Středa 27. června 2018, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Petr Fiala)
21.
Návrh poslanců Petra Gazdíka, Víta Rakušana, Jana Farského,
Věry Kovářové, Jany Krutákové a Petra Pávka na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev
krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 154/ - prvé čtení
Stanovisko vlády k tomuto tisku jsme obdrželi jako sněmovní tisk 154/1. Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl pan poslanec Petr Gazdík. (V sále je obrovský hluk a neklid!) Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Tento návrh není ničím novým. My jsme se jím zabývali už na konci minulého volebního období, ale tím, že volební období končilo, i tento návrh padl pod stůl. Je to výsledek dlouhodobé diskuse s Ministerstvem vnitra, protože na základě zkušeností některých zastupitelů, třeba ve Středočeském kraji a dalších našich kolegů, jak Ministerstvo vnitra, tak my jsme došli k názoru, že zákon o volbách do zastupitelstev krajů není v souladu se zákonem o volbách do zastupitelstev obcí a není v souladu se služebním zákonem. Dostáváme se do reliktu, že státní úředník ve jmenované funkci může být neuvolněným zastupitelem obce, ale nemůže být neuvolněným zastupitelem kraje. Ty zákony se v tom liší. Řešili jsme různé argumenty, nicméně si myslím, že naší snahou by mělo být tyto tři zákony sladit, že naše právo by mělo být předvídatelné, a myslím, že někteří státní úředníci mohou být velkým obohacením pro zastupitelstva krajů, pokud tam budou samozřejmě v neuvolněné funkci, jak předepisuje služební zákon. (V sále je stále velký hluk a velmi špatná slyšitelnost!)
Proto vás velmi prosím, abychom tuto jednoduchou změnu poslali do dalšího čtení a umožnili tím vykonávat funkci neuvolněného zastupitele úředníkům tak, jak mohou vykonávat funkci neuvolněného zastupitele v obci. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Než budeme pokračovat dále, já opravdu znovu prosím všechny poslance a poslankyně, aby respektovali právo ostatních na to poslouchat, co se zde říká, a vytvořili důstojnou atmosféru. Prosím také, aby skončilo zasedání vládní koalice tady přede mnou u poslaneckých lavic, které brání tomu, aby pan poslanec vůbec mohl jít k řečnickému pultu. Pokud takováto situace nenastane, přeruším jednání Poslanecké sněmovny.
Já vyzývám pana předsedu Chvojku, vyzývám pana poslance Volného, vyzývám paní ministryni financí, kteří nereagovali na moje opakovaná upozornění, aby vytvořili podmínky pro to, aby zde mohla probíhat schůze Poslanecké sněmovny v normální atmosféře. Děkuji.
Nyní prosím pana poslance Jiřího Strýčka, který je zpravodajem pro prvé čtení, aby se ujal slova.
Poslanec Jiří Strýček: Já vám děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, předkládaný návrh zákona odstraňuje ze zákona o volbách do zastupitelstev krajů důvod neslučitelnosti funkce člena zastupitelstva kraje spočívající ve výkonu funkce na ministerstvu, jiném ústředním orgánu státní správy nebo na orgánu státní správy s celostátní působností, které jsou obsazovány volbou, jmenováním nebo ustanovováním. Navrhovatelé odůvodňují úpravu komplikovaností a výkladovou nejasností ohledně platné právní úpravy neslučitelnosti funkcí člena zastupitelstva kraje. Ta je obsažena v zákoně o volbách do zastupitelstev krajů a dále ve služebním zákoně. Navrhovaný zákon řeší domnělý rozpor tak, že se jeden z důvodů neslučitelnosti ze zákona o volbách do krajů jednoduše odstraňuje. Vláda k tomuto sněmovnímu tisku dala nesouhlasné stanovisko, organizační výbor navrhl ústavněprávní výbor jako garanční.
Pane předsedající, rád bych se přihlásil do rozpravy s návrhem na zamítnutí tohoto zákona. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Ve chvíli, kdy otevřu obecnou rozpravu, beru na vědomí vaše přihlášení. To bylo úvodní slovo zpravodaje pro prvé čtení. Nyní otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy je přihlášen pan zpravodaj Strýček, kterému dám nyní slovo. Po něm vystoupí pan poslanec Rakušan. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Strýček: Ještě jednou. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane předsedající, já osobně s návrhem tohoto zákona nesouhlasím, a navrhuji proto jeho zamítnutí v prvém čtení.
Činím tak z následujících důvodů. Předkladatelé tohoto zákona chtěli vyřešit otázky, které vyvstaly po předloňských krajských volbách ohledně slučitelnosti výkonu funkce člena zastupitelstva kraje s funkcí vykonávanou na ministerstvu, jiném ústředním orgánu státní správy nebo na orgánu státní správy s celostátní působností, které, jak už jsem zmínil, jsou obsazovány volbou, jmenováním nebo ustanovováním. Řešení, které navrhovatelé přinášejí, je ale dle mého názoru nesystémové. Existují-li pochyby o právní úpravě neslučitelnosti funkcí, není možné je řešit tím, že se jeden z důvodů neslučitelnosti ze zákona jednoduše odstraní. Návrh tak v podstatě rozšiřuje možnosti kumulace významných veřejných funkcí.
Kdyby tento předložený návrh byl schválen, byla by úprava neslučitelnosti funkce krajského zastupitele s některými funkcemi ve státní správě ponechána jen na zákonu o státní službě. Tento zákon o státní službě ale zapovídá souběh pouze u uvolněných členů zastupitelstva a pouze u osob podléhajících režimu zákona o státní službě. Návrh je založen na předpokladu, že existují dva právní výklady neslučitelnosti. Jeden právní výklad, jehož tedy jsem zastáncem, vychází z toho, že právní úprava obsažená v zákoně o volbách do zastupitelstva krajů a v zákoně o státní službě je kompatibilní, a lze ji tedy vykládat ve vzájemném souladu. Druhý právní výklad, na kterém staví navrhovatelé, dovozuje, že úprava neslučitelnosti ve služebním zákoně má přednost před úpravou v zákoně o volbách do krajských zastupitelstev, a to z titulu, že služební zákon je normou pozdější.
Přijetí navrhované právní úpravy by mimo jiné znamenalo, že bychom nově k výkonu funkce neuvolněného člena krajského zastupitelstva připustili, za prvé, osoby vykonávající státní službu na služebních místech vedoucích služebních úřadů, které jsou ústředními správními úřady nebo úřady s celostátní působností na služebních místech náměstků pro řízení sekce nebo ředitelů sekce; za druhé, osoby s funkcí náměstka člena vlády nebo vedoucího ústředního správního úřadu nebo úřadu s celostátní působností, která není vykonávaná ve služebním poměru. Tyto důsledky jsou dle mého názoru v rozporu se zásadami, na kterých je státní služba postavena, a v konečném důsledku by návrh vedl i k disproporci ve vztahu k zachovanému omezení pro osoby působící v ostatních správních úřadech, jakož i ke zvýšení politizace ve státní správě.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Dále je do rozpravy přihlášen pan poslanec Rakušan. (Hluk v sále opět stoupá!) Prosím, máte slovo.
Poslanec Vít Rakušan: Děkuji vám za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, pojďme se tedy obecně bavit o tom, co ve státní správě možné je, co možné není, co v samosprávě možné je a možné není. Protože samospráva, to jsou přece obce, to jsou přece i města. A my se prostě domníváme, že krajská úroveň má k té komunální úrovni mnohem blíže než k úrovni parlamentní.
Chci ještě jednou upozornit, že my nic nechceme měnit na praxi, aby vysocí státní úředníci nemohli být například členy parlamentu. Na tom se nic nemění. Nicméně už v této době, a to nevím, jestli si uvědomujeme, jsou vysocí státní úředníci členy zastupitelstev měst a obcí v České republice, dokonce v některých případech zastávají i posty například neuvolněných místostarostů svých měst a obcí. Ano, v tomto případě se konkrétně bavím například o paní Daně Drábové, které se ten problém týkal po minulých krajských volbách. Ona je neuvolněnou místostarostkou obce Pyšely.
Pokud se tedy domníváme, že krajská úroveň má blíže k úrovni komunální, což my se domníváme, tak vidíme logický rozpor v tom, proč právě v krajském zastupitelstvu by měla fungovat jiná praxe, než je tomu v zastupitelstvu obecním. Té zákonné úpravě jednoznačně nerozumíme. Znovu říkám, my usilujeme pouze o to, aby mohli i tito vysocí státní úředníci zastávat v krajské úrovni neuvolněné posty. Tady mluvil pan kolega, prostřednictvím tedy pana předsedajícího, o kumulaci významných, důležitých funkcí. Samozřejmě že i zastupitelská funkce v rámci krajského zastupitelstva jistě důležitou funkcí je, ale je to stále funkce neuvolněná a na této praxi bychom rozhodně nic měnit nechtěli. Stále se bavíme o té neuvolněnosti.
Další záležitost, paradoxní, v tom systému. Pokud se tady bavíme o nějakém střetu zájmů, tak přece ministři vlády České republiky, a v mnoha případech to tak v historii bylo, mohou být členy krajských zastupitelstev a tam by logicky mohlo dojít přece k mnohem většímu potenciálnímu střetu zájmů, než je to např. u nějakého z významných úředníků.
Domnívám se, že tady máme rozdílnou zákonnou úpravu ve dvou zákonech, protože služební zákon, jak již tady bylo i mým předřečníkem řečeno, prostě tento pohled umožňuje a umožňuje právě vysokým státním úředníkům, aby ty neuvolněné funkce zastávali.
Vnímám, že tady asi je většinový odpor proti tomu, aby daný zákonný návrh prošel dále. Já to zcela respektuji, je to legitimní rozhodnutí, potom ale pojďme otevřít obecnější diskusi, potom pojďme otevříti diskusi o tom, zda by ti vysocí státní úředníci neměli tedy být ani členy obecních zastupitelstev, nesměli by zastávat funkce neuvolněných místostarostů, protože tam je přece ten potenciální střet zájmů rovněž přítomen. A my tady upozorňujeme na ten rozpor. Komunální úroveň, obecní úroveň, včetně velkých měst v České republice, tak tam to možné je. V případě krajských zastupitelstev to možné není. V případě členů vlády není žádné omezení pro to, aby např. v krajských zastupitelstvech zasedali. Pouze ukazujeme na to, že ten systém je v České republice nastaven nelogicky, a pokud krajskou úroveň z principu fungování státu v České republice vnímáme jako úroveň samosprávnou, tak v tom případě nechápeme, proč by měly být rozdíly mezi obecní a krajskou úrovní. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Gazdík má slovo.
Poslanec Petr Gazdík: Vážené kolegyně, milí kolegové, já se musím ohradit proti slovům pana zpravodaje o nesystémovosti. Omlouvám se, ale nesystémové to je teď. Zcela jednoduše. Takže ministr jako hlava úřadu může být krajským zastupitelem, ale jeho úředníci nesmějí být krajskými zastupiteli. Státní úředník může být zastupitelem, radním či místostarostou obce, ale nesmí být zastupitelem kraje. Tak je to teď. Je to nesmyslné a hloupé. V minulém volebním období ten zákon podepsaly takřka všechny strany napříč spektrem. Sladíme jenom něco do logického rámce. Prostě sladíme zákon o zastupitelstvech obcí, volbách do zastupitelstev obcí, krajů a služební zákon. Nic víc, nic míň. To, co říká pan zpravodaj o nesystémovosti, omlouvám se, jestli za systémové považujete to, že ministr může být krajským zastupitelem, ale jeho úředníci ne, tak já to tedy jako systémové nevidím.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Takovou přihlášku nevidím. Hlásíte se do obecné rozpravy? S faktickou poznámkou. Ano. Pan poslanec Grospič nyní vystoupí s faktickou poznámkou. Omlouvám se, máte pravdu, je to moje chyba. Ne, pan poslanec Luzar je na druhém místě. Pan poslanec Grospič, tak jak jsem to řekl, nyní vystoupí s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji vám, pane místopředsedo. Chtěl bych, vážené kolegyně a kolegové, na to zareagovat, protože si myslím, že se točíme trošku v bludném kruhu a také se trošičku blížíme k demagogickému výkladu toho ustanovení. Nepochybuji o tom, že ten návrh zákona je veden dobrým úmyslem, a také vůbec nepochybuji o tom, že má své ratio v tom, co se stalo při krajských volbách, kdy paní Drábová kandidovala do krajského zastupitelstva ve Středočeském kraji, přinesla určité penzum voličů, a potom se ukázalo, že vlastně nemůže ten mandát vykonávat, protože zákon to striktně neumožňuje, a musí se toho mandátu vzdát, zatímco je dál zastupitelkou ve své obci. Nicméně myslím si, že se tady ukazuje, že nelze tento nesoulad asi ani vyřešit touto dílčí novelou, že je potřeba vzít v potaz služební zákon a potom samozřejmě všechny volební zákony, jak zákon o volbách do zastupitelstev obcí, tak i zákon o volbách do zastupitelstev krajů. Protože pokud bychom přijali jednoznačně zase jenom jednoduchou takovouto novelu, dopustili bychom se zase dalších nerovností a diskriminací něčeho jiného.
Uvedu takový příklad ze života obcí, kdy na mnoha příkladech podle výkladu, samozřejmě, zastupitelem obce může být člověk, který pracuje pro obec, je v pracovním poměru k obci, ale není zařazen v obecním úřadu. Čili třeba obecní strážník, včetně třeba velitele nebo ředitele obecní policie. A také to zcela určitě asi není správné, protože on rozhoduje o sobě, on rozhoduje i o finančních prostředcích, které jsou věnovány této policii, a je tam velký střet zájmů. (Předsedající upozorňuje na čas.)
Čili já bych se v této souvislosti klonil k tomu, aby tento návrh zákona byl zamítnut, ale aby se vláda komplexně zabývala touto problematikou.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Pane poslanče, váš čas pro faktickou poznámku je pryč. Další faktická poznámka, s ní vystoupí pan poslanec Luzar. Prosím, máte slovo.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jsem chtěl fakticky reagovat vaším prostřednictvím na kolegu Rakušana, který hovořil, že jejich návrh se týká pouze uvolněných, že se nejedná o neuvolněné funkcionáře. Třikrát nebo čtyřikrát toto zdůrazňoval. Chci upozornit, že zákon zná i neuvolněného funkcionáře, člena rady, popř. neuvolněného funkcionáře starostu jako takového, a jinými slovy by se týkal tady těchto funkcionářů. To je jedna rovina věci.
Druhá rovina. Jako dlouholetý zastupitel obce se střetávám s tím, a vím, že to problémy dělalo, když třeba ředitel příspěvkové organizace byl současně členem rady. No a co. Problém je v tom, že těch ředitelů příspěvkových organizací třeba u nás je 27, z toho dva seděli v radě a rozhodovali o odměnách pro těch zbylých, samozřejmě i svých. A projevovalo se to. Bohužel se to projevovalo, ty animozity a vazby, které probíhaly. Projevovalo se to reálně v tom, když se přidělovaly investice na opravy, kdy prosazovali své zájmy oproti zájmům, protože tam byli, byli při tom rozhodování. A to jsou ty faktory, které se objevují. Chápu, že bychom měli mít chuť přitáhnout občany v komunální politice k rozhodování, ale je problém, jestli ta komunální politika je opravdu dělána v tom účelu těmi občany, kteří tam bydlí, nebo je to také tím motivováno, a nechci předestírat, motivováno tím, že je to můj potažmo zřizovatel, já jsem zaměstnanec tohoto zřizovatele, on rozhoduje o mně, a proto tím, že jdu do politiky, si kryji záda tady v tomto rozhodování.
Čili vítám tento návrh, který tady je, ale ne v podobě krajů, ale naopak bych viděl zpřísnění zákona o obcích a vyloučil tuto komplikaci, která je jistě komplikací, ze zákona o obcích, tak, jak je to děláno v zákoně o krajích. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Do obecné rozpravy se přihlásil pan poslanec Adamec. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, tak teď se přesně děje to, čeho jsem se obával. Otevřeme zákony o krajích, resp. volební zákony, a vzbudí se tady diskuse, různé pohledy na věc. A chci říct, že už před lety jsem zažil bezprecedentní atak na to, aby ředitelé příspěvkových organizací, třeba ředitelé škol, nemohli prostě vykonávat funkci uvolněných zastupitelů. Tady to byl střet zájmů, pak se to naštěstí podařilo přes Ústavní soud, mám pocit, shodit, nebo přehlasovat tady ve Sněmovně. Ale přece to tak není, přece se rozhoduje skupinově, kolektivně jak na té radě, tak na tom zastupitelstvu. Rozhodně si nemyslete, že ten ředitel školy má nějaké výhody. Naopak. Musí pracovat pro tu obec, těch nevýhod pro něj je celá řada.
Já osobně tedy vnímám snahu předkladatelů o to, aby vlastně srovnali volební zákon, resp. o obcích a o krajích, aby to bylo stejné, a nakonec se ukázalo, že ty problémy tady nastat mohou při posledních krajských volbách, a ti dotyční se raději vzdali mandátů, aby nemuseli absolvovat zdlouhavé soudní řízení, které podle mne v těchto případech je vždycky velmi ošemetné a podle mne ten výsledek stejně nevede k lepšímu zájmu našich voličů o naši komunální politiku.
Já se zeptám, jaký je rozdíl mezi krajem a obcí z hlediska toho výkonu činností? Je to samospráva stejná, jako jsou obce. To je potřeba říct. (Ke skupince debatujících poslanců.) Já vidím, že kolegy dole to tady nezajímá, ale přesto se pokusím pokračovat.
Výkon státní správy máme proto, že jsme si zvolili smíšený model veřejné správy, a samozřejmě máme s tím problémy, které řešíme někdy i tady ve Sněmovně, ale na druhou stranu, pokud by otevření tohoto zákona mělo vést k tomu, že... (V sále je stále velký hluk.) Já mám času dost...
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Prosím o klid! Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ivan Adamec: Já jsem věděl, proč si neberu faktickou připomínku nebo poznámku, protože to bych opravdu nebyl schopen tady říct.
Takže já se skutečně obávám toho, že záměr předkladatelů samozřejmě je v pořádku, protože rovná, řekl bych, velmi podobné situace. Ty problémy tu byly, takže říkat, že tu ty problémy nejsou, tak to je zavírání očí před problémem, který prostě se dá vyřešit, ale na druhou stranu zase říkat tady, že ty problémy na obcích jsou podobné, jako by byly na krajích, kdyby to tak bylo, jak tady říkal pan poslanec Luzar, tak vaším prostřednictvím bych mu chtěl vzkázat, že znovu opakuji, to je nepochopení samosprávy. Kdo jiný než ředitel školy třeba na vesnici má být v obecním zastupitelstvu? Tam všichni dělají pro obec něco. To tak je prostě, ale protože naštěstí je to kolektivní rozhodování, tak já se toho neobávám a z vlastní zkušenosti a dvacetileté praxe mohu říct, že ani jeden z těch jmenovaných ředitelů nikdy z toho žádnou výhodu neměl. Ono dokonce, když se hlasují některé z těch odměn, které mimochodem jsou velmi směšné v těchto případech, tak oni se těch hlasování neúčastní. Logicky, protože nechtějí právě být srovnáváni těmi ostatními kolegy.
Takže pokud by toto mělo vést k obrácenému gardu, tak bych byl tvrdě proti. Toto podporuji, protože, znovu opakuji, přišli jsme, a to nebyla jenom paní Drábová, abychom si řekli, u nás v Královéhradeckém kraji to byla paní dneska ministryně Dostálová, která ten problém měla. A možná to bude znít ode mě divně, ale my jsme přišli o kvalitní zastupitelku bohužel tímto nedostatkem tohoto zákona.
Takže já bych poprosil, kdybyste to takhle zkusili přehodnotit, nezamítali ten návrh hned v prvním čtení, postoupili ho do dalšího čtení, a rozhodně bych vás chtěl požádat, pokud k tomu dojde, aby se tady neprojevila lidová tvořivost, protože tyto zákony jsou velmi citlivé a i dobré záměry mohou vést někam jinam, než si předkladatelé nebo navrhovatelé pozměňovacích návrhů vůbec mohou domyslet. Takže já to podporuji. Prosím, pošleme to do dalšího čtení. Bavme se o tom, rozpruďme tu debatu, jestli ten problém je skutečně řešitelný touto podobou, či nikoliv, ale rozhodně pojďme se pro to pokusit něco udělat.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a nyní mám tady na faktickou poznámku pana poslance Leo Luzara. Prosím, máte slovo.
Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, dovolte mi vaším prostřednictvím reagovat na tu otázku, která tady zazněla - kdo jiný než ředitel školy? No učitel té školy! Samozřejmě, ten by mohl být v zastupitelstvu. Ale přímá souvislost mezi ředitelem, který je jmenován radou, tady je. Čili ptáme-li se, koho bychom si měli přát v zastupitelstvech malých obcí, tak jsou to ti učitelé, kteří v té obci pracují a přicházejí do styku s těmi lidmi přímo. Ten ředitel už je ve střetu zájmů, ať se na mě někdo zlobí, nebo ne. V tom zákoně je to opravdu nejasné. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, děkuji. Ano, prosím, zástupce navrhovatele pan poslanec Gazdík. Prosím.
Poslanec Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, ale prostřednictvím pana předsedajícího pane poslanče Luzare, posunul jste to někde. Prosím vás, přečtěte si ten zákon, to tam vůbec není! Jednak je něco úplně jiného střet zájmů u zřizované organizace a zřízené organizace, což u obcí a u škol je. To je jedna věc. Nicméně i když toto kdysi historicky nastalo, tak si pamatujete, jak Ministerstvo vnitra velmi rychle měnilo do půl roku, když měli odstupovat ti ředitelé ze zastupitelstev, kdy to měnili, protože jakou kalamitu to na obcích a městech působilo? To jednak. Ale je naprostý rozdíl mezi zřizovatelem a zřízenou organizací a jejich střetem zájmů v tomto vztahu a v tom, co je v tomto zákoně. To, že libovolný státní úředník jakéhokoliv úřadu a krajské zastupitelstvo, to skutečně není zřizovaná a zřízená organizace, to je něco úplně jiného! A vzpomněli jste tady také paní ministryni Dostálovou. Paní ministryně Dostálová je typickým příkladem, pardon, blbosti tohoto zákona, protože ona tehdy musela odstoupit. Dnes jako ministryně by v tom zastupitelstvu sedět mohla. (Potlesk poslanců STAN.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní mám tady na faktickou poznámku pana poslance Adamce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych reagoval na to slovo, že by to měl být učitel. Proč ne? Klidně. Ale vy si myslíte, že učitel nebude lobbovat za svoji školu, pokud těch škol je tam víc v té obci? Většinou jich tam víc není u těch malých obcí. Takže toto všechno jsou hypotetické věci. Já si myslím, že i jmenování ředitele není jenom tak, že rada si někoho vybere z těch učitelů a udělá z něj ředitele. To přece takhle nefunguje! To tak fakt není a v praxi se ukazuje, že to vůbec nevadí. Jestli vy ve vašem regionu máte jiné zkušenosti, tak já v posledních 20 letech starostování řadě ředitelů jak škol, příspěvkových organizací, nebo dokonce našich eseróček tyhle zkušenosti prostě nemám, nejsou schopni ovlivňovat tyto věci, protože řada případů mimochodem, i kdyby je ovlivňovala, tak jsou v zájmu obce a je to jenom na obci, na radě, na zastupitelstvu, jaké určí priority, jak se bude chovat, a rozhodně jeden hlas to nezmění. To prostě je realita. Bavme se o tom v reálu, jak to funguje. Podle mě naopak ten, kdo je v radě z těchto ředitelů, tak má daleko větší zodpovědnost a větší jistotu, že na něj toho zbude méně.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a další s faktickou poznámkou pan poslanec Vít Rakušan. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vít Rakušan: Děkuji, pane předsedající. Ještě jenom vaším prostřednictvím k panu kolegovi Luzarovi. V klidu a bez emocí. Ale kdo zná realitu městského a obecního zastupitelstva či menší obec, tím je ta realita asi viditelnější. Já jsem starostou středně velkého města, ale i tam je ta realita samozřejmě přítomna. Prostě k nějakému střetu a ve velkých uvozovkách zájmů dochází na každém zastupitelstvu, protože tam máme skupinu fotbalistů, protože tam máme skupinu hokejistů, protože tam máme skupinu myslivců a máme tam skupinu zahrádkářů, a ti všichni samozřejmě hlasují a hlasují samozřejmě mnohokrát i o dotacích pro ty zájmové spolky, kterých jsou členy. To je prostě realita komunální politiky a já si nemyslím, že u ředitele školy, případně učitele školy není ten střet o nic větší než právě u takovýchto organizací zájmového charakteru. A jak už řekl pan kolega Adamec velmi trefně, neposouvejme ten problém jinam. Toto se týká krajského zastupitelstva a státních úředníků, nikoliv ředitelů zřizovaných organizací. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nemám již žádnou faktickou poznámku ani přihlášeného do obecné rozpravy, takže tím pádem obecnou rozpravu skončím. Zeptám se na případná závěrečná slova, jestli zástupce navrhovatele...? Máte? (Ano.) Pan poslanec Gazdík. Prosím.
Poslanec Petr Gazdík: Já si dovoluji jenom stručně zdvořile poprosit o to, abychom ten tisk propustili do dalšího čtení. On má skutečně v praxi reálný význam. Můžeme se o něm bavit ve výborech odborně, tak aby z toho nevznikl žádný paskvil, pokud ho jakýmkoliv způsobem budete chtít upravovat, nicméně ta věc by se odstranit měla. Před dalšími krajskými volbami je to to nejlepší, co teď můžeme udělat.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Zeptám se zpravodaje pana poslance Strýčka, jestli má zájem...? Nemá zájem. Takže přistoupíme k hlasování o návrzích. Pan poslanec Strýček tady předložil návrh na zamítnutí předloženého návrhu. Takže mám tady žádost o odhlášení, takže já vás odhlašuji. Přihlaste se prosím znovu svými hlasovacími kartami. Ještě zagonguji.
Myslím, že se kvorum poslanců ustálilo. Takže znovu zopakuji, o čem budeme hlasovat. Pan poslanec Strýček navrhl, abychom hlasovali o zamítnutí předloženého návrhu.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro zamítnutí, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti zamítnutí?
Je to hlasování číslo 38. Přihlášeno je 146 poslanců, pro 112, proti 28. Návrh na zamítnutí byl přijat. Tím tedy projednávání tohoto návrhu končím.
Nyní bych přečetl dvě omluvy. Z dnešního jednání Poslanecké sněmovny od 18.50 do konce jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Michal Ratiborský. A z dnešního jednání Sněmovny od 18.15 do konce jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Strýček.
Nyní přistoupíme tedy k projednání dalšího návrhu. Jedná se o
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.