(11.40 hodin)
(pokračuje Juříček)
Co se týká připomínek, které tady říkal pan kolega poslanec Stanjura, musíme si to rozdělit. Z těch zhruba 86 pozměňovacích návrhů byla spíš drtivá většina ze strany opozice, ale hodně návrhů bylo i ze stran asociací těch jednotlivých distributorů, protože jsme jim naslouchali. A tenkrát v lednu, když to šlo do Poslanecké sněmovny do prvního čtení, tak samozřejmě nebylo jednoduché dát dohromady možná 12 různých stakeholderů, kteří do tohohle zákona vstupovali nebo vstupovali různými názory. Takže si myslím, že řada věcí byla pouze formulační, to chci trošku obhajovat ministerstvo. Na druhou stranu i já jsem do toho vnesl jakýsi podnikatelský duch. Takže to, že jsme se snažili vyhovět i řadě opozičních návrhů, to tady právě v tomto je. Takže to je jenom na doplnění. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Teď paní ministryně.
Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Vezmu to postupně. Nejdřív reakce na vystoupení pana poslance Juránka. Ano, zástupce Komory pojišťovacích zprostředkovatelů se dostavil na rozpočtový výbor a vlastně měl tam určitý návrh v tom směru, aby registr vedl privátní subjekt. Nicméně jednotný dohled provádí Česká národní banka a není ambicí Ministerstva financí ani této vlády, abychom v podstatě tuto povolovací činnost jakkoli privatizovali, navíc jenom na jedno z těchto sdružení, protože tam byly přítomny další zprostředkovatelské asociace, kterých je minimálně pět. Nemám informace o tom, že by Česká národní banka měla požadavek na navýšení počtu úředníků. Co se týče poplatku, tak poplatek je 5 000 korun u samostatného zprostředkování, 1 000 korun u vázaných zástupců a na finančním trhu je placení takového poplatku naprosto běžné.
Co se týče počtu pozměňovacích návrhů, ano, nastoupila jsem, byla jsem jmenována 13. prosince, 16. ledna šel zákon do prvního čtení a já jsem zavnímala velký odpor a velkou diskusi k určitým úpravám, takže jsem iniciovala jednání jak asociace pojišťoven, tak České národní banky. A těch pozměňovacích návrhů, kterých, jak řekl pan předseda Stanjura, je 86, tak 20 je věcných, což je kompromisem - kompromisem - toho, abychom vlastně dosáhli nějakého možného posunu a dostali se až sem, do třetího čtení, a jak doufám, i ke schválení tohoto návrhu. Samozřejmě tam hraje roli i to, že jsme logicky rozdělovali při diskusi určitá témata do určitých celků.
Takže tolik pro vysvětlení. Věcných okruhů je 20. Ty jsou kompromisem, zbytek jsou spíše zpřesnění a technické věci. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě fakticky pan poslanec Juránek.
Poslanec Stanislav Juránek: Rád bych fakticky zareagoval na dvě záležitosti. Jedna je právě o těch profesních komorách. Tady nejde o to, abychom to určili jedné profesní komoře. Já jsem to říkal už předtím v tom, o čem jsem mluvil. Ale tady by bylo principem, že by se stejně tak, jako se ze zákona rozhodlo o komoře advokátní, rozhodlo o komoře v této věci. A ta úspora rozhodovat by ovšem jednoznačně byla, protože se vlastně prokázalo, že Česká národní banka na tu drobnou věc nestačí. Ona je schopna dělat ten dohled, ten musí dělat Česká národní banka. Klíčové věci musí dělat Česká národní banka, ty sankce musí udělovat, musí to dopracovat do toho, aby ty nepořádné ukáznila, aby potom to pojištění bylo kráceno a tyto věci. Ale co se týká toho, tak si vlastně vezměte, že teď máte v registru 135 000 lidí, a ve skutečnosti jich měla Česká národní banka už 100 000 vyřadit, jenomže právě proto, aby nezaměstnávala další lidi, tak tady tuto záležitost nevyužívala. Teď bude muset, byť v menší míře, tady toto činit. To znamená, určitě tam pracovní náročnost vzniká, a proto je zapotřebí hledat tuto věc a ta komora by to jako taková vyřešila. Čili jenom říkám, že nešlo o profesní komory, šlo zcela jednoznačně o to, aby tam byl institut komory na principu stejném, jako je advokátní komora.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To bylo poslední vystoupení v rozpravě. Pokud nejsou další přihlášky, rozpravu končím. Zeptám se na závěrečná slova. Pan zpravodaj - závěrečné slovo? Nebo paní ministryně? Závěrečná slova nejsou. Přistoupíme tedy k hlasování. Prosím pana zpravodaje, aby nám navrhl postup hlasování, to znamená proceduru.
Poslanec Pavel Juříček: Dobře. Děkuju. Zároveň si dovoluji s usnesením rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny, který se jako garanční výbor zabýval tiskem po druhém čtení na své schůzi 25. dubna a odsouhlasil návrh na hlasovací proceduru takto. Zaprvé, hlasování... (Odmlka pro hluk.)
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Prosím o klid ve sněmovně. Děkuji.
Poslanec Pavel Juříček: Děkuji. Zaprvé bude hlasování o legislativně technických úpravách, budou-li ve třetím čtení předneseny.
Zadruhé (bychom) A1 až A73 pozměňovací návrhy hlasovali jedním hlasováním s výjimkou pozměňovacího návrhu A39, který je v kolizi s pozměňovacím návrhem z druhého čtení B1, pozměňovací návrh A55, který je v kolizi s pozměňovacím návrhem ze druhého čtení, kde jsme ho upravovali pod značkou B2, A56, který je v kolizi s pozměňovacím návrhem z druhého čtení B3, A69, který je v kolizi s pozměňovacím návrhem B6, a A73, který je v kolizi s pozměňovacím návrhem z druhého čtení B10.
Dále bod tři - B1 pozměňovací návrh, který je alternativní k A39, bude-li B1 přijat, A39 je tím pádem už passé a nehlasovatelný. B2 alternativní k pozměňovacímu návrhu prvního čtení A55. B3 je pozměňovací návrh z druhého čtení, který je alternativní k B56. B4, B5 a B6, které jsou alternativní právě k těm, co jsem vylučoval z toho bodu číslo dvě A69, tím pádem A69 je de facto nehlasovatelný, nebo nedá se přijmout. B7, B8 a B9 z druhého čtení pozměňovací návrhy. Všechny tyto návrhy udělat jedním hlasováním. (Zpravodaj se otáčí na předsedajícího a čeká na hlasování.)
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Já mám pocit, že jsou tady ještě další pozměňovací návrhy. (Zpravodaj: No ale ty bych ještě udělal pak následně.) No to myslím, že je potřeba přečíst celou proceduru, abychom věděli...
Poslanec Pavel Juříček: Dobře, tak přečtu celou proceduru. Ano. Děkuji.
To znamená, B10 je pozměňovací návrh alternativní k A73 a je to právě ten, který rozpočtový výbor 25. dubna schválil, což je vlastně účinnost na pět měsíců, a ten já navrhuji jako poslanec upravit tak, abychom pro něho nehlasovali a hlasovali naopak o A73, tak jak bylo v minulém týdnu domluveno s Českou národní bankou, aby účinnost tohoto zákona byla ve čtyřech měsících.
To znamená, další bod šest je A39, výbor tento pozměňovací návrh nedoporučuje. Pokud bude hlasován B1, tak vlastně je passé. A55 lze hlasovat pouze v nepřijetí B2. A56 lze hlasovat pouze v nepřijetí B3. A69 lze hlasovat pouze v nepřijetí B6. Jedním hlasováním.
Pak A73, to je to, co rozpočtový výbor 25. dubna nedoporučoval, ale dneska, znova říkám, ho doporučujeme právě pro akceptaci čtyřměsíčního náběhu schválit.
A devět je hlasování o návrhu pak jako celku. ***