(16.10 hodin)
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji i za dodržení času. Nyní tedy s řádnou přihláškou do diskuse pan poslanec Foldyna.
Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení kolegové, kolegyně, já jsem chtěl vystoupit s určitou poznámkou, protože jsem slyšel negativní vystoupení ve vztahu k lodní dopravě, nebo k vodní dopravě.
Podívejte se, já jsem jako předseda podvýboru pro dopravu a místopředseda hospodářského výboru v minulém volebním období byl v německém Bundestagu. Jednal jsem s výborem pro dopravu v Německu a přiznám se, že jsem se musel stydět. Musel jsem se stydět, jakým způsobem u nás a jakou rychlostí u nás postupují určité dohody o výstavbě. Jedna z nich byla například výstavba D8, kdy Němci dostavěli svůj úsek na naši státní hranici a my jsme čekali pomalu několik desítek let, než jsme dostavěli úsek mezi Lovosicemi a Řehlovicemi, který byl brzděn ekologickými iniciativami, kdy NKÚ a ČVUT spočítaly, že každý rok nedostavby dálnice D8, těch 13-14 km, stál občany České republiky 650 mil. korun. 650 milionů korun jsme každý rok zbytečně utratili tím, že nebylo dostavěno díky tomu, že se tam obstruovaly některé úkoly. Já chápu, že státní správa v některých věcech nepracovala dosti dobře, nicméně obstrukce, které byly díky některým iniciativám, byly tedy velmi drahé a ty jsme tvrdě vykoupili.
A k vodní dopravě chci říci. Předkové, kteří zasedali v těchto lavicích a v českém parlamentě za dobu našeho státu, vybudovali vodní dopravu od Přelouče na Vltavě, na Labi a investovali jsme do ní více jak 160 miliard korun. A v důsledku toho, že nemáme splavnění dolního toku Labe od Střekova na státní hranici, jenom vám vysvětlím, že spád řeky Labe od Pardubic do Střekova je 4 promile, pouhá 4 promile, a morfologie dna, to znamená to dno je tvořeno bahnem, je tam kanalizovaná trať, to znamená, jsou tam ty plavební komory, ze Střekova na státní hranici je to 20 promile a morfologie dna, že jsou tam skály. My tu přehradu jsme nuceni postavit, abychom mohli využít těch x miliard korun, které jsme investovali do výstavby vodní dopravy.
A proč bychom to měli udělat? Dámy a pánové, jsou čtyři segmenty našeho průmyslu, které to výrazně a významně potřebují.
Je to zemědělství, které dováží tisíce tun krmných směsí, sójových šrotů, tisíce tun sójových šrotů, a zemědělci vyvážejí své výrobky, to znamená ječmeny, slady atd. Pakliže jsou zemědělci znevýhodněni na trhu, že každá tuna po železnici popřípadě po silnici je o euro, o dvě 2 eura dráž vyvážena, tak to je velmi velká nevýhoda, aby se srovnali s těmi konkurencemi v zahraničí. Stejně tak se to chová po zemědělství v chemickém průmyslu, kdy do České republiky se dovážejí tisíce tun apatitů a amoniaků, abychom je zpracovali a vyváželi ven jako zemědělská hnojiva, takže ty firmy musejí výrazně snižovat mzdy lidí, aby se dostaly na výrobní ceny a byly konkurenceschopny našim západním konkurenčním výrobkům.
To je zemědělství, chemický průmysl. Pak je to metalurgický průmysl, který dováží tisíce tun železných rud a vyváží své výrobky.
Po těchto třech odvětvích průmyslu přicházejí investiční celky. Ve městě, nebo v přístavu Mělník je vystavěn velký přístav, který je schopen nakládat ohromné investiční celky, ať jsou odkudkoli, a dopravit je do celé západní Evropy.
V případě, že nebude ta vodní doprava, a k dnešnímu dni není, protože žádná spedice, která smluvnímu partnerovi, třeba Třineckým železárnám, zavolá do Děčína či Ústí nad Labem tomu rejdaři, tak není schopna nasmlouvat, že mu odveze mezi měsícem květnem až zářím 100 tisíc tun. My totiž nevíme, jestli bude nebo nebude voda. Pak jsou oni nuceni přistoupit na větší tarify buď železnice, nebo ještě větší tarify kamionové dopravy.
Jedna loď jedenáctistovka, která má 600koňový motor, odveze 1 100 tun, zaměstná dva lidi, to znamená náklady a ekologické znečištění je úplně minimální, ale my to nejsme schopni použít, protože mezi státní hranicí a Střekovskou komorou prostě není voda. A my tu vodu tam potřebujeme držet.
Děkuji těm, kteří zpracovávali návrh tohoto zákona, že na to pamatovali. Chtěl bych říci, když toto nezrealizujeme, tak německé dráhy, které realizují všechny přepravy po železnici na západ od naší hranice, říkají: To je výborné, to se nám líbí. Ale my tady nesedíme za německé dráhy, my tady sedíme za české občany, za český průmysl, a proto jsem rád a věřím tomu, že tady platí nějaké dohody o tom, že hospodářský výbor projednal tento materiál a že na závěr při schvalování na plénu ve Sněmovně toto projde, protože vodní doprava patří k důležitým prvkům toho, čemu říkáme doprava jako taková.
Já vám děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Ptám se, zda má ještě někdo zájem vystoupit v obecné rozpravě k tomuto bodu. Nikoho nevidím, tak tedy obecnou rozpravu končím.
Nezaregistroval jsem od svých předchůdců žádný návrh na vrácení zákona garančnímu výboru, takže nemáme o čem hlasovat. Zahajuji podrobnou rozpravu a připomínám všem zájemcům o vystoupení, že přednesené pozměňovací návrhy musí být vždy odůvodněny. V podrobné rozpravě se přihlásil jako první pan poslanec Jan Zahradník, kterému tímto dávám slovo.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Jen bych chtěl připomenout, že můj návrh se týká tangenciálního okruhového propojení krajských měst Liberec, Ústí nad Labem, Karlovy Vary, Plzeň, České Budějovice, Jihlava. Obsahuje 43 obchvatů měst a obcí. Vložil jsem jej do sněmovní soustavy jako sněmovní dokument 860 a tímto se k němu hlásím.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Jako další vystoupí pan poslanec Ferjenčík, připraví se pan poslanec Grospič. Jako další se do podrobné rozpravy hlásí pan poslanec Kolovratník. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já bych se chtěl přihlásit ke dvěma pozměňovacím návrhům, které jsem načetl do systému, a to k návrhům číslo 876 a číslo 878.
Ještě stručně odůvodnění. Debata se tady hodně věnovala v uvozovkách těm, co nám kazí ty stavby. Já bych řekl, že ten největší problém výstavby u nás je bohužel v řadě případů právě selhání státních institucí, které bohužel často nezvládají dělat svoji práci dostatečně dobře. Ve chvíli, kdy soud zruší nějaké rozhodnutí jako nezákonné, tak přece nemůžeme obviňovat ty lidi, co to napadli u soudu, ale ty lidi, co zpracovávali podklady. Když prostě někdo udělá nezákonné rozhodnutí, tak je to chyba toho člověka, co překračoval zákon, a ne toho člověka, co to napadl. To je jedna poznámka k tomu.
S tím vlastně velmi úzce souvisí můj pozměňovací návrh ohledně doručování. Přijde mi velmi nešťastné doručovat v takto závažných věcech přes vývěsku. Já vím, že tam je nějaká procesní pojistka, že napoprvé to přijde, ale prostě doručování přes vývěsku je velmi radikální institut ve vztahu ke kontrole a ochraně majitelů pozemků, a proto si myslím, že bychom to měli z pozměňovacího návrhu hospodářského výboru škrtnout.
O plavebním stupni Přelouč jsme už hovořili. Asi jediná poznámka k tomu. Ano já jsem z Pardubického kraje, v Přelouči jsem vyrůstal, a právě proto si myslím, že ta kritika ode mne má daleko větší relevanci, protože mně skutečně nejde o to, že bych tady viděl něco, co se mě netýká. Tady je podle mě ekonomický nesmysl, kde se ty peníze probagrují shodou okolností v mém regionu, ale já si stejně myslím, že ve chvíli, kdy to je nesmysl, tak se to nemá dělat i ve chvíli, kdy to zaplatí stát, v uvozovkách, mému kraji. Prostě ve chvíli, kdy se řeky nepoužívají ani na těch splavněných úsecích, mi přijde nesmyslné rozšiřovat ty splavněné úseky.***