(15.10 hodin)
(pokračuje Toman)
Co se týká dopravy, vytěžené a asanované dřevo je nezbytné z lesa vyvézt. V současnosti Ministerstvo zemědělství zajistilo s Ministerstvem dopravy zrychlený režim udělování výjimek ze zákazu doby jízdy pro nákladní automobilovou přepravu realizující takzvanou kalamitní dopravu. Vzhledem k objemu kalamitního dříví, jehož se přeprava týká, nepostačuje doprava silniční a právě ve spolupráci s Ministerstvem dopravy bude do konce letošního roku prostřednictvím ČD Cargo navýšen stávající vagonový park řádově o 500 kusů, a to formou nákupu nových železničních vagonů primárně určených pro přepravu kalamitního dřeva.
Co se týká skladování, důsledkem probíhající kůrovcové kalamity, částečně znásobené i větrnými vichřicemi, například z března tohoto roku, je nadbytek dříví na trhu. Je potřeba zdůraznit, že tuzemské zpracovatelské kapacity jsou již prakticky vyčerpány. Jenom si dovolím připomenout, že situace v okolních evropských zemích je prakticky, co se týká zpracovatelského průmyslu, totožná a vzniká tady další problém, a to pokud jde o nezbytnost vytěžené a asanované dříví uskladnit, a to minimálně do doby stabilizace trhu s dřívím. V současnosti Ministerstvo zemědělství s ostatními ústředními orgány státní správy, například Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem dopravy, vytipovalo plochy vhodné pro dlouhodobější uskladňování kalamitního dříví. Tyto plochy jsme formou takzvaného Katalogu ploch pro skladování zveřejnili, tak aby všichni vlastníci či správci lesů měli přehled o volných skladovacích kapacitách a mohli je tak využít. Tento katalog bude průběžně aktualizován. Aktuálně jsou v rámci katalogu nabízeny skladovací prostory pro objem 1,4 mil. kubíků dříví. S ohledem na očekávanou potřebu uskladnění 2,5 mil. kubíků chybí prostory pro uskladnění řádově 1 mil. kubických metrů. Problematiku skladování řešíme v úzké spolupráci s Asociací krajů České republiky a prostřednictvím státní správy lesů budou nejen stávající skladové kapacity monitorovány z hlediska zabránění dalšímu šíření škůdce, ale zároveň budou rekognoskovány další v úvahu připadající prostory. Zde připadá v úvahu využití například brownfieldů ve správě Státního pozemkového úřadu. Součinnost při skladování kalamitního dříví samozřejmě poskytne i státní podnik Lesy České republiky, který bude na vlastní náklady zadržovat minimálně milion kubíků kalamitního dříví nerealizovatelného do konce letošního roku.
Co se týká využití dřeva, s kůrovcovou kalamitou úzce souvisí i otázka dalšího využití dřeva v budoucnu. Jednou z možných alternativ je v dohodě s MPO realizace projektu podpory malých a středních zpracovatelů. Tento projekt by zahrnoval podporu jak surovinovou, tak i strojovou a technickou, určenou na pořízení strojového a technického vybavení těchto zpracovatelů. Samozřejmě negativním dopadem silniční přepravy kalamitního dříví je bohužel i poškození některých místních komunikací, a to zejména v kalamitou nejvíce postižených krajích. V tuto chvíli jedná Ministerstvo zemědělství velmi intenzivně s Ministerstvem pro místní rozvoj o možnostech posílení dotačního titulu obnova území po živelních pohromách.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, řešení pro budoucnost spatřuji především v dosažení celospolečenského konsenzu o podobě naší krajiny v budoucnu. Já jsem si proto dovolil iniciovat spolu se zástupci Hnutí DUHA vznik platformy k lesům složené z řad odborníků z ministerstev, jak Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí, lesnických organizací, ochránců přírody, akademiků, kteří budou tuto situaci společně řešit na odborné úrovni. Mým cílem je i při respektování mnohdy odlišných až protichůdných stanovisek dosažení shody na zásadních a strategických tématech, jako jsou zásadní legislativní změny, to znamená myslivecký zákon, lesní zákon a tak dále, dále dosažení shody na strategických dokumentech Ministerstva zemědělství a Lesů České republiky, jako je například Dřevěná kniha. Dále se chci bavit o certifikaci lesů. Tam už bude v červenci nebo srpnu spuštěn pilotní projekt na certifikaci. Pak chceme řešit oblast myslivecké politiky, systém veřejné správy a tak dále.
Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, současná kůrovcová kalamita je běh na dlouhou trať a úspěšnost jeho zvládnutí je a bude odvislá nejenom od rychlosti a ráznosti mnoha opatření, lidskou práci nevyjímaje, ale také od dalšího vývoje klimatických podmínek i změn určitého vnímání okolního světa. Nicméně jsem optimista a chci věřit tomu, že právě naším společným úsilím a podporou i vás jako členů zákonodárného sboru se nám podaří naše lesy zachránit a obnovit jejich funkci.
Děkuji za pozornost. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane ministře. Nyní přečtu jednu omluvu. Pan poslanec Julius Špičák se omlouvá od 14.45 do 16.15 z osobních důvodů.
Nyní bych požádal o vystoupení pana ministra životního prostředí Richarda Brabce. Pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Dobré odpoledne. Děkuji za slovo.
Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, moje role je snadnější, protože pan ministr zemědělství už řekl spoustu z toho, co bych chtěl říct já. A musím říct, že souhlasím s drtivou většinou, takřka se vším, co tady bylo řečeno. Přesto mi dovolte krátkou historickou exkurzi, ale nebude dlouhá, a nebude ani do nějaké daleké minulosti, protože se tady objevují, a myslím, že ještě dneska padnou, řekněme, některé výhrady k činnosti České inspekce životního prostředí, nebo se objevily i mediálně v různých vyjádřeních. Já bych to chtěl uvést na pravou míru, a pak se dostanu velmi rychle k tomu, co si myslím, že je důležité, a navážu určitě na to, co říkal pan ministr Toman.
Takže krátký historický exkurz. V roce 2015 provedla Česká inspekce životního prostředí, která kontroluje a vymáhá dodržování zákonů týkajících se ochrany životního prostředí v České republice, 174 kontrol se zaměřením na takzvané biotické činitele, což jsou mezi jinými i škůdci typu lýkožrouta smrkového, lidově zvaného kůrovec. S ohledem na zjištění v roce 2015 pak inspekce naplánovala pro další roky další mimořádné kontroly specificky zaměřené právě na hmyzí škůdce. V roce 2016 inspekce provedla po celé republice 290 kontrol s tímto zaměřením a v roce 2017 vykonala 274 kontrol, včetně rozsáhlé kontroly u Lesů České republiky, kterou zahájila v srpnu 2017 a která vyústila v zahájení správního řízení pro porušení povinností. Jenom pokud budou dotazy na toto téma, musím konstatovat, že správní řízení ještě není ukončeno a očekáváme, že do konce července by se tak mělo stát. Zdůrazňuji, že to jsou kontroly, které probíhaly po celé České republice, ale samozřejmě především v oblastech více vystavených nebezpečí kůrovcové kalamity, což byl Moravskoslezský kraj, především na začátku, případně potom Olomoucký kraj. V uvedených letech byly inspekcí uloženy pokuty za porušení lesního zákona v celkové výši cca 18 milionů korun a byly uloženy stovky nápravných opatření. Výsledky kontrol v lesích všech typů, tedy státních, obecních, církevních i soukromých, tedy myslím vlastníků fyzických osob, kterých je v České republice obrovské množství, což určitě víte, a také to komplikuje situaci, samozřejmě vždy obdrží všechny dotčené orgány státní správy lesů. A speciálně státní podnik Lesy České republiky v minulosti opakovaně ujišťoval, a to i v řadě mediálních výstupů, lze si to dohledat, že situaci mají pod kontrolou a boj s kůrovcem zvládnou.
Ten takzvaný vrchní státní dozor, kterým Ministerstvo životního prostředí dozírá na lesy na základě lesního zákona, tedy v tomto případě Česká inspekce, nemůže ze své podstaty nahrazovat výkonnou složku státní správy lesů, která je vykonávaná na úrovni obcí s rozšířenou působností, krajů, popřípadě Lesů České republiky. I když je v rámci činnosti složky ochrany lesa České inspekce věnován problematice hmyzích škůdců značný prostor, je třeba vzít v úvahu fakt, a to není, prosím vás, žádné alibi, ale to je konstatování, že na jednoho inspektora připadalo k 1. 1. 2018 průměrně 64 tisíc hektarů dozorovaných lesů. ***