(9.20 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Také jsem se snažila vysvětlit, že Ministerstvo financí eviduje žádosti a soudní spory k uvedené agendě od roku 2011 a běžně informace poskytuje, jsou i na webových stránkách Ministerstva financí. Nicméně tyto evidence jsou vedeny pro potřeby Ministerstva financí. My nemáme žádnou zákonnou povinnost ji vést pro třetí subjekty. Proto ji vedeme pro svou potřebu. To znamená, v takové struktuře a členění, které neodpovídá požadavkům třeba pana poslance, který mě interpeluje, ale odpovídá potřebám Ministerstva financí. Takže my si tu evidenci vedeme, když to řeknu, lidově řečeno o živých a mrtvých spisech. O tom, kdy to řízení bylo zahájeno, na základě čeho, v jaké se nachází fázi, zda bylo či nebylo skončeno. Protože jinou povinnost nemáme a děláme tu evidenci pro sebe tak, abychom efektivně tuto agendu zabezpečili. Takže takový postup nelze označovat jako neochotu. Neochotu bych vnímala tehdy, kdybychom ty evidence měli a já je nechtěla vydat. Mohu vydat jenom to, co máme k dispozici. Nemáme žádnou zákonnou povinnost vést evidenci jinak. Vést evidenci jinak žádnou zákonnou povinnost nemáme.
A v podstatě když bych teď měla plně vyhovět vašim požadavkům, pane poslanče, tak to znamená, že musím z toho útvaru, vysoce kvalifikovaného útvaru, kde dělají vysoce erudovaní právníci, jejichž práce si nesmírně vážím, tak bych musela teď vyčlenit minimálně dva lidi, já jsem to s nimi konzultovala, a na několik měsíců je nechat zpracovávat ručně a vyhledávat tyto informace ve spisech. Já osobně toto za efektivní nevidím. A nabízím vám místo toho návštěvu na Ministerstvu financí, nabízím vám návštěvu na útvaru, který to zpracovává, ukážeme vám tu agendu, ukážeme vám, cokoli vás bude zajímat. Ukážeme vám, jak vedeme tu evidenci pro potřeby Ministerstva financí, a případně se domluvíme, co konkrétně by vás zajímalo a v jakém časovém horizontu jsme schopni to dodat. Ale bude to na úkor práce, že budou těm lidem stát jiné spisy. Upozorňuji, že je tam prostě dlouhodobě podstav, ale to je můj problém, tím vás nechci zatěžovat.
Pan poslanec tedy jasně formuluje otázky, tady je nakonec i zopakoval. A já odpovídám, že jsem tedy reagovala na dotaz, který se týká Ministerstva financí, Finanční správy a nikoliv Celní správy a víceméně že v tuto chvíli nejsem schopna dát žádné bližší informace.
Ještě bych chtěla upřesnit k těm informacím. Předmětná agenda náhrad čítá 933 žádostí o náhradu škody od roku 2011 do roku 2017. Tyto jsou vedeny v základní evidenci v excelovém programu, který umožňuje omezeně dle nastavených kritérií vložená data týkající se žádostí, ale ne soudních sporů, filtrovat, řadit podle zadaných kritérií, neumožňuje to ani sčítat či dělat tam ten výběr tak, jak by pan poslanec víceméně požadoval.
Dále je zde evidence soudních sporů, která je vedena od Fondu národního majetku v převzatém systému LOTUS, který však skoro vůbec neumožňuje jakékoliv filtrování a hromadné výstupy. A je třeba podotknout, že ne všechny žádosti se stanou předmětem soudního sporu. Protože v podstatě je podán podnět, jenom pro vaši informaci, a Ministerstvo financí navrhuje, nebo víceméně komunikuje s tím navrhovatelem stran náhrady škody. A mnohdy se stane, že on je spokojen s tím, jak ta komunikace probíhá, případně s navrženou náhradou škody, nebo se s tím smíří a dále žádný soudní spor neaktivizuje. A samozřejmě znovu zmiňuji takzvanou Simonovu doktrínu, že vstupujeme do sporů, které se vůbec netýkají rezortu Ministerstva financí, a pouze tam vystupujeme jménem těchto jiných rezortů jiných orgánů.
Tedy znovu opakuji, že jednotlivá data jsou vedena v detailu, který vyhovuje potřebám Ministerstva financí, ale který nezohledňuje například rozlišení na agendy Generálního finančního ředitelství, Generálního ředitelství cel, vlastní agendu Ministerstva financí či takzvanou zbytkovou agendu podle § 6 odst. 3 zákona o náhradách škod. Rozlišuje tedy pouze na živé případy a případy ukončené a sleduje ta evidence, protože je pro potřeby Ministerstva financí, sleduje vlastně jednotlivé fáze průběhu soudního řízení tak, abychom si sledovali, že nedochází k žádným prodlevám nebo ke zmeškání zákonných lhůt.
Všechny požadavky nad rámec, a tento požadavek pana poslance je nad rámec evidencí, tak jak je vedena, je proto nutné vyhledávat jednotlivě ručně cirka v tisících spisech. V evidenci spisové služby EPD, to je vnitřní spisová služba Ministerstva financí, evidenci žádostí či evidenci soudních sporů, toho takzvaného LOTUSu, který jsme převzali. Některé spisy navíc jsou už archivovány, takže samozřejmě by to muselo být ručně vyhledáváno i v archívech. Takové vyhledávání s ohledem na rozsah není možné, nebylo možné v třicetidenní lhůtě pro zpracování interpelace a je personálně náročné. Já to nemohu nechat vyhledávat třeba někoho, kdo pracuje pouze na podatelně nebo kdo pracuje v kanceláři, to musí skutečně dělat člověk znalý toho spisu a té agendy, aby věděl, co hledá.
Opakovaně nabízím osobní projednání, nabízím vám osobní návštěvu, kde vám ukážeme ty evidence a ukážeme prostě, jak ta evidence je vedena. A žádná zákonná povinnost vést tuto evidenci není, protože si ji zpracováváme pro sebe. Máme zákonnou povinnost dodržovat zákon a naplňovat jeho normy.
Ještě nad rámec této interpelace. Tady padlo více věcí, které už v té interpelaci jako takové nebyly uvedeny. Pokusím se aspoň stručně zareagovat.
Ptal jste se, jak by bylo naloženo s podnikatelem, který by nedodal nějaké evidence, a jak tedy vlastně je možné, že Ministerstvo financí ty evidence nemá. To jsou přece úplně odlišné věci. Když se vede daňové řízení, tak se vede vždy v souladu se zákonem. A pokud je na principech dokazování, které jsou zakotveny v daňovém řádu, a pokud je po podnikateli požadována nějaká evidence, tak může být požadována pouze tehdy, pokud ji podle zákona má vést. Takže pokud takovou povinnou evidenci má vést, a existuje řada evidencí, například evidence o příjmech a výdajích, včera jsme se tady bavili, nebo předevčírem, čas hrozně letí, o účetnictví, kdo musí vést evidenci, kdo vede účetnictví. A to je třeba takový klasický příklad. Ale prosím vás, musíme přece odlišit velice striktně od problému, kdy si vede orgán veřejné správy evidenci pro svou potřebu, nemá tuto povinnost ze zákona, takže není povinen si vést analytiku jednotlivých soudních sporů, je povinen postupovat podle zákona o náhradě škod. A pokud máte pocit, že nepostupujeme, tak prosím oponujte na základě zákona. Ale neslučujme tedy věci, které spolu absolutně nesouvisí a které jsou tedy absolutně neslučitelné.
Zmínil jste tady tu populární krabičku Tic Tac, za kterou dostal podnikatel 15 tisíc korun pokuty v rámci kontroly EET. Nebudu zdržovat. Odkazuji, tady byla velká výhoda, že v podstatě ten podnikatel zbavil Finanční správu mlčenlivosti, takže každý z vás, kdo má zájem včetně vás, pane poslanče Munzare, najdete si podrobný popis tohoto případu, v jiných případech to možné není, protože je striktní povinnost mlčenlivosti, najdete si to na stránkách Finanční správy. Případně u těch takzvaných Podnikatelských odborů, myslím, že to také tenkrát sdílely, najdete to možná i na mých webových stránkách, kde je podrobné vysvětlení Finanční správy, a samozřejmě na webových stránkách Finanční správy.
Podnikatelské odbory, které zmiňujete, pořádně nevím, koho zastupují, ale to je teď nepodstatné. Podstatné je to, že Finanční správa zbavena mlčenlivosti mohla vysvětlit, jak to vlastně bylo. A nebylo to tak, jak říkáte. Tam bylo vedeno prostě řízení, velice stručně, nechci unavovat, každého odkazuji na podrobnou informaci, tam bylo zahájeno správní řízení, protože bylo zjištěno porušení zákona o evidenci tržeb. A protože to bylo první porušení, tak určitě by Finanční správa postupovala s ohledem na tyto skutečnosti, ona musí vždy vážit na misky vah všechny polehčující a přitěžující okolnosti. A zcela určitě by ta sankce byla minimální. Jenomže v průběhu toho probíhajícího správního řízení na tu kontrolu zašla ještě víckrát a pokaždé zjistila porušení, a to byl tam důsledek, takže tam došlo prostě k pokračování v tom správním deliktu, a já vás odkazuji na podrobné vysvětlení Finanční správy. ***