(17.40 hodin)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Prosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, co se týče železničního mostu na Výtoni, tak tam jde o dlouhodobý záměr zvýšit kapacitu této trati a most, který je tam stávající a má dvě koleje, je potřeba udělat tak, aby byl tříkolejný. Z toho důvodu se ten technický stav samozřejmě posuzoval. Teď probíhá studie proveditelnosti a musím říct, že navíc tento most je památkově chráněn a my budeme s památkáři debatovat o tom, jakým způsobem, jestli můžeme tu památkovou ochranu z tohoto mostu sejmout a udělat ho dál. Já mám tady informaci, že pokud by měl být ten most jenom opraven, a protože to je ocelová konstrukce, tak maximální životnost by se mohla při repasi prodloužit jenom o třicet let a hlavně by to neřešilo ono ztrojkolejnění.

Co se týče těch konkrétních otázek na náklady a jaké kroky byly provedeny na tom mostu, tak na to vám teď nejsem schopen odpovědět, na to vám odpoví SŽDC písemně i s tím, jaké kroky byly dělány.

Co se týče blokování výstavby té lávky, o tom jsme spolu mluvili už předtím, já k tomu zjistím taky informace. Nicméně jsem ujištěný, že se to určitě vyplatí, protože pokud dojde k rekonstrukci toho mostu, tak ta bude probíhat někdy v roce 2022 až 2024, takže si myslím, že obyvatelé Smíchova i Podolí tuto lávku budou moct využívat, a ten nový most bude určitě počítat s tím, že by tam nějaká lávka byla. Při té rekonstrukci se samozřejmě počítá s tím, že i ty dvě koleje, které tam dneska jsou, by měly být zachovány. My se bez toho mostu v železniční dopravě neobejdeme. Takže než bude rekonstruován tento, bude muset být vystavěn nějaký náhradní, takže o tom budeme informovat.

Takže není to nic havarijního, není to věc, která by musela být okamžitě řešena. A k těm nákladům se vám písemně vyjádřím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. Prosím, jestli pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Nemá. V tom případě prosím pana poslance Kaňkovského, který bude interpelovat ministra Milka ve věci exportu nezpracovaného dřeva. Prosím, pane poslanče. Připraví se pan poslanec Luzar.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, Česká republika je dlouhodobě největším exportérem surového dřeva, tedy suroviny bez přidané hodnoty, v Evropě. Ročně vyvezeme přibližně 7 mil. kubíků nezpracovaného dřeva, což je bez 1 mil. roční těžba Lesů České republiky. Přitom by mělo být jednoznačným úkolem českého státu udělat všechno pro tuzemské využití českého dřeva.

Nepochopitelným paradoxem celé situace vývozu dříví je, že tady existuje zájem ze strany tuzemských zpracovatelů využívat české dřevo a dávat mu vyšší přidanou hodnotu, ovšem za podmínky, že dřevo bude mít mezinárodní certifikaci FSC. Problém je, že je dlouhodobě přehlíženo upozornění z dřevařského průmyslu, že pokud nebude dostatek tuzemského dřeva s tímto certifikátem, dostanou se do existenčních problémů. Je třeba si uvědomit, že české dřevozpracující firmy dodávají své výrobky do zahraničních nábytkářských řetězců, které čím dál více jako svoji podmínku dávají, že dřevo, ze kterého je nábytek vyroben, musí mít právě tento certifikát.

Pane ministře, zaznělo v médiích, že vy osobně odmítáte zavést alespoň na části území státních lesů systém FSC, což osobně považuji za chybu. Chci se vás proto zeptat: Jste ochoten zajistit, a jak, aby čeští dřevozpracovatelé měli zajištěný přístup k surovině s certifikátem FSC a stali se tak konkurenceschopní k Polsku a dalším evropským zemím s rostoucím nábytkářským průmyslem? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a prosím pana ministra o odpověď. Pět minut, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Jiří Milek Ano. Vážený místopředsedo, vážené poslankyně, poslanci, dovolte, abych odpověděl na tento dotaz. Nevím, kdo mě citoval, že odmítám zavést certifikát FSC. Pouze si musíme říct fakta. V Evropě většina států používá tento certifikát PEFC, který my používáme. Takže v tom není problém.

Před zhruba deseti dny mě navštívili zástupci dřevozpracujícího průmyslu. Asi hodinu jsme debatovali o tomto problému a dohodli jsme se na následující věci, že budeme jednat - zástupci Ministerstva zemědělství, zástupci dřevozpracujícího průmyslu, ale musíme vtáhnout do toho certifikační společnost FSC, která bohužel nemá jednoznačný výklad a jednoznačné požadavky v jednotlivých zemích. A u nás požadují věci, které v jiných zemích nepožadují. Například když vezmu certifikované dřevo v různých zemích, u kritéria 6.3 je nutné uchovat, posílit nebo obnovit ekologické funkce a hodnoty, k nimž patří obnova lesa, sukcese, genetická, druhová a ekosystémová rozmanitost, přirozené koloběhy, které ovlivňují produktivitu ekosystému. Počet těchto sledovaných indikátorů v různých zemích se pohybuje od 4 do 26. Takže myslím si, že pokud tento certifikát má být sjednocen v rámci Evropy, my s tím nemáme problém. Na části majetku jsme ochotni tento certifikát zavést.

Podotýkám, že Lesy České republiky obhospodařují necelou polovinu, nebo těsně polovinu výměry a i ostatní vlastníci se do toho zavádění nehrnou. Důvod je jediný. Náklad na kubík takto vyprodukovaného dřeva stoupne o 55 korun, anebo je zhruba paušální platba 350 korun na hektar. Takže při milionu hektarů je to nějakých 350 až 400 mil. ročně. Navíc tyto náklady by se zvedly u Lesů České republiky, pokud bychom certifikovali všechny lesy České republiky. My říkáme ano, budeme spolupracovat a jsme ochotni část některé správy např. certifikovat, ale je potřeba, aby certifikační organizace, která zastupuje tuto certifikační službu v České republice, jednala a dojednali jsme řekněme trošku jednodušší podmínky té certifikace tak, jako to mají některé země.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. Prosím, pan poslanec má zájem o doplňující otázku, tak prosím o doplňující dotaz.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Předně se chci panu ministrovi omluvit. Nebyly to zprávy z médií, ale od některých zástupců odborné obce, takže to se omlouvám.

Pokud se týká těch podmínek. Ano, já o tom vím, že ty podmínky certifikační společnosti FSC jsou poněkud specifické, ale vítám to, že jednáte a že jste ochoten se na tomto podílet. A jenom je potřeba si uvědomit, že naši dřevozpracovatelé skutečně dodávají do velkých řetězců, jako je Ikea a některé další, a je tady veliká konkurence ze strany ostatních států, zejména Polska, ale i některých dalších. To znamená, bojujeme za to, abychom dokázali to dřevo lépe vytěžit i finančně, ale také abychom zachovali zaměstnanost. Ta je dneska sice dobrá, ale za rok, za dva být dobrá nemusí a bylo by špatně, kdyby dřevozpracující firmy musely propouštět. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pan ministr nemá zájem o doplňující odpověď, takže se posuneme dál. Já prosím pana poslance Luzara, který bude interpelovat ministra Šmída ve věci ověření účasti generála Koněva v roce 1968 a pomníku v Praze, připraví se pan poslanec Dolínek.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, dovolte mi, abych se na vás obrátil ve věci určitého mediačního problému.

Vím, že památník Koněva v Praze není ve vlastnictví státu, je to vlastnictví městské části Praha 6. Přesto je to historická památka. Má nějaký historický význam a sám se bráním všem snahám popírat svoji historii. Ten spor přerostl do sporu mezi skupinami vandalů neustále tuto sochu pomalovávajících. Nerad bych, aby to skončilo tím, že se z toho stane novodobé vytváření uměleckých děl tohoto typu obecně v republice, kdy se začnou odsekávat rudé hvězdy, kdy se začnou růžově pomalovávat historické milníky jenom proto, že v těch milnících se někde objevuje ruské jméno, azbuka, popř. jiné symboliky spojené s našimi osvoboditeli. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP