(11.00 hodin)
(pokračuje Okamura)
My v SPD prosazujeme změnu a žádáme jasnou důchodovou reformu. V minulém volebním období jsme se o ni marně pokoušeli, ale ukázala se totální neschopnost tehdejší ministryně Marksové za ČSSD, která nejprve sestavila důchodovou komisi, která měla reformu připravit a projednat, ale tato komise se nebyla schopna dobrat žádného závěru a nakonec se rozpadla. Připomenu, že to bylo za vlády hnutí ANO, ČSSD a KDU-ČSL, a plně se tak ukázala totální neschopnost těchto tří stran vyřešit problematiku nízkých důchodů.
To, o co by nám mělo přece jít, je navýšit nejnižší důchody v prvé řadě a klíčem pro zvyšování důchodů by neměl být jen věk anebo doba strávená v penzi, ale také výše důchodu, a to nejen starobního, ale také invalidního. Navzdory zažité tradici je starobní důchod v principu sociální dávka, kterou garantuje stát, a jejím účelem je, aby lidé měli zajištěno důstojné stáří. I proto má princip zásluhovosti dnes své meze. Výše důchodu totiž nevychází pouze z bývalého příjmu důchodce, ale primárně z možností státu, protože stát ho platí a bude platit z toho, co má, a úkolem státu je, aby lidem zaručil minimálně slušný život, aby lidé měli na bydlení, jídlo, teplo a léky. Miliony lidí u nás žijí ze dne na den. Nemají šanci se připojistit, nemají šanci nějak výrazně investovat. Tito lidé - prodavačky, pošťáci, zdravotní sestry, ale také třeba knihovnice, školníci, tisíce lidí v dělnických profesích, v kultuře a dalších podfinancovaných oblastech - vydělávají strašně málo, ale naší zemi dávají sakra hodně! Dnes a denně tuto zemi zvelebují a pracují pro nás všechny. Za odměnu, a to říkám v uvozovkách, mají pak nejnižší důchody a hloupé kecy mnoha politiků, že se mohou připojistit. A také veškeré jinými politiky navrhované pseudoreformy důchodového systému stojí na bláznivém předpokladu, že lidé si prostě na důchod připlatí. Nepřiplatí, protože tu máme statisíce lidí, kteří každý den poctivě pracují, vychovávají děti a žijí přitom na hraně svých příjmů. Je to naopak. Před námi je velká sociální katastrofa. Například až do důchodu začnou ve větším množství odcházet živnostníci, tzv. OSVČ, kteří si platili zákonné minimum. Velká část z nich - drobní řemeslníci, nádeníci - nemají žádné úspory a důchod, který je čeká, jim nebude stačit ani na jídlo, natož na bydlení. V tomto ohledu je nutné udělat mnohem víc než jen tu a tam před volbami přihodit dva tisíce stoletým a tisíc korun pětaosmdesátiletým seniorům.
Co s tím? Jak jsem již říkal, SPD navrhuje zavést minimální důchod ve výši minimální mzdy, to znamená, například letos by to bylo 12 200 korun minimálního důchodu a od této částky dále zásluhově, a to pro všechny typy důchodců, tedy i pro ty invalidní. A opakuji, že mluvím o slušných lidech, nikoliv o těch, kteří byli v produktivním věku práceschopní a záměrně dlouhodobě nepracovali.
Kde na to vzít? Stát se musí naučit vydělávat. Podívejme se třeba na Budvar, a třeba OKD panu Bakalovi vydělalo sto miliard. Ty peníze mohl mít stát. Každý den vysávají Českou republiku nadnárodní firmy, které odklánějí miliardy do zahraničí, a vládní politici s tím odmítají cokoliv dělat a zároveň před lidmi pláčou, že nejsou peníze. Stamiliony tečou také do politických neziskovek, které mají nulový přínos. O další miliardy stát přichází špatným hospodařením na ministerstvech. To jsou zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu. Například jen v několika zkoumaných IT zakázkách ve výši nejméně 1,3 mld. korun zadaných za ministryně Marksové z ČSSD na MPSV přichází stát kvůli špatně uzavřeným IT smlouvám každý den o milion korun. A paní exministryně nemá žádnou přímou hmotnou odpovědnost. To je to, po čem my v SPD voláme - přímá hmotná odpovědnost těch, kteří hospodaří s veřejnými prostředky.
Ano, ČR je bohatá, ale nadnárodní firmy a další z ní tahají miliardy, a namísto aby se vláda postarala, aby tyhle peníze zůstaly u občanů, aby stát mohl zajistit slušný život starým lidem, invalidům a dalším slušným potřebným lidem, rodinám s dětmi, tak žebráme o dotace v Bruselu, které nakonec rozeberou jen ti bohatí. Firmy v ČR, stát i naši občané umí vydělat na slušné důchody. Problém je, že v dnešní realitě EU vyděláváme na slušný důchod Němcům, Francouzům a dalším, kteří nepracují více než Češi a Moraváci, ale mají to štěstí, že jejich firmy a země jim umí přidat z peněz za práci lidí v ČR. A to je tvrdý ekonomický fakt, se kterým bychom měli něco dělat, a měli bychom si uvědomit a měli by si ho v prvé řadě uvědomit naši drazí, a to doslova drazí, vlezbruselisté.
Naše hnutí SPD prosazuje kroky, které povedou k úpravám nedostatků současného systému. Především odmítáme zpochybnění zásadní úlohy prvního pilíře důchodového systému. Ten musí zajistit garanci důstojného života pro lidi s nejnižším důchodem. K tomu je nutné jeho případné vícezdrojové financování. Právě nejnižší důchod je zásadní pro posouzení životní situace důchodců a kvality důchodového systému. Jsme pro vysokou míru sociální solidarity v prvním pilíři a jsem přesvědčen, že tento princip akceptují i lidé s vyšším příjmem. Znovu opakuji, že SPD chce prosadit princip, že nejnižší důchod je nutné pevně svázat s výší minimální mzdy. V obou případech jde o podobnou sociální garanci státu a doufám, že přesvědčíme i vás poslance jiných politických stran, abyste nám tento náš návrh pomohli prosadit.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: S přednostním právem nyní vystoupí pan předseda Gazdík, po něm paní ministryně Maláčová. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Petr Gazdík: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, scházíme se k mimořádnému jednání Sněmovny kvůli velmi závažné věci. Věci, která ovlivní jak ty nejchudší a nejslabší, což jsou občané důchodového věku, tak ovlivní v mnohém případě budoucí generace. Je dobře, že jsme se dostali k nějakému návrhu, který skutečně přidá v době ekonomického růstu výrazným způsobem důchodcům.
A já si dovoluji poděkovat senátorům, kteří přišli také s tím pozměňovacím návrhem, protože z mého pohledu, a hnutí STAN pro něj zvedne ruku, jednomyslně je ten senátní návrh mnohem spravedlivější. Je mnohem spravedlivější zejména k ženám. Kdo z vás zná ženy důchodkyně ve svém okolí, tak ví, že jednak se průměrně dožívají vyššího věku než my muži, jednak jsou na tom právě v tom vyšším věku sociálně mnohem hůře než zbývající skupina důchodců. Velmi mě překvapuje, že právě za tuto změnu neplédují dvě ženy ve vládě, a to ministryně - jak ministryně práce a sociálních věcí, tak ministryně financí. Ministryni financí bych ještě rozuměl, protože skutečně jsou to dvě miliardy navrch, ale je to jakési skutečně, byť malé, napravení té nespravedlnosti, která na ženách důchodkyních je páchána už mnoho let. Paní ministryně, byť je ve vládě nová, práce a sociálních věcí, používá už stejné argumenty jako většina: když něco nechceme, tak řekneme, že připravíme nové řešení, systémovější řešení, lepší - a moje mnohaletá zkušenost ze Sněmovny je, že se pak nestane vůbec nic. Žádné řešení nebude a v 99 % případů na něj nedojde.
My se nacházíme v době, kdy je rekordně nízká nezaměstnanost, ekonomika doposud rekordně rostla a to poprvé po mnoha letech způsobilo přebytek i důchodového účtu. Toto zvýšení důchodového účtu vlivem velmi nízké nezaměstnanosti a vlivem ekonomického růstu ale nemusí trvat věčně. A každý, kdo zná trochu ekonomické cykly, tak ví, že jistě trvat věčně nebude, a nechci být špatným prorokem, ale možná již brzy to přebytek skutečně nebude.
To, co my, Starostové, požadujeme, je, aby vláda přišla ne s tím systémovým řešením, ale se skutečnou důchodovou reformou. Předchozí vláda jednu důchodovou reformu zrušila. Slíbila, že za ni předvede v té komisi náhradu. Nestalo se. Dokonce pan ministr Babiš, dnes pan premiér Babiš, kdysi slíbil, že do půl roku přijde se svým řešením důchodové reformy. Dodnes jsme ji neviděli.
Není mnoho, v čem se s panem kolegou Okamurou shoduji, ale v jedné věci, kterou řekl, se s ním shoduji. Před námi je skutečně velká sociální katastrofa. Moje generace čtyřicátníků a generace třicátníků, když si vezmete počty lidí v té generaci, je před velkou katastrofou, a vláda vypadá, že ji chce odsunout někdy na dobu, kdy už ji to vůbec zajímat nebude, kdy každá další vláda to bude řešit jenom mnohem hůř a hůř.
A proto se vás, paní ministryně práce a sociálních věcí, i vás, pane premiére, ptám: Jaký je termín předložení důchodové reformy do Sněmovny? Prosím, řekněte nám termín, kdy tu důchodovou reformu chcete v tomto volebním období předložit - jasně a konkrétně! Prosím, kdy to je? Je to za měsíc? Za půl roku? Za rok? Stihneme ji v tomto volebním období schválit? ***