(16.20 hodin)
(pokračuje Vojtěch)
Když byla panu státnímu tajemníkovi udělena výtka, kterou potvrdil i pan náměstek Postránecký, tak i přes tuto skutečnost, že s panem státním tajemníkem je vedeno kárné řízení, se situace na ministerstvu téměř nezlepšuje, neboť ministr nemá efektivní nástroje, jak personálně řídit ministerstvo. Ministr sice řídí ministerstvo, ale v zásadě státní tajemník je víc. Naopak pokud se státní tajemník chová tak, jak se chová státní tajemník na Ministerstvu zdravotnictví, vyvolává to mezi zaměstnanci nejistotu a nedůvěru ve změny, které si všichni po dlouhých letech zaslouží. Mnoho měsíců se tak na Ministerstvu zdravotnictví zavádí pružná pracovní doba, připravují se různé benefity, ale stále je vše nedokončeno, a to v době, kdy máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě.
Je proto nutné upravit zákon o státní službě tak, aby se napříště podobným systémovým pochybením předešlo. Měl by to být ministr a ne státní tajemník, kdo má rozhodující vliv na chod ministerstva. Toto si dovolují tvrdit, neboť jsem to já, kdo se osobně zodpovídá před vámi, vážené dámy, vážení pánové, zde na půdě Poslanecké sněmovny za úkoly a události, které se odehrávají na půdě Ministerstva zdravotnictví, nikoliv můj státní tajemník. Přesto ta faktická situace je odlišná a ministr nemá nástroje, jak řídit efektivně personálně Ministerstvo zdravotnictví.
Myslím si, že kdyby - a já považuji státního tajemníka vlastně za personálního ředitele úřadu - takovýto personální ředitel působil v nějaké jiné firmě a měl by takovéto výsledky, že mu spíše zaměstnanci odcházejí, než přicházejí, že má 65 % obsazenost resortu, nejnižší ze všech ústředních orgánů státní správy, tak by se asi každý majitel takové firmy toho personálního ředitele zbavil. Ovšem přestože, jak říkám, se i moji předchůdci o to snažili, tak se jim to nepodařilo a zdá se, že mně se to také nepodaří, protože zkrátka ten zákon je v tomto směru velmi rigidní.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu ministrovi za vystoupení. Nyní bych tedy zrekapituloval přednostní práva přihlášených: paní ministryně Němcová, ano, už se chystá, pan předseda Farský, pan předseda Stanjura, paní ministryně Schillerová, pan ministr Brabec a dále do obecné rozpravy bez přednostního práva pan poslanec Grospič a pan poslanec Volný. Takže paní ministryně, prosím, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jaroslava Němcová Vážené dámy, vážení pánové, já jsem nejdřív neměla vůbec, přiznám se, v úmyslu vás tady zdržovat a vystupovat se svými moudry, nicméně mi to nedá a promiňte za to zdržení, pokud to bude zdržení.
Pokud jsme v prosinci přebírali se svými kolegy, nebo skládali slib na Hradě, a alespoň za sebe můžu říci, ale myslím, že i za ně, velmi zodpovědně přistoupili k tomu, že jsme si převzali úřady, tak úplně stejně a se stejným pocitem velké zodpovědnosti jsem si ten svůj úřad převzala také. Myslela jsem, a jsem o tom přesvědčená, že pokud ministr vede ministerstvo, tak za to ministerstvo zodpovídá, zodpovídá za jeho chod a zodpovídá za to, co se na ministerstvu děje. Všichni máme chyby, dostatky, nedostatky, přednosti. Jestli mě, myslím, z něčeho nemůže asi nikdo z vás obviňovat, je to, že nemám dlouholeté zkušenosti z řízení velkých společností a také z řízení financí a z toho, že jsem řídila finance a ekonomiku a vždycky v souladu se všemi pravidly a vždycky kruciální otázkou pro mě byla opravdu ta tři slovíčka a zaklínadlo: efektivně, hospodárně a účelně.
Myslela jsem, že už mě nic moc nepřekvapí na poli ekonomiky, hospodaření s veřejnými penězi, se soukromými penězi, s financemi. To jsem se však velmi spletla. Po nástupu, když jsem začala řídit cca 800miliardový rozpočet veřejných prostředků, prostředků všech našich daňových poplatníků, všech nás, tak - nechci tady pronášet moudro, tak vám jenom řeknu pár příkladů, protože poslankyně nejsem a nemám možnost k tomu, abych se přičinila o to, že bych mohla tuto situaci změnit, a o tom je ten nový návrh zákona.
Na Ministerstvu práce to nebyla žádná noc dlouhých nožů. Já jsem nastoupila, agendy roztříštěné, takže jako běžný manažer jsem navrhla provedení systemizace, která byla řádná. To bylo koncem roku. Jestli vám přijde něco špatného na tom, že z devíti náměstků, z devíti sekcí se vytvoří sedm sekcí, že se propustí nadbyteční - dle mého názoru, a jsem o tom i dnes po pěti měsících velmi hluboce přesvědčena - vedoucí oddělení, ředitelé odborů, že se agendy roztříštěné, kdy jednu věcnou agendu zpracovává až pět úseků, pět odborů, jestli se provedou tyto změny, které rozhodně vedou a povedou k zefektivnění úřadu, že by to byly noci dlouhých nožů, tak to opravdu tak nebylo.
Nicméně náměstci, kteří opustili - a o kterých tady dnes také byla řeč, protože to jsou ti v médiích velmi často zmiňovaní odborníci, kteří přišli na Ministerstvo práce a sociálních věcí ze soukromého sektoru, z bankovnictví, tak svůj um také předvedli a dnes po pěti měsících, kdy jsem na Ministerstvu práce a sociálních věcí a řeším dvě kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu, které hovoří o stovkách milionů a ta druhá o miliardách neefektivně vynaložených prostředků, nehospodárně, mnohé z případů už řeší posléze po interních auditech, forenzních auditech, také orgány činné v trestním řízení, zaplať pánbůh za to, že ti náměstci, kteří se ještě určitě budou odvolávat a možná i soudit, a někteří už začali, už na ministerstvu nefungují z toho prostého důvodu, že někteří, kteří zůstali, třeba vedoucí oddělení, a byli také součástí rozhodovacích procesů, které vedly k těmto "nádherným" výsledkům pro hospodaření veřejných prostředků, tak těch - řeknu to úplně na rovinu - se prostě zbavit nelze podle současné úpravy služebního zákona, protože pokud provádíte výběrové řízení, tak prostě najdete pouze ty lidi, kteří jsou ve státní službě, pokud to opakujete podruhé, potřetí, tak třeba na Českou správu sociálního zabezpečení, která je obrovským úřadem a spravuje obrovský rozpočet v řádech miliard korun, už rok a půl ředitele prostě nemáme. A nevybírám ho já, ani jsem ho neodvolala. Prostě ten ředitel není, protože jako vedoucí, jako šéf takovéto organizace podřízené ministerstvu, pokud není ve státní službě, tak se tam nedostane ani ve druhém, ani ve třetím kole, protože se tam prostě nedostane.
Pokud řídíte ministerstvo, ale celý chod úředníků, jejich úkolování, kontrolování, jejich hodnocení řídí státní tajemník a máte k tomu výhrady, můžete je mít a jsou i objektivní, pokud se rozhodne státní tajemník, že neprovede nic, tak to prostě neprovede, protože pokud máte i závažná pochybení a máte to zdokladováno a máte na stole forenzní audit a máte kontrolu Nejvyššího kontrolního úřadu a vy řeknete v lednu "je potřeba začít konat" a opakovaně žádáte, nezačne ani kárné řízení. Nezačne ani kárné řízení, ani výběrové řízení, nezačne prostě nic, pokud se nerozhodne státní tajemník. Takže jedinou možnost jako manažer, který řídíte v mém případě stovky miliard korun, máte to, že po pěti měsících sepíšete asi čtyřstránkový dopis a pošlete panu náměstkovi na Ministerstvo vnitra, panu Postráneckému, jakousi svoji nespokojenost, kde konstatujete, že váš státní tajemník prostě nečiní tak, jak by měl.
Náměstci, kteří tam nebyli - a dnes prokazatelně hovoříme o velkých nesrovnalostech v hospodaření, v ekonomice, náměstek, který řídil ekonomiku, tak ve výsledku NKÚ bylo uvedeno, že asi 9 miliard korun bylo špatně zaúčtováno a že to účetnictví úplně neodpovídalo zákonu o účetnictví a už vůbec nemá nic společného s jakýmisi zásadami finanční kontroly podle zákona 320, no tak to je fajn, že je pryč, ale já se ptám, co do budoucna. Protože pokud velmi rychle nepřijmeme opatření k tomu, aby tato situace prostě, teď v dobrém slova smyslu, ministrům, kteří na ministerstvech sedí a dle mého názoru by se měli chovat jako řádní hospodáři a řádní manažeři, tak pokud jim ruce neuvolníme, tak ta cesta je velmi špatná. A já si dovolím upozornit, a to po své pětiměsíční zkušenosti na Ministerstvu práce a sociálních věcí, (že to) může znamenat i další obrovské ztráty a obrovské nehospodárnosti, ke kterým tento proces a tato nastavená situace může vést.
Děkuji moc za pozornost. ***