(15.40 hodin)
(pokračuje Šafránková)
Hlavním důvodem je skutečnost, že poukázky v hmotné nouzi se nepřijímají ve všech obchodech. Poukázky lze uplatňovat pouze v síti prodejen nasmlouvaných dodavateli typizovaných poukázek a z toho plynou i další vynaložené náklady na dopravu nejen za nákupem nezbytných potravin pro osoby uvedené v navrhovaném odst. 6. Zejména se tak děje v malých obcích. U otců samoživitelů a matek samoživitelek z tohoto dále vyplývá i ten fakt, že v případě nemožnosti uplatnitelnosti poukázky ve své obci vznikne další problém, například nutnost dojíždění na nákup i s malým dítětem, v případě nemoci dítěte nemožnost nákupu a s tím spojené další vynaložené náklady za dopravu.
U důchodců a invalidních důchodců je mnohdy přeprava pro nutný nákup do větší obce nebo města velikou zátěží, nejen z důvodů dalších vynaložených finančních prostředků, ale taková přeprava je často i technicky nemožná. Protože často si představme důchodce, že mají sníženou pohyblivost, jsou nemocní a je to opravdu pro ně komplikované. V případě používání poukázek v nasmlouvaných obchodech dochází i ke společenskému znevýhodňování těchto osob, důchodců, invalidních důchodců, otců, matek samoživitelek z hlediska častých nevhodných komentářů, se kterými se setkávají ve frontách na pokladnách.
Dalším zásadním problémem je skutečnost, že v případě nevyužití celé hodnoty poukázky zbylá hodnota poukázky propadne, jak uvádějí sami prodejci, ale i matky a otcové samoživitelé z vlastních zkušeností. Problémy s uplatněním těchto poukázek jsou i v případě nákupů léků a některých potravinových doplňků. Zejména u důchodců, invalidních důchodců, otců samoživitelů a matek samoživitelek se dá předpokládat, že se jedná o zcela nezbytnou potřebu a pobírání poukázek v hmotné nouzi tuto potřebu jednoznačně ztěžuje, nebo přímo znemožňuje.
Prosím vás tedy o podporu tohoto návrhu. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Dále v obecné rozpravě, sloučené obecné rozpravě, vystoupí paní poslankyně Richterová. Já vás mezitím, než přijde k řečništi, seznámím s omluvami. Pan poslanec Ladislav Okleštěk se omlouvá z jednání od 15.30 do 19.00 z pracovních důvodů, pan poslanec Robert Králíček od 17.00 do 21.00 z pracovních důvodů a pan poslanec Tomáš Vymazal z pracovních důvodů od 17 hodin do konce jednacího dne.
Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Já děkuji za slovo. Myslím, že tady většina věcí byla řečena. Ale možná ještě nebylo řečeno takové to hlavní, co zvažujeme. Opravdu obrovský problém mají samoživitelé. Přesně tady ty konkrétní příklady, jak třeba lidi mě posílali, třeba když mají partnery... třeba přítelkyně, která je samoživitelka, vychovává dvě děti z předchozího vztahu a dostává tyto poukázky, tak ti noví partneři vidí, jaká je situace, že ty obchody to neberou, že vlastně je to velký problém, když je potřeba platit obědy apod.
Ale myslím si, že tohle je přesně příklad toho, kdy vlastně nemůžeme donekonečna se snažit vyjmenovávat, jaké skupiny lidí by neměly dostávat ty poukázky. Jaké skupiny lidí, buď jsou v té situaci nezaviněně, nebo nemá opravdu smysl nějakým způsobem lustrovat, co si za ty peníze, za ty prostředky koupí nebo ne. A dostáváme se k tomu, kde je ta hranice. Co ještě máme lustrovat, co ještě máme kontrolovat. A to tady dneska v téhle diskusi myslím ještě nezaznělo, že my zkrátka... Asi řada z nás cítí nějakou zodpovědnost v situaci, kdy přerozdělujeme veřejné prostředky, a skutečně spousta lidí, kteří jsou na té příjmové hranici nízko, cítí nespravedlnost. Cítí se špatně, když vidí, jak někteří lidé, kteří žijí na dávkách, s tím nakládají. Tohle tady nezaznělo, že my se musíme snažit vyrovnat tenhle pocit nespravedlnosti. Jen si myslím, že to správné opatření nejsou poukázky, ale správné opatření je skutečně mnohem širší podpora těch druhých nejchudších, těch nízkopříjmových lidí, kteří mají reálné problémy utáhnout svůj život ze svých mezd a platů a potom si právě říkají, jestli jim to snažení stojí za to, když někdo jiný třeba právě díky státní podpoře na tom není zas o tolik hůř.
Ale prosím vás, to je takové to poměřování lidí, kteří jsou na tom všichni relativně špatně. Jejich život bychom si nepřáli. A ti vlastně si zaslouží nějakou podporu, obě skupiny. Už tady zaznělo, jak kvete černý trh. Zaznělo tady, jaké marže vydavatelé poukázek mají. A já jenom v téhle rozpravě, kde se víceméně opakují argumenty, co už zazněly v prvním čtení, bych ráda zdůraznila, že v situaci, kdy skutečně ti vydavatelé poukázek si berou marži 7 až 12 %, tak zejména obchodníkům na malých obcích nezbývá, z čeho mít vlastní zisk. A právě potom na těch nejmenších obcích je ta dostupnost tak špatná. Takže tohle je prostě systémový problém. Jste-li z malé obce, tak v podstatě jste v případě pobírání těchto poukázek, systémově diskriminovaní.
To by bylo na obecnou rozpravu za mě, za Piráty vše. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní poslankyně. Hlásí se ještě někdo do sloučené obecné rozpravy? Pokud tomu tak není, tak sloučenou obecnou rozpravu k sněmovnímu tisku 89, 99, končím. Ptám se na závěrečná slova. Ano, paní poslankyně Pastuchová jako zástupkyně navrhovatele má zájem o závěrečné slovo. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji za slovo. Já budu krátce reagovat, protože myslím, že bude reagovat i paní zpravodajka. Já si stále stojím za tím, že tento zákon měl smysl, má smysl. A všichni volají po tom, ať se dávky nezneužívají. My jsme pro to něco udělali, ale vlastně jak bylo řečeno, tak každý si najde cestičku, a proto to všechno zrušíme a nebudeme dělat nic.
Chtěla jsem se vyjádřit ke kolegovi Sklenákovi prostřednictvím pana předsedajícího. On na to odpověděl pan kolega Kaňkovský, kolik dávek bylo (nebylo?) vyplaceno v době, kdy se to mohlo vyplácet. Pět procent. A to proto, že na úřadech práce se báli to vyplácet, protože každý přišel, začal řvát, to všichni víme, a tak jim to prostě nedali (dali?). Takže vůbec to nemělo účel.
Já jsem moc ráda, že to téma se tady otevřelo, protože my se tady bavíme o 30 % jedné dávky na živobytí. A těch dávek v našem sociálním systému, štědrém sociálním systému, máme dostatek. Myslím si, že z dávek na živobytí, z 30 %, kdy si za to můžete koupit oblečení, pleny, drogerii, školní potřeby, jídlo, tak říkám, s úřadem práce jsem v kontaktu. Řekli mi, že vyplácejí 35 %, víc nevyplácejí. Dostupnost. Byly případy, já jsem byla v Černých ovcích. Vždycky mi přišly případy hodné zvláštního zřetele, což dávám do svého pozměňovacího, nebo do novely, kde samoživitel, čtyři děti, nemůže jezdit si pro ty stravenky, ale to upravuje to, že ten úřad práce mu je může zaslat poštou.
Co se týče obchodu a nedostupnosti. Po konzultaci na úřadu práce - tento systém začal platit 1. prosince. První vlastně komplikace ohlášené byly asi za 14 dní. Dnes je ta síť už pokryta a stále se pokrývá čím dál tím víc. Takže těch obchodů bude i čím dál tím víc. I na těch malých vesnicích. ***