(12.40 hodin)
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To byla poslední faktická poznámka. Teď s přednostním právem pan předseda Chvojka. A pan poslanec Výborný je řádně přihlášen, pokud trvá přihláška.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Přednostní právo, nepřednostní právo... Ono to je jedno. Prostě jsem se přihlásil řádně do diskuse a bylo přede mnou asi dvacet faktických poznámek. Otázka je, jestli opravdu ten jednací řád v tomto nějak neupravit, protože tři čtvrtiny z toho, co jsem chtěl říct, už bylo řečeno, zejména panem kolegou Bendou.
Chtěl bych zalobbovat za ten svůj pozměňovací návrh, který jsem představil minule v rámci druhého čtení. Můj pozměňovací návrh nějakým způsobem upřesňuje zaprvé tu skutkovou podstatu maření výkonu spravedlnosti a zcela vyndává ten institut o tom svádění. A chtěl bych ještě doplnit to, co jsem minule neříkal, byť to zmínil pan kolega Benda, opakování je matka moudrosti, a možná to bude vypovídat i o určitém širším přístupu Poslanecké sněmovny v tomto funkčním období k advokátnímu tajemství, resp. k povinnosti mlčenlivosti, což je v podstatě jedna ne z největších povinností, ale nejzásadnější povinnost každého advokáta.
To znamená, mně se nelíbí na té nově zřizované skutkové podstatě to, že se řadí mezi takové závažné trestné činy, a podle mě mezi ně nepatří, u nichž lze v rámci trestního řízení využít zvláštní prostředky, to znamená prostředky včetně užití odposlechů, a může se velmi snadno stát, že tyto prostředky budou alespoň na oko legalizovat prováděné odposlechy komunikace mezi obviněným a jeho obhájcem, což je podle mě nepřístojné a zavrženíhodné. To platí tím více o navrženém ustanovení odstavce 2, tedy právě o tom již zmíněném svádění, přičemž takováto úprava není zavedena v žádném z tradičních systémů, ani na Slovensku. A není totiž pravdou, že by samotný termín "svádění" byl judikaturou nějak dostatečně vymezen, naopak lze za něj pokládat téměř cokoli, včetně toho, jak uvádí komentář, vyzdvihování pozitiv takového postupu. V očích obžaloby může jít tedy o jakoukoli zmínku domlouvání se se znalcem, zda je ochoten předloženou věc znalecky posoudit včetně třeba jiného možného úhlu pohledu, a podobné jednání. Preventivní funkce trestnosti takového jednání povede tedy spíše bohužel k zastrašení osob na řízení zúčastněných, aby nebyly v řízení moc aktivní, než k odrazení samotného jednání.
Z uvedených důvodů, jež by bylo možno dále a dále rozvádět, avšak nechci opakovat některé věci, považuji tedy tento svůj pozměňovací návrh za adekvátní a myslím si, že celý ten institut svádění by měl být z té novely vyndán.
Také si dovoluji poukázat na závěry Evropského soudu pro lidská práva, který vnímá advokátní povinnost mlčenlivosti jako součást záruk práva na respektování soukromého a rodinného života dle článku 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, do něhož je možné zasáhnout jenom z taxativně vymezených důvodů podle článku 8 odst. 2 citované úmluvy, a to jen tehdy, je-li to nezbytné v demokratické společnosti. Výklad je zde zcela jasný. Komunikace s advokátem je zásahem do takového práva, přičemž soud ve své judikatuře opakovaně odmítá argument, že zákonnost a soulad příkazu k odposlechům s článkem 8 úmluvy vyplývá ze samotné skutečnosti, že byly vydány soudem. Stále - opakuji stále - musí být zkoumáno, zda jde ve vztahu k advokátovi a v zásadě i ve vztahu ke všem jeho klientům, jejichž rozhovory byly zachyceny, zkoumáno, zda šlo o prostředek v demokratické společnosti nezbytný a zda je tedy opravný prostředek, který umožňuje odposlechy přezkoumat či případně zcela vyloučit, zda tyto náležitosti splňují obecně postup upravený v § 88 a následující trestního řádu, je více než diskutabilní, a to i s ohledem právě na již zmíněnou kauzu, resp. na poslední vývoj kauzy Zadeh, kdy soudce nejen že nevyloučil informace, které se nevztahovaly k trestnímu stíhání ze spisu, včetně informací ze soukromého života advokátky, ale ponechal v něm bohužel i veškerou komunikaci obhajoby s klientem s tím odůvodněním, že rozlišení mezi údaji získanými z odposlechů není podle zákona možné.
Takže dámy a pánové, prosím ještě jednou o podporu mého pozměňovacího návrhu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Teď ještě pár omluv. Pan předseda Stanjura se omlouvá mezi 14.30 a 17. hodinou, pan předseda vlády odteď do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan ministr dopravy od 14 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan ministr zdravotnictví od 14.30 do 16 hodin z důvodu neodkladných pracovních záležitostí, pan poslanec Gazdík od 12.00 do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Dolínek od 12.00 do 14.30, a to ze zdravotních důvodů. Tolik omluvy.
A teď dvě faktické. Prosím pana předsedu Michálka a po něm pana poslance Ferjenčíka.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuju za slovo. Chtěl jsem se zeptat váženého pana kolegy Chvojky, jestli by mohl ještě trošku rozvést tu myšlenku, že člověk, který tedy bude žádat znalce, aby posoudil věc z jiného úhlu pohledu, bude trestný podle tohoto ustanovení, protože pokud já vím, tak jiný úhel pohledu není synonymum pro to předložit důkazní prostředek, o kterém ví, že je padělaný nebo pozměněný v úmyslu, aby byl použit jako pravý. Tohle by mi docela pomohlo k tomu, abych porozuměl tomu vašemu úhlu pohledu. Děkuju.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Ferjenčík.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuju za slovo. Mám otázku ke stejnému tématu. Podle mě jediná reálná vymahatelnost tohoto ustanovení bude, když ten znalec toho advokáta odmítne a bude to řešit. Ve chvíli, kdy se tohle vyškrtne z toho zákona, tak reálně použitelný nebude. Já jsem pro, ať se vyškrtnou ty odposlechy. Ale ve chvíli, kdy přijde za znalcem advokát, že by potřeboval zfalšovat tady posudek a předložit ho, tak ve chvíli, kdy se domluví, že to zfalšují, a dokonají ten trestný čin, tak tam nebude nikdo, kdo by to oznámil samozřejmě. Takže nebude žádná reálná možnost to stíhat.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Tak ještě pan poslanec Benda.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, k tomu, co říkal pan kolega Ferjenčík. No to je samozřejmě pravda, pokud se domluví, tak jsou stíhatelní potenciálně oba. Pokud se nedomluví, tak samozřejmě ten znalec může k dané věci vystoupit před soudem a říct "pokoušel se mě advokát nebo státní zástupce nebo jiná strana sporu ovlivnit tímto způsobem" a nepochybně to na ten soud bude mít nějaký vliv.
To, o čem se bavíme, není řízení před tím soudem, o kterém se bavíme a které může být ovlivněno. Bavíme se o tom, jestli má být vedle toho zahájeno nějaké trestní řízení, nějaké trestní stíhání, které s tím původním soudem nemá vůbec nic společného, ten původní soud o tom vůbec nic ani neví. Ani neví. A kromě toho tam ty odposlechy zůstávají, i když uznávám, že vy jste hlasovali pro jejich vypuštění, ale stále tam bohužel zůstávají, a obávám se, že tam zůstat mohou, nebo to uvidíme na hlasování ten příští nebo přespříští týden, až na to dojde. Ale ten problém je, že tady se rozběhne jiné řízení, jiné trestní stíhání, které nemá s tím původním nic společného, nepomůže mu v žádném případě, jenom vede ke kriminalizaci osob, které možná, a to ještě velmi možná, se pokoušely někoho přesvědčit, aby svědčil, znalecky vypovídal nebo tlumočil jiným způsobem.***