Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

105.
Návrh poslanců Vojtěcha Munzara, Petra Fialy, Zbyňka Stanjury
a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 77/ - třetí čtení

Poprosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele pan poslanec Vojtěch Munzar a zpravodaj garančního výboru, což byl rozpočtový výbor, pan poslanec Jan Pošvář. Návrh na zamítnutí je uveden ve sněmovním tisku 77/4, který byl doručen dne 26. června 2018. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 77/5.

Ptám se pana navrhovatele, zda má zájem o vystoupení před otevřením rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, jsme ve třetím čtení, takže některé argumenty, které tady řeknu, jste už ode mě slyšeli. Nicméně po létě mi dovolte, abych zopakoval základní rysy našeho návrhu a důvody, které k jeho předložení vedou.

Tento náš návrh si klade za cíl vrátit snížené limity pro uplatnění výdajových paušálů u příjmů ze samostatné činnosti na úroveň 2 milionů korun, a to i při podání daňového přiznání za rok 2018. To znamená, fakticky by ke snížení, které odhlasovala minulá Sněmovna, na 1 milion korun nedošlo. Z našeho pohledu jsou výdajové paušály pro osoby samostatně výdělečně činné, protože těch se týká tento návrh a tato možnost, to nejjednodušší. Pokud si tento způsob vyberou, protože to je možnost, nikoliv povinnost, pak nemusí vést kompletní daňovou evidenci svých nákladů. Stačí vést příjmy a náklady si pak jednoduše stanoví zákonným procentem. To znamená, že nemusí papírovat. Nemusí evidovat každou účtenku a nemusí být po nocích účetní. Protože to je realita každodenního dne, každodenního života osob samostatně výdělečně činných. Papírování dělají po nocích, dělají je o víkendech a dělají je o těch státních svátcích, o kterých jsme tady včera tak bouřlivě diskutovali. Místo papírování může takový živnostník a podnikatel využít svůj čas a energii daleko účelněji. Například na rozvoj svého podnikání a na služby svého okolí.

Snížení limitu způsobilo, že pro podnikatele mající příjmy od jednoho do dvou milionů korun se přes noc zásadně změnily podmínky jejich podnikání a narostla administrativa. Vždyť si to představte, kdybyste byli v té situaci. Nějakým způsobem podnikáte, máte podnikání nějak nastaveno, a najednou z ničeho nic, ze dne na den, protože si to stát usmyslil, se vám zásadně změní podmínky, aniž byste to vy nějak ovlivnili a mohli ovlivnit.

Připomínám, že se tady nebavíme o firmách se svým aparátem a zaměstnanci, ale o samostatných fyzických osobách, které vydělávají samy na sebe.

Co se týká rozpočtových dopadů, tak očekáváme, že budou opravdu minimální. My jsme odhadli snížení příjmů státního rozpočtu o necelou miliardu. Předchozí menšinová vláda ve svém stanovisku to odhadla na 1,2 miliardy do státního rozpočtu. Takže tady je víceméně vzácná shoda. Každopádně se jedná o částku, která je menší než desetina procenta státního rozpočtu. Nicméně pokud tento návrh podpoříme, státní rozpočet to tedy téměř nepocítí, ale desítky tisíc lidí budou mít jednodušší život.

Paní ministryně financí tady v prvním a druhém čtení přednesla svoje výhrady k tomuto návrhu, a to zejména ve dvou rovinách. Dovolte mi, abych se rovnou k nim na začátku stručně vyjádřil.

Vláda, jak už jsem řekl, předchozí, menšinová, ve svém stanovisku říká, že osoby samostatně výdělečně činné stejně musí od jednoho milionu korun vést daňovou evidenci dokladů k DPH. Takže je to zřejmě jedno a ke zvýšení administrativy podle vlády nedochází. Ovšem tento argument platí pouze v jednom jediném případě, A to je, když ten podnikatel nakupuje své další služby, zboží a podobně, výhradně ve 100 % u dalších plátců DPH. Pak eviduje všechny své nákladové položky v přiznání k dani DPH. Ale takových mnoho není. Většina případů je ostatních a v ostatních případech ke zvýšení administrativy tudíž jednoznačně dochází a tento argument neplatí.

Argument druhý, kde se opět hraje spíš na takovou strunu nedůvěry a přístupu k předběžné opatrnosti k údajné nepoctivosti malých podnikatelů, a to je argument, že výdajové paušály by mohly vést k optimalizaci daní, a tedy k nějaké daňové výhodě. Já se s takovým přístupem nemůžu ztotožnit, ale pokud v této rovině chceme diskutovat, pak jen připomenu pár čísel, které tady řekla paní ministryně. Náš návrh se týká více než 158 tisíc lidí, osob samostatně výdělečně činných. Dopad do státního rozpočtu dle vlády je 1,2 miliardy. Do ostatních rozpočtů 300 milionů. Tedy celkem maximálně 1,5 miliardy korun celkově. Tak ta výhoda údajné optimalizace je 1,5 miliardy děleno 158 tisíci, to je něco přes 9 tisíc korun. Ne za měsíc, ne za každý měsíc - za celý rok. Pro lidi s příjmem od milionu do dvou milionů.

Takže to opravdu nevypadá na optimalizaci. Ale zopakuji, já se nedokážu s takovou argumentací ztotožnit. Protože v systému výdajových paušálů živnostník s příjmy mezi jedním a dvěma miliony korun - protože o nich tady diskutujeme - vždy zaplatí pozitivní daň. Nehledě na to, že platí zdravotní a sociální pojištění. Pokud ovšem budou nuceni vynakládat svůj čas a energii na administrativu spojenou s daněmi, tak se dá s úspěchem předpokládat, že se budou více soustředit na své náklady a mnozí z nich třeba ve finále mohou zaplatit menší daně než při uplatnění výdajových paušálů. A paušály jsou také jednodušeji kontrolovatelné ze strany finančních úřadů, protože ty pak mohou kontrolovat pouze příjmy a nemusí docházet ke sporům nad každou uplatněnou položkou v nákladech.

Skutečnou, tou nejdůležitější výhodou výdajových paušálů, je úspora času. Čas je pro osoby samostatně výdělečně činné klíčovým a nejdůležitějším výrobním prostředkem. Čas totiž vynakládají nejen na činnost jako takovou, za kterou mají ten příjem, ale mnoho času vynakládají také na to, aby sami sobě sehnaly práci. A tento čas nijak nepromítnou do svých nákladů. A nyní jim stát řekl, že část tohoto nejdůležitějšího výrobního prostředku, svého času, musí vynaložit pro stát na vedení administrativy spojené s placením daní. Z mého pohledu naprosto zbytečně. A toto chceme změnit. Jen pro vaši informaci, podle zprávy Světové banky o daních daňová administrativa v České republice trvá v průměru 248 hodin. Na Slovensku je to jen 192 hodin, v Rakousku 131 hodin. Tímto návrhem tyto hodiny můžeme alespoň pro osoby samostatně výdělečně činné snížit.

Samotná hodnota těchto osob, těchto podnikatelů, je totiž obsažena v jejich samotné zákonné definici. Jsou samostatní, jsou výděleční, jsou činní, to znamená aktivní. Tito lidé si sami hledají práci, nabízejí nám své služby, přispívají do našeho sociálního systému, platí daně a přispívají k ekonomickému rozvoji České republiky. A stát by tady neměl být od toho, aby na každého živnostníka, který vydělává sám na sebe a nedostává práci přidělenou, naložil množství administrativních zátěží, ale naopak, aby vytvářel podmínky pro aktivní občany. (Silný hluk v sále. Předsedající žádá o klid.) Děkuji, pane předsedající.

Takových lidí, kteří vydělávají sami na sebe, bychom si měli naopak vážit a podporovat maximálně jejich úsilí. Minimálně bychom je měli nechat v klidu pracovat a nezatěžovat je zbytečnými administrativními požadavky ve jménu naplňování příjmu státního rozpočtu ve výši necelé desetiny procenta.

Není to pouze náš návrh. Tento návrh vychází z postojů, dlouhodobých postojů, a má podporu Hospodářské komory a dalších profesních svazů podnikatelů. Chtěl bych vás požádat všechny napříč politickým spektrem a také vládu, abychom společně tímto vyšli vstříc drobným podnikatelům, nechali je v klidu nadechnout, v klidu pracovat v příznivém podnikatelském prostředí. A k tomu povede vaše podpora tomuto návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Zájem o vystoupení má pan zpravodaj. Prosím.

 

Poslanec Jan Pošvář: Děkuji za slovo. Já bych nejprve vyřídil žádost odboru legislativního na legislativně technickou úpravu. Je to změna formulace účinnosti, kde v současnosti tam je napsáno "patnáctým dnem od jeho vyhlášení". A ta oprava by měla být na "patnáctým dnem po dni jeho vyhlášení".

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vás přeruším. Otevřu rozpravu. Bylo by lepší, kdybyste to přečetl už přímo v rozpravě. Budete-li s tím souhlasit, tak otevírám rozpravu a poprosím vás, abyste načetl legislativně technickou změnu.

 

Poslanec Jan Pošvář: Dobře, děkuji. V tom případě to zopakuji. Je tady žádost o legislativně technickou opravu. Že by se změnila formulace účinnosti na "patnáctým dnem po dni jeho vyhlášení".

Jinak bych tedy jenom zrekapituloval, co se tady dělo kolem tohoto tisku. Nejprve jej projednala vláda, tedy vláda minulá, která vydala souhlasné stanovisko. Poté v prvním čtení byl načten návrh na zamítnutí, který byl vzápětí stažen. Ve druhém čtení zazněl opět návrh na zamítnutí. Také rozpočtový výbor projednal tento tisk a vydal stanovisko souhlasné.

A potom se rozpočtový výbor před třetím čtením usnesl na hlasovací proceduře, kde doporučuje Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o návrzích podaných k návrhu v tomto pořadí: prvně hlasování o návrhu na zamítnutí, poté legislativně technické úpravy a potřetí, nebude-li návrh zamítnut, hlasování o návrhu jako celku.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Ptám se, zda má někdo další zájem o vystoupení. Pan poslanec Ferjenčík. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych prezentoval stanovisko klubu Pirátů. My ten návrh podporujeme, souhlasíme s tím, že vede ke snížení byrokracie. Jsou i profese, které například mají příjmy ze zahraničí, například skrz prodej internetové reklamy, drobní živnostníci na internetu, kteří nemusí odvádět DPH. Takže jsou i profese, na které se nevztahuje přímo ten limit jeden milion. To znamená, navýšení toho limitu pro ně má velký význam i skrz tuto agendu. To znamená, zjednoduší se jim byrokracie a oni se nemusí stát nutně plátci. To je jeden faktor.

Druhý faktor je, že na úrovni Evropské unie v tuto chvíli probíhá vyjednávání o navýšení povinnosti, od jaké částky musí být někdo povinný plátce.

Piráti podporují snížení byrokracie, to znamená, podporujeme, aby povinní plátci byli od vyšší částky. Takže pokud se v budoucnu podaří sladit výdajové paušály a povinné plátce DPH, tak dojde ještě k razantnějšímu úbytku byrokracie pro tuto skupinu živnostníků. To jsou důvody, proč my tento tisk podporujeme.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Dovolte mi přečíst omluvu. Omlouvá se paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová z dnešního dne ze zdravotních důvodů.

S přednostním právem mě požádala paní ministryně, poté s přednostním právem pan předseda Farský.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji, pane předsedo, za slovo. Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte, abych se vyjádřila. Pokusím se neopakovat svoje argumenty z prvního a druhého čtení, ale spíše na ně navázat.

Před rokem jste schválili změnu, která zastropovala takzvané výdajové paušály, neboli prostě možnost uplatnit výdaje procentem z příjmů, které nota bene - prosím zavnímejte - máme nejvyšší v Evropě, 40, 60, 80 procent, a nic na tom nehodláme měnit. Zastropovali jste je částkou milion korun a bylo to kompenzováno tím, že tito takzvaní paušalisté, jak jim lidově říkáme, mohou uplatnit nově slevu na manželku a děti. Přitom v době, kdy se tato úprava přijímala, bylo ještě v běhu řízení u Ústavního soudu, zda to, že se tato sleva v minulosti paušalistům odňala, není protiústavní -

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Paní ministryně, já se omlouvám, já vás na chviličku přeruším. Mám pocit, že hladina hluku je vyšší, než je vhodné, zvlášť z levé strany. Děkuji. Prosím.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji, pane předsedo. Čili přestože Ústavní soud dnes řekl, že to protiústavní nebylo. To znamená, že se zastropovalo částkou milion korun, ale současně se vrátila možnost uplatnit slevu na manželku a děti, s tím, že jsme tam ponechali rok přechodného období, kdy se mohl paušalista rozhodnout pro tu či onu variantu. Já jsem měla spočítaných x případů - ještě jako náměstkyně jsem připravovala legislativní úpravu -, kdy výhodnější bylo použití v podstatě nižšího limitu milion korun s tím, že se uplatnila sleva na manželku a děti.

To je první argument, že po roce zase děláme legislativně - zase zavádíme změnu něčeho, co teprve před rokem s nějakým zpožděním ještě možnosti přechodného ustanovení doznělo.

Jenom bych opravila pana předkladatele v tom směru, že základním argumentem, proč jsme to snížili na milion korun, bylo právě snížení, to, že vlastně kdo dosáhne těchto příjmů milion korun, resp. obratu, tak se stává povinně plátcem a dopadá na něj určitá administrativa spojená se zákonem o dani z přidané hodnoty, takže zjednodušení administrativní náročnosti tady padá. Já bych si dovolila ho opravit ještě v tom směru, že i podnikatel s příjmy vyššími například než 1,2 milionu může využívat tyto výdajové paušály, ale samozřejmě jsou tou částkou zastropovány.

Dále bych si ho dovolila opravit v tom, že údaje Světové banky o administrativní náročnosti měl staré. Je potřeba se podívat na ty poslední, ty nás posunuly v té příčce podstatně výše a dostali jsme se i před Slovensko, takže to není tak, jak tady uvádí.

Já bych samozřejmě neměla s tímto návrhem problém, kdyby skutečně cílil tam, jak říká pan předkladatel, to znamená, cílem bylo zjednodušit a ulevit administrativě drobných a malých podnikatelů. Mám ale poměrně podrobnou analýzu, kdo vlastně využívá tyto takzvané výdajové paušály. Aniž bych to chtěla jakkoli hodnotit, tak to necílí právě na drobné řemeslníky, na drobné podnikatele, protože oni podle souhrnné analýzy, kterou jsem dostala, agregovaná data z Finanční správy, využívají skutečné výdaje, nikoli výdaje procentem z příjmů. Takže cílíme do skupiny právně účetnické činnosti, ti využívají téměř přes 70 % výdajové paušály, tvůrčí umělecká zábavní činnost, činnosti vedení podniků, poradenství v oblasti řízení, administrativní, kancelářské a jiné podpůrné činnosti, činnosti v oblasti informačních technologií. Takže to skutečně necílí na tu nejmenší skupinu.

Byla bych ráda, aby tu zazněla další věc, že výdajové paušály dnes představují v řadě případů určitou daňovou výhodu. O tom není pochyb. My to takto vnímáme. To je nesporné. Ona se pak projevuje určitým způsobem mezi jednotlivými podnikateli, to znamená, typicky ta odvětví, jako je třeba maloobchod, paušály vůbec nevyužívají. Naopak odvětví, která nepotřebují výrazně materiální zabezpečení, což byla třeba ta, co jsem tady citovala, tak ta právě v tomto případě mají tu daňovou výhodu, protože by nikdy nedosáhla skutečných výdajů v té výši, v jaké jich dosáhnou, pokud uplatní procentem z příjmů.

Další argument, který tady zazněl, zazněl od pana poslance Ferjenčíka ze strany Pirátů, a ten byl v tom směru, že na úrovni Evropské komise, a já jsem o tom mluvila na rozpočtovém výboru, když se tento tisk projednával, se jedná velice intenzivně už od prosince předloňského roku - souvisí to s takzvaným definitivním režimem DPH - o zvýšení povinného plátcovství DPH. A to je ten moment, kdy se musíme zamyslet nad dopady, pokud dojde k tomuto návrhu, protože DPH je harmonizovaná daň, tak se musíme zamyslet nad celkovou koncepcí, protože se nám to promítne i do této oblasti, a to samozřejmě zohledníme zejména v připravovaném zákoně o dani z příjmů, to znamená, komplexně se opět na tento krok podíváme.

V tuto chvíli je ale velmi krátká doba, my nejsme schopni spočítat ani přesné dopady. Pan předkladatel uvedl 1,2 miliardy, my tipujeme, že to je minimální dopad, který toto opatření bude mít, může to být 1,5 mld., ale hlavně v tuto chvíli opět nesystémově vytrhneme jakýsi kus, nesystémově, aniž by ten návrh obsahoval nějakou analýzu, aniž by konkrétně uvedl, proč máme zase vrátit zastropování na 2 miliony, tu já tam absolutně postrádám.

Navíc - ještě poslední větu, kterou si dovolím říci - my jsme dlouhodobě kritizováni ze strany OECD a Evropské komise za situaci, že jsou rozdíly mezi zdaněním příjmů zaměstnanců a podnikatelů, a tímto ty nůžky budeme dále rozevírat.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. S faktickou poznámkou pan poslanec Ferjenčík. Pak tady registruji tři přednostní práva - pan předseda Farský, za navrhovatele pan poslanec Munzar a poté pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já bych chtěl reagovat stručně na paní ministryni. Chtěl bych říci, že to, že podpoříme drobné podnikatele v oblasti IT, považujeme za pozitivní věc, protože to je sektor s vysokou přidanou hodnotou, který má pro naše hospodářství velmi velký dopad, a je pozitivní tento sektor podpořit. Rozhodně bych z toho, že podpoříme sektor informačních technologií, nevyvozoval, že to kvůli tomu nemáme přijímat.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní tedy pan předseda Farský.

 

Poslanec Jan Farský: Dobrý den. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, jenom za klub Starostů a nezávislých. My tento návrh podporujeme. Podporujeme ho, protože výdajové paušály chápeme jako jistou dohodu mezi státem a podnikatelem, která je výhodná pro obě strany v tom nastavení, ve kterém je. Podnikatel má více prostoru na základ své činnosti, na podnikání, na tvorbu hodnot i na tvorbu zisku, a tím pádem i tvorbu hodnot, ze kterých pak odvádí daně, a zároveň státu na druhé straně u těchto malých podnikatelů odpadá práce s tím, že musí kontrolovat jednotlivé nalepené doklady a vykazovat složité deníky, a uspoří na té druhé straně i stát.

Takže ten součet, i když tady mluvíme o výpadku ze státního rozpočtu, že těch daní se odvede o něco méně, tak ale je nutné také započítat, že stát se na té druhé kontrolní straně pak může daleko lépe věnovat těm velkým únikům, těm miliardám, stamilionům, desítkám milionů, které pořád nejsou placeny a optimalizací daní, tou nelegální optimalizací daní, jsou ze státního rozpočtu vyváděny. A já myslím, že je dobré finančním úředníkům uvolnit ruce a nechat jim prostor, aby stíhali skutečné problémy a ne ty domnělé. Takže z toho důvodu my podporujeme zvýšení této hranice, protože výdajový paušál je dohodou mezi státem a podnikatelem, která je pro obě strany výhodnou. Děkuji. (V sále je stále rušno.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. A znova vás poprosím, abyste v případě, že máte co k řešení, tak to řešili v předsálí a nerušili ty, kteří mají zrovna slovo.

S faktickou poznámkou chce reagovat pan poslanec Volný. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Kolegové, kolegyně, milá vládo. Já bych chtěl reagovat vaším prostřednictvím na vystoupení pana Farského. On to řekl správně. Výdajový paušál by měl být dohoda mezi podnikatelem a státem, aby byla oboustranně výhodná. Já si myslím, že paní ministryně tady položila na stůl dostatečně informací, kdy se mi jeví, že možná v této chvíli ten vyšší paušál pro stát není tak výhodný, ale jsem přesvědčený, že ani pro toho podnikatele, protože navrácení toho odpočtu na manželku a děti myslím bohatě kompenzuje celý problém s tím milionem sníženého paušálu a naopak toto právě těm podnikatelům významně ulehčuje a zrychluje práci, protože ten odpočet je automatický, oni ho prostě použijí a nemusejí nic zvláštního počítat.

To znamená, znova podtrhuji, souhlasím s tím, že to je dohoda mezi státem a podnikatelem, ale musí být vyvážená. A já z toho, co jsem slyšel od paní ministryně a jak to vnímám, si myslím, že v současné době, nebo na základě toho pozměňovacího návrhu a novely, kterou předkládá pan kolega Munzar, by nebyl vyvážený. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka, pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dovolte mi jen stručnou reakci na pana poslance Volného. Já myslím, že tady jsme narazili přesně na ten rozdíl světů. Podle našeho názoru jakákoli překážka, která je odstraněna živnostníkovi z cesty, ať už administrativní, nebo fiskální, jakákoli úleva, která je mu poskytnuta, je pro stát výhodná. Protože on nás taky někdo musí živit. Máte-li pocit, že když to pro stát není výhodné, protože se to nedá spočítat na koruny, tak se pravděpodobně nikdy nedomluvíme. Ujišťuji vás, že to odstraňování překážek v podnikání se dá spočítat na koruny a že je pro stát výhodné.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní tedy poprosím pana navrhovatele, který se přihlásil s přednostním právem.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já jsem si podrobně dělal poznámky z vystoupení paní ministryně a dovolte mi, abych na to stručně zareagoval už teď v rozpravě, nejen v závěrečném slově.

První věc, kterou tady paní ministryně říkala, že se to snížilo proto, že se zároveň vrátila možnost podnikatelů využívat slevu na vyživované osoby, to znamená na manželku a děti. Víte, ne každý, kdo využívá paušály, má děti a ne každý, kdo má děti, využívá daňové výdajové paušály. Já osobně se domnívám, že uplatnění slev je sociální politika státu na podporu rodin a vyvažovat to nějakými jinými administrativními opatřeními prostě není vhodné. Je to příklad jenom toho, že se podnikatelé v některých očích - nebo někteří přistupují k podnikatelům jako ke třídě a tento přístup se míjí s jednotlivými individuálními životy těch podnikatelů. Jinými slovy, je to takový handl - my vám milostivě vrátíme možnost uplatnění slevy na děti, ale zatížíme vás administrativní zátěží. Protože opravdu o nějakou daňovou výhodu, já jsem vám to tady spočítal, se nejedná. Takže tento přístup se mi nelíbí, ale tady se opravdu asi míjíme v tom pohledu.

Druhá věc, kterou jsem tady říkal už ve svém úvodním slově, a paní ministryně ten argument zopakovala, že Ministerstvo financí se domnívá, že nedochází ke zvýšení administrativní zátěže tím, že se to zvýšilo z jednoho milionu na dva miliony. Samozřejmě že se zvyšuje administrativní zátěž. Ten argument, který tady řekla paní ministryně, platí pouze u těch, kteří nakupují ve sto procentech - ve sto procentech - své další služby a zboží u dalších plátců DPH. U těch ostatních jednoznačně v menší či větší míře k administrativní zátěži dochází.

Paní ministryně tady řekla, že to hodně využívají třeba IT specialisté, architekti, lékaři apod. To jsou obory s vysokou přidanou hodnotou. A my nechceme takové obory podporovat? Česká republika jim třeba nemůže nabídnout takové platy a takové příjmy jako třeba na západ od nás. Tak to pojďme vyvážit něčím jiným, a to je jednoduchým podnikáním a jednoduchými podmínkami. Nemůže to být konkurenční výhodou našeho státu? Já tady dlouhodobě slyším na různých seminářích, ve Sněmovně, na hospodářském výboru, jinde, na různých fórech, zástupce všech stran včetně hnutí ANO, jak musíme podporovat odvětví s větší přidanou hodnotou, jak je to pro nás důležité. Vymýšlejí se dotace, vymýšlí se startupy. A pokud můžeme nějaké takové obory činnosti u podnikatelů, kteří se starají sami o sebe a nechtějí nic od státu, pokud je můžeme podpořit snížením administrativní zátěže, tak Ministerstvo financí je bohužel proti.

Ještě mi dovolte poslední věc. Mě hrozně mrzí, že tady paní ministryně použila to, že k tomu chybí analýza. To snížení limitu ze dvou miliónů na milión v minulé Poslanecké sněmovně nebylo vládním návrhem, ale bylo poslaneckým návrhem taktéž bez analýzy. Takže používat tento argument mě mrzí, protože ho nepovažuji za příliš fér. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Další je přihlášen s přednostním právem pan předseda Stanjura. Pane předsedo Stanjuro, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Než vám něco přečtu, tak bych chtěl ukázat, jak paní ministryně umí šermovat s tím limitem 1 milion pro plátce DPH. V tomto případě říká, že je to výborné a logické, aby paušály odpovídaly tomu limitu, protože ti, kteří mají nad milion a jsou povinní plátci DPH, stejně dělají administrativu. Když ten samý limit použijeme u EET, která má bojovat s úniky u DPH, aby to bylo pro neplátce, to znamená, aby do milionu (nesrozumitelné), tak paní ministryně řekne - to je úplná blbost, nesystémové, nechápu tu souvislost. Takže vidíte, jednou se ta hranice hodí a podruhé se nehodí.

A daňová výhoda, paušály. Já s tím, paní ministryně, dlouhodobě nesouhlasím. Zkuste navrhnout - a říkám to velmi často - zkuste navrhnout právnickým osobám, že by měly paušály. To znamená, i kdyby měly ten nejvyšší paušál, tak že budou ze svých příjmů - 20 % bude daňový základ. Podívejte se na právnické osoby, jaké platí daně. To by byly daňové příjmy státu, co, kdyby tohle platilo i pro právnické osoby!

Takže tento útok na ty malé je úplně nesmyslný. Výdajové paušály nejsou kvůli daňové výhodě, ale kvůli zjednodušení byrokracie a menšímu papírování. Paní ministryně to řekla správně. Pokud podnikatel ví, že náklady mu dělají třeba 70, 80, 90 % příjmů, tak je neuplatňuje, logicky, protože si spočítá, že je výhodnější si např. najmout účetní, a pořád se mu to ještě vrátí. Ale není to ten daňový... To by byla povinnost těch paušálů a to je zase úplně něco jiného. Toto je možnost těch paušálů.

Opakovaně tvrdím, že spojovat slevu na manželku či manžele nebo na děti s tím, co dělá rodič, není fér a není to součástí férové rodinné politiky státu. Pokud stát správně rozhodl, podotýkám správně, že ti, kteří pracují a současně vychovávají děti, mají daňové úlevy, tak to má platit plošně. Ne podle toho, jestli rodiče jsou zaměstnanci, podnikatelé, OSVČ a jestli uplatňují paušály pod 50 % svých příjmů nebo nad 50 %, protože tam ještě byl ten limit 50 % paušálu, aby se uplatňovalo. Platí to zejména u těch, kteří si přivydělávají a nemají to na plný úvazek, podnikání a OSVČ.

Nevím, jestli to dostali všichni poslanci nebo předsedové klubů. Já před každou schůzí dostanu stanovisko Hospodářské komory k jednotlivým tiskům, nebo k tiskům, kterými se Hospodářská komora zabývá. A zase, pokud je v souladu s politikou vlády, tak velmi často tady ministři říkají "projednáno s podnikatelskými organizacemi, i ta Hospodářská komora s tím souhlasí, tak co ta pravice má, vždyť oni nebyli proti EET, ti zástupci těch podnikatelů". Když Hospodářská komora plně podporuje tento návrh, tak se o tom cudně mlčí. Tak aby se o tom nemlčelo, aby to bylo ve stenozáznamu, tak vám přečtu poměrně krátké stanovisko Hospodářské komory k tomuto tisku:

Hospodářská komora plně sdílí cíl tohoto návrhu, který vyjadřuje zájmy drobných podnikatelů. Hlavní myšlenkou návrhu je vrácení ročního příjmového limitu pro uplatňování výdajového paušálu na hodnotu 2 mil. Kč. Vloni byl totiž - podotýkám, teď důležitá část - bez diskuze s podnikatelskými svazy tento limit snížen na polovinu. - Bez diskuze! A tomu říká paní ministryně systémové opatření. Bez diskuze s podnikatelskými svazy, píše Hospodářská komora. Byla to novela 170/2017 Sb. - Pro drobné živnostníky jsou výdajové paušály nejjednodušším způsobem, jak daňové povinnosti plnit a nebýt zavalen stohy papírů. Snížením limitu atraktivita výdajových paušálů pro mnoho drobných podnikatelů ale poklesla a snížení nelze považovat za pobídku ani k zahájení, ani k pokračování nebo k rozvoji podnikání.

Hospodářská komora České republiky jako reprezentant řádných podnikatelů - řádných podnikatelů - chápe, že stát v uplynulých letech přijal řadu opatření v daňové oblasti s cílem omezit podvody. - Teď je věta pro nás, pro poslance: Moudrý, vnímavý zákonodárce by měl ale restriktivní kroky vyvažovat i opatřeními vstřícnými k běžným podnikatelům, kteří si řádně plní své povinnosti. Drobní podnikatelé, ať už jde o osoby samostatně výdělečné, pro které je tato výdělečná činnost jedinou či hlavní obživou, nebo o ty, kteří si tak jen přivydělávají k zaměstnání či důchodu, jsou nezastupitelnou součástí naší ekonomiky a společnosti a představují tito podnikatelé spolu se svými rodinnými příslušníky významnou část voličské základny každé politické strany. Proto Hospodářská komora České republiky doporučuje návrh zákona schválit.

Tolik stanovisko Hospodářské komory, podnikatelského svazu, který zastupuje řádné podnikatele, o kterém paní ministryně nemluvila, protože se jí to stanovisko nehodí do její argumentace.

Rozpočtové dopady, které citoval pan poslanec Munzar, jsou odhadem Ministerstva financí. Paní ministryně je pak zpochybnila. Tak já tomu nerozumím. My to bereme jako vážnou věc, nechceme se o tom přít, protože kdybychom to odhadovali my, tak je odhadneme o něco nižší, ale pro férovost diskuze bereme jako základ rozpočtové dopady, které odhadlo Ministerstvo financí.

Zkusme si říct, kolika drobných podnikatelů se to může týkat. Těžko se to odhaduje, ale já bych řekl, několika desítek tisíc se to může týkat, protože nevíme, jestli se rozhodnou tu možnost využít, nebo ne, i při tom zvýšeném výdajovém paušálu. Takže ten dopad, a to se týká i jejich rodin, je pozitivní na statisíce občanů, kterým se alespoň o něco sníží byrokracie.

Vláda plánuje na příští rok příjmy státního rozpočtu ve výši asi o 145 miliard - nebo 143, řeknu 140, abych nebyl opraven, že jsem to přehnal. 140 miliard navýšení příjmů, ne celkově příjmů. A teď je najednou problém, údajně problém rozpočtový, s jednou a půl miliardou dopadu do všech rozpočtů, protože to má samozřejmě dopad do rozpočtů samospráv obecních a krajských. U daňového balíčku si za pár okamžiků ukážeme, jak vláda chce sebrat stamiliony samosprávám nesmyslným opatřením - zdaněním dotací a příspěvků příspěvkovým organizacím. Tam to vlastně nevadí. Přitom vláda říká, jak těm obcím pořád pomáhá, takže tady hájí 300 milionů a tam jim ukládá mnohem vyšší povinnosti. Mám tady propočty z některých měst, ale to si nechám na debatu k daňovému balíčku.

Není žádný důvod, abychom ten zákon neschválili. Pokud myslíme aspoň trošku vážně ta hesla o boji s byrokracií, tak aspoň jedné skupině drobných podnikatelů můžeme to podnikání zjednodušit. To jsou lidé, kteří nevyhledávají daňové prázdniny a investiční pobídky v jiných zemích. To jsou lidé, kteří za nabídku nižších daní nebo dotací neodejdou z České republiky. To jsou lidé, kteří poskytují tolik potřebné služby našim občanům a bez kterých by naše obce a města v zásadě nefungovaly. A najednou vláda, už i paní ministryně říkala "no jo, to je všechno možná pravda, ale ta jedna a půl miliarda se nám prostě hodí, abychom ji mohli přerozdělovat". Přerozdělovat. Abychom to od nich vzali a někomu jinému dali. Protože z cizího se rozdává velmi dobře, to umí každý z nás, rozdělovat peníze někoho jiného. To je přece hezká činnost, rozdělovat peníze, když nejsou moje, ale jsou to daňových poplatníků.

Já tomu nerozumím, tomu zatvrzelému odporu k této drobné, ale pro ty desítky tisíc drobných podnikatelů podstatné záležitosti. Připomínám i z toho stanoviska Hospodářské komory, že se jedná o řádné podnikatele, kteří plní své povinnosti vůči státu. Takže to rozhodování bude jednoduché: buď budou nadále sprostí podezřelí a budeme na ně valit další a další příkazy, nebo jim alespoň o něco ulehčíme podnikatelský život a jejich podnikání, a i tím dáme najevo, že si jich jako lidí aktivních, pracovitých, kteří zaměstnávají nejenom sebe, své rodinné příslušníky, ale také vytvářejí mnoho dalších pracovních míst, Poslanecká sněmovna váží, vnímá jejich problémy. A pokud nějakým svým rozhodnutím jim vlastně problémy zvětšila, tak se nemusí stydět chybu přiznat a navíc jim to vrátit. Navíc ten návrh by se mohl týkat i zdaňovacího období roku 2018, takže by vlastně nepřišli - nebo měli možnost využít i v tomto účetním období. Opět říkám, je to možnost, záleží na každém konkrétním podnikateli, zda ji využije, nebo ne.

Takže to je jednoduché - chceme ubrat papíry. Kdo chce ubrat papíry, hlasuje s námi, kdo nechce ubrat papíry a chce nadále komplikovat život podnikatelům, těm drobným, živnostníkům, bude hlasovat proti tomuto návrhu. (Potlesk z řad ODS.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Přečtu rychle omluvy. Omlouvá se pan poslanec Martin Stropnický z pracovních důvodů z dnešního zasedání. Omlouvá se předseda vlády Andrej Babiš z pracovních důvodů z dopoledního jednání.

Další do diskuze s přednostním právem paní ministryně.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedo. Dovolte mi krátkou reakci na moje předřečníky.

Jakým způsobem, jenom to připomenu, vlastně se rozhoduje podnikatel, jestli uplatní výdaje procentem z příjmů, nebo jestli uplatní skutečné výdaje. Jednoduše. On si to prostě spočítá. Spočítá si, jaké má výdaje skutečné, a v případě, že nedostačují k výši toho paušálu, tak uplatní paušál. To znamená, jemu ten výpočet stejně neodpadne, protože by se muselo jednat výjimečně o podnikatele, kde to je evidentní na první pohled.

Dovolte, abych připomněla jak panu předkladateli, tak panu předsedovi Stanjurovi, kdo nesystémově zrušil slevu na manželku a děti pro takzvané paušalisty. Byla to prosím vláda ODS, Věcí veřejných a TOP 09. To jen tady připomínám, abychom v tom měli jasno. Takže ta minulá vláda to tam vrátila.

A logiku zastropování částkou milion, k tomu jsem už řekla toho tolik, že to prostě opakovat nebudu.

To, že jsem tady selektivně uvedla některé typy, a to jsou agregovaná data z Finanční správy, kdy Finanční správa prostě - a na ta data právo mám, ta nepodléhají mlčenlivosti - mi vybrala typové skupiny a tam napsala procenta těch, kteří v té skupině uplatňují tzv. výdaje paušálem, a já jsem je uvedla proto, ne že bych je chtěla pranýřovat, ale proto, že jsem chtěla poukázat na to, že toto opatření nepodporuje živnostníky jako celek, ale podporuje selektivně jenom určité skupiny, prostě ty skupiny, které nepotřebují náklady.

Pane předsedo Stanjuro, co se týče EET a vašeho srovnání, tak pokulhává velmi, protože se teď ještě pořád bavíme o výdajích ve vztahu k tomuto návrhu, nicméně u EET se bavíme o příjmech. Takže nesrovnatelné věci.

Návrh zavést něco takového u právnických osob vůbec neuvažujeme. Nebudu to ani slibovat, protože nechci domýšlet, kam by vedla kreativita, v žádném případě. Je to opatření, které se zavedlo před lety, vy jste u toho většinově byli z pravého spektra, takže víte, že se zavádělo jako podpora. Jsou to nejvyšší paušály v Evropě. My nechceme na ně sahat, je to prostě podpora podnikání těch nejmenších a odstranění administrativní náročnosti. A s tím, za tím si stojím, že tím milionovým stropem jsme nikoho nezatížili, protože tam vzniká povinné plátcovství DPH.

Co se týče svazů, tak samozřejmě ty jsou připomínkovým místem, takže v tuto chvíli se standardním způsobem vypořádalo.

Děkuji za slovo.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Než dám slovo dalšími přihlášenému, jsou zde dvě faktické poznámky. Jako první pan poslanec Martínek. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Dobrý den. Já jen krátce k té argumentaci ohledně hranice jednoho milionu. Tady bych chtěl doplnit pro informaci ostatních. Tak není pravda, že všichni, kdo mají, co daní z příjmu do jednoho milionu... nad jeden milion jsou automaticky plátci DPH. Existuje zde mnoho příjmů, které jsou osvobozeny od DPH, plno podnikatelů, kteří mají zdanitelné plnění v jiném členském státě Evropské unie, a tyto příjmy se nezahrnují do tohoto limitu. Takže není pravda, že ta argumentace pro jeden milion je taková, že neznamená to, že každý, kdo má příjem přes milion a daní příjem přes milion, tak musí vést účetnictví, musí vést všechny tyto účetní náležitosti, které komplikují zbytečně jeho podnikání. A proto bychom měli podpořit právě tyhle drobné. Díky.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka, pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já vím, že paní ministryně tomu rozumí, ale přitom se vás snaží zmást, když budeme mluvit o EET. Tak samozřejmě tam ten milion je na straně příjmů, kdo má povinnost, nebo my navrhujeme, aby tito byli z toho vyjmuti. Takže samozřejmě to není srovnání hrušek a jablek. Jednou se vám to hodí do argumentace a jednou ne. Takže v jednom zákoně o dani z příjmů je to klíčové a není třeba jít jinam než na tu hranici, než je milion podle argumentáře paní ministryně a u EET ten milion prostě nemusí být hranice. Tam se klidně může jít jinam. Jestli 200 000, nebo nula, je úplně jedno, ale nemá to žádnou souvislost s touto hranicí plátce DPH. Navíc, jak podotýkám, EET bylo deklarováno jako boj s úniky DPH. No tak je to úžasné bojovat s neplátci DPH, že neplatí DPH. Proto se jmenují neplátci, že? To je přece naprosto logické. Ale paní ministryně tu logiku prostě odmítá vnímat a pořád bude vykládat tu mantru, jak to EET je skvělé.

Bylo hezké a řekl bych i pravdivé, jak paní ministryně řekla, že my z pravé části spektra jsme podpořili drobné podnikatele. Vy, paní ministryně, z levé části spektra, to neděláte. To je naprosto v pořádku, o tom je taky ten politický souboj mezi pravou části politického spektra a levou části politického spektra.

Mnozí kolegové z hnutí ANO tvrdí, jak jsou pravicoví, jak podporují podnikání, tak v těch hlasováních se to ukáže. Ne v těch deklaracích. Takové ty deklarace "já jsem pravicový, podporuji podnikatele" - to je hezké, já to rád slyším, ale pak přijdou konkrétní hlasování a v tom se ukáže, kdo to jenom říká, ale kdo to i svým hlasem dělá. I třeba proti názoru vlastní ministryně.

Stát v posledních letech a Finanční správa je posedlá vybíráním daní. Často chybuje. A paní ministryně řekne "ti úředníci se budou muset asi mírnit". Aspoň mám to z veřejných zdrojů. Pokud vás špatně citovali, tak si prosím, paní ministryně, stěžujte u těch vydavatelů. (Upozornění na čas.) Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Řádně přihlášený do diskuse je pan poslanec Skopeček.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Dobré dopoledne, vážené kolegyně, kolegové, milí členové vlády. Já bych vás také chtěl požádat o podporu tohoto zákona. Mám pro to mnoho důvodů, nicméně ten nejvážnější je ten, že podle mého názoru výdajové paušály nejsou ani tak o snaze snižovat daně, ale o snaze ulehčit si život s daňovými předpisy, s agendou, která je spojena s vedením účetnictví a placením daní.

Já bych chtěl vaši pozornost upřít na jedno číslo. V roce 2017 vydala Světová banka spolu s jednou významnou auditorskou firmou srovnání složitosti daňového systému v mezinárodním srovnání. Česká republika se ve složitosti daní, které musí platit firmy, umístila na 26. místě ze 32 zkoumaných států zemí EU a EFTA. Naše firmy v průměru stráví 234 hodin ročně vyplňováním a agendou, která souvisí s placením daní. Jsme tedy na chvostu evropských zemí, co se týče složitosti a náročnosti plnění daňových povinností ze strany firem, a to se samozřejmě odráží i v placení daní fyzických osob, malých podnikatelů, kde ta agenda je rovněž nejsložitější.

Já si na rozdíl od této vlády myslím, že nepotřebujeme v naší ekonomice jenom velké korporace. Že naše ekonomika nesmí stát jenom na velkých mezinárodních, nadnárodních firmách, které nakonec vláda ještě dotuje pobídkami a nejrůznějšími dotacemi. Myslím si, že solí naší ekonomiky jsou živnostníci, kteří dělají spoustu užitečné práce a zaslouží si, aby měli jednodušší náročnost, co se týče plnění daňových povinností. A z těch mezinárodních dat vyplývá, že tomu tak není.

Tím druhým argumentem je skutečnost, o které se tady leckdy bavíme a nad kterou žehráme, a to je přílišný vliv nebo přílišná závislost České republiky na těch velkých mezinárodních korporacích, s čímž souvisí i poměrně velký objem odlivu kapitálu z České republiky, který jenom v roce 2017 činil 276 mld. korun, a bylo to více než 8 % našeho HDP. Takové peníze díky naší závislosti na zahraničním kapitálu každoročně odejdou z České republiky do zahraničí. Je to samozřejmě dáno strukturou naší ekonomiky, je to dáno slabostí našeho domácího kapitálu. Cesta, aby ten domácí kapitál byl silnější, bude samozřejmě dlouhá, bude náročná, nedokážeme tu strukturu ekonomiky změnit z roku na rok, ale jedna z těch cest je samozřejmě uvolnit ruce těm nejmenším našim domácím podnikatelům, aby se z některých z nich mohly stát časem firmy většího charakteru. Z některých z nich možná i firmy nadnárodního charakteru, velké úspěšné firmy. Ale pokud budeme házet klacky pod nohy už na úrovni drobných podnikatelů, drobných živnostníků, tak nemůžeme očekávat, že se z nich někdy v nadcházejících letech stanou ty úspěšné velké nadnárodní korporace.

Takže ještě jednou shrnutí: Naši podnikatelé, firmy tráví 234 hodin času plněním daňových povinností. Jenom pro srovnání, ve Švýcarsku je to 63 hodin. My tady předkládáme návrh zákona, který velmi usnadní nejmenším podnikatelům práci. Já bych to přál i těm velkým firmám, ale shodněme se, že v tomto bodě to můžeme ulehčit aspoň těm malým živnostníkům. Čili pro tento návrh zákona budou hlasovat bezesporu ti, kdo chtějí podpořit podnikání, kdo chtějí odlehčit administrativní náročnost a byrokracii malým podnikatelům. Proti tomuto návrhu zákona budou hlasovat ti, kteří raději mají velké korporace a úplně nejraději mají státní přerozdělování. A i ta koruna od živnostníka, který by ji dokázat využít lépe než stát, je pro tuto vládu dobrá k tomu, aby ji přerozdělila.

Takže se rozhodněte, pro co jste. Zda jste pro podnikání, pro malé podnikatele, nebo pro stát a pro státní přerozdělování. A rozhodněte se, jak uznáte za vhodné. Já bych doporučil podpořit naše malé podnikatele. Děkuji pěkně.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo několik faktických poznámek. Jako první se přihlásil pan poslanec Volný, poté pan předseda Kováčik.

 

Poslanec Jan Volný: Pane předsedající, děkuji za slovo. Já bych chtěl reagovat vaším prostřednictvím na vyjádření pana kolegy Stanjury. Co mě trochu zděsilo, ten jeho obrat, že je Finanční správa posedlá nebo zběsilá - teď nevím přesně, jaké slovo uvedl, aby to zase netahal ze stenozáznamu - při vybírání daní. Vždyť je to přece normální. Vždyť daně se mají platit a máme orgány a platíme si státní správu, aby ty daně vybírala.

Já vám teď řeknu jeden příklad, který se mi stal někdy před třemi lety, kdy mě jeden plzeňský podnikatel oslovil a řekl, že je šikanován Finanční správou a že po něm chtějí 35 milionů daňového doplatku a že to jsou nějaké novinky, že o tom nic neví. Tak jsem si ho vyslechl. Říkám: Pokud je to tak, tak je to špatně, to se stát nemůže. - Já jsem si k tomu sehnal patřičné informace a za čtrnáct dnů jsem k němu přijel a řekl jsem: Ale ty sis zřídil firmu, přes kterou jsi tahal peníze - byla to nějaká reklamka - a tím sis pral peníze. - No to je pravda. - Ale já jsem říkal: Ale ten zákon přece platí dvacet let, že se tohle nesmí. - No, to je taky pravda, to já vím. No jo, ale my jsme to takhle dělali deset let a oni přece nám musí dát trošičku prostor, když to po nás budou chtít, abychom se prostě rozkoukali, abychom to začali dělat jinak...

Tak takový je prostě pohled některých podnikatelů. Podtrhuji, některých podnikatelů, kteří věděli, že obcházeli zákon, že obcházeli daňovou povinnosti, ale oni byli náramně překvapení, že dvacet let to dělali tak a nikomu to nevadilo a najednou to po nich někdo chce. A ještě měl tu drzost, odvahu, prostě řekl: Ale tam by nám měli dát nějaký odklad, měli by nám dát prostor, abychom se připravili na to, že po nás tyhle peníze budou chtít. (Předsedající upozorňuje na čas.) Tak takhle se to dělá. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka pan předseda Kováčik, poté pan místopředseda Filip.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane předsedo, vážená vládo, paní a pánové, jenom drobná poznámka. Protože člověk si ledacos pamatuje, mám ještě schopnost i krátkodobé paměti, vzpomenu jenom na včerejšek a připomenu vám, jak ODS ohnivě bojovala proti jiné podpoře podnikatelů, malých, středních i velkých, proti podpoře zelené nafty. Tak jenom abychom pro ty, kteří nám vykládají, kdo bude hlasovat pro tento zákon, je ten, který podporuje podnikání, a ten, kdo nebude pro tento zákon hlasovat, je ten, kdo nepodporuje podnikání, jak včera ODS hlasovala. Takže nepodporuje podnikání na venkově! Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan místopředseda Filip, poté pan předseda Stanjura.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážené paní a pánové, pane předsedo, členové vlády, já budu velmi stručný. Některá demagogická tvrzení o tom, že když někdo podporuje tento zákon, tak je dobrej, a když ho nepodporuje, tak vlastně nepodporuje vůbec podnikání, považuji za nesmyslná. To je čistá demagogie. Protože řada advokátních kanceláří, která v tom systému také pracuje, radši rozdá ty částky svým koncipientům a zaměstnancům, než by šla do paušálu, protože ti jsou jim milejší, ti zaměstnanci, rozdá jim to ve mzdách, takže proč by to využívala. Nechte té demagogie!

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pěkně to vyšlo, můžu reagovat na všechna tři vystoupení.

Pan poslanec Volný mluví úplně o něčem jiném než já. A pokud chce hájit nezákonné kroky Finanční správy, ať to dělá. O tom já mluvím. A to není názor opozice. To jsou rozhodnutí našich soudních orgánů. A kde je nějaká odpovědnost těch, kteří ten zákon porušili? Když poruší podnikatel zákon, něco zaplatí pozdě, přijde sankce. A je to v pořádku. Ale když něco udělá špatně stát - a soudy opakovaně rozhodují, že Finanční správa postupovala nezákonně - tak se neděje nic. Vůbec nic. O tom problému na rozpočtovém výboru debatujeme rok a půl. Neslyšel jsem jediné personální opatření. To se prostě stát může, když chceme vybírat daně, tak občas postupují nezákonně. Ale s touhle argumentací by podnikatel neuspěl, a správně, že by neuspěl. Tak buďme spravedliví a požadujme, aby zejména veřejná správa dodržovala zákony. A pokud soud rozhodne, že to bylo nezákonné, tak je třeba z toho vyvodit personální důsledky, a ne že se nic nestalo.

Ano, pane předsedo Kováčiku prostřednictvím pana předsedajícího, my jsme proti nesystémovým dotacím. Já vím, že levice miluje dotace, dotační tituly. Já patřím k těm, kteří říkají, že nejvíc kazí podnikatelské prostředí dotační tituly. Jsou nespravedlivé, nesystémové a kazí trh. To nemá s podporou podnikání nic společného. Podpora podnikání je snížení daně a jednoduché podnikatelské prostředí.

A na pana místopředsedu Filipa asi reagovat nebudu, nejsem advokát. Ale jen tak matematicky, kdybych měl ty příjmy advokátní kanceláře mít 2 nebo 1 milion, což nevylučuji, že takové advokátní kanceláře jsou, aby mohly uvažovat o použití výdajových paušálů ať už podle stávajícího zákona, nebo našeho nového, tak tedy nevím, kolik těm koncipientům rozdá, když se bavíme o příjmu buď 1 milion, nebo 2 miliony ročně. No, možná jsou takové advokátní kanceláře, nemám tuto zkušenost, nepovažuji to za masový jev, advokátní kanceláře, jejichž celkový roční příjem je 1 milion nebo do 2 miliony ročně.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za přesné dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Ferjenčík, poté pan předseda Kalousek. A jsou tady další ještě čtyři, tři. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já bych chtěl stručně reagovat prostřednictvím pana předsedajícího na kolegy.

Za prvé mě překvapilo, že pan předseda Filip a pan předseda Kováčik z KSČM tak razantně vystupují proti tomuto zákonu, jelikož KSČM ho na rozpočtovém výboru podpořila oběma hlasy, co tam má, takže nerozumím tomu obratu, proč teď ho chtějí zablokovat. Nebo doufám tedy, že budou hlasovat konzistentně s rozpočtovým výborem a podpoří ho i zde na plénu. Jinak k čemu se ty výbory konají, pokud politické strany na výborech hlasují nějak, a potom na plénu se rozmyslí? To je jedna věc.

Druhá věc k té poznámce kolegy Volného. Já si myslím, že problém daňové správy je v tom, že ona prostě dělá daňový kombajn na ty nejmenší. Ty zajišťovací příkazy se prostě úplně vymkly kontrole. Tam jsou dneska desetkrát menší částky, které se zajišťují, než byly v minulosti. Cílí to na ty nejmenší. A opakovaně se tam dějí neoprávněné excesy, které ruší soud. A to je ten problém. Samozřejmě nezpochybňujeme, když daňová správa odhalí někoho, kdo neplatí daně řádně. Nicméně tady se v desítkách procentech případů dějí přešlapy a ruší to soudy. A to považujeme za chybu. Dovoluji si navíc upozornit, že výběr daně z příjmů právnických osob, těch největších plátců, těch korporací, roste nejnižším tempem ze všech daní, roste jen 2,5 % meziročně, zatímco daň z příjmů zaměstnanců, výběr roste třeba o 15 %, sociální, zdravotní pojištění. A daň z příjmů právnických osob roste minimálně, protože Finanční správa si nedokáže posvítit na ty velké daňové úniky skrz ty masivní daňové optimalizace, skrz nějaké křížové obchody apod. Takže tam by se měla podle nás zaměřit. A ona místo toho snižuje tu laťku a zaměřuje se na čím dál menší subjekty.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní pan předseda Kalousek, poté pan poslanec Skopeček s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já si shodně s panem poslancem Volným také myslím, že použít slovo zběsilé v případě konání Finanční správy není případné. Případné slovo je zvůle. Zvůle, se kterou Finanční správa porušuje zákony. Zvůle, se kterou Finanční správa nerespektuje judikáty Nejvyššího soude. A zvůle, se kterou likviduje - a my to budeme muset všichni zaplatit - nezákonně malé a střední firmy. Jestliže paní ministryně sama řekla, že úředníci se budou muset mírnit, tak máte i důkaz z vlastních řad, pane poslanče, že na tom něco bude, byť tento výrok z úst ministryně pokládám za cynický alibismus. Ze zkušenosti vím, že ti úředníci si to nevymysleli. Ti se tak chovají proto, že měli jasné politické zadání. Takže za ty nezákonné likvidace firem nese plnou politickou odpovědnost paní ministryně Schillerová a pan bývalý ministr financí, dnes premiér Babiš. O tom nemůže být pochyb.

Samozřejmě že se daně musí vybírat, ale prostě ta ovce se stříhá, většinou ohleduplně, láskyplně, říká se tomu klientským způsobem v daňovém vztahu. Přístup, kdy se ta ovce nejdřív podřízne a pak se stáhne, je prostě součást džihádu, který vy a vaše vládní koalice vedete proti malým a středním podnikatelům. A do toho patří i tato nezákonná zvůle Finanční správy.

K tomu, co řekl pan předseda Kováčik, bych jenom rád podotkl, že návrh, o kterém diskutujeme teď, je úplně pro všechny a nelze ho srovnávat s distorzí pro úzkou skupinu, jejíž úlevu zaplatí všichni ostatní. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Využiji chvilky a přečtu několik omluv. Omlouvá se pan poslanec Zaorálek z odpoledního bloku jednání od 15 hodin do konce pracovního dne z pracovních důvodů. Omlouvá se pan poslanec Milan Pour od 14.30 do 16.00 z důvodu návštěvy lékaře. A omlouvá se pan ministr Miroslav Toman od 9.00 do 12.00 z pracovních důvodů.

Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Skopeček, poté paní poslankyně Vrecionová.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Ještě chci zareagovat na dva komunistické poslance. Nejprve k té výtce, že jsme nepodpořili zelenou naftu. My vám slibujeme, že nebudeme podporovat nikdy žádnou výjimku pro konkrétní vybranou podnikatelskou skupinu. A nebylo to nic osobního proti zemědělcům. Ale když přijdete s nějakou výjimkou na úkor ostatních podnikatelů pro jakoukoli jinou skupinu podnikatelů, nemusí to být zemědělci, tak my to nepodpoříme rovněž. Až přijdete se slevou spotřební daně na benzin pro všechny podnikatele, pro pekaře, řezníky, zemědělce, tak to mile rádi podpoříme. Ale my nikdy nebudeme přispívat jako vy, aby náš daňový systém byl ještě více složitý tím, že jedna skupina podnikatelů výjimku mít bude, druhá skupina mít výjimku nebude. A o tom je zelená nafta. Není o podpoře podnikání, je o podpoře jedné vybrané podnikatelské skupiny na úkor těch ostatních. Ale když přijdete se sníženou spotřební daní na benzin, která bude platit pro všechny podnikatele, mile rádi se i jako klub ODS k takovému komunistickému návrhu přidáme. Ale moc nevěřím tomu, že ho předložíte.

Co se týče té druhé výtky pana předsedy Filipa, že to není o tom, kdo je pro podnikání a kdo je proti podnikání, no je to o tom. Přece si přiznejme, že snížení výdajových paušálů, těch limitů, bylo uděláno proto, aby si vláda sáhla na více peněz, které by mohla přerozdělit. O ničem jiném to přece nebylo. To si přiznejme. Vláda chtěla dodatečné zdroje od živnostníků, a proto prostě ty výdajové paušály změnila. My říkáme, že podnikatelé u nás, a já jsem říkal ta čísla, plní při svých daňových povinnostech spoustu času, ve srovnání například se Švýcarskem nesrovnatelně. A toto je cesta, jak alespoň malým podnikatelům tu administrativu, byrokracii, ten čas, který potřebují na to, aby daňové povinnosti plnili, abychom jim snížili. Jestliže jim chceme snížit daňové povinnosti, hodiny, které tráví daňovým přiznáním, tak si myslíme, že to je podpora podnikání. A kdo chce více přerozdělovat a komu jsou, pro koho jsou (upozornění na čas) lepší více peněz od živnostníků, tak ten chce více přerozdělovat. O tom to je.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní paní poslankyně Vrecionová. Připraví se pan předseda Kováčik. Všechno faktické poznámky.

 

Poslankyně Veronika Vrecionová: Hezké dopoledne, kolegyně, kolegové. Já tedy ani nevěřím svým uším. Včera mě tady kolegové - pan kolega Kováčik i pan bývalý ministr Jurečka - osočovali z toho, že ODS nechce podpořit zelenou naftu a že vlastně vůbec nic nedělá. Co navrhujeme jako náhradní řešení. Tohle je přesně věc, která by velmi pomohla, ale samozřejmě nejenom podnikatelům v zemědělství, ale všem plošně. Můžete mi říct, co je vlastně za smysl v tom, když zelenou naftu tedy odvede někdo daň, potom musí vyplnit, kolegyně říkala, že jenom dvě stránky, musí to někam poslat, tam to musí zkontrolovat úředník, potom se rozhodne, jestli je tam chyba, nebo ne, pošle to zpátky. Proboha, toto je nejjednodušší způsob, jak ulevit všem podnikatelům!

Já jsem i nedávno byla na finančním úřadě, kde i ty úřednice za mnou chodily a říkaly, proboha udělejte něco s tím, ať se to zjednoduší i pro nás, vždyť ten systém je proboha nesmírně složitý. Tak já vůbec nevím, proč vlastně v tuto chvíli to někdo nechce podpořit. Vždyť to uleví jak státu, tak to uleví i podnikatelům, i těm v tom zemědělství.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka - pan předseda Kováčik, poté pan poslanec Volný. Prosím.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Paní a pánové, ani mým uším se nechce vlastně věřit, že ekonomičtí experti, jako je pan kolega Skopeček nebo pan kolega Stanjura, nebo zemědělská odbornice, jakou je paní kolegyně Vrecionová, neznají ten systém, který v celé Evropské unii a potažmo i mimo ni panuje v podpoře zemědělství. Pakliže nebudeme podporovat zemědělce pouze my v České republice, protože je to nesystémové, nebo protože je to distorze, to zas tvrdí pan kolega Kalousek, pak tady zemědělci prostě vyhynou. Ekonomicky se zničí. Ekonomicky je zničíme, nebudeme-li je podporovat. V tom smyslu musím říci opakovaně, že ten, kdo včera nepodpořil a dále nepodporuje zelenou naftu, a pod jakoukoli záminkou nesystémovosti, pokroucení čili distorze a tak podobně, nepodporuje zemědělství a nepodporuje venkov.

Jenom poslední poznámku k panu kolegovi Ferjenčíkovi prostřednictvím předsedajícího. Ani pan předseda Filip, předseda KSČM, ani já jsme ve svém vystoupení ani písmenko neřekli proti tomu návrhu. Oba jsme ale shodně, aniž bychom se domlouvali, napadli onu demagogii, která se v té diskusi začíná - připouštím předvolebně - odvíjet. Takže pro příště poprosím trošku přesněji poslouchat. Napadáte nás za něco, co jsme tady vůbec neřekli.

A co se týká rozhodnutí poslanců a poslankyň, nevím, jak u vás, u nás je to podle vědomí a svědomí a ne podle toho, jak někdo hlasoval na výboru. Děkuju.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka - pan poslanec Volný a poté pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Já bych k panu kolegovi Ferjenčíkovi vaším prostřednictvím měl taky jednu připomínku. A v podstatě pan předseda Kováčik mě trošičku i předběhl. Oni opět potvrdili, že oni prostě neposlouchají. Oni mají ty svoje klapky, mají něco nadiktovaného a jedou dopředu. On mě napadl, že jsem tady snad hájil Finanční správu, která ale jde po těch malých a těch velkých si nevšímá a nechává je žít. Takhle jste to řekl, pane kolego, že? Ale já jsem tady přece dost barvitě a podrobně vykreslil případ podnikatele, kterému bylo doměřeno 35 milionů daňového nedoplatku. To si myslíte, že byl malý podnikatel? Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní faktická poznámka - pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak díky kolegům z KSČM jsme se od paušálů pro podnikatele dostali k podpoře zemědělství. Ale proč ne, když už to někdo zvedne. Ano, je pravda, že jsme členy Evropské unie. Ale zemědělská politika Evropské unie je podle našeho názoru chybná - chybná - a nespravedlivá. Nevšiml jsem si za posledních pět let, že by naše vláda se aktivně snažila změnit tato pravidla v této oblasti, která považuji za chybná a nespravedlivá vůči novým členským zemím. To je pravda.

Když kritizujeme zelenou naftu, tak neříkáme, že nemáme podporovat české zemědělství. Jenom říkáme, že máme podporovat jinak. Jeden z konceptů a návrhů přednesl můj kolega pan poslanec Skopeček - snížení daní. To přece je taky podpora. Takže nejde o to, jestli ano, nebo ne. Pokud jsme realističtí politici - a to my jsme - a máme evropskou realistickou politiku, tak víme, že se musíme snažit, aby u nás byly stejné podmínky jako v ostatních zemích. Bavme se o těchto nástrojích. A my tento nástroj nepovažujeme za dobrý. A že je komplikovaný zejména pro malé zemědělce a malé farmáře, o tom jsme skutečně přesvědčeni.

Tak já bych prosil, abychom vedli tu debatu o formách podpory, případně o české národní pozici, o snaze změnit ta nespravedlivá pravidla vůči českému zemědělství - to je bezesporu pravda. Ale taková jednání se nikde nevedou, že bychom se pokusili najít například v zemědělské evropské politice společnou českou národní pozici a tu jsme společně prosazovali na všech úrovních, při každé návštěvě kolegů ze západní Evropy, ať už oni sem, nebo my k nim. To neustále připomínám. Na to my jsme připraveni. K tomu vyzýváme dlouhodobě. Tak bych jenom prosil, abychom vedli debatu o nástrojích, o tom, jak udělat férové konkurenční prostředí, a neříkat, když někdo odmítá některý nástroj, který jako my považuje za špatný, že nechce podporovat ten sektor jako celek. Tak to prostě není.

A k panu poslanci Volnému jenom poznámka, která mě napadla. Já být na jeho místě, tak moc o těch reklamách, které se uplatňují a které nemají moc smysl, moc bych o nich nemluvil.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za naprosto přesné dodržení času. Nyní s faktickou... Přibylo nám faktických poznámek, takže pan poslanec Klaus, poté pan předseda Kováčik.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den. Debata se nám rozproudila. Tady jsme někteří z nás obviňováni z demagogie proto, že chceme snížit daně. To asi uneseme.

Já bych spíše ve své faktické poznámce reagoval na pana poslance Volného. Mně přijde lehce nedůstojné na půdě Poslanecké sněmovny, když se bavíme o věcné věci, snížení daní, argumentovat konkrétním případem, že přijdete a řeknete: já znám podnikatele, který toho asi hodně ukradl. A to má být jako ten argument? A ani ho nejmenujete. Tak sem přijďte, řekněte, co to je za člověka, když jste mluvil pravdu, to aspoň bude mít trošku úroveň. Ale stejně bychom se měli bavit věcně. To je asi, jako kdybyste tady obhajovali zákon, že se zakážou prodávat auta, protože tady Řepka někomu špatně prodal auto. To by byl jako argument, že se kvůli tomu má zakázat prodej vozidel.

Čili apeluji, samozřejmě veďme ostrou debatu, to je princip Sněmovny, ale říkejme věcné argumenty, které se týkají všech, a nevytahujme historky: já jsem slyšel, že tamhle někdo asi krade, tak kvůli tomu se budeme chovat takhle nebo onakhle.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka pan předseda Kováčik, následuje faktická poznámka pana poslance Jurečky. (V sále je velký hluk!)

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji. Já bych se trošku ohradil proti tvrzení pana předsedy Stanjury. Ač jsme byli jako KSČM v opozici v uplynulých pěti letech, o kterých hovořil pan předseda Stanjura, přesto jsem zaznamenal několik významných snah těch, kteří za nás, za Českou republiku, za Ministerstvo zemědělství jednali v Bruselu, naposledy třeba velmi vážná jednání o tom, jak napravit onen nespravedlivý přístup Evropské komise, evropské zemědělské politiky vůči České republice, když tlačila Českou republiku velmi silně a velmi nevybíravě k takzvanému zastropování kvůli velikosti podniku. A nemůže za to teď momentálně nikdo, že se udržely v České republice v průměru největší farmy. Ony jsou spíše výhodou. Prosím, to je věc jedna. Já vím, že je nespravedlivá evropská zemědělská politika vůči novým zemím. Ale nezaznamenal jsem v replice na to, co nezaznamenal pan kolega Stanjura prostřednictvím předsedajícího, že by se kterákoliv z pravicových vlád, ať už Německa, nebo Francie, čili lídrů evropské zemědělské politiky, za dobu svého aktivního působení, tedy svého vládnutí, snažila tento nespravedlivý systém nějak změnit, snažila se o to, aby zemědělci nebyli dotováni v celé Evropě. Já jsem ale zaznamenal neustálé snahy, aby se takzvané staré země oproti takzvaným novým zemím v dotační politice v zemědělství znevýhodňovaly.

Tvrdím a opakuji, že pokud budou dotovat Německo, Francie, potažmo Evropská unie, musíme dotovat i my. A jestliže se snažíme o nedotování, pak toto je nesystémový krok vedoucí k obrovským škodám. To není o nějaké pravolevé politice, to je o zdravém rozumu. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: S faktickou poznámkou pan poslanec Jurečka, poté pan poslanec Bláha. Poprosím kolegyně a kolegy o klid v sále. Jestli máte něco k řešení, prosím v předsálí.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Pane předsedo, milé kolegyně, kolegové, zbývající členové vlády, kteří tady jste. Pan předseda poslaneckého klubu ODS tady zmínil to, že za posledních pět let Česká republika a čeští ministři neudělali nic pro zlepšení postavení zemědělců v České republice a zrovnoprávnění vztahu vůči starým členským státům. Dovolím si tady jako ministr, který za to čtyři roky měl zodpovědnost, zmínit pár konkrétních kroků, které se regulérně podařily, nebo v příštích měsících doběhne řekněme do konce ta věc, která by měla odstranit určité nerovnoprávné prvky.

Jednak chci zmínit, že Česká republika byla lídr v posledních třech letech ve vyjednávání v oblasti, aby se zjednodušila společná zemědělská politika, což se k 1. lednu tohoto roku v rámci opatření Omnibus stalo. Dále jsme byli těmi aktivními, kteří tady řešili otázku dvojí kvality potravin a nekalé obchodní praktiky v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů. Byli jsme to my, kdo to téma donesl na jednání Rady ministrů opakovaně, a podařilo se nám to projednat a přinutit i Evropskou komisi, aby v té věci konala. Zase je to věc, která se týká především nových členských států regionu střední Evropy, kde tito zemědělci jsou těmito věcmi znevýhodněni a postiženi.

Takže prosím pěkně neříkejte, že jsme v té věci neudělali nic. Naopak, když se podívám na aktivitu ministrů, svých předchůdců, kdy šest let tento resort měla ODS, tak jsem žádné tyto aktivní kroky od svých předchůdců neviděl. A samozřejmě jsme se snažili i v rámci nastavení naší vnitřní politiky cílit na malé zemědělce, kdy se zřídil speciální titul pro zemědělce do 150 ha, kteří dostali nebývale vysokou podporu. Když to srovnám, šest let vlády ODS, podpora pro tento segment zemědělců byla v částce 235 mil. korun, za tři roky nového programového období, které spadalo pode mě, částka byla vyšší než 1 mld. korun. To jsou fakta, můžete si je kdykoliv ověřit.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Další faktická poznámka, pan poslanec Bláha. Připraví se pan poslanec Blažek. (Stále velký hluk a špatná slyšitelnost v sále.)

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, debata se nám opravdu rozproudila. Já jsem za to velice rád a chtěl bych vám za to poděkovat, protože si myslím, že to je to důležité, co dneska děláme. Pokud máme diskutovat, tak opravdu o tom, jaké vytvoříme podmínky pro naše podnikatele, protože to jsou ti, kteří zaměstnávají lidi, a to jsou ti, kteří vytvářejí ekonomiku. Pod řadu názorů bych se podepsal. A jeden tady nezazněl. Většina podnikatelů by byla ráda, kdybychom neměnili vůbec nic, kdyby to, co se tady vymyslelo, zůstalo co nejdéle v jedné rovině a nehýbalo se s tím. Proto bych vás chtěl poprosit, pojďme se sejít u jednoho stolu všichni, kteří chceme něco změnit, kteří víme, že to není v pořádku, jak je to nastaveno, pojďme si ty věci vyříkat, vyčíslit, a pak společně celý systém změnit. Protože za třicet let vkládáme do daňového systému stále změny. Nikdo se v tom nevyzná, nikomu to nic nepřináší, jenom zmatky a více byrokracie. Já věřím, že společnými silami najdeme cestu, jak to všechno zjednodušit, zlidštit, zpřehlednit a dojít k názoru a hlavně k tomu, abychom to uměli dobře vysvětlit, dobře vyžadovat a dobře kontrolovat. To je za mě.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Další faktická poznámka pan poslanec Blažek, poté pan poslanec Schwarzenberg.

 

Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den. Děkuji za slovo. Já nechci mluvit o daních, ale byla tady taková debata o postupu státních úřadů v poslední době. Já to malinko rozšířím.

Nejde pouze o finanční úřady. Začnu tím, že ti úředníci nejsou ovlivněni pouze tím, jaké my tady vytváříme zákony, ale zejména tím, jaká panuje atmosféra ve společnosti. A tu atmosféru hodně určují politici tím, jak vystupují na různých mítincích, v médiích a podobně. A co má takový úředník, a teď se obracím na pana premiéra Babiše, nevím, jestli někdy řekl tu větu "všetci kradnú", nebo ji neřekl, ale podstatné je, že ten úředník, ať už je na jakémkoliv úřadě, zejména policista a úředník finančního úřadu, když to říká budoucí premiér, který má podporu značné části společnosti, tak to v něm logicky vytváří pocit, že musí někoho pochytat, protože určitě každý druhý je pachatel, možná každý, a v nich to potom vytváří podle mě nezdravý pocit, že zkrátka a dobře musí zasahovat, a každý je v tu chvilku podezřelý. Tak to je jedna stránka věci.

Ta druhá, za to pan Babiš už nemůže, a ta je dlouhodobější. Vžijme se do toho úředníka jakéhokoliv úřadu, který chce někoho sankcionovat. Normální je, když dám nějakou sankci, tak odůvodním, proč tu sankci dávám. To znamená, musím napsat: někdo se dopustil nějakého deliktu a já ti dávám sankci. U nás je to úplně obráceně. Ten úředník se bojí nedat sankci, protože riskuje jednak nějakou mediální dehonestaci za pár let, že třeba znal toho, s kým vedl správní řízení, anebo ještě hůř, zdivočelé orgány činné v trestním řízení jsou schopny se objevit po letech a říci, že když tu pokutu nedal, tak se dopustil nějakého maření výkonu úředního rozhodnutí nebo nějaké sabotáže a podobně, a to je samozřejmě problém. Čili na ty úředníky se taky dívejme jako na lidi, kteří fungují v nějaké atmosféře a nemají to jednoduché, a bohužel společnost je vede k tomu, že nejlepší je nerozhodnout. Když jsem tady pozoroval třeba nový stavební zákon, který vznikal, tak vidím, že ty lhůty jsou pořád dlouhé. Je to pořád proto, že nejlepší je nerozhodnout. Žádné riziko, žádná sankce a možná nehrozí zdivočelý doktor Ištvan. Tak to je!

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Tak. Váš čas - výborně. Faktická poznámka - pan poslanec Schwarzenberg. Máte slovo.

 

Poslanec Karel Schwarzenberg: Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, velice mě pobavila poznámka před několika minutami, kde si pan kolega stěžoval na to, že dotace zemědělské docházejí méně k nám než jiným zemím na západě. Je ovšem pravda, že na západ od nás existují ještě malí sedláci, dobří rolníci a zemědělci, zato u nás jsme se stali opravdu zemí ohromných velkostatků. Je zábavné se podívat, že před rokem 1914 a dávno před pozemkovou reformou bylo více středních a malých zemědělských podniků, než máme dneska. Dneska dotace jdou do velkopodniků - Agrofertu a jiným. Je to stav, že tento stav bude ještě podporován dotacemi v EU. Musím říci, o takových poměrech i moji feudální předkové nikdy nesnili. Kdyby zmocnili se největší orné půdy a byli ještě z Evropy za to placeni!

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců TOP 09 a ODS.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Kolega Schwarzenberg dodržel čas k faktické poznámce. Ještě faktická poznámka pana kolegy Mariana Jurečky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Já chápu, že k tomu bodu, který tady projednáváme, tahle diskuze už úplně nepatří, ale pan poslanec Karel Schwarzenberg - který teď odchází z jednacího sálu (v tomto okamžiku se zastavil a poslouchá), - tady řekl několik věcí, na které si dovolím reagovat. Pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, když se podíváte na nastavení společné zemědělské politiky od roku 2014, tak první věc, která je tam promítnuta, je degresivita pro velké farmy. Od 1 150 hektarů v přímých platbách jsou velcí zemědělci kráceni a v rámci LFA oblastí jsou kráceny farmy už od 350 hektarů výše. Ročně je to zhruba čtvrtmiliarda korun, která se dále přerozděluje v rámci investičních opatření Programu rozvoje venkova především pro malé a střední zemědělce.

Dále bych chtěl také podtrhnout, vy jste tady mluvil o tom, že jsou tady jenom ty velké farmy a že malí farmáři jsou tady na úbytě. A teď mluvím jako člověk, který vzešel z malé soukromé farmy svých rodičů, kteří ji vybudovali v roce 1990, a sám mám doma rodinné hospodářství. Za poslední tři roky tady v ČR vzniklo více než tisíc mladých začínajících zemědělců - kdyby tady byly nevhodné podmínky, tak by asi těch více než tisíc tady nebylo - a byli podpořeni částkou 45 tisíc eur pro začátek podnikání v prvních pěti letech. A dále v rámci přímých plateb, to znamená ta platba na plochu, zase mají i ti malí zemědělci bonifikovanou platbu na část výměry svých hektarů.

Takže jenom tady chci zdůraznit to, že to není tak, že by se stát nevěnoval problematice malých farmářů, začínajících zemědělců, ale že tady jsou věci, které fungují a zemědělci je využívají. To, že je to někdy administrativně náročnější a mohli bychom hledat cesty, jak to zjednodušit, tak to rozhodně je tady k diskuzi.

Děkuji, že jste mě vyslechl, pane poslanče, vážím si toho.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. A nyní s přednostním právem paní ministryně financí Alena Schillerová. Ještě než se ujme slova, načtu omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny, a to pana poslance Pavla Bělobrádka do konce týdne ode dneška z jednání Poslanecké sněmovny.

Paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Nejdřív si dovolím, já už nebudu obhajovat svoji argumentaci, řekla jsem to tady několikrát ve všech čteních, takže jenom upravím a budu korigovat některé věci a pak se vrátím k některým docela závažným prohlášením, která zde zazněla.

Nejdřív, pane poslanče Skopečku, k vám. Mluvil jste o studii, která se věnuje ale firmám, nikoliv fyzickým osobám. Takže ať jsme korektní, tak si to dovolím upravit. Já se věnuji už od doby, co jsem byla náměstkyní pro daně a cla, studii tzv. doing business, kterou vydává Světová banka, kde došlo k velmi významné - ona sleduje administrativní náročnost, ale zase ne u fyzických osob. Ona ji sleduje u středně velkých firem bez zahraniční účasti. Zhruba taková modelová firma je asi 60 zaměstnanců, vyrábí, já nevím, keramiku a nemá žádnou zahraniční účast. Tam je to sledováno a hodnoceno externími firmami a tam jsem si to velmi pečlivě sledovala. Pro vaši informaci, dneska jsme v tom žebříčku na tom lépe s administrativní náročností než Slovensko a jsme ve srovnání s Německem. Ale zase se to netýká fyzických osob. Takže není to použitelné, tato argumentace, pro živnostníky.

Chtěla bych říct, že považuji výdajové paušály, a zdůrazňuji, že nemáme v žádném úmyslu s nimi cokoliv dělat, tak ony podporují podnikatele s nízkými náklady anebo ty, kteří jsou si schopni vyčlenit nějaké vyšší náklady mimo zdanění fyzických osob. To znamená, vytváří tady jakousi selektivní výjimku, jsou nejvyšší ve střední Evropě a tím, že bychom to posunuli na strop dva miliony, tak v podstatě tuto výjimku jenom prohloubíme.

A teď k dalším věcem. Blíží se komunální volby, takže je jasné, že ve hře máme opět zajišťovací příkazy. Už jsem na to zvyklá, takže jsem zvyklá a připravená kdykoliv mluvit z hlavy. Zajišťovací příkazy jsou v zákoně od roku 1993 - i zrušeném. Daňový řád z roku 2011 je převzal. Já si dovolím připomenout, v jakém stavu bývalá vláda, ve které bylo už hnutí ANO a ministrem financí Andrej Babiš, převzala stav veřejných financí. Měli jsme VAT Gap 70 miliard. Podle Českého statistického úřadu jsme měli odhad zatajených daňových úniků na přímých daních ve výši asi 130 miliard. To znamená, této zemi absolutně chyběla systémová opatření. Systémová opatření, která mají sloužit samozřejmě na potírání daňových úniků, ale zejména pomoc těm poctivým, kteří byli zoufalí. Proto taková podpora EET, kterou samozřejmě budu deklarovat i při projednávání novely zákona o evidenci tržeb.

Zajišťovací příkaz je krajní řešení, krajní instrument, a proto ho také Finanční správa používá v tak omezeném měřítku. Ještě v době, kdy jsem byla náměstkyní ministra pro daně a cla, jsme samozřejmě věnovali maximální pozornost tomu, že došlo k významnému posunu v judikatuře Nejvyššího správního soudu, a ten se promítl do metodiky, kterou Finanční správa přijala na podzim nebo zhruba někdy na přelomu loňského roku. Dokonce v médiích si dovolím citovat šéfa daňové sekce, nebo sekce správy daní Komory daňových poradců, pana Ing. Hajduška, který řekl, že po vydání této metodiky tyto excesy v podstatě vymizely. Excesy typu, že Finanční správa, byť legálně, vydala zajišťovací příkaz, tak okamžitě exekvovala majetek živé firmy, což samozřejmě velmi potom mělo určité důsledky, které vedly k případům, které znáte.

Já bych chtěla - a on tady nesedí pan předseda Kalousek, což mě velmi mrzí, ale chtěla bych se ho zeptat a ptám se takto prostřednictvím, možná mě sleduje na obrazovce, z čeho usuzuje, že ministr financí řídí Finanční správu. Má takovou vlastní zkušenost z doby, kdy byl ministrem financí? Protože já se řídím zásadně zákonem, kompetenčním zákonem o Finanční správě, a nemohu zasahovat do vnitřních procesů Finanční správy, nemohu zasahovat do kontrol. Mohu ovlivňovat metodiku, to samozřejmě aktivně dělám v tom směru, že debatujeme o závěrech a výkladech legislativy, ale to je jediné, co jako ministryně financí mohu dělat. Takže jestli on měl jinou zkušenost, tak já ji zcela určitě nemám.

Současně bych ale chtěla říct, že máme zákon o náhradě škody způsobené nesprávným úředním postupem anebo nesprávným rozhodnutím orgánů veřejné správy. Takže stala-li se křivda - takových případů se projednává napříč veřejnou správou x, tak nechť se podle tohoto zákona projedná, případně o tom rozhodne soud. To má samozřejmě regresivní dopady na jednotlivé pracovníky. Ale neházejme prosím 16,5 tisíce mých bývalých kolegů z Finanční správy do jednoho pytle. Ti lidé pracují. Jsou to převážně srdcaři. Vyplňují v období daňových přiznání celou řadu, pomáhají lidem, kteří neznají, radí atd. A vykonávají svou práci po většinu dobře. Takže prosím, odlišujme to. A věřte, že já v rámci svých kompetencí si pořádek ve svém rezortu umím udělat sama. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni financí vlády ČR Aleně Schillerové. Nyní dvě faktické poznámky. Pan kolega Skopeček a pan kolega Stanjura. Nejdříve pan kolega Skopeček. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Já bych rád na paní ministryni zareagoval. Kdybychom se více poslouchali, tak bychom možná na sebe tolikrát nemuseli reagovat. Ale paní ministryně, já jsem v tom svém příspěvku explicitně zmínil, že udávám data náročnosti nebo počtu hodin, které potřebují firmy na vyplnění nebo plnění daňových povinností. Explicitně jsem to při té argumentaci zmínil, že to je výpočet pro platbu firemních daní. Respektive nejenom firemních daní, ale daní, se kterými se potýkají firmy. Nicméně odvozuji z toho, a myslím si, že tak nedělám chybně, že pokud máme jeden z nejsložitějších daňových systémů pro firmy, tak zároveň platí, že máme jeden z nejsložitějších daňových systémů i pro malé a střední podnikatele a pro živnostníky. Přece není pravda, že pokud jsme u firemních daní nebo u daní, se kterými se potýkají firmy na 26. místě z 32 zkoumaných, že u živnostníků budeme první, druhý, třetí, čtvrtí, do první desítky.

Tak bych se vás zeptal, jestli opravdu si myslíte, že zatímco u firemních daní jsme na tom tak špatně podprůměrně, tak u živnostníků jsme na tom naopak velmi dobře a mají u nás velmi jednoduché daňové prostředí. Jedno z nejlepších v rámci těch zkoumaných zemí. To bych se vás tedy chtěl zeptat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana předsedy Stanjury. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem se ptal paní ministryně, jaké personální důsledky nesou nezákonná rozhodnutí Finanční správy. Je úplně jasné, že ta nezákonná rozhodnutí dělají jednotlivci a ne 16 tisíc zaměstnanců Finanční správy. Je taková oblíbená politická figura a paní ministryně už ji zná brilantně. Ona vyvrací něco, co nikdo netvrdí. Já nevím, jestli někdo po vás chtěl, my jako občanští demokraté tedy určitě ne, abyste zasahovala do konkrétních kauz jednotlivých daňových poplatníků. To je možné. Ale přece jednu personální povinnost, pravomoc, máte. Ta Finanční správa má někoho v čele. A vy můžete iniciovat výměnu šéfa Finanční správy. Kdo jiný nese politickou odpovědnost za nezákonná rozhodnutí Finanční správy? Kdo jiný? Vždyť to přece byla Finanční správa pod vedením stávajícího ředitele, která - já jsem to už říkal jednou na rozpočtovém výboru. Víte, jak nazval generální ředitel Finanční správy kontrolní akci pro malé a drobné podnikatele? Kombajn! Kombajn. To podle mě říká všechno.

A k tomu, co říkala paní ministryně. Ano, úředníci daňové správy, mnozí, pomáhají daňovým poplatníkům a je to tak správně, protože daňoví poplatníci si platí. Neoceňujme to, že někdo udělá práce... Nebo oceňujme to, ale je to přece normální. Daňoví poplatníci si platí veřejnou správu jako celek včetně Finanční správy a je správné, pokud pracovníci finančního úřadu... Vím, že mnohde se to děje, mnohde ne. To je zase od přístupu, protože velmi oblíbená věta, a vy to víte sama - my vám poradit nemůžeme, protože my o tom budeme rozhodovat. Teď nemluvím o tom, co napsat do které kolonky. A když se někdo zeptá s nějakým dotazem, někdo z těch, který nemá na daňového poradce a nemá týmy ekonomů. Ale je to tak v pořádku. Tak bavme se o konkrétním problému.

Nezákonná rozhodnutí Finanční správy nesouvisí vůbec s komunálními volbami. Souvisí to s tím bodem. Nevím, jak by komunální volby mohly ovlivnit zajišťovací příkazy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, skončil čas k faktické poznámce. Děkuji. Nyní jsme vyčerpali rozpravu. Ptám se, jestli se někdo další hlásí do rozpravy. Není tomu tak. Mohu rozpravu ukončit. A závěrečná slova zástupce navrhovatelů - pan kolega Munzar. Prosím, pane poslanče, máte závěrečné slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, v závěrečném slově se pokusím znovu soustředit vaši pozornost na ten bod, který projednáváme, který si klade za cíl vrátit snížené limity pro uplatnění výdajových paušálů u příjmů u osob samostatně výdělečně činných na úroveň 2 miliony korun.

Gros toho návrhu je, že se jedná o ulehčení životů těch, kteří si vydělávají sami na sebe. To je základ toho našeho návrhu. Je to o snížení administrativní zátěže. Já mohu chápat úpornou snahu paní ministryně financí o to hájit každou desetinku příjmu státního rozpočtu. Nicméně rozhodování o ekonomice státu nemůže být pouze z čistého účetního hlediska příjmů a výdajů státního rozpočtu, ale také z makro- a mikroekonomických dopadů a také z podmínek pro ekonomický rozvoj a pro podnikání. Ty peníze totiž z ekonomiky nikam nezmizí. Naopak. Ti lidé je využijí na rozvoj svého podnikání, budou je investovat a budou je spotřebovávat.

Nebavíme se tady totiž o tom, že takový podnikatel, když využije tuto možnost, bude mít nulovou nebo zápornou daňovou povinnost. Naopak, lidé s příjmy mezi jedním a dvěma miliony korun vždy zaplatí v systému výdajových paušálů pozitivní daň, a stát má tudíž své jisté. Bavíme se tady o lidech, kteří vydělávají sami na sebe. O osobách samostatně výdělečně činných. A až přijdou horší časy, až přijde např. ekonomická recese a stagnace, tak budeme rádi za každého člověka, který se dokáže sám o sebe postarat a přispívat do sociální systému a také do státního rozpočtu. Takových lidí bychom si měli vážit a podporovat je, nikoliv jim házet klacky pod nohy a ztěžovat jim podmínky podnikání, k čemuž vedlo to snížení výdajového limitu.

Paní ministryně zde opakovaně rozděluje podnikatele na ty s nízkou přidanou hodnotou a s vysokou přidanou hodnotou, to znamená s těmi nižšími náklady. Na ty IT specialisty, architekty, špičkové lékaře. Já si myslím, že musíme podporovat všechny skupiny podnikatelů, kteří se snaží vydělávat sami na sebe. V zahraničí, jak jsem tady už řekl v rozpravě, těmto špičkovým oborům nabízejí vyšší příjmy. Co jim nabízíme my jako stát? Co můžeme mít jako konkurenční výhodu? Nemůžeme jim nabídnout jednoduché podnikání s jednoduchými podmínkami? Protože o tom jsou výdajové paušály. O jednoduchých podmínkách a jednoduchém podnikání. Já znám spoustu drobných řemeslníků a osob samostatně výdělečně činných, kteří chtějí podnikat, nechtějí být zaměstnanci, ale nesnášejí papírování. Chceme je nechat v klidu pracovat? Protože tento návrh vede k tomu, abychom je nechali v klidu pracovat. Proto prosím o jeho podporu.

Proč nechtít, aby měli možnost využít možnosti daňových výdajových paušálů? Aby svůj čas, který je skutečně tím nejdůležitějším výrobním prostředkem, který potřebují pro to, aby si mohli sehnat práci, a na činnost jako takovou, na činnost pro ostatní, na činnost pro nás a nemuseli se zabývat administrativou spojenou s daní. Protože to je to, o čem dnes v rámci tohoto návrhu rozhodujeme. Je to o snížení byrokracie, o snížení administrativní zátěže a pomoci lidem, těm, kteří se starají sami o sebe. Stát by tady neměl být od toho, aby každého živnostníka, každého člověka sedřel z kůže a zatížil ho nesmyslnou byrokracií a házel mu klacky pod nohy. Jako trest třeba za samostatnost. Jako trest za to, že se mu daří. Trest za úspěch. Naopak, my si musíme takových lidí, kteří to opravdu dokážou a od státu toho moc nepotřebují, takových lidí bychom si měli napříč politickým spektrem vážit.

Shrnu-li, co nám přinášejí výdajové paušály. Stát vždy u těchto lidí mezi jedním a dvěma miliony korun vybere pozitivní daň. Nehledě na to, že platí sociální a zdravotní pojištění. Systém výdajových paušálů za druhé nenutí do daňových optimalizací. Vykážou se příjmy, z toho se procentem odečtou náklady a ze zbytku se zaplatí daň. Jednoduché, efektivní, čisté i pro kontrolu ze strany státních úřadů. Osoby samostatně výdělečně činné mohou svůj čas a energii věnovat plně rozvoji svého podnikání a činnosti pro ostatní, a nikoliv byrokracii. Snižuje se tím tedy byrokracie. To vše za cenu, která nedosahuje desetiny příjmů státního rozpočtu.

Ne náhodou tento systém, výdajové paušály, dlouhodobě obhajují profesní svazy podnikatelů v čele s Hospodářskou komorou. A já vás prosím, pojďme těmto profesním svazům a Hospodářské komoře vyjít vstříc. Skutečně prosím o podporu napříč politickým spektrem od komunistů, sociálních demokratů, ANO, SPD, Piráty, STAN, TOP 09 i lidovce. Protože tento návrh je dobrý. Je dobrý v tom, že nepreferuje žádnou skupiny na úkor jiné. Je dobrý v tom, že nikoho nepoškozuje. Je také dobrý v tom, že nikomu neukládá nové povinnosti, ale naopak je snižuje. Je to návrh, který stát téměř nepocítí, a takových návrhů je málo. Proto vás prosím o velkorysost. Děkuji. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vojtěchu Munzarovi za závěrečné slovo. O závěrečně slovo zpravodaje požádám... (Obrací se na zpravodaje poslance Pošváře, který nemá zájem o závěrečné slovo.) Tak pokud nemáte závěrečné slovo, můžeme se věnovat návrhům, které jsou k hlasování.

První návrh, pane zpravodaji, je návrh na zamítnutí. Je tomu tak? (Ano.) V tom případě zagonguji. Ti, kteří diskutovali v předsálí, se jistě rádi dostaví na hlasování.

 

Prvním návrhem je návrh na zamítnutí, který padl v druhém čtení. O tom budeme rozhodovat v hlasování číslo 36. Já vás všechny pro jistotu odhlásím. Prosím přihlaste se svými identifikačními kartami.

Počet přihlášených se ustálil, mohu tedy zahájit hlasování číslo 36. Ptám se, kdo je pro zamítnutí návrhu zákona. Kdo je proti? Děkuji.

Je to hlasování pořadové číslo 36. Z přítomných 178, pro 86, proti 83. Návrh nebyl přijat. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Prosím tedy zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jan Pošvář: Děkuji za slovo. Ta procedura je velmi jednoduchá. Nejprve bychom se měli vypořádat s legislativně technickou úpravou, to je ta účinnost, a poté rovnou hlasování o návrhu zákona jako celku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Čili první hlasování je o legislativně technické změně. Chce někdo hlasovat o proceduře, když je tak jednoduchá? Není potřeba podle mého soudu.

 

Budeme hlasovat o návrhu legislativně technické změny.

V hlasování číslo 37, které jsem zahájil, se ptám, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji.

Je to hlasování číslo 37. Z přítomných 179, pro 124, proti 2. Návrh byl přijat.

 

Nyní tedy budeme hlasovat o návrhu zákona jako celku. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Vojtěch Munzara, Petra Fialy, Zbyňka Stanjury a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon číslo 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 77, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahájil jsem hlasování číslo 38 a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji.

Je to hlasování pořadové číslo 38. Z přítomných 178, pro 83, proti 77. Návrh nebyl přijat.

 

Konstatuji, že s návrhem zákona nebyl vysloven souhlas. Děkuji zástupci navrhovatelů, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 105.

 

Budeme pokračovat bodem

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.