokracie a svobody a já bych chtěl žít v demokratické a svobodné zemi.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak to byl pan poslanec Kalousek. Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Kotta, připraví se paní poslankyně Tereza Hyťhová. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl vaším prostřednictvím, pane předsedající, jenom panu Farskému, když už tady tak významně hovořil o agrárních dotacích, říci jednu záležitost. Tím, že se zastropuje, to nebude o tom, že se ty finanční prostředky dostanou těm malým. Tím, že se to zastropuje, prostě české zemědělství přijde o rámec finančních prostředků a není to vůbec o tom, že ty peníze, které dnes čerpají velké firmy, se dostanou těm malým.

A druhá záležitost. Jestli chodíte na venkov, tak jsou tam zemědělci malí a velcí. A jestli si myslíme, že když ti velcí přestanou hospodařit, že začne hospodařit někdo nový, tak si dovolím tvrdit, že tomu tak určitě nebude. Začnou ty hektary nabírat ti, kteří tam hospodaří, a z těch se stanou velcí a těm my zavřeme dveře. To asi jen na vysvětlenou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu poslanci. Nyní vyzývám paní poslankyni Terezu Hyťhovou a naskočila mi tady ještě jedna faktická poznámka, pan poslanec Válek. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Já bych chtěla jenom upozornit na situaci, kdy projednáváme takovýto důležitý bod a není tu přítomen jak pan premiér, tak ani žádný ministr kromě paní Schillerové, ministryně financí, což je opravdu pozoruhodná situace, přičemž když si vzpomenu na včerejší situaci, kdy se kvůli panu premiérovi přerušilo jednání, tak mě to doslova fascinuje. Hnutí ANO, které se tady distancuje od názorů svých europoslanců, tu nemá ani ministry. U takovéhoto bodu je to zarážející. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní vyzývám pana poslance Válka. Je to zatím poslední faktická poznámka. Prosím.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Dámy a pánové, až jsem se sám zalekl vlastní odvahy, nicméně prostřednictvím pana předsedajícího musím souhlasit s panem poslancem Holíkem, protože to porovnání bylo z mého pohledu trefné. Tehdy byl ohrožen socialismus a komunismus a ty státy reagovaly, jak měly. Pánbůh zaplať, kdyby se jim to nepovedlo. Ono se jim to povedlo a komunismus a socialismus jsme dál měli. A teď je v Maďarsku ohrožena demokracie a Evropský parlament reaguje tak, jak má. Pánbůh zaplať, kdyby se mu to povedlo. V tom je rozdíl mezi těmi dvěma situacemi. Ale jinak naprosto souhlasím, je to trefné srovnání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní se vrátíme do standardní obecné rozpravy, takže pan poslanec Jiří Dolejš. Prosím, máte slovo, máme osm minut do přestávky. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo. Už jsem ani nedoufal, ale když se podívám na hodiny, tak se pokusím být maximálně zhuštěný a doufám, že mi vyjdete vstříc aspoň v tom, že i když jsou tři týdny před volbami, tak neuškodí, aby věcnost jaksi byla součástí naší debaty, protože mi to opravdu někdy přišlo chvílemi tady jak na PŠM. Já si myslím, že to, co máme na stole, tak především bychom se měli soustředit na návrh usnesení, a ne všichni tak učinili.

Co je navrženo? Nikoliv schvalovat víceletý finanční rámec, ale schvalovat pozici vlády, tak jak průběžně vypadá. A paní ministryně tady zdůraznila, že ta pozice je kritická v konkrétních bodech, a některé body jsou vypíchnuty do usnesení. Takže považuji za rozumné se soustředit na toto, jestli jsme schopni tento aktuální stav pozice české vlády akceptovat a jestli jsme schopni přijmout usnesení, kde je nějaké doporučení a odmítnutí.

Ta více jak hodinová debata o tom, co se včera dělo v Bruselu, byla trošku mimo tento bod, a i když někteří asi cítí potřebu volat "Éljen éljen Orbán Viktor!" a jiní zase připomínají, že v Maďarsku je to trošku komplikované, pokud jde o respekt k nezávislosti médií, soudů, že se tam někdy až nadbytečně útočí na nevládní organizace a je tam i trošku možná problém s lidskými právy, tak přece to hlasování bylo jenom o tom, jestli byl naplněn druhý článek evropské základní smlouvy a jestli z těchto důvodů je třeba uplatnit sedmý článek. A to je ta podstata. A ta podstata přece by měla vázat na to, že státy Visegrádu jsou naši partneři v určitých jednáních, potenciální spojenci, a to nám nemusí bránit v tom být kritický, pokud se v těch zemích děje něco, co se nám nelíbí. V tomhle bohužel zahraniční politika selhala, i když to leželo řadu týdnů, možná měsíců, v Evropském parlamentu, dala se ta pozice připravit a mohla být srozumitelnější. Ale to sem opravdu nepatří.

Já si myslím, že vláda zdůraznila především to, že brexit je sice příležitostí pro reformu evropského financování, ale že ta reforma není připravená, že ty změny by měly nastat dlouhodoběji, v delším období, postupně a tak, aby neměly disproporční dopad na jednotlivé členské státy, což je pro mě princip srozumitelný.

Je třeba pochopitelně věnovat pozornost těm místům, kde jsou vypíchnuty potenciální dopady na Českou republiku. To jsou především fiskální dopady, protože sice váha evropského rozpočtu zůstává plus minus stejná, to znamená nějakých 1,1 % hrubého národního produktu, ale je to rozděleno na evropskou sedmadvacítku podle trošku jiného vzorečku, nehledě na to, že čerpání alokací bude méně intenzivní, protože marná sláva, ale čas nečeká, průměr Evropské unie se posunul a my se posouváme blíž k tomu horizontu, kdy přestaneme být čistým příjemcem a jednoho krásného dne, možná už v tomto sedmiletém období, se staneme čistým plátcem. Takže ty dopady tam jsou, a když k tomu připočteme i intenzivnější spolufinancování, tak první odhad je tam na úrovni 60 mld. korun pro státní rozpočet a může to být pochopitelně výhledově i mnohem víc.

Co je důležité, a myslím, že to tu zmínil kolega Skopeček, že vláda se také vymezuje vůči požadavku, aby se stanovil nový, účinnější mechanismu na vymáhání zásad stanovených primárním právem. To jsme tak trošku u toho druhého článku, to jsou ty hodnoty. A tam je navrhováno, aby se s tím spojily takzvané kondicionality čerpání, pro normální mluvou hovořící Čechy by to znamenalo, že dostaneme štráf, že nám nedají peníze nebo i něco dalšího. To je srozumitelné, že to vláda odmítá. Stejně tak je srozumitelné, že vidí, že kohezní peníze jsou pro nás důležité. Já osobně dodávám, že součástí kohezních peněz jsou i některé obhajitelné sociální výdaje, a na ně by se skutečně sahat nemělo.

Pokud tady kolega Stanjura volal po těch procentech, ono to v tom materiálu je, stačí to číst. Tam u těch sedmi kapitol jsou zmíněna ta procenta a pochopitelně je to tak, že zemědělství je spíše ten napucánek, kohezní fond je vůbec nejsilnější, ochrana a bezpečnost, tam jsou nějaká tři procentíčka, pak jsou tam větší procenta na veřejnou správu atd. Dá se to tam najít. V tomto smyslu je ten materiál vcelku zřetelný.

Co je důležité, je případný pokles čerpání alokací. Tady je zmíněno, že Česká republika s ohledem na reálie by měla být jednou ze zemí, která nejvíce bude postižena. Je to tam vyčísleno, až 24 %. Pochopitelně teď jde o to, jak to kompenzovat, jak to nahradit.

Pokud vláda ve svém závěru říká, že chce hledat dodatečné možnosti a nikoliv nové zdroje financování, opět je to pro mě srozumitelná pozice.

Takže ad hoc, v tuto chvíli je tu pozici možno vzít na vědomí, ale s tím, že je třeba ji bedlivě sledovat a možná v určité fázi nejen přitvrdit v dikci, ale hlavně najít pro to spojence. Takže ty spojence, byť jsou to někdy takoví lidé, jako je pan Kaczyński nebo pan Orbán, budeme potřebovat a podle toho i zvolme příslušnou diplomacii, protože bez diplomacie se politika dělat nedá.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní bych přečetl omluvu. Pan poslanec Marek Novák se omlouvá dnes od 13 do 19 hodin z pracovních důvodů.

Další v pořadí bych požádal o vystoupení paní poslankyni Helenu Langšádlovou. Prosím paní poslankyně, máme dvě minuty do plánované pauzy. (Poslankyně říká mimo mikrofon, že v tak krátké době nechce vystoupit.)

Samozřejmě. Dobře, já si myslím, jestli nikdo z vás nemá nic proti tomu, že bychom tedy ve 13 hodin - já navrhuji, abychom počkali do 13 hodin, abychom nenarušili potom - abychom ve 14.30 mohli zahájit interpelace. Dobře. Paní poslankyně už si nepřeje vystoupit, protože by její vystoupení bylo přerušeno.

Navrhuji, abychom ukončili jednání dopolední schůze a sešli bychom se ve 14.30 na interpelacích. Přeji dobrou chuť. Odpoledne bude schůze pokračovat.

 

(Jednání bylo přerušeno ve 12.59 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 14.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Vážený pane premiére, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vás po obědě přivítal zpět na schůzi Poslanecké sněmovny. Ještě než budeme pokračovat, dovolte mi přivítat na galerii pro hosty delegaci z Parlamentu Litevské republiky. Jedná se o zástupce výboru pro práci a sociální otázky a výboru pro zdravotnictví. Delegaci vede předsedkyně výboru pro práci a sociální otázky paní Rimanté Šalaševičiuté. (Potlesk.) Děkuji.

Ještě než přistoupíme k pořadu schůze, dovolte mi přečíst omluvy, které nebyly načteny před ukončením dopoledního jednání. Omlouvá se nám pan poslanec Petr Třešňák od 14.30 do konce jednacího dne z důvodu zahraniční cesty a omlouvá se nám paní poslankyně Jana Krutáková mezi 14.30 a 18.45 z důvodu jednání.

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.




Přihlásit/registrovat se do ISP