(12.10 hodin)
(pokračuje Babiš)
Já myslím, že minulá vláda zavedla ten výbor a fungovalo to dobře. A o těch trafikách já skutečně nemám informaci, jaké trafiky byly, jaké byly skandály. Já se k tomu určitě vyjádřím velice podrobně. No a vláda 5. dubna 2017 hlasovala, šest ministrů našeho hnutí bylo pro a devět členů vlády se zdrželo, tím pádem ten návrh neprošel. Takže není pravda, že bychom se tím nezabývali. Já myslím, že ten výbor fungoval, fungoval transparentně. Byli tam odborníci, byla tam za naše hnutí paní, která dělala, nevím, asi 20 let headhuntera, takže si myslím, že tomu rozumí. Ten výbor samozřejmě - bylo to zázemí, protože když bude nějaký problém v té firmě, tak koho se budou ptát? No přece toho ministra, ten je přece odpovědný za tu nominaci i za tu firmu.
Takže k tomu návrhu jsme konstatovali, že konstrukci ustanovení § 20 návrhu zákona stanovující neplatnost volby či jmenování osoby při nedodržení nominačního postupu podle navrhovaného zákona lze podle názoru vlády považovat za velmi problematickou, neboť zavádí neplatnost i v případě, kdy stát svého zástupce pouze nominuje a samotná volba probíhá v orgánech předmětné právnické osoby, v níž ostatně stát ani nemusí být majoritním společníkem nebo akcionářem. Vláda má za to, že takové ustanovení by představovalo zejména ve vztahu k obchodním společnostem nepřípustný zásah do úpravy jejich fungování a způsobovalo by také jejich nerovné postavení vůči jiným obchodním společnostem, v nichž stát vlastně nemá podíl. Obchodní společnost by pak nemohla žádným způsobem ovlivnit, zda stát jako akcionář dodržel postup podle zákona, ale přesto by byla za jeho kroky sankcionována možnou neplatností volby člena svého orgánu.
Za další. Vláda nesouhlasí s tím, aby stanovisko výboru pro personální nominace, jak jej zavádí návrh zákona, bylo závazné a nikoli pouze doporučující. Výbor se zřizuje jako poradní orgán vlády a tato jeho funkce je opakovaně konstatována i v textu důvodové zprávy. Závazností jeho doporučení nebo nedoporučení osob ke jmenování nebo volbě do orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu by se ale fakticky stal orgánem, který o tomto jmenování nebo volbě rozhoduje, ačkoli by tedy příslušným ministerstvům a ministrům zůstávala odpovědnost za fungování právnických osob s majetkovou účastí státu spadajících do jejich působnosti, přišli by v konečném důsledku o důležitý nástroj k ovlivnění fungování těchto právnických osob, jímž je finální rozhodnutí o výběru osob do jejich orgánů. Takové ustanovení by mohlo představovat i zásah do kompetencí jednotlivých členů vlády.
Za další. Návrh zákona podle vlády také nereflektuje odlišnosti v povaze některých právnických osob, které je třeba při výběru zástupců státu v jejich orgánech zohlednit. Jedná se např. o jmenování zástupců státu do správních a dozorčích rad zdravotních pojišťoven, které mají specifickou právní úpravu, specifický způsob nakládání s finančními prostředky a jejichž primárním účelem je provádění veřejného zdravotního pojištění a nikoli dosahování zisku. Například požadavky na výkon funkce člena orgánu zdravotní pojišťovny jsou proto zcela odlišné než požadavky na člena orgánu podnikajících právnických osob. Z toho důvodu nepovažuje vláda za vhodné, aby byly osoby jmenované do orgánů zdravotních pojišťoven vládou podrobovány přezkumu způsobilosti ve shodném obsazení výboru, jako je tomu u ostatních právnických osob, na něž se má navržený zákon vztahovat. V takovém případě by podle vlády bylo třeba, aby byl výbor obsazen odborníky se zkušeností s řízením a fungováním zdravotních pojišťoven.
No a na závěr. Vláda zásadně nesouhlasí s návrhem části druhé předloženého návrhu zákona, jež upravuje tzv. vlastnickou politiku státu, tedy dokument schvalovaný Poslaneckou sněmovnou, jenž by měl být závazný pro všechny státní orgány, právnické osoby s majetkovou účastí státu, jiné organizace hospodařící s majetkem státu nebo státem řízené či ovládané nebo i osoby zastupující stát v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob. Takové řešení by bylo výrazným zásahem do dělby moci v neprospěch moci výkonné a neodpovídá obvyklému postavení zákonodárné moci, jejímu vztahu k moci výkonné. S ohledem na závaznost vlastnické politiky deklarovanou v § 25 odst. 1 návrhu zákona by se z tohoto dokumentu stal de facto prováděcí podzákonný předpis, který však podle Ústavy České republiky Poslanecká sněmovna vydávat nemůže. Navržené řešení by tak bylo nevyvážené, neboť rozhodování o založení právnické osoby či podílu na jejím založení či o založení státního podniku je podmíněno pouze souhlasem vlády, zatímco o detailech fungování takových subjektů by, byl-li by předložený návrh přijat, rozhodovala Poslanecká sněmovna.
A teď k praxi. Tak pokud by toto fungovalo za naší vlády - a znovu opakuji, nemám vědomí o tom, že by bývalá vláda řešila nějaké trafiky, že by tam byly nějaké skandály, myslím, že i z hlediska odměňování se minulá vláda snažila unifikovat, a určitě v porovnání hlavně s pražskými firmami jsme na tom byli velice dobře. Vezměme si konkrétní příklad OKD. Pokud by tento zákon platil, tak OKD už je dávno po smrti, protože by se to tady projednávalo - kolik? Rok, rok a půl. A my jsme to OKD zachránili, my jsme to OKD koupili za 70 mil. korun. Prisko, dceřiná společnost Ministerstva financí. OKD, které restrukturalizovalo důl Paskov a které dneska hledá 270 nových zaměstnanců. A tuto transakci jsem realizoval jako ministr financí. A samozřejmě je důležité, aby za to někdo měl odpovědnost. A pokud bychom to tady projednávali, tak bychom to nikdy nezrealizovali.
Dneska se může stát, že budeme mít na stole Mittal, že na základě rozhodnutí Evropské komise Arcelor nebo rodina Mittalů prodává ArcelorMittal, a doufejme, že se najde nějaký seriózní zájemce a tu firmu koupí. Ale pokud by se tak nestalo a bylo by to ohroženo, tak nám asi nic jiného nezbude, než abychom se o to také zajímali, a také ten proces sledujeme.
Ta připomínka pana poslance Michálka. Pan Augustin je ředitel úřadu a myslím, že je to úplně irelevantní, kde byl a nebyl. Je to výbor, který projednává ty návrhy na základě návrhů ministrů. Jak by to asi vypadalo, když jsme zachraňovali Thermal, na který vlastně nikdo nesáhl, a museli jsme navýšit základní jmění o 300 mil.? Tak to by taky řešila Poslanecká sněmovna? Nechápu, jak by to mohlo fungovat. Takže ten váš projev, že je ohrožen další osud naší země a nevím co, tak určitě není.
Za mojí éry ministra financí jsem jako člověk, který historicky má zkušenosti s řízením firem, i s nakupováním i prodáváním, tak jsme mimochodem zachránili ČSA. Zkuste se zeptat odborářů. Nevím, jak bychom to byli řešili. Nebo Aeroholding, tam už nikdo nedělá kšefty za 4 mld. s pozemky, nebo generální ředitel nemá jednorázovou odměnu 300 mil. A teď fúzujeme Aeroholding s letištěm. To by taky měla řešit Sněmovna? Nechápu, proč by měla. Čepro, MERO - nikde nebyl nikdy žádný nominant ze žádné politické strany ani hnutí. Takže já si myslím, že není potřeba nás stavět do situace, že tady chceme dělat něco nekalého. Já myslím, že tato vláda v demisi bez důvěry dělá transparentní výběrové řízení, děláme, dokonce i na člena představenstva jsme dělali v ČEPS nebo teď na poště atd. Takže se chováme velice transparentně a žádné trafiky nerealizujeme ani nechceme realizovat.***