(13.10 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Potom si ještě musí státy, které přistoupily k dohodě, zřídit národní rozpočtovou radu, tu máme. (Připomínka mimo mikrofon.) Říkám tu máme - tam nebyl otazník, paní ministryně, já jsem říkal tu máme, a ať potom čtu jak čtu, tak tam žádný imperativ pod žádnou sankcí prostě není. Pak je to opravdu jenom o tom, a proto říkám, že to schvalujeme se smutkem, protože já jsem se jako ministr financí snažil prosadit přistoupení k fiskálnímu kompaktu bez výjimky z hlavy III, tak to schvalujeme s tím smutkem, že schvalujeme vládě formu bez jakéhokoliv obsahu, který by pro nás cokoliv znamenal. Jsem přesvědčen, že je to tak, snad jsem na vaši otázku odpověděl vyčerpávajícím způsobem. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Reagovat faktickou poznámkou bude pan poslanec Skopeček. Máte slovo.
Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Já chci zareagovat na ty výjimky. Mě to příliš neuklidňuje, že si vláda vzala výjimku z toho, že nebude koordinovat hospodářské politiky. V okamžiku, až si to rozmyslí, tak tu výjimku vezme zpátky a my už tady nebudeme před Poslaneckou sněmovnou tvrdě bojovat o samou podstatu fiskálního paktu a jeho ratifikace, který se mezitím může stát součástí evropské legislativy, což paní ministryně zapomněla říci, a argumentovala tu tím, že je to pouze mezivládní smlouva, načež už dneska evropští politici uvažují, že tu smlouvu zařadí, nebo že se stane součástí evropské legislativy. Čili mě to neuklidňuje a mám pocit, že ta výjimka vlády se vezme poté snadněji než samotné schvalování té smlouvy v dnešní Sněmovně. Takže to pro mne žádná jistota není.
Pan Kalousek řekl, že ten fiskální pakt obsahuje tvrdší podmínky, než byla maastrichtská kritéria, že to bude takové zpřísnění. No to je hrozně hezké, nicméně když se podíváme na maastrichtská kritéria, které evropské země a které země eurozóny je dneska plní, tak by je pan poslanec napočítal na prstech jedné ruky. Prostě drtivá většina zemí eurozóny ani ta maastrichtská kritéria nedokáže plnit a nejsou to země bezvýznamné, jsou to ty země nejdůležitější. Naopak, kdo dokáže maastrichtská kritéria plnit, je České republika a de facto země V4.
Evropská unie, a byť paní ministryně řekla, že to s Evropskou unií nemá cokoli společného, tak byť to není součástí té evropské legislativy, tak to samozřejmě byla vyjednáváno na evropské bázi mezi evropskými politickými elitami. Vede to samozřejmě, byl to velký integrační krok bez ohledu na to, že to nebylo oficiálně jako smlouva Evropské unie, jako primární právo, ale bylo to vyjednáno jako mezivládní dohoda. Takže nic takového, ty argumenty tady neplatí, ani ta maastrichtská kritéria nejsou plněna. Já bych chápal, kdyby evropské země, země eurozóny hospodařily lépe a my jsme se k nim chtěli dostat jako ke klubu, u kterého bychom si měli brát -
Místopředseda PSP Petr Fiala: Omlouvám se, pane poslanče, čas vypršel. Děkuji. Faktická poznámka pana předsedy Kalouska. Prosím, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Samozřejmě souhlasím s panem poslancem Skopečkem, že od té výjimky může vláda kdykoliv ustoupit bez Sněmovny, to je jistě pravda, ale je prostě neférová argumentace, že přistoupením k tomuhle paktu děláme jakýkoliv krok k přijetí eura. To tam není a ani tak podezíravý člověk jako já není schopen tuhle souvislost tam najít.
A ještě drobnou poznámku k tomu, co říkali pánové Skopeček i Munzar. Onen tolik, a já to nekritizuji, jen říkám tak velký důraz na suverénní monetární politiku, která vám v době krize umožní devalvovat měnu, tím zvýšit konkurenceschopnost, což dělaly státy jižní, a my si tuhle možnost chceme zachovat, neznamená nic jiného než proces, kdy vyšší konkurenceschopnost firem a nižší náklady dluhové služby firem a státu platíte ze znehodnocovaných úspor domácností. To je důsledek tohoto procesu. TOP 09 jako strana, která hájí ty odpovědné a spořivé, tohle nepokládá za ten nejlepší instrument hospodářské politiky. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Budou následovat faktické poznámky pana poslance Munzara a pana poslance Skopečka. Pan poslanec Munzar má slovo.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Chci zareagovat prostřednictvím pana předsedajícího na předřečníka pana poslance Kalouska, tedy na tu jeho první část, která se týká těch výjimek. Ono už tady máme příklad. O něm se zmínil ve svém prvním projevu pan poslanec Skopeček dnes. Vždyť jsme měli Lisabonskou smlouvu, byla vyjednána v Bruselu výjimka z části Lisabonské smlouvy a předchozí vláda za nic, bez ničeho, jenom za poklepání na rameno od této výjimky ustoupila. Co získala za to Česká republika? Bohužel nic. Takže já si myslím, že od výjimek se může rychle ustupovat. A skutečně bagatelizovat slovo koordinace je velice nebezpečné, protože koordinace opravdu znamená následně směrnice a nařízení a tam bychom se asi nechtěli dostat, abychom si nemohli rozhodovat ani o té vlastní monetární, ale ani o té vlastní fiskální politice podle potřeb našich občanů a našeho národního hospodářství. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Skopečka. Máte slovo.
Poslanec Jan Skopeček: Vůbec nechci podezírat prostřednictvím pana předsedajícího pana poslance Kalouska, že by nevěděl, že měnová politika není jenom o oslabování kurzu české měny. Měnová politika je zejména o možnosti stanovovat úrokové míry a cenu peněz v ekonomice. To je ta možná ještě důležitější možnost než oslabování nebo posilování české koruny. Takže to, že bychom přišli o měnovou politiku, o tu jednu nohu vedle té fiskální, by znamenalo, nejenom že by se nadobro zafixovat kurz české koruny, ale že bychom přišli i o možnost autonomně stanovovat a ovlivňovat úrokové míry, což je velmi důležitý kanál a velmi důležitý nástroj hospodářské politiky, jakým způsobem se vyhnout krizi, nebo respektive jakým způsobem krizi neudělat tak závažnou pro danou ekonomiku. Čili to není jenom o oslabování kurzu.
Já ještě panu poslanci Kalouskovi připomenu, že jsem byl velkým kritikem toho, co Česká národní banka s českou korunou dělala několik let prostřednictvím pevného závazku. Myslím si, že to způsobilo dlouhodobé školy větší než krátkodobé benefity, které pro exportéry to zafixování české koruny mělo. Čili já nejsem žádným obhájcem toho, aby Česká národní banka používala devalvace měny jako umělý nástroj zvyšování konkurenceschopnosti, já chci zkrátka mít volně pohyblivý měnový kurz, který sám, samovolně na základě tržních signálů bude reagovat na to, jestli ekonomika jde nahoru, jestli ekonomika jde dolů. Koneckonců když se podíváte na to, jak se Česká republika dokázala vypořádat na začátku s hospodářskou krizí, tak náš propad v tom prvopočátku byl daleko menší, než bylo na území, které euro mělo, právě proto, že naše koruna spontánně, bez zásahu centrální banky, oslabila a zlepšila situaci českým exportérům. Takže vzdát se měnové politiky je vzdát se nejenom kurzu, ale vzdát se i úrokových sazeb.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. V obecné rozpravě nyní vystoupí pan poslanec Krejza, po něm pan poslanec Rozvoral. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Karel Krejza: Děkuji, vážený pane předsedající. Jednak bych chtěl poděkovat panu poslanci Kalouskovi vaším prostřednictvím, za to, že mi odpověděl, nicméně myslím, že těch otázek spíše více vzniklo, než bylo vysvětleno. Já jsem si to tady shrnul z projevů svých předřečníků a předkladatelů.
Fiskální pakt nemá dopad do rozpočtu. Nepředává pravomoce. To zní dobře. Nezavádí žádné povinnosti. A pak ten důvod. Důvodem je účast na jednáních. Na jednáních, na summitech Evropské unie nebo eurozóny - no to není dostatečný důvod.
Máme vyjednané výjimky - hlava III, hlava IV. Sám pan kolega připustil, že to je vlastně to gros, proč bychom vůbec se tím fiskálním paktem měli zabývat. Pak se dozvídáme, že to vlastně nezavádí, nebo nás nepřibližuje k přijetí eura.***