(10.00 hodin)
(pokračuje Šlechtová)
Zde bych ráda ještě na závěr zmínila, že tento materiál prošel vládou, prošel i výborem pro zahraniční a bezpečnostní záležitosti Senátu České republiky, následně prošel plénem Senátu, čili tato Poslanecká sněmovna, plénum Poslanecké sněmovny je poslední, kde by tento mandát měl být a je projednáván. Výbor pro obranu Poslanecké sněmovny k němu nezaujal žádné stanovisko.
Děkuji za možnost úvodní řeči, jsem připravena na veškeré dotazy.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a poprosím, aby se slova ujal pan ministr zahraničních věcí. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády ČR a ministr zahraničních věcí ČR Martin Stropnický: Já vám děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dobrý den. Navážu na slova, která právě dozněla z úst ministryně obrany. V něčem se možná budeme malinko překrývat, ale v některých případech opakování neuškodí.
Jsem pevně přesvědčen, že Česká republika musí prokázat, že je důvěryhodným, předvídatelným a aktivním spojencem v NATO a partnerem a aktérem mezinárodního společenství, který je připraven se aktivně podílet na společné obraně i zajišťování mezinárodní bezpečnosti a stability. Jedním z výrazů tohoto úsilí je právě předkládaný návrh na vyslání sil a prostředků Armády České republiky. Navrhované účely, místa operace i počty našich sil navržených k vyslání pro roky 1918 až 1920 jsou realistické a navazují na naše dosavadní angažmá. Odrážejí naše možnosti, závazky, zahraničněpolitické a bezpečnostní zájmy i potřeby vycházející z celkové mezinárodní bezpečnostní situace.
V rámci navrhovaného mandátu se chceme podílet na posilování kolektivní obrany Aliance, a to účastí v pohotovostních silách NATO Response Force, v posílené předsunuté přítomnosti, takzvané eFP, a pomoci při ochraně vzdušného prostoru v Pobaltí i ve velitelské struktuře NATO. Podpoříme též alianční boj proti terorismu a projekci stability v případě zvlášť Afghánistánu, Iráku, Kosova. Počítáme s pokračující účastí v operacích v blízkovýchodním regionu i mimo koaliční nebo alianční rámec v UNDOF na Golanech a MFO na Sinaji. To je ta pozorovatelská mise. Posílíme i naše zapojení v Africe, a to v misích EU, to je ta výcviková EUTM, o které mluvila paní ministryně, i OSN v Mali, to je ta mise MINUSMA, resp. v regionu v Sahelu, který je velmi citlivý, naše podpora je důležitá jak v boji s terorismem, tak při bezpečnostní stabilizaci, která má přímý vliv na snížení potenciálu nelegální migrace.
Zdůrazňuji, že všechny operace, v nichž jsme nebo budeme zapojeni, mají jasný právní základ, buď mandát Rady bezpečnosti OSN, nebo souhlas hostitelské země, ať již v rámci kolektivní alianční obrany, což je Pobaltí, či na dvoustranném základě, což je případ Iráku. Já věřím, že Sněmovna mandát schválí, abychom v delegaci vedené prezidentem Zemanem na červencovém summitu NATO v Bruselu mohli našim spojencům potvrdit jak náš podíl na společné obraně, tak příspěvky v boji proti terorismu, resp. v projekci stability.
Pro tento rok je aktuální posílení zejména v alianční misi Resolute support v Afghánistánu, kde posilují všichni účastníci operace, aby Tálibán pochopil, že vojensky nezvítězí, a zapojil se do národního usmíření. Posílit potřebujeme i v Iráku, kde dosud přispíváme koaliční operací Inherent resolve a kde Aliance připravuje novou nebojovou výcvikovou misi. Souhlas Sněmovny žádáme i pro posílení v Africe, kde naše účast ve zmíněné výcvikové misi EU v Mali je součástí širšího úsilí EU o pomoc a stabilizaci Sahelu, kde nebezpečně sílí islámský terorismus, který spolu s kmenovým násilím generuje již zmíněnou nelegální migraci.
Vláda předkládá souhrnný mandát, který dává Parlamentu celkový a podrobný obraz našich plánů, jenž mu náleží. Nechtěli jsme čekat či předkládat návrhy po částech nebo třeba ve spěchu někdy na podzim. Rovněž potřebujeme včas připravit vojáky do misí pro plnění jejich úkolů. Pro to vše jsme vládní návrh předložili co nejdříve a ve vší transparenci a očekáváme jeho seriózní a spravedlivé posouzení, které vezme v úvahu naše závazky, důvěryhodnost země i mezinárodní situaci.
Rád bych ještě na závěr zdůraznil, že prakticky v případě všech těchto misí tady existuje přímá a konkrétní vazba na úsilí stabilizovat právě ty oblasti, ze kterých pochází migrační potenciál.
A dále ještě na úplný závěr si dovolím vás požádat o souhlas s tímto materiálem, ač je vláda, která nemá důvěru této Poslanecké sněmovny, protože jsem pevně přesvědčený, že závazky, které jsou tady formulovány, je potřeba plnit právě třeba proto, že procházíme určitou vnitropolitickou turbulencí, a to, abychom vzkázali jasným slovem a jasnou dikcí směrem k našim partnerům, že přesto jsme schopni těchto nadčasových závazků dostát se ctí, že tento vzkaz je nesmírně důležitý. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Dobrý den. Výbor pro obranu tento tisk projednal a předložil záznam, ten byl doručen jako tisk 150/1. Prosím zpravodaje výboru pana poslance Ratiborského, aby nás informoval o jednání výboru.
Poslanec Michal Ratiborský: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s projednáváním sněmovního tisku č. 150, Návrhu na působení sil a prostředků resortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v letech 2018 až 2020 s výhledem na rok 2021, na 10. schůzi výboru pro obranu konané dne 9. května 2018. O jednání výboru byl vyhotoven následující záznam, který je uložen v systému pod číslem 150/1.
Výbor pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním vystoupení ministryně obrany Ing. Karly Šlechtové, náčelníka Generálního štábu Armády České republiky generálporučíka Ing. Aleše Opaty, zpravodajské zprávě poslance Michala Ratiborského a po rozpravě
I. projednal Návrh na působení sil a prostředků Ministerstva obrany v zahraničních operacích v letech 2018 až 2020 s výhledem na rok 2021, sněmovní tisk č. 150, a návrh usnesení nebyl v závěrečném hlasování přijat;
II. pověřuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky;
III. ukládá předsedkyni výboru, aby předložila usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Pane předsedající, rád bych se následně přihlásil na závěr podrobné rozpravy a načetl návrh usnesení, o kterém bychom měli hlasovat. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Otevírám rozpravu. Nejprve s přednostním právem pan místopředseda Fiala.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, dovolte mi vysvětlit pozici Občanské demokratické strany k tomuto tématu, říct kroky, které ODS v této věci udělala, a postup, kterým se budeme řídit. Podrobnější vysvětlení naší pozice s některými odbornými aspekty potom ve svém vystoupení představí paní poslankyně Černochová. Já se omezím na politické souvislosti, politicky kontext a politické dopady našeho rozhodování.
Své vystoupení shrnu do pěti bodů.
Za prvé chci říci, že nejsme v normální situaci, ale jsme v nejdelší politické krizi po listopadu 1989 a formálním příznakem této krize je, že zde máme vládu v demisi, vládu bez důvěry, a to rekordně dlouhou dobu. A ta čísla ani nejsou tak důležitá, jako je podstatné to, proč je tato vláda bez důvěry tak dlouhou dobu ve funkci. Není to proto, že by tu existovaly nějaké objektivní okolnosti, ale je to jednoduše proto, že prezident republiky a jím vybraný premiér mají... nebo považují všechno možné za přednější než usilovat o vládu s důvěrou. A samozřejmě je tu také podstatný faktor pro rozhodování v této věci, jak zásadní roli hrají v této krizi komunisté, o které se tato hra do značné míry opírá. ***