(15.40 hodin)
Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení pozůstalí - chce se mi říct zase klasicky podle počtu poslankyň a poslanců. (V sále je dohromady pouze asi 20 poslanců.)
Děkuji, vážený pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, za tento dotaz. Můžu vás ujistit, že problematikou vyder a hlavně problémem, který Český rybářský svaz vlastně celorepublikově řeší, se zabýváme poměrně dlouho. A já se zástupci Českého rybářského svazu o tom docela často hovořím, i na té úrovni řekněme vedení Českého rybářského svazu jako republikového a pravidelně vždycky na nějakých konferencích.
Vy jste si určitě vědom toho, že vydra říční je chráněným druhem, že Česká republika je vázána mezinárodními úmluvami, konkrétně je to tedy tzv. Bernská úmluva, a směrnicí Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, a tyto mezinárodní úmluvy jsou pak promítnuty do českého právního řádu buď prostřednictvím zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a také zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti. Tam je vlastně vydra zařazena mezi druhy zvěře, které nelze lovit s ohledem na jejich ochranu na národní, případně mezinárodní úrovni.
Ale takto stanovená ochrana není absolutní a i dnes je možné ve stanovených případech a za podmínek daných uvedenými předpisy povolit výjimky ze zákazů podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny. Ovšem pokud by mělo dojít k regulaci ve smyslu celoročního plošného lovu, tak to by znamenalo docela zásadní změny národní a evropské legislativy i Bernské úmluvy a tam říkám na rovinu, že to je těžko představitelné. Musel by to být v každém případě dlouhodobý proces. Nicméně případ třeba bobra, který byl donedávna také zcela přísně chráněn, a dneska jsou regiony, kde už je bobr loven za nějakých podmínek, je jasným důkazem toho, že i tento proces běží.
Co je docela zásadní, je otázka náhrady škod. A tady už to zasahuje opravdu do opravdu přísné právní roviny, protože škody způsobené vydrou říční mohou být opravdu hrazeny na základě zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. Tento způsob se docela dobře uplatňuje u ryb chovaných v rybnících, sádkách a dalších podobných zařízeních, ale - a to ale je tady namístě - v těch rybářských revírech je ta situace složitá. Protože vlastně existuje určitý precedens, kdy zásadně v tomto případě otázka vlastnictví vydrou zkonzumovaných ryb, jestli to mohu takhle říct. Podle právní teorie i soudní praxe jsou volně žijící ryby považovány za věc ničí, neboli res nullius, a vlastnické právo k nim vzniká až jejich ulovením. Chybí tak podstatný znak vzniku škody, který se váže ke snížení majetkového stavu vlastníka, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu 25 Cdo 3335/2003, ale, a to chci zdůraznit, nejaktuálnější rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2017, který se zabývá kormoránem, ale bylo by jej možno aplikovat i na vydru, respektuje výše uvedené postavení volně žijících živočichů, resp. ryb, připouští, že majetková škoda může spočívat v marně vynaložených nákladech na zarybnění. Nejvyšším soudem byla věc vrácena k dalšímu řízení a my jako Ministerstvo životního prostředí momentálně velmi bedlivě sledujeme, jaký bude výsledek rozhodnutí soudu, protože by se jednalo o precedens, na který se dosud čekalo.
To znamená, jak naznačil Nejvyšší soud, určitá možnost uplatnění návrhu škod i v rybářských revírech existuje a v případě, že bude v rámci dalšího tento postup potvrzen, bude nutné propracovat optimální způsob výpočtu výše škod, tak aby nebyl následně předmětem dalších sporů. Mohu vás ujistit, že budeme jako Ministerstvo životního prostředí jak s Ministerstvem zemědělství, tak s Českým rybářským svazem intenzivně i nadále spolupracovat na řešení této situace. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru životního prostředí Richardu Brabcovi. Ptám se, jestli kolega Podal - nemá doplňující otázku, takže interpelace končí.
Pokračujeme interpelací pana poslance Jana Čižinského na nepřítomnou paní ministryni Němcovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Vážená paní ministryně, mrzí mě, že tady nejste. Interpeluji vás s ohledem na připravované omezení podpory bydlení ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí. Mrzí mě, že tu nejste, protože jsme se ve Sněmovně dnes potkali.
Moje otázky jsou následující: Proč tak spěcháte s omezením příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení, a to tak, že na vypořádání některým připomínkovým místům dáváte jeden den? Když tak spěcháte, tak proč tady nejste, abyste reagovala na naše dotazy? Jde o velmi vážnou věc a za klub KDU-ČSL budeme požadovat zařadit bod na schůzi Sněmovny. O vážnosti věci jsou naštěstí přesvědčeni i další poslanci, takže jsme nasbírali 40 podpisů k tomu, aby případně mohla být i mimořádná schůze. Podepsali to poslanci KDU-ČSL, Pirátů, STAN a TOP 09, kterým tímto děkuji.
A nyní konkrétní otázky. Stále si myslíte, paní ministryně, že náklady na bydlení nerostou, ale klesají? Proč chcete zrušit pravidelné valorizace? Rád bych se zeptal, jak budete definovat nemovitost k bydlení, jejíž vlastnictví vyloučí rodinu z pobírání příspěvku na bydlení. Tedy jak pomůže systému, že rodiny mající vlhkou chalupu po předcích ji budou muset prodat, aby mohly dál bydlet ve svém bytě? Chci se zeptat, jak bude zajištěna kontinuita dávek? Všichni si totiž pamatujeme ministra Drábka, a jak to dopadlo, a vy jdete v jeho šlépějích. Někteří lidé se dodnes nevyhrabali z dluhů, které tehdy vznikly. Jste si vědomi, že omezení příspěvku na bydlení dopadne nejvíc na učitele, policisty, zdravotníky, zaměstnance, tedy i zaměstnance vašeho resortu? Není lepší nejdříve přijmout funkční zákon o sociálním bydlení, a pak teprve upravovat systém? Protože tak jak to je děláno nyní, tak to skutečně nemůže dopadnout jinak než za pana ministra Drábka. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k otázce. Interpelace bude zodpovězena podle zákona o jednacím řádu do 30 dnů.
Pokračujeme další interpelací - paní poslankyně Karly Maříkové na ministra zdravotnictví. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, dostala se ke mně informace, že ve Státních léčebných lázních Janské Lázně působí osoby, které byly nebo jsou souběžně činné pro jiné komerční lázeňské zařízení v konkurenčním postavení. V prvé řadě se jedná o statutárního zástupce ředitele Ing. Milana Preclíka, který je finančním ředitelem jak v komerčním lázeňském zařízení Lázně Bohdaneč, tak ve Státních léčebných lázních Janské Lázně. Tímto jednáním dotčené osoby porušují zákon. Je vám uvedené porušení zákazu konkurence ze strany ekonomického ředitele Ing. Preclíka a těchto dalších osob známo? Jakým způsobem bylo ze strany vašeho ministerstva, které vykonává funkci zakladatele předmětného státního podniku, ověřeno, že Ing. Preclík splňuje veškeré podmínky pro výkon své funkce, zejména s ohledem na zmíněný zákon o státním podniku? Jaké důsledky vyvodíte z uvedeného zákazu konkurence dotčených osob? Dojde k jejich odvolání? Pokud ano, v jakém časovém horizontu? Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Maříkové. Pan ministr zdravotnictví. Prosím pane ministře, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, k této otázce je třeba říci, že Janské Lázně mají poměrně krátce nového ředitele pana Martina Voženílka. Pokud se bavíme o panu Ing. Preclíkovi, tak ten přišel s minulým ředitelem panem Ing. Rampouchem, tzn. je tam delší dobu. Pan Ing. Rampouch byl odvolán mým předchůdcem. A souhlasím s tím, a samozřejmě jsem nevěděl - protože já řeším ředitele těch přímo řízených organizací, nikoliv další management, to je odpovědností příslušného ředitele - že skutečně v případě ekonomického náměstka je tento problém, kdy on má zároveň zkrácený pracovní úvazek v jiné lázeňské společnosti.
Já jsem uložil novému panu řediteli, aby tuto situaci prioritně řešil. Je to tedy tak, že pan Ing. Preclík končí ve své funkci k 30. 6. 2018 a místo ekonomického náměstka bude obsazeno novým ekonomickým náměstkem, který nastupuje od 2. 7. 2018. Samozřejmě obsazení místa ekonomického náměstka zejména v současné době, která panuje na trhu práce, není úplně jednoduchý úkol. ***