Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

104.
Ústní interpelace

Dnes bylo za účasti ověřovatelky vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše či na vládu České republiky, poté na ostatní členy vlády. Seznam poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdán do lavic. Upozorňuji interpelující poslance i interpelované členy vlády, že ihned po ukončení interpelací na omluveného předsedu vlády budou následovat interpelace na členy vlády. Jenom upozorňuji, že interpelace na předsedu vlády jsou tady čtyři, takže to bude celkem během relativně krátké doby.

Nyní dávám tedy slovo poslanci Jakubu Michálkovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Andreje Babiše, a připraví se pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi, abych vás pozdravil a popřál vám příjemné odpoledne. Moje interpelace dnes se týká střetu zájmů pana předsedy vlády a konkrétně je nazvána Kolik prodělá Agrofert, když Evropská unie zastropuje dotace.

Jde o to, že se v současné době jedná na úrovni Evropské unie o velmi důležité otázce, a to jak má vypadat zemědělská politika, a Česká republika by tam měla zastupovat své národní zájmy. Myslím si, že není úplně naším národním zájmem, abychom šli proti velké části Evropské unie, která požaduje, aby zemědělské dotace šly primárně drobným farmářům a aby je nedostávaly velké agrokomplexy. Naopak mi přijde nepřijatelné, aby pan předseda vlády zneužíval té své pozice a lobboval tam prostřednictvím své funkce, kterou má, o to, aby se ty dotace nezastropovaly.

Chtěl bych se tedy zeptat, jaký by byl ten finanční dopad do Agrofert holdingu v případě, že by došlo k tomu zastropování tak, jak se o něm mluví na úrovni Evropské unie, a myslím si, že je zcela nevhodné, aby Andrej Babiš tímto způsobem protežoval svoji firmu a svůj zájem.

Myslím si, že by měla být vzhledem k tomu, že se tady bavíme o mnoha a mnoha dalších letech, o budoucnosti České republiky, další programovací období atd., tak by na tom měla být široká politická shoda, že opravdu chceme subvencovat tyto velké zemědělské agrokomplexy, a nikoliv aby se to dělalo těsnou většinou, kterou má hnutí ANO s několika dalšími stranami, pro které je to zrovna krátkodobě výhodné.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Předseda vlády je omluven, takže vám odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

S další interpelací vystoupí pan poslanec Vít Kaňkovský, který byl vylosován na druhém místě. Pana poslance Víta Kaňkovského - minimálně na jeho místě - nevidím, takže tato interpelace propadá, a dalšího tedy požádám o vystoupení pana poslance Pavla Jelínka, který vystoupí v interpelaci ve věci upřesnění programového prohlášení vlády - vysokorychlostní internet. Pane poslanče, dvě minuty jsou vaše.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré odpoledne, kolegyně, kolegové.

V programovém prohlášení vlády je mimo jiné uvedeno, že chcete dostupnost vysokorychlostního internetu všude. Nikdo z nás zajisté nepochybuje o nutnosti zajistit vysokorychlostní internet do každé domácnosti a do každé kanceláře. Pro rozvoj hospodářství naší země je to nezbytná podmínka. V úterý bulvární tisk uvedl vaše pondělní prohlášení, že portál občana zatím nabídne 37 služeb. Zní to přímo fantasticky, v oblasti služeb pro občana je to velký krok po dlouhé době od spuštění Czech Pointu. Nicméně kdo by věřil bulváru?

Jelikož jsem v oblasti IT působil více jak třicet let a za tyto roky jsem mnoho podpory ze strany státu v této oblasti nezaznamenal, a ve světle neschopnosti připravit realizovatelný dotační titul na vysokorychlostní internet již ve dvou vládách vás chci tímto požádat o upřesnění této části programového prohlášení, upřesnění týkající se dostupnosti vysokorychlostního internetu, o konkrétní kroky, které chce vláda pro dostupnost vysokorychlostního internetu podniknout.

V programovém prohlášení minulé vlády bylo také uvedeno, že po prvních sto dnech vytvoříte vládní akční plán s jasnými termíny. Byl bych rád, kdyby bylo možné tento plán zveřejnit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane poslanče. Jak jsem již říkal, předseda vlády je omluven a odpoví vám tedy v souladu s jednacím řádem do třiceti dnů písemně.

S poslední interpelací vystoupí pan poslanec Jakub Michálek ve věci "proč blokujete protikorupční zákony". Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Já bych se chtěl zeptat pana předsedy vlády, proč blokuje protikorupční zákony, protože kdysi vystupoval s tím, že všechno má být průhledné a je ten, který odstraňuje tu korupci. Dokonce nazval ČSSD, že je to prolezlá zkorumpovaná strana, docela nedávno. A teď, když má tu možnost, když má poměrně hodně poslanců v Poslanecké sněmovně, tak v podstatě ve všech případech, kdy má tu možnost projevit se hlasováním, tak hlasuje proti protikorupčním zákonům, takže je v podstatě blokuje, ať už se bavíme o nominačním zákonu, který měl zavést konečně průhledné obsazování dozorčích rad, tak aby nesloužily jako politické trafiky, tento návrh byl hlasy ANO včera zamítnut, nebo ať se bavíme o registru smluv společnosti ČEZ, který pan Babiš verbálně podporuje, ale když přijde na hlasování, tak ho odmítá zařadit na program jednání, nebo ať už se bavíme o hromadění odměn za více funkcí multifunkcionářů, který řada lidí z hnutí ANO dokonce podepsala, a včera úplně otočili a hlasovali jinak.

Takže pan Babiš do médií prohlašuje, jak mu strašně vadí kumulování funkcí a jak jejich hejtmani nebudou sedět v Poslanecké sněmovně, ale ve výsledku skutek utek'. Takže chci vědět, co konkrétně pan Babiš v oblasti boje proti korupci udělal a proč blokuje protikorupční zákony, které jsou předkládány sem do Poslanecké sněmovny.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Jak jsem již sdělil, předseda vlády je omluven a odpoví vám tedy v souladu s jednacím řádem do třiceti dnů písemně.

Upozorňuji Poslaneckou sněmovnu, že byly vyčerpány všechny přihlášky na předsedu vlády. Nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády, nicméně nejprve přečtu opět řadu omluv. Od 14.30 do konce jednacího dne se omlouvá paní poslankyně Jana Levová, od 15 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá poslanec Jan Volný, od 16 hodin dnes ze zdravotních důvodů, kontrola u lékaře, se omlouvá pan poslanec Marian Bojko, mezi 15.30 a 18.00 z důvodu jednání se omlouvá pan poslanec Ivan Bartoš.

Nyní tedy přistoupíme k interpelacím na členy vlády. Vyzývám poslance Jana Zahradníka, aby přednesl interpelaci na prvního místopředsedu vlády a ministra vnitra pověřeného vedením Ministerstva zahraničních věcí Jana Hamáčka a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Bude to ve věci vyřizování žádostí o zaměstnanecké karty. Pane poslanče, máte slovo. Připraví se pan poslanec Jakub Michálek. Prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, mě los určil, abych byl první, kdo se na vás obrátí s interpelací ve vaší nové funkci. Dovolte mi, abych vám popřál hodně štěstí a síly při jejím zdárném naplňování.

Teď tedy k meritu mé interpelace. Na mě se obrátili podnikatelé v cestovním ruchu v jižních Čechách, kde je nedostatek pracovních sil. Naopak v Srbsku, kde se ty síly snaží najít, je poměrně značná nezaměstnanost, dosahující téměř 15 %. Ministerstvo nově řeší přecházení pracovníků z cizích zemí mimo EU k nám formou zaměstnaneckých karet. Oni tedy požádali o vydání zaměstnanecké karty a tady se dostali do určité termínové kolize. Oni podali konkrétně v polovině května dvě žádosti o udělení termínu k přijetí žádosti o vydání zaměstnanecké karty. Ten termín pro návštěvu ambasády, aby mohli tu žádost podat, byl stanoven na 13. srpen tohoto roku, čili za 82 dnů. Je třeba připočíst, že vyřízení té žádosti samo trvá 60 dnů podle správního řádu, a pokud je tam ještě nějaká zvláštní obtížnost, tak může trvat i 90 dnů, což už se blíží takřka termínu půl roku.

Já se vás, pane ministře, ptám, jakým způsobem se vaše ministerstvo, tady mám na mysli Ministerstvo vnitra, hodlá utkat a vyřešit tuto nepřípustnou situaci.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Slovo má pan ministr Jan Hamáček. Prosím.

 

Místopředseda vlády ČR, ministr vnitra a ministr zahraničních věcí Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane poslanče, k té vaší interpelaci, která se týká Srbska. Situace v Srbsku, vy jste ji popsal správně, je tam vysoká nezaměstnanost a je zájem o zaměstnání v České republice, nicméně ten zájem se projevuje výrazněji až v tomto roce. V loňském roce vámi popisovaný problém nebyl. Čekací doba na ZÚ Bělehrad byla kolem třiceti dnů, nicméně v letošním roce došlo k prudkému nárůstu žádostí o pracovní karty, nebo zaměstnanecké karty, a to z důvodu prodloužení čekacích lhůt na ambasádě Spolkové republiky Německo, to znamená to, že na tomto velvyslanectví se čeká až půl roku, zvýšilo zájem o žádosti o karty u nás, takže během vlastně uběhlých měsíců náš ZÚ vyčerpal tolik karet, kolik jich vydal za celý loňský rok.

Nicméně ministerstvo zahraničí, resp. Česká republika, protože to je rozhodnutí České republiky, na to reagovala a zařadila Srbsko do projektů takzvané cílené pracovní migrace. To jsou projekty, které identifikují země právě tam, kde za prvé Česká republika má zájem o to, aby z nich přicházeli zaměstnanci, a současně je tam vysoký převis těch žádostí. Patří tam Ukrajina, tam jsou dva projekty, patří tam Mongolsko, patří tam Filipíny a nově právě kvůli té situaci, kterou vy jste popisoval, tam patří i Srbsko. Srbsko bylo do tohoto projektu zařazeno 22. 6. s účinností od 1. 9. s tím, že pro Srbsko bylo vyčleněno 2 000 pracovních míst. Já jsem přesvědčen, že jakmile ten, řekněme, zvláštní režim pro Srbsko vejde v platnost, tak se ten problém vyřeší. Z pozice České republiky o tom problému víme a řešíme jej. Myslím si, že od 1. 9. se ta situace zásadním způsobem zlepší. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Pane poslanče, máte zájem o doplňující otázku? Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane předsedající. Já bych tu svoji doplňující otázku položil v trochu obecnějším kontextu. Možná je to trochu citlivé téma, ale je do jisté míry veřejným tajemstvím, že v některých zemích tvoření ať už té virtuální fronty na vydání těchto dokumentů, nebo i reálné, drží v rukou nějaká paralelní struktura, nebo možná místní mafie, a žadatelé musejí nejdříve zaplatit jejím protagonistům a pak teprve si smějí stoupnout do té fronty ať už reálně, nebo někde na nějakém internetovém serveru.

Je ministerstvo nějak připraveno i tohle řešit? Víte o tom a máte zájem se s tím utkat?

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády ČR, ministr vnitra a ministr zahraničních věcí Jan Hamáček: Děkuji. Tato podezření samozřejmě jsou. Já bych byl rád, kdyby tomu tak nebylo, nicméně pokud budeme vydávat tyto dokumenty na našich úřadech v zahraničí, tak asi nemůžeme vyloučit, že se takováto podezření objeví. Já jsem již hovořil s vedením Ministerstva vnitra a žádal jsem je, aby zvážili možnost a připravili návrh, zda by nebylo možné alespoň v případě, že ti žadatelé jsou ze zemí, které mají s Českou republikou bezvízový styk na omezenou dobu, tak zda by nebylo možné, aby o ty dokumenty žádali tady v České republice. Myslím si, že to by zejména ve vztahu k Ukrajině, protože myslím, že tam jste asi směřoval svým vyjádřením, ten problém vyřešilo. Takže já jsem zadal vedení ministerstva, aby minimálně zpracovalo analýzu, zda by bylo možné část těch dokumentů vydávat přímo v České republice.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní budeme pokračovat. Jako druhý byl vylosován pan poslanec Jakub Michálek. Interpelaci má na ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou ve věci "jak se za vás zrychlilo stavební řízení". Připraví se paní poslankyně Karla Maříková. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych předně poděkoval paní ministryni, že přišla, toho si moc vážím, a abych jí popřál mnoho zdaru v náročné funkci.

A nyní bych se vrátil k tématu, se kterým zde už osm měsíců vystupuji a interpeluji paní ministryni a týká se to pomalého stavebního řízení, které velmi špatně dopadá na všechny občany kvůli tomu, že se zdražují nemovitosti, zdražují se byty. Já jsem byl zvolený za hlavní město Prahu, a tam ten problém patří mezi nejpalčivější. Člověk, který tady žije, musí vydělávat 15 let na to, aby si v Praze mohl koupit byt. A to by ještě nesměl jíst a utrácet za cokoliv dalšího a musel by to všechno dávat opravdu do toho bytu. Tento koeficient patří mezi zdaleka nejvyšší v celé střední Evropě. Snad je to srovnatelné v Evropě jenom s Londýnem a s takovýmito destinacemi, které jsou úplně mimo.

Takže zajímá mě, jak konkrétně paní ministryně konala, pokud jde o zrychlení stavebního řízení, protože už je ve funkci osm měsíců, tak už by bylo dobré ukázat nějaké výsledky. A chtěl jsem paní ministryni pozvat na podvýbor pro bydlení, který se sejde 12. 6. (?) v 15 hodin z mé iniciativy a bude se zabývat právě otázkou možnosti zrychlení stavebního řízení, digitalizace stavebního řízení. Moc bych si přál, aby paní ministryně na tento podvýbor přišla už s tím, co konkrétně se bude dát dělat, abychom my jako Poslanecká sněmovna jí mohli poskytnout maximální součinnost, kterou potřebuje k tomu, aby se stavební řízení zrychlilo. Protože to je věc, která trápí určitě nejenom klub Pirátů, ale i všechny ostatní kluby v Poslanecké sněmovně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Slovo má nyní paní ministryně Klára Dostálová. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane poslanče, já to vezmu odzadu. Pozvání samozřejmě přijímám a moc ráda přijdu, protože my skutečně v rámci rekodifikace stavebního práva máme jednu z pracovních skupin právě k digitalizaci a k těm všem věcem, to znamená, velmi ráda to budu s výborem projednávat, protože my samozřejmě i řešíme v rámci Ministerstva pro místní rozvoj, jestli to skutečně připravovat jako kompletní celkovou rekodifikaci stavebního práva v České republice, anebo jít cestou dílčích úprav tak, abychom skutečně zaznamenali některé rychlejší změny, které zejména v oblasti digitalizace by se daly urychlit.

Jestli mohu, tak samozřejmě bych velmi ráda tady, a znovu to opakuji ve všech tiskových nebo mediálních vyjádřeních, tak i tady bych ráda řekla, že se musíme oprostit od té mantry, že za všechno může stavební zákon. Stavební zákon z celého stavebního řízení je pouhých 20 %.

Stavební zákon je procesní norma, která samozřejmě některé ty věci upravuje vůči jednotlivým úřadům. V čem je problém, a to všichni víme, jsou takzvané dotčené orgány, to znamená ta stanoviska, která si musí stavebník obstarat předtím, než vůbec s tím projektem přijde na stavební úřad. A to je ta problematika rekodifikace stavebního práva. Jde o 81 zákonů, z nichž ani jeden není v gesci MMR. To znamená, že my samozřejmě už nyní chystáme na vládu celkovou úpravu legislativního procesu tak, abychom skutečně zabránili některým těm věcem, které jsou tam podle nás zbytečně byrokraticky dané nebo zbytečně administrativně nákladné nebo jsou už přežité. Už jsem to i jednou říkala na výboru pro veřejnou správu, že my se například zabýváme zákonem z roku "devatenáct set něco" o parních strojích. Samozřejmě dneska parní stroje, a tam jsou samozřejmě nějaké limity ohledně těch staveb, tak to jsou přesně věci, kde se musí legislativa vyčistit.

Jinak Ministerstvo pro místní rozvoj loni přišlo s novelou stavebního zákona, která samozřejmě umožňuje zrychlení staveb, to znamená jedno povolovací řízení, to znamená, lze tam skloubit územní řízení a stavební řízení. Zároveň se to dotklo i takzvaných speciálních stavebních úřadů. Je potřeba si říct, že v České republice máme 752 stavebních úřadů, samozřejmě i to dělá problémy, protože každý stavební úřad tím, že je to v přenesené působnosti, tak Ministerstvo pro místní rozvoj samozřejmě metodicky vede, ale neřídí, to je skutečně v přenesené působnosti, to znamená, že je to v gesci těch jednotlivých obecních úřadů. Ale snažíme se samozřejmě tyto lidi proškolovat.

A na konkrétní otázku konkrétní odpověď, co se tedy podařilo. My samozřejmě s tím, že máme v účinnosti od 1. 1. 2018, tak už za mého působení a samozřejmě v lednu letošního roku se musela připravit celá řada metodik, stanovisek, příkladů, doporučení, osnov, které se týkají současného, vlastně novelizovaného stavebního zákona, to znamená, kdy se vydává, jak se obstarává, jaké jsou potřeba doklady, jaký je jeho obsah, kdo posuzuje záměry, stanovit podrobnější podmínky a tak dále. Já myslím, že není čas na to, abych tady přečetla všechny metodiky, tak jenom chci říct, že v souvislosti s tím je 42 metodických postupů, a pak samozřejmě kromě stavebního zákona máme metodiky jako kolaudace rodinných domů, společné pokyny pro spolupráci úřadů, souhlasy vlastníků, metodický výklad Ministerstva životního prostředí, a tak dále, a tak dále. Všechny tyto věci musíme aktualizovat.

A co považuji za velmi zásadní, je právě vzdělávání lidí na stavebních úřadech. To znamená, my jsme od prosince do současnosti proškolili 4 194 úředníků a samozřejmě se snažíme hlavně ve velkých městech v těchto věcech pokračovat. Podnikli jsme dotazníkové šetření na závazná stanoviska, kde jsem začala zaznamenávat velký problém ze strany orgánů územního plánování, typicky mediálně známý příklad v Černošicích, tak jsme zavedli dotazníkové šetření, co se děje, v čem je problém v aplikační praxi. A ve spolupráci s panem poslancem Kolovratníkem jsme jako ministerstvo připravili pozměňovací návrh, aby bylo zcela jasné, kde se závazná stanoviska, a bylo to doplněno do zákona, nevydávají. Tím, že to je celá škála u těch drobných staveb, to znamená, závazné stanovisko nebude u skleníků, garáží, bazénů, plotů, prostě k celé té plejádě věcí se závazná stanoviska vydávat nebudou, tím se samozřejmě rozvolní ruce těm jednotlivým úředníkům, ubude jim práce a samozřejmě se budou moci věnovat významnějším stavbám.

Jinak moc děkuji za přání. Také se také moc těším na spolupráci a těším se, že o bytové problematice si popovídáme, protože jedna věc je stavební řízení a druhá věc je připravenost jednotlivých měst na investice. Pokud nemají vymezené plochy (upozornění na čas) v územním plánu, pozemky, tak potom nemohou realizovat výstavbu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a táži se pana poslance, zdali má zájem. Má zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Já samozřejmě souhlasím, že nejde pouze o problematiku stavebního řízení, protože stavební zákon upravuje i územní plánování, které tomu předchází a které mnohdy, zejména v případě hlavního města Prahy, je velmi problematické. Ta moje otázka směřovala k tomu, jak se za vás zrychlilo stavební řízení, čili musím říct, že jsem očekával, že předložíte nějakou analýzu, jaká byla průměrná doba stavebního řízení v celé České republice, že máte nějaká data, pomocí kterých to vyhodnocujete, a ukážete, jak se promítly ty kroky, které jste podnikla, do zrychlení stavebního řízení. Jestli se zkrátilo, nebo jestli se naopak stavební řízení prodlužují. Musím říct, že ty konkrétní kroky, jako zřízení pracovní skupiny, metodika, dotazníky a tak dále jsou sice hezké, ale nejsou to výsledky. Bylo by dobré, kdybychom měli nějaké konkrétní výsledky, které skutečně povedou ke zrychlení.

Chtěl jsem se zeptat v tom doplňujícím dotazu, jestli podporujete myšlenku (upozornění na čas) takzvaného one stop shopu, jednoho místa stavebního úřadu, a případně kdy předložíte návrh zákona, aby se to do stavebního zákona promítlo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já jenom požádám poslance o dodržování času. Paní ministryně, prosím, máte slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Děkuji. Ono je těžké dodržet čas, protože je to složitá problematika, ale budu se snažit rychle. Ano. Ty dotazníky vedly k tomu, že jsme připravili ten pozměňovací návrh, abychom zrychlili ta řízení. Není možné za dobu působení od ledna doteď vyhodnocovat, jestli došlo ke zrychlení, nebo nedošlo ke zrychlení, tam je potřeba delší časový úsek, abychom to mohli vyhodnotit. A jednoznačně podporuji one stop, to znamená jeden úřad, jedno razítko, jedno povolení.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní přikročíme k třetímu v pořadí, je vylosována paní poslankyně Karla Maříková a bude interpelovat paní ministryni Alenu Schillerovou ve věci opravy bazénu v hotelu Thermal. Připraví se pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, karlovarský hotel Thermal bude v pátek hostit 53. ročník filmového festivalu. Jeho hosty však čeká šok a město ostuda. Areál, kterému vévodí bazén a kavárna, chátrá a tento stav je dlouhodobě nevyhovující. Loni vyvolalo pobouření například velké graffiti, které se objevilo přímo uvnitř vypuštěného bazénu.

Představy o budoucnosti celého komplexu hotelu Thermal se na Ministerstvu financí v průběhu let měnily. V roce 2015 se nechal tehdejší ministr financí Andrej Babiš a současný premiér slyšet, že areál bazénu s velmi lukrativním pozemkem nabídne k prodeji nejlépe arabskému šejkovi, což vyvolalo obrovský poprask. Jenže se přihlásil jediný zájemce, a tak byl prodej především díky protestům veřejnosti zrušen. Ta navíc iniciovala, aby se stal celý komplex hotelu Thermal kulturní památkou. To však Ministerstvo kultury odmítlo. Následně se začalo uvažovat o rekonstrukci hotelu asi za 400 milionů. Součástí však nebyla oprava bazénové části. V tisku nyní proběhla informace, že stát plánuje přeměnu bazénu na spa a wellness centrum.

Jak je možné, že do objektu vnikli vandalové, když je střežen bezpečností službou? A kdo za takové pochybení ponese odpovědnost? Je zmíněný plán ministerstvem oficiálně schválen a je také schválen ještě Marií Kordovskou, vnučkou manželů Machoninových, autorů podoby Thermalu? Kdy bude rekonstrukce zahájena, kolik bude stát a jaké změny bazénový komplex přesně čeká? Z vedení společnosti THERMAL-F přišla zpráva, že její šéfové jednají s potenciálním zájemcem o provozování komplexu. Kdo tím zájemcem je?

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A paní ministryně, prosím, máte pět minut.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. A dovolte, dámy a pánové, abych se vyjádřila k uvedené interpelaci.

Skutečně situace kolem hotelu Thermal a souvisejícího bazénu mi není lhostejná a patří, mohu vás ubezpečit, paní poslankyně, mezi jednu z mých priorit.

V současné chvíli se situace nachází zhruba v té fázi, že vedení společnosti THERMAL připravilo investiční program na provedení rekonstrukce objektu v celkové výši 580 milionů korun. Tento investiční plán byl zaslán v souladu se stanovami společnosti ke schválení akcionáři, to znamená Ministerstvu financí. Rekonstrukce by měla být zahájena v letošním roce, ukončena v roce 2021. Postup rekonstrukce je plánován tak, aby v žádném případě, a to bude zcela zásadní podmínka, neohrozil plynulý průběh příprav a uspořádání mezinárodního filmového festivalu.

Součástí této rekonstrukce je naplánováno zpřístupnění bazénového komplexu veřejnosti. I zde platí, že zahájení rekonstrukce je plánováno na konec tohoto roku. Rozsah bude zahrnovat rekonstrukci areálu bazénu i přilehlé budovy. Současně se uvažuje o využití lázeňské vody, případné rozšíření o zážitkové wellness a saunový svět. Zdůrazňuji, že toto je ale ve stadiu úvah, nicméně platí, že rekonstrukce bazénu jako takového odstartuje i letos.

Co se týče financování, to vás, také jsem zaznamenala, zajímá, tak financování výše uvedeného investorského programu v celkové výši cirka 580 milionů korun předpokládá představenstvo společnosti hradit z těchto zdrojů: Za prvé, vlastní zdroje financování jsou představovány částkou 300 milionů korun. Cizí zdroje ve výši 122 milionů, respektive 148 včetně DPH, jsou zabezpečeny z dotace, kterou získal Thermal v letošním roce v rámci operačního programu Životní prostředí 2014 pod názvem projektu "snížení energetické náročnosti hotelu Thermal". Zbývající část financování je předpokládána čerpáním úvěru poskytnutého třetí stranou, který bude předložen ke schválení jedinému akcionáři dle stanov. V současné době probíhají jednání o poskytnutí úvěru.

Mohu vás ubezpečit, že situace, která proběhla médii a týká se vlastně bazénu a toho, že tam nějakým způsobem vnikli vandalové, mě nenechala klidnou. Já jsem si získala informaci od vedení hotelu Thermal, se kterou jsem nebyla spokojená, protože následně vedení to interpretovalo trošku jinak. Já jsem - mám to už dlouhodobě objednáno, není to reakce na tuto dnešní interpelaci, ale o tom vás samozřejmě nebudu přesvědčovat, 17. 7. jedu na návštěvu osobně do Thermalu, sejdu se s vedením společnosti a chci mluvit o konkrétních krocích.

Rozhodně na pořadu dne není prodej hotelu, to v žádném případě. A jestli jste se ptala na možnost pronájmu, i takové úvahy máme. Rozhodně nejsou v takové fázi, abych sdělovala něco bližšího. Pokud bychom dospěli do nějaké konkrétní fáze, tak samozřejmě budu o tom veřejnost informovat. Pro mě je zásadní jedna věc: ohlídat investici státu, která bude dneska ve výši téměř půl miliardy. Druhá věc je zahájit co nejrychleji rekonstrukci a vidět hlavně na její konec včetně bazénové haly. A vlastně neohrozit konání mezinárodního filmového festivalu. Toto jsou pro mě tři zásady, kterých se budu držet, a podle toho budu postupovat. Samozřejmě o všech krocích budu informovat.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Teď jenom přečtu dvě omluvy, protože tady přišla prý informace z Ministerstva školství, že nám trošku vypadla omluva pana ministra, tak já to rychle napravím. Takže pan ministr Robert Plaga se z důvodů naléhavých pracovních záležitostí omlouvá z dnešního jednání schůze Poslanecké sněmovny. A vezmu i druhou, tedy mezi 15. a 19. hodinou se z důvodů jednání omlouvá paní poslankyně Jana Krutáková.

Tak, paní poslankyně, máte doplňující otázku?

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo. Paní ministryně, proč Ministerstvo kultury nezařadilo hotel na seznam českých kulturních památek, díky čemuž by v případě stavebních zásahů či oprav podléhalo přísnějším pravidlům a dohledu památkářů? A nedošlo z vašeho pohledu k zanedbání povinnosti ze strany představenstva hotelu Thermal, který dlouhodobě zanedbává svoje zákonné povinnosti tím, že objekt nechává dlouhodobě chátrat, a současný stav ohrožuje životy a zdraví těch, kteří se tam pohybují a může být i velmi výrazným problémem při kandidatuře Karlových Varů na seznam světových památek UNESCO? Nebo dědictví UNESCO, pardon.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak prosím, paní ministryně.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Tak já, paní poslankyně, určitě nemohu mluvit za Ministerstvo kultury. To není ani v mé kompetenci, ani neznám předpisy, které vlastně vedou k tomu, aby tato památka byla zařazena. Čili odkážu vás s vašim dotazem s dovolením na Ministerstvo kultury. A zda byly nebo nebyly ohroženy nebo porušeny, jak jste řekla, povinnosti, to já všechno zjistím na místě samém. Já se budu ptát na ekonomické výsledky, budu se ptát na dodržování povinností. Osobně si to prohlédnu. A věřte mi, je to jedna z mých velkých priorit. A doufám, že v nějaké dohledné době, brzké, budu moci informovat o konkrétních posunech v rekonstrukci jak hotelu, tak bazénu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji. A nyní tedy vyzývám pana poslance Mikuláše Ferjenčíka, aby ve věci zjednodušení daní interpeloval paní ministryni financí Alenu Schillerovou. A připraví se pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, já jsem zachytil, že z toho daňového balíčku, který se chystal, vlastně vypadly změny sazeb a vůbec změny toho systému, přičemž vláda předtím několikrát avizovala, že chystá zrušení superhrubé mzdy a že bude usilovat o zjednodušení systému. Mě by zajímalo, jestli podnikáte kroky, které například povedou ke změnám v superhrubé mzdě, respektive k tomu, aby se například sjednotily odvody na sociální pojištění, které platí zaměstnavatel a které platí fakticky také zaměstnavatel, ale z hrubé mzdy zaměstnance. Stejně tak jestli pracujete na zjednodušení daní ve smyslu zjednodušení placení daní a jiných odvodů.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Slovo má paní ministryně financí Alena Schillerová. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové. Pane poslanče, ano, máte pravdu, z daňového balíčku vypadl plán Ministerstva financí zrušit takzvanou superhrubou mzdu, a to z naprosto prostého a jediného důvodu. My jsme ho zařadili, protože vlastně to bylo v souladu s vládním prohlášením, zařadili jsme ho do daňového balíčku roku 2019, ale de facto, protože jsme neměli vládu a nemáme ji vlastně ani teď, vládu s důvěrou, byli jsme v demisi, nesehnali bychom potřebnou podporu pro tento záměr Ministerstva financí. Rozhodli jsme se vlastně to odložit v čase, to znamená ne zrušit definitivně, ale odložit v čase. Nakonec až bude představen návrh koaliční smlouvy, tak v tom návrhu to také máme. A zařadit to tedy, posunout tento náš záměr v čase.

Takže v žádném případě neustupujeme od tohoto záměru. Představuje to správný a systémový krok, protože de facto superhrubá mzda je projekt, který není nikde jinde v EU, nebo v rámci zemí EU. Je to něco absolutně - já to vždycky nazývám takovým legálním podvodem, který se kdysi udělal na poplatnících, protože v podstatě se zavedla 15% daň, ale de facto tím, že se počítala ta daň ze základu zvýšeného o pojistné placené zaměstnavatelem, tak ono to nakonec není 15 %, ale je to mnohem více. Takže v tuto chvíli se domníváme - my jsme chtěli očistit tento problém, chtěli jsme, aby se počítala skutečně z hrubé mzdy, nicméně znamenalo by to, že bychom tu 15% daň museli navýšit. Ono to dneska vychází 21 % ve skutečnosti a nějaké malé drobné, takže my jsme to chtěli snížit, o 20,4, ať mluvím přesně, chtěli jsme to snížit na 19 %, což je jeden procentní bod, čili to je 5 % na dani. De facto by to bylo docela hodně peněz ze státního rozpočtu, ono by to prezentovalo zhruba nějakých 27 a očištěno od DPH tak možná 23, 24 miliard, ty by skončily v kapsách daňových poplatníků.

Máme za sebou meziresort. Takže my jsme vedli velice detailní diskuse, protože jsme to samozřejmě chtěli nahradit i osobám samostatně výdělečně činným. Tím jsme chtěli říct, že tři čtvrtiny zaplaceného pojistného si mohou dát do výdajů, tak abychom vlastně nepomohli jenom zaměstnancům, ale i těm OSVČ. Mám spočítanou celou řadu příkladů, že v podstatě všichni na tomto systému vydělají. Chtěli jsme zrušit i tu sedmiprocentní solidární přirážku, nakonec to všechno bylo v meziresortu, tak si to můžete najít, to znamená, to je vlastně, když máte příjmy na čtyřnásobek průměrné mzdy, tak platíte ještě bez sociálního a zdravotního 7 % na dani, tak to jsme chtěli zrušit a tam to vychází na nějakých asi 23,7 %, tak jsme chtěli snížit na 23, protože tam u těch vysokopříjmových skupin jsme to zdanění chtěli snížit jenom minimálně, protože celkově to bylo nějakých 23, 24 miliard. Samozřejmě byl by to výpadek i v příjmech obcí, to všechno jsme zohledňovali. Ale v tuto chvíli právě proto, že jsme neměli dostatečnou politickou podporu, tak jsme od toho ustoupili, ale je to zaneseno v návrhu koaliční smlouvy, která se vlastně ladila mezi hnutím ANO a stranou sociálně demokratickou.

Ptáte se mě, jestli pracujeme na zjednodušení daní. To je pro mě absolutně základní můj úkol. Moje absolutní priorita v této oblasti je on-line finanční úřad. Tam od počátku, co jsem ministryní financí, funguje projektový tým, pravidelně se schází v rámci zásad projektového řízení, jsou z něho zápisy. Sama jsem se účastnila řídícího výboru, je to asi tři týdny, kde jsem si nechala prezentovat dosavadní výsledky. V podstatě se analyzovaly způsoby, jakým způsobem technicky, ona ta legislativa je hodně o technice, ta legislativní úprava tam bude minimální k tomu on-line finančnímu úřadu, o IT. A samozřejmě já to nechci spojovat s novým IT systémem Finanční správy, protože na ten se bude zcela určitě připravovat a soutěžit delší dobu, takže chci, aby první výsledky on-line finančního úřadu byly zhruba do dvou let. Na podzim bych chtěla představit na tiskové konferenci už nějaký konkrétní harmonogram toho, jak to bude probíhat. Takže momentálně na řídícím výboru byla vybrána jedna z alternativ technického řešení a na té se bude pracovat. (Předsedající upozorňuje na čas.) Momentálně se počítají i náklady a je to prostě pro mě absolutní priorita a s tím samozřejmě související legislativa, na kterou teď už nemám čas.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pane poslanče, máte zájem o doplňující otázku? Ano, slovo má pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Jen bych doplnil, že k tomu, řekněme, přehodnocení té superhrubé mzdy může být vícero přístupů. A mně přijde trochu nešťastný ten postup, který zvolilo ministerstvo ve vztahu, že se jenom mění způsob výpočtu, ale zůstává zachovaný ten systém, kdy zaměstnavatel odvádí třeba sociální pojištění dvěma různými způsoby a kdy stále lidé moc dobře nevidí do toho, jakým způsobem je třeba ten podnikatel zatížen náklady na jejich práci. Myslím, že byste se měli soustředit i na tento aspekt toho problému.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Paní mistryně, prosím. Máte dvě minuty.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Určitě, já netvrdím, že není více cest, vždycky je více cest a já jsem otevřená debatě. Nakonec váš pan předseda spolupracuje s námi na účetních závěrkách, máme ho v pracovní skupině, takže jestli se chcete zapojit, já vás vítám do týmu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní načtu omluvy. Pan poslanec Lukáš Kolářík se omlouvá od 15.00 do 19.00 hodin z důvodu jednání a pan poslanec Radek Rozvoral z pracovních důvodů od 16.00 hodin.

Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Víta Kaňkovského, který bude ve věci změny postupu Finanční správy u daně z nemovitostí interpelovat ministryni financí Alenu Schillerovou, a připraví se pan poslanec Tomáš Martínek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne. Vážená paní ministryně, v letošním roce jsou vlastníci pozemků velmi rozčarováni změnou postupu finančních úřadů při stanovení daně z nemovitých věcí u pozemků vedených v katastru nemovitostí v kultuře ostatní plocha se způsobem využití neplodná půda. Zatímco v dřívějších letech plátci daně běžně uplatňovali nárok na osvobození od daně na základě ustanovení § 4 odst. 1 písm. k) zákona č. 338/1992 Sb., nyní správce daně ve většině případů tuto možnost odmítá a poukazuje na to, že prakticky každý pozemek neplodné půdy je nějakým způsobem hospodářsky využitelný, a zdaňuje tyto pozemky sazbou 0,20 Kč na metr čtvereční, což je, a to je potřeba říci, násobek sazby za zemědělské plně hospodářsky využívané pozemky nebo až dvacetinásobek sazby za pozemky lesní. Pokud chce vlastník uplatnit osvobození od daně, má za povinnost prokázat nevyužitelnost pozemků, aniž by byl správcem daně stanoven jakýkoli postup, jak toto doložit. Navíc je vlastníkům tato daň vyměřována až tři roky zpětně.

Asi není žádným překvapením, že zvláště menší vlastníci jsou z této praxe velmi rozčarováni a berou ji jako nespravedlnost. Je potřeba říci, že tyto pozemky nejsou v naprosté většině případů žádným zdrojem příjmů pro jejich vlastníky, naopak jsou důležité pro celou společnost z hlediska ochrany přírody, jako jsou protierozní opatření apod.

Takže paní ministryně, já bych se vás rád zeptal, jestli jste přesvědčená, že takovýto způsob zdanění byl opravdu záměrem zákonodárce a sazba daně u pozemků, kde možnost hospodářského využití je více než sporná, je v rozumné relaci se zdaněním pozemků hospodářsky využívaných, viz příklady uvedené výše. Za druhé, zda považujete toto zdanění za racionální a spravedlivé, anebo je tento postup pouhou snahou dokázat za každou cenu úspěšnost při výběru daní. Předem děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a slovo má paní ministryně Alena Schillerová. Prosím.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane poslanče, dámy a pánové, dovolte mi, abych na úvod stručně shrnula rozhodující skutečnosti, které se vztahují k této projednávané interpelaci. Jen bych chtěla uvést, že k žádné legislativní změně nedošlo. Já to vysvětlím, jak ta situace vznikla.

Podle zákona o dani z nemovitých věcí jsou od této daně osvobozeny následující pozemky: pozemky remízků, hájů, větrolamů a mezí, které se nacházejí na orné půdě nebo trvalých travních porostech. Dále pozemky ochranného pásma vodního zdroje I. stupně a pozemky ostatních ploch, které nelze žádným způsobem využívat.

Pokud se týče pozemků ostatních ploch, lze u těchto pozemků uplatnit nárok na osvobození pouze za podmínky, že tento pozemek nebo jeho část nelze skutečně žádným způsobem využívat, tzn. nikoli že jde o pozemky, které nelze využívat hospodářsky ve smyslu zemědělského obdělávání. Jinými slovy, je vyloučena nejen možnost jejich zemědělského využití, ale je současně vyloučena také možnost jakéhokoli jiného využití, např. možné budoucí zastavění jakoukoli stavbou, včetně komunikací pro chov zvířat, rekreační či sportovní využití pozemků a jiné volnočasové aktivity. Pro účely tohoto osvobození je tedy podstatná skutečnost, že daný pozemek ostatní plocha není možné užívat k žádným činnostem.

Objektivní nevyužitelnost pozemků je od prvopočátku účinnosti právní úpravy dovozovaná ze samotné podstaty pozemků tvořené výlučně přírodními podmínkami bez ohledu na lidskou činnost či nečinnost, např. jde-li o pozemky roklin, skály, strže, močály, bažiny a další. Tímto způsobem jsou uvedené pozemky z hlediska podmínky pro jejich osvobození posuzovány už od 1. 1. 1993, kdy ten zákon o dani z nemovitých věcí nabyl účinnosti. Současná praxe však ukazuje, že někteří poplatníci se mohou v některých případech mylně domnívat, že na základě zapsaného způsobu využití pozemků neplodná půda v katastru nemovitostí mají automaticky nárok na osvobození od daně z pozemku, to znamená, že splňují, resp., že splnění (nesroz.) podmínky pro osvobození není třeba.

Pokud by pro uplatnění nároku na osvobození postačovala pouze skutečnost, že pozemek nelze využívat ve smyslu zemědělského hospodaření, zákon o dani z nemovitých věcí by v takovém případě výslovně zmiňoval způsob využití neplodná půda, obdobně jako je tento pojem používán katastrální vyhláškou. Zákon o dani z nemovitých věcí však zcela záměrně již od roku 1993 tento pojem nepoužívá, neboť záměrem zmíněného osvobození je od prvopočátku daňově benefitovat ty části pozemku mající krajinotvorné prvky a mající i protierozní význam.

Pokud se týče postupu Finanční správy, nedošlo ke změně výkladu výše uvedeného ustanovení ani ke změně posudku správce daně. Důvodem, proč teď zarezonoval tenhle problém a je častěji prováděna kontrola, je to, že správci daní mají mnohem širší kontrolní mechanismy, než měli dříve. Jinými slovy, oni na to v podstatě nepřišli, že to je chybně zdaněno, ale teď díky tomu, že vlastně mají větší propojenost s katastrem, mají větší možnost informovanosti, lepší orientace poplatníků atd., lepší orientace pracovníků Finanční správy, tak proto vlastně dochází k častějším kontrolám a k častějšímu doměřování těchto povinností.

Aby se poplatníci a veřejnost lépe orientovali v této problematice, byla na základě častých dotazů po 1. 1. 2017 vyvěšena na webových stránkách Finanční správy podrobná informace k aplikaci ustanovení § 4 odst. 1 písm. k) zákona o dani z nemovitých věcí.

Takže mi dovolte zopakovat, že postup orgánů Finanční správy se nezměnil, legislativa se nezměnila a orgány Finanční správy jsou povinny postupovat podle platných a účinných právních předpisů. A vzhledem k tomu, že výnos z daně z nemovitých věcí je stoprocentním příjmem výnosu obce, to určitě víte, na jejímž území se nemovité věci nacházejí, tak samozřejmě je v zájmu i těch obcí, aby bylo řádně zkontrolováno a řádně vyměřováno. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Paní ministryně, děkuji vám za vaše vysvětlení. Nicméně měl bych k tomu několik glos. Já samozřejmě vím a vědí to i petenti, kteří mě navštívili v mém kraji, v Kraji Vysočina, a byli za mnou i petenti z Jihomoravského kraje, že se nezměnila legislativa. Co se změnilo, je přístup Finanční správy. To, že byl vyvěšen na webových stránkách nějaký metodický pokyn, to upřímně řečeno nevím, nicméně nedostalo se to ke všem občanům. To znamená, tady je možná můj apel na to, aby to ta Finanční správa ještě více nějakým způsobem akcentovala. A jsou konkrétní případy, kdy Finanční správa právě ty krajinotvorné prvky zahrnula do daně z nemovitostí, to znamená, že neakceptovala osvobození od daně z nemovitostí právě podle toho předmětného ustanovení. To znamená, proto to lidé berou jako nespravedlnost. Myslím si, že Ministerstvo financí by mělo ještě lépe veřejnost informovat o tom, že Finanční správa bude toto více kontrolovat (upozornění na čas), to je v pořádku. A druhá věc je, že skutečně by měla postupovat v tomto spravedlivě, to znamená, že by měla ty krajinotvorné části z toho opravdu vyjímat.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Paní ministryně, prosím o reakci.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji vám za reakci. Bylo tam zase několik věcí, na které budu reagovat postupně. Ten postup je plně v gesci Finanční správy. Ministerstvo financí do těchto věcí nezasahuje. My se podílíme pouze formou kontrolní a konzultační na tvorbě metodických pokynů, aby byly v souladu s legislativou, za kterou odpovídá Ministerstvo financí. Nicméně já na poradě vedení Ministerstva financí požádám generálního ředitele Finanční správy, aby opět provedl mediální zveřejnění této metodické informace z 1. ledna 2017, to vám slibuji.

A co se týče toho, že v některých individuálních případech bylo postupováno podle vašeho názoru v rozporu se zákonem, tak to je předmětem konkrétního daňového řízení. Pokud ten poplatník má pocit, nebo má třeba oprávněné zjištění, že bylo postupováno v rozporu se zákonem, tak máme zcela konkrétní instituty v daňovém řádu, které mu říkají, jak má postupovat. Nejdřív je to odvolání, potom jsou to případně uplatnění, tedy řádný opravný prostředek, případně postupuje dál. Takže tam ho musím odkázat na konkrétní daňové řízení s konkrétním správcem daně. Do toho nemůže zasahovat v žádném případě Ministerstvo financí, ale ani Generální finanční ředitelství, které se může potom stát třeba některým stupněm v rámci uplatnění opravných prostředků.

Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní přečtu jednu omluvu. Mezi 13.30 a 18 hodin se z důvodu jednání omlouvá pan poslanec Lukáš Černohorský.

A nyní požádám o vystoupení pana poslance Tomáše Martínka, který bude ve věci kalkulace nákladů možnosti zřízení okresu Turnov interpelovat ministra vnitra Jana Hamáčka. A připraví se pan poslanec Petr Pávek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Vážený pane ministře, interpeluji vás ve věci kalkulace nákladů možnosti vzniku samostatného okresu Turnov. 16. května 2018 váš předchůdce Lubomír Metnar obeslal starostky a starosty obcí územně správního obvodu s rozšířenou působností Turnov ohledně řešení problematiky neskladebnosti územně správního členění státu v rámci věcného záměru zákona, který má být schválen do konce roku 2018. Dotčeným zástupcům samospráv byly nabídnuty dvě varianty řešení dané problematiky. První z nich bylo připojení celého ORP Turnov k okresu Liberec a druhá varianta spočívala v rozdělení celého ORP Turnov na základě současné okresní příslušnosti. Bylo uvedeno, že varianta zřízení okresu Turnov, který zanikl v roce 1960, je nepřijatelná i přes to, že se pro danou variantu vyslovila většina obcí Turnovska.

Ministr se odvolával na koncepční a ekonomické důvody. Z ekonomického hlediska poukazuje na nákladovost vzniku okresu Jeseník v roce 1996, kdy byly uplatněny požadavky v celkové výši zhruba 450 milionů korun. Je nutné říci, že v dané době byla úplně jiná legislativa ohledně okresů a velká část úřadů existuje v Turnově již nyní. Kromě toho je dle mých informací Turnov ochoten participovat na nákladech případným poskytnutím požadovaných nemovitostí. 11. června 2018 proběhlo v Turnově setkání se starosty obcí Turnovska. Zástupci obcí se shodli, že je potřeba společnými silami a tlakem starostů a zastupitelstev obcí a kraje přesvědčit ministerstvo, že vznik okresu Turnov je jediným možným koncepčním východiskem dané situace. Rada Libereckého kraje následně na svém zasedání 19. června 2018 podpořila vznik samostatného okresu Turnov.

Protože Piráti chtějí vyjít obyvatelům Turnovska vstříc a protože považujeme odhad ekonomických nákladů na základě zřízení okresu Jeseník jako nevypovídající a nadhodnocený, chci se vás, pane ministře, zeptat, zda máte k dispozici nějaký relevantní kvalifikovaný odhad nákladů na zřízení okresu Turnov a zdali je případně Ministerstvo vnitra ČR ochotné zpracovat podrobnou kalkulaci nákladů spojených se zřízením okresu Turnov pro možnost kvalifikovaného rozhodnutí.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana ministra Jana Hamáčka. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády ČR, ministr vnitra a ministr zahraničních věcí Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, když jsem včera nastupoval do úřadu, tak jsem říkal, že mým cílem je snížení byrokracie ve veřejné správě a také požadavků kladených na starosty. A mám za to, že i touto optikou je potřeba posuzovat otázku územního členění státu. Já samozřejmě znám, protože jsem z Mladé Boleslavi, požadavky obcí Turnovska na zřízení nového okresu Turnov. Vnímám je a respektuji. Nicméně tento krok nepovažuji za koncepční a už vůbec ne za ekonomický. Vy jste hovořil o 450 milionech korun, které stálo zřízení okresu Jeseník v roce 1996, tak to je asi potřeba přepočítat na aktuální ceny a i s ohledem na změny, ke kterým došlo, a to zejména vzhledem ke zrušení okresních úřadů a také, jak jsem už říkal, vzhledem ke změně cenové hladiny.

V současné situaci, pokud vzniká nový okres, tak je právní povinnost zřídit z hlavních úřadů státní správy v sídle nového okresu okresní správu sociálního zabezpečení. V každém okrese totiž musí být z právního hlediska zřízeny pouze ty orgány, jejichž uspořádání je na okresní úrovni stanoveno zákonem. Zřízení nového okresu nezakládá automaticky nárok na zřízení ostatních institucí, jako je soud, okresní soud, katastrální úřad, okresní hygienická stanice a další. Nicméně lze očekávat, že tlak na zřízení takových institucí samozřejmě přijde. Jinak by totiž to zřízení okresu nemělo žádný praktický smysl pro občany.

Je asi také potřeba se podívat na dopravní dostupnost. Mám pocit, že z Turnova do Liberce to je dopravně docela dostupné jak autem, tak i veřejnou dopravou. Pokud by ten okres vznikl, tak samozřejmě by to byly náklady na úpravy různých informačních systémů, jelikož údaj o okrese se udává ve velikém množství evidencí. Ty by bylo potřeba upravit. Změny by se dotkly dalších systémů, které s okresním členěním pracují, aniž by se vlastně fakticky cokoli změnilo. Byla by s tím spojena výměna občanských průkazů. Ta by se dotkla 27 tisíc občanů. V tomto případě jsou náklady na straně státu odhadovány mezi řekněme 2,7 až 5,4 milionu korun. Na straně občanů, pokud počítáme cestovní náklady, tak se bavíme o nějakých 5,5 milionu.

Podle mých informací úplně detailní kalkulaci, kolik by vytvoření okresu Turnov stálo, k dispozici Ministerstvo vnitra nemá. Nicméně pokud byste na tom trval, tak jsme ochotni a připraveni ji zpracovat, ale bude to znamenat zapojení i dalších centrálních institucí, které by musely identifikovat počty potřebných zaměstnanců, případně potřebné kancelářské plochy. Například Jeseník či Rokycany, tam je několik desítek zaměstnanců za okresní správě sociálního zabezpečení nebo na okresním soudě.

A tím posledním argumentem je, já jsem už to říkal, že zřízení nového okresu Turnov by nebylo úplně koncepční, protože ten okres by měl 32 tisíc obyvatel a plochu 250 km2 a byl by tak nejmenším okresem v České republice. Ten vámi zmíněný Jeseník má 39 tisíc obyvatel, ale rozlohu 719 km2. Takže pokud bychom vyhověli tomuto požadavku, tak by to zřejmě vedlo kromě toho, co jsem všechno popsal, k dalším požadavkům na zřízení nových okresů a tomu bychom asi obtížně čelili objektivními argumenty, pokud bychom jednou ten proces zasahování do okresního zřízení zahájili.

Vzhledem k tomu, že okresní úřady byly v rámci reformy veřejné správy zrušeny, tak je to okresní členění postupně opouštěno a není považováno za základní členění územní správy, takže z mého pohledu není ani příliš logické ty změny podporovat. Nicméně pokud byste trval na té kalkulaci, tak to samozřejmě zadám.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu ministrovi a nyní se táži - ano, pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji panu ministrovi za vyjádření. Budu tedy rád, pokud ministerstvo zpracuje nějakou kalkulaci, která bude podrobněji zpracovávat konkrétní náklady, ty povinné, doopravdy, ne to, co může vzniknout navíc, ale to, co by to doopravdy v nejmenší možné míře znamenalo finančně, abychom věděli, opravdu se mohli rozhodnout kvalifikovaně, jestli to můžeme podpořit, jestli to je logické. Protože ta dostupnost obyvatel, co tam bydlí, tak je doopravdy problémová, jak do těch Semil případně, tak do toho Liberce. A ten Turnov je pro ně doopravdy středobodem všeho dění a bylo by doopravdy dobré, že pokud by to nebylo ekonomicky absolutně nepřijatelné, ale bylo by to naopak ekonomicky přijatelné v rámci toho, že to umožní těm lidem dojíždět apod. zkrácenou vzdálenost, tak pokud ta možnost bude, samozřejmě, tak budu rád za to, že tu kalkulaci ministerstvo zpracuje.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a slovo má pan ministr.

 

Místopředseda vlády ČR, ministr vnitra a ministr zahraničních věcí Jan Hamáček: Jak jsem slíbil, tak samozřejmě zadám svým spolupracovníkům, aby to spočítali. Jenom upozorňuji, že to tedy, jak jsem řekl, bude vyžadovat součinnost i jiných ministerstev, takže nemůžu teď slíbit nějaký časový horizont, ve kterém to zpracujeme, ale určitě na tom ty práce zahájíme a materiál budete mít k dispozici.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní má slovo pan poslanec Petr Pávek, který bude interpelovat ve věci Dolu Frenštát paní ministryni financí Alenu Schillerovou. A připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Tak, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, vážená paní ministryně, vážení členové vlády. Obracím se na vás ve věci Dolu Frenštát v obci Trojanovice v Severomoravském kraji, kam jsme minulý týden zavítali jako hospodářský výbor. A toto bylo jedno z témat, se kterým jsme tam byli konfrontováni. Tak jsem na sebe vzal úlohu mluvčího hospodářského výboru, protože se tou věcí chceme dále zabývat a máme potřebu ověřit si některé informace, které jsme dostali na místě. A protože Ministerstvo financí, zdá se, je vlastníkem Dolu Frenštát prostřednictvím Priska a následně OKD, tak je vlastně jako první na ráně, co se týká těch dotazů.

Místní samosprávy a spolky by velmi rády viděly, kdyby Důl Frenštát zmizel z povrchu zemského. Ta stavba podle jejich informací spolyká zhruba 60 milionů ročně na pouhou údržbu nebo konzervaci. Zdá se podle jejich informací, že ta stavba nikdy nebyla zkolaudována a vlastník nechal propadnout stavební povolení, takže vlastně je ta stavba dneska nelegální. Zdá se podle těch informací, že tam došlo k nějakým soudům, nějakým procesům. Ty soudy daly této věci za pravdu, ale vrátilo se to do první instance. O tom já moc nevím.

Zajímá mě, jestli vy máte nějakou informaci, já budu v této věci interpelovat dneska i ostatní ministry, kterých se ta problematika týká, tak jestli máte nějaké informace o tom, jak s tím Dolem Frenštát naložit. To znamená, jestli je součástí nějaké širší státní koncepce nebo jestli by mohl být zasypán. Protože podle výroků představitelů místních samospráv (upozornění na čas) je to tak, že jim se ta záležitost nelíbí, rozvoj Beskyd zkrátka vidí úplně jinak. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Paní ministryně, máte slovo. Prosím.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, já to nebudu natahovat. V květnu tohoto roku, jak jste správně řekl, Prisko vlastněné Ministerstvem financí vstoupilo do OKD. Stalo se tak poté, kdy nezávislé soudy na základě jasně projevené vůle věřitelů rozhodly o reorganizaci. A řeč OKD je jasná a tou je postupný útlum a zavírání jednotlivých dolů tak, jak byl v podrobnostech popsán v reorganizačním plánu. My ani nemůžeme konat jinak, protože to byla podmínka reorganizace. Z této cesty OKD nemíní sejít, a to ani za situace, kdy zisk za rok 2017 dosáhl řádu jednotek miliard. Stačilo to pouze řídit s péčí řádného hospodáře.

Problematice Dolu Frenštát stejně jako útlumu a uzavírání dalších dolů věnuje Ministerstvo financí náležitou pozornost. Věřte mi, skutečně je tomu tak. V uplynulých dvou měsících se uskutečnila opakovaná jednání s představiteli místních samospráv a tím posledním dokonce bylo jednání tento týden na půdě Ministerstva financí na úrovni mého náměstka pro tyto záležitosti. Podle mých informací OKD o těžbě v Dole Frenštát skutečně neuvažuje. Současná situace tak generuje pouze náklady, bohužel. V nejbližším kroku bude proto Ministerstvo financí iniciovat jednání s příslušnými resorty tak, aby se mohla situace posunout blíže směrem ke konečnému a faktickému uzavření nejen Dolu Frenštát, ale i ostatních dolů, u nichž to okolnosti již umožňují. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A pane poslanče, máte zájem o doplňující otázku? Ano, pan poslanec Petr Pávek. Prosím.

 

Poslanec Petr Pávek: Já jsem spokojen, chtěl bych jenom poděkovat za informaci.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji, takže tady není potřeba tím pádem reagovat. Takže nyní vyzývám, aby přednesla interpelaci paní poslankyně Věra Kovářová na řádně omluvenou ministryni spravedlnosti Taťánu Malou ve věci střetu zájmů. A připraví se, opět na paní ministryni Taťánu Malou, pan poslanec Zdeněk Ondráček. Tak prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, moje interpelace se týká střetu zájmů. Ne střetu zájmů ve vašem případě, očekávám ostatně, že se na to ptala a bude ptát řada kolegů, ale střetu zájmů v případě komunálních politiků. Za pár dní totiž nabude účinnosti novela zákona o střetu zájmů, která z mého pohledu mohla být o něco vstřícnější. A to, že nebyla, jde především za vaším předchůdcem, panem ministrem Pelikánem, který byl podle mého názoru velmi rigorózní.

Paní ministryně, na rozdíl od vašeho předchůdce máte za sebou působení v komunální politice, takže očekávám, že budete mít pro starosty, radní a zastupitele větší pochopení. Ptám se proto, zda je možné se domluvit na tom, že bychom se po dvou měsících účinnosti nové úpravy, kdy už budou zřejmé problémy, které přináší, sešly a její fungování vyhodnotily. Předem děkuji za vstřícnost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Jak jsem již sdělil, tak paní ministryně je řádně omluvena, takže vám odpoví v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny do 30 dnů písemně.

Následně bych chtěl vyzvat pana poslance Zdeňka Ondráčka, aby přednesl interpelaci - nicméně ho tady nevidím. Takže interpelace propadá. Takže nyní plynule přejdeme a vyzývám paní poslankyni Olgu Richterovou, aby přednesla interpelaci ve věci financování transformace ústavních zařízení na ministra práce a sociálních věcí Petra Krčála. A připraví se pan poslanec Lukáš Bartoň. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jsem také velmi ráda, že tu je pan ministr, a děkuji za to.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se ráda zeptala na dlouhodobou věc, kterou některé kraje řeší vlastně už od roku 2013, 2014, a sice financování transformace ústavních zařízení. Já v těch dvou minutách, které mám, nestihnu popsat, jak důležité je pokud možno nebýt ve velkých zařízeních, ale žít buď s podporou v rodinách, v komunitních službách. Ale asi si všichni umíme představit, že obzvlášť důležité to je u služeb pro ohrožené děti.

My dnes máme dva kraje, Zlínsko a Pardubicko, které s velkým úsilím a každý za několik milionů korun připravily detailní plány transformace svých zařízení, zejména právě té péče o ohrožené děti. V praxi si to můžeme představit tak, že dneska máme několik velkých domů, v nichž bydlí třeba 25, 30 dětí, a už jenom z důvodu té velikosti je těžké co nejvíc to přiblížit rodinnému prostředí. V okamžiku, kdy by ty děti byly rozptýlené, jako je tomu třeba v Plzni, a ještě máme jiné dobré příklady, v běžných bytech, tak by to skutečně prospělo všem a zejména pak jejich startu do budoucího života.

Proto se ptám, jestli je v rozpočtu na příští rok nějak počítáno s tím, aby ty dlouho slibované peníze na počáteční investici do toho rozptýleného bydlení, které se potom v systému mnohonásobně vrátí, budou nějak vyčleněny pro ty kraje, které chtějí, které dobrovolně o tohle stojí. Jestli na tenhle důležitý systémový krok se na MPSV myslí. Moc děkuji za pozornost a jsem zvědavá na odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Paní poslankyně, děkuji za váš dotaz. A nyní požádám pana ministra práce a sociálních věcí Petra Krčála, aby vám odpověděl. Pane ministře, máte pět minut.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Krčál Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za ten dotaz, protože to je moje srdeční záležitost, kterou jsem možná osm let řešil na kraji a v rámci asociace. Bohužel má to několik fází a já vám zrekapituluji samozřejmě, v jakém stavu celá transformace péče o ohrožené děti je.

V roce 2014 byly osloveny kraje společným dopisem ministrů, Ministerstva práce a sociálních věcí, školství a Ministerstva zdravotnictví, aby se přihlásily do otevřené výzvy, do programu, ve kterém budou mít možnost pracovat a do kterého se přihlásí v rámci transformace tohoto procesu služeb pro pobytová zařízení, která zřizují zejména kraje. Do této výzvy se bohužel zapojil pouze Pardubický a Zlínský kraj. Ne ostatní kraje. Možná to také znáte trošku lépe pod názvem "rozpuštění dětských domovů a kojeneckých ústavů", protože to vzbudilo také velkou nevoli. Současně bylo plánováno, že v souladu s Národní strategií ochrany práv dětí dojde ke sjednocení systému. To by zajistilo nepochybně zkvalitnění a lepší koordinaci všech složek systému. K plánovaným legislativním změnám z tohoto období bohužel nedošlo, což samozřejmě zkomplikovalo i možnost financování těchto transformačních plánů v rámci příslušných operačních programů.

Systém péče o ohrožené děti je bohužel v současné době roztříštěn mezi několik ministerstev - školství, zdravotnictví a Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jinak jsou financovány ze strany školství dětské domovy, jinak jsou financovány kojenecké ústavy, jinak je také financovaná pěstounská péče a jinak jsou financována i zařízení vyžadující okamžitou pomoc, které hradí Ministerstvo práce a sociálních věcí. Příslušná ministerstva se v této době na spolupráci při vytváření možnosti transformace v jednotlivých krajích nedohodla a z mého pohledu i z toho důvodu, že tato zařízení jsou v majetku kraje a nejprve primárně bylo potřeba vyjednat podmínky, za jakých v jednotlivých krajích budou transformovány nebo ty dětské domovy a ústavy rozpuštěny.

Já se v současné době spojím zcela určitě, nebo spojil jsem se i s Pardubickým krajem a Zlínským krajem, abychom se dohodli na financování těchto dvou projektů, protože si myslím, že jsou pro to další jednání velmi důležitým příkladem, poněvadž se jim podařilo transformační projekty připravit, to je jedna věc, a jsou v současné době také připraveny projekty na to, aby děti přešly do menších domácností, podobně jako tomu bylo u transformace péče o mentálně postižené, kde se tento projekt podařil i s tím následným financováním. Protože pro vaši informaci, jsou financovány z Ministerstva práce a sociálních věcí, tzn. z provozních financí na sociální služby.

Tuto situaci - a to chci říct na závěr a slíbit to - chci řešit s příslušnými resorty. Musí zde vzniknout na základě spolupráce a řešení tohoto stavu meziresortní skupina ministerstev práce a sociálních věcí, školství a zdravotnictví tak, abychom se do budoucna domluvili nejenom na dalších transformacích a vypsání této výzvy, ale také na financování těchto služeb, což je velmi důležité.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane ministře. Paní poslankyně, máte zájem o doplňující otázku? Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji velmi za odpověď. Já bych se ráda v doplňující otázce zeptala, jestli když říkáte, v čemž s vámi zcela souhlasím, že právě příklad těch dvou krajů, které chtějí, by mohl být tím příkladem, který táhne, a mohl by to být jakýsi pilot, vzor, jestli právě z toho důvodu MPSV bude ochotné tak trošku třeba zastoupit i roli MŠMT a řekněme v diskusích nad rozpočtem se zasadit o to, aby právě těch ve skutečnosti jenom několik desítek milionů, což v rámci celého rozpočtu není zas tolik, získalo. Jde mi skutečně o to, zda před tou otázkou sjednocení, která je na obrovsky dlouhé lokte, a vůbec není jisté, jak dopadne, zkusíte v MPSV nasadit svoji politickou váhu, aby přes pilotní projekty dvou krajů se třeba povedlo inspirovat další.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Slovo má pan ministr Petr Krčál. Prosím, pane ministře.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Krčál Vážená paní poslankyně, jsem rád, že si vážíte role Ministerstva práce a sociálních věcí. Nicméně já chci zdůraznit to, že bych rád spolupracoval se všemi těmi třemi resorty. V prvé řadě mám vymyšleno to, že se zúčastním jednání všech těch krajů a znovu tuto otázku otevřu. Protože si myslím, že je to velmi důležité, tak aby primárně byla tato záležitost projednána na úrovni krajů, protože kraje jsou zřizovateli těchto zařízení, financovány jsou jednak z Ministerstva práce a sociálních věcí, částečně přes ty ZDVOPy a pak hlavně přes Ministerstvo školství u dětských domovů a z Ministerstva zdravotnictví u kojeneckých ústavů. Takže společná role těchto ministerstev je neodmyslitelná. Musí být. V každém případě, tak jak jste říkala, využiji těch dvou příkladů k tomu, abychom do tohoto projektu zapojili ty ostatní kraje a aby těch příkladů samozřejmě bylo daleko víc. Protože transformace ve dvou krajích je v současné době velmi málo. Finanční prostředky, jak jsem říkal, jak v Pardubickém, tak ve Zlínském kraji najdeme v rozpočtu a zcela určitě se s oběma kraji spojím tak, abychom našli schůzku v těch dalších dnech, až převezmu resort, a mohli jsme se o finančních prostředcích na tento projekt bavit.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane ministře. A nyní vyzývám pana poslance Lukáše Bartoně, který podá interpelaci ve věci Národního programu vzdělávání na řádně omluveného pana ministra Roberta Plagu, a připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji. Vážený pane ministře, ve školském zákoně v § 3 je uvedeno, že MŠMT zpracovává Národní program vzdělávání, projednává jej s vybranými odborníky z vědy a praxe, s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a s kraji a předkládá jej vládě k projednání. Vláda předkládá Národní program vzdělávání Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu ke schválení.

Mé otázky jsou proto jednoduché. Plní Ministerstvo školství své povinnosti, které má dané v zákoně již čtrnáct let? Kdy se můžeme těšit, že Národní program vzdělávání bude předložen do Sněmovny?

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. V souladu s jednacím řádem vám pan ministr odpoví písemně do 30 dnů.

Nyní vyzývám poslance Vojtěcha Munzara, aby přednesl interpelaci na řádně omluvenou ministryni spravedlnosti Taťánu Malou. Připraví se pan poslanec Dominik Feri. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající.

Vážená paní ministryně, mě trochu mrzí, že dnes nejste přítomna, nicméně svou interpelaci zkrátím a přednesu dvě základní otázky.

Ústavní právník Kysela v médiích včera i dnes naznačil, že vláda mohla být jmenována v rozporu s Ústavou, a to v rozporu s článkem 68. Chtěl bych se vás jako ministryně spravedlnosti a předsedkyně Legislativní rady vlády zeptat na to, zda může prezident postupovat svévolně při jmenování člena vlády či pověřování řízením, nebo je vždy potřeba návrh premiéra, jak o tom hovoří článek 68 Ústavy.

Druhá otázka. Zadal vám pan premiér zpracovat analýzu nebo připravit případné kroky k tomu, aby prezidenta přiměl jednat v souladu s Ústavou?

A poslední, a opravdu doufám, že je to jen teoretická otázka. Pokud by byla vláda jmenována v rozporu s Ústavou, byla by její rozhodnutí platná? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane poslanče. Já zopakuji, že paní ministryně Taťána Malá vám v souladu s jednacím řádem odpoví písemně do 30 dnů.

Nyní vyzývám pana poslance Dominika Feriho. Pane poslanče, máte dvě interpelace za sebou, ve věci oddlužovací novely a ve věci komory a LRV. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dnes v úvodu schůze byla paní ministryně spravedlnosti Malá omluvena do 14.30 z pracovních důvodů. V 11.05 došlo k rozlosování interpelací a vyšlo najevo, že na ni bylo podáno dohromady devět interpelací. V 11.50 došla omluva paní ministryně Malé do konce jednacího dne. Mě opravdu velmi mrzí, že tady paní Malá není.

Nechtěl jsem být nějak konfrontační. Chtěl jsem se ptát na její záměry stran civilního řízení, na oddlužovací novelu, jestli se to nějakým způsobem personálně změní s ohledem na nastoupení na ministerské místo. A bohužel tím, že tu paní ministryně Taťána Malá není, tak nemůže osvětlit i záležitosti kolem výkonu koncipientury 300 km od svého bydliště, nebo třeba osvětlit a uvést na pravou míru informace, které vyšly před půl hodinou v článku na serveru iROZHLAS s titulkem Nastupující šéfka justice Taťána Malá podle expertů opisovala v diplomové práci.

Věřím, že paní ministryně bude na interpelace v budoucnu chodit častěji a nebude navštěvovat pouze jednu interpelaci z deseti.

Děkuji za pozornost. Svoji interpelaci proslovím při následující možné příležitosti, což bude ve druhém týdnu v červenci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pane poslanče, paní ministryně se vyjádří v souladu s jednacím řádem do 30 dnů. Nicméně, pane poslanče, nyní máte ještě nárok na další interpelaci. Nechcete už další interpelaci, takže si vás tady škrtám.

Nyní bych tedy vyzval paní poslankyni Olgu Richterovou. Paní poslankyně Richterová, přišlo na vás pořadí. (Poslankyně Richterová mluví s ministrem Krčálem.) Paní poslankyně! Paní poslankyně Olgo Richterová! (Veselost v sále.) Paní poslankyně! Já se omlouvám, ono to šlo trošku rychleji, než jste čekala. Paní poslankyně Olga Richterová. Já vás vyzývám, abyste přednesla svoji interpelaci na ministryni Kláru Dostálovou ve věci vymáhání rozhodnutí stavebními úřady a odškodňování. Připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Pod svícnem byla největší tma. Děkuji. (S úsměvem.)

Já jsem opět velice ráda, že přišla paní ministryně. V podstatě stručně shrnu, o co se mi jedná. Dostávám podněty od občanů týkající se vymáhání rozhodnutí stavebních úřadů. Jde o to, že často, jak popisuje i zpráva veřejného ochránce práv, stavební úřady nevymáhají splnění svých rozhodnutí vydávaných ve veřejném zájmu, a to proto, že na to obcím chybějí peníze. A nyní tato nevykonaná rozhodnutí projednávala i vláda. Bylo přijato usnesení v dubnu tohoto roku, zdůrazňuji, na vytvoření programu, který by právě zajistil finanční prostředky k provedení výkonů. Do 30. června měl být program připraven.

Jelikož paní ministryně byla ministryní už několik měsíců, tak se domnívám, že 28. června je ideální čas se zeptat, jak tenhle program na tom je. A zároveň to celé taky trošku souvisí s odpovědností státu za různé škody způsobené při výkonu veřejné moci rozhodnutím či nesprávným úředním postupem. V těchto věcech lidé podávají žádosti o odškodnění na MMR. Takže moje související otázka ještě je, kolik je těchto žádostí ročně vyřizováno kladně, záporně. Jak to zhruba v posledních pěti letech vypadá? A jak dlouho v průměru takové vyřízení žádosti o odškodnění trvá?

Já jsem zažila konkrétní příklad, kdy paní dostala odpověď až po patnácti měsících, na kterou čekala, kterou urgovala, stále jí byla přislibována. A potom bylo odškodnění zamítnuto. Ona kdyby nečekala těch patnáct měsíců, tak by vlastně nevyčerpala finanční prostředky, mohla by se třeba bránit soudně. O co jde? Zda se takhle dlouhé trvání odpovídání děje běžně? (Předsedající upozorňuje na čas.) Nebo jak to probíhá na MMR? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Ještě bych přečetl tři omluvy, než dáme prostor paní ministryni. Od 15.40 do konce jednacího dne se omlouvá z pracovních důvodů na Ministerstvu vnitra pan ministr Hamáček. Dále se omlouvá pan poslanec Polanský mezi 14.30 až 18.00 z důvodu jednání a dále pan poslanec Petr Třešňák od 16.00 do 17 00 z důvodu jednání.

Paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Děkuji ještě jednou za slovo, pane předsedající.

Vážená paní poslankyně, já bych mohla být velmi stručná, protože bych mohla sdělit, že programová dokumentace je připravena, ale samozřejmě si myslím, že si to zaslouží delší odpověď. Jenom pro objasnění, jde o dotační titul na výkon rozhodnutí, protože podle stavebního zákona je povinností stavebního úřadu v určitých situacích nařídit vlastníkovi stavby neodkladně odstranit stavbu, provést údržbu, provést zabezpečovací práce a tak dále. Zároveň ze zákona má samozřejmě stavební úřad možnost nárokovat to po vlastníkovi nemovitosti. Pokud neposlouchá, to znamená, nereaguje na výzvy stavebního úřadu, může stavební úřad udělovat pokutu, a to opakovaně až do výše 200 tisíc. A pokud ani po těchto pokutách není žádná reakce, tak je nařízena takzvaná exekuce od stavebního úřadu a následně výkon rozhodnutí jde na vrub obce. A tady jsme se právě dostávali do problému, kde obce se na mě skutečně obracely s tím, že mají černé stavby, a tak dále, a tak dále, ale nemají zdroje na to, aby stavby odstraňovaly.

Proto tedy ministerstvo přišlo vlastně s návrhem na to, aby se otevřel dotační titul na Ministerstvu pro místní rozvoj. V této aktivitě ho podpořila vláda, a jak už paní poslankyně správně říkala, uložila nám zpracovat programovou dokumentaci, která je připravena. Bude spuštěn dotační program spolu s ostatními dotačními programy v říjnu letošního roku a alokovaná částka tam bude zhruba 60 až 100 milionů korun. Samozřejmě čekáme ještě na finální potvrzení vyjednávání o rozpočtu, ale předpokládáme v tomto rozmezí.

Co se týká druhé otázky, skutečně ministerstvo je kompetenčně ústředním a správním úřadem podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci na úseku územního rozhodování a stavebního řádu a vyvlastnění. Tam samozřejmě podané žádosti vyřizujeme na odboru 83, to znamená, skutečně musíme každou žádost prověřit na základě zjištěných skutečností, vyžádaných dokladů nižších stavebních úřadů, protože tam samozřejmě prioritně musí konat stavební úřad, potom nadřízený stavební úřad, což je krajský úřad v případě obecních stavebních úřadů, a následně to jde samozřejmě na Ministerstvo pro místní rozvoj. Ta lhůta je šest měsíců. To znamená, pokud je to samozřejmě delší doba, že je vždycky potřeba řešit konkrétní příklad, protože občas se opravdu stává, že musíme dožádat doplnění, protože jsou tam věci, a to se přerušuje ta lhůta. A obvykle se nám stává, že nám třeba někdo napíše, že to trvá šestnáct měsíců, ale ve finále skutečně ministerstvo lhůtu šest měsíců plní, protože do toho nezapočítávají lhůty na doplnění.

A ptala jste se na konkrétní počty. Zhruba to je ročně kolem 90 žádostí. Rok 2018 - zatím do dnešního dne 50 žádostí, rok 2017 - 87 žádostí, rok 2016 - 90 žádostí, rok 2015 - 86 žádostí. Tak jestli takto... Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A teď tedy nevím, jak si mám vyložit, paní ministryně, mně přistála žádost o omluvu ministryně Kláry Dostálové z dnešního dne od 16 hodin do konce jednacího dne, což je teď.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Ano, já musím na jednání.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže už ani nebudete...? (To ano, počkám.) To jsem se chtěl právě zeptat, jestli má smysl, aby paní poslankyně dávala doplňující dotaz. Tak prosím, paní poslankyně, prosím o doplňující otázku a paní ministryně ještě počká.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji moc. Jenom velice rychle. Postřehla jsem, že jste říkala, že ty lhůty většinou dodržujete, a zajímalo by mě, jestli se je daří dodržet vždycky, nebo jestli přece jenom máte nějaká čísla, že někdy ty lhůty překročeny bývají.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím, paní ministryně bude reagovat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Tak já se tedy musím opravdu doptat u nás na ministerstvu, protože v podkladech mně kolegové napsali: MMR lhůty dodržuje. Ale já to skutečně zjistím, jestli tam není nějaký případ, kdy jsme tu lhůtu nedodrželi, abychom byli opravdu přesní.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji a posuneme se k další interpelaci, kterou je interpelace poslance Vojtěcha Munzara na pana ministra Jana Hamáčka ve věci řízení Ministerstva zahraničí. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Je to velice solidní od pana ministra, který tady do před chvilky byl a teď se před mou interpelací omluvil. Asi se mu nezdálo téma, stejně jako naše téma - stejné otázky jsme chtěli položit v rámci průběhu řádné schůze, ale bylo to vetováno hnutím ANO a ČSSD. Proto já svou interpelaci nepřednesu, jenom je mi líto, že si to musím vykládat jako trošku zbabělost od pana ministra, že nechce odpovídat na otázky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobře, děkuji. Beru to tak, že svou interpelaci stahujete, a nyní bude interpelovat paní poslankyně Věra... Ne, pan poslanec Jakub Michálek paní ministryni Taťánu Malou - nepřítomnou - ve věci kumulace funkcí. Pan poslanec Michálek tu není, v tom případě interpelace propadá a bude interpelovat pan poslanec Petr Pávek paní ministryni Martu Novákovou ve věci dolu ve Frenštátě. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, vážení členové vlády, vážená paní ministryně, stejně jako před chvílí na ministryni financí i na vás se obracím ve věci týkající se Dolu Frenštát v katastrálním území obce Trojanovice, kam jsme zavítali s hospodářským výborem minulý týden, a protože nám představitelé samosprávy tlumočili svůj požadavek na uzavření tohoto dolu a likvidaci staveb, které tam jsou, podle nich nelegálních, tak mě zajímá za Ministerstvo průmyslu a obchodu, jestli je to možné podle koncepce, kterou Ministerstvo průmyslu a obchodu má v rámci báňské činnosti a v rámci nějakých představ třeba o hmotných zásobách uhlí.

Vy jste dostala pravděpodobně mé otázky, tak se chci jenom zeptat, jestli to odpovídá skutečnosti, tak abychom na hospodářském výboru tu věc mohli řešit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji a prosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně průmyslu a obchodu ČR Marta Nováková Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci a vážený pane poslanče. Hned v úvodu bych chtěla říci, že jsem téměř 30 let měla trvalé bydliště v obci Frenštát a ještě mi tam stále žije část rodiny, takže problematika je mi velmi blízká.

Nicméně k vašemu dotazu bych odpověděla asi tolik. Jak tady už na vaši interpelaci odpovídala paní ministryně financí k budoucnosti Dolu Frenštát, tak Ministerstvo financí je stoprocentním vlastníkem společnosti Prisko, která tam bude vykonávat svá vlastnická práva, a o výkonu těch vlastnických práv vás paní ministryně informovala, o tom, že tedy se uvažuje s postupným uzavíráním všech dolů, které do tohoto patří. My máme nicméně schválenu státní surovinovou politiku a potřebujeme vyřešit v rámci nové vlády, vybalancovat vlastně, co je ve státní surovinové politice, s tím vlastnickým právem státu, resp. Ministerstva financí ve vztahu i k Dolu Frenštát. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku, tak prosím.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji. Já té problematice rozumím. Jenom chci podotknout, že tak jak to říkala i paní ministryně financí, tak i z vašich slov vyplývá, že se jedná o mezirezortní záležitost, a z toho důvodu mě potom zajímá, jaké stanovisko v rámci mezirezortního vyjednávání na vládě bude zaujímat Ministerstvo průmyslu a obchodu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji a prosím paní ministryni o doplňující odpověď.

 

Ministryně průmyslu a obchodu ČR Marta Nováková Ministerstvo průmyslu a obchodu pochopitelně respektuje stávající platnou legislativu. A řekněme si, že zásoby černého uhlí jsou strategickými zásobami, a v rámci tedy jednak státní surovinové politiky, ale i státní energetické politiky a i záměrů vlastníka prostě budeme muset vybalancovat ten vztah, tak jak jsem říkala. Prostě musí naše vláda nalézt řešení k vyřešení situace Dolu Frenštát. Víme dobře, jak to tam vypadá, víme dobře, jaké jsou požadavky obcí, na druhou stranu jsou to strategické zásoby černého uhlí a prostě potřebujeme nalézt řešení, které především uspokojí potřeby České republiky jako takové.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní bude interpelovat paní poslankyně Maříková pana ministra Vojtěcha ve věci personální devastace zdravotnictví, připraví se paní poslankyně Kovářová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, sliboval jste v dubnu, že ukončíte projekt Ukrajina, který do Česka importoval ukrajinské lékaře bez povinných zkoušek. Stal se ale pravý opak - projekt se dočkal svého prodloužení. Komora lékařů marně upozorňuje, že je tak ohrožena bezpečnost pacientů. Proti projektu výrazně vystupovala jak Česká lékařská komora, i komora lékárníků a stomatologů. Nešlo o averzi vůči zahraničním kolegům, ale o kritiku obcházení zákona a bezpečnost pacientů. Ukrajinští lékaři totiž na výjimky pracují na pozici lékařů i bez ověřovacích odborných zkoušek a jazykových zkoušek. Není tak ani jasné, jestli se dorozumí s kolegy a pacienty. Nemyslíte si, že jde o ohrožení bezpečnosti pacientů, když zde působí lékař bez aprobačních zkoušek třeba i 16 let, jelikož pokud zkoušku nesloží, mohou pracovat pod odborným dozorem, což mnozí z nich využívají?

Aprobační zkoušky pro zahraniční lékaře nejsou jednoduché. Úspěšnost je asi 10 %. Je to podle vás tím, že limity byly nastaveny příliš vysoko, nebo je to rozdílem vzdělání mezi českými a zahraničními lékaři? Vyjádřil jste se, že tito lékaři budou muset zkoušku složit do roka. Nebude tedy moci takový lékař vykonávat profesi lékaře ani bez odborného dohledu, což je dnes obvyklou praxí? Lékařská komora naopak navrhuje, aby zkoušky skládali zahraniční lékaři společně s českými mediky, tak aby jejich úroveň byla jednotná. Jaký je váš postoj k tomuto návrhu? Je podle vás žádoucí zajistit jednotnou úroveň zahraničních a českých lékařů v tomto směru?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji a prosím pana ministra o odpověď. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je to trošku úsměvné - nikoliv ta interpelace, ale v zásadě dopoledne jsem odpovídal na interpelaci paní poslankyně Aulické, která tady není, a ta naopak tedy mně vyčítala, že neděláme dost pro ty aprobační zkoušky, aby je ukrajinští lékaři udělali, a že ukrajinské lékaře potřebujeme atd. Samozřejmě je vidět, že názory jsou různé. Někdo chce, aby bylo snazší pro ukrajinské lékaře, aby u nás pracovali, někdo naopak chce ty podmínky zpřísnit. Je pravdou, že profesní komory - Česká lékařská komora, Česká stomatologická a lékárnická toto požadovaly. Na druhou stranu my jsme pak v zásadě komunikovali s kraji, které se ozvaly na základě toho, že jsme tedy říkali, že bychom ten projekt ukončili, tak se všech třináct krajů - mimo Prahu tedy - ozvalo s jednotným hlasem dopisem na mě a pana premiéra o tom, že v zásadě nesouhlasí s ukončením toho projektu, protože v jejich nemocnicích, zejména v těch postižených krajích, jako je Ústecký kraj, Karlovarský kraj, zkrátka ti ukrajinští lékaři jsou potřeba a nemohou se bez nich obejít a v zásadě by to vedlo k tomu, že by museli zavírat oddělení, například v teplické nemocnici apod. To znamená, že by třeba sto tisíc pacientů nemělo interní oddělení. Takže je otázkou skutečně, abychom nevylili s vaničkou i dítě.

Souhlasím s tím, že je nutné mít určité kvalitativní standardy. My rozhodně nechceme jakkoliv snižovat požadavky na zahraniční lékaře, tedy v tomto případě ukrajinské, pokud jde o požadavky na jejich znalost, ale myslíme si, že tak jak dneska byly aprobační zkoušky nastaveny, tak zkrátka to není úplně šťastné. Řešili jsme to tady právě dopoledne v odpovědi na tu písemnou interpelaci, kdy např. to, že lékař musí udělat čtyři zkoušky, čtyři státnice v zásadě v jeden den, je skutečně velmi obtížné, a i proto možná je to ten důvod, že úspěšnost je zhruba 10 % u ústních zkoušek.

My jsme řekli, že chceme na základě řady podnětů upravit právě organizaci aprobačních zkoušek. Už jsme přijali nějaká opatření ve smyslu, že ti ukrajinští lékaři, nebo lékaři ze třetích zemí obecně, musí vykonávat a budou muset vykonávat praxi na akreditovaných pracovištích, tu praktickou část, tzn. budou pod odborným dohledem, což jsou samozřejmě i dnes, ta pracoviště budou muset být akreditována, bude tam jasný vzdělávací program. Tímto zajišťujeme kvalitu, pokud jde o tu přípravnou část pro lékaře. A je jasné, a to je i dnes faktem, byť samozřejmě komora tady říká, že hrozí nebezpečí pacientů a že budou pacienti umírat, my nemáme, musím říci, na Ministerstvu zdravotnictví jedinou stížnost na to, že by nějaký pacient byl poškozen ukrajinským lékařem. Skutečně není to tak, že bychom měli stohy stížností v tomto směru a museli jsme je řešit. Naopak je to tak - a já jsem v těch nemocnicích, kterých se to týká, byl, ať už jsou to Teplice, Cheb i Ústí atd., kde jsou s těmi lékaři spokojeni, pouze říkají, že zkrátka ta zkouška je organizována tak, že v zásadě i čeští primáři přiznávají, že by ji neudělali, protože je to velmi náročné v tom smyslu, že lékař musí udělat čtyři zkoušky v jeden den. Pokud neudělá byť jednu zkoušku, musí pak opakovat všechny najednou. Takže to musíme změnit.

Ale ta praxe, ta zkušenost skutečně není negativní. A v konečném důsledku, kdo je odpovědný za to, že ten ukrajinský lékař udělá případně nějakou chybu? Samozřejmě ten, kdo ho dozoruje, případně nemocnice, kde ten ukrajinský lékař pracuje. Pokud ten ukrajinský lékař někoho poškodí, tak to bude nemocnice, která bude muset platit odškodnění. Já si tedy nemyslím, že by byli ředitelé, managementy, primáři tak hloupí, že by si tam nechali někoho, kdo v zásadě vůbec není lékař, a nechali by ho, aby byl v kontaktu s pacientem. Myslím si, že skutečnost není tak negativní, jak prezentuje Česká lékařská komora.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za přesné dodržení času. Paní poslankyně.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo. Pane ministře, já jsem zrovna z Karlovarského kraje, o kterém jste se zmiňoval, a musím říci, že úroveň mnohých lékařů je opravdu velmi špatná. Pacienti si sice nestěžují oficiálně stížnostmi, ale když se mezi nimi pohybujete, tak se vyjadřují, že se s lékaři zahraničními nedorozumí. A podle vašich slov asi budeme čekat na to, až opravdu někoho poškodí. Nedochází v České republice spíše k tomu, že v podstatě v uvozovkách vyháníme české lékaře tím, že je ve velké míře nahrazujeme lékaři ze zahraničí? Podle odhadu ČLK v Česku schází aktuálně 3 000 lékařů. Nemalá část českých mediků míří rovnou ze škol do západní Evropy. Další lékaři odcházejí v průběhu své kariéry.

Disponuje vaše ministerstvo v této souvislosti nějakou analýzou? A jaký je její případný závěr ve vztahu k udržení českých lékařů v České republice, tak aby nedocházelo k jejich odlivu do zahraničí? Pokud takovou analýzou nedisponujete (upozornění na čas), jaký je váš názor na tuto problematiku?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pan ministr bude odpovídat. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Já skutečně toto nechci nikterak zpochybňovat. Je třeba říci, že v celém projektu Ukrajina, o kterém se tady bavíme, že to je skutečně nějaké zásadní ohrožení pro české zdravotnictví, je dnes zapojeno asi 150 lékařů. U nás v České republice máme asi 43 000 lékařů, to znamená, 150 z nich je v projektu Ukrajina, resp. lékaři, kteří jsou takto zapojení. Takže si nemyslím, že jde o nějaké vyhánění českých lékařů, že by tady byli nahrazování lékaři ze zahraničí. Je to skutečně stále velmi marginální číslo, ale bohužel je to tak, že zkrátka některé nemocnice se bez nich neobejdou.

A teď se musíme samozřejmě dívat na misky vah. Buď tedy řekneme ano, ten projekt končí, hovoří, získat skončí, a povede to, a já nemám důvod nevěřit jak krajům, tak těm nemocnicím, k tomu, že ta oddělení se budou zavírat a skončí pacienti bez péče úplně, anebo upravíme aprobační zkoušky, dáme ten roční limit těm, kteří zkrátka už tady jsou. Protože já souhlasím s tím, a to byla samozřejmě chyba, velká chyba, že tady byly ponecháváni lékaři řadu let, někteří třeba šest let, bez zkoušek, které opakovaně neudělali. To samozřejmě není možné. Musíme nastavit jasný limit, a ten chceme nastavit, je to ten roční limit, pokud do toho roku tu zkoušku neudělají, tak zkrátka budou muset jít. Ale zastavit to hned teď ze dne na den - z našeho pohledu, si myslím, že bychom vylili s vaničkou i dítě. Takže chceme upravit aprobační zkoušky, chceme dát roční limit a věříme tomu, že pokud ty zkoušky upravíme tak, jak jsem říkal, tak ta úspěšnost bude větší a ti lékaři budou moct standardně v těch nemocnicích pracovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a nyní bude interpelovat poslankyně Kovářová ministra Vojtěcha ve věci dárců krve a připraví se pan poslanec Pávek. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, jak asi víte, v minulém volebním období jsem se věnovala postavení dobrovolných dárců krve. Novela, kterou se podařilo prosadit, pro ně přinesla vyšší daňové úlevy a daňové úlevy zanesla výslovně také pro dárce krvetvorných buněk, resp. kostní dřeně. Z debat o této problematice jsem si odnesla přesvědčení, že přetrvávajícím problémem, který dárce krve trápí, je skutečnost, že někteří zaměstnavatelé svým zaměstnancům dárcům nevycházeli kvůli nevyhovujícímu nastavení vstříc. Tím nevyhovujícím nastavením se myslí, že náhradu mzdy poskytovanou dárcům ze zákona hradí zaměstnavatelé ze svých prostředků, přestože jde o úkon ve veřejném zájmu.

To nás vedlo k úvaze, zda by nebylo možné těmto zaměstnavatelům takto vynaložené prostředky kompenzovat např. cestou daňové úlevy. Náklady na úkon v celospolečenském zájmu by totiž asi skutečně měla nést celá společnost, ne zaměstnavatel. Pane ministře, souhlasíte s touto tezí? Pokud snad ne, tak proč? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr bude reagovat. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je skutečností, že v posledních letech docházelo k systematickému, avšak velmi mírnému poklesu počtu registrovaných dárců krve, nicméně tato skutečnost neměla vliv na dostupnost léčivých přípravků, které jsou z lidské krve vyráběny. Dle údajů za rok 2017 došlo jak v rámci skupiny pravidelných dárců krve, tak i u skupiny prvodárců k mírnému nárůstu oproti roku 2016. U skupiny opakovaných dárců se jedná o nárůst o zhruba 5 000 osob, u skupiny prvodárců o 3 500 osob.

Každoročně z evidence dárců krve odchází přirozeně, zejména z důvodu překročení věkové hranice nebo ze zdravotních důvodů, kvůli zdravotním omezením, kolem 6 až 8 % osob, které je třeba průběžně nahrazovat. Ministerstvo zdravotnictví v této souvislosti dlouhodobě podporuje akce na podporu dárcovství v České republice, jako je např. projekt Daruj krev s Českým rozhlasem, jehož cílem je větší osvěta, zvýšit zájem o dárcovství krve a zejména tedy oslovit prvodárce, což jsou zejména mladí lidé, kteří krev dosud nikdy nedarovali.

Ministerstvo zdravotnictví zajišťuje podporu dobrovolného neplaceného dárcovství krve a jejích složek zejména prostřednictvím Českého červeného kříže, který oceňuje dárce krve, dále mezi priority dotačního programu, který teď připravujeme, dotační program Rozvojové projekty zdravotní péče pro rok 2019, je zařazena propagace dárcovství krve v rámci zařízení transfuzní služby, to tedy připravujeme na rok 2019.

Co se týká zlepšení situace v rámci možné změny ve smyslu daňového zvýhodnění zaměstnavatelů, kteří uvolňují dárce krve, s touto cestou Ministerstvo zdravotnictví v souladu se stanoviskem odborné veřejnosti, tedy zejména odborné společnosti pro transfuzní lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, souhlasí, nicméně jedná se o záležitost, která musí být primárně řešena na meziresortní úrovni, není to přímo v kompetenci Ministerstva zdravotnictví, takže určitě je to věc, kterou můžeme řešit společně s paní ministryní financí, pokud tedy jde o daňové zvýhodnění zaměstnavatelů. Takže za nás principiálně souhlasíme, ale není to tedy věc, kterou bychom my mohli sami iniciovat, resp. můžeme ji iniciovat, ale nejsme v tomto směru tím subjektem, který může tu zákonnou změnu navrhnout.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně bude mít zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane ministře. Jsem ráda, že se přikláníte k našemu názoru. My jsme tento návrh měli v našem původním návrhu, nicméně nebyl průchodný právě přes Ministerstvo financí, takže v rámci toho, aby prošlo aspoň něco, nějaké daňové zvýhodnění, jsme ten návrh stáhli. Já jsem avizovala, že se pokusím podat nějaký návrh tohoto charakteru, a doufám, že mi pomůžete přesvědčit paní ministryni financí, že to je návrh správný. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pan ministr bude chtít reagovat. Prosím, pane ministře, o doplňující odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Určitě ano. Já říkám za sebe a za Ministerstvo financí (zdravotnictví), s tím věcně souhlasíme, samozřejmě nemohu zaručit, že přesvědčím Ministerstvo financí, ale rád s tím pomůžu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní bude interpelovat pan poslanec Pávek pana ministra Brabce ve věci Dolu Frenštát. Připraví se pan poslanec Munzar. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, členové vlády. Vážený pane ministře, já jen vizuálně se otočím, a jestli jste slyšel ty odpovědi vašich předchozích kolegů, protože já si tady z důvodů procesního připadám jako kafemlejnek, který neustále opakuje totéž, ale jak už bylo řečeno, vzhledem k tomu, že se jedná o meziresortní záležitost, kdy o Dolu Frenštát bude rozhodovat vláda, tak bych rád znal i váš postoj za Ministerstvo životního prostředí, protože důl je vlastně na hranici chráněné krajinné oblasti Beskydy a ten rozvoj si ty místní samosprávy a spolky představují úplně jinak, než je důlní činnost, tak jestli k tomu Ministerstvo životního prostředí vaším prostřednictvím bude zaujímat nějaké stanovisko, a pokud ano, tak jaké. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Než pozvu pana ministra, tak tady mám omluvenku. Omlouvá se nám paní poslankyně Monika Červíčková dnes od 16.20 do konce jednacího dne z rodinných důvodů. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající. Děkuji za ten dotaz. Já si myslím, že tady neřeknu něco úplně zásadního, co tady ještě nepadlo, ale chápu, že se vlastně ptáte všech dotčených resortů.

Já možná ještě krátce se vrátím k tomu tématu, které tady zmínila paní ministryně průmyslu a obchodu, protože ono to vlastně souvisí i s agendou Ministerstva životního prostředí a já mohu jenom potvrdit - a to vy víte - že dneska je to ložisko vlastně ve fázi nebilančních zásob, což je ten krok, který byl učiněn, jestli se nemýlím, někdy v roce 2002, a stále ještě i ty nebilanční zásoby znamenají jakýsi mezikrok a dalším by byl potom úplný odpis, tedy úplné zrušení ložiska. Ale aby k takovému zrušení ložiska mohlo dojít, tedy aby ložisko vlastně de iure - de facto by dále existovalo - přestalo existovat, tak by muselo být úplně vyňato z evidence a o tom by pak muselo rozhodovat Ministerstvo průmyslu a obchodu po projednání s Českým báňským úřadem a to by samozřejmě znamenalo změnu, už zmiňovanou v odpovědi paní ministryně průmyslu a obchodu, surovinové politiky státu.

Z pohledu Ministerstva životního prostředí je to docela snadné, protože vy víte, že více než 50 % prostoru Trojanovice leží v chráněné krajinné oblasti Beskydy. Zároveň je to evropsky významná lokalita Natura 2000, to území má vysokou přírodní a krajinářskou hodnotu a kromě toho je také intenzivně rekreačně i sídelně využito. Z toho logicky vychází nesouhlasná vyjádření orgánů státní správy na úseku ochrany přírody a životního prostředí, místních samospráv i občanských sdružení, takže stanovisko Správy chráněné krajinné oblasti Beskydy, která spadá pod Ministerstvo životního prostředí, a jak jsem řekl, i veškerých dotčených municipalit je byť jen k průzkumné ražbě v rámci nějakých budoucích čistě teoretických kroků konstantně negativní a já si troufám říci, že by zůstalo konstantně negativní i nadále. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji. Já bych přece jenom ještě malinko přitlačit na váš osobní názor v této věci, nezávisle teď na surovinové politice státu, kterou reprezentuje MPO.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím pana ministra o doplňující odpověď.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Určitě můj osobní názor je, že si neumím představit okolnosti, za kterých by se tam začalo znovu těžit. Ale znovu říkám, z právního pohledu a z pohledu báňské legislativy, aby to opravdu nikdy nebylo možné, tak by to znamenalo, že by muselo dojít reálně k úplnému odpisu toho ložiska, což je krok, který by muselo vyvolat MPO nebo báňský úřad. Je to přece jenom 1,6 miliardy tun černého uhlí, které tam někde pod zemí je.

Ale myslím si, nebo jsem dokonce přesvědčen, že za stávajících okolností, ale velmi pravděpodobně i za budoucích okolností to, jak je to ložisko koncipováno, jaká je tam geologická struktura a v jakém území se to nachází, tak si jeho reálnou těžbu opravdu neumím představit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní bude interpelovat pan poslanec Munzar pana ministra Hamáčka ve věci způsobu jmenování vlády a připraví se paní poslankyně Kovářová.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já stahuji jak tuto, tak následující interpelaci, protože to je interpelace, u níž nemá smysl čekat třicet dní na odpověď, takže stahuji obě interpelace, když tu není pan ministr. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za stažení interpelace. Prosím tedy paní poslankyni Kovářovou, která bude interpelovat ministra Staňka ve věci kulturních památek. Připraví se pan poslanec Michálek. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, tématem, o kterém často a ráda mluvím, jsou kulturní památky. Přesněji řečeno zajištění financování jejich obnovy. Jsem přesvědčena o tom, že je dosud nedostatečné, zejména pokud jde o podíl státu. Snažila jsem se o tom v posledních letech přesvědčit ministra kultury Hermana a ministra financí Babiše. Doufám, že to mělo nějaké výsledky.

Já bych se teď ráda zeptala i vás jako nastupujícího ministra kultury, zda podpora obnovy kulturních památek má a bude mít vaši podporu, zda se budete o potřebné navýšení prostředků s paní ministryní financí dostatečně srdnatě bít. Jestli totiž poslední léta něco zcela jasně ukázala, tak to, že hodně závisí na osobnosti ministra kultury, který si ve střetu s ministrem financí musí stát za svým. Pane ministře, budete takovým nebojácným ministrem, který se za kulturní památky postaví? Děkuji předem za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. V souladu s jednacím řádem vás informuji, že řádně omluvený nepřítomný pan ministr vám odpoví do 30 dnů.

Nyní tedy prosím pana poslance Michálka, který bude interpelovat pana ministra Hamáčka ve věci vymahatelnosti práva na informace. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, já už se řadu let věnuji právu na informace a zabývám se celou řadou otázek, které se toho týkají, a vím o mnoha a mnoha případech lidí, kteří chtěli v legitimních kauzách získat informace od státních úředníků, a bohužel kvůli nedokonalému systému práva na informace se ocitli v nekonečném kolečku vracení rozhodnutí odvolacím správním orgánem, ze kterého není žádný způsob, jak se z něho dostat. Jde o případy, kdy si třeba novinář požádá o nějaké informace a následně 14krát podává odvolání a to rozhodnutí je vždycky zrušeno jako nezákonné, ale ten člověk se k těm informacím nedostane. To znamená, není tady efektivní ochrana práva na informace, které je zaručeno ústavním pořádkem České republiky v článku 17 Listiny práv a svobod.

A já jsem vás chtěl požádat o to, abyste se zasadil o zlepšení vymahatelnosti práva na informace, a to nemluvíme o případech, které jsou problematické, jako jsou třeba i kverulační žádosti o informace, ale v těch případech, kde lidé opravdu legitimně hledají informace, které mají úřady k dispozici, kde to může přispět nejenom informovanosti a veřejné debatě, ale i ekonomice, protože ty informace jsou znovu využitelné. Stát má spoustu ekonomicky velmi zajímavých informací, jako jsou třeba informace, které jsou o jízdních řádech, kdy jezdí které spojení, aby to šlo propojit. A i v tomto případě docházelo k tomu, že úřady nebyly ochotné poskytovat informace o jízdních řádech a udržovaly monopol jedné společnosti.

Takže v tomto případě si myslím, že bychom se měli zasadit o nápravu toho současného stavu. Víme, že zákon o svobodném přístupu k informacím byl přijat v roce 1999, začal platit 1. 1. 2000, teď nás čeká dvacetileté výročí, a měli bychom pro to něco udělat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pan ministr vám odpoví do 30 dnů. A já prosím pana poslance Dominika Feriho, který bude interpelovat ministryni Malou ve věci civil.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Tak ještě jednou. Paní ministryně je ministryní jeden den. Nebyla v předchozí vládě a bylo by velmi nefér pokládat jí nějaké záludné otázky týkající se stavu na ministerstvu. Proto jsem zamýšlel se jí zeptat na její vize. Tady v tom příspěvku to měla být vize stran civilního řádu soudního, který je teď ve stadiu věcného záměru. Bohužel paní ministryně tady není. A to jediné, co chci připodotknout, je, že její omluva došla 45 minut po rozlosování interpelací, kdy se ukázalo, že třetina dnešních interpelací je na ni. To je to jediné. Na tyto věci, kterými se budeme zabývat několik následujících měsíců a let, se samozřejmě doptám v budoucnu. Děkuji.

A ještě pro pořádek, stahuji interpelace pod číslem 13, 14, 25, 27. To znamená všechny dnešní, jak ty předchozí, tak ty následující. Děkuji a hezký zbytek dne.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Nyní tedy prosím pana poslance Michálka, který bude interpelovat paní ministryni Malou ve věci rady pro soudnictví.

 

Poslanec Jakub Michálek: Já musím předně poněkud paradoxně pochválit paní ministryni Malou, že tady není, protože podle mých informací odjela do Brna vyřešit souběh svých funkcí, což je dobře, protože ministr by se měl věnovat své práci na plný úvazek.

A nyní k tomu předmětu interpelace, což je rada pro soudnictví. Rada pro soudnictví je institut, který je zaveden ve velké části zemí Evropské unie. My jsme byli s delegací ústavněprávního výboru v Nizozemsku a měli jsme tam setkání s místopředsedou tamější rady pro soudnictví a předsedou evropské sítě rad pro soudnictví a probírali jsme tam možnosti zavedení rady pro soudnictví v České republice. Protože když se vžijete do role ministra spravedlnosti, tak si musíte uvědomit, že to je velmi těžké provádět v justici nějaké reformy, protože justice z povahy českého ústavního systému, a je to tak správně, z povahy dělby moci, musí být nezávislá. A tak i ministr, který se snaží zvýšit kvalitu justice, zákonitě narazí na určitý odpor soudců a potřebuje jasného partnera, který by reprezentoval justici, garantoval by její nezávislost jakožto celé té odnože v rámci systému dělby moci. A my vzhledem k tomu, že máme tři nejvyšší soudy, takovou jednoznačnou instituci, která by převzala zodpovědnost za obecné soudnictví i Ústavní soud a snažila se o kvalitu toho soudního systému vůči občanovi, aby dostal svoje rozhodnutí spravedlivě a v řádné době, takovou instituci bohužel nemáme.

Já jsem chtěl paní ministryni poprosit, jestli by zvážila možnosti, že by Česká republika připravila zavedení tohoto institutu a přidali jsme se tak k poměrně široké rodině států, které mají tohoto garanta nezávislosti justice. Na druhou stranu musím říci, že nikdo z nás nechce, aby justice byla nezávislá na zákonech a aby tady došlo (upozornění na čas) k jakémusi zapouzdření jako v balkánských státech a na Slovensku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně vám odpoví písemně do 30 dnů. A jelikož pan poslanec Feri stáhl svoji následující interpelaci, tak prosím pana poslance Pávka, který bude interpelovat ministryni Dostálovou ve věci Dolu Frenštát.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, členové vlády, toto je poslední interpelace ve věci Dolu Frenštát, navíc na ministryni, která před chvílí odešla, takže se ústní odpovědi nedočkám. Ale ministryně Klára Dostálová za Ministerstvo pro místní rozvoj hraje důležitou roli a já bych tu odpověď rád dostal pokud možno dříve než na 30 dní, poněvadž tam právě probíhá vlastně to řízení o odstranění stavby. Tam podle informací, které mám z regionu, tak stavba toho dolu nikdy nebyla zkolaudována a bylo u ní neustále prodlužováno stavební povolení až do dne, kdy někdo tuto záležitost opomněl udělat, to stavební povolení propadlo, a tím se ta stavba stala nelegální a vlastně jako nelegální stavba musí být odstraněna. Vedou se tam nějaká soudní řízení. Já jsem doufal, že obdržím informace věcně správné, tak bych v této věci chtěl paní ministryni požádat, aby mně ty informace doručila. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Paní ministryně vám odpoví do 30 dnů písemně. A nyní, jelikož pan poslanec Munzar stáhl svou následující interpelaci, tak poprosím pana poslance Michálka, který bude interpelovat pana ministra Plagu ve věci národního vzdělávacího programu.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já se v zásadě odkazuji na to, co už pronesl Lukáš Bartoň, který měl podobnou interpelaci. Také mě zarazilo, že už od roku 2004 máme v platném školském zákoně ustanovení o tom, že máme mít národní program vzdělávání, ze kterého mají vycházet následně rámcové vzdělávací programy a tak dále. Ten dokument za 14 let platnosti zákona nebyl přijat, a tudíž se neustále dostáváme do naprosto zbytečných debat o tom, jestli se má zavádět větší finanční gramotnost nebo jestli se má zavádět programování na základní škole, co konkrétně by se mělo učit s ohledem na vývoj technologií a řekněme vývoj společnosti. Všechny tyto informace by měly projít širokou politickou a veřejnou debatou po konzultaci, kterou by provedlo Ministerstvo školství se zainteresovanými aktéry. A tento dokument má být schvalován podle platného zákona parlamentem. Bohužel k tomu nikdy nedošlo a myslím si, že bychom to konečně měli napravit, abychom si tyto diskuse už pak mohli odpustit a aby pro tvorbu těch rámcových vzdělávacích programů existoval dokument, který bude mít demokratickou legitimitu i této slavné Sněmovny.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času. Pan ministr není přítomen, takže vám odpoví do 30 dnů písemně.

A já prosím pana poslance Pávka, který bude interpelovat pana ministra Vojtěcha ve věci pracovních míst a sněmovního tisku 199. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, já jsem si při pročítání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 199, přečetl úžasné věci o tom, jak se budou zjednodušovat v podstatě nákupy léků a dalších věcí a jak se tedy ta věc dotkne pozitivně pojištěnců a jak se to pozitivně dotkne i státní pokladny. Dočetl jsem se, že to bude efektivnější než doposud, a to se mi všechno líbí. A pak jsem si tam přečetl, že tam jsou nároky na navýšení počtu úřednických míst a s tím spojené náklady a výdaje. Tak aniž bych v tom hledal jakoukoli záludnost, tak opravdu na tohle jsem hodně citlivý. Já se domnívám, že prostě ministerstva jako centrální orgány státu obecně jaksi jsou nabobtnalá, co se týká počtu lidí, a tím pádem i agendy, kterou si ti lidé vymýšlejí, a nevidím to jako moc dobrý nápad, aby se v rámci zefektivnění jakéhokoliv procesu nabírali další lidé do státní správy. Takže součet každoročních nákladů tady vidím za 18 a čtvrt milionu a jednorázových nákladů 25 milionů.

Tak bych se vás chtěl zeptat, jestli o tom víte, že se vám tam za zády jakoby zase rozbobtnává prostě státní správa, a jestli je to skutečně tedy podle vašeho názoru nutné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A prosím pana ministra o odpověď. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče, je to trošku úsměvné. Za prvé tedy je třeba říci, že se nejedná o léky, ale o zdravotnické prostředky, o pomůcky. A je třeba to vidět v kontextu té za prvé geneze, proč vlastně tu právní úpravu navrhujeme a vlastně co má obsahovat.

Já jsem o tom mluvil při tom prvním čtení. Tady stále funguje systém, který zrušil Ústavní soud, funguje do konce tohoto roku, pokud tedy přijmeme tento návrh, kdy stanovování úhrad zdravotnických prostředků v zásadě je na zdravotních pojišťovnách, primárně na VZP. Ta stanovuje úhradu na základě nějakého průzkumu trhu v ekonomicky nejnižší variantě, tam to taky dělají nějací úředníci. A Ústavní soud řekl, že to je neústavní, netransparentní a nepredikovatelné pro pacienta, a zrušil to s tím, že do konce tohoto roku máme čas na přípravu nové právní úpravy tak, aby ten nárok byl v zákoně a celá pravidla byla v zákoně.

Takže v zásadě se děje to, že ta agenda se přesouvá z VZP, kde to bezesporu, já nevím teď kolik, dělali také nějací lidé, protože je to agenda, kterou zkrátka musíme udělat, Ústavní soud nám to uložil nálezem a musí tady být zkrátka nějaký administrativní subjekt, ať je to již pojišťovna, nebo to je SÚKL, nebo to je ministerstvo, který bude ten nárok administrovat. To si nemůžeme vycucat z prstu a to samozřejmě musí nějací lidé dělat. Takže teď to dělají nějací lidé na VZP, ti to asi dělat nebudou od toho 1. 1. 2019, pokud schválíme tento návrh, a bude to dělat ministerstvo, potažmo tedy zejména Státní ústav pro kontrolu léčiv, kde se tím bude zabývat 25 zaměstnanců. Je to věc, která je nikoliv zase tak zásadně administrativně složitá, my jsme to stanovovali nebo nastavovali tak, aby to nebylo úplně administrativně složité, ale přece jenom určitá administrativa s tím bude z hlediska vyřazování zdravotnických prostředků z těch kategorizačních skupin, tvorby skupin vzájemně zaměnitelných prostředků, cenové soutěže a tak dále. Zkrátka musí tam být někdo, kdo to bude administrovat.

A pak musí být také přezkum. To je vlastně také něco, co Ústavní soud řekl, že je problém, protože vlastně tam není žádný přezkum. Tady v tom případě bude přezkum na Ministerstvu zdravotnictví. Stejně jako například u léků, pokud se rozhoduje o úhradě, tak je možné se odvolat k Ministerstvu zdravotnictví. A tam toto bude zajišťovat šest zaměstnanců, ta odvolání proti prvostupňovým rozhodnutím. Takže nemyslím si, že to je nějaké zásadní navýšení administrativního aparátu, je to pouze přesun z bodu A, kde se to nějak dělalo podle Ústavního soudu i podle mého názoru neústavně, netransparentně, prokorupčně, přesun do bodu B na Státní ústav pro kontrolu léčiv, potažmo Ministerstvo zdravotnictví jako odvolací orgán, a tyto dva subjekty to budou administrovat, ten nárok bude jasně stanoven v zákoně, jasná pravidla. Snažili jsme se skutečně to nastavit tak, aby to bylo co nejméně administrativně náročné. Já tady nechci o té právní úpravu znovu vykládat, protože jsem to řekl v prvním čtení a bude ještě na to určitě spoustu času ve zdravotním výboru. Ale zkrátka musí to někdo administrovat, aspoň ten základ. A nemyslím si, že to navýšení je nějak zásadně velké. My to samozřejmě budeme pokrývat z prostředků naší kapitoly. Pravděpodobně na to nebudeme požadovat nějaké zásadní navýšení prostředků.

Samozřejmě tam bude ta prvotní investice, která se bude týkat zase primárně softwaru, protože celá ta evidence samozřejmě musí být pod nějakým softwarovým řešením, nějakým nástrojem. Takže to je nějaká ta prvotní investice, ale nemyslím si, že toto je něco tak zásadního, pokud se bavíme o tom, že se jedná o zdravotnické prostředky za zhruba 6 miliard korun ročně, je jich asi 50 tisíc a jsou možná pro stovky tisíc pacientů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Pan poslanec Pávek má zájem na doplňující otázce. Prosím.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji, pane ministře, za vysvětlení a popis toho obsahu zákona. Já se v podstatě jakoby s návrhem toho zákona ztotožňuji právě jenom až na ta nová místa. Já se domnívám, že každé navýšení počtu úřednických míst je velmi zásadní v dnešní době, kdy prostě už jakoby těch parazitujících jakoby prostě jednotek je příliš mnoho a zejména na centrálních orgánech. Ale líbil se mi váš výraz jako přesun. A to se mi neposlouchá jako přesun. Kdybyste řekl, že jako tady ta místa jakoby ruším, protože už tu agendu dělat nebudou, a tady je tedy jaksi oživím, protože jakoby tu agendu přesuneme pod jiný subjekt, je to jedno, jestli je to Ministerstvo zdravotnictví, nebo jestli je to Státní ústav pro kontrolu léčiv, tak bych tomu rozuměl a opravdu bych vám zatleskal. Ale tady to vypadá, že opravdu chcete vytvořit další místa.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o doplňující odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Není tomu tak. Za prvé si je třeba uvědomit, že VZP není státní orgán, není to státní instituce, takže na tu my nemáme přímo vliv, kolik to tam bude dělat lidí. Takže ten přesun je de facto, ale samozřejmě de iure to není tak, že tabulková místa se škrtnou VZP a přesunou se na ministerstvo. To určitě víte, že VZP v tomto směru funguje svébytně jinak, není to státní instituce. Ale ta agenda se přesune, takže nějací lidé, kteří to administrovali na VZP, tak potřebujeme také lidi, kteří to budou administrovat na Ministerstvu zdravotnictví. Ale důležitá věc je, že my ty lidi pokryjeme nikoliv navýšením tabulek, my nebudeme zvyšovat tabulková místa, respektive nová tabulková místa. My to pokryjeme z těch lidí, kteří tam už dnes jsou, respektive z těch míst, která tam dnes jsou.

My nemáme obsazena všechna místa na Ministerstvu zdravotnictví, zdaleka ne. Já jsem přebíral Ministerstvo zdravotnictví, kde byla 65% obsazenost. Nejhůř obsazené ministerstvo ze všech. Takže si nemyslím, že zrovna my utrácíme peníze za zbytečné úředníky, my jsme na 75, ale stále je to hodně pod všemi ostatními resorty, které mají zhruba 85, 90 %, takže my ta tam volná místa máme a využijeme je stejně jako Státní ústav pro kontrolu léčiv. Takže nebudeme vlastně požadovat nějaká nová místa, my využijeme ta, která dnes jsou prázdná. Ostatně paní ministryně financí, kdyby tady byla, tak by potvrdila, že ona každému úřadu, každému ministerstvu, které požaduje navýšení systemizovaných míst, říká ne. Je v tom velmi striktní bez ohledu na to, o koho se jedná. Takže má v tomto jasné zadání nebo jasnou představu, že se nemá právě navyšovat počet míst. Mají se obsadit ta, která jsou volná, případně ta, ony mrtvé duše, tak seškrtat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času. To byla dnešní poslední interpelace, takže já konstatuji, že jsme pro dnešní jednací den ukončili projednávání ústních interpelací. Děkuji všem členům vlády, kteří se zúčastnili, odpovídali a vydrželi až do konce, stejně tak děkuji všem vám, páni poslanci a paní poslankyně, a dnešní pořad jednání je tímto vyčerpán.

Sejdeme se znovu zítra v 9.00 hodin, kdy jsou napevno zařazeny body 58, 59, 60 a 63. Jedná se ze začátku o body ohledně dopravní infrastruktury a pozemních komunikací, následuje školský zákon a důchodové pojištění. Jsou to všechno třetí čtení. Já vám děkuji, tímto dnešní jednání končím. Přerušuji schůzi Poslanecké sněmovny, a jak jsem řekl, sejdeme se zítra v 9.00 hodin.

 

(Jednání skončilo v 16.51 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.