(15.10 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Takže v žádném případě neustupujeme od tohoto záměru. Představuje to správný a systémový krok, protože de facto superhrubá mzda je projekt, který není nikde jinde v EU, nebo v rámci zemí EU. Je to něco absolutně - já to vždycky nazývám takovým legálním podvodem, který se kdysi udělal na poplatnících, protože v podstatě se zavedla 15% daň, ale de facto tím, že se počítala ta daň ze základu zvýšeného o pojistné placené zaměstnavatelem, tak ono to nakonec není 15 %, ale je to mnohem více. Takže v tuto chvíli se domníváme - my jsme chtěli očistit tento problém, chtěli jsme, aby se počítala skutečně z hrubé mzdy, nicméně znamenalo by to, že bychom tu 15% daň museli navýšit. Ono to dneska vychází 21 % ve skutečnosti a nějaké malé drobné, takže my jsme to chtěli snížit, o 20,4, ať mluvím přesně, chtěli jsme to snížit na 19 %, což je jeden procentní bod, čili to je 5 % na dani. De facto by to bylo docela hodně peněz ze státního rozpočtu, ono by to prezentovalo zhruba nějakých 27 a očištěno od DPH tak možná 23, 24 miliard, ty by skončily v kapsách daňových poplatníků.
Máme za sebou meziresort. Takže my jsme vedli velice detailní diskuse, protože jsme to samozřejmě chtěli nahradit i osobám samostatně výdělečně činným. Tím jsme chtěli říct, že tři čtvrtiny zaplaceného pojistného si mohou dát do výdajů, tak abychom vlastně nepomohli jenom zaměstnancům, ale i těm OSVČ. Mám spočítanou celou řadu příkladů, že v podstatě všichni na tomto systému vydělají. Chtěli jsme zrušit i tu sedmiprocentní solidární přirážku, nakonec to všechno bylo v meziresortu, tak si to můžete najít, to znamená, to je vlastně, když máte příjmy na čtyřnásobek průměrné mzdy, tak platíte ještě bez sociálního a zdravotního 7 % na dani, tak to jsme chtěli zrušit a tam to vychází na nějakých asi 23,7 %, tak jsme chtěli snížit na 23, protože tam u těch vysokopříjmových skupin jsme to zdanění chtěli snížit jenom minimálně, protože celkově to bylo nějakých 23, 24 miliard. Samozřejmě byl by to výpadek i v příjmech obcí, to všechno jsme zohledňovali. Ale v tuto chvíli právě proto, že jsme neměli dostatečnou politickou podporu, tak jsme od toho ustoupili, ale je to zaneseno v návrhu koaliční smlouvy, která se vlastně ladila mezi hnutím ANO a stranou sociálně demokratickou.
Ptáte se mě, jestli pracujeme na zjednodušení daní. To je pro mě absolutně základní můj úkol. Moje absolutní priorita v této oblasti je on-line finanční úřad. Tam od počátku, co jsem ministryní financí, funguje projektový tým, pravidelně se schází v rámci zásad projektového řízení, jsou z něho zápisy. Sama jsem se účastnila řídícího výboru, je to asi tři týdny, kde jsem si nechala prezentovat dosavadní výsledky. V podstatě se analyzovaly způsoby, jakým způsobem technicky, ona ta legislativa je hodně o technice, ta legislativní úprava tam bude minimální k tomu on-line finančnímu úřadu, o IT. A samozřejmě já to nechci spojovat s novým IT systémem Finanční správy, protože na ten se bude zcela určitě připravovat a soutěžit delší dobu, takže chci, aby první výsledky on-line finančního úřadu byly zhruba do dvou let. Na podzim bych chtěla představit na tiskové konferenci už nějaký konkrétní harmonogram toho, jak to bude probíhat. Takže momentálně na řídícím výboru byla vybrána jedna z alternativ technického řešení a na té se bude pracovat. (Předsedající upozorňuje na čas.) Momentálně se počítají i náklady a je to prostě pro mě absolutní priorita a s tím samozřejmě související legislativa, na kterou teď už nemám čas.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pane poslanče, máte zájem o doplňující otázku? Ano, slovo má pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Prosím.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Jen bych doplnil, že k tomu, řekněme, přehodnocení té superhrubé mzdy může být vícero přístupů. A mně přijde trochu nešťastný ten postup, který zvolilo ministerstvo ve vztahu, že se jenom mění způsob výpočtu, ale zůstává zachovaný ten systém, kdy zaměstnavatel odvádí třeba sociální pojištění dvěma různými způsoby a kdy stále lidé moc dobře nevidí do toho, jakým způsobem je třeba ten podnikatel zatížen náklady na jejich práci. Myslím, že byste se měli soustředit i na tento aspekt toho problému.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Paní mistryně, prosím. Máte dvě minuty.
Ministryně financí ČR Alena Schillerová Určitě, já netvrdím, že není více cest, vždycky je více cest a já jsem otevřená debatě. Nakonec váš pan předseda spolupracuje s námi na účetních závěrkách, máme ho v pracovní skupině, takže jestli se chcete zapojit, já vás vítám do týmu. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní načtu omluvy. Pan poslanec Lukáš Kolářík se omlouvá od 15.00 do 19.00 hodin z důvodu jednání a pan poslanec Radek Rozvoral z pracovních důvodů od 16.00 hodin.
Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Víta Kaňkovského, který bude ve věci změny postupu Finanční správy u daně z nemovitostí interpelovat ministryni financí Alenu Schillerovou, a připraví se pan poslanec Tomáš Martínek. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne. Vážená paní ministryně, v letošním roce jsou vlastníci pozemků velmi rozčarováni změnou postupu finančních úřadů při stanovení daně z nemovitých věcí u pozemků vedených v katastru nemovitostí v kultuře ostatní plocha se způsobem využití neplodná půda. Zatímco v dřívějších letech plátci daně běžně uplatňovali nárok na osvobození od daně na základě ustanovení § 4 odst. 1 písm. k) zákona č. 338/1992 Sb., nyní správce daně ve většině případů tuto možnost odmítá a poukazuje na to, že prakticky každý pozemek neplodné půdy je nějakým způsobem hospodářsky využitelný, a zdaňuje tyto pozemky sazbou 0,20 Kč na metr čtvereční, což je, a to je potřeba říci, násobek sazby za zemědělské plně hospodářsky využívané pozemky nebo až dvacetinásobek sazby za pozemky lesní. Pokud chce vlastník uplatnit osvobození od daně, má za povinnost prokázat nevyužitelnost pozemků, aniž by byl správcem daně stanoven jakýkoli postup, jak toto doložit. Navíc je vlastníkům tato daň vyměřována až tři roky zpětně.
Asi není žádným překvapením, že zvláště menší vlastníci jsou z této praxe velmi rozčarováni a berou ji jako nespravedlnost. Je potřeba říci, že tyto pozemky nejsou v naprosté většině případů žádným zdrojem příjmů pro jejich vlastníky, naopak jsou důležité pro celou společnost z hlediska ochrany přírody, jako jsou protierozní opatření apod.
Takže paní ministryně, já bych se vás rád zeptal, jestli jste přesvědčená, že takovýto způsob zdanění byl opravdu záměrem zákonodárce a sazba daně u pozemků, kde možnost hospodářského využití je více než sporná, je v rozumné relaci se zdaněním pozemků hospodářsky využívaných, viz příklady uvedené výše. Za druhé, zda považujete toto zdanění za racionální a spravedlivé, anebo je tento postup pouhou snahou dokázat za každou cenu úspěšnost při výběru daní. Předem děkuji za odpovědi.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a slovo má paní ministryně Alena Schillerová. Prosím.
Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane poslanče, dámy a pánové, dovolte mi, abych na úvod stručně shrnula rozhodující skutečnosti, které se vztahují k této projednávané interpelaci. Jen bych chtěla uvést, že k žádné legislativní změně nedošlo. Já to vysvětlím, jak ta situace vznikla.
Podle zákona o dani z nemovitých věcí jsou od této daně osvobozeny následující pozemky: pozemky remízků, hájů, větrolamů a mezí, které se nacházejí na orné půdě nebo trvalých travních porostech. Dále pozemky ochranného pásma vodního zdroje I. stupně a pozemky ostatních ploch, které nelze žádným způsobem využívat.
Pokud se týče pozemků ostatních ploch, lze u těchto pozemků uplatnit nárok na osvobození pouze za podmínky, že tento pozemek nebo jeho část nelze skutečně žádným způsobem využívat, tzn. nikoli že jde o pozemky, které nelze využívat hospodářsky ve smyslu zemědělského obdělávání. Jinými slovy, je vyloučena nejen možnost jejich zemědělského využití, ale je současně vyloučena také možnost jakéhokoli jiného využití, např. možné budoucí zastavění jakoukoli stavbou, včetně komunikací pro chov zvířat, rekreační či sportovní využití pozemků a jiné volnočasové aktivity. Pro účely tohoto osvobození je tedy podstatná skutečnost, že daný pozemek ostatní plocha není možné užívat k žádným činnostem.
Objektivní nevyužitelnost pozemků je od prvopočátku účinnosti právní úpravy dovozovaná ze samotné podstaty pozemků tvořené výlučně přírodními podmínkami bez ohledu na lidskou činnost či nečinnost, např. jde-li o pozemky roklin, skály, strže, močály, bažiny a další. Tímto způsobem jsou uvedené pozemky z hlediska podmínky pro jejich osvobození posuzovány už od 1. 1. 1993, kdy ten zákon o dani z nemovitých věcí nabyl účinnosti. Současná praxe však ukazuje, že někteří poplatníci se mohou v některých případech mylně domnívat, že na základě zapsaného způsobu využití pozemků neplodná půda v katastru nemovitostí mají automaticky nárok na osvobození od daně z pozemku, to znamená, že splňují, resp., že splnění (nesroz.) podmínky pro osvobození není třeba. ***