Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

(pokračuje Radek Vondráček)

1.
Návrh poslanců Vojtěcha Munzara, Petra Fialy, Zbyňka Stanjury
a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 77/ - druhé čtení

Prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo. (Silný hluk v sále.)

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, kolegyně a kolegové, vážená vládo, dovolte mi, abych zopakoval základní teze toho našeho návrhu, který jsem tady podrobně představil v prvním čtení. Náš návrh je prostý. Klade si za cíl vrátit snížené limity pro uplatnění výdajových paušálů na úroveň dvou milionů korun, a to i při podání daňového přiznání za rok -

Předseda PSP Radek Vondráček: Omlouvám se na chvíli, pane poslanče. Poprosím všechny poslance a poslankyně o klid v sále. Ti, kteří nutně potřebují něco probrat, nechť tak učiní v předsálí. Máte slovo, prosím.

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Já zopakuji tu větu, abych představil ten náš návrh, který je velice jednoduchý a prostý, ale myslím si, že docela zásadní. Náš návrh si klade za cíl vrátit snížené limity pro uplatnění výdajových paušálů pro osoby samostatně výdělečně činné na úroveň dvou milionů korun, a to i při podání daňového přiznání za rok 2018. To znamená, fakticky by ke snížení z dvou milionů korun na jeden milion nedošlo. To je také důvod, proč jsme šli cestou samostatného návrhu zákona a nečekali jsme na komplexní změnu zákona o dani z příjmů. Přijmeme-li tento rok tento návrh, aby mohl i tento rok platit, pak by ve finále se to pro živnostníky de facto nezměnilo. A připadá mi to rozumnější udělat takto, než aby lidé nejdříve nemuseli vést daňovou evidenci, pak ji na rok museli vést a pak zase ji vést nemuseli.

Výdajové paušály jsou možnost, kterou mohou využít malí živnostníci a podnikatelé při své činnosti. V takovém případě nemusí vést kompletní účetnictví, stačí evidovat příjmy, a proto je to nejjednodušší forma administrativy. Zároveň je to motivační, protože největší administrativní zátěží je administrativa spojená s placením daní, která demotivuje zejména mladé lidi od vstupu do podnikání. A naopak naším cílem by mělo být snížit tuto administrativu na minimum. Vlastní hodnota osob samostatně výdělečně činných je kromě toho, že okolí poskytují své služby, tak také ta hodnota je v tom, že nejsou zátěží pro náš finanční a sociální systém a zaměstnávají samy sebe. Z dnešního úhlu pohledu při ekonomickém boomu se to může zdát jako nepodstatné, ale až jednou přijde ekonomická recese, a ona jednou přijde, budeme rádi za každého, kdo vydělává sám na sebe a nespoléhá se na stát a na sociální systém státu.

Pro stát se domníváme, že je to také výhodné, protože v systému výdajových paušálů stát vybere svoje zdravotní a sociální pojištění a u podnikatelů mezi limitem právě jeden milion a dva miliony korun vždy vybere pozitivní daň. Zároveň systém výdajových paušálů nenutí do daňových optimalizací jako systém, kdy musíte vést účetnictví, musíte vést daňovou evidenci, a samozřejmě každý podnikatel, který k tomu bude nucen, tak se bude snažit udělat si ty náklady co nejvyšší. Osob samostatně výdělečně činných v naší zemí je skoro jeden milion. A největším problémem malého podnikání je právě administrativa a nestabilita prostředí. Snížením limitu naším návrhem můžeme právě těmto podnikatelům pomoct, aby nemuseli přes noc být účetními a ten svůj nejdůležitější výrobní prostředek, to znamená svůj čas, mohli věnovat na rozvoj svého podnikání a nikoliv na administrativu spojenou s placením daní.

Dopad do rozpočtu je opravdu minimální, necelá jedna desetina procenta příjmu státního rozpočtu. Vláda to odhadla na 1,2 miliardy korun. My máme v materiálech jednu miliardu, takže tady je víceméně shoda. Přitom meziroční nárůst příjmů z rozpočtu je na úrovni nějakých 60 miliard. Takže opravdu nám ta jedna miliarda stojí za to, abychom komplikovali život mnoha malým podnikatelům? To je otázka, na kterou dnes a při třetím čtení budeme odpovídat.

Vláda ve svém stanovisku říká, že OSVČ stejně musí od jednoho milionu korun vést daňovou evidenci dokladů k DPH, takže je to jedno. Ale jedno to není, protože u velkého množství malých živnostníků ten živnostník může být plátce DPH, ale může nakupovat své služby u neplátců DPH. A v takovém případě výdaje nemusí evidovat v systému výdajových paušálů a neeviduje je pro DPH. Takže snížením ze dvou milionů na jeden milion korun k nárůstu administrativy a její časové náročnosti jednoznačně dochází.

Protože to není jenom pouze náš návrh, ale tento návrh vychází ze stanoviska profesních svazů, Hospodářské komory, Asociace malých podnikatelů a živnostníků, Unie daňových poplatníků a dalších, tak mám prosbu na všechny, abychom toto podpořili napříč politickým spektrem. Já bych chtěl poděkovat rozpočtovému výboru, kde kromě zástupců hnutí ANO rozpočtový výbor podpořil a doporučil tento návrh. A já věřím, že nakonec se shodneme i s hnutím ANO, a prosím vás o určitou velkorysost kvůli podnikatelům. Nechme živnostníky v klidu pracovat a nezatěžujme je dalšími administrativními náklady. A k tomu vede náš návrh.

Děkuji. (Slabý potlesk z pravé části jednací síně.)

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky číslo 77/2 a 77/3. Poprosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Jan Pošvář a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.

Poslanec Jan Pošvář: Děkuji za slovo. Vážení kolegové, rozpočtový výbor návrh projednal 6. června 2018 a přijal usnesení, které naleznete jako sněmovní tisk číslo 77/3, kde se píše, že po úvodním slově zástupce předkladatelů a zpravodajské zprávě a po rozpravě rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila bez připomínek. Žádné pozměňovací návrhy nebyly do té doby nahrány. Dále pak zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu, což se právě stalo.

Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Radek Vondráček: Tak, děkuji za zprávu a otevírám obecnou rozpravu, do které je v tuto chvíli přihlášen pan poslanec Ferjenčík jako první. Prosím, máte slovo.

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. My ten návrh jako Piráti podporujeme. A já jsem chtěl doplnit kolegu Munzara - ještě pár argumentů, proč má smysl to přijmout. Existují už dnes podnikatelé, kteří mají příjmy vyšší než jeden milion korun, kteří nejsou plátci DPH, například pokud mají příjmy ze zahraničí a s přenesenou daňovou povinností nebo příjmy z pronájmu. Těch výjimek je tam víc. Takže existují poměrně sice malé, ale důležité skupiny občanů, kteří by ten zákon využili čistě pro to usnadnění administrativy, a není to jenom tedy otázka výše odvedených daní.

Dále samozřejmě je ten argument, kde sice podnikatelé musí platit DPH, nicméně nebudou v případě přijetí tohoto zákona muset evidovat svoje platby neplátcům DPH, což je také významná skupina jejich vlastně byrokracie, když třeba budou jako subdodavatelsky dávat práci dalším živnostníkům, tak potom se s tím nebudou muset zatěžovat.

A třetí, za mě nejvýznamnější argument je, že na úrovni Evropské unie v tuhle chvíli probíhá velmi živá debata o zvýšení toho limitu pro DPH celoevropsky. To znamená, že my bychom byli připraveni na to následně zvednout i ten limit pro dépéháčko a ten zákon by byl vlastně už jako předvoj tohohle řešení. Ten limit se, doufejme, zvedne. Má to logiku, protože ty nejmenší podnikatele to skutečně výrazně zatěžuje a v takovém případě bude tento zákon, pokud se nám ho podaří přijmout, daleko užitečnější a vzhledem k tomu, že v Evropě se to bude projednávat již v září nebo v říjnu, tak mi dává smysl, abychom to schválili.

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Ptám se, zda ještě někdo má zájem o vystoupení v obecné rozpravě k tomuto bodu. Jestliže... (O slovo se hlásí ministryně financí.) Ano, paní ministryně, samozřejmě, že můžete. Nechápu, jak jsem vás mohl přehlédnout. Máte slovo.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedo. Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte mi, abych se vyjádřila k předloženému návrhu pana poslance Munzara. Jde o návrh na zvýšení limitu pro uplatnění výdajů procentem z příjmů na úroveň před balíčkem 2017, to znamená zvýšení mezního příjmu z jednoho milionu na dva miliony. Já bych jenom ještě pro vysvětlenou, pro vás tedy, kteří se třeba touto problematikou nezaobíráte.

Tak my máme v České republice možnost uplatnit výdaje pro OSVČ, tedy osoby samostatně výdělečně činné, dvojím způsobem. První z nich je procentem z příjmů, což je teď téma, o kterém se budeme bavit, a druhý jsou skutečné výdaje. Procentem z příjmů, to znamená, že máme tři sazby, máme tam 40 %, 60 % a 80 %, to jsou vlastně největší výdajové paušály, které vůbec existují v rámci Evropské unie, téměř nikdo to nepoužívá. A zastropováno to bylo limitem původně dva miliony, vlastně do celkové částky dva miliony, nyní to bylo přijato od loňského roku na částku jeden milion korun. A návrh pánů poslanců směřuje k tomu vrátit to na to zastropování dvou milionů. A pořád je to ale volba toho poplatníka, jestli si zvolí skutečné výdaje, nebo tzv. výdajové paušály.

V podstatě ten důvod, proč se přistoupilo ke snížení stropu na jeden milion, a já si to pamatuji, protože už jsem v té době byla náměstkyní ministra financí, byl jednoduchý: protože se chtěla vrátit těmto tzv. paušalistům možnost uplatnit slevu na manželku a děti, kterou vlastně v té době (uplatnit) nemohli, a hledala se nějaká optimální i fiskálně nejšetrnější forma, a proto se zvolila tato kombinace. Vrátila se možnost uplatnit slevu na manželku a děti a současně se snížil ten strop na částku jeden milion korun. Po dobu jednoho roku jsme ponechali poplatníkům možnost výběru, tzn. mohli se rozhodnout, jestli budou uplatňovat paušální strop do částky dva miliony bez možnosti uplatnit slevu na manželku a děti, nebo jestli budou uplatňovat strop milion s možností uplatnit si slevu na manželku a děti. Pro zajímavost, mám celou řadu zpracovaných příkladů, tedy v té době, kdy jsme úpravu přijímali, jsme si zpracovali, kde do nějakého příjmu asi 1 800 000 byl výhodnější ten nový způsob, tzn. uplatnění si slevy, a následně tedy po využití stropu do milionu korun.

Negativní dopad tohoto návrhu na veřejné rozpočty je 1,2 miliardy u daně z příjmů fyzických osob, tedy na státní rozpočet, a na rozpočty obcí a krajů ve výši 0,3 miliardy. To je samozřejmě jednoznačně stanovisko, které musím zohlednit. Dívá se tady na mě pan hejtman, určitě mi rozumí.

Důvodem, proč se zavedly kdysi paušální výdaje, bylo snížení a zjednodušení administrativy drobným podnikatelům, která byla spojena s podnikáním. Ano, to skutečně zjednodušuje administrativu v případě, že se uplatní výdajové paušály, ale pak to dává smysl s tím limitem do výše jeden milion korun, protože to je rozhodná hranice pro povinné plátcovství DPH, tzn., že pokud vlastně někdo má příjmy do milionu korun, tak se stává povinně plátcem DPH, a tím pádem de facto už toto kritérium padá, protože on stejně má určité povinnosti právě podle zákona o DPH vést si evidenci pro účely DPH a mít tedy připravené odpovídající administrativní zázemí.

Nebudu už tady probírat vlastně genezi vývoje a dovolím si spíš reagovat na argumenty, které zaznívaly v průběhu jednání v Poslanecké sněmovně a následně i v rozpočtovém výboru.

Zazníval tam argument, že snížení limitu vlastně souvisí s nutností vést účetnictví. To samozřejmě nesouvisí, protože poplatník, který uplatňuje skutečné výdaje procentem příjmů, tak on si vede, i osoba samostatně výdělečně činná, pouze daňovou evidenci a při uplatnění výdajových paušálů je nutno, aby vedl záznamy o příjmech a pohledávkách. Ta povinnost vést účetnictví je upravena zákonem o účetnictví nezávisle, a nemá tedy na toto v žádném případě vliv a on má pouze tuto povinnost.

Dalším důvodem bylo, a ten jsem už vysvětlila, že jsme sledovali vlastně shodnou hranici pro plátcovství DPH.

Další argument, který zazníval: nemožnost uplatňovat výdajové paušály po snížení limitu. Tak tady samozřejmě tento argument vůbec nechápu. Samotné zastropování výdajových paušálů neomezuje žádného z poplatníků, aby si uplatnil paušální výdaje, není tedy odůvodněné tvrdit, že se rozšíří skupina poplatníků, která bude moci uplatnit novou podobu paušálních výdajů.

V podstatě co se týče určitých argumentů, které zaznívaly na spojitost limitu a plátcovství DPH, tak tady bych ještě ráda zdůraznila, že uplatnění paušálních výdajů je právo, nikoliv povinnost toho poplatníka, tzn., že i ten poplatník, který má příjmy vyšší než jeden milion korun, může využít možnost a toto právo využít, tzn., že limit jednoho milionu korun byl použit v kontextu vzniku povinnosti k DPH, ale není mířen pouze na plátce DPH. Pokud by tomu tak bylo, byla by navržena přímo taková podmínka, a taková podmínka stanovena není.

Teď si dovolím pár čísel. Jenom pro zajímavost. Celkový počet osob samostatně výdělečně činných za rok 2016 byl 995 670, počet OSVČ s příjmy do jednoho milionu korun byl 837 605, takže nad jeden milion korun příjmů se to týká počtu OSVČ 158 065, takže více než 84 % OSVČ se následné snížení stropu výdajových paušálů na jeden milion vůbec nedotklo.

Ráda bych ještě vypíchla jednu věc. Nechala jsem si zpracovat od Finanční správy přehled podle NACE, tzn. podle vlastně oborů činnosti osob samostatně výdělečně činných, kdo uplatňuje tyto výdajové paušály nejvíce, které profese. A mohu vám je uvést. Mezi profese, které nejvíce uplatňují výdajové paušály, patří právní a účetní činnosti, reklama a průzkum trhu, tvůrčí umělecké a zábavní činnosti, vzdělávání, sportovní zábavná rekreační činnost, činnosti vedení podniků, poradenství v oblasti řízení, činnosti v oblasti informačních technologií. Takže z tohoto pohledu tam řemeslné činnosti nevidím.

K zvýšení limitu plátcovství DPH. Ano, v rámci na půdě Evropské unie Evropská komise představila návrh vlastně definitivního režimu DPH a souvisejících věcí a jedna z nich je diskuse o zvýšení povinného limitu k registraci DPH. Ta diskuse byla zahájena zhruba... byla jsem náměstkyně a přímo jsme se účastnila zahájení těchto diskusí, bylo to někdy na přelomu listopadu a prosince roku 2017. Debata probíhá, ale já se účastním pravidelně debat na půdě Evropské unie, bude to debata, která, samozřejmě, bude trvat ještě určitě několik let.

O rozpočtovém dopadu navrhované změny jsem hovořila. A rozhodně bych si dovolila nesouhlasit s tím, že se Ministerstvo financí, zaznělo to v některých z diskusí, ne dnes, že se zaměřuje pouze na drobné podnikatele. V žádném případě, dnes na pořadu této schůze a uvidíme, jestli se to dostane, kdy se to začne projednávat, je daňový balíček, kde třeba je implementována jedna z velmi významných směrnic, tzv. ATAD, který právě bojuje s agresivním daňovým podnikáním, a takovýchto směrnic jsme implementovali celou řadu a přijímáme další konkrétní opatření.

Ještě si na závěr dovolím na závěru jednu malou poznámku. Poplatníci s výdajovým paušálem, zazněl argument, vždy zaplatí daň. Není tomu tak. Není tomu tak, a naprosto legálním způsobem, zdůrazňuji legálním způsobem, díky velkému a robustnímu systému odpočtu od základu daně a slev na dani v celé řadě případů poplatníci uplatňující výdajové paušály nezaplatí žádnou daň. A to není kritika, to je v podstatě konstatování legálního způsobu. Dám takový příklad. Poplatník s příjmy z řemeslné činnosti dosáhne ročních příjmů až do výše 828 tisíc, to je 69 tisíc měsíčně, tak díky stávající výši paušálních výdajů 80 % a vlivem základní slevy na dani na poplatníka, která je 24 840, nezaplatí při sazbě daně 15 % žádnou daň z příjmu fyzických osob. Mám tady jednoduchý výpočet, protože se odečte základní sleva atd., čili daně nula. To byl jenom jednoduchý příklad, že to skutečně tak není, a záleží na tom, v jaké výši může uplatňovat slevy na dani.

Takže ze všech těch důvodů, které jsem teď konstatovala, já prostě tento návrh nepodporuji. Děkuji vám.

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Do obecné rozpravy se hlásí pan poslanec Munzar. Prosím.

Poslanec Vojtěch Munzar: Dámy a pánové, dovolte mi, abych reagoval na některé věci, které tady řekla paní ministryně. Ano, je to skutečně možnost, ten živnostník si může vybrat. Na druhou stranu uvádět tady živnostníky, kterých se náš návrh netýká, do jednoho milionu korun jako příklad, proč by se to nemělo zvýšit, mi nepřijde úplně fér. Já jsem tady řekl jednoznačně, že pro živnostníky mezi jedním a dvěma miliony korun, kteří mají příjmy mezi jedním a dvěma miliony korun, tak v systému daňových výdajových paušálů vždy tu daň zaplatí.

Myslím si, že 158 tisíc lidí, pokud jsem to číslo zachytil od paní ministryně správně, není nepodstatná množina lidí. A pokud se bavíme o tom, a to má ve stanovisku napsané vláda, že to je výhodné pro obory a živnostníky s vyšší přidanou hodnotou, no neměli bychom snad živnostníky s vyšší přidanou hodnotou podporovat v naší republice? Nebo je musíme nutit a vzít jim tu možnost se rozhodnout, zda chtějí vést daňovou evidenci, anebo jim vzít tu možnost uplatnit daňový paušál? My naopak chceme toto otevřít. Chceme, aby měli možnost využít možnosti daňových výdajových paušálů, aby svůj čas, který je opravdu nejdůležitějším výrobním prostředkem, mohli využít na rozvoj svého podnikání a nemuseli se zabývat administrativou spojenou s placením daní.

Jenom pro vaši informaci, administrativní zátěž spojená s placením daní České republice je zkalkulována celkem na 78 miliard korun.

Já možná chápu paní ministryni financí, která chce, bojuje o každou korunu. Ale chápal bych to více, kdyby příjmy státu klesaly v době ekonomické krize. Ale jsme v situaci, kdy příjmy státu rostou o 60 miliard korun mezi rokem 2017, 2018 podle návrhu státního rozpočtu, který jsme tady projednávali. A opravdu nám ta jedna šedesátina navýšení příjmů, ta necelá jedna desetina procenta příjmů státního rozpočtu stojí za to a stojí za to Ministerstvu financí, aby tak bojovala za ten návrh, za to snížení, které tady ani nebylo návrhem Ministerstva financí, ale bylo to tady dáno v minulém volebním období poslaneckou iniciativou bez analýzy, bez socioekonomické analýzy a bez řádné RIA?

Požádal bych vás právě pro ty živnostníky, abychom je nechali v klidu žít, abychom je nechali v klidu pracovat a snížili administrativní zátěž. Děkuju.

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Dovolte mi přečíst několik omluv. Omlouvá se pan poslanec Jan Richter 26. 6. mezi 18. a 20. hodinou ze zdravotních důvodů. Omlouvá se pan poslanec Dominik Feri mezi 18.30 a 19.00 z pracovních důvodů. Omlouvá se pan poslanec Jiří Běhounek v době od 15.30 do 18.00 z pracovních důvodů. Omlouvá se pan poslanec Lubomír Zaorálek, a to v době od 26. do 29. 6. z důvodu zahraniční cesty. Omlouvá se pan poslanec Ondřej Benešík z dnešního jednání od 14 do 15 hodin. Omlouvá se pan poslanec Milan Pour od 18.30 do konce jednání z pracovních důvodů. Omlouvá se pan předseda vlády od 15 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Omlouvá se paní poslankyně Monika Jarošová od 16 hodin ze zdravotních důvodů.

Ptám se, zda má ještě někdo zájem o vystoupení v obecné rozpravě. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Ptám se na případná závěrečná slova. Není tomu tak. Žádný návrh na vrácení nepadl. Zahajuji tedy podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. V podrobné rozpravě se hlásí pan poslanec Jan Volný.

Poslanec Jan Volný: Dobrý den, pane předsedající, kolegové a kolegyně. Chtěl bych tímto požádat ctěnou Sněmovnu a načíst svoji žádost, abychom v rámci třetího čtení hlasovali o zamítnutí tohoto poslaneckého návrhu v rámci třetího čtení.

Odůvodnění je takové. Slyšeli jsme od paní ministryně, že toto vrácení na původní čísla, to znamená, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, my v současné době nikomu nic nebereme, my pouze chceme vrátit z milionu na dva miliony tu částku, ale už nemluvíme o tom, že v rámci toho, když se snižovala z dvou milionů na milion, se vrátil ten odpočet na děti a na manželku, což bylo taky obrovsky pozitivní pro naše podnikatele. A opravdu, nemaťme veřejnost tím, že tímto šikanujeme malé živnostníky. Slyšeli jsme od paní ministryně, že se to týká především podnikatelů, kteří nejsou malými živnostníky. Osobně jsem neslyšel, a mezi těmi lidmi chodím, jezdím, diskutuji, že by nějaký malý živnostník po roce 2016, kdy jsme schválili to snížení paušálu, s tím měl nějaké problémy.

A v neposlední řadě chci jenom připomenout, že ty paušály, byť jsou bohulibé, protože opravdu v určité míře i těm nejmenším snižují tu administrativu, ale je to anomálie v Evropě, a tenkrát, když se to zavádělo, si dobře pamatuji, že se mluvilo o tom, že je to dočasné, než se vymyslí něco jednoduššího, jak těm podnikatelům pomůžeme. Pojďme přemýšlet o té globální možnosti tu administrativu pro ty nejmenší podnikatele snížit a nevracejme to, co se před rokem ustanovilo. Děkuji.

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Ptám se, kdo další má zájem o vystoupení v podrobné rozpravě k tomuto bodu. Nikoho nevidím. Končím podrobnou rozpravu. Nezaznamenal jsem návrhy na vrácení garančnímu výboru k novému projednání, na zkrácení lhůty pro třetí čtení ani návrh, aby se garanční výbor návrhem nezabýval. Tím jsme tedy vyčerpali vše, co se týče tohoto bodu, a končím druhé čtení. Děkuji.

Otevírám další bod

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.