(9.50 hodin)
(pokračuje Němcová)
Když jenom ve stručnosti projdu návrhem uvedené novely proto, abych potvrdila, co jsem říkala, tak čeho se novela bude týkat, nebo chceme, aby se dotkla? Určitě se dotkne posuzování osob, které mají na dávku nárok. Dnes je běžné - a to zůstane - že nárok... nebo o dávku, o příspěvek na bydlení bude moci požádat každý, kdo se ocitne v nepříznivé životní situaci a náklady na bydlení měsíčně představují více než 30 a v Praze 35 % celkových příjmů domácnosti. To zůstává. Tak to je a tak to i bude. Dnes se neposuzuje to, kolik lidem, když uhradí, dostanou příspěvek a uhradí nájemné, kolik jim zbude. Zavádíme test, nebo chtěli bychom, rádi bychom, a na tom nevidíme nic špatného. Pokud jsou případy, že poté, co uhradí takto drahé byty lidé, kteří žijí v domácnosti, zůstávají jim mnohdy desítky tisíc korun na živobytí, a to si myslíme, že není málo. V tom případě jsou vedle lidé, kteří platí hypotéky, žádné dávky nedostávají, a lidé, kteří jsou schopni si uhradit ostatní svoje životní potřeby, tam si myslím, že ty peníze ze sociálního rozpočtu, z rozpočtu sociálních věcí by putovat neměly. Ty potřebujeme pro zdravotně postižené, pro důchodce, pro lidi, kteří si opravdu nemohou pomoci sami.
Ten test, který chceme zavést, se týká toho, že pokud odečtete náklady na bydlení měsíčně, zůstane lidem víc než dvojnásobek životního minima, ti nebudou mít nárok. Jestli jste dobře pozorně poslouchali, když pan předřečník říkal, že nemá rád čísla, hovoříme o tom, že všechny samoživitelky, důchodci, senioři, zdravotně postižení, těch se tento test absolutně netýká. Ta analýza je jasná, ta čísla jsou bohužel jasná, když je vytáhnete ze systému.
To, co chceme a co myslím, že je velmi logické, tak budeme určitě posuzovat okruh společně žijících osob v jedné domácnosti. Pokud projdete lokality, o kterých jsme se bavili, kde jsou největší problémy, je velmi běžné, že v jedné domácnosti žijí lidé společně, ale pokud jsou dávky nastaveny pouze na osoby, které mají - a ten disponibilní příjem domácnosti se počítá pouze u osob, které mají společné trvalé bydliště, tak je velmi jasné a velmi časté, že osoba, která, jedna nebo dvě z domácnosti pracuje, tak trvalé bydliště má většinou nahlášeno někde jinde, i když trvale žije v domácnosti s ostatními členy. Proto jsme řekli, bude fajn, pokud teče devět deset miliard do těchto dávek, proběhne na místě sociální šetření. Co jiného? Jenom se přesvědčíme, jestli opravdu ta situace je taková, jak ji deklarují lidé dnes pouze na formulářích, které přinesou na úřad práce.
Velmi často přinášejí lidé na úřady práce smlouvy, ve kterých je nájem i energie a náklady spojené s užíváním bytu v jedné částce. Velmi často, těch smluv máme velmi mnoho, velmi často platí za jednopokojový byt 12, 13, 14, 15 tisíc korun. Víte, proč mají uvedenu paušální částku ve smlouvě? Náklady, které budou hradit? Z prostého důvodu. Ten normativ, který je nastaven, byl dosud nastaven jednou částkou. Podle domácnosti, podle počtu osob, podle města, ve kterém se daný byt nachází, a podle toho, kolik lidí společně v domácnosti žije. Velmi často poté, když hovoříte s lidmi a ukážou vám vyúčtování, tak v tom nájmu nebo v té komplexní částce, paušální částce mají uvedeno, že nájem je 1 000 nebo 2 000 korun a zbytek velmi běžně 6,5 tisíce, 7 tisíc korun v jednopokojovém bytě nebo v garsonce za plyn, 3,5 tisíce, 4 tisíce za energie. Jsou to zálohy, které spadají do celkové částky, ale na konci roku nebo v půlce dalšího roku, kdy dochází, a čerpají se na ně příspěvky, tak v půlce následujícího roku, kdy dochází k zúčtování zálohových plateb za energie, velmi málo lidí přinese zpátky přeplatek. A pokud se dostanete do jejich domácností, mnohdy se dozvíte, že od majitelů nedostanou ani rozpis. A mnohdy i na takto vysoké zálohy platí doplatky.
To, co jsme navrhli a navrhujeme v novele, je opět jenom logická věc. Zastropujeme výši nájemného a výši energií a nákladů, které jsou spojeny s bydlením. Ta čísla nejsou vymyšlená, ta čísla jsou průměrná, jsou ze statistického úřadu a odpovídají běžným nákladům jak na bydlení, na nájemné, tak na energie a na náklady spojené s užíváním bytů.
Pokud lidé budou chtít dostávat příspěvky na bydlení, tak je logické, že to přinesou v této podobě a řeknou: toto platím za nájem, toto platím za energie a za náklady spojené s užíváním bytu. A pokud majitelé bytů budou chtít pronajímat svoje byty jako řádní podnikatelé, zcela jistě s tím nemají problém. Mnozí z nás pronajímáme byty, já taky, a nemám problém s tím rozepsat výši nájemného a výši energií, protože to nájemné zdaním. Protože je to můj příjem. Ale pokud gros částky, kterou dostanu, budu mít rozepsáno jako energie, tak ty nám samozřejmě nespadají do daňového základu.
Takže to je k rozdělení normativu.
Ještě jednou upozorňuji, a já bych strašně moc ráda, abyste zejména vy veřejnost nedezinformovali, nepodávali zavádějící, pak to vypadá, dokonce lživé informace o tom, co se připravuje. Normativy, výše zůstává stejná. Pokud v České televizi ve zprávách v pátek večer slyšíte, že maminka, která má dvě děti, je samoživitelka, zůstávalo jí na živobytí 7 tisíc korun a dnes po úpravě jí zůstanou 4 tisíce a je ve velmi těžké situaci, prosím vás pěkně, je to lež!
Mám tady, vážené dámy, vážení pánové, připraveno asi 16 příkladů na A3, na A4, tak abyste viděli. (Ukazuje papíry.) Mám tady dokonce i ze zmíněné Prahy 7 maminku samoživitelku, příklad, která má pronajatý byt dokonce za 17 tisíc korun, má pouze rodičovský příspěvek, tak jak bylo uvedeno ve zprávách, asi 6 tisíc korun. Má pouze přídavky na děti, takže její celkový příjem je 7 110 korun. I tato maminka samoživitelka, pokud uhradí nájem, přesně pronájem bytu z realitní kanceláře, vybrané, Sreality, za 57 metrů čtverečních 17 tisíc korun - i tato maminka dostane příspěvek na bydlení. A k tomu dostane doplatek na bydlení. I této mamince zůstane minimálně i po této úpravě jako před úpravou 7 200 korun. To prostě tak je, protože to jsou jasná čísla a tady je algoritmus. (Ukazuje výpočet.)
Další oblast, kde určitě nám přijde logické, aby nedocházelo k nadužívání dávek, anebo jejich zneužívání, je to, že se podíváme, jestli lidé, kteří dostávají příspěvky na bydlení, vedle toho, což je také velmi ne vzácné, ale časté, vedle toho vlastní sami nemovitosti k bydlení, vlastní byty, vlastní domy, vlastní dokonce domy, ve kterých je několik dalších bytových jednotek, které pronajímají, a sami čerpají příspěvky na bydlení. Myslíte, že v tom je opravdu něco špatného? A to opravdu ohrozí tyto lidi, když si nevyzvednou příspěvek na bydlení v řádech tisíců korun měsíčně? To je ta další úprava, která je navržena. A opět nám přijde velmi logická.
Takže hovořila jsem o těch základních oblastech, které chceme v příspěvku na bydlení upravit. Ještě jednou, nejedná se o změnu parametrů. Jedná se o úpravu okruhu lidí, kteří o dávky budou žádat. ***