Úterý 26. června 2018, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Petr Fiala)
Sloučená rozprava k bodům 3 a 4
/sněmovní tisky 89 a 99/
Jenom pro pořádek připomínám všem poslankyním a poslancům, že jsme odhlasovali sloučení obecné rozpravy, poté se znovu musíme vrátit k jednotlivým bodům, protože ve druhém čtení se podrobná rozprava musí týkat jednotlivých bodů a nemůže být sloučena. Ale nyní jsme ve sloučené obecné rozpravě, do které se přihlásil pan poslanec Kaňkovský, takže mu dávám slovo.
Poslanec Vít Kaňkovský: Ještě jednou dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové. Já ještě krátce rozvinu svůj pohled na situaci kolem poukázek dávek na živobytí, tak jak jsme je diskutovali v rámci jednání výboru pro sociální politiku a v mezidobí i s Ministerstvem práce a sociálních věcí, se spolupředkladateli, ale i s kolegyní Pastuchovou, jak vlastně ven z té situace, kterou zde v tuto chvíli máme.
Jak už jsem řekl v úvodním slovu ke sněmovnímu tisku 99, oba ty návrhy jdou cestou výjimek. My jsme byli přesvědčeni o tom, že přece jenom tady existuje určité riziko zneužívání těchto dávek, a já chápu vlastně ten cíl, který měla kolegyně Pastuchová se zavedením paušálních poukázek, aby bylo zabráněno tomu zneužívání. Bohužel už krátká doba aplikace novely od minulého volebního období, resp. ta účinnost byla od prosince loňského roku, ukázala, že je zde celá řada problematických míst. Už tady zaznělo, že jsou problémy s distribucí poukázek. O tom jsme jednali s MPSV. Ta situace se v mezidobí zlepšila, to je potřeba přiznat. Přesto pro některé občany z menších sídel je náročnost na vyzvedávání poukázek a hlavně na jejich aplikaci potom, to znamená vyzvedávání si potom toho zboží, problematická. Vzrůstají jim náklady na cestovné. Jak už zde zaznělo, celou řadu věcí nejsou schopni těmi poukázkami zaplatit. Já jsem mluvil o tom, že nejvíce je asi tíží náklady na bydlení. To jsou skutečně prioritní náklady pro většinu potřebných obyvatel, ale jsou tam i další záležitosti, o kterých například tady mluvil kolega Roman Sklenák.
Po všech konzultacích, a musím říct, že celou řadu podnětů prezentovala veřejná ochránkyně práv, ale mluví o nich i pracovníci občanských poraden a sociální pracovníci, se i mně jeví v tuto chvíli cesta výjimek jako problematická, a to říkám jako hlavní předkladatel toho tzv. konkurenčního návrhu, sněmovního tisku 99. Proto jsem přesvědčen o tom, že by nejčestnější a nejsportovnější v té sportovní terminologii bylo skutečně přistoupit k tomu, o čem tady hovořil Roman Sklenák, a bude předkládat pozměňovací návrh k návratu před poslední novelizaci, to znamená, abychom zrušili to ustanovení o paušální aplikaci poukázek dávek na živobytí v rozmezí 35-65 % a vrátili se k tomu individualizovanému způsobu, který obsahovala předchozí právní úprava. Nevím, nakolik jste s ní všichni obeznámeni, ale možnost pracovníků úřadů práce aplikovat poukázky u nepřizpůsobivých občanů, kteří zneužívají dávky, byla obsažena už v té předchozí právní úpravě. To znamená, pokud bychom se vrátili k právnímu stavu před poslední novelizací, pracovníci úřadů práce mají při oprávněném podezření na zneužívání dávek možnost přistoupit k aplikaci poukázek v tom samém uvedeném rozmezí, tedy 35 až 65 %. Já jsem zjišťoval na úřadech práce, nakolik to využívali v minulém období. Informace z různých regionů se liší, nicméně pokud bychom to zprůměrovali, tak by to bylo někde mezi 5 až 7 %. Možná si říkáte, že je to málo. Je otázka, nakolik je to také o odvaze pracovníků úřadů práce. Myslím si, že pro ně není tahle situace úplně jednoduchá, nicméně ta možnost existuje. A já jsem přesvědčen o tom, že ten individualizovaný přístup, to znamená, že to nebudeme aplikovat na všechny, na ty, kteří se chovají slušně, ale bohužel jsou ve špatné sociální situaci, ale půjdeme skutečně pouze po těch zneužívačích, je správnějším řešením než to, že tady budeme vytaxovávat výjimky, kdy bohužel opravdu hrozí riziko v tom, že na některou skupinu, která je tím současným stavem diskriminována, zapomeneme.
Takže i já budu předkládat v podrobné rozpravě k oběma sněmovním tiskům, jak 89, tak 99, návrh na vrácení se k té předchozí právní úpravě, tedy podobný návrh, jaký má kolegy Sklenák. Protože nevím, jakým způsobem se k tomu Sněmovna postaví, tak zároveň načtu k oběma tiskům ještě některé další pozměňovací návrhy, které jdou právě tou cestou výjimek ke sněmovnímu tisku 89. To znamená, k poslaneckému návrhu kolegyně Pastuchové se bude jednat o výjimky z paušální aplikace poukázek dávek na živobytí pro seniory nad 70 let, pro občany, kteří mají přiznanou invaliditu ve 3. stupni, dále pro osoby pečující o osobu blízkou a osoby, které jsou samy poživatelé příspěvku na péči ve 2. až 4. stupni. A k tomu našemu poslaneckému návrhu, to znamená sněmovní tisk 99, pak načtu pozměňovací návrh - a tady přiznám, že jsem se inspiroval u kolegyně Pastuchové - který by vyňal z působnosti paušálních poukázek osoby dlouhodobě hospitalizované ve zdravotnických zařízeních. To byla výjimka, na kterou jsme my v té naší poslanecké novele zapomněli.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, já věřím, že v rámci jednání garančního výboru, který bude následovat po jednání zde ve druhém čtení, se dokážeme shodnout na takovém řešení, které tu současnou neutěšenou problematickou situaci kolem poukázek vyřeší.
Pokud se týká poslaneckého klubu KDU-ČSL, tak po tom všem, co jsem zde řekl, my preferujeme v tuto chvíli návrat k té individualizované formě, tedy návrat před tu poslední novelizaci zákona o hmotné nouzi. Jedině tak odstraníme současný diskriminační přístup k těm, kteří dávky skutečně potřebují a dávky využívají v souladu se zákonem. A tady bych apeloval na Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby hledalo účinnější mechanismy kontroly a boje proti zneužívání této konkrétní dávky.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Do sloučené obecné rozpravy je přihlášena paní poslankyně Šafránková. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, protože se v podrobné rozpravě přihlásím ke svému pozměňovacímu návrhu k tisku 99, tak bych vás s ním teď ráda seznámila.
Oproti sněmovnímu tisku 99, kde je věková hranice pro nepobírání poukázek 68 let, tak měním na 65 let a přidávám matky a otce samoživitele dětí do dovršení 18. roku věku dítěte, u kterých se způsob výplaty dávky poukázkami opravňujícími k nákupu zboží ve stanovené hodnotě též nepoužije. Navrhovaná změna a doplnění odst. 6 § 43 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, by měla respektovat zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, stanovený důchodový věk, což je v současné době věk 65 let. Dále se doplňuje odst. 6 v § 43 o písm. f), tedy o významnou sociálně zranitelnou skupinu osob, která by rovněž neměla být adresátem možnosti čerpání a využívání poukázek příjemců příspěvku na živobytí, a to matky a otce samoživitele dětí do dovršení 18. roku věku dítěte.
Hlavním důvodem je skutečnost, že poukázky v hmotné nouzi se nepřijímají ve všech obchodech. Poukázky lze uplatňovat pouze v síti prodejen nasmlouvaných dodavateli typizovaných poukázek a z toho plynou i další vynaložené náklady na dopravu nejen za nákupem nezbytných potravin pro osoby uvedené v navrhovaném odst. 6. Zejména se tak děje v malých obcích. U otců samoživitelů a matek samoživitelek z tohoto dále vyplývá i ten fakt, že v případě nemožnosti uplatnitelnosti poukázky ve své obci vznikne další problém, například nutnost dojíždění na nákup i s malým dítětem, v případě nemoci dítěte nemožnost nákupu a s tím spojené další vynaložené náklady za dopravu.
U důchodců a invalidních důchodců je mnohdy přeprava pro nutný nákup do větší obce nebo města velikou zátěží, nejen z důvodů dalších vynaložených finančních prostředků, ale taková přeprava je často i technicky nemožná. Protože často si představme důchodce, že mají sníženou pohyblivost, jsou nemocní a je to opravdu pro ně komplikované. V případě používání poukázek v nasmlouvaných obchodech dochází i ke společenskému znevýhodňování těchto osob, důchodců, invalidních důchodců, otců, matek samoživitelek z hlediska častých nevhodných komentářů, se kterými se setkávají ve frontách na pokladnách.
Dalším zásadním problémem je skutečnost, že v případě nevyužití celé hodnoty poukázky zbylá hodnota poukázky propadne, jak uvádějí sami prodejci, ale i matky a otcové samoživitelé z vlastních zkušeností. Problémy s uplatněním těchto poukázek jsou i v případě nákupů léků a některých potravinových doplňků. Zejména u důchodců, invalidních důchodců, otců samoživitelů a matek samoživitelek se dá předpokládat, že se jedná o zcela nezbytnou potřebu a pobírání poukázek v hmotné nouzi tuto potřebu jednoznačně ztěžuje, nebo přímo znemožňuje.
Prosím vás tedy o podporu tohoto návrhu. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Dále v obecné rozpravě, sloučené obecné rozpravě, vystoupí paní poslankyně Richterová. Já vás mezitím, než přijde k řečništi, seznámím s omluvami. Pan poslanec Ladislav Okleštěk se omlouvá z jednání od 15.30 do 19.00 z pracovních důvodů, pan poslanec Robert Králíček od 17.00 do 21.00 z pracovních důvodů a pan poslanec Tomáš Vymazal z pracovních důvodů od 17 hodin do konce jednacího dne.
Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Já děkuji za slovo. Myslím, že tady většina věcí byla řečena. Ale možná ještě nebylo řečeno takové to hlavní, co zvažujeme. Opravdu obrovský problém mají samoživitelé. Přesně tady ty konkrétní příklady, jak třeba lidi mě posílali, třeba když mají partnery... třeba přítelkyně, která je samoživitelka, vychovává dvě děti z předchozího vztahu a dostává tyto poukázky, tak ti noví partneři vidí, jaká je situace, že ty obchody to neberou, že vlastně je to velký problém, když je potřeba platit obědy apod.
Ale myslím si, že tohle je přesně příklad toho, kdy vlastně nemůžeme donekonečna se snažit vyjmenovávat, jaké skupiny lidí by neměly dostávat ty poukázky. Jaké skupiny lidí, buď jsou v té situaci nezaviněně, nebo nemá opravdu smysl nějakým způsobem lustrovat, co si za ty peníze, za ty prostředky koupí nebo ne. A dostáváme se k tomu, kde je ta hranice. Co ještě máme lustrovat, co ještě máme kontrolovat. A to tady dneska v téhle diskusi myslím ještě nezaznělo, že my zkrátka... Asi řada z nás cítí nějakou zodpovědnost v situaci, kdy přerozdělujeme veřejné prostředky, a skutečně spousta lidí, kteří jsou na té příjmové hranici nízko, cítí nespravedlnost. Cítí se špatně, když vidí, jak někteří lidé, kteří žijí na dávkách, s tím nakládají. Tohle tady nezaznělo, že my se musíme snažit vyrovnat tenhle pocit nespravedlnosti. Jen si myslím, že to správné opatření nejsou poukázky, ale správné opatření je skutečně mnohem širší podpora těch druhých nejchudších, těch nízkopříjmových lidí, kteří mají reálné problémy utáhnout svůj život ze svých mezd a platů a potom si právě říkají, jestli jim to snažení stojí za to, když někdo jiný třeba právě díky státní podpoře na tom není zas o tolik hůř.
Ale prosím vás, to je takové to poměřování lidí, kteří jsou na tom všichni relativně špatně. Jejich život bychom si nepřáli. A ti vlastně si zaslouží nějakou podporu, obě skupiny. Už tady zaznělo, jak kvete černý trh. Zaznělo tady, jaké marže vydavatelé poukázek mají. A já jenom v téhle rozpravě, kde se víceméně opakují argumenty, co už zazněly v prvním čtení, bych ráda zdůraznila, že v situaci, kdy skutečně ti vydavatelé poukázek si berou marži 7 až 12 %, tak zejména obchodníkům na malých obcích nezbývá, z čeho mít vlastní zisk. A právě potom na těch nejmenších obcích je ta dostupnost tak špatná. Takže tohle je prostě systémový problém. Jste-li z malé obce, tak v podstatě jste v případě pobírání těchto poukázek, systémově diskriminovaní.
To by bylo na obecnou rozpravu za mě, za Piráty vše. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní poslankyně. Hlásí se ještě někdo do sloučené obecné rozpravy? Pokud tomu tak není, tak sloučenou obecnou rozpravu k sněmovnímu tisku 89, 99, končím. Ptám se na závěrečná slova. Ano, paní poslankyně Pastuchová jako zástupkyně navrhovatele má zájem o závěrečné slovo. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji za slovo. Já budu krátce reagovat, protože myslím, že bude reagovat i paní zpravodajka. Já si stále stojím za tím, že tento zákon měl smysl, má smysl. A všichni volají po tom, ať se dávky nezneužívají. My jsme pro to něco udělali, ale vlastně jak bylo řečeno, tak každý si najde cestičku, a proto to všechno zrušíme a nebudeme dělat nic.
Chtěla jsem se vyjádřit ke kolegovi Sklenákovi prostřednictvím pana předsedajícího. On na to odpověděl pan kolega Kaňkovský, kolik dávek bylo (nebylo?) vyplaceno v době, kdy se to mohlo vyplácet. Pět procent. A to proto, že na úřadech práce se báli to vyplácet, protože každý přišel, začal řvát, to všichni víme, a tak jim to prostě nedali (dali?). Takže vůbec to nemělo účel.
Já jsem moc ráda, že to téma se tady otevřelo, protože my se tady bavíme o 30 % jedné dávky na živobytí. A těch dávek v našem sociálním systému, štědrém sociálním systému, máme dostatek. Myslím si, že z dávek na živobytí, z 30 %, kdy si za to můžete koupit oblečení, pleny, drogerii, školní potřeby, jídlo, tak říkám, s úřadem práce jsem v kontaktu. Řekli mi, že vyplácejí 35 %, víc nevyplácejí. Dostupnost. Byly případy, já jsem byla v Černých ovcích. Vždycky mi přišly případy hodné zvláštního zřetele, což dávám do svého pozměňovacího, nebo do novely, kde samoživitel, čtyři děti, nemůže jezdit si pro ty stravenky, ale to upravuje to, že ten úřad práce mu je může zaslat poštou.
Co se týče obchodu a nedostupnosti. Po konzultaci na úřadu práce - tento systém začal platit 1. prosince. První vlastně komplikace ohlášené byly asi za 14 dní. Dnes je ta síť už pokryta a stále se pokrývá čím dál tím víc. Takže těch obchodů bude i čím dál tím víc. I na těch malých vesnicích.
Ohledně kolegy Kaňkovského prostřednictvím pana předsedajícího. Mně se moc nelíbila ta věta, jak z toho ven. Já si nemyslím jak z toho ven. Já si myslím, jak napravit některé skupiny, kterých se to dotklo, ale určitě ne jak z toho ven. Myslím si, že je opravdu krátká doba na to hodnotit to a opravdu Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce s tím nemají problém. Úřady práce nemají problém, protože to trvá půl roku a prostě si to sedlo.
A paní kolegyni Richterové - se vší úctou k vám prostřednictvím pana předsedajícího. Vy jste tu řekla větu "samoživitelka, která má přítele". Pak to nemůže být samoživitelka. A vracíme se úplně k něčemu jinému, co se tady dnes děje. Mladí lidé se nesezdávají, protože matky, které jsou samoživitelkami, mají nárok na pobírání různých dávek, i když s nimi přítel bydlí v obydlí, i když tam přijde kontrola, je tam na návštěvě. Příklad z blízkého Německa - tam když přijde na kontrolu někam do bytu, kde matka pobírá tyto příspěvky, a najdou tam byť jen jednu věc, tak se to prostě řeší trošku striktně a ne jako u nás.
Znovu se vracím k tomu - jsem ráda, že se to téma tady otevřelo, protože systém vyplácení všech dávek v naší republice by opravdu, ale opravdu potřeboval velkou revizi a změnu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě závěrečné slovo paní zpravodajky.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající, to byla rychlá výměna.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Já se omlouvám, já jenom upozorním paní poslankyni Richterovou, že byla uzavřena rozprava, nebo ukončena rozprava, takže faktická poznámka není možná. Omlouvám se. Prosím.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Dovolte mi z postu zpravodajky, abych i já měla pár připomínek a trošku vás provedla diskusí, která tady probíhala. Já samozřejmě chápu své kolegy, ať už pana Sklenáka, nebo pana Kaňkovského, že informace, které dostávají, nebo i lidé, se kterými připravují pozměňující návrhy, jim víceméně říkají informace o tragédiích na životech těchto lidí atd., a proto si myslím, že je správné, tak jak se připravily tyto dvě novely, mít jasně stanovené výjimky v rámci vyplácení povinnosti v poukázkách od té sazby 35 % a 65 %. To je jedna záležitost.
Proto i já jsem dala, a to po dohodě obou navrhovatelů, jeden malý pozměňující návrh, kdy já vlastně odebírám tu možnost, kdy se jedná o důvody hodné zvláštního zřetele, protože i po konzultaci se samotnými úřady práce jsme došli k názoru, že pokud se to nechá na správním uvážení, je to cesta k likvidaci celého systému.
A teď možná ještě k diskusi, která tady probíhala. Nakupovat levněji. No, já musím říci, že s úřady práce jsme to konzultovali a i v kdejaké malé vesnici o počtu 200 až 300 obyvatel okamžitě po otevření nějakého krámku nebo zjištění od klientů, že tam neberou poukázky, jednotlivé úřady práce se okamžitě spojí s těmi lidmi, kteří pracují s poukázkami, a oni se okamžitě snaží nasmlouvat tak, aby je tam mohli brát. To znamená, i po půlroce praxe tam nedochází k nějakým závažným pochybením, ani lidé na úřadech práce nezaznamenali těžké stížnosti nebo těžké průšvihy, které by s tím byly spojené.
Musím říci, že mě velice mrzí, že někteří kolegové používají argumenty, které s touto dávkou nemají nic společného. Školní jídelny - nezlobte se na mě, proč by měly platit dávky na živobytí jídla do školní jídelny? Tam jsou přídavky na děti. Cestovné, kroužky, ubytování, to je příspěvek na ubytování a doplatek na ubytování. Nehledě na to, že se pořád bavíme o hmotné nouzi, což je zhruba třicetiprocentní celková výše dávek, nebo z těch dávek, protože největší část jde opravdu ze státní sociální podpory a tam se to ani jedné dávky netýká.
Musím říci, že mě opravdu velice mrzí, že chceme, nebo že jsou tady návrhy, které to chtějí celé zrušit a dát to vlastně zpátky do toho systému, který tady byl před přijetím pozměňujícího návrhu kolegyně Pastuchové, protože vy tím vlastně likvidujete i veškeré nasazení a úsilí lidí na úřadech práce po vzetí platnosti této úpravy, jak se k tomu postavili, jak si to dokázali srovnat a jak už to mají systémové nastavené. Myslím si, že to není fér ani vůči nim.
Odkupování poukázek. Ano, my to víme, to přece bylo i předtím, ale na druhou stranu, nezlobte se, tratí přece na tom jenom ti klienti. Pokud oni dokážou vyměnit nebo prostě prodat poukázky s menší hodnotou, ano, ale ty peníze budou chybět jenom zase těm klientům. Nemyslím si, že nedostatek, to, že by někde nemohli něco nakoupit, je opravdu velký.
Nehledě na to, když se podíváme zpátky, jak to fungovalo. Vy jste tady uváděli, kolegové, příklady v procentech. Já bych vám řekla, já to opakuji, já už jsem to říkala na výboru, já už to říkám asi počtvrté nebo popáté, proč se to nevyužívalo, nebo minimálně: protože prokázat těm klientům, že zneužívají dávku, je velice obtížné. A pokud už ten úřad práce přistoupil na to, že jim dal z nějakého důvodu, podezření ze zneužívání, že zneužívají dávku, tak na základě odvolacího řízení to bylo zase shozeno zpět. Proto samotné úřady práce k tomu už téměř nepřistupovaly, protože odvolací orgány jim to shazovaly. Nezlobte se na mě, ale důsledek nebo dopad pro klienty, o kterých jsme věděli, že to zneužívají, nebyl prostě žádný.
Velice mě mrzí, že mám pocit, že i dohody, které tady mezi jednotlivými předkladateli nebo dalšími kolegy a kolegyněmi nějak vznikly před druhým čtením, tady padly a víceméně systém povinnosti opravdu chcete zlikvidovat. Já bych chtěla jenom upozornit, že to je opravdu pro klienty, kteří jsou na úřadu práce déle jak šest měsíců. To už snad o něčem svědčí. A nezlobte se na mě, maminky samoživitelky, ony přece pobírají dávky rodičovské dovolené.
Mám prostě pocit, že lépe je všechno zlikvidovat a jediný mechanismus, nebo aspoň nějaký částečný, malý, drobný, účinný, prostě který tady trošku je a se kterým opravdu nikdo nemá problém, akorát nějaké instituce, tak prostě je tady snaha něco zlikvidovat. Já jsem zvědavá, jak budete mít své názory při projednávání dalších razantních novel, jestli to tedy nové vedení ČSSD, potažmo vedení Ministerstva práce a sociálních věcí nestáhne, protože to jsou zásadní věci, které bychom chtěli řešit a kde vidíme nějakou budoucnost změny systému.
Chtěla jsem vás poprosit, abyste se zamysleli nad tím, co je opravdu důležité, a neposlouchali někdy i mediálně nehorázné lži. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji za závěrečné slovo. Vzhledem k tomu, že jsme vedli sloučenou obecnou rozpravu, tak teď povedeme rozpravu podrobnou separátně, takže se vrátíme do tisku 89.
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.