Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Petr Fiala)

168.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Upozorňuji, že nejpozději do 11 hodin je možno podat přihlášky k ústním interpelacím a poté proběhne jejich losování.

Současně konstatuji, že pan poslanec Ferjenčík hlasuje s náhradní kartou číslo 8.

Současně konstatuji, že jsem obdržel oznámení pana poslance Kobzy, že stahuje projednání písemné interpelace na ministra vnitra Jana Hamáčka, sněmovní tisk 265, a žádá o její vyřazení z programu 19. schůze Poslanecké sněmovny. Takže v pořadí třetí odpovědí na písemnou interpelaci se na základě této žádosti zabývat nebudeme.

Na pořad jednání 19. schůze bylo předloženo celkem pět odpovědí na písemné interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z tohoto důvodu požádali o zařazení. Budeme se zabývat čtyřmi z nich, jak jsem již nyní řekl. Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní, že pokud není interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o jeho odpovědi na interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná. Tak, tím jsme myslím dostatečně připraveni na to, abychom se mohli věnovat projednání odpovědi na první písemnou interpelaci.

Ministr dopravy Dan Ťok odpověděl na interpelaci poslance Zdeňka Stanjury ve věci elektrizace regionálních železničních tratí, změny v trakční soustavě a VRT v České republice. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 238. V tuto chvíli zahajuji rozpravu, do které se hlásí samozřejmě pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Pan místopředseda Fiala říkal, že to jsou odpovědi na interpelace, s kterými poslanci nejsou spokojeni. Tak já jsem většinově spokojen, jenom menšinově nespokojen a myslím si, že si během rozpravy jsme schopni ten zbytek tady s panem ministrem doplnit či případně vyjasnit.

Ta interpelace se týkala skutečně tří oblastí, ale všechny jsou o železniční dopravě. Bylo to jak o vysokorychlostních tratích nebo rychlých spojeních. Když se vrátím dvanáct měsíců zpátky, vzpomenu si na billboardy a kampaň všech stran, které jsou v Poslanecké sněmovně, i těch, které se sem nedostaly, tak rychlá spojení a vysokorychlostní tratě bylo jedno z témat, které se velmi často opakovalo. Pan premiér o nich sní, pokud zrovna - spí? Chtěl jsem říci nespí, abych to nespletl. Další důležitá věc je elektrizace regionálních železničních tratí a potom změna trakční soustavy.

Možná vám to přijde příliš technické, ale železnice je ekologická doprava a musíme na ni upírat dlouhodobě pozornost. Ale já bych v té své reakci na odpověď, nebudu citovat ani otázky a odpovědi, to máte všichni v tom sněmovním tisku 238, šel po těch jednotlivých bodech a měl případně doplňující otázky na pana ministra nebo kritický komentář. Tomu se určitě nevyhnu.

Nejprve jsem se ptal na problematiku mezirezortního řídícího pracovního týmu programu rychlých spojení. Chci říct, že je dobře, že takový tým funguje. Byl ustaven rozhodnutí vlády ČR v květnu roku 2017, což je, jestli to dobře počítám skoro rok a půl. V listopadu to bude rok a půl. Ptal jsem se na složení, zápisy z jednání apod. Dostal jsem aktuální složení a k mému překvapení jsem se dozvěděl, že já jsem členem tohoto týmu. Nevím, jak se to stalo, o tom úplně nevím, ale těší mě to, ale příště bych se rád zúčastnil. Ale říkám, že mě to těší.

Nicméně chci říci, a to je ta kritická věc, že ten tým se sešel dvakrát. Já jsem požádal o zápisy ze všech jednání, netušil jsem, kolik jich bylo. Odpověď mi přišla 28. června, den před druhým zasedáním toho výboru. Požádal jsem, abych pravidelně dostával zápisy, ale zápis z toho druhého jednání, které mělo podle odpovědi proběhnout 29. června, jsem dodnes neobdržel, takže budu reagovat jenom na to první jednání, které bylo v listopadu.

Když si ho přečtete, tak zjistíte, že to byla taková přátelská debata, měli jsme tam zahraničního odborníka, jehož hlavní sdělení bylo, že musí být politická dohoda, než se začne stavět. S tím já plně souhlasím. Ani jeden termín, žádná zodpovědnost, žádné úkoly. Jsme skoro rok po volbách a nepohnuli jsme se vůbec nikam kromě toho, že všichni mluvíme o tom - a teď podotýkám to slovíčko všichni - že ty tratě chceme a že pro to uděláme, někdo má i tu odvahu, že říká termín, kdy by mohly vzniknout.

Já bych potom poprosil pana ministra - jestli bylo něco důležitého v tom červnu, to já nevím - tak možná jenom opravdu o krátkou informaci, případně proč ten výbor zasedá tak málo. Byl zřízen v květnu 2017, pak zasedal myslím v říjnu 2017 a pak v červnu 2018. V tom říjnu mimo jiné polovina diskutujících říkala, že je třeba mít připravený harmonogram postupu. Nevím, jestli v tom červnu byl nějaký předložen nebo schválen, ale čas běží. A když si občas stěžujeme na to, jak dlouho trvá příprava investičních akcí v České republice, tak v tomto případě za to může jenom stát. Zatím tomu nikdo žádné překážky neklade, protože vlastně kromě nápadů a snů na stole není vůbec nic.

A myslím, že to je - aspoň příspěvky z prvního jednání jsou podstatné, musíme rozhodnout a shodnout se, zda rychlá spojení budou na letištích, když budu mluvit o Praze, Brně a Ostravě, nebo budou mimo letiště. Musíme to nastudovat, aby to nebylo jenom tak, že nám připadá, že je to lepší, ať to na letišti je, nebo není.

Jeden z těch členů říká, že by z Hlavního nádraží Praha měla vést vysokorychlostní trať na letiště Václava Havla v Ruzyni. No, možné to je, ale potřeboval bych vědět informaci, jakou rychlost vůbec získá, než zase zabrzdí a zastaví.

Byla tam otázka na Heathrow. Je třeba říci, že třeba ve Velké Británii - protože ten expert byl z Velké Británie, která má zkušenost se zaváděním a budováním vysokorychlostních tratí, správně řekl, že tam těch domácích cestujících moc není a navíc Heathrow má spojení s metrem a ne s vysokorychlostní tratí. Pak je to dublování. To jsou otázky, na které bychom měli odpovědět.

Nás z Moravskoslezského kraje samozřejmě zajímá spolupráce s Polskem, protože si myslíme, že ta vysokorychlostní trať směrem na sever je pro náš kraj klíčová, celá ta aglomerace Ostravsko a Katovicko má sedm milionů obyvatel. Je tam potenciálně mnoho cestujících.

Já bych pak poprosil, pane ministře, abych ten zápis obdržel dodatečně, to mi stačí. Nemá cenu, jedině že by tam zaznělo něco podstatného, kdybyste nás s tím seznámil, a spíše jaká je představa, jak často bude ta komise zasedat. Já bych se přimlouval za to, aby co nejdříve přišly nějaké základní teze, abychom mohli začít hledat politickou dohodu.

Zeptal bych se potom případně i mimo mikrofon, jestli kolegové ze Sněmovny, kteří jsou nově také členy té komise, o tom vědí, nebo ne, protože tam byla změna, samozřejmě to byla reakce po volbách, někteří kolegové už nebyli zvoleni a logicky z té komise, neříkám, že byli odvoláni, ale budou nahrazeni poslanci, kteří v tomto volebním období zasedají.

Řekl bych, že to je všechno, jenom prosba o ten zápis a případně odpověď, jak často bude zasedat, a poprosil bych, aby co nejdříve přišel nějaký návrh harmonogramu, protože než se začnou skutečně dělat reálné a smysluplné studie, tak by pokud možno měla být politická shoda.

Je docela úsměvné, když čtete zápis z října, který mluví o přípravě novely 416, ale to už máme naštěstí za sebou, ale vysokorychlostní trati se to v zásadě netýká. Je to tam sice napsáno, ale aplikace zrovna v tomto případě je hudbou daleké budoucnosti. Mnohem důležitější je stavební řízení. A na co bych chtěl poukázat, a to si myslím, že je důležité, a my občanští demokraté to budeme podporovat, pokud se rozhodneme, že budeme stavět vysokorychlostní tratě, aby k tomu vznikl speciální zákon, protože postavit vysokorychlostní trať ať už podle stavebního zákona, nebo podle 416 prostě není možné. Uvědomme si, že se bavíme o stovkách kilometrů nových koridorů, nových tratí, to znamená, bavíme se o tisících a desetitisících vlastníků, a pokud bychom na to šli standardním pomalým způsobem, jaký je dosud platný v České republice, tak bychom to nepostavili nikdy.

Co se týče té druhé věci problematika změny trakční soustavy v České republice, já bych jenom poprosil pana ministra, jestli bych pak dodatečně mohl dostat celou tu studii, jenom to manažerské shrnutí, spíše pro podrobnější studii mých kolegů odborníků, se kterými spolupracuji, aby se tím mohli zabývat.

Chtěl bych říci, že ta věc vypadá velmi technicky, ale je velmi důležitá. Může přinést zvýšené náklady všech dopravců, jak Českých drah, tak soukromých dopravců. Je velmi důležité vědět, jaký bude plán, protože pokud v některých soutěžích, které, věřím, že budou probíhat na dopravce a bude logická podmínka, aby byly nové vlaky, tak i ti dopravci musí vědět v horizontu 10-15 let, jestli budou jezdit po elektrifikované trati, nebo ne a případně kdy, protože to s tím samozřejmě souvisí. V odpovědi se dozvíte, že běží teprve tendr na zhotovitele studie proveditelnosti na oblast Ostravsko a Přerovsko. V přípravě je tendr na oblast Ústecko a Mělnicko. Já bych pak poprosil, třeba až Ministerstvo dopravy připraví tendr, že tam jsou další oblasti, Nymbursko, Královéhradecko, Pardubicko a potom Praha a střední Čechy. Tím by měly být hlavní tratě České republiky řešeny.

Odpověď Ministerstva dopravy a pana ministra, která říká, jaké budou trakční napájecí stanice, říká, že mají být zálohované. Tomu já rozumím, ale myslím si, že by to chtělo ještě podrobnější informaci technickou třeba na podvýbor pro dopravu. To asi nepatří na plénum Poslanecké sněmovny, jaké technické řešení se zvolí, že opět to bude mít dopad na to, jaké vlaky mohou jezdit v budoucnosti v České republice.

Není tam informace, já bych řekl spíše neúmyslně, nikomu to nevytýkám, o napojení těchto tratí zase na sousedy, když to budeme elektrifikovat, aby se nemusela měnit lokomotiva nebo celá železniční souprava. A k tomu samozřejmě chybí podrobnější harmonogram, nicméně v mapových podkladech, které jsou součástí odpovědi, základní informace všichni poslanci, které to zajímá, dostali a mohou s tím dále pracovat.

Poslední oblast odpovědi na interpelaci je elektrifikace regionálních železničních tratí. Tam jsem se ptal jenom na svůj obvod, na Moravskoslezský kraj, protože to je samozřejmě důležité pro nás, kteří zastupujeme tento region tady. Tady jsme dostali odpověď, co je vlastně v přípravě. Já budu apelovat, aby se pokračovalo v přípravě realizace trati Opava - Olomouc přes Krnov, protože ta trať je mimořádně pomalá, a pokud by byla efektivnější, věřím, že tam výrazným způsobem vzroste počet cestujících, protože máme dobrou zkušenost, když se elektrifikovala trať Opava východ - Ostrava Svinov, a jezdí tam ty nové elefanty, tak jsem si naprosto jistý, že výrazným způsobem stoupl počet cestujících a mnozí Opavané volí raději rychlé železniční spojení než cestu autem, přestože je tam dnes už kromě Prodloužené Rudné dobré dopravní spojení.

Dlouhodobý problém, který sice není součástí té interpelace, ale u regionálních tratí jsem si na to vzpomenul, já bych poprosil pana ministra - v této chvíli on provádí, z jeho popudu se provádějí personální změny v Českých dráhách, aby České dráhy pokud možno pružně přistoupily na jednání se samosprávami, které mají zájem budovat záchytná parkoviště u železničních stanic. Velmi často pozemky, na kterých by parkoviště mohla být, jsou v majetku Českých drah, a třeba v Opavě jsme to jednání o převodu majetku zahájili někdy v roce 2007 nebo 2008 a není ukončeno. České dráhy se toho majetku nerady zbavují, přestože ho aktivně nevyužívají. Myslím si, že pokud budeme budovat záchytná parkoviště u větších železničních stanic, tak se opět zvýší atraktivita železniční dopravy. Spíš takový obecný pokyn, aby jak představenstvo, tak dozorčí rada Českých drah na to myslely a management vedly k tomu, aby tam, kde jsou smysluplné projekty, se dohodly ať už s krajskou, nebo obecní samosprávou, a buď společně, nebo tím, že by to - ani ty pozemky nemusí prodávat, pokud umožní výstavbu. Tam není podmínkou to, že to město musí vlastnit, ale je podmínkou pro získání stavebního povolení, aby tam byl souhlas.

Když je dobrá vůle, tak to jde. Zmíním opět Opavu, kdy se nám povedlo v době, kdy jsem byl primátorem, vybudovat podchod pod naším nádražím, kdy část platily České dráhy, když to bylo logická věc k tratím, k nástupištím, a druhou část platilo město, protože zase logicky propojovalo dvě části města. Byla to společná investice, už si nevzpomínám, jestli ji realizovaly České dráhy, nebo město, ale to je přesně ta věc, kde ta spolupráce má smysl, a opět to může přispět k vyšší atraktivitě osobní železniční dopravy.

Ptal jsem se, jestli i v těchto otázkách, které jsou sice technické, zda je Ministerstvo dopravy připraveno aktivně spolupracovat s Poslaneckou sněmovnou a zda do pracovních týmů jsou připraveni zařadit, pokud budou mít zájem, poslanecké kluby své odborníky. Tomu se ministerstvo opravdu nějak vyhnulo v odpovědi, ale myslím si, že pokud to bude mít smysl, tak takoví zástupci, pokud budou mít poslanecké kluby pocit, že tam něco přinesou, že jsme schopni se dohodnout.

V této chvíli bych chtěl poděkovat za odpověď. Myslím, že je dobře, že to máme ve sněmovním tisku 238, že to může sloužit k tomu, abychom se k tomu za rok, za dva, za tři vrátili a podívali se, jakým způsobem postupuje modernizace železničních tratí a příprava rychlých spojení. Už teď avizuji, že ať mi pan ministr poskytne informace teď, nebo dodatečně, tak nebudu navrhovat vyslovení nesouhlasu, protože jsem spíš chtěl upřít vaši pozornost na tu problematiku. Dotazy, které jasem položil, nejsou tak zásadní, abych požadoval po Ministerstvu dopravy a panu ministrovi vypracování nové odpovědi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Než budeme pokračovat v rozpravě, ještě vás seznámím s dalšími omluvami. Pan ministr Toman se omlouvá z jednání Sněmovny dne 13. a 14. září z pracovních důvodů, pan poslanec Kaňkovský dnes od 9.00 do 11.00 a dále se omlouvá pan poslanec Julius Špičák z dnešního jednání od 9.00 do 10.00 z pracovních důvodů.

Současně konstatuji, že pan poslanec Vít Rakušan zrušil svoji původní omluvu a je přítomen.

Máme otevřenou rozpravu. Hlásí se někdo do rozpravy? Ano, pan ministr Ťok. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych chtěl především poděkovat panu předsedovi Stanjurovi prostřednictvím pana předsedajícího za to, že odpověď víceméně ocenil. Rád bych doplnil některé věci a samozřejmě na začátek hned řeknu, že Ministerstvo dopravy je v těch věcech vstřícné a určitě je připraveno debatovat i obohatit pracovní skupinu o víc lidí.

Jenom bych chtěl říct na ty komentáře ohledně pracovní skupiny, že ano, ona 29. 6. zasedala. Já jsem dostal informaci přes SMS, že zápis byl mailem odeslán. Pravděpodobně se někde ztratil, takže my vám ho určitě dodáme. Jenom bych chtěl říct jednu věc - to není tak, že by se na těch věcech nepracovalo, pokud nezasedá pracovní skupina poslanců, na těch věcech se zejména na SŽDC ve speciálním oddělení pracuje. Máme tam i anglického experta, který byl zmiňován, na částečný úvazek zaměstnaného a jeho činnost je tam velmi užitečná. Problém je v tom, nebo ani ne problém, spíš možná to není pochopení toho, jak by měla pracovní skupina pokračovat, protože tam se čeká, až se udělá nějaký milník, který se na té skupině probere. Projekční práce na jejich přípravě jsou poměrně dlouhé, takže se může zdát, že ta skupina nezasedá. Na druhé straně jsem vnímal to, co tady bylo řečeno, že je potřeba mít alespoň nějakou bazální politickou shodu na tom, jaké zadání se do té studie proveditelnosti dá.

Přiznám se, že na ty věci jsou rozdílné názory, vnímám je všechny, jsou tady názory, že vysokorychlostní trať pod 350 km není vysokorychlostní trať, že to musí být rychlejší. Na druhé straně jsem byl včera v Rakousku, kde jezdí 200, maximálně 250, a je tam plná spokojenost. Samozřejmě to přináší i své problémy. Pan ministr dopravy mi včera říkal, protože on je vášnivý letec, že vysokorychlostní nebo rychlostní spojení z Vídně do Lince v podstatě zastavilo linecké letiště, protože všichni jezdí vlakem a nikdo, nebo velmi málo lidí využívá letecké spojení, zejména na uzlové letiště ve Vídni. To jsou věci, které asi je potřeba probrat. Vím, že jsme se spolu bavili o tom, jaké věci může přinést vysokorychlostní spojení i z hlediska zaměstnanosti, protože to zvýší mobilitu pracovní síly. Na druhé straně si myslím, že je potřeba, abychom se touto problematikou velmi zabývali.

Jenom bych chtěl říct, že máme opravdu už daleko projektování a přípravu trasy mezi Berlínem přes Drážďany, Ústí nad Labem do Prahy. Toto rameno je v největším stadiu přípravy, nebo v pokročilém stadiu přípravy. Už je dohodnutý i velký tunel, bude to dlouhá investice, bude dělána z německé strany Deutsche Bahn Netz podle německých norem, ale to jsou informace, které buď už padly, nebo je ještě upřesním.

Co se týče Ostravska, napojení na vysokorychlostní tratě, tady mám jednu novou informaci. Existuje tady iniciativa, kterou má V4, bylo to nějak motivováno panem premiérem Orbánem, o propojení vysokorychlostní trati v rámci V4 Budapešti a Varšavy. Trasa by měla vést ve stopě Budapešť, Bratislava, Břeclav, Brno, Ostrava a pak přes Katovice nahoru do Varšavy. Cílový stav, jestli si dobře pamatuji, teď jsem to nenašel, by měl být pod pět hodin. Napojuje to právě na ta dvě naše ramena přes Břeclav, Brno, Ostravu. To by sedělo do našeho konceptu vysokorychlostních tratí a s tímto se počítá, že by to propojení bylo. Nejenom na Německo, ale i na Polsko přes region Ostravska. Ještě nám tam zbývá, to bude ještě docela velká debata, propojení na Wroclaw, zdali by to mělo být přes Liberec, nebo přes Hradec Králové.

A ještě jedna poznámka. Souhlasím s tím, že by bylo velmi dobře dát dohromady zákon o vysokorychlostních tratích a i tam specifikovat některé věci, které by celkově mohly výrazně pomoci, a souhlasím s tím.

Co se týče sjednocení trakce, to je iniciativa, se kterou jsme přišli na ministerstvo. Dlouhodobý plán je, že dneska musí být, nebo dneska naši dopravci, nebo dopravci, kteří jezdí v České republice, v podstatě mají složitější situaci, protože musí mít velmi výrazně nebo docela komplikovaně vybaveny lokomotivy, tak aby zvládaly tři nebo čtyři systémy. Tady by mělo do budoucna přijít zjednodušení, aby ten systém byl jeden a byl co možná nepodobnější těm ostatním. Protože tato investice bude poměrně velmi náročná, tam se odhaduje suma - ty odhady mluvily, že by to mohlo celkově stát něco mezi 80 a 100 mld. Je otázka, že si musíme propočítat, zdali tady bude ta úspora a výhodnost, takže se v té studii pokračuje. Ale určitě není ve fázi, že bychom byli schopni říct nějaký harmonogram a konkrétní kroky vzhledem k tomu, abychom neudělali botu a neinvestovali do něčeho, co potom ten definitivní výsledek mít nebude, tak tam by to mohlo být docela složité. V každém případě vám dodáme i tu celkovou studii, abyste se na ni mohl podívat, a bude k dispozici komukoliv z poslanců.

Co se týče regionálních tratí, tam, kde to dává ekonomický smysl, tam určitě budeme počítat s tím, že budeme chtít rozšiřovat i elektrifikaci, protože to samozřejmě pomůže dopravní obslužnosti zejména kolem velkých aglomerací a tam, kde ekonomicky dává smysl. Na druhé straně bych ale chtěl upozornit, že SŽDC bude muset přistoupit i k dalším krokům, tj. na tratích, kde se dlouhodobě neobjednává veřejná doprava a nikdo nejezdí, tak bychom je měli - my tomu říkáme zklidňovat. Jinými slovy, že by se sundal svršek a použily by se třeba na jiné účely, jako cyklostezky, s možností tam tu trať potom dodat. Ale vždycky je to velké téma a vždycky se najde někdo, kdo tam takovéto věci chce.

Co se týče pozemků kolem nádraží obecně, já jsem dal pokyn SŽDC, že chci od nich vidět nějakou strategii. My jsme dneska v takové paradoxní situaci, ve které v rámci modernizací tratí SŽDC za prvé zlepší řízení tratí, takže není potřeba, aby byla obsluha na každé stanici, ale navíc ty stanice zrekonstruuje. To znamená, my zrekonstruujeme stanici, a pak je tam prázdno. A to nedává moc smysl. Já bych rád, abychom se podívali, jak to dělají v zahraničí. A souhlasím s tím, že bychom se měli i zbavit takových těch velkých skladových prostor, budov, které jsou ošklivé, které kolem těch nádraží vypadají špatně. Takže do budoucna jsem říkal, že chci opravdu vidět, že v místě, kudy půjde trať, tak si musí SŽDC vyhodnotit, zdali tam bude potřeba obsluha, zdali tam ta nádražní budova, která tradičně je, anebo další nádražní budovy, jestli má nějaké rozumné využití. Pokud nemá rozumné využití a pokud to není památka, tak to všechno zbourat, udělat tam jednoduchý, dobře vybavený peron s informačním systémem, s nějakou stříškou pro cestující, tak jak to je všude v Evropě, a že bychom si ulehčili práci. Tím vznikne i prostor pro ta parkoviště Park and Ride.

Máte pravdu, že z minulosti znám, a z výjezdů do krajů, když jsem se bavil se starosty, spoustu případů, kdy jednání se SŽDC nebo Českými dráhami jsou opravdu dlouhá. Je tam jedna věc, která celou věc samozřejmě primárně komplikuje. To je to, že podle zákona o dráhách nebo o SŽDC je potřeba, aby se zcizování majetku schvalovalo vládou, a dokonce jednotlivě, to znamená po jménech. Tím pádem je to materiál, který s usnesením musí projít meziresortním připomínkovým řízením, resortním připomínkovým řízením. Takže ta procedura je hrozně složitá pro malé kousky. Na druhé straně občas, a to musím přiznat, ani tento princip neopravňuje, nebo neodůvodňuje, že některé věci trvají léta. Tam je potřeba s tím něco udělat. Takže myslím, že je potřeba udělat v obou dvou věcech nějaké kroky tak, abychom byli efektivnější, ale v každém případě už dneska jak SŽDC, tak i České dráhy tam, kde je to relevantní, protože většinou ty pozemky, nebo hodně těch věcí bylo přesunuto na SŽDC, aby vycházely samosprávě vstříc a poskytovaly - buď prodávaly, nebo pronajímaly pozemky na Park and Ride, protože to je to, co nám společně pomůže k lepšímu využití železnice.

Tak to je všechno, co jsem si zapamatoval. Doufám, že jsem zareagoval na všechny věci, a jsem připraven přijmout i do té pracovní skupiny víc lidí, kteří by měli chuť se do toho, do té politické debaty, zapojit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Do rozpravy se přihlásil pan poslanec Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Také děkuji za možnost, kterou mi pan předseda Stanjura dal tím, že podal tuto interpelaci. Já bych se chtěl na pana ministra Ťoka obrátit s jedním takovým dotazem a také s námětem. On zmiňoval Rakousko. Zmiňoval, že mluvil s rakouskými představiteli v dopravě. Ono samozřejmě to tak je, v Rakousku jedete z Vídně do Lince tou rychlou tratí zhruba ani hodinu a pak člověk cestuje kolem tří hodin, nebo tak nějak to bylo, z Lince do Českých Budějovic.

Chci se ho zeptat na to, zdali a v jaké podobě chystá rychlé železniční spojení směrem na jih, tedy z Prahy přes České Budějovice na Linec. Já vím, že tam už teď jezdí ten Jižní expres, ale jezdí pořád po té železnici, po té trati, jejíž směr a trasu tehdy před 180 lety naprojektoval Gerstner. Zdali se tedy zvažuje, že by bylo i na jih plánováno vedení takové vysokorychlostní trati. Připomínám, že Rakousko je velmi dynamicky se rozvíjející stát, jeho spolková země Horní Rakousko je z těch spolkových zemí jedna z nejlepších a hospodářská spolupráce mezi Českou republikou a Rakouskem by se měla podle mého názoru významně zlepšovat a mohlo by to přinášet veliké výhody pro nás.

Čili, pane ministře, zdali plánujete nějakou vysokorychlostní trať také směrem na jih.

A druhá moje připomínka, ta se týká toho, že se začalo mluvit o elektrifikaci, o elektrifikovaných tratích, a interpelace pana poslance Stanjury k tomuto směřovala. Já mám informaci, že mnohde se děje to, a tam, kde to je třeba i pro provozovatele těch tratí ekonomicky výhodné, takže pod elektrifikovanými tratěmi, pod trolejemi, které jsou vysokými náklady postaveny, jezdí tedy diesel, dieselové soupravy, protože je to v daném momentě pro ty provozovatele, kterými jsou kraje, zřejmě v rámci základní dopravní obslužnosti výhodnější.

Já v tomto ohledu připravím buď interpelaci ústní, nebo případně také, pokud bych se do těch dvou minut, nebo kolik na to člověk má, nevešel, písemnou, a položím vám otázky, které se budou týkat právě dopadů této neblahé věci, kdy ta obrovská investice není úplně stoprocentně tak, jak by měla být, využívána. Čili toto bych spíš předesílal, že o tom třeba budu mluvit na některé z našich příštích schůzích. Ale ten směr jih je pro mě klíčový, tam bych prosil aspoň o náznak odpovědi.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan ministr se hlásí do rozpravy. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Děkuji. Tak jestli můžu zareagovat, směrem na jih, my dneska ten koridor na České Budějovice, potažmo na Linec, modernizujeme na 160 km za hodinu. Probíhá tam další stavba, která by měla vlastně tu rychlost dodržet. Při včerejším jednání s panem ministrem Hoferem - on mi sdělil, že Rakousko vyřadilo ze svého plánu, nebo že pozastavilo jejich modernizaci trati na rakouské straně směrem z Lince na České Budějovice z důvodu finančních prostředků, že jich neměli dostatek. Já jsem ho požádal vzhledem k našim investicím, že by bylo velmi vhodné, kdyby zkusili ty peníze najít, a že by tam tu trať dostali do těch 160, do 200 km. Když budeme mít na naší straně 160 a oni 160, tak si myslím, že ty cestovní rychlosti z Prahy do Lince by byly velmi zajímavé i při této rychlosti. Žže tam dáme těch 300, těch rychlých spojení, teď úplně nemá smysl. Kdyby se ukázala nutná situace, tak se na to samozřejmě můžeme podívat.

Jinak jsme spolu mluvili i - já jsem byl teď trošku vyrušován, tak doufám, že na to zareaguji správně - o té trati Franze Josepha, která tam vedla přes Dolní Rakousko... Prosím? (Poznámka poslance Zahradníka z místa, že to je něco jiného, on hovořil o Gerstnerovi.) Tak oni s tím počítají, takže to bude jako regionální, nijak by to neposilovali. Nicméně my budeme určitě debatovat o tom, že bychom rádi elektrifikovali a modernizovali tu trať do Gmündu - buď z Budějovic, anebo z Veselí nad Lužnicí.

Co se týče té druhé věci, využití elektrifikace pro regionální tratě, tam je to trošku složitější otázka. Zaprvé je potřeba si říct ten konkrétní příklad. Já nevím, ale může se stát, že jestliže ta elektrifikace nevede po celou trasu, po kterou ten vlak jede, pak tomu provozovateli může přijít výhodnější použít dieselovou jednotku, popřípadě pro nějaké regionální tratě jsou určitě některé ty lehké dieselové jednotky výhodnější než elektrifikovaná. Ale jestli budete mít konkrétní případ, tak bychom se na to podívali, mohli rozebrat. A jsem připraven, nebo určitě náš tým na Ministerstvu dopravy nebo na SŽDC je připraven na to najít odpověď a říct, co by se mělo udělat, abychom využívali primárně tu ekologičtější část dopravy elektrickou.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Richter ruší svoji omluvu, je přítomen od 9.10 v jednacím sále.

Hlásí se prosím ještě někdo do rozpravy? Není tomu tak. Rozpravu končím. Pan předseda Stanjura ve svém vystoupení naznačil, že nebude požadovat, nebo nebude navrhovat žádné usnesení Poslanecké sněmovny. Formálně se ptám ještě jednou, zda tomu tak je. Ano, je tomu tak. Takže končím projednávání této odpovědi na písemnou interpelaci.

Budeme se zabývat další odpovědí. Paní ministryně financí Schillerová odpověděla na interpelaci pana poslance Zbyňka Stanjury ve věci vyhodnocení veřejných rozpočtů smluvních stran smlouvy s ohledem na hlavu 3 smlouvy. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 239. Otevírám rozpravu, do které se první přihlásil pan předseda Stanjura, a vidím, že po něm je přihlášena paní ministryně Schillerová. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Bude to takové malé repete našeho názorového střetu s paní ministryní na rozpočtovém výboru. Já dneska nebudu tak dlouhý jako na rozpočtovém výboru, nechám si to na projednávání fiskálkompaktu ve druhém čtení.

Za tu odpověď chci poděkovat. Poděkoval jsem za ni i na rozpočtovém výboru, ale chci, aby to bylo ve stenozáznamu. Je stoprocentní. Proč jsem vyjádřil nesouhlas, je jednoduchá odpověď na tuto otázku. Protože jsem chtěl, aby text těch dotazů a zejména text těch odpovědí měli všichni poslanci a všechny poslankyně k dispozici, až budeme hlasovat o fiskálkompaktu. Jinak ta odpověď je profesionálně zpracovaná a přináší odpovědi na ty otázky, které jsem položil.

Až během jednání na rozpočtovém výboru mě napadl dotaz, který jsem v té písemné interpelaci neuplatnil. Já ho tady zopakuji s tím, že už na rozpočťáku jsem požádal paní ministryni, abychom pokud možno tu odpověď dostali v okamžiku, kdy budeme projednávat fiskálkompakt na plénu.

Jenom pro připomenutí těm, kteří se tím nezabývají dnes a denně jako členové rozpočtového výboru. Ten fiskálkompakt, když to zjednoduším, má úvod, závěr a mezitím ten obsah - finanční ústavu, dluhovou brzdu a podobné věci. Vláda v této chvíli navrhuje schválit, není to úplně přesné, ale věřím, že mě nebude paní ministryně opravovat, tak jenom pro zjednodušení úvod a závěr s tím, že signatáři si mohou vyhradit to takhle provést. Nebyli bychom ani první zemí, která by to takhle provedla, protože ti, kteří neplatí eurem, to je důležité říct, tuto možnost mají. Ti, kteří platí eurem a mají zavedeno euro, musí tuto smlouvu nebo dohodu schválit jako celek.

A je tady první legislativní spor, možná ústavní problém. V minulém volebním období vláda navrhla, aby se ta smlouva schvalovala ústavní většinou. V tomto volebním období to má být prostou většinou. Já o tom dneska polemiku vést nechci, protože to je opravdu věc ústavních právníků a je možné, že se někdo na Ústavní soud obrátí, aby nejenom v tomto, ale i v nějaké budoucnosti zaujal jasné stanovisko, aby všichni věděli, jak postupovat při takovýchhle mezinárodních dohodách.

Ten dotaz, který mě ovšem napadl při projednávání v rozpočtovém výboru, který jsem tam formuloval a na který opravdu nepotřebuji znát odpověď dnes, ale pokud by byla, tak samozřejmě dobře. Když prostou většinou v obou komorách schválíme úvod a závěr ze smlouvy a ne to hlavní, to tělo, ten obsah, pak se kterákoli vláda - podotýkám, kterákoli vláda - rozhodne, že schválí ten zbytek, jaká bude procedura? Bude se to schvalovat znova jako celek? Bude to ústavní většinou, nebo prostou většinou? Tady jde o ten výkladový spor, nebo spíš legislativní či právní spor, zda se touto smlouvou přenášejí nějaké pravomoci z České republiky směrem do Bruselu. Poctivě musím říct, že pokud se to ratifikuje tak, jak navrhuje vláda, tak v této chvíli ne, protože za úvod a závěr žádné kompetence nepřevádíme. Ale my jsme přesvědčeni, že pokud by se schvaloval ten zbytek, že tam už k převodu kompetencí dochází, protože tam jsou nějaké kompetence pro Evropskou komisi vůči signatářům této smlouvy. Tak to je prostě legislativní věc, či právní, jak by se postupovalo v budoucnosti, pokud tato smlouva bude ratifikována. Jinak ty hlavní argumenty pak použiji až v tom druhém čtení, protože to považuji za zbytečné.

Nicméně bych chtěl obrátit vaši pozornost k té odpovědi, jak hospodaří ti, kteří nám údajně vyčítají, že jsme to ještě neratifikovali. Tak hospodaří mnohem hůře než my mnozí. Ne všichni. (Ministryně stoji před řečnickým pultem a hlasitě říká: Beze sporu.) Beze sporu, říká paní ministryně. Na tom se určitě shodujeme. Já jsem na rozpočtovém výboru jmenoval jenom ty signatáře, kteří platí eurem a mají HDP, resp. veřejný dluh vůči HDP o 50 % vyšší, než je závazek, a to na 90 a víc %. I těch je sedm.

V odpovědi najdete, jakým způsobem schvalovaly jednotlivé národní parlamenty, nebo ratifikovaly tuto smlouvu, jaká přijaly nápravná opatření. A když se na to podíváte opravdu věcně, racionálně, bez předpojatosti jedním či druhým směrem, tak zjistíte, že ta nápravná opatření v podstatě nefungují. Jedinou výjimkou je Německo, které v posledních letech opakovaně hospodaří s přebytkovým rozpočtem. Teď jsem viděl čísla za první pololetí. To není tak daleko, abychom zjistili, jak to dělají Němci, že se jim daří při všech obrovských nákladech s migranty a s poměrně štědrým sociálním systémem a jsou schopni v posledních letech i v letošním roce hospodařit s přebytkovým rozpočtem na rozdíl od nás. A to je ten argument, který pak budeme v tom druhém čtení uvádět k tomu, abychom tu smlouvu neratifikovali v této chvíli, protože je to zbytečné. My jsme přesvědčeni, že pokud se jednou česká politická reprezentace nebo česká veřejnost rozhodne, že Česká republika přistoupí k euru, tak pak bude pravý okamžik pro ratifikaci fiskálkompaktu, pokud v té době bude ještě platit, protože v té podrobné debatě na rozpočtovém výboru jsme si taky řekli, že už tu byl nějaký pakt stability, který byl před fiskálkompaktem, kde vlastně byly podobné cíle, podobné mechanismy, stejně to nikdo nedodržoval.

Takže kdybych to chtěl trošku karikovat a shrnout, roky se jedná, potom se sjedou buď ministři financí, nebo předsedové vlád do Bruselu nebo někam jinam, do Lisabonu třeba, tam se to slavnostně podepíše, udělá se family foto a tím ten příběh končí. Už se nevymáhají povinnosti. Nechci dneska mluvit o Lisabonské smlouvě, o tom, jak se nesmí ručit za dluhy jiných států. Podívejte se, když se přijala Lisabonská smlouva, a jaká je realita v roce 2018, 2017, 2016 a podobně.

Takže cílem mého nesouhlasu bylo vlastně to, abyste všichni měli k dispozici tisk 239 s informacemi, které nám Ministerstvo financí zpracovalo. Určitě nebudu navrhovat nesouhlas. Naopak jsem chtěl ocenit a poděkovat za tu odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Slovo má paní ministryně Schillerová.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Chtěla bych poděkovat panu předsedovi Stanjurovi za ocenění. Já si toho vážím. Skutečně tu odpověď jsme zpracovali poctivě a dbali jsme na to, aby tam zazněly odpovědi na všechny otázky, které položil a které kladl, a všichni je máte k dispozici. Já asi tedy v tuto chvíli vnímám, že není potřeba, abych podrobněji znova reagovala já. Mám dvě varianty své reakce připravené podrobné, kdybyste byl nespokojen, což jsem samozřejmě v tuto chvíli nevěděla, takže oceňuji to, že nejste. A pak mám stručnější. Ale principiálně, nebudu to natahovat, protože všichni to máte k dispozici, mezi námi se určitě ještě odehraje debata při tom druhém čtení.

Jenom pro vaši informaci, tím druhým čtením to v podstatě končí, tam de facto bude schváleno. A já znovu apeluji na jednu věc: vnímám to, co říká pan předseda v tom směru, že celá řada zemí je na tom hůře. A já děkuji a to vnímám tak, že my jsme na tom dobře hospodářsky, takže toho si cením. Teď se mi dostalo ocenění hospodaření od předsedy opoziční strany, tak to si velmi cením. A já bych právě chtěla zdůraznit, že když jezdím na ECOFIN, tzn. porady ministrů Evropské unie, byla jsem teď o víkendu ve Vídni, protože Rakousko předsedá momentálně Evropské unii, tak se tam baví o našich výsledcích a ta čísla jsou v podstatě tři.

Plánovaný deficit, je to zajímá samozřejmě, protože v procentuálním přepočtu na HDP, tak jenom řeknu, to je 0,7 % HDP plánovaný deficit na rok 2019. Pak je zajímá přebytek veřejných financí, opakuji znova, třetí nejlepší v Evropské unii, pak je zajímá dluh, čtvrtý nejnižší v Evropské unii, a hlavně je zajímá strukturální saldo, tzn. očištěné od vlivu ekonomického cyklu plus 1,1 % HDP, a tam to ocení. Tam to ocení. A opravdu k těm našim výsledkům přistupuji s respektem.

Německo že je v přebytku, to je bez diskuse. Německo je snem ministrů financí. Být ministrem financí v Německu, to jsou úžasné výsledky německé. Já jenom řeknu - a nebudu už to úvodní slovo natahovat, případně zareaguji na nějaké vaše další dotazy - fiskální pakt skutečně, tak jak je předložen, je značně vykostěný. Nicméně my jsme přistoupili k paktu solidarity a zejména máme tady účinný zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a ten nám jasně říká, ten nám stanovuje pravidla, zavádí Národní rozpočtovou radu, Výbor pro rozpočtové prognózy, říká, jaký maximální schodek můžeme mít, a pak je celá řada opatření, která nastupují. A já jsem i v té své odpovědi do ní vetkla, jaká opatření Francie v letošním roce, bohatá země, zakladatel Evropské unie, jeden ze signatářů Evropské unie, a po devíti letech teprve skončil dohled nad zadlužením a předlužením. A celá řada zemí, a já jsem tu tabulku panu předsedovi připojila do té odpovědi, takže ji budete mít všichni k dispozici, má celou řadu problémů, a proto vlastně musíme i obezřetně vystupovat a musíme se takto k této fiskální politice a veřejným financím zejména chovat.

A ten fiskální pakt v tuto chvíli, on byl vykostěn proto, protože my ho tady schvalujeme šest let a jsme poslední zemí Evropské unie, která k němu nepřistoupila, a má to v podstatě v tuto chvíli zásadní dopad jediný, že premiér této země, když jede na rozšířenou euroskupinu, tak - čistě teoreticky - oni ho tam samozřejmě pustí, to já nepřipouštím že ne, ale oficiálně by měl zůstat přede dveřmi, protože k tomuto fiskálnímu kompaktu nepřistoupil. A my musíme sledovat. Čili my nezavádíme euro, říkejme to lidem poctivě. A pan předseda to teď i připustil, nepřistupujeme k žádnému euru, nemáme tam žádné tyto podmínky, ale chceme být u toho a chceme sledovat, jakým způsobem se posouvá vývoj i v rámci euroskupiny.

Já nebudu natahovat, pan předseda Stanjura ještě položil dotaz, ano, legitimní, on zazněl na rozpočtovém výboru, a to je, jak by se postupovalo v případě, že bude vydán souhlas s certifikací, tak co s těmi hlavami III a IV. Já jsem okamžitě po skončení rozpočtového výboru asi během dne nebo dvou podepsala dotaz na předsedu Legislativní rady vlády a ministra spravedlnosti, aby mi na to dal odpověď, kterou pak přednesu a poskytnu samozřejmě v rámci druhého čtení. Já jsem jako právník přesvědčena o tom, že by začal nový proces, ale chci to mít potvrzeno od lidí, kteří se tím živí a jejichž je to každodenní chleba, kteří jsou za to zodpovědní, takže na to teď momentálně vyčkávám.

V tuto chvíli bych to nenatahovala, odpověď máte k dispozici, děkuji za to, že jste ji ocenil, byla zpracována poctivě, a případně zodpovím dotazy. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní ministryni. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Ne. Pan předseda Stanjura jasně řekl, že nebude navrhovat usnesení Poslanecké sněmovny, takže končím projednávání této odpovědi na písemnou interpelaci.

Přistoupíme k další. Předseda vlády Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslance Jakuba Michálka ve věci elektronického spisu. Interpelace je předložena spolu s odpovědí jako sněmovní tisk 268. Otevírám rozpravu v této věci. Pan předseda Michálek se do ní hlásí. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jestliže odpověď na interpelaci pana předsedy Stanjury byla vypracována poctivě, tak odpověď na moji interpelaci byla vypracována nepoctivě, protože já jsem položil dvě jasné otázky, tzn. kolik elektronických spisových služeb se skutečně používá v ústředních orgánech státní správy, protože téma digitalizace měli všichni ve volebním programu. Říkalo se: zavedeme elektronický oběh dokumentů a obíhat mají dokumenty, nikoliv lidé. Ale ve skutečnosti to je stále tak, že obíhají lidé a dokumenty obíhají maximálně tak v papíru jako tlusté fascikly.

Nedostal jsem odpověď na to, kolik těch elektronických spisových služeb skutečně má v reálu elektronické spisy kompletní, dostal jsem odpověď, že ústřední orgány státní správy mají povinnost vést elektronickou spisovou službu, takže tam jsem nedostal žádnou odpověď.

A v druhé části jsem se ptal na otázku, jaké konkrétní kroky vláda učinila, aby zavedla elektronický spis v České republice. Strašně to dopadá na normální lidi např. ve stavebním řízení, protože místo toho, aby existoval jeden elektronický spis, který si nasdílí těch 40 různých míst, která se k tomu vyjadřují, počínaje hasiči, policisty až po hygienu nebo také další úřady, tak místo toho si tyto úřady posílají ten papírový spis. A stavební řízení, když třeba chcete v památkové zóně vyměnit okno, se neuvěřitelně vleče. Já to teď vím z vlastní zkušenosti, protože jsem se chtěl stěhovat do jiného bytu a v tom bytě, kde bydlí předchozí majitel, který se chce také stěhovat do nového bytu, čekají už nějakých 12 měsíců na to, aby jim stavební úřad dal štempl na to, že mohou vyměnit okno v tom bytě, takže kvůli tomu bydlím prostě stále v malém bytě a jsem s tím nespokojený jenom proto, že stavební úřady v této zemi nefungují vůbec. Kdyby se zdigitalizovaly, tak to pomůže tomu, aby Česká republika měla fungující třeba stavební sektor, abychom dokázali reagovat na krizi, která je na trhu s bydlením. Například v hlavním městě Praze obrovským způsobem rostou nájmy a nikdo s tím nic nedělá, ani primátorka Krnáčová, ani paní ministryně Dostálová, ani premiér Babiš. Nic se za pět let neudělalo. Jenom se to zhoršuje a stagnuje to. Kdyby se nám povedlo elektronizovat stavební řízení a ty jiné spisové agendy, tak to by byla jiná. To by se to konečně zrychlilo, dalo by se to měřit, dala by se identifikovat místa, kde dochází k tomu, že se tam ty spisy zasekávají.

Nedostal jsem žádnou odpověď na to, jaké konkrétní kroky vláda udělala ve věci elektronizace oběhu spisů. Dostal jsem jenom odpověď, že existuje národní standard. Ano, skutečně národní standard existuje, ale národní standard není žádným způsobem vynutitelný. Dokonce ani neexistuje žádný postup, jak by se národní standard elektronické spisové služby certifikoval, tzn. výrobci dodávají nějaké produkty na ministerstva. O kolik si myslíte, že jde peněz spisové služby ve veřejné správě v České republice? Odhaduje se to na 6 mld. Kč ročně, které veřejná správa dá na spisové služby v České republice, takže jde o opravdu velké peníze, 6 mld. Kč ročně, a neexistuje způsob, jak certifikovat, že to odpovídá těm požadavků národního standardu, takže některé produkty, které jsou na našich úřadech, tak dokonce neumí ani skartovat ty dokumenty v souladu se zákonem, neumí vytvářet tzv. SIP balíčky, které se pak posílají na Národní digitální archiv. Hrozí nám tady opravdu velké problémy.

Proto jsem velmi zklamán odpovědí pana premiéra. Myslím si, že tady vlastně vláda, která je složená z velmi dobře placených lidí, kteří tady mají makat, tak se ani nedostaví někdo, kdo by odpověděl na interpelaci, ačkoliv je to na programu jednání, všem to bylo rozesláno. Odpovídá to ignoranci vůči tomuto problému, který ve svém důsledku vede k tomu, že lidi mají v hlavním městě Praze neustále drahé bydlení. Za to prostě hnutí ANO zodpovídá a je to neuvěřitelná ledabylost. Já bych si přál, abych dostal stejně poctivou odpověď, jako dostal pan Stanjura. Zejména bych si přál, aby se s tím konečně něco začalo dělat.

Takže bych poprosil, aby k tomu vystoupil zástupce vlády. Jestliže žádný zástupce vlády vzhledem k tomu, že tady sedí chudák jenom paní ministryně financí, což si myslím, že je naprosto tristní a že s těmi interpelacemi bychom měli něco udělat, jestli z patnácti lidí tady sedí jedna ministryně, která to ještě navíc nemá na starosti, to odpovídá úrovni této vlády. Pokud nikdo z vlády nebude schopen osvětlit otázku toho, co vláda dělala za posledních několik let v oblasti digitalizace, protože já jsem žádný výstup s výjimkou EET, což je spíše na šikanování lidí než na zavedení skutečné digitalizace, která by lidem pomohla i třeba v podnikání, takže pokud nikdo nevystoupí, navrhuji přerušení do přítomnosti předsedy vlády, na kterého je interpelace směřována.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, rozumím. Pane předsedo, jenom se zeptám. Navrhujte přerušení jednání Poslanecké sněmovny, nebo projednávání odpovědi na písemnou interpelaci?

 

Poslanec Jakub Michálek: Projednávání odpovědi na písemnou interpelaci.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dobře, rozumím. Myslím, že to je procedurální návrh, o kterém můžeme dát hlasovat. Přivolám poslance z předsálí.

 

Zazněl návrh pana předsedy Michálka, abychom přerušili projednávání odpovědi na jeho písemnou interpelaci směrem k předsedovi vlády Andreji Babišovi do přítomnosti pana premiéra. Je zde žádost o odhlášení. Všechny jsem vás odhlásil. Prosím, abyste se znovu přihlásili svými hlasovacími kartami. Dosáhli jsme potřebného počtu přítomných poslanců.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 63 přihlášeno 79 poslanců, pro 48, proti 23. Návrh byl přijat. (Potlesk z lavic Pirátů.) Přerušujeme projednávání odpovědi na písemnou interpelaci poslance Jakuba Michálka ve věci elektronického spisu do přítomnosti pana premiéra.

 

Další odpověď na písemnou interpelaci. (Poslanci upozorňují na hlásícího se poslance Stanjuru.) Děkuji za upozornění. Pan předseda Stanjura se hlásí s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já jsem překvapený z průběhu minulého hlasování. Myslím, že je naprosto slušné a zdvořilé přerušit projednávání interpelace, když není ten, na koho byla interpelace podána, přítomen. My jsme nehlasovali o spokojenosti nebo nespokojenosti. Já si dokonce myslím, že by to mělo být automaticky, že když není na jednání Sněmovny přítomen ten, na koho je směřována písemná interpelace, že se to přeruší. Nebojte se nás. (Veselost v řadách poslanců ANO.) Nebojte se s námi diskutovat. Až budeme hlasovat, jestli jsme spokojeni nebo nespokojeni, to už je jiná věc. Ale abychom nepřipustili, abychom projednali písemnou interpelaci s tím, že ministr nebo premiér sem nepřijde, aby nemusel odpovídat na nepříjemné dotazy, to mi přijde opravdu zbabělé.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezké dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Máme před sebou další interpelace. S přednostním právem se hlásí ještě pan poslanec Jakub Michálek. Ještě jsem interpelaci nezahájil, jestli chcete k interpelaci, tak to nejdřív zahájím. (Ne.) Tak dobře, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já jsem rád, že jsme to přerušili do té doby, než se pan premiér dostaví na schůzi Poslanecké sněmovny a začne odpovídat na interpelaci, začne s námi diskutovat. Tady se nemusí bát, že by po něm někdo něco házel, my diskutujeme velmi kultivovaně.

Chtěl jsem říct, že v této věci elektronického spisu jsme to odmakali za pana premiéra, protože jsme podali návrh. Je to sněmovní dokument 1275. Ten zavádí elektronický oběh dokumentů na velkých úřadech, to, že si spisy začnou úřady vyměňovat elektronicky. To znamená, že si nebudou posílat velké fascikly, to stojí strašně moc peněz. Dokonce si na to platí přepravní služby, myslím, že je to 500 korun za přepravu jednoho velkého spisu třeba z jednoho soudu na druhý soud. Takže jsme předložili pozměňovací návrh, který to zavádí od 1. 7. 2021. Doufám, že nás v tomto podpoří Ministerstvo vnitra, protože Ministerstvo vnitra je garantem elektronizace státní správy. Lhůta je taková, že se to dá stihnout. Pokud to budeme neustále dál odkládat, tak prostě předáme našim nástupcům zemi v daleko horším stavu místo toho, abychom teď v okamžiku, kdy máme konjunkturu a měli bychom investovat do inovací, zvyšují se platy, je tady snaha hledat efektivnější způsoby, investovat do kapitálu a podobně, tak tyto příležitosti teď nesmíme promrhat. Proto jsem vás chtěl poprosit, abyste aspoň, až se bude projednávat sněmovní tisk 139, prováděcí zákon k GDPR, který řeší mimo jiné archivnictví, podpořili i tento návrh, protože je s tím spojená celá řada komplikací. Elektronické spisové služby dneska ani nechrání osobní údaje, které mají chránit.

Návrh na digitalizaci státní správy je připraven. Předložili ho Piráti, je nahraný v systému a teď bychom byli rádi, aby to vláda nesabotovala. Díky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Michálkovi za jeho vystoupení. Budeme pokračovat odpovědí ministra spravedlnosti Jana Kněžínka na interpelaci pana poslance Jakuba Michálka. Bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán odpověděl na interpelaci poslance Jakuba Michálka ve věci možné podjatosti soudců a státních zástupců. Interpelace se spolu s odpovědí a další odpovědí ministra spravedlnosti Jana Kněžínka předkládá jako sněmovní tisk 269. Pana ministra nevidím. Kontroluji omluvy. Pan ministr se na dnešní jednání omlouvá z osobních důvodů. Ptám se pana kolegy Michálka, co navrhuje v této souvislosti. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já vás jenom uvedu do kontextu, oč jde. Jde o moji interpelaci ve věci toho, že soudci a státní zástupci, kteří mají plat 100 tisíc měsíčně, využívají dotované městské byty od hlavního města Prahy, kde je nájemné 60 korun za metr čtvereční. Je to přibližně třikrát až čtyřikrát levnější, než je to na trhu.

Takže bod č. 1. Nechápu, jak můžou soudci a státní zástupci přijmout od někoho takovou výhodu, když to ohrožuje i jejich nestrannost, když rozhodují ve vztahu k hlavnímu městu Praze. Částka je prostě dramaticky nižší, protože byty jsou určeny pro lidi, kteří mají nějaké sociální potřeby. Když jsem byl zastupitel hlavního města Prahy, tak za mnou chodili senioři a seniorky, lidi, kteří měli nějaké postižení a stěžovali si, jak strašně dlouho musí čekat v pořadnících na sociální bydlení. A to jsou opravdu sociální případy, které nevyřeší nějaká pravicová politika. Ti lidé, těm se nedá říct: Běžte si najít lepší práci! A oni se nedostanou k nějakému základnímu sociálnímu bydlení z toho důvodu, že ty byty zabírají někteří soudci a státní zástupci.

Já jsem velmi rád, že potom co se do toho vložil pan ministr Pelikán, a pan ministr Pelikán to řešil podle mého názoru velmi seriózně, dokonce mi napsal v dopise ze 3. dubna 2018, že nastíněnou situací je zneklidněn a souhlasí se mnou, že pronájem bytů Magistrátem hlavního města Prahy vybraným soudcům a státním zástupcům za takto výhodných podmínek s ohledem na jejich platové ohodnocení se může jevit v očích veřejnosti jako nestandardní. Pak to dostal na starosti pan Kněžínek a ten mi odpověděl, že vlastně se nedá nic dělat, že to je v pohodě. A já jsem měl schůzku s městským státním zástupcem v Praze, ostatně státní zastupitelství patří do sféry moci výkonné, že, takže pan Erazím se se mnou sešel a nakonec jsme se dohodli, že vyzve ty dotčené státní zástupce, kteří využívají dotované městské byty, aby zvážili tu situaci a řekněme byli vstřícnější k nějakému dalšímu jednání o tom, aby se to narovnalo na nějaké tržní podmínky. A kolik myslíte, že z těch státních zástupců se ozvalo a začalo to nějakým způsobem řešit? No ani jeden! Ani jeden.

Tady se v 90. letech, když tady byl problém s justicí, že soudci a státní zástupci měli extrémně nízké platové ohodnocení, tak bylo logické, že se jim to zadotovalo. Ale pak, když se - protože aby aspoň měli nějaké základní životní podmínky a byli zajištěni a nebyli vystaveni korupci. Ale potom, co se jim zvýšily platy obrovským způsobem, tak oni si tyhle výhody nechali s tím, že to bylo prostě blbě nastavené magistrátem. Tak to se mně opravdu nelíbí a myslím si, že to zbytečně poškozuje pověst justice.

Velmi mě mrzí, že pan ministr Kněžínek se k tomu postavil jinak než pan ministr Pelikán a v podstatě mi napsal, že to je v pohodě a že žádnou podjatost v tom nespatřuje. No ale vezměte si to, kdo vyšetřuje zločiny, ke kterým docházelo na pražském magistrátu? No kdo to vyšetřuje? Vyšetřují to ti státní zástupci, z nichž někteří jsou držení - jak bych to řekl? - za choulostivá místa, že jim hrozí, že jim magistrát odejme dotovaný byt! Takže v okamžiku, kdy naše státní zastupitelství, které je velmi dobře placené a má dohlížet na to, že hospodaření samospráv funguje tak, jak má, tak zároveň část těch státních zástupců je zavázaná úředníkům a politikům hlavního města Prahy, protože je nechávají bydlet za třikrát nebo čtyřikrát nižší ceny, než jsou tržní ceny, tak to je jasné, že se v Praze nikdy nic nevyšetří! Opencard, Škodův palác. To je prostě paralyzace našeho justičního systému. A pokud se nebudeme velmi důkladně dívat na ty jednotlivé části, které ten systém paralyzují, tak se prostě ty zločiny vyšetřovat nezačnou. A to ohrožuje obrovským způsobem důvěru lidí v to, že justice a samospráva funguje.

Takže tu odpověď pana Kněžínka, že s tím nejde nic dělat, považuji za nekompetentní. Mrzí mě, že pan Kněžínek se z osobních důvodů nedostavil na interpelace, ačkoliv ty podklady měl předem k dispozici řadu dní, a navrhuji stejně jako v předchozím bodě, abychom projednávání této interpelace přerušili do přítomnosti ministra spravedlnosti.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, to je procedurální návrh, o kterém můžeme dát hlasovat bez rozpravy. To také učiním. Všechny vás odhlásím, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. A jakmile dosáhneme potřebného počtu přihlášených, tak o tom rozhodneme. Ještě potřebuji tři, ještě maličký moment...

 

Máme dostatečný počet poslanců, můžeme tedy rozhodnout o přerušení odpovědi na písemnou interpelaci pana poslance Jakuba Michálka na ministra spravedlnosti Jana Kněžínka.

Zahájil jsem hlasování číslo 64 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 64, z přítomných 75 pro 47, proti 9. Návrh byl přijat. Tato odpověď na písemnou interpelaci byla přerušena.

 

Tím jsme vyčerpali program odpovědí na písemné interpelace s tím, že interpelace na předsedu vlády a na ministra spravedlnosti byla přerušena. Vzhledem k tomu, že jsme vyčerpali tyto písemné interpelace, přerušuji jednání do 11 hodin, kdy budeme pokračovat ve schůzi podle schváleného pořadu schůze a samozřejmě podle jednacího řádu můžeme i program schůze upravit.

 

(Jednání přerušeno v 10.16 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 11.00 hodin.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Vážené kolegyně a kolegové, budeme pokračovat a měli bychom se věnovat pevně zařazenému bodu 76, což je sněmovní tisk 227-E, víceletý finanční rámec EU. V případě, že by byl prostor, tak bychom projednávali smlouvy první čtení. Odpoledne bychom se věnovali bodu 169, což jsou samozřejmě ústní interpelace.

Ptám se, zda má někdo zájem o vystoupení k pořadu v tuto chvíli. Pan poslanec Ondráček. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Dobré dopoledne, pane předsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové. Jistě jste zaznamenali, že včera proběhlo v europarlamentu hlasování o řekněme postoji Maďarska k některých otázkám migrace, kdy někteří naši poslanci, eurokolegové, hlasovali tu proti Maďarsku, tu pro Maďarsko. Asi jste se s tím dostatečně seznámili. A jde o to, že Maďarsko odmítá jednotný postoj ke globálnímu paktu o bezpečné, řízené a legální migraci a k druhému globálnímu paktu o uprchlících.

Tyto oba globální pakty by se měly projednávat již zanedlouho, myslím, že 25. září, na Valném shromáždění OSN a Českou republiku podle informací by tam měl zastupovat ministr vnitra a zároveň ministr zahraničí pan kolega Hamáček. Já jsem připravil bod, který by se jmenoval Informace vlády o postoji ČR ke globálnímu paktu o bezpečné, řízené a legální migraci a o globálním paktu o uprchlících. Chtěl bych znát, jaký je postoj této koaliční vlády a s čím nás tam ministr vnitra a ministr zahraničních věcí bude zastupovat a popřípadě, jak bude v této věci vystupovat.

Někteří z vás jste možná dostali teď, před patnácti dvaceti minutami SMS, kde se k podobnému tématu máte vyjádřit pro jeden ze serverů, kdy se k tomu už vyjádřil pan premiér, který v podstatě řekl, že se - a teď to nějakým způsobem parafrázuji - že se stydí, nebo že se omlouvá za poslance, za europoslance zvolené za hnutí ANO, kteří v parlamentu hlasovali pro uvalení proti Maďarsku. Jedná se konkrétně o pana poslance... Teličku, Ježka. Aspoň ti byli zmíněni. Možná i další, tady koukám - Charanzová, Dlabajová. Takže pan premiér řekl, že on dál drží postoj, který slíbil svému maďarskému protějšku Orbánovi při nedávném setkání v Maďarsku, že je na stejné lodi, ale proto, abychom my jako poslanci, popř. občané ČR věděli, jaký je oficiální postoj ČR a s čím pan ministr vnitra a ministr zahraničí do New Yorku poletí, tak bychom tyto informace měli mít.

Takže já si dovolím tento bod navrhnout po předchozí dohodě, kdy vím, že tady pan ministr vnitra a ministr zahraničí měl by být přítomen, na příští týden ve středu, to znamená 19. 9., jako první bod odpoledního jednání. Název ještě jednou - Informace vlády o postoji ČR ke globálnímu paktu o bezpečné, řízené a legální migraci a globálním paktu o uprchlících. Děkuji za případnou vaši podporu.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S přednostním právem je přihlášen pan místopředseda Okamura.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, naše hnutí SPD navrhuje podobnou záležitost, o které tady bylo řečeno. My navrhujeme, a já si myslím, že když tady padl termín, tak ten termín jsme měli v plánu trošku to předřadit už na úterý. Ale také navrhujeme zařadit bod, abychom projednali stanovisko české vlády ohledně jednání o globálním paktu o bezpečné, řízené a legální migraci a globálním paktu o uprchlících. My tady souhlasíme s tím, aby ten bod byl na 19. 9. jako první bod odpoledního jednání.

A co se týče našeho zdůvodnění, tak my bychom skutečně byli rádi, a já myslím, že je dostatečný čas se připravit na toto jednání, aby Poslanecká sněmovna přijala námi navrhované usnesení, které zní: "Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR považuje další setrvání ČR v globálním paktu OSN o bezpečné řízené a legální migraci za stav, který je v rozporu se základními zájmy ČR a českého národa. Vzhledem k tomu požadujeme odchod ČR z tohoto globálního paktu po vzoru Maďarska a USA. Žádáme vládu ČR, aby ve vztahu k tomuto paktu udělala příslušné kroky v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR."

Ano, tady vidíme přesně ten rozdíl mezi tím, jak k té migrační politice zcela seriózně a velice uvážlivě přistupuje Maďarsko, kde maďarský ministr zahraničí jezdí na jednání, a to jak ohledně Marrákešské deklarace, tak ohledně globálního paktu o migraci již vybaven stanoviskem parlamentu. Takže on tam jezdí, již to mají projednáno ve výborech. Má stanovisko maďarského parlamentu a s tímto silným mandátem jde potom jednat. Tady vidíme, jaký je rozpor s tím, jak tady jedná současná vláda. Současná vláda v podstatě tyto závažné věci s námi ve Sněmovně vůbec neprojednává. Přitom jsou to věci, které přesahují vůbec délku tohoto volebního období a můžou skutečně natrvalo ovlivnit jak sociální smír v ČR, tak demokratické složení v ČR i z hlediska bezpečnosti.

A já bych jenom si dovolil tady říci pár citátů, o čem je v podstatě ten globální pakt o bezpečné a řízené legální migraci, potažmo globální pakt o uprchlících, o kterém se bude jednat na Valném shromáždění OSN, které bude zahájeno 25. 9. 2018, což je tento měsíc během velmi krátké doby. Podle našich informací má ČR na jednání zastupovat ministr vnitra a zároveň ministr zahraničí Jan Hamáček a tam mají obě tyto smlouvy být na tomto mezinárodním fóru veřejně projednány. No a když se tedy podíváme, o co tady jde, tak např. maďarský ministr zahraničního obchodu Péter Szijjártó k tomu uvádí, že Maďarsko vidí migrační procesy z jiného pohledu, protože podle OSN a podle těchto dokumentů je migrace - cituji "nezastupitelným a dobrým procesem, který by měl být podpořen". Tak to jsou skutečně zcela skandální záležitosti. Například maďarský ministr zahraničí to považuje za špatný proces, což tady je absolutní shoda s naším hnutím SPD. To je absolutně proces, který my odmítáme a který přináší nebezpečí pro Evropu a Maďarsko.

Dále OSN se domnívá, že migrace by měla být podporována. To z toho vyplývá. Samozřejmě SPD si myslí, že by měla být zastavena a že tyto dokumenty musíme odmítnout.

Dále z toho dokumentu vyplývá, že dokument OSN považuje migraci za základní právo, a zakazuje omezení migračních pohybů. Tak to je opravdu zcela skandální, o čem se tady jedná. A já bych chtěl jenom připomenout, že analýza, která byla vypracována na maďarském úřadu vlády, říká, že v případě přistoupení k tomuto globálnímu paktu o migraci OSN by se tato jeho ustanovení, toho globálního paktu, stala součástí práva během soudní praxe, který by vytvořil příslušné precedenty, což by znamenalo, že i naše soudy i naše právo by se v podstatě muselo řídit postupně těmito záležitostmi. A to si myslím, že je absolutně nepřijatelná záležitost.

Proto jsem vás chtěl ještě jednou poprosit, abyste podpořili náš návrh, potažmo návrh kolegy, abychom zařadili bod s názvem Stanovisko Poslanecké sněmovny o globálním paktu o bezpečné, řízené a legální migraci a o globálním paktu o uprchlících na 19. 9. jako první bod a společně, stejně jako jsme to udělali na návrh SPD u Marrákešské deklarace a u připravované revize Dublinské deklarace, abychom jako Sněmovna zaúkolovali vládu i po vzoru Maďarska, jakým způsobem má závazně postupovat. Protože mě tedy velmi znejisťuje, že zatímco Maďarsko už i na to jednání do Marrákeše, které bylo v první polovině letošního roku, tuším v květnu, tak i tam už jel maďarský ministr zahraničí vybaven stanoviskem maďarského parlamentu, tak přestože jsme tady vyzývali jako Poslanecká sněmovna, a to přece tenkrát ještě ani vláda neměla důvěru v červnu, i v lednu, když jsme tady jednali o Dublinu, tak také ještě neměla vláda důvěru, a shodli jsme se napříč spektrem, že by se měla u těchto závažných věcí vláda zeptat Poslanecké sněmovny, a je jedno, kdo je opozice nebo koalice, a společně bychom měli vládu vybavit naším stanoviskem.

A mimochodem, i z vládních řad jsem od některých poslanců slyšel, že to bylo dobře, že například u Marrákeše a u Dublinu jsme tady to stanovisko udělali, protože někteří vládní představitelé to ještě uvítali, protože mohli jet skutečně se silnějším mandátem a mohli případně lépe čelit nějakým případným tlakům, které by byly proti zájmům České republiky. Proto jsem vás chtěl znovu požádat o to, abychom tento bod zařadili, abychom se na to všichni v klidu připravili a abychom se dobrali nějakého usnesení, stejně jako jsme to udělali u Dublinu a u Marrákeše.

Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Ptám se, zda má ještě někdo zájem o vystoupení k pořadu schůze, případně s přednostním právem. Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat pouze o jednom bodu, a to o návrhu pana poslance Ondráčka, abychom nejprve zařadili nový bod, který se nazývá Informace vlády o postoji České republiky ke globálnímu paktu o bezpečné, řízené a legální migraci a globálnímu paktu o uprchlících.

Já ještě přivolám poslance z předsálí. (Gong.) Pan poslanec Juříček chce vystoupit k programu? Navrhujete bod? Není rozprava, to znamená buď navrhovat konkrétní bod, anebo s přednostním právem. Jiné vystoupení nemohu připustit. Ještě vidím přicházet několik kolegů, kteří to stihnou.

 

Budeme hlasovat o zařazení nového bodu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Jedná se o hlasování číslo 65, přihlášeno je 123, pro 47, proti 14. Návrh nebyl přijat. O pevném zařazení už tedy nebudeme hlasovat.

 

Dovolte mi přečíst jednu omluvu. Omlouvá se pan poslanec Ondřej Polanský mezi 11. a 19. hodinou z důvodu návštěvy lékaře.

(Hovoří mimo mikrofon s místopředsedou Okamurou.) Ještě vteřinku.

Je to zřejmě hlasovatelné, je tady navržen ještě bod "stanovisko Sněmovny", ne informace vlády, což je formálně jiný bod.

 

Budeme tedy hlasovat i o návrhu pana místopředsedy Okamury. Omlouvám se, já jsem to vnímal jako připojení se k návrhu. Takže budeme hlasovat o zařazení nového bodu, který by se nazýval Stanovisko Poslanecké sněmovny o globálním paktu o bezpečné, řízené a legální migraci a o globálním paktu o uprchlících.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 66, přihlášeno 128, pro 35, proti 4. Ani tento návrh nebyl přijat.

 

Dorazily další omluvy. Omlouvá se pan poslanec Lukáš Černohorský mezi 14.30 a 19.00 z důvodu jednání. Omlouvá se paní poslankyně Richterová z odpoledního jednání.

 

Budeme pokračovat bodem

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.