Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

(pokračuje Vojtěch Filip)

12.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb.,
o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 199/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Je navrženo, abychom postupovali podle § 90 odst. 2, to znamená, abychom postupovali pro schválení již v prvém čtení. Vládní návrh uvede z pověření vlády ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, a pan Kamal Farhan je jako zpravodaj již u stolku zpravodajů, proto se může pan ministr zdravotnictví ujmout slova. Prosím.

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi tedy, abych uvedl návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění. Tento návrh reaguje na nález Ústavního soudu z minulého roku, spisová značka Pl. ÚS 3/15.

Tímto poměrně klíčovým nálezem Ústavního soudu byla zrušena ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění, která určovala nárok pojištěnce na úhradu zdravotnických prostředků tak, že ten nárok je stanoven v provedení ekonomicky nejméně náročném, které zjišťuje zdravotní pojišťovna průzkumem trhu. Ústavní soud v tomto nálezu v zásadě shledal danou úpravu protiústavní, netransparentní, těžko predikovatelnou pro pacienta s tím, že chybí jasně definovaný nárok v zákoně, tak jak vyžaduje Listina základních práv a svobod - čl. 31. V důsledku tedy tohoto nálezu dojde k 1. lednu 2019 ke zrušení příslušných ustanovení a vyprázdnění přílohy č. 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění, která obsahuje seznam zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz a hrazených z veřejného zdravotního pojištění.

Pokud tedy by nebyla přijata žádná náhradní právní úprava, znamenalo by to, že drtivá většina dotčených zdravotnických prostředků by byla vydávána jen se spoluúčastí pojištěnce ve výši 25 % z ceny zdravotnického prostředku. To by samozřejmě znamenalo zejména pro pojištěnce velmi značné zhoršení dosavadního stavu. Také by samozřejmě došlo k chaosu při zařazování nových produktů do úhrad, protože by nebylo jasné, jaká jsou pravidla. Stávající zdravotnické prostředky by byly významně zdraženy v důsledku odpadnutí relevance cenových limitů. Celkový odhad dopadu do systému veřejného zdravotního pojištění je až 2 mld. korun. V současné době pojišťovny hradí zdravotnické prostředky na poukaz asi v částce 6 mld. To je tedy, pokud bychom nic neudělali a pouze bychom tedy nechali, aby ta současná právní úprava byla zrušena s tím, že Ústavní soud v tom nálezu jasně řekl, že do konce roku musí zákonodárce přijmout nová pravidla, jinak od 1. 1. 2019 zkrátka ta pravidla už v tom zákoně nebudou.

Návrh, který jsme vytvořili na Ministerstvu zdravotnictví, je výsledkem mnoha konzultací s odbornou i laickou veřejností. Těch příprav se účastnila celá řada stakeholderů, ať už je to Státní ústav pro kontrolu léčiv, Česká lékařská komora, Lékárnická komora, Stomatologická komora, stejně tak zástupci pacientů, zejména Pacientská rada, Národní rada osob se zdravotním postižením, Unie zaměstnavatelských svazů a další. Myslím si, že ten návrh prošel velmi zevrubnou odbornou diskusí, ať již tedy s odborníky z oblasti medicínské, tak i zástupci pacientů. Takže je velmi podrobně vydiskutován. Dospělo se v rámci těchto diskusí ke konsenzu, pokud jde o kategorizaci jednotlivých skupin zdravotnických prostředků tak, aby byla ta výsledná podoba pro systém veřejného zdravotního pojištění finančně únosná a zároveň dokázala pokrýt co nejvíce potřeb pojištěnců.

Návrh tedy obsahuje nejen nový a aktualizovaný seznam zdravotnických prostředků, v němž jsou jednotlivé... nebo pro jednotlivé úhradové skupiny stanoveny úhradové limity a další podmínky úhrady, ale také další nástroje, s jejichž pomocí bude možné reagovat na aktuální situaci na trhu zdravotnických prostředků. Kromě zákona bude navíc každý měsíc Státní ústav pro kontrolu léčiv zveřejňovat seznam hrazených zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz. Pojištěnec se tedy vždy transparentně dozví, jakou výši úhrady jsou pro jednotlivé... v jaké výši úhrady jsou pro jednotlivé varianty zdravotnických prostředků tyto úhrady nastaveny, což je velmi výrazný posun oproti současnému stavu, kdy v zásadě právě proto Ústavní soud zrušil tu právní úpravu jako zcela netransparentní.

Celý systém je připraven tak, aby byl pokud možno také co nejméně administrativně náročný. Vstup zdravotnického prostředku do systému úhrad se bude dít pouhým ohlášením ohlašovatele, tedy výrobce v zásadě toho zdravotnického prostředku, do příslušné úhradové skupiny, tak jak je nastaven ten kategorizační strom, tedy bez vedení správního řízení. Je třeba si uvědomit, že těch zdravotnických prostředků jsou desítky tisíc, někde kolem možná padesáti tisíc, a je tedy nereálné, aby se o každém jednotlivém zdravotnickém prostředku vedlo správní řízení. Vedlo by to v zásadě ke kolapsu té instituce, která by toto správní řízení vedla. Takže jsme nešli touto cestou, ale skutečně jdeme cestou jeho ohlášení a správní řízení by se vedlo pouze v případě, pokud by zařazení zdravotnického prostředku bylo zpochybněno, což bude zřejmé, protože jak jsem říkal, každý měsíc bude zveřejňován ten seznam vlastně zdravotnických prostředků. Takže pokud by tam došlo k nějakému zpochybnění, tak pak se povede správní řízení na Státním ústavu pro kontrolu léčiv.

Na rozdíl od dosavadního právního vztahu, kdy právní řád nestanovil nic o tom, jak má zdravotní pojišťovna provádět průzkum trhu, ačkoliv se z toho odvíjí právě výše úhrady za konkrétní zdravotnický prostředek, tak návrh v souladu se čl. 31 Listiny základních práv a svobod, který definuje v zásadě nárok pojištěnce na péči z veřejného zdravotního pojištění, jasně vymezuje ten náš návrh, za jakých podmínek má pojištěnec nárok na dotčené zdravotnické prostředky hrazené z veřejného zdravotního pojištění. V konečném důsledku bude navrhovanou právní úpravou umožněna plná úhrada většího spektra zdravotnických prostředků, než je tomu doposud. To je velmi důležitá informace zejména pro pacienty, protože tak jak je ten návrh připraven, tak skutečně mnohem širší spektrum zdravotnických prostředků bude hrazeno než doposud. A předpokládáme, že i celková spoluúčast pacienta poklesne o v řádu stovek milionů korun oproti současnému stavu.

Návrh je předložen s žádostí, aby Poslanecká sněmovna schválila již v prvém čtení. Ta předložená právní úprava musí totiž vzhledem ke zmíněnému nálezu Ústavního soudu nabýt účinnosti k 1. lednu 2019. To je nepřekročitelný termín. Příprava této novely, kterou jsme v zásadě začali připravovat až po mém nástupu na Ministerstvo zdravotnictví, si z důvodu právě projednání všech položek kategorizačního stromu se všemi stakeholdery, o kterých jsem hovořil, s nimiž jsme se snažili nalézt shodu na znění toho návrhu, což nebylo úplně jednoduché, vyžádala více času, abychom dali všem adresátům této právní normy dostatek času připravit se na její dopady. Považuji za férové vynasnažit se, aby zákon vyšel ve Sbírce zákonů co nejdříve.

Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předložený návrh tedy je reakcí na nález Ústavního soudu. Bez tohoto návrhu by byla od roku 2019 drtivá většina poukazových zdravotnických prostředků vydávána pouze se spoluúčastí pojištěnce ve výši 25 % z ceny zdravotnického prostředku. Tak abychom tomu zabránili, abychom nastavili jasná transparentní pravidla, která budou v souladu s nálezem Ústavního soudu, tedy v souladu s dodržením Listiny základních práv a svobod, s ústavním nárokem pojištěnce, prosím tedy o podporu daného návrhu. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, panu ministru zdravotnictví za uvedení tohoto návrhu. A požádám o slovo zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Kamala Farhana. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

Poslanec Kamal Farhan: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení členové vlády, dovoluji si vám přednést zpravodajskou zprávu k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dovolte mi, abych tedy přednesl zpravodajskou zprávu k návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Předmětná novela není prvním pokusem o nápravu žalostného stavu úhradové regulace zdravotnických prostředků. Skutečnost, že současný systém je nepředvídatelný, netransparentní, je známá přibližně více jak deset let. Před takto dlouhou dobou byly jasně pojmenovány základní problémy. Poté se na Ministerstvu zdravotnictví uskutečnilo několik iniciativ směřujících k nezbytné nápravě. Nejdále se v legislativním procesu dostal tzv. sněmovní tisk 88, který doputoval do Poslanecké sněmovny hned dvakrát, avšak v prvním případě nemohl být schválen v důsledku rozpuštění Poslanecké sněmovny, v druhém případě došlo k jeho zpětvzetí ze strany ministerstva. V roce 2015 byla zpracována zcela odlišná koncepce kopírující úhradovou regulaci léčivých přípravků. S ohledem na zjevnost, neproveditelnost a absenci nezbytných vstupů nedoputoval tento návrh dál než do vnitřního připomínkového řízení.

Poté Ministerstvo zdravotnictví danou agendu - použiji slovo "uspalo" a na ničem se reálně nepracovalo i přes opakované výzvy sněmovního výboru pro zdravotnictví. Nepracovalo se na tom až do nálezu Ústavního soudu, jak tady bylo zmíněno, 3/15 z května 2017. Následně ministerstvo deklarovalo, že nezbytnou novelu připraví, avšak během prvních šesti měsíců nová koncepce vytvořena nebyla.

Po nástupu současného pana ministra zdravotnictví vznikla pracovní skupina pro kategorizaci a úhradovou regulaci, do které byli přizváni zástupci Státního ústavu pro kontrolu léčiv, zdravotních pojišťoven, odborných společností, pacientských organizací, profesních komor a průmyslových asociací. Poté co byla většinově - a to chci zdůraznit - odsouhlasena koncepce nové právní úpravy napříč odbornou veřejností, byla následně představena členům výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny, jakož i členům senátního výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Vzhledem k tomu, že jsme jako zákonodárci nevznesli žádné systémové výhrady, byla koncepce ministerstvem považována za konsenzuální a bylo přistoupeno ke zpracování paragrafového znění. Následovalo standardní vnitřní připomínkové řízení, meziresortní připomínkové řízení, jakož i projednání v komisích Legislativní rady vlády. Dne 6. 6. 2018 návrh novely schválila vláda.

Chtěl bych zde zdůraznit, že návrh je konsenzuální napříč odbornou veřejností. V některých detailech jde pak o kompromisní řešení, se kterým není žádná strana absolutně spokojena, avšak všichni deklarovali, že s takovýmto kompromisem jsou schopni a ochotni fungovat.

S ohledem na složitost dané materie je zjevné, že nikdy nelze dosáhnout dokonalého řešení, avšak v rámci extrémně krátkého času na přípravu jde o maximum možného. Časová tíseň je také důvodem, proč návrh novely neaspiruje na širší okruhy témat související s úhradovými mechanismy. Novela například neřeší problematický § 16 ani se nepouští do proplácení nemocničních zdravotnických prostředků, jejichž hrazení nebylo předmětem zrušujícího nálezu Ústavního soudu. Ze stejného důvodu je na základě doporučení předsedy Legislativní rady vlády navrhováno schválení této novely hned v prvním čtení.

Dovolte mi ještě, abych zmínil něco z věcného hlediska. Z věcného hlediska bych si dovolil zrekapitulovat, že předmětná novela přesouvá agendu úhradové regulace zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz pod Státní ústav pro kontrolu léčiv, odvolacím orgánem je Ministerstvo zdravotnictví a rozhodnutí regulátorů jsou přezkoumatelná ve správním soudnictví.

Musím zde zmínit i přílohu číslo 3 zákona, která obsahuje aktualizovaný kategorizační strom, což je strukturované členění hrazení skupiny zdravotnických prostředků včetně uvedení preskripčních indikačních a úhradových limitů ohraničujících nárok pojištěnce. Samotné zařazování zdravotnických prostředků do úhradových skupin je administrativně nenáročné, založené na ohlašovacím principu. Všechna ohlášení jsou zveřejňována včetně všech příloh a podléhají tak široké veřejné kontrole.

Rigiditě celého systému brání flexibilní nástroje svěřené zdravotním pojišťovnám, a sice možnost uzavírání dohod o nejvyšší ceně či iniciace cenových soutěží.

Za účelem přípravy nového systému návrh novely zákona obsahuje přechodné období, které v mezidobí zajistí úhradu všech dosud hrazených zdravotnických prostředků na současné úrovni.

Vážený pane předsedající, dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášku pana předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury. Pane předsedo, máte slovo.

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nejdříve k časovému hledisku. 23. ledna 2015 podala skupina senátorů podání k Ústavnímu soudu. V lednu 2015. Plénum Ústavního soudu rozhodlo 30. května 2017, což je rok a 27 dní. A dnes slyšíme, že z časového hlediska je nutné to schválit v prvém čtení.

Já bych chtěl ocenit mimořádnou odvahu ministra zdravotnictví v demisi a vlády v demisi, že nám materiál, který má více než 400 stran, předloží s tím, ať to schválíme jedním mávnutím, resp. dvěma, kdybychom souhlasili s pokračováním a pak s tím zákonem.

Takový závažný materiál není možné projednávat takhle lehkovážným způsobem. I hnutí ANO bylo v minulé vládě. Já nebudu prověřovat slova stávajícího ministra, že se na tom začalo pracovat po jeho nástupu. Tak co dělaly ty vlády předtím? Bylo hnutí ANO součástí té vlády, nebo nebylo? Odpověď všichni znáte, bylo. Tak jestli někdo promrhal sedm nebo osm měsíců, není to vina opozičních poslanců, ale vlády, ať už Sobotkovy, nebo Babišovy.

Tudíž jménem čtyř poslaneckých klubů, řeknu to v pořadí podle počtu mandátů, ODS, Piráti, KDU-ČSL a TOP 09, vznáším veto proti projednávání podle § 90 odst. 2, protože jsme mohli mít dostatek času, kdyby vláda zareagovala včas. Vláda to poslala do Sněmovny 6. června, rok a sedm dnů po rozhodnutí Ústavního soudu, a my na to máme mít kolik? Dvacet nebo třicet minut dnes? To není normální.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi klubu ODS. V tom případě budeme postupovat standardním způsobem, s tím, že podle § 90 odst. 2 nemůžeme postupovat a budeme postupovat standardně ve třech čtením.

Připomínám, že jsme v otevřené obecné rozpravě, do které ale nemám žádnou písemnou přihlášku. Vidím - první přihláška. Pane kolego, máte slovo.

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobrý podvečer, vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi, abych vás stručně seznámil se stanoviskem poslaneckého klubu KDU-ČSL k předložené novele.

Jak už zde zaznělo, novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, vyvstala v návaznosti na nález Ústavního soudu. Důvody tady už zdůraznil pan ministr i pan zpravodaj. My v žádném případě nezpochybňujeme potřebnost a nevyhnutelnost přijetí této novely. Vítáme, že tato novela byla předložena, nicméně, jak už tady zaznělo z úst pana předsedy Stanjury, si myslíme si, že to je tak rozsáhlá materie, která si skutečně zaslouží diskusi minimálně v garančním výboru, kterým, jak předpokládám, bude výbor pro zdravotnictví.

Zaznělo tady, že to je velmi složitá materie. Je to jednak kategorizace zdravotnických prostředků, jednak jejich úhrady. Všichni, kteří se v tom pohybujeme, víme, že to je velmi složitá problematika. Já chápu, že ministerstvo mělo složitou úlohu, nicméně abychom o tom nediskutovali ve zdravotním výboru, si myslím, že je velmi rizikový postup, a proto vítám, že to budeme projednávat v klasickém legislativním postupu. Klub KDU-ČSL se nebude bránit rozumnému zkrácení lhůt pro jednání ve výboru.

Jinak ještě věcně. Ministerstvo se snažilo vypořádat s řadou připomínek, nicméně zdaleka ne všechny vypořádány byly. Opět chápu, že u takto složité problematiky to asi ke spokojenosti všech připomínkujících není možné, nicméně některé připomínky považuji za závažné a je potřeba se s nimi vypořádat. Avizuji také, že budeme předkládat některé pozměňovací návrhy v rámci projednání buď ve výboru, nebo ve druhém čtení.

Na závěr - klub KDU-ČSL podpoří další legislativní proces této novely, a pokud tady vznikne návrh na rozumné zkrácení lhůty k projednání, tak nebudeme proti tomuto návrhu.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vítu Kaňkovskému za jeho vystoupení v obecné rozpravě. Kdo dál? Pan zpravodaj se hlásí do obecné rozpravy.

Poslanec Kamal Farhan: Já bych si dovolil navrhnout zkrácení lhůty na 30 dní. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Vlastimil Válek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Za klub TOP 09 se domníváme, že tento materiál je opravdu extrémně důležitý pro naše pacienty. Je dobře, že se bude projednávat ve výborech. My se domníváme, že musí být podrobně projednán právě proto, že podléhal různým tlakům. Byla řada pozměňovacích návrhů, které byly třeba i protichůdné. Týká se celé série zdravotnických prostředků. Ty přílohy mají opravdu přes 100 stran, a proto je potřeba ten materiál velice pečlivě prostudovat a podrobně se na něj podívat. Protože ať chceme nebo nechceme, není to jenom odborný materiál. Je to materiál, který ovlivňuje osud řady pacientů, a tím pádem za schválení tohoto materiálu neseme my jako poslanci politickou odpovědnost. Proto tady jsme. A proto děkuji za tu možnost, že bude podrobně projednán ve výborech, snad i v podvýborech a bude na něj dostatek času. To je vše.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vlastimilu Válkovi. Kdo dál do rozpravy? Pokud nikdo, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pane ministře? Pane zpravodaji? Není tomu tak. Žádný návrh na vrácení nebo zamítnutí nepadl. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

Organizační výbor navrhl přikázat příslušný návrh k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru? Není tomu tak.

O přikázání garančnímu výboru rozhodneme v hlasování číslo 13. Ptám se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví jako garančnímu výboru. Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 13. Z přítomných 144, pro 126, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví jako garančnímu výboru. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento tisk jiným výborům. Ptám se, jestli se někdo hlásí pro jiné přikázání. Není tomu tak.

V rozpravě padl návrh na zkrácení lhůty k projednání na 30 dnů. Ještě se hlásí pan předseda klubu ODS. Pane předsedo, asi tuším, co chcete říct. Máte slovo.

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já myslím, že tušíte správně. To sice můžeme prohlasovat, ale je to úplně jedno. Žádná schůze od 14. července do 12. září zatím plánována není. Do té doby stačí úplně standardní lhůta 60 dnů.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak. Já vám sice rozumím, pane předsedo, ale nemohu vyloučit, že se více než 40 poslanců shodne na tom, že je potřeba svolat mimořádnou schůzi o prázdninách. A kdybych to nenechal hlasovat, že je to nehlasovatelný návrh, jistě byste mě odvolali z řízení schůze.

Proto nechám hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty k projednání na 30 dnů.

Je to hlasování číslo 14, které jsem zahájil. Ptám se, kdo pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 14. Z přítomných 144, pro 84, proti 28. Návrh byl přijat.

Konstatuji tedy, že návrh byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu a lhůta k projednání byla zkrácena na 30 dnů. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím tento bod.

My jsme před dalším bodem, respektive třemi body. Jde o

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.