(12.20 hodin)
Poslanec Jan Bauer: Vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, vážené dámy a pánové, milé kolegyně, já jsem pozorně poslouchal. Pro ty z vás, kteří se úplně nevěnujete sociální problematice, zopakuji, že senátní návrh, o kterém tady teď hovoříme, je totožný s jedním z poslaneckých pozměňovacích návrhů, které jsme tady řešili v prvém, ve druhém i ve třetím čtení. Mám pocit, že nejenom tady na plénu Poslanecké sněmovny, ale i na půdě sociálního výboru všechny argumenty zazněly, tak se přiznám, že už ty zásadní argumenty, podle kterých vidím, že senátní návrh je lepší než ten, který byl schválen Poslaneckou sněmovnou, tak já se od toho oprostím, protože ty konkrétní věci a zásadní tady padly z úst kolegy senátora Miloše Vystrčila a pana předsedy Zbyňka Stanjury.
Musím tedy říct, že když jsem poslouchal některé své předřečníky, tak mě hodně překvapila ta argumentační proměnlivost, protože je pravdou, že zvyšování důchodů se věnujeme osm měsíců a je to už čtvrtý ministr nebo ministryně, který na toto téma vystupuje na plénu Poslanecké sněmovny, a pokud jste ty argumenty slyšeli jak na sociálním výboru, tak tady na plénu, tak pro každého ministra pravděpodobně to argumentační vyfutrování připravoval nějaký jiný tým lidí, protože jednou byl hlavní argument, že nejsou peníze, podruhé, že je to špatně připraveno nebo že je nedokonalá důvodová zpráva, a to mě trochu zarazilo.
To, co bych tady chtěl říci, je, že za těch 14 dnů jsem si poctivě psal důvody současné vládní koalice pro to, aby shodila ten senátní návrh, tak mi dovolte, abych to tady velice zkráceně shrnul.
První důvod. Návrh prosazený ODS prý znamená příliš velký náklad pro státní rozpočet. Já jsem ještě do dnešního dne, poté co jsem sledoval předsedy jednotlivých vládních stran, měl pocit, že hlavní důvod je opravdu ten dvoumiliardový náklad do státního rozpočtu, ale když jsem dnes slyšel paní ministryni financí, že a priori ty dvě miliardy nejsou tím hlavním důvodem, tak jsem se zarazil. Já si jenom dovolím připomenout, že jsou to tedy dvě miliardy - senátní návrh navíc, a pro porovnání se jedná o třetinu nákladů, které chce stát a vláda Andreje Babiše ročně věnovat na slevy na jízdném pro seniory a studenty do 26 let. Zatímco ze slev na jízdném se mohou radovat jen ti senioři, kteří jezdí vlakem či autobusem, tisícikoruna navíc v peněžence dle senátního návrhu navíc oproti vládní verzi přilepší 140 nebo 150 tisícům těch, kteří berou nejnižší důchody.
Druhý důvod, který jsem v médiích zaznamenal, je pro mě asi těžko, nebo nejméně pochopitelný. Senátní návrh prý nelze přijmout proto, že Česká správa sociálního pojištění nemá software, který by uměl vypočítat 25 let od nástupu do důchodu. I o tomto argumentu se tady dnes hovořilo. Jako první ho vyslovila paní ministryně Maláčová, a to těsně po svém nástupu do funkce ministryně práce a sociálních věcí. Tak věřím, že s pohledem zpátky možná i ona uzná, že tento argument není možná úplně relevantní, možná spíše zástupný, a hlavně si myslím, že ho bude těžko vysvětlovat svým voličům, protože ti právě se mohou ptát, jak je možné, že o něčem takovém nemá stát přehled, a myslím si, že přizpůsobit softwarové programy a vnitřní procesy na České správě sociálního zabezpečení není tak nepřekročitelný problém, jak by se na první pohled zdálo.
Třetí důvod. Návrh prosazený Občanskou demokratickou stranou a posvěcený Senátem prý není dostatečně zdůvodněn. K tomu mám, vážení kolegové, snad jediné. Podívejte se prosím zpětně do důvodové zprávy, která doprovázela původní vládní návrh, a připomeňte si, jakými plytkými argumenty úředníci zdůvodňovali, proč se má přilepšit pouze seniorům nad 85 let věku. Prý mají lidé nad 85 let věku vyšší náklady na zdravotní péči a nemohou se uplatnit na trhu práce. Tady prosím vyprávějte nemocné 80leté babičce, která nadto nemá jistotu, že se požehnaného věku 85 let věku vůbec dožije, tyto argumenty. Oproti tomuto formálnímu zdůvodnění vládního návrhu podle mého názoru představuje ten senátní naprosto systémové řešení.
Čtvrtý důvod. Senátní návrh prý zvýhodní lidi, kteří odešli do důchodu předčasně. K tomu mám následující argument. Nikdo jistě netvrdí, že ten návrh je ideální, ani nebude nikdo vyvracet, že v některých případech může změněný systém výplaty důchodů někoho někde propadnout, a to z různých individuálních důvodů, ale to je prosím pěkně problém každého zákona. Někdy, a o tom jsem přesvědčen, co politiku dělám, nelze přijmout zákon, který by pokryl všechny životní situace, a je to daň za zobecnění, ke kterému v legislativě logicky dochází. Předložené zobecnění má navíc svou zásadní pozitivní stránku. Senátní návrh může pomoci ženám, které vychovaly děti a skutečně odešly do důchodu dříve a dnes pobírají nižší důchody než muži. Někdy to opravdu jsou pouze almužny. Měl jsem za to, že právě boj za vyšší důchody žen si za svou prioritu stanovila i nová paní ministryně práce a sociálních věcí. Alespoň to deklarovala ve svých dosavadních vyjádřeních.
Pátý a poslední důvod. Návrh by přinesl byrokracii spojenou s určením první výplaty důchodu. Jsou lidé, kteří se o výši důchodu soudí, a z toho důvodu ani první výplatu nedostanou. Tady mám pocit, že jsem citoval někoho z kolegů pirátů. Já se omlouvám, možná, že to je relevantní argument, ale já ho za příliš těžkého kalibru nepovažuji, mám pocit, že to je spíše snaha najít něco za každou cenu, aby se nějaký argument našel.
Vážené dámy a pánové, jiné věcné argumenty proti předloženému senátnímu návrhu zákona o důchodovém pojištění jsem neslyšel a myslím si, že také ani v té dnešní debatě nezazněly.
Možná závěrem. Chtěl bych vás proto vyzvat, abyste ještě jednou zvážili své rozhodnutí a podpořili senátní návrh zvyšování důchodů. Já jsem přesvědčen, že tady nejde o politický střet. Jde o naši společnou snahu narýsovat pravidla, díky kterým bude mít z momentálního ekonomického růstu prospěch co největší skupina seniorů. Nevidím ani důvod, proč byste v nastávajícím hlasování měli za každou cenu projevovat loajalitu vůči současné vládě. Senátní návrh přeci není s původním záměrem vlády v rozporu. Naopak z něj vychází a pouze ho rozumným způsobem koriguje. S třetinovými náklady proti slevám na jízdném můžeme téměř okamžitě vypomoci 150 tisícům lidí s nejnižšími důchody.
Poslední dovětek nebo poslední poznámka, také už to tady dnes zaznělo. Já se odvolávám na usnesení Poslanecké sněmovny, které jsme přijali, když jsme tento návrh projednávali na plénu Poslanecké sněmovny ve třetím čtení. Ať dnes hlasování dopadne jakkoliv, je to pouze a pouze dílčí změna vládní novely zákona o důchodovém pojištění, nejedná se o žádnou reformu, o které tady tak často hovoříme, a proto bych si moc přál a vyzval tímto vládu, aby respektovala toto usnesení a na důchodové reformě začala neprodleně pracovat. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane poslanče. A jako poslední přihlášený do obecné rozpravy je pan poslanec Leo Luzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, vážené paní ministryně, vážení páni ministři, vážený pane senátore, dámy a pánové, předpokládám, že stejně jako já, i vy jste byli v posledních 14 dnech bombardováni žádostmi o schůzky, dostávali jste maily od našich důchodců. Tady chci zdůraznit, že to, co dneska projednáváme, není politický souboj, anebo aspoň by to neměl být politický souboj mezi pravicí a levicí, mezi vládou a opozicí, ale měla by to být debata nad faktickou věcí, a to je problém, který pociťují naši senioři.
Bohužel v tom týdnu předcházejícím této schůzi jsem vyslechl osudy lidí, kteří šli do starobního důchodu ještě před rokem 1989, v letech 1990 a dalších, slyšel jsem osobní zkušenosti lidí, kteří šli na invalidní důchod, kteří šli i na jiné typy důchodů, než jsou starobní důchody, a musím říct, že ač tou problematikou se nezabývám, bylo mi těch lidí osobně velice líto. Proto jsem se rozhodl, že jakoukoliv šanci, která povede ke zlepšení finanční situace našich seniorů, budu vždy podporovat. A tady si dovolím říct, a omlouvám se paní ministryni financí, i bez ohledu na stav státní kasy, protože tu jde o ty lidi. A přežít s důchody, které pobírají tzv. starodůchodci, je opravdu v dnešní době velice, velice těžké. Nepřeji žádnému z vás poslouchat ty argumenty a to, jak vám ti lidé se slzami v očích vykládají, že prostě nemají na základní potraviny, protože si musí kupovat léky a chtějí nějak fungovat.
Zazněly tady argumenty, které hovoří o tom, že když přijmeme tento návrh, tak způsobíme kolaps. Kdyby to řekl někdo z kolegů, tak bych to pochopil. V rámci rétorické debaty u tohoto mikrofonu může zaznívat i kategorický výraz kolaps, ale řekne-li mi to ministryně, která je z titulu své funkce zodpovědná za sociální záležitosti, a řekne mi, že hrozí kolaps důchodového systému, když přijmeme návrh senátorů, tak toto je dle mého názoru buď vyslání poplašné zprávy mezi občany, že tady se senátoři rozhodli zablokovat výplatu důchodů a zkolabovat systém sociálních dávek, to považuji za docela problematické a byl bych velice rád, kdyby paní ministryně tady u tohoto mikrofonu uklidnila naše důchodce, že toto je dílčí návrh a skládá se ze dvou částí. A ta jedna část, o které se teď bavíme, je pouze ta dílčí část 85 let, nebo jiný systém navýšení důchodů. Ale v žádném případě - zdůrazňuji, v žádném případě - nenastane kolaps vyplácení starobních důchodů a důchodového systému České republiky. Ano, může nastat u této skupiny buď 25 let, nebo 85 let a více určitá prodleva s výplatou, než přejdou systémy, může být ta tisícikoruna vyplácena třeba se zpožděním po čtvrt roce zpětně, než se ten systém rozjede. To všechno jsem schopen akceptovat a chápat, ale určitě ne hovořit o kolapsu, že od 1. ledna naši senioři nedostanou své důchody. ***