(16.50 hodin)
(pokračuje Jurečka)
Byl zaveden celostátní monitoring pohybu kůrovce po České republice, tak aby i ostatní vlastníci lesů obecních, církevních a soukromých měli možnost i v situaci, kdy třeba bydlí na druhé části republiky, kontrolovat přes tuto aplikaci, přes toto webové rozhraní to, kde, ve kterých lokalitách je výskyt kůrovce. Došlo také v loňském roce v situaci, kdy se tady výrazným způsobem projevila vichřice v prvním týdnu v srpnu, a to poměrně záhy, k výraznému omezení a následnému zastavení všech těžeb mimo úmyslných. Byla to reakce na krizovou situaci, která se v loňském roce takovým způsobem vyhrotila.
Samozřejmě v posledních třech letech také docházelo a dochází ke změně druhové výsadby dřevin v obnovovaných lokalitách. Jsou dneska lokality, kde výsadba listnáčů je na úrovni 60 % nové výsadby, je to například na pomezí Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Takže není to, co někdo zmiňuje a říká, že poslední tři roky se tady sází stále ve stejném množství smrk, ale ke změně logicky muselo docházet a dochází. Jenom tady chci ale připomenout, že jsou tady také lokality, mohli by o tom třeba hovořit kolegové z Litovelského Pomoraví, kde zase naopak listnaté porosty také mají své škůdce, také to nese své problémy. Není řešením, že se tady z jedné monokultury přejde do jiného typu monokultury, byť pro někoho z laické veřejnosti to může vypadat pozitivně a pěkně.
Došlo také k tomu, že se v rámci soutěžního modelu u Lesů České republiky výrazným způsobem zvýšil počet jednotlivých soutěžně územních jednotek, to znamená, velké soutěžní celky, které se soutěžily, se rozdrobily na malé, aby i menší, malé a střední firmy měly šanci v těchto zakázkách uspět, aby nebyly hendikepované velkými bankovními zárukami. Nárůst těch jednotek byl zhruba o 60 %. Došlo také k tomu, že jsme od sebe v mnoha lokalitách oddělily pěstební a těžební činnost, a ukázalo se, že především v zakázkách u pěstební činnosti dokázaly v těchto zakázkách uspět i malé firmy na úrovni živnostníků. Když se podíváme na výčet za poslední tři roky, je mnoho firem, které historicky poprvé vůbec kdy uspěly v zakázkách na pěstební či těžební činnosti. Zhruba 30 % roční těžby u Lesů České republiky se realizuje způsobem aukcí, to znamená aukcí prezenčních nebo elektronických. Takže není pravda, že by se všechno prodávalo v modelu jednotné velké zakázky. V loňském roce jsme také udělali přípravu, že se upravily smlouvy, které se soutěžily na tendry od roku 2018, a dneska mají lesy možnost, pokud to vláda, nový ministr a vedení Lesů České republiky využijí, díky znění těchto smluv začít využívat i prodej na takzvaném odběrném místě, na óemku. Smlouvy to dneska umožňují a je jenom na vůli vlády, jestli touto cestou půjde a tento model začne více propagovat a řešit.
Byla také posílena činnost v rámci vlastních kapacit pracovníků Lesů České republiky. Někdo z předřečníků tady na to narážel. Už poslední dva roky se děje to, že z jiných lokalit České republiky se přemísťují lidé do kalamitních oblastí především v regionu střední Moravy, a tito lidé tady likvidují kůrovcovou kalamitu. De facto objem vytěženého kalamitního dříví, které dokážou vytěžit Lesy České republiky díky vlastním kapacitám, je v řádu set tisíců kubíků, není to rozhodně marginální množství. Takže to, co někdo zvenku logicky vidí, že bychom si měli dělat vlastními silami jako Lesy České republiky, to se také v praxi děje, i zmiňované navýšení personální kapacity, které se za poslední tři roky projevilo také v poměrně výrazném objemu.
Byla tady taky zmiňována otázka smluv a toho, že tyto smlouvy jsou v krizové situaci určitým hendikepem. Chtěl bych vysvětlit to, že smlouvu vysoutěží subjekt u Lesů České republiky na pět let. Samozřejmě podává nějaké nabídky v nějaké situaci. V okamžiku, kdy dojde k takové situaci jako v loňském roce, kdy díky kalamitě nejenom v České republice, ale v celém regionu střední Evropy se obrovským způsobem díky zásahu vyšší moci propadne cena dříví, v ten okamžik je to samozřejmě velice komplikovaná situace pro firmy. Proto se vláda na základě mnou předložených materiálů, doplněných samozřejmě o analýzy celé situace, rozhodla umožnit z pohledu Ministerstva zemědělství, aby firmy, které se rozhodnou odstoupit od těchto zakázek, tento krok mohly učinit. Kdybychom toto neudělali, tak by to znamenalo kolaps celého systému firem, které dělají těžbu v lesích v České republice. Je si potřeba uvědomit, že firmy dělají také těžbu nejenom pro Lesy České republiky, ale také pro jiné vlastníky.
To je popis hlavních bodů, které jsme za tři roky dělali v rámci řešení kalamitní situace. Teď bych se krátce zmínil, co dělat, jaká hledat řešení, protože to je myslím to podstatné, proč jsme se tady dneska tímto bodem zabývali a zabýváme.
Především vyřešit velice rychle nedostatek pracovní síly, protože tady můžeme mluvit o tom, jak to řešit, ale pokud to kalamitní dříví nedokážeme z lesa v řádu dnů, týdnů dostat ven, tak těžko můžeme bojovat s šířením kůrovce do jiných lokalit. Je to samozřejmě i otázka logistická, dopravní infrastruktura, ČD Cargo, následně potom také dokázat opravit poničené komunikace, které jsou často i v jiném majetku než státu. Je to také otázka řešení finanční situace u vlastníků těchto lesů, a nejenom soukromých, ale i obecních, protože ti dneska dost často mají ztráty. Pokud jsou to vlastníci, kteří mají prakticky veškeré své plochy v kalamitní oblasti, tak se potýkají s velkými problémy. Tady by stát měl pomoci, podobně jako to udělalo Bavorsko nebo Rakousko, kde to dokázali udělat v řádu měsíců.
A pak také pomoci řešit otázku přesyceného trhu s dřívím. Tady vidím několik možností kromě již zmiňovaného mokrého skládkování, což je dočasné řešení, to je odložení problému do budoucna, především využití zpracování dřeva. Zazněla tady biomasa. Já bych přidal i takové řešení, jako je například snížení DPH na dřevo, dřevní pelety, palivové dříví, brikety, stavební materiál a dřevo jako takové do nejnižší snížené sazby 10 % DPH, abychom podpořili zpracování a využití dřeva na území České republiky, abychom zlevnili tyto materiály, aby je lidé více využívali, protože polovinu objemu dříví vytěženého na území České republiky vyvezeme v podobě kulatiny, kterou prakticky nezpracujeme, nepřidáme tam žádnou přidanou hodnotu, do zahraničí. Tento návrh budu navrhovat v rámci druhého čtení u novely zákona o DPH, abychom tyto věci podpořili.
Z dlouhodobých řešení - některá tady už bylay zmíněna. Jsou to legislativní změny, především novely lesního zákona, mysliveckého zákona, případně vzniku zákona o státním podniku Lesy České republiky, novelizace krizového zákona a samozřejmě je taky velice důležitá diskuse o úloze lesů v České republice jako takových, o nastavení dostatečně motivační podpory pro vlastníky lesů, aby dokázali i ve větší míře plnit důraz na ekologickou přínosnost lesů jako takových, nikoliv jenom na hospodářskou. Nicméně tyto dvě by stále měly být v symbióze, neměly by se vylučovat. Přece jenom vlastníci lesů v České republice také očekávají, že tento majetek budou spravovat a provozovat se ziskem, a takto by stát k tomuto problému, této záležitosti měl přistupovat.
Dovolte mi ještě se ve stručnosti krátce vyjádřit k otázce některých usnesení. Já si myslím, že docela podrobně a odborně se před 14 dny k tomuto tématu vyjádřil zemědělský výbor Poslanecké sněmovny, kde usnesení, které bylo přijato, je, myslím si, na velice odborné úrovni, s jasnými úkoly pro ministerstva zemědělství, životního prostředí, průmyslu a obchodu a samozřejmě pro celou vládu, protože to nejsou jenom konkrétní úkoly, je to také otázka zabezpečení financí ve státním rozpočtu i pro příští rok. Myslím si, že toto usnesení má opravdu svou kvalitu. Nevím, nakolik některá usnesení, která tady byla načítána s poměrně hodně podrobnými úkoly, je vhodné přijímat tady, na tak širokém plénu Poslanecké sněmovny.
Děkuji za pozornost a doufám, že Lesy České republiky se budou těšit lepší kondici a lepšímu zdraví. Lesu zdar.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní, než pozvu dalšího řečníka, se mi s přednostním právem přihlásil pan předseda Kováčik. Než mu dám slovo, tak tady mám omluvenku. Z dnešního jednání se nám od 17 hodin ze zdravotních důvodů omlouvá pan poslanec Sklenák. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedající, vážená vládo, paní a pánové, přeji hezký dobrý den.
Na začátku své krátké řeči, protože mnohé tady bylo řečeno a nehodlám to opakovat, chci poděkovat dvěma kolegům zde v Poslanecké sněmovně, díky jejichž úpornosti, díky jejichž tlaku tady je tento bod dnes reálně na našem programu, a to je pan kolega Podal a pan kolega Holomčík. ***