(10.50 hodin)
(pokračuje Stanjura)
My se v tomto bodě o tento postup snažíme. Vás žádám, abyste na chvíli odložili ta svá stranická trička, zkusili posoudit ta navržená usnesení ne podle toho, kdo je navrhl nebo kdo je tady prezentoval, ale zda mají hlavu a patu. V zásadě navrhujeme, když to zjednoduším, aby Poslanecká sněmovna řekla: důvěřujeme svým tajným službám a oceňujeme postup vlády v kauze novičok. Nic jiného tam není. Pokud to chcete takhle explicitně, místo toho, co je tam napsáno, tak to v diskusi, pokud ten bod projde, navrhněte, my to klidně podpoříme. Pokud vám to připadá zbytečné, a že to je málo, není to málo. Pokud má stát fungovat, tak my první musíme říkat, že věříme institucím českého státu, mezi které bezesporu patří tajné služby.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé strany sálu.)
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji: Teď tady mám dvě přihlášky s přednostním právem. Nejprve pan předseda Sněmovny, potom pan zastupující předseda klubu KSČM. Prosím.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, slyšel jsem své jméno, tak děkuji panu předsedovi Stanjurovi prostřednictvím předsedajícího za připomenutí mých slov a jsem rád, že můžu konstatovat, že tato svá předsevzetí plním v maximální možné míře. Protože když se pan Stanjura třeba podívá do stenozáznamu, jak se hlasovalo v úterý o vyřazení bodu, já jsem se zdržel. Považuji to za opravdu pozici svou jako předsedy Sněmovny, že bych měl takto postupovat v těchto případech.
Stejně tak dneska ráno jsem patřil mezi přihlášené. To už nemůžu nijak doložit, ale byl jsem přihlášený a předpokládal jsem, že schůze proběhne. Ale aby mimořádná schůze, o kterou požádali poslanci opozičních klubů, proběhla, tak musí přijít do práce aspoň 67 poslanců, které to zajímá a kteří budou hlasovat. Kolik v tu chvíli bylo přihlášených? Včetně mě myslím 34 nebo 40. A ty kluby mají 70 členů. A říkám, včetně mě. A co má tedy předseda v tu chvíli dělat? Podle jednacího řádu nezbývá nic jiného, než schůzi přerušit, a já jsem ji přerušil s tím, že by mělo dojít k dohodě předsedů klubů. Ptám se, jestli už vůbec pan Stanjura oslovil některé další předsedy klubů a hledá nějaké řešení nebo přichází s nějakým řešením. Mně by se samozřejmě mnohem více líbilo, kdyby nedocházelo ke zneužívání přednostního práva, kdy se stejně tady bavíme o novičoku, místo abychom hlasovali o programu. Ale v okamžiku, kdy nebylo kvorum, nezbylo než přerušit.
Já mám jedinou historickou zkušenost, a to je z minulého volebního období, schůze o České poště. Byla to, tuším, 32. schůze. V tu chvíli předsedal místopředseda Petr Gazdík a na základě návrhu pana Stanjury se hlasovalo o přerušení a nebylo kvorum. Pan místopředseda Gazdík v tu chvíli přerušil schůzi, ve stenozáznamu není ani "až do dohody klubů", prostě ji přerušil, a to byla poslední věta té mimořádné schůze a ta schůze už se nikdy nesešla, nikdy se nesešlo grémium a ani nikdo nevyzýval, aby se scházelo grémium. (Výkřiky v sále.) Stenozáznam je k dispozici, prosím, nepokřikujme na sebe.
Takže postupoval jsem naprosto standardně. Byl bych rád, kdyby ta mimořádná schůze nějakým způsobem proběhla, ale ti, co ji chtějí, pro to musí taky něco udělat. Jestliže se nesejdete v potřebném počtu, tak předseda nemůže dělat nic jiného.
A teď je 10.54 a já nevidím žádný pokrok. Navrhuji, že by se grémium sešlo pět minut po skončení, v polední přestávce, a můžete mě seznámit se svými dalšími plány, jak budete tuto situaci řešit. Ale prosím, neberte si mé jméno do úst v situaci, kdy můžu říct, že jsem plně dodržel svou neutralitu a postupoval zcela správně. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Teď mám čtyři přihlášky s přednostním právem. Registruji i pana předsedu Kalouska. Prosím, abyste na sebe nepokřikovali, každý bude mít prostor. Takže prosím pana poslance Luzara, potom s přednostním právem pan předseda Fiala, potom pan předseda Michálek a potom pan předseda Kalousek, všechno přednostní práva.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, pane předsedající. Nechci tuto diskusi protahovat, proto použiji obligátní a klasické, a je to reakce na mé předřečníky, kteří začali svůj dlouhý úvod citací příběhu, a ten se dá shrnout do jedné věty: Raději se mýlit s Anglií, než... to než si potom doplňte. A na základě toho jsme nějaké kroky činili.
Ale to mýlit, to je strašně důležité. To slovo mýlit se začíná prokazovat a to je ten problém, který se kolegové snaží neustále odsouvat. A zajímavé je, když se tady citují stenozáznamy a jsou zde kolegové, kteří je rádi používají ve své argumentaci, tak v 9.03 by si mohli pustit stenozáznam svého vlastního vystoupení z dnešního dne, kdy začali: My jsme to chtěli svolat, jenom abychom potvrdili usnesení zahraničního výboru. Nic víc jsme po vás nechtěli, kolegyně a kolegové. A v průběhu hovoru: My jsme to chtěli obohatit, my jsme chtěli dokonce přijmout navíc tři usnesení, takže tady se trošku míjíme v úvodu slova, tak jsme chtěli pouze potvrdit, nebo jsme z toho chtěli vybudovat nějaký politický kapitál, chtěli jsme nějaké argumenty dávat navíc.
A ve vystoupeních se tady používá usnesení komise kontrolní zpravodajských služeb a navrhuje se to obohacení. A já tady znovu říkám, že to usnesení je špatné, protože se odvolává na něco, co v Úmluvě o zákazu vývoje, výrobě, hromadění zásob a použití chemických zbraní a jejich zničení vůbec není uvedeno, čili uvádí ty, kteří s tímto usnesením budou pracovat a kteří by pro něho chtěli třeba i hlasovat, v omyl. A to je dle mého názoru docela závažná věc. Takže si myslím, že by se tato komise měla znovu ke svému usnesení vrátit a minimálně v této jedné věci, tj. odvolávce na mezinárodní smlouvu, by ho měla opravit. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana předsedu Fialu.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dalo by se reagovat na spoustu věcí, které zde zazněly. Kdybychom mohli vést věcnou diskusi o tom případu novičok, tak bych nepochybně nenechal stranou to, co zde ukazuje pan komunistický poslanec Luzar, ale teď to dělat nebudu, protože mi jde o jinou a podstatnější věc. Chci reagovat na slova pana předsedy Poslanecké sněmovny Vondráčka. On se ptal: Co jsem měl dělat?
Pane předsedo, já myslím, že to je úplně jednoduché a standardní, co jste měl udělat. Skutečně jste měl přerušit schůzi na deset minut a dát šanci poslancům, kteří měli třeba nějaké objektivní překážky, proč se sem nemohli dostat, aby mohli přijít, a po těch deseti minutách, kdybychom se skutečně nesešli, tak bych chápal ten váš postup. Ale udělat to v 9.03, to opravdu nechápu a standardní to úplně není. A jediné, co to vysvětluje, je to, že jste prostě věděl, že toto je strategie, se kterou tady bude vystupovat hlasující většina, ta koalice, která tady je, že ta strategie je nepřihlásit se a dělat obstrukce, že jste věděl, že i kdyby se prostě přihlásilo a bylo přítomno všech 55 poslanců, kteří požádali o svolání této mimořádné schůze, tak to nebude stačit, a proto jste jednal tak, jak jste jednal. Ale myslím si, když se ptáte, že to v pořádku nebylo, že jste měl schůzi, mimořádnou schůzi, přerušit na deset minut a mohli jsme pokračovat dál. To by bylo normální.
A to, že jsme přerušili schůzi a máme nějak postupovat dál a že jste navrhl, ať se sejdou předsedové poslaneckých klubů, tak teď to není odpovědnost pana předsedy Stanjury, aby všechny svolával a řešil. To vy se ho ptáte: Co jste udělal? Už jste něco udělal? No to je odpovědnost mimo jiné tedy i vaše. Takže buďte si vědom své odpovědnosti předsedy Poslanecké sněmovny, buďte si vědom i své odpovědnosti za tuto situaci, do které jsme se dostali.
A já znovu říkám, to řešení bylo velmi jednoduché a bylo by standardní. To, co se tu odehrálo, prostě standardní a normální není a doufám, že se to nebude opakovat. ***