(16.20 hodin)
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se vyjádřil k projednávanému návrhu a zároveň úvodní části diskuse. Pouze shrnu postoj Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k původnímu návrhu. Ale on už v podstatě zazněl v tom schváleném, alespoň částečně, s výjimkou toho dvouletého odkladu, v tom už schváleném usnesení školského výboru.
Tedy co se týká přijímání dvouletých dětí do mateřské školky, školy, pardon, nejprve bych chtěl zopakovat, že Ministerstvo školství zaujalo k této novele původně neutrální stanovisko. A skutečně, a ta diskuse, která proběhla i v rámci prvního čtení, je poměrně zásadní v tom, že automatická povinnost všech veřejných zřizovatelů poskytnout kapacitu spádově dvouletým od roku 2020 je jednak ekonomicky nesmírně náročná, v mnoha ohledech nestíhatelná. A to, co tady už také zaznělo, ale já to považuji za nutné znovu vypíchnout, je, že samozřejmě v těch obcích chybí i personál, který by to zabezpečoval. To znamená, je hezké, že někomu dáme povinnost, ale když není možné ji zabezpečit, tak je z toho málo užitku.
Co se týká už schopnosti, možnosti přijímat netříleté, já schválně nebudu říkat přímo dvouleté, tak zase už to tady zaznělo - 45 tis. dětí v letošním roce netříletých do školek chodí. Takže zřizovatelé se v daných obcích podle mého názoru chovají rozumně a plošná povinnost není něco, co by vyřešilo zásadní problém, který máme. Proto v tomto je souhlas s tím návrhem.
Co se týká povinnosti předškolního vzdělávání. Já znovu opakuji, mám za to, že necelý první rok této povinnosti, přestože nějaká vstupní data z těch analýz už jsou, tak by neměl být - tady se asi neshodneme, ale to nevadí - neměl být automaticky použit tento argument, že to nefunguje po deseti měsících, k tomu, abychom tuto věc zrušili. Dejme tomu ještě větší čas a hlavně zkusme, pokud z těch tvrdých čísel vypadává, že to nefunguje tak, jak jsme předpokládali, pojďme se podívat na způsoby a možné změny tak, aby to fungovalo, ale nemá asi smysl to takto rušit.
O tom návazném, což je úplata za předškolní vzdělávání, tak tady samozřejmě kategoricky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je proti tomu, abychom zaváděli úplaty za předškolní vzdělávání.
Co se týká zmiňovaného přívěsku, tedy odložení změny financování regionálního školství o dva roky, tak skutečně potvrzuji, že v tuto chvíli na základě mnoha výjezdů pracovníků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do regionů, kde s řediteli detailně probíráme změnu financování, tak se jeví jako přínosné pro všechny zúčastněné strany. A ten odklad, resp. rozložení do jednoho roku, tak aby od 1. ledna 2020 skutečně naplno naběhlo financování nákladové, ale - i to, co tady pan kolega Gazdík říkal o problémech ve Zlínském kraji, ano, skutečně jsou. A jedním ze způsobů, jak je překlenout - a nejde čekat dva roky, než se tato situace vyřeší, protože ta situace v některých krajích, a Zlínský mezi ně patří, je skutečně vážná. Takže z mého pohledu je vhodný návrh pana poslance Vondráka s tím, že ale ten rok se neprováhá, z pohledu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, ale posílíme složku mateřských škol. Ale ne tak, že jim dáme povinnost, ale naopak možnost a prostředky k zafinancování těch 2,5hodinových překryvů, případně k prodloužení provozní doby.
Co se týká regionálních disparit a těch krajů, které na tom skutečně nejsou dobře po stránce finanční, tak navrhuji, abychom prostřednictvím rozvojového programu pomohli tu dobu k plnému spuštění nového způsobu financování překlenout přes rozvojový program. A potom, a to je zpětná vazba od ředitelů škol, oni samozřejmě potřebují náběh PHmaxů, tedy počtu hodin maximálních a nastavení té výuky skutečně si osahat na modelových příkladech. A hlavně to potřebují zavést od září. Protože od ledna nikoho nikde nahánět nebudou a zapojovat do výuky a měnit rozvrhy také nebudou. Takže z tohoto důvodu dalším nástrojem pro rok 2019, který chceme na ministerstvu zavést, je rozvojový program, aby mohlo k postupnému náběhu dojít od září 2019 a k plnému překlopení na ten nákladový způsob financování od ledna 2020. Proto tady vyjadřuji podporu ještě samozřejmě nepotvrzenému, ale do systému načtenému návrhu pana poslance Vondráka. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A přišla mi tady omluvenka. Takže paní poslankyně Věra Procházková se nám omlouvá dnes mezi 16.01 a půlnocí z pracovních důvodů.
Nyní prosím pana místopředsedu Fialu, aby se ujal slova.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jsem k tomuto návrhu vystupoval už v prvním čtení a zdůvodňoval jsem, proč jsme přesvědčeni o tom, že je potřeba se zbavit té povinnosti, aby všechny děti musely absolvovat předškolní vzdělávání, stejně jako proč není dobré, aby školky povinně musely přijímat i dvouleté děti. Nechci se k tomu příliš vracet, ale mám zde příležitost reagovat jak na slova pana ministra, tak na slova pana předsedy Gazdíka, tak této příležitosti využiji.
Jsem rád, to musím říct, že Ministerstvo školství se pod současným vedením posunulo ve svých názorech a že skutečně vidí realisticky, že povinnost přijímat dvouleté děti způsobuje spoustu problémů samozřejmě finančních, kapacitních, ale do jisté míry jde i proti smyslu toho předškolního vzdělávání a tomu, jaký mají úkol mateřské školy v našem vzdělávacím systému. Jsem rád, že se tady stanovisko ministerstva skutečně posunulo, a i na základě toho věřím, že se nám podaří tuto chybu napravit.
U toho předškolního vzdělávání, které je povinné pro všechny, tam bych panu ministrovi jenom řekl, že to, co se teď děje a co ukazují data za ten první rok, tak to jsme předvídali my, kteří jsme nebyli pro ten návrh. A i jsme tady argumentovali, že přesně to se stane. A ono se to nezmění. Prostě způsobili jsme to, že rodinám, které z dobrých důvodů neposílají děti do mateřské školy, dokážou je dobře připravit na základní školní docházku, mají pro to nejrůznější důvody, maminka je na mateřské s menším dítětem, vyhovuje to, věnují se prarodiče, těch důvodů jsou tisíce - tak tomuto malému procentu rodin jsme mimořádným způsobem zkomplikovali situaci. A stejně ta tři procenta, nebo dvě, nebo čtyři, nebo kolik jich je těch dětí ze sociálně znevýhodněných nebo z rodin, které tam ty děti neposílají, i když ti, kteří to prosazovali, je tam chtěli dostat, tak ty jsme stejně nedonutili k tomu, aby ty děti posílali do školky. A i to jsme tady říkali a předvídali, protože to ukazuje zkušenost a bylo zjevné, že to tak dopadne.
Takže si myslím, že mnohem rozumnější by bylo, zvlášť v situaci, kdy naprostá většina dětí, i když to nebyla povinnost, absolvovala předškolní vzdělávání nebo chodila ten poslední rok do mateřské školy, kdybychom to znovu zdobrovolnili. Nic bychom nepokazili, žádný sociální problém bychom nezpůsobili, jenom bychom zjednodušili život řadě rodin, které se dokážou o dítě postarat tak, že ho dobře připraví na základní školu, aniž by chodilo do mateřské školy.
Ale dovolte mi dotknout se ještě té otázky financování, protože tady si dovolím nesouhlasit se svým vzácným kolegou panem předsedou Gazdíkem. Nemyslím si, že ty problémy, které má Zlínský kraj, ale které jsou obecně problémy českého školství, a to je rozdíl ve financování školství mezi kraji, že to je způsobeno tím financováním na žáka a že se to odstraní tím nákladovým financováním.
Tak za prvé bych chtěl říct, že když navrhujeme odklad reformy financování, tak já tento návrh podporuji ne proto, že si myslím, že ta reforma je špatně připravena - což je, nedostatečně připravena. Ale já ten návrh na odklad podporuji, protože si myslím, že ta reforma je špatná a jde špatným směrem a nebude dobře fungovat a nebude fungovat ve prospěch českého školství. Já nesouhlasím s ideou té reformy. Nákladové financování, tak jak je to tady nastaveno, je špatný systém. A když už ho nemůžeme zrušit, protože na to není dostatečná politická vůle, tak si myslím, že je rozumné, abychom ho co nejdále odložili a umožnili všem, aby to nejenom dobře připravili, ale hlavně přehodnotili svůj postoj. ***