(17.10 hodin)
(pokračuje Okamura)
Máme tady ještě poslední návrh a to je návrh na to, aby byl návrh přikázán zemědělskému výboru. Takže se táži, kdo souhlasí s tím, aby byl předložený návrh přikázán k projednání zemědělskému výboru. Zahajuji hlasování. Prosím teď. Kdo je pro? Kdo je proti, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku.
Je to hlasování číslo 232. Přihlášeno je 141 poslanců, pro 23, proti 75, zdrželo se 43. Návrh byl zamítnut.
Tímto tedy končím projednávání tohoto návrhu. Přistoupíme tedy k projednávání dalšího návrhu. Jedná se o
38.
Návrh poslanců Tomáše Martínka, Jakuba Michálka, Ivana Bartoše,
Jiřího Miholy, Petra Gazdíka a dalších na vydání zákona o výběru osob
do řídících a kontrolních orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu
a vlastnické politice státu (nominační zákon)
/sněmovní tisk 129/ - prvé čtení
Tímto bodem jsme se již zabývali, a to ve středu 30. května. Bod byl přerušen po ukončení obecné rozpravy a po závěrečných slovech. Jenom poznamenám, že pauzu si tenkrát vzali Piráti. Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali zástupce navrhovatelů pan poslanec Tomáš Martínek a zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Leo Luzar.
A nyní tady mám žádost o vystoupení s přednostním právem. Takže předseda poslaneckého klubu Pirátů pan poslanec Michálek. Pane poslanče, máte slovo. Prosím. (Poslanci Michálkovi nefunguje mikrofon.) Já se tedy omlouvám, ještě vás zapnu.
Takže ještě jenom tady sdělím, že pan zpravodaj Leo Luzar je omluven, takže ho nahradí paní poslankyně Květa Matušovská.
Tak prosím, máte slovo, pane poslanče, máte zapnutý mikrofon.
Poslanec Jakub Michálek: Už tady řešíme ten nominační zákon po mnohokráte, takže doufám, že dneska už to konečně dokončíme.
Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych řekl ještě pár slov k návrhu, který jsme předložili jako návrh pěti poslaneckých klubů. Není to tedy návrh jenom Pirátů, ale jsou pod ním zástupci napříč politickými stranami.
Předně se tady bavíme o částce 698 miliard korun, což jsou aktiva, které spravují státem vlastněné nebo ovládané firmy. Ten zákon je proti politickým trafikám a ta věc, o které se bavíme, je nanejvýš aktuální, protože se tady projednává nová vláda, která má vládnout i s podporou KSČM. Jedním z požadavků KSČM na to, aby podpořila tuto vládu, je, že získá část míst v dozorčích radách ve státech ovládaných firmách. Mě velmi mrzí, že tady není pan premiér, předseda vlády, protože právě on by se měl vyjádřit k těmto požadavkům. Jestli je to skutečně pravda, že ta připravovaná vláda má být vykoupena tím, že komunisti dostanou nějaká exkluzivní místa v dozorčích radách. Přece jenom pan premiér, ano, byl to právě on, řekl, když jsme se bavili o nominačním zákonu tady v Poslanecké sněmovně, tak to předložte, já to podpořím. Jenomže my jsme to předložili, a když se o tom má hlasovat, tak pan premiér tady není a není tady ani většina z jeho slavné vlády. Následně se potom stalo, což se nám podařilo aspoň prosadit, že vláda přislíbila, že přijde se svým vlastním návrhem. Což se také stalo, na vládě byl návrh schválen. Ale je to okleštěná verze pirátského návrhu, protože nepočítá s tím, že se budou konat výběrová řízení pro dozorčí rady, což je samozřejmě nezbytnou podmínkou toho, aby bylo možné poskytnout ta místa v dozorčích radách komunistům.
Já jsem chtěl využít některá ta práva, která nám dává jednací řád jakožto opozičním poslancům vůči vládě, a chtěl jsem se zeptat pana předsedy vlády, případně pana místopředsedy vlády, který ho zastupuje: O kolika místech pro komunistickou stranu se bavíme? V médiích se objevují čísla jako 120 míst v dozorčích radách. V té dohodě máte napsáno, že uznáváte právo komunistické strany navrhnout místa na obsazení do dozorčích rad. Tak já bych chtěl vědět, v souladu s § 11 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, to vyjasnění, o kolika místech v dozorčích radách se bavíme. Kolik komunistů se bude starat o ten obrovský majetek 698 mld. korun?
No a ti lidé, kteří jsou spojeni s komunistickou stranou, v některých případech jsou, řekněme, zvláštní, vyvolávají otázky. V mediálním prostoru se hovoří o panu Krejsovi. Pan Krejsa je pán, který je podle médií, podle seznam.cz, v dozorčí radě České pošty a má celkové příjmy z dozorčí rady tohoto podniku a nějakých melouchů v tomto podniku ve výši 155 tisíc korun měsíčně. Chtělo by se prohlásit s bývalým premiérem: Dámy a pánové, kdo z vás to má? 155 tisíc korun měsíčně, to je víc, než má ministr. Takže jenom tady kolegové, kteří jsou u předsednického pultu, se mohou chlubit, že mají víc než pan Krejsa z komunistické strany, který je tam v dozorčí radě. A o takovýchto místech se bavíme a zatím vláda ani komunistická strana nevysvětlily, proč pan Krejsa je tak důležitý, proč je tak potřeba, aby komunistická strana měla to místo v dozorčí radě České pošty. Pan Krejsa tedy, jak se ukázalo, dělá poradce předsedovi komunistické strany Vojtěchu Filipovi. Takže tady myslím, že se ty vazby ukazují jednoznačně.
Těch státních podniků je samozřejmě celá řada. Jsou to společnosti, jako je ČEZ, České dráhy, ČEPS, MERO a podobně. A těch míst, která tam jsou, to jsou desítky, stovky míst, která je možné politicky obsazovat. Já jsem se chtěl zeptat zase předsedy vlády nebo místopředsedy vlády, kolik takovýchto pánů Krejsů sedí v našich dozorčích radách, o kterých nevíme. Kteří jsou takto, řekněme, politicky dosazeni a politicky drženi. To je to důležité. Jsou politicky drženi na těch svých místech. My to známe z hlavního města Prahy velmi dobře. Tam paní primátorka Krnáčová kandidovala s tím, že bude prosazovat transparentnost a průhledné obsazování dozorčích rad, a skončilo to tak, že rozdělila ty dozorčí rady mezi zastupitele tak, aby každý měl víc jak 100 tisíc korun měsíčně. O žádném průhledném obsazování dozorčích rad nemohlo být ani řeči. Nakonec to skončilo tím, že i pan Karel Březina, který byl pravomocně odsouzen za podvod v městské firmě, se dopracoval do dozorčí rady v jedné městské společnosti. Takže takovýmto způsobem funguje obsazování dozorčích rad pod hnutím ANO.
My jsme naproti tomu přišli s pravidly tak, aby byli ti reprezentanti do dozorčích rad vybráni průhledně. Tak, aby byla výběrová řízení. ANO ve své vládě schválilo, že výběrová řízení nebudou. Taky ANO schválilo, že nebude vlastnická politika, ke které by se vyjadřovala Poslanecká sněmovna. Takže to znamená, že když se bude projednávat zásadní rozhodnutí, jako je třeba rozdělení ČEZu na dvě části nebo prodání nějaké firmy, třeba i prodání některé státní firmy holdingu Agrofert, tak se to bude dít bez vědomí této Poslanecké sněmovny, bude o tom rozhodovat jenom vláda.
Takto zásadní otázky by měly být upraveny dokumentem, který projednává Poslanecká sněmovna. Měly by projít veřejnou diskuzí, tak jak to mají vyspělé, řekněme třeba severské státy, jako je Finsko, Švédsko a podobně. Kde takto důležitá rozhodnutí, jako je třeba rozdělení energetického gigantu, schvaluje parlament. (V sále je rušno.)
Z těchto důvodů si myslíme... Tak já doufám, že se dobře bavíte prostřednictvím pana předsedajícího... ve vládě.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já poprosím o klid. Zvláště kolem řečnického pultu abychom pokud možno nehovořili, pokud nejsme řečníkem.
Poslanec Jakub Michálek: Takže to je moje druhá otázka. Když teď prasklo, že takoví lidé, jako pan Krejsa, jsou v České poště, abychom se tady dozvěděli od pana předsedy vlády nebo od pana místopředsedy, kolik takových Krejsů tam vláda drží. My už se té průhlednosti, transparentnosti věnujeme nějakých devět let, takže je to otázka, která nás opravdu velmi trápí. A domníváme se, že ten systém, který předloží hnutí ANO, nepovede k tomu, že opozice získá možnost kontrolovat fungování vládních míst, ale spíš se tím vytvoří nástroj tak, aby si Andrej Babiš mohl dosadit v podstatě všechny lidi do těch dozorčích rad. Tak jako to vždycky dělal u státních firem předtím, než je ovládl. Můžete se podívat na ten seznam. Dokonce k tomu vyšla hezká knížka, Boss Babiš se jmenuje, a tam je to popsáno, že spřátelení lidé se dostávali do funkcí v dozorčích radách státních podniků, aby se tyto společnosti staly součástí holdingu Agrofert. ***