Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Petr Fiala)

61.
Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně
Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s přístupem
Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii
/sněmovní tisk 97/ - prvé čtení

Naposledy jsme projednávání tohoto bodu přerušili 12. června. Přerušili jsme ho uprostřed obecné rozpravy, takže já poprosím paní ministryni Alenu Schillerovou a zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Kubíka, aby zaujali místa u stolku zpravodajů.

Budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. Do obecné rozpravy je přihlášena paní poslankyně Válková. Paní poslankyně Válková zde není, takže její přihláška nemůže být považována za platnou. Ptám se, zda se někdo hlásí do obecné rozpravy. Hlásí se pan poslanec Munzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já vím, že už to tady probíráme čtvrtý den, ale ptejme se, proč to vlastně tady probíráme čtvrtý den. Už čtyřikrát byl tento bod zařazen jako pevný na čtvrtý den této schůze. A tenhle postup se mi zdá opravdu nedůvěryhodný. Dovolte mi, abych to shrnul.

Na jednu stranu tady slyšíme medové řeči o tom, jak tato mezinárodní smlouva pro nás de facto nic neznamená, a že to tedy není tak důležité, na druhou stranu na této schůzi hnutí ANO neustále navrhuje předřazení tohoto bodu, jako by to byl nejdůležitější bod této schůze. Prostě takhle to vypadá, tak to vypadá i pro veřejnost. A ještě k tomu přichází i k tomu zařazování takové to nenápadné, v uvozovkách, nechci říci vyhrožování, to je silné slovo, ale takové přenášení pocitu, že když nebudeme patřit k tomu jádru, nikdo s námi nebude mluvit a budeme zlobivými žáčky. To prostě není důvod k tomu, abychom tento pakt přijali.

Paní ministryně mi včera na některé otázky odpověděla, ale neodpověděla na tu jednu nejzásadnější, kterou tady pokládám opakovaně od začátku, a to je, jak to myslel ministr financí Andrej Babiš v roce 2014, když řekl, že přijetí této mezinárodní smlouvy, fiskálního paktu, je první krok k euru. Zatím ta odpověď je opravdu omračující a řekl bych až burcující a hlavně vševysvětlující. Ohromující ticho byla zatím odpověď k této mé otázce.

Na jedné straně tedy vidíme bagatelizaci, na druhé straně snahu vyděsit - a na nepříjemné otázky ticho. A úporná snaha to rychle prosadit na této schůzi, ať to projde prvním čtením. A já se znovu musím ptát proč. Co je tím pravým důvodem? Připadá vám to totiž, vážené kolegyně a kolegové, jako důvěryhodné a přímé jednání?

Paní ministryně zde opakovaně říkala, že to není evropská smlouva, že je to smlouva mezi státy. Ale pan kolega Skopeček tady jednoznačně uvedl, že 6. prosince 2017 Evropská komise přišla s plánem na prohloubení evropské hospodářské a měnové unie a v rámci návrhu nato i prohloubení a začlenění fiskálního paktu do evropského právního rámce. To znamená, že sama Evropská unie počítá s tím, že se to stane právním rámcem. A je to klasická salámová metoda. Pokud je to první krok k přijetí eura, tak jaký bude další krok, druhý, třetí, čtvrtý, pátý, šestý? Na to jsme se tady nedozvěděli odpověď. Dozvěděli jsme se, že to vlastně nic neznamená, a přitom to tady projednáváme opakovaně. Anebo nás k tomu ostatní signatáři tlačí? Musíme to přijmout takzvaně dobrovolně povinně? Ale takový přístup všichni známe a na ten bychom neměli naskakovat a opakovat ho.

Paní ministryně včera řekla větu, že Česká republika je posledním potenciálním kandidátem na ratifikaci. Ale touto větou se nijak nevysvětluje, proč se to chce přijmout. Když všichni skočí z okna, skočíme také? To přece není relevantní argument, že to mají všichni. Jaké to bude mít přínosy pro nás, jaké to bude mít náklady, jaký to bude mít další vývoj? To jsou otázky, na které jsme nedostali odpovědi, a měli bychom je při schvalování takto důležité mezinárodní smlouvy dostat. Pokud se do budoucna počítá s určitým omezením našich národních pravomocí, což podle mne se skrývá pod pojmem koordinace hospodářských politik, tak bychom měli dobře vědět proč. To, co jsem tady naznačoval, že já tam vidím hlavně ten důvod image vlády před ostatními, to je podle mě hrozně málo, jít a odsouhlasit takovouto smlouvu, aniž bychom znali další vývoj.

Dále paní ministryně ve svém vystoupení řekla následující - to je citace: Tam je skutečně obsažen návrh na přenesení fiskálního paktu do evropské legislativy, ale zásadně rozlišuje mezi dvěma skupinami států, mezi členy eurozóny a nečleny eurozóny. A pro nečleny eurozóny, což je i Česká republika, by to bylo závazné a platilo v okamžiku vstupu do eurozóny, což je velice podstatná podmínka.

Ale tím se vracíme opravdu k té závažné otázce. Je to skutečně první krok k euru? Což - a já to tady můžu zopakovat - což řekl Andrej Babiš v únoru 2014. Já tady pro vaši paměť zopakuji tu citaci: Myslím si, že cesta k euru je dlouhá. Víceméně jsme se domluvili, že začneme fiskálním paktem. To by měl být první krok. - A já opakovaně, poněkolikáté, opakuji otázku: Je to první krok k euru? Zajímá mě, jestli to tak skutečně je, protože z té úporné snahy tady na plénu při této schůzi naší slovutné Sněmovny, ale zároveň z nedostatečného vysvětlení, proč se to tak usilovně předkládá, tak to pro nás spíše vypadá, že to má nějaký skrytý význam, a my bychom opravdu chtěli vědět, jaký. Ta dlouhá diskuse naše obavy nerozptýlila, naopak vyvolala další otázky.

Jak zde uvedli naši kolegové i já několikrát, my nemáme nic meritorně proti dluhovým brzdám. Naopak. Myslíme si, že v době ekonomického boomu by se měly schvalovat vyrovnané, či dokonce přebytkové rozpočty a neschvalovat rozpočty s 50miliardovým schodkem. Jsme pro přijetí vlastních pravidel, ale k tomu skutečně zahraniční smlouvu nepotřebujeme.

A já mám skutečně obavu, jaký bude třetí, čtvrtý, pátý krok po tom prvním kroku. Aby to nedopadlo jako například s energetickou unií, kdy nám také ostatní státy prostřednictvím EU vnucují nereálné cíle a opatření, a tím útočí například na naši energetickou bezpečnost a soběstačnost. A na začátku se to skrývalo také pod pojmem koordinace energetických politik. Ten vývoj skutečně může být jakýkoliv. Takže bychom rádi viděli, jak to bude nadále.

Takže bych to s vaším dovolením shrnul. Vidíme zde a veřejnost vidí úpornou snahu pro rychlé přijetí v prvním čtení na této schůzi, na druhou stranu bagatelizaci dopadů pod pojmem "nic to neznamená", ale veliké přesvědčování pro přijetí. Všichni to mají. Ale to skutečně nevzbuzuje důvěru pro to, abychom hlasovali pro přijetí této smlouvy. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Seznámím vás ještě s jednou omluvou, která mezitím došla. Pan poslanec Jan Richter se omlouvá od 15 hodin po zbytek dnešního jednacího dne z pracovních důvodů v kraji.

Budeme pokračovat v obecné rozpravě, do které je přihlášen pan poslanec Rozvoral, po něm paní poslankyně Válková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, ve věci předloženého vládního návrhu k vyslovení souhlasu s přístupem ke Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii podepsané v Bruselu dne 2. března 2012 zaujme naše hnutí SPD jednohlasně negativní stanovisko. To znamená, že jsme proti vyslovení souhlasu.

Všechny uvedeného aktivity zmíněné v tomto dokumentu jsou vedeny s konkrétním cílem a tím je větší přibližování České republiky do eurozóny a urychlení přechodu z národní měny české koruny na euro. V této souvislosti zmíním výsledky z průzkumu Eurobarometru z loňského roku, kde se 70 % respondentů vyjádřilo proti přijetí eura v České republice. Domnívám se a jsem přesvědčen, že bychom měli my všichni zde přítomní, kteří zde zastupujeme naše občany, v prvé řadě respektovat jejich názory a zájmy. Předkladatel sice v odůvodnění zmiňuje, že smlouva nebude mít žádné přímé dopady na státní rozpočet, ale pouze do doby, než se v souladu s článkem 14 odst. 5 stanou její ustanovení pro Českou republiku použitelná.

V odůvodnění je též zmiňováno - cituji: "Česká republika požadavkům fiskálního paktu fakticky již vyhověla prostřednictvím zákona o pravidlech rozpočtové zodpovědnosti, zákon č. 23/2017 Sb., a souvisejících právních předpisů." Zde je též namístě otázka: tak proč tuto věc řešit?

Vyplývají nám z toho tyto odpovědi.

Za prvé. Jedná se o další nástroj, který ve finále bude sloužit jako prostředek pro uplatnění sankcí vůči České republice, když nebude konat přesně podle diktátu z Bruselu.

Za druhé. Další zbytečný nárůst byrokracie, protože obsahem paktu je například závazek, že každý ze států zavede popsaná pravidla do své národní legislativy a také vymahatelné pokuty při neplnění domluvených podmínek.

Za třetí. Nepříjemným faktem je takzvaná automatická aktivace sankcí, která se uplatní v případě překročení schodku veřejných financí nad určenou hladinu vůči HDP.

Dalším problémem je fakt, že samotný pojem strukturální deficit má vztah ke struktuře ekonomiky, a tím představuje nejednoznačnou a těžce vymezitelnou hranici. To nahrává úředníkům EU, kteří se na tuto veličinu mohou dívat různě, různě ji měřit a posuzovat a měnit své názory. Jejich rozhodnutí bude ale základem pro právně vymahatelné sankce.

Za páté. Problém je i to, že přistoupení k navrhovaným ekonomickým podmínkám zužuje prostor pro ekonomické stimuly v určitých odvětvích a znesnadňuje tak proaktivní zaměstnaneckou politiku.

Ještě jednou tedy opakuji, že naše hnutí SPD je zásadně proti vyslovení souhlasu s přístupem k této smlouvě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Do obecné rozpravy je s přednostním právem přihlášen pan předseda Kalousek. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, pan poslanec Munzar tady přesvědčivě argumentoval formulacemi týkajícími se koordinace hospodářských politik. Já si myslím, že je k tomu potřeba ovšem dodat, že tyto formulace jsou v hlavě IV a vláda přistoupila k fiskálnímu kompaktu s tím, že si vyjednala výjimku, nebo uplatnila právo výjimky na hlavy III a IV, tedy v té koordinaci hospodářských politik mají výjimku a my přistoupením k této smlouvě těmito formulacemi nebudeme vázáni. To za prvé.

Ale především jsem chtěl mluvit o něčem jiném. Poslanci SPD, ale i někteří jiní, hovoříme-li o této smlouvě, vždy o ní mluví jako o zásadním kroku k přijetí eura a argumentují proti přijetí eura v České republice. S veškerou zkušeností ministra financí a dlouholetého poslance, který vyjednával a schvaloval ty či ony smlouvy, říkám zcela rozhodně, že v celém fiskálním kompaktu nenajdete jedno jediné slovo, které by nás o krůček přibližovalo k přijetí eura, ať už si to přijetí někdo z nás přeje, nebo nepřeje. Prostě to tam není. A jestliže někdo argumentuje eurem, když mluví o fiskálním kompaktu, dopouští se zásadního argumentačního faulu.

Já samozřejmě vládě velmi vyčítám, že uplatnila výjimku i na hlavu III, protože holt ta hlava III je gros a jádro fiskálního kompaktu a daleko přísněji, než maastrichtská kritéria, uplatňuje některé parametry na hospodaření veřejných rozpočtů. I tam máme výjimku. Takže skutečně naprosto zásadní dopad přijetí této smlouvy pro realizaci hospodářské politiky vlády tady prostě není. To je bohužel fakt. Já bych si přál, aby byl, ale on není.

Zbývá ten jeden jediný argument, který je velmi zlehčován, a sice že všechny země kromě Velké Británie, která se rozhodla pro brexit, všechny ostatní země přistoupily k fiskálnímu kompaktu, byť řada z nich - Polsko, Maďarsko - si také jako vláda České republiky uplatnila výjimku na hlavy III a IV.

V politice jsou, dámy a pánové, symboly důležité. To znamená, logicky si spousta našich partnerů z těch 26 zemí, které už přistoupily, položí otázku: Když to ti Češi nechtějí ratifikovat úplně stejně jako ti Britové, nechtějí oni nakonec taky vystoupit z té Evropské unie jako Britové? A já patřím k těm, kteří si nepřejí, aby si naši partneři tuhle otázku kladli, protože je to znejisťuje v jistotě, jaký my jsme vlastně partner. Není to marginální důvod, je to zcela zásadní důvod. Pro tento důvod také pro to budeme hlasovat.

A ještě jednou zpátky k tomu, že tvrdím - a prosím, aby mi kdokoliv ukázal jedno písmeno v té smlouvě, které nás přibližuje euru - tak já si dovolím tvrdit, že ti, kteří jsou proti fiskálnímu kompaktu, jsou pro to, abychom vystoupili z Evropské unie. Je to samozřejmě nesmysl, já si to nemyslím. Ale je to argument mnohem logičtější než argument těch, kteří říkají, že přistoupením k fiskálnímu kompaktu se přibližujeme euru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní v obecné rozpravě vystoupí paní poslankyně Válková, po ní pan poslanec Skopeček. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, já se tedy konečně dostávám k tomu svému úkolu, který je naštěstí významně skromnější než ty věcné připomínky, které jsme tady před chvílí slyšeli a které tak výstižně vyjádřil, shrnul a srozumitelnou formou ozřejmil můj předřečník pan poslanec Kalousek vaším prostřednictvím, pane předsedající, a totiž k charakteru přenosu pravomocí z České republiky na Evropskou unii.

Já si myslím, že je to otázka důležitá, protože pokud ztroskotá věcná argumentace - a říkám, výrazně kvalifikovaněji to tady vyjádřil pan poslanec Kalousek -, tak já jako neekonom a někdo, kdo tu věcnou problematiku záměrně nechává stranou, musím říci, že opravdu jsem nenašla v té smlouvě nic, co by se dalo charakterizovat jako určitý, byť potenciální závazek nebo záměr urychlit nebo podtrhnout význam toho přistoupení nebo vstoupení do měnové unie a zavedení eura jako měny v České republice. To tam skutečně není. Ale pokud selže ta věcná argumentace nebo jí nebudete naslouchat, tak samozřejmě vždycky se ke slovu hlásí ta procedurální, v tomto případě procesní, a již jsme tady slyšeli jako jednu ze zásadních námitek, že by tato mezinárodní smlouva měla být schvalována kvalifikovanou většinou, třípětinovou většinou poslanců právě s ohledem na to, že jde o mezinárodní smlouvu, která je ratifikovaná podle článku 10a naší Ústavy a kdy dochází k přenosu pravomocí na jiné instituce, v tomto případě na evropské instituce, které potom vlastně některé ty pravomoci České republiky budou vykonávat.

Myslím, že velmi fundovaný podklad pro toho, kdo by se tou problematikou chtěl více zabývat, je publikace, která vyšla zhruba před deseti lety, ani ne, asi osmi lety, Mezinárodní smlouvy v českém právu - Petr Mlsna, Jan Kněžínek - teoretická východiska sjednávání, schvalování, ratifikace, vyhlašování a aplikace. Zejména kapitola 7.2 Charakter přenosu pravomocí České republiky na Evropskou unii doporučuji vaší pozornosti, stránka 323 a následující. Protože nechci obstruovat a prodlužovat toto jednání, přesně naopak, nebudu z toho citovat a jenom shrnu, že Česká republika právě poté, co novelou Ústavy upravila ten článek tak, jak nyní zní, tak relativně přesně vymezila případy, i když se zdá, že je to velmi obecné, relativně ale dostatečně přesně vymezila případy, kdy dochází k přenosu těch pravomocí právě tím, že se musí v těch konkrétních případech na těch dokumentech, které procházejí posuzováním optikou, zda zde je třeba kvalifikované většiny či nikoliv, dokázat, že té kvalifikované většiny je třeba. Co by se stalo, kdybychom použili to kritérium, že raději pro všechny případy u sporných smluv to uděláme tou kvalifikovanou většinou, schválíme, ratifikujeme, to vám můžu říci hned velmi srozumitelně - dostali bychom se mimo principy právního státu, protože bychom zpřísněný režim pro tyto účely zakotvený v Ústavě zneužívali, nadužívali ke schvalování dokumentů, které takovou proceduru nevyžadují. Čili z tohoto hlediska určitě postup, který bych nedoporučovala. A jestli si někdo z vás vzpomene, tak já jsem byla ta, která vystoupila při tom, když se zahajovalo jednání o projednání této smlouvy, a řekla jsem pozor - za prvé diskontinuita, v tomto směru jsem se neztotožnila s vládní legislativou a myslím si, že i Senát by měl projednat znovu, i když je jenom obměňovaný třetinově a vlastně kontinuálně ta jeho existence na rozdíl od Poslanecké sněmovny pokračuje, takhle významnou smlouvu, nicméně současně jsem si kladla otázku, když oni to schválí kvalifikovaně, jestli my musíme také jít procedurálně tímto způsobem. Vycházejíc z naší Ústavy, po prostudování příslušné materie, odborné literatury k tomu publikované docházím k závěru - a v tomto ohledu se zase naopak ztotožňuji s vládní legislativou - abychom mohli dojít k závěru, že tato mezinárodní smlouva podléhá režimu ratifikace podle článku 10a naší Ústavy, tak by musela splňovat náležitosti, které nesplňuje. A v teorii se mi nejvíc líbí to kritérium obecnosti a aspekt časový, čili aspekt obecnosti, přenesení, aspekt časového omezení; a tyto oba dva aspekty, hlediska, chcete-li, musí platit, aby šlo o ten zpřísněný režim, aby šlo o tu mezinárodní smlouvu, kterou musíme podrobit tomu přísnějšímu schvalovacímu režimu řízení.

Když bych teď přeskočila různé teoretické úvahy, tak dojdu k závěru, že je třeba zkoumat touto optikou zejména články 3, 7 a 8, kdy článek 3 stanoví povinnost zavést do vnitrostátního práva, nejlépe na ústavní úrovni, pravidlo vyrovnaných neboli přebytkových veřejných rozpočtů - už jsem se poučila, že se tomu říká zlaté rozpočtové pravidlo - a pak jsou tady různé ekonomické požadavky na to, aby se to takto mohlo nazývat. A jisté zpochybnění by mohlo být pro ty, kteří si myslí, že by to mělo mít ten přísnější rámec, to, nebo ta skutečnost, že zapojení jakéhokoli unijního orgánu, tady v tomto případě jde o Evropskou komisi, v rámci mezinárodní smlouvy, k níž nepřistoupily zatím všechny členské státy Evropské unie, je přesně ten moment, který by mohl navodit přenos pravomocí. Ale když se na to podíváme, ten článek 3 svěřuje Evropské komisi některé nové kompetence, které zatím platné unijní právo neupravuje. Je to ta kompetence navrhovat harmonogram směřování ke střednědobému cíli, potom společné zásady pro zavedení mechanismů nápravy, které mají smluvní strany zavést do vnitrostátního práva. A ten přenos pravomocí by mohl být eventuálně spatřován ve skutečnosti, že je Evropské komisi svěřena ve velmi široké míře pravomoc rozhodovat o obsahu rozpočtové kázně toho příslušného smluvního státu. Ale proti tomu, a myslím, že celkem velmi přesvědčivě, je jiná skutečnost, že totiž tu rozpočtovou pravomoc budou nadále vykonávat vnitrostátní orgány podle vnitrostátních právních předpisů, protože rozpočtová pravidla jsou zakotvena na vnitrostátní úrovni. Čili už vidíte, že na první pohled by to vypadalo, že ano, dochází, ale ve skutečnosti věcně, obsahově toto kritérium nemůže být naplněno, protože nedochází k přenosu pravomocí. (V sále je hluk.)

Pokud jde o článek 7, tak ten podle mého názoru také nepředstavuje přenos pravomocí, protože stanovisko právní služby Rady se už jednou vyjádřilo, že závazek smluvních stran zachovat se v průběhu postupu vedoucího k přijetí rozhodnutí Rady, který napomůže dosahování cílů hospodářské a měnové unie, aniž by došlo k porušení procesních pravidel stanovených v zakládacích smlouvách Evropské unie, tím nedochází k obcházení hlasovacího práva podle článku 126 Smlouvy o fungování Evropské unie. Naopak zde nadále platí ten režim jako v jiných mezinárodních smlouvách a nelze dovodit nikde z nějakého ustanovení, že by tady byla nějaká výjimka.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pardon, paní poslankyně. Dámy a pánové, prosím o klid, ať má paní poslankyně Válková možnost nás seznámit v odpovídající atmosféře se svými argumenty. Děkuji. Prosím, paní poslankyně, pokračujte.

 

Poslankyně Helena Válková: Já také děkuji, pane předsedající. V této souvislosti tedy podle mého názoru můžeme i argumentovat, že v konečném důsledku, i kdyby se jednalo o změnu hlasovací procedury zakotvené v primárním právu, nelze, a to podle našeho ústavního práva, podle Ústavního soudu České republiky, uvažovat o rozšíření unijní pravomoci, neboť změna se týká pouze způsobu hlasování, nikoli toho postupu a samotného výsledku.

A konečně ještě bych mohla stejným způsobem, nebo podobným způsobem, argumentovat, pokud jde o článek 8, který rovněž nepředstavuje přenos obecné soudní pravomoci na Soudní dvůr Evropské unie, ale vymezení jenom konkrétního okruhu sporů, kterými se bude moci Soudní dvůr Evropské unie zabývat, aniž by došlo k přenesení té obecné soudní pravomoci. Čili zase není naplněna podmínka obecnosti přenesení pravomocí, jak jsem se o tom zmínila již dříve.

Čili závěr je, že tuto smlouvu z tohoto pohledu opravdu není snadné posoudit tak, abychom si byli jisti bez toho, že bychom ji nepodrobili relativně podrobné procesněprávní a mezinárodněprávní analýze. Jde o samostatnou mezinárodní smlouvu. Není závislá na existujícím smluvním rámci Evropské unie, byť ten samotný text smlouvy obsahuje řadu odkazů na primární i sekundární právo Evropské unie. Současně smlouva předpokládá, že při jejím provádění a aplikaci budou hrát unijní orgány důležitou roli, a to nás právě může mást, že dochází k přenosu některých pravomocí, ale ve skutečnosti k nim nedochází. Tam bychom skutečně museli prokázat, že takové přenesení pravomoci splňuje kritérium obecnosti a kritérium časové.

Myslím si, že pro zahájení případné debaty na toto téma by moje vystoupení mohlo skončit konstatováním, že jsem si téměř jistá, že pokud se teď v diskusi nebudou prezentovat jiné argumenty, které by vyvrátily ty závěry, zčásti dosti teoretické, ohledně charakteru této mezinárodní smlouvy sui generis a způsobu, jakým bychom ji měli schvalovat, můžeme dojít k závěru, že ji nemusíme schvalovat kvalifikovanou většinou a že hlavní důvod zůstává potvrzen, a je jím absence přenosu pravomocí na jiné mezinárodní organizace, jak by to vyžadoval článek 10a naší stavy. Pokud byste tam něco našli, já jsem tam samozřejmě našla takové náznaky, jde o naprosto marginální, nepatrný přenos pravomocí, který nic nemění na tom celkovém závěru.

Já bych skoro apelovala na nás, abychom skutečně zbytečně nezaváděli striktnější a přísnější režim tam, kde toho není třeba, a v případě pochybností je možné se opravdu obrátit a nastudovat si ne moc bohatou českou tuzemskou literaturu, ale co do svých závěrů velmi fundovaně zpracovanou monografii a i judikáty Ústavního soudu, které lze cum grano salis aplikovat i na tuto materii. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Václav Klaus, po něm vystoupí s přednostním právem pan předseda Radim Fiala a po něm v obecné rozpravě pan poslanec Skopeček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den. Já jsem chtěl reagovat na pana poslance Kalouska, ale mezitím tady vystoupila s dlouhou řečí paní poslankyně. Kromě rétorického cvičení jsem zaznamenal v projevu pana poslance Kalouska, že vlastně není důležité, jestli ten zákon je ve prospěch České republiky a našich občanů, ale že to klíčové je, co si o nás pomyslí partneři z Evropské unie. Tak já bych si dovolil říct: Ne. Toto je svébytná Sněmovna, my jsme zodpovědní svým voličům a této republice a nikoliv něčemu, co si o nás někdo pomyslí z nějakých jiných státních nebo nadstátních útvarů. Navíc jsem si jist, že lidé v Polsku, Maďarsku, na Slovensku, v Itálii by třeba ten vztah k tomu měli podobný. Čili vy se spíš bojíte toho, co tomu řeknou jisté elity v jednom nejmenovaném evropském velkoměstě. Tohle je věc, která mě tak jako lehce vytočila, že jsem se zmáčkl faktickou připomínku, protože takhle přistupovat k zákonům mně skutečně přijde neuvěřitelné, protože bychom se měli zodpovídat nám, České republice, a to by mělo být nadřazené všemu, nikoliv tomu, co si o nás pomyslí partneři, a proto pro to všichni hlasujte. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan předseda Kalousek vystoupí s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Mě mrzí, že vytáčím kolegy, nicméně přesto mám za to, že to, co si o nás myslí naši spojenci ve dvou klíčových spojeneckých svazcích, ve kterých jsme, tedy Evropská unie a Severoatlantická aliance, tak pokud o nás smýšlí dobře, je to v bytostném národním zájmu České republiky. A pokud o nás nesmýšlí dobře, tak tím podle mého názoru ohrožujeme bytostný národní zájem České republiky. Je otázka, co si definujeme jako národní zájem. Proto také říkám, že když pan prezident pronáší některé své výroky, naposledy v kauze novičok, ohrožuje národní zájem České republiky, byť je to samozřejmě naše bytostně vlastní věc. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Radim Fiala. Máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji. Vážené kolegyně, kolegové, ani já samozřejmě nemohu souhlasit s tím, co tady řekl pan poslanec Kalousek. A aniž bych chtěl, to, co tady teď budu říkat, se samozřejmě týká a je v naprostém rozporu s tím, co tady zaznělo. V otázce fiskálního paktu je nutné mluvit zcela jasně k podstatě věci. Celý tento návrh je součástí salámové metody vtahování České republiky do eurozóny. Samozřejmě že tam není ani slovo o euru, ale všechny země, které jsou v eurozóně, musely schválit fiskální pakt. Je to základní podmínka vstupu do eurozóny. To euro tam není napsáno, to je až ten poslední krok, který by nás samozřejmě čekal.

Samozřejmě že naše hnutí Svoboda a přímá demokracie připouští pouze jedinou metodu přijetí eura Českou republikou a tou je samozřejmě referendum. Ne aby o tom rozhodla koaliční vláda nebo nekoaliční vláda, nebo dokonce vláda v demisi, ale aby o tom rozhodli všichni občané, protože to je cesta, ze které se už lze těžko vrátit k vlastní měně. A já v další části svého projevu řeknu, proč je vlastní měna pro nás důležitá. My neřešíme alibisticky, jestli teď ne, ale možná potom, a když ne potom, tak kdy vlastně. Naše hnutí se vyjadřuje k politickým problémům této země zcela otevřeně.

Dovolte mi říct toto. Včera jsem poslouchal, když se probíral fiskální pakt, pana kolegu Stanjuru, který řekl, že ODS je proevropská, že nemáme jinou alternativu, ale že ODS je kritická. Já si zde dovolím dnes říct, že SPD je kritická společně s našimi partnerskými stranami v Evropě, že známe alternativu k evropské spolupráci. Ne že neexistuje, existuje. Je to samozřejmě alternativa, je to Evropa suverénních států velmi úzce spolupracujících. My samozřejmě odmítáme další integraci v tomto smyslu, jak ji vidíme v Evropské unii, a dalším krokem má být i fiskální integrace Evropské unie, kterou samozřejmě taky odmítáme a na jejímž konci je právě zmiňované euro. Zavedení eura nebyla ekonomická nutnost, ale šlo o politický projekt, který má pomáhat kolektivizaci Evropy, jak ji plánují uctívači ideologie Karla Marxe v Bruselu. My se této finanční kolektivizace nesmíme zúčastnit. Zkušenosti evropských zemí, které euro přijaly z politických důvodů, jsou katastrofální. Některé země Evropské unie na jih od České republiky nebo na jihu Evropy budou dlužit až do konce světa, nebo do konce kosmu, protože si nedokážu představit už delší časovou jednotku.

Na závěr mi dovolte se vrátit na začátek. Jde o salámovou metodu. Jde o obdobnou metodu, jakou jsou různé marrákešské a jiné deklarace, kde máme tu a tam něco podepsat, s něčím máme trošku souhlasit, v něčem se máme trochu přidat, abychom v jisté chvíli zjistili, že jsme uvařenou žábou v bruselské polévce. Česká republika musí tvrdě a jasně definovat svůj zájem. Tím je v této souvislosti naprostá suverenita nad veřejnými rozpočty a za druhé vlastní měna. Právě vlastní měna a suverenita nad vlastním rozpočtem jsou základní nástroje k tomu, abychom mohli zvládnout případné opakování ekonomické krize na rozdíl právě třeba od těch zemí, které leží na jihu Evropy.

Já si dokonce myslím, že fiskální pakt by neměla přijímat ani vláda v demisi. Myslím si, že je to natolik důležitá věc, alespoň pro hnutí SPD, že by to měla přijmout vláda s důvěrou Poslanecké sněmovny.

Dovolte mi tedy, abych zde navrhl přerušení tohoto bodu do doby, než Poslanecká sněmovna bude mít vládu s důvěrou Poslanecké sněmovny. Děkuji. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Rozumím tomu tak, pane předsedo, že jste přednesl procedurální návrh na přerušení projednávání tohoto bodu do doby, než zde bude vláda s důvěrou. Myslím, že takový návrh je srozumitelný a můžeme o něm hlasovat. (Zní gong.) Povolávám poslance, kteří v tuto chvíli nejsou v sále, aby se mohli zúčastnit hlasování. Je zde žádost o odhlášení. Prosím, abyste se znovu přihlásili svými identifikačními kartami.

Prosím s přednostním právem.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jménem poslaneckého klubu si bereme přestávku na jednání klubu v délce 10 minut.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Já nicméně musím nechat hlasovat o procedurálním návrhu a potom samozřejmě vyhovím vaší žádosti. Takže budeme hlasovat o přerušení projednávání tohoto bodu do doby, než zde bude vláda s důvěrou.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 224, přihlášeno 144 poslanců, pro 40, proti 71. Návrh nebyl přijat.

 

V tuto chvíli vyhlašuji přestávku na jednání poslaneckého klubu ANO v délce 10 minut, to znamená, že v jednání budeme pokračovat v 15.32.

 

(Jednání přerušeno v 15.22 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 15.32 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Je 15.32. Budeme pokračovat v jednání, které bylo přerušeno na základě žádosti o přestávku.

Omluvy, které mezitím přišly, jsou tyto: pan poslanec Feri se omlouvá v době mezi 18. a 19. hodinou z pracovních důvodů. Od 16.30 do konce jednacího dne se omlouvá paní poslankyně Karla Maříková, Jana Levová a páni poslanci Pavel Jelínek a Zdeněk Podal. Pan poslanec Milan Chovanec se omlouvá z důvodu návštěvy lékaře z odpoledního jednání Poslanecké sněmovny. A od 18.15 do konce jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Aleš Juchelka.

Budeme pokračovat v obecné rozpravě. Slovo má pan poslanec Skopeček, který je v tuto chvíli jediným přihlášeným do obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkujiu pěkně za slovo, hezké odpoledne, dámy a pánové. Já jsem k tématu vystupoval poměrně podrobně v prvních dnech projednávání, takže vás nechci strašit, ale tentokrát už tak dlouhý nebudu. Nebudu tak podrobný, nicméně protože od té doby uběhlo několik dní a diskuse kolem fiskálního paktu byla poměrně bohatá, tak si dovolím už jenom shrnout své hlavní výhrady, proč si myslím, že bychom fiskální pakt, jak se této smlouvě zkráceně říká, přijímat neměli.

Tím prvním argumentem, proč bychom fiskální pakt přijímat neměli, je, že fiskální pakt Česká republika nijak nepotřebuje. Fiskální pakt, resp. jeho jednotlivá ustanovení by se nás týkala případně až ve chvíli, kdy by Česká republika vstoupila do eurozóny. Druhá otázka je, jestli my tím bráníme, tím, že nejsme připojeni k fiskálnímu paktu, jestli my bráníme nebo komplikujeme život našim partnerům v Evropě, kteří se k fiskálnímu kompaktu připojili. Ani jim nebráníme v ničem, ani jim nekomplikujeme život. Náš nepodpis, naše nepřipojení se k fiskálnímu paktu nijak nemění jejich závazky nebo funkčnost té smlouvy, ke které se evropští partneři rozhodli přímo. Čili fiskální pakt nepotřebujeme, protože by pro nás byl platný až v době vstupu do eurozóny, a ani nekomplikujeme život stávajícím signatářům.

Druhý argument, proč si myslím, že bychom neměli o této smlouvě vůbec hlasovat, je fakt, že jde o poměrně vážnou mezinárodní smlouvu, která bude přijímána a je navrhována vládou bez důvěry. Já se tady v této chvíli divím třeba klubu TOP 09, který neopomine této vládě připomenout, že je vláda bez důvěry, při jakémkoliv vážnějším hlasování, při jakékoli vážnější politické věci a tématu. Při přijímání takto závažné mezinárodní smlouvy to TOP 09 nevadí. Zvláštní.

Další argument, proč bychom fiskální pakt neměli přijímat, je ten, že není jen o lepším rozpočtovém hospodaření, jak by se mohlo z té diskuse zdát. Fiskální kompakt znamená pro ty země, které se k němu připojí a které dodržují všechny ty jeho hlavy, i vzdání se jisté míry suverenity v oblasti hospodářské a zejména rozpočtové politiky. V okamžiku, kdy některé ty země nebudou plnit kritérium strukturálního deficitu, je tam zásah a i možnost ten stát zažalovat u evropského soudu. Je tam povinnost koordinovat hospodářské reformy.

Dalším argumentem, který tu zazníval ve prospěch přijetí fiskálního paktu, je, že v okamžiku, kdy se k němu nepřipojíme, tak to pro Českou republiku znamená reputační riziko. Je potřeba připomenout, že Česká republika, přestože vláda předkládá deficitní návrhy rozpočtu, tak doposud hospodaří mnohem lépe než signatáři fiskálního paktu. Zatímco průměrná zadluženost eurozóny, veřejný dluh vůči HDP je kolem 80 %, takoví signatáři jako Itálie, tak tam je to zadlužení dalece přes 100 %, tak Česká republika je dramaticky na tom lépe. Čili v okamžiku, kdy by se mě jakýkoli partner na evropské půdě zeptal, proč se nechceme připojit k fiskálnímu paktu, že snad nemáme na mysli dobré hospodaření a je nám dobré hospodaření šumafuk, tak bych mu připomněl, že jeho země, byť je připojena k fiskálnímu paktu, hospodaří dramaticky hůře než Česká republika. Takže žádné reputační riziko samozřejmě tady nehrozí. Daleko horší reputaci v oblasti veřejných financí mají ty země, které se na rozdíl od nás k fiskálnímu paktu dávno připojily.

Fiskální pakt byl přijímán jako mezinárodní smlouva, aby zajistil právě lepší hospodaření v eurozóně po té finanční a ekonomické krizi, která se přeměnila v krizi dluhovou a následně v krizi transferovou, kdy ty odpovědněji hospodařící státy zachraňují ty méně odpovědné. Fiskální pakt ale, když se podíváme na tu historii a podíváme se na to, jak jednotlivé země hospodaří, a není potřeba připomínat jenom to omílané Řecko, ale nově je potřeba brát v úvahu a upozorňovat na rostoucí problém ekonomické situace v Itálii, tak fiskální pakt k žádnému lepšímu hospodaření, žádné odpovědnější rozpočtové politice prostě nevedl. Je to neúčinná smlouva, nikdo nezačal na jejím základě hospodařit lépe.

Proč se máme připojovat k něčemu, co zkrátka nefunguje? Jenom, jak nám říkaly maminky: Když skočí tvůj kamarád z okna, tak ho budeš následovat? Jenom že to je tvůj kamarád? Myslím si, že to přirovnání v tomto případě sedí. Země, které se k tomu paktu připojily, nezačaly v průměru hospodařit lépe.

Pak je tu takový obecnější argument a to je otázka, jestli rozpočtová politika má být koordinována a má být vynucována Bruselem, nebo je to domácí úkol. TOP 09, a je to legitimní názor, si bude myslet, že je potřeba odevzdávat stále a stále více pravomocí na Brusel a že to hospodaření je lépe dělat z toho Bruselu než z Ministerstva financí tady kousek v Letenské ulici. Já si myslím, že rozpočtová politika má být primárně domácím úkolem, že to má být domácí střet a že se máme snažit hospodařit nikoliv proto, že to chce od nás jakákoliv mezinárodní smlouva nebo jakákoliv nadnárodní instituce, ale proto, že je to zdravý princip pro to, aby stát byl stabilní a bohatl a ekonomicky se mu dařilo.

Další argument, proč si myslím, že bychom o této smlouvě neměli hlasovat, je skutečnost, že eurozóna v tuto chvíli prochází velmi vážnou debatou o tom, jakým způsobem bude v nadcházejícím období fungovat. Já už jsem o tom tady hovořil. Je tam návrh na zřízení nebo přeměnu evropského stabilizačního mechanismu na Evropský měnový fond. Je tam i ambice přeměnit tuto doposud mezinárodní vládní smlouvu na primární právo Evropské unie. A já mám pocit, že v této chvíli, kdy kulminuje, nebo kdy je velmi podrobná debata o tom, jakým způsobem bude v budoucnu eurozóna vypadat, tak není důvod s tímto paktem, který, jak jsem říkal, nijak nepotřebujeme, a nikoho tím nebrzdíme, tak není důvod v tomto spěchat a zdá se mi logičtější počkat na to, jakým způsobem se ta debata vyvine, jakým způsobem se eurozóna promění. Třeba se fiskální pakt evropskou legislativou, primárním právem nestane a můžeme se o tom pobavit poté, co to bude jasné.

Čili závěr. Budeme přijímat smlouvu, kterou nijak nepotřebujeme, kterou žádné partnery v Evropské unii nebrzdíme, která je nefunkční a která pravděpodobně zaznamená v budoucích měsících a letech změnu. Nemyslím si, že pro takový návrh textu je racionální z těchto důvodů argumentovat.

Jaký je závěr? Pravděpodobně fiskální pakt prvním čtením projde.

Ještě se vrátím k tomu, co říkal prostřednictvím pana předsedajícího pan Kalousek, že je hloupostí si myslet, že nás tato smlouva přiblíží k euru. Skutečně v té smlouvě o přijetí eura nebo o dalším kroku k eurozóně není nic psáno, ale pro jakéhokoli člena, který bude chtít být členem eurozóny, je fiskální pakt samozřejmě povinný. A v okamžiku, kdy na země, které nejsou v eurozóně, se ten fiskální pakt nevztahuje, a ty, které do eurozóny chtějí vstoupit, tak ho mít musí, tak je zřejmé, proč tato ambice tady je. Takže ti, co budou pro tento fiskální pakt hlasovat, se rozdělí do dvou skupin. Buď nás chtějí salámovou metodou přiblížit k eurozóně a přijetí eura, nebo se chtějí zalíbit Bruselu a být v tom předklonu ještě hlouběji, než byli doposud.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Jan Volný, po něm vystoupí v rozpravě pan předseda Kalousek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Volný: Pane předsedající, děkuji za slovo. Kolegové, kolegyně, já bych chtěl navázat na pana kolegu Skopečka, kterého si vážím jako ekonoma, ale ten jeho příměr mě trochu zatáhl za uši, když říkal, že maminka říká dítěti: Když skočí tvůj kamarád z okna, proč bys skákal taky? Ale toto je příklad dost bezzubý, protože vezměte si, že třída má 27 dětí, 26 jich vyskáče z těch oken a to jedno tam zůstane samo. Tak to není taky žádná veselá situace. (Smích v sále a ozývá se potlesk.) A toto je právě ten příklad, který tady řešíme.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Kalousek v obecné rozpravě. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji pěkně. Dámy a pánové, dovolte mi tři poznámky, dvě k vystoupení pana poslance Skopečka a jedno k vystoupení pana předsedy Fialy.

Pan předseda Skopeček řekl, že má být rozpočtová politika státu co nejvíce suverénní a že se rozhodně nemáme podrobovat diktátu z Bruselu. Tak to formuloval. Já bych za prvé chtěl říct, že fiskální kompakt tak, jak pro něj budeme, či nebudeme hlasovat... Až dokřičí pánové za mnou, já budu pokračovat. (K hovoru u stolu předsedajícího.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Už je tu klid, pane předsedo. Pokračujte prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji pěkně, pane předsedající. Fiskální kompakt, ať už pro něj budeme, či nebudeme hlasovat, nemění ani o milimetr míru suverenity rozpočtové politiky státu. Prostě nemění. Tam není nic, co by nás nutilo jakoukoli kompetenci předat do společného rozhodování v rámci Evropské unie. Nicméně je fakt, že jsme se v případě rozpočtové politiky pro předání těchto společných kompetencí již rozhodli. Například šestá směrnice Evropské unie, která stanovuje závazná pravidla pro všechny členské země v oblasti nepřímých daní na společném evropském trhu - to je samozřejmě logické, že v oblasti nepřímých daní má dojít k určité míře harmonizace. Ale říkat tomu diktát z Bruselu, to může říkat jenom někdo, kdo má problém s diktátem z českého jazyka. (Ozývá se smích.) Protože to je vždycky společná dohoda členských zemí. Nic jiného.

Když jsem byl předsedou Rady ministrů Evropské unie v roce 2009, tuším, že jsem byl jediný, či poslední předsedající ministr financí Rady, který dosáhl poměrně rozsáhlé dohody v oblasti DPH, kdy se prolomilo určité tabu a členským zemím se umožnilo služby s vysokou přidanou hodnotou lidské práce, restaurační služby, hotelové služby, opravny kol, kadeřnictví - teď vám to všechno nevyjmenuji, ale jsou to prostě služby s vysokou přidanou hodnotou lidské práce, předřadit do snížené sazby. Já vás ujišťuji, protože jsem tu dohodu vyjednával několik měsíců a úspěšně se nakonec odsouhlasila v Evropské radě na úrovni premiérů, že tam nebyl žádný diktát z Bruselu, že jsme se velmi vážně a seriózně dohadovali, navzájem si poskytovali určité kompromisy, a mně bylo ctí předsedat té diskusi, kde se pak ta dohoda schválila. To byla dohoda nás všech. To nebyl žádný diktát. A já protestuji proti té formulaci - diktát z Bruselu. Byl jsem účastníkem mnoha těchto dohod a nikdy jsem nebyl svědkem žádného diktátu. Vždycky to byla společná dohoda.

Druhý výrok pana poslance Skopečka, na který bych docela rád reagoval, je, že se diví, že TOP 09, která mnohokrát vládě předkládá, že je vládou bez důvěry, je ochotna pro to hlasovat. Samozřejmě že vždycky to budeme vládě připomínat v okamžiku, kdy dělá podle nás naprosto nepřijatelná opatření v době bez důvěry, jako personální čistky na ministerstvech a bezpečnostních sborech. To vláda bez důvěry opravdu dělat nemá. Nicméně o přijetí fiskálního kompaktu TOP 09 usilovalo ještě v době, kdy hnutí ANO 2011 neexistovalo. Pánové Blažek, Stanjura jsou mi jistě svědky, že jsem to jako ministr financí Nečasovy vlády několikrát navrhoval. Zdůvodňoval jsem, proč bychom to měli udělat, na rozdíl od této vlády bez výjimky z hlavy III, kde jsou definovány parametry celkové výše dluhů a strukturálního deficitu. S tím dluhem problémy nemáme a ještě dlouho mít nebudeme, ale s tím strukturálním deficitem začneme mít problémy velmi brzy podle toho, jak se vláda chová. Tím nemyslím příští rok, ale prostě brzy ano. Takže když o to usilujeme už od roku 2010, tak jenom proto, že to dneska předkládá vláda, které nevěřím, není žádný důvod k tomu, abych měnil své cíle a svá dlouhodobá stanoviska.

K vystoupení pana předsedy Fialy. Dobrá. "Já jsem vyslechl argumenty o tom, že sice v té smlouvě není ani slovo, které by nás jakkoli přibližovalo k přijetí eura, ale my dobře víme, že to je salámová metoda, která nás k tomu euru má přiblížit..." Dobrá. Pokud platí tahle logika, tahle argumentace, já si dovolím setrvat na svém tvrzení, že kdo bude hlasovat proti fiskálnímu kompaktu, chce vystoupit z Evropské unie. Je to sice argumentační faul, ale argumentační faul asi tak desetkrát menší, než když vy tvrdíte, že přijetí fiskálního kompaktu nás přibližuje k přijetí eura. (Ozývá se potlesk z řad ANO a zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Bláha. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Bláha: Já bych jenom krátce. Určitě nejsem příznivcem všech nařízení EU, ale když už tam jsme, tak bychom se k tomu měli postavit čelem. (Kdosi tleská.)

A první věc. Tady jsme slyšeli všechny argumenty o tom, proč bychom neměli vstupovat. Jeden z nich byl - nevstupovat někam, co nefunguje. Tak to pojďme změnit. A hlavně, proč jsme dneska tady? Nám to tady taky nefunguje. Takže proč tady sedíme? Přece proto, že chceme něco změnit, něco zlepšit. Takže argument nevstupovat někam, kde něco nefunguje, moc nesedí. Protože v ten okamžik bychom tady neměli být. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S faktickými poznámkami nyní vystoupí pan poslanec Klaus a pan poslanec Skopeček. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Klaus: Já si jenom dovolím poděkovat panu poslanci Bláhovi, že nám vlastně sdělil to samé co pan poslanec Kalousek, ale tak lidověji. Kalousek to říká tak sofistikovaně, ale pan Bláha to řekl tak, aby tomu lidé rozuměli.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Skopeček a jeho faktická poznámka.

 

Poslanec Jan Skopeček: Já také zareaguji na pana poslance Bláhu. Já mu přeji hodně štěstí v tom, jak bude dávat dohromady veřejné finance Itálie, Řecka, Španělska. Jsem na to zvědav. Nechám si od něj poradit, jakým způsobem chce dosáhnout toho, že signatáři fiskálního paktu začnou hospodařit lépe. Když vidím rozpočtovou politiku hnutí ANO a jeho vlády, která navrhuje v době ekonomického růstu 50miliardový deficit, tak to si myslím, že by asi pro tu Itálii fakt byla definitivní tečka a poslední zmar.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Hlásí se prosím ještě někdo do obecné rozpravy? Není tomu tak, takže obecnou rozpravu končím. Je zájem o závěrečná slova? Paní ministryně ani pan zpravodaj zájem nemají.

Já přivolávám v tuto chvíli poslance, protože budeme hlasovat. Budeme hlasovat o návrhu, který zazněl v obecné rozpravě 1. června a který přednesl pan poslanec Karel Krejza, a je to návrh na zamítnutí. Takže ještě jednou. V tuto chvíli budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí. Zahajuji... Je zde žádost o odhlášení. Ještě než jsem zahájil hlasování, tak jí vyhovím. Všechny odhlašuji. Přihlaste se prosím znovu svými identifikačními kartami.

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 225 přihlášeno 159 poslanců, pro 39, proti 103. Návrh nebyl přijat.

 

Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání jako garančnímu výboru zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Pan poslanec Skopeček se hlásí, pan poslanec Dolejš. (Námitka, že posl. Dolejš se hlásil první.) Tak se omlouvám, pokud tomu tak je. Pan poslanec Dolejš se hlásil skutečně dřív. Dáme mu přednost. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Já myslím, že se s kolegou Skopečkem klidně seřadíme v těch procedurálních návrzích. Já bych si dovolil navrhnout - a to, že jde o fiskální problém s dluhovou brzdou, tak snad všichni chápeme, aby garančním výborem se stal rozpočtový výbor. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Já se omlouvám, protože jsem i svým vyjádřením mohl zmást Poslaneckou sněmovnu. V tomto případě přidělujeme pouze výborům, žádný není garanční v tomto směru. Tak jenom aby to bylo jasné.

Takže zazněl návrh na rozpočtový výbor. Dále byl přihlášen pan poslanec Skopeček. Už není přihlášen, měl stejný návrh. Pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já bych si strašně přál, kdyby to skutečně bylo tak, jak říkají pan poslanec Dolejš a pan poslanec Skopeček, že budeme schvalovat nějakou fiskální brzdu, pak by to nepochybně patřilo do rozpočtového výboru. Ale my nic takového schvalovat nebudeme, protože fiskální brzda je v hlavě III a pro hlavu III si vláda vyžádala výjimku, tak jak jí pravidla fiskálního kompaktu umožňují, stejně tak jako si vyžádala výjimku pro koordinaci hospodářských politik. Takže prosím pěkně, kolegové, vždycky když budete mluvit o nějakém omezení suverénních kompetencí v oblasti hospodářské politiky, popř. fiskální politiky, tak prostě nemluvíte pravdu, protože to v tom kompaktu není vzhledem k výjimce, tak jak ji vláda podepsala. To za prvé.

Za druhé. Tedy vzhledem k tomu, že žádnou fiskální brzdu neschvalujeme a jedná se, jak jsem hluboce přesvědčen, výlučně o akt mezinárodní politiky, protože na rozdíl od pana poslance Klause mně není jedno, co si o mně myslí mí spojenci, pokládám to za důležitý aspekt české zahraniční politiky, protože o tom zahraniční politika je, co si o mně myslí moji spojenci a moji sousedé, tak si myslím, že to patří zahraničnímu výboru jako garančnímu, a proto navrhuji, aby byl schválen zahraniční výbor jako výbor garanční.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan předseda Kalousek disponuje přednostním právem, proto může hovořit, aniž by navrhl nějaký výbor. Já všechny ostatní upozorňuji, že mohu dát slovo pouze tehdy, pokud budou navrhovat přikázání jinému výboru. Hlásí se pan poslanec Munzar. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: (Hlasy zleva: Hospodářský výbor.) Děkuji. Já jenom v reakci na pana poslance Kalouska - a navrhnu další výbor k projednání, protože vláda potom může jednostranně z té výjimky ustoupit. Už to tady nebudeme mít my na schvalování v Poslanecké sněmovně, tak já bych navrhl, protože se tam hovoří v těch hlavách o koordinaci hospodářských politik, navrhuji - přesně tak - hospodářský výbor. (Pobavení vlevo.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano. Je prosím ještě nějaký další návrh na přikázání výboru? Pan poslanec Benda se hlásí. Já prosím Poslaneckou sněmovnu o klid, ať slyšíme návrhy a víme, o čem budeme hlasovat. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Já o to nijak zvlášť nestojím. Když mi to nepřikážete, nebudu se zlobit, ale jenom vzhledem k tomu, že jsem to tady v rozpravě včera řekl, že si myslím, že by mělo být vyjasněno, jakou většinou se hlasuje o této smlouvě, tak doporučuji, buď aby se tím příslušné výbory zabývaly a odpověděly nám na tuto otázku, protože odpovědí opravdu není, že si to dva ministři, kteří to předkládají, přejí, což je odpověď, která je obsažena v důvodové zprávě, anebo aby to bylo přikázáno ústavněprávnímu výboru.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, rozumím tomuto návrhu. Pan poslanec Skopeček.

 

Poslanec Jan Skopeček: Já si dovolím ještě navrhnout jeden výbor a je to výbor pro evropské záležitosti, což je určitě výbor, kterému to díky tomu zahraničněpolitickému evropskému kontextu patří, a zároveň si myslím, že i rozpočtový výbor by to měl projednat, byť se pan kolega Dolejš nevyjádřil přesně, co se týče dluhové brzdy, tak už samotný fakt, že se tomu říká fiskální pakt, naznačuje, že rozpočtový výbor s tím bude mít co do činění. A to, že máme doposud vyjednanou výjimku, neznamená, že se ta výjimka nemusí v budoucnu změnit. V okamžiku, kdyby tady nastala politická většina, která nás do eurozóny - chce se mi říct zatáhne, ale nebudu ošklivý... díky které vstoupíme do eurozóny, tak se to bezesporu bude týkat i z toho fiskálního aspektu. Čili samozřejmě nemá pravdu pan Kalousek. Do rozpočtového výboru to více než patří.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Další návrh - pan předseda. Máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, tady se ukazuje, jak to téma je syrové, jak to téma je nevydiskutované, nevyjednané. Já osobně považuji spolu s mnoha dalšími, kteří zde v té rozpravě hovořili na téma fiskálního kompaktu, za jedno řekněme z úhelných témat tohoto volebního období.

A tady padlo tolik návrhů na projednání. Rozumím těm, kteří to chtějí v zahraničním výboru, protože to vidí jako prvotně politickou, potažmo zahraničněpolitickou záležitost. Rozumím těm, kteří to navrhují do rozpočtového výboru, protože přece to není nic jiného než rozpočtové téma. Rozumím i těm, kteří to chtějí do dalších výborů, protože je to záležitost, do které má každý výbor co říci.

A proto si dovoluji poté, co možná ještě padnou nějaké další návrhy k zařazení do výboru, požádat, abychom mohli důkladně posoudit, kterému z těch návrhů dáme přednost, o přestávku na poradu klubu KSČM v délce jedné hodiny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano. Pan předseda Kováčik sám řekl, že poté co padnou všechny návrhy na zařazení výboru. Ptám se tedy, zda ještě někdo má návrh. Pan poslanec Klaus se hlásí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Tento fiskální pakt je samozřejmě prvním krokem pro přijetí eura do České republiky, to si nemusíme zastírat. Všechny země, které z politických důvodů euro přijaly - tam sledujeme veliký hospodářský propad, zejména v jižních zemích eurozóny, sledujeme obrovskou nezaměstnanost mladých lidí a to má samozřejmě velký dopad na školský systém, který by se na to měl připravit. Čili navrhuji také zařazení do školského výboru.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S přednostním právem pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Na základě právě přednesené argumentace si dovoluji navrhnout zařadit do výboru zemědělského. (Smích v sále. Hluk a neklid.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dámy a pánové, prosím o klid. Je ještě nějaký jiný návrh na zařazení do výboru? Není. Tak já v tuto chvíli jenom pro pořádek shrnu, jaké návrhy zazněly. Organizační výbor navrhl přikázat zahraničnímu výboru a dále bylo navrženo, abychom tento návrh přikázali k projednání rozpočtovému výboru, hospodářskému výboru, ústavněprávnímu výboru, výboru pro evropské záležitosti, školskému výboru a zemědělskému výboru.

Než vyhlásím přestávku, ještě s přednostním právem pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Promiňte, pane předsedo, možná mě přesvědčíte, že jsem na to neměl procesní právo, ale já jsem navrhl, aby zahraniční výbor byl výborem garančním.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: V případě tohoto projednávání nemáme garanční výbor. (Posl. Kalousek: Tak jste mě přesvědčil. Děkuji, promiňte.) Tak. Nyní je to myslím všechno jasné a já vyhlašuji přestávku v délce jedné hodiny pro jednání poslaneckého klubu KSČM. Jednání znovu zahájíme v 17.02 hodin.

 

(Jednání přerušeno v 16.02 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 17.02 hodin.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přeji hezké odpoledne nebo podvečer. Já tedy opět zahájím pokračování projednávání programu schůze Poslanecké sněmovny.

Na úvod bych přečetl omluvy, které se mi tady nakupily. Omlouvá se pan ministr vnitra Lubomír Metnar od 16 hodin do konce jednacího dne 13. schůze Poslanecké sněmovny z důvodu naléhavých pracovních povinností v rámci resortu Ministerstva vnitra. Omlouvá se pan poslanec Petr Beitl, a to mezi 17.15 a 19.00 z osobních důvodů, dále se omlouvá pan ministr zdravotnictví Adam Vojtěch od 16 do 18 hodin z důvodu neodkladných pracovních záležitostí, dále se omlouvá pan poslanec Zdeněk Ondráček od 17 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, dále se omlouvá pan poslanec Jan Zahradník od 17 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů, dále se omlouvá pan poslanec Pavel Plzák od 16.30 do konce jednacího dne a z jednání 15. schůze dne 14. 6. zároveň po celý jednací den z osobních důvodů, takže to je zároveň omluva na zítra. Dále se omlouvá paní poslankyně Radka Maxová dnes od 18 hodin z pracovních důvodů a dále se omlouvá do konce dnešního jednacího dne z pracovních důvodů pan poslanec Jan Skopeček. Tím jsme vyřešili omluvy.

Já navážu na jednání, které bylo před přestávkou. Přistoupíme k hlasování o předložených návrzích k projednání výborům Poslanecké sněmovny. Já zagonguji, protože budeme neprodleně hlasovat... S dovolením vás jednou odhlásím, přihlaste se znovu svými hlasovacími kartami, abychom zkontrolovali počet přítomných poslanců.

Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali paní ministryně financí Alena Schillerová a zpravodaj pro prvé čtení Jan Kubík.

Vidím, že se nám počet poslanců plus minus ustálil, dokonce chvílemi klesá... ale nyní už stoupá. Přistoupíme k hlasování. Jako první návrh tady mám návrh, aby byl předložený návrh přikázán rozpočtovému výboru, takže kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh - aha, ano. Takže nejprve budeme hlasovat o přikázání zahraničnímu výboru.

 

Kdo souhlasí s tím, aby byl předložený návrh přikázán k projednání zahraničnímu výboru? Zahajuji hlasování, stiskněte tlačítko a zdvihněte ruku. Kdo je proti, stiskněte tlačítko a zdvihněte ruku.

Hlasování číslo 226, přihlášeno 134 poslanců, pro 115, proti 1, zdrželo se 18. Návrh byl přijat. Konstatuji tedy, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.

 

Dále mám návrh na to, aby byl návrh přikázán k projednání rozpočtovému výboru, takže já se táži, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru. Zahajuji hlasování teď, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti, stiskněte tlačítko a zdvihněte ruku.

Hlasování číslo 227, přihlášeno 135 poslanců, pro 131, proti 1, zdrželi se 3. Návrh byl přijat. Konstatuji tedy, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru.

 

Dále máme návrh na přikázání hospodářskému výboru, takže já se táži, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru. Zahajuji hlasování, prosím, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 228, přihlášeno 136 poslanců, pro 41, proti 58, zdrželo se 37. Návrh byl zamítnut.

 

Další návrh máme na přikázání ústavněprávnímu výboru, takže já se táži, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskněte tlačítko a zdvihněte ruku. Kdo je proti, stiskněte tlačítko a zdvihněte ruku.

Hlasování číslo 229, přihlášeno 139 poslanců, pro 52, proti 67, zdržuje se 20. Výsledek byl, že je návrh zamítnut.

 

Další návrh je, aby byl návrh přikázán výboru pro evropské záležitosti, takže já se táži, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro evropské záležitosti. Zahajuji hlasování. Stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti, stiskněte tlačítko a zdvihněte ruku.

Hlasování číslo 230, přihlášeno 141 poslanců, pro 54, proti 53, zdrželo se 34, návrh byl zamítnut.

 

Máme tady ještě dva návrhy. Takže nyní máme návrh na to, aby byl návrh přikázán školskému výboru, takže já se táži, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání školskému výboru. Zahajuji hlasování teď. Kdo je proti, stiskněte tlačítko a zdvihněte ruku.

Hlasování číslo 231, přihlášeno 141 poslanců, pro 14, proti 91, zdrželo se 36. Návrh byl zamítnut.

 

Mám tady přihlášku na faktickou poznámku od pana poslance Kalouska, ale to byl omyl, předpokládám? Takže já vás vynuluji. Ano, dobře, takže já si vás odmáznu.

Máme tady ještě poslední návrh a to je návrh na to, aby byl návrh přikázán zemědělskému výboru. Takže se táži, kdo souhlasí s tím, aby byl předložený návrh přikázán k projednání zemědělskému výboru. Zahajuji hlasování. Prosím teď. Kdo je pro? Kdo je proti, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku.

Je to hlasování číslo 232. Přihlášeno je 141 poslanců, pro 23, proti 75, zdrželo se 43. Návrh byl zamítnut.

 

Tímto tedy končím projednávání tohoto návrhu. Přistoupíme tedy k projednávání dalšího návrhu. Jedná se o

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.