Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Petr Fiala)

57.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s ratifikací Rámcová dohoda mezi Evropskou unií
a jejími členskými státy na jedné straně a Austrálií na straně druhé
/sněmovní tisk 75/ - druhé čtení

Prosím, aby se slova ujal pan místopředseda vlády, který zastupuje ministra zahraničních věcí.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, a po Japonsku další atraktivní destinace. Dovolte mi tedy předložit k projednání Rámcovou dohodu mezi EU a jejími členskými státy na jedné straně a Austrálií na straně druhé.

Vzhledem k silné obchodní výměně a rozšiřování politické a bezpečnostní spolupráce dospěly EU a Austrálie k závěru, že je třeba dát vztahům kvalitní právní rámec, nejlépe širokou bilaterální politickou dohodu. Nejedná se tedy o dohodu o volném obchodu, tzv. FTA, ta se s Austrálií začne letos teprve vyjednávat. Dohoda za hlavní témata spolupráce označuje následující oblasti: zahraniční a bezpečnostní politika, boj proti terorismu, uplatňování mezinárodního práva v kyberprostoru, globální rozvoj a humanitární pomoc, ekonomická spolupráce a obchod, justice, lidská práva a bezpečnost, výzkum, inovace, energetika, doprava a další.

Posílený dialog se má uskutečňovat především formou konzultací a návštěv na úrovni vedoucích představitelů obou celků, především na úrovni ministrů zahraničních věcí. Posíleny mají být také kontakty mezi parlamentem Austrálie a Evropským parlamentem.

Obsah dohody je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu ČR, se závazky vyplývajícími z členství ČR v EU, se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv a s obecně závaznými zásadami mezinárodního práva.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane místopředsedo. Prosím zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Peksu, aby odůvodnil usnesení výboru.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Dobrý večer, dámy a pánové. Já bych vás rád seznámil s usnesením zahraničního výboru z 11. schůze ze dne 25. dubna 2018 k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací Rámcová dohoda mezi EU a jejími členskými státy na jedné straně a Austrálií na straně druhé.

Po odůvodnění náměstka ministra zahraničních věcí Ing. Martina Tlapy, MBA, a zpravodajské zprávě poslance Mikuláše Peksy a po rozpravě zahraniční výbor

I. doporučuje Poslanecké sněmovny přijmout následující usnesení: Konkrétně - Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR dává souhlas k ratifikaci Rámcové dohody mezi EU a jejími členskými státy na jedné straně a Austrálií na straně druhé;

II. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR;

III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru - což jsem právě učinil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, panu zpravodaji. Otevírám rozpravu. Do rozpravy je přihlášen pan poslanec Luzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych k této dohodě řekl pár slov, která mě na mém konci projevu uvedou k tomu, abych navrhl řešení, které považuji za důležité v této věci říci.

V prvé řadě chci říci, že tady v úvodním slově zaznělo, že se jedná o rámcovou dohodu a ta opravdu obchodní dohoda se bude uzavírat teprve v následujícím období. Kdyby součástí této dohody nebyl odstavec ekonomické spolupráce a obchod, bych s tím i souhlasil, že se jedná o bezpečnostní záležitost spíše než tedy obchodní. Tím bohužel, že se tam objevil ten bod ekonomická spolupráce a obchod, nabývám dojmu, že vás musím seznámit s problémy, které v této věci vidím.

Ty problémy souvisí s tím, co se odehrálo na půdě této Sněmovny v minulém volebním období na její závěr, a to jsou problémy spojené s tolik omílaným lithiem a problémem těžby lithia, které má úzkou souvislost na mezinárodní smlouvu, která se nazývá Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Austrálií o vzájemné podpoře a ochraně investic. Tato smlouva byla uzavřena dne... (hledání v podkladu) ... 29. července v roce 1991. Upozorňuji na ten rok 1991. Čili je to velice raný rok po roce 1989. Byla uzavřena v Cambeře a je doposud platná.

Na tuto smlouvu se odvolávalo pověstné memorandum, které bylo uzavřeno ze strany ČR s australskou společností, která obdržela licence, nebo má obdržet licence na těžbu lithia. Bylo nám řečeno, že to memorandum je nezávazné, že je vlastně právně nulitní, jak se snažili představitelé vlády k tomuto po problémech, které vyvolalo to prohlášení, že takovéto memorandum se uzavírá, nám tvrdit. Přesto v té dohodě nebo v tom memorandu, které z naší strany bylo jednostranně ukončeno, můžu-li to tak nazvat, novým ministrem průmyslu a obchodu, přesto australská strana, která je partnerem tady této dohody, mlčíc dává neustále v platnost tu smlouvu, která byla uzavřena, nebo to memorandum, které bylo uzavřeno.

V té dohodě o vzájemné podpoře a ochraně investic právě tím, že byla uzavřena v roce 1991, v době euforie ČR, která vítala rozsáhlé změny, které přišly v geopolitickém rozložení světa, a snažila se přitáhnout investory a přitáhnout ten velký zahraniční obchod k nám do ČR, tak je napsána stylem prostě - všichni pojďte k nám, máte tady všechny výhody, my vám zajistíme úplně veškerou ochranu v maximální možné míře, a je tedy z tohoto pohledu pro mě silně nevyvážená. Jinými slovy, je psána v neprospěch ČR z pohledu ochrany investic, z pohledy ochrany zájmů ČR. A jak se ukazovalo v budoucnosti, mnohdy ta ochrana by byla velice potřeba, protože ti investoři, kteří k nám ze zahraničí přicházeli, ne vždy měli úmysly, řekněme, vhodné pro zájmy českého občana, ale spíše se zabývali zájmy vlastních investorů a vlastních občanů a zájmy ČR a českých občanů nechávali až na druhém místě.

Chci vás seznámit s některými paragrafy nebo body té původní dohody z roku 1991, abyste si uvědomili důsledky toho, k čemu na závěr chci přistoupit.

V úvodu té smlouvy se hovoří o definici pro účely této dohody, kde v čl. 5 se píše: Podnikatelská oprávnění a jakákoliv jiná práva, která jsou vyžadována k provádění hospodářské činnosti a která mají hospodářskou hodnotu propůjčenou na základě zákona nebo smlouvy, včetně práva zabývat se zemědělstvím, lesnictvím, chovem ryb a jiného zvířectva, vyhledávat, těžit a využívat přírodní zdroje a vyrábět, využívat a prodávat výrobky. Tady chci upozornit na tu pasáž - vyhledávat a využívat přírodní zdroje. Hovoří se tady o slově vyhledávat. Není to jenom těžba, na kterou se odvolávali, že vlastně naše zákony umožňují dávat licenci na tu těžbu a řešit tu těžbu. Tady v této smlouvě o ochraně investic se hovoří o vyhledávání.

Jinými slovy, my máme na našem území původní českou firmu, která měla právo vyhledávat a je ošetřena našimi zákony, tak jak to smlouva stanoví, ale ona se v průběhu doby stala vlastnictvím té australské společnosti, čili byla koupena. A vztahuje se tedy na tu její činnost i tato smlouva v rámci ochrany investic mezi ČR a Austrálií.

Kdo se rozumí investorem podle této smlouvy? Investorem se rozumí občan nebo společnost jedné ze smluvních stran. Dle právního řádu smluvní strany nebo podle právního řádu třetí země a vlastní ji společnost uvedená v odstavci 1 d), i) tohoto článku, nebo fyzická osoba, která je občanem jiné smluvní strany v souladu s jejím právním řádem. - Toto uvádím z toho důvodu, že se tady hovoří o tom, že ta australská společnost až tak australská není, že ona tam má sídlo nějaké pobočky a že sídlí, nebo má své aktivity, v třetích zemích. Tady chci říci, že tato smlouva, ať byla napsaná tak, jak je napsaná - v tehdejší době, znova zdůrazňuji, rok 1991 - tak se vztahuje nejenom na ty australské firmy, ale i na jejich další dceřinky, které mají v rámci třetích zemí, protože ta vazba tady z tohoto na to vyplývá. Jinými slovy, nemůžeme se odvolávat, že tím, že tady má třeba větší vlastnický podíl nějaká její část, která je v třetí zemi, se na to nevztahuje tato úmluva. Vztahuje, v tomto paragrafu je to takhle uvedeno.

Zajímavé je, jak se hodnotí ten majetek, nebo ta hodnota. Pro účely odst. 1 tohoto článku budou výnosy, které budou investovány, považovány za investice a jakákoliv změna formy, kterou je majetek investován nebo reinvestován, neovlivní charakter investice.

Tady chci jasně říci... (Odmlka.) Já počkám, až odezní to fuj, a budu pokračovat. Já jsem to slyšel.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Kdyby zde byl hluk, pane poslanče, tak bych zjednal pořádek. Mně se nezdálo, že by hladina hluku překročila míru, kdy bych musel zasahovat, ale samozřejmě teď je ta situace taková, že můžete určitě pokračovat.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji i za možnost pokračovat. Já jenom připomínám vaším prostřednictvím kolegovi Stanjurovi, jak je mu nepříjemné, když on hovoří spatra a někdo mu tady hovoří, jak je to vyvádějící z konceptu. Tak bych byl rád, aby nečinil totéž druhým, co jemu vadí.

Pro účely odst. 1 tohoto článku budou výnosy, které budou investovány, považovány za investici a jakákoliv změna formy, kterou je majetek investován nebo reinvestován, neovlivní jeho charakter. - Tady chci zdůraznit, že to byl ten problém, kdy se hovořilo o tom, že česká firma vlastně neinvestovala. Že ona má vlastně licenci, že dávala nějaké prostředky a že vlastně tyto jsou v rámci našeho zákona dány jako jejich riziko, které nemůžou činit v rámci návratu své investice. Tady chci upozornit, že podle této smlouvy to tak není. To znamená, že oni si můžou činit nároky a brát, že to je investice do budoucnosti, a ne jenom provozní výdaj, který vyčerpali.

Paradoxem článku 2 je, že tato dohoda se bude vztahovat na investice zřízené po 1. lednu 1950. Krásná retroaktivita. V roce 1991 jsme uzavřeli smlouvu, která zahrnula veškeré investice až do roku 1950. Nevím, jak se tehdejší zákonodárci vyrovnali s takzvanou právní retroaktivitou v tomto pohledu smlouvy.

Vlastní-li nebo ovládá-li společnost jedné smluvní strany občan nebo společnost třetí země, mohou se smluvní strany navzájem dohodnout, že práva a výhody z této dohody se na takovou společnost nebudou vztahovat. - Tady chci upozornit, že když jsme v diskuzi o lithiu na to upozorňovali, že by bylo třeba jasně si vyjasnit, kdo je ten partner na té druhé straně, tak jsme se nedočkali odpovědi.

V článku 3 se hovoří o podpoře a ochraně investic. Každá smluvní strana bude podněcovat a podporovat na svém území investice investorů druhé smluvní strany a v souladu se svými zákony a politikou na úseku investic investice umožní. - Tato nesmyslná věta, v uvozovkách, je právě docela nebezpečná z toho pohledu, co se stalo v tom memorandu s lithiem. Protože to memorandum je právě možno chápat jako to podněcovat budoucí investici. A to je věc, která právě byla tím kamenem, o kterém se rozhodovalo v debatě, která k tomu lithiu byla. Jinými slovy, že to memorandum mohlo být chápáno ze strany té australské společnosti jako to podnícení, to podněcování té investice. A to je problém, protože samozřejmě my platností této smlouvy máme dle mého názoru závazky. A tím mlčením, které ta australská firma na reakce našeho Ministerstva průmyslu a obchodu činí, nám zavdává příčinu uvažovat o tom, že se na nás, myslím na Českou republiku, může chystat i docela velká arbitráž mezinárodního soudu, a to podle podmínek, které z této smlouvy vyplývají a ke kterým se dostanu dále.

Paradoxní je bod 4. Tato dohoda nebude bránit investorovi jedné smluvní strany, aby využíval právních nebo politických opatření druhé smluvní strany, která jsou příznivější než ustanovení této dohody. - Já nevím, v které další smlouvě se hovoří o politických výhodách. Vždycky to byly smluvní výhody, právně ošetřené smluvní výhody, které mohou všichni využívat. Ale politické výhody, to je novum, nebo historické novum, které se v této smlouvě objevilo a otvírá tu možnost, že když ministr z vlastní vůle uzavře nějaké memorandum, tak poskytuje politickou výhodu. A v této smlouvě je to ošetřeno. Jinými slovy ten, kdo připravoval to memorandum, čerpal tady z této smlouvy a velice chytře a dobře si ošetřil tu budoucnost, ke které asi míří.

Paradoxní je článek 6, který - zase upozorňuji, že ta smlouva vznikla v roce 1991, čili je docela letitá - vyvlastnění a znárodnění. Žádná smluvní strana neprovede znárodnění, vyvlastnění nebo jiná opatření, která mají stejné účinky jako znárodnění nebo vyvlastnění /dále jen vyvlastnění/ investic investorů druhé smluvní strany, pokud nebyly splněny následující podmínky... V těch podmínkách se hovoří - vyvlastnění ve veřejném zájmu vztahujícím se k vnitřní potřebě smluvní strany bylo provedeno podle zákona, nemá diskriminační povahu. Vyvlastnění je spojeno se zaplacením bezodkladné, odpovídající a plné náhrady. - To jsou věci, na které jsme právě v tom memorandu upozorňovali, že jsou docela problematické. A ta smluvní strana, jinými slovy ta australská společnost, by na základě této smlouvy mohla požadovat náhradu plných škod spojených tady s tímto memorandem.

V dalším článku je odvozeno, jak se bude postupovat v rámci získání těch prostředků a co všechno se do toho započítá. Paradoxně, započítání se hovoří i o výnosech. Jinými slovy ta společnost má očekávané výnosy, na kterých zakládá svůj byznys. Dokonce se projevily tak, že tato společnost se kotovala a prodávala své akcie na australském trhu a získala enormní nárůst díky tomu memorandu a vznikly výnosy. Tyto výnosy bychom museli vlastně podruhé zaplatit, protože ty výnosy jsou ochráněny touto smlouvou o ochraně investic.

V článku 10 se hovoří o řešení sporu mezi smluvními stranami. Není-li spor takto vyřešen do 90 dnů od doby, kdy jedna smluvní strana požádá písemně o konzultace nebo jednání, bude spor na žádost kterékoliv ze smluvních stran předložen soudu řízenému podle ustanovení dodatku A této smlouvy nebo dohody. - K dodatku A se dostanu. Chci upozornit na ten termín 90 dnů.

Já si myslím, že to memorandum, které se Ministerstvo průmyslu a obchodu snažilo nějak nulitně vyřešit, vypovědět, prostě dát bokem - již uplynulo 90 dnů a my jsme nečinili patřičné kroky k tomu, abychom řešili toto memorandum.

Vynechám ve svém projevu věci týkající se vzniku těch společností a spíše se dostanu k článku 14, vstup v platnost, trvání a hlavně ukončení této smlouvy. Nebojte, již se blížím ke konci.

V platnost vstoupila tato smlouva 30 dnů po podpisu, kdy se strany vzájemně uvědomily. Ale v bodě 2 se píše: "Každá smluvní strana může ukončit platnost této dohody kdykoliv po uplynutí 15 let platnosti jednoroční písemnou výpovědí danou druhé straně." - Toto Česká republika doposud neučinila. Mohla tak učinit.

Bez ohledu na ukončení platnosti této dohody podle odst. 2 tohoto článku zůstává dohoda v platnosti na období dalších 15 let ode ukončení její platnosti pro investice zřízené nebo nabyté před datem ukončení platnosti této dohody. - Jinými slovy, ta australská společnost může ještě 15 let mlčet a je schopna se odvolávat na tuto dohodu, která v našem právním řádu doposud funguje.

Nebudu vás zatěžovat tím dodatkem A, kde se stanoví, jak bude zřízen rozhodčí soud, který bude rozhodovat o případných sporech. Kdo jste si zažil historii, nechci jmenovat Diag Human a další, televize NOVA a další rozhodcovské spory, které vedla Česká republika, tak ty všechny vznikaly a byly posuzovány dle tehdejších právních norem. To znamená, v tom roce 1990, kdy ta smlouva vznikla, to bylo považováno za ideální objektivní řešení mezinárodních sporů obchodního charakteru. A tato smlouva se v tom dodatku na to plně odvolává a činí tak, řekněme, bez jakýchkoliv možností se odvolat. To také je součástí toho dodatku, kde se jasně píše: "Rozhodčí nález je konečný, závazný a bude vykonán na území každé smluvní strany v souladu s jejím právním řádem." Není tady možnost se odvolávat ke klasickému soudu a řešit tyto soudní spory v tomto duchu.

Mé otázky, které se týkají rámcové dohody mezi Evropskou unií a Austrálií, míří právě k budoucnosti dohody o ochraně a vzájemné podpoře investic uzavřené v roce 1991.

Hovořím zde tak dlouho také proto, že jsem upozorňoval předkladatele i zahraniční výbor, že tyto otázky jsou otevřené a že bych rád znal odpovědi na to, jak bude v platnosti tato smlouva, popřípadě jaký bude její osud v sounáležitosti s tou dohodou EU a Austrálie. Jinými slovy, je tato rámcová dohoda mezi Evropskou unií a Austrálií konečnou této smlouvy? V textu se o tom nic nepíše. Jinými slovy, tyto smlouvy budou souběžné.

Navrhoval jsem Ministerstvu průmyslu a obchodu, že by mohlo do této rámcové smlouvy zapracovat ukončení této smlouvy, která je pro Českou republiku historicky přežitá - říkám zase bez jakýchkoliv insinuací, rok 1991 byl jiný rok než rok 2018 -, a tedy by tam mohlo být napsáno, že tato smlouva ruší smlouvy o vzájemné podpoře a ochraně investic uzavřené v historickém období předešlé doby. To tam také není.

Jinými slovy bych chtěl od předkladatele - a teď mířím na Ministerstvo zahraničních věcí, ne na pověřeného předkladatele tohoto materiálu -, aby ctěné Poslanecké sněmovně odpověděl na tyto otázky: Zda tato smlouva může obsahovat zrušení této dohody o vzájemné podpoře a ochraně investic mezi Českou a Slovenskou Federativní republikou a Austrálií. Pokud ano, tak bych byl rád, aby to do této smlouvy bylo zapracováno. Pokud to neumožňuje, protože pokud vím, je to asi prezidentská dohoda, čili bychom to měli vrátit do prvního čtení a nechat řešit. To bude také jeden z mých návrhů, který zopakuji na závěr.

Každopádně si myslím, že s ohledem na to nešťastné memorandum, které již bylo učiněno, by vyžadovalo, aby se zodpovědní lidé tímto zabývali a vyvrátili všechny mé pochybnosti, které vyplývají z této doposud platné smlouvy o ochraně investic vůči možnému uzavření nové smlouvy. Je to příležitost, kdy bychom se mohli vypořádat s touto historickou zátěží, která by do budoucna mohla vyvolat docela vážné arbitrážní řízení proti České republice.

Tolik můj projev. Dovolte mi, abych na závěr zopakoval svůj návrh. Navrhuji, aby rámcová dohoda mezi Evropskou unií a Austrálií byla vrácena do prvního čtení. Zároveň žádám, aby Ministerstvo zahraničí odpovědělo na otázku, zda je možno zapracovat, popřípadě zapracovalo zrušení té dohody mezi Českou a Slovenskou Federativní republikou a Austrálií o vzájemné podpoře a ochraně investic, uzavřené v Canbeře v roce 1991, aby se tím už uzavřela problematika, která byla vyvolána nešťastným memorandem o lithiu. Dávám to jako procedurální návrh k hlasování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážený pane poslanče, já váš procedurální návrh nemohu přijmout. Nemohu přijmout návrh na to, abychom hlasovali o tom, že se předložená smlouva vrátí zpět do prvního čtení. Připomínám, že jsme v projednávání mezinárodní smlouvy, řídíme se paragrafem 108, nejsou uplatňovány paragrafy 92 až 96. To znamená, že můžeme hlasovat pouze o návrhu usnesení a jiné rozhodnutí, které může Sněmovna udělat, je jednání odročit. Žádnou jinou možnost nám jednací řád nedává.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji, pane předsedající. Tak tedy podávám návrh na přerušení projednávání tohoto bodu do doplnění nebo odpovědi na otázky zde položené, týkající se smlouvy o ochraně investic z roku 1991. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Takže navrhujete přerušení projednávání do doby než dostanete odpověď na svoje otázky od ministra zahraničních věcí. Ano, já myslím, že to je srozumitelný návrh. Dám o něm hlasovat bezprostředně.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 201, přihlášeno 174 poslanců, pro 49, proti 65. Návrh nebyl přijat.

 

Budeme pokračovat v projednávání této smlouvy. Jsme stále v obecné rozpravě. Hlásí se, prosím, ještě někdo? Ano, pan poslanec Kobza má slovo.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji za slovo, pane předsedající. Po vyčerpávajícím rozboru smlouvy, který tady přednesl pan kolega Luzar, bych chtěl poukázat ještě na jednu okolnost, která se týká i obou nešťastných memorand, a sice především to, že společnost European Metal Holding vzápětí poté, co s předchozím ministrem průmyslu podepsala ono první memorandum, kotovala se na australské burze jako majitel českého lithia a začala upisovat akcie. Takže v momentě, kdy schválíme tuto smlouvu, tak se vystavujeme obrovskému riziku, protože nemůžeme vyloučit možnost, že se jedná ze strany EMH o burzovní trik, jak vlastně pomocí arbitráží bez toho, že by vůbec kopli na Cínovci, se dostat k poměrně velkým penězům, tedy k našim státním penězům.

Já bych nejraději dal návrh na zamítnutí, protože v momentě, kdy tuto smlouvu pustíme dál, tak se dostáváme na velice tenký led, a myslím si, že by nám to naši voliči asi neodpustili. Dávám návrh na zamítnutí bodu 57. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pane poslanče, návrh jsem zaregistroval, ale ani v tomto případě vám nemohu vyhovět, protože § 108 mluví jasně: "Po skončení rozpravy Sněmovna rozhodne, zda vyslovuje s ratifikací souhlas nebo zda souhlasí s odstoupením od mezinárodní smlouvy, s jejíž ratifikací byl vysloven souhlas; může též rozhodnout, že jednání odročuje." Žádnou jinou možnost nám jednací řád neposkytuje. Takže my po skončení rozpravy rozhodneme o tom, zda souhlasíme s usnesením, nebo nesouhlasíme. Žádnou jinou možnost v tuto chvíli nemáme.

S faktickou poznámkou pan místopředseda Poslanecké sněmovny Filip. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Vážené paní a pánové, já se pokusím najít diplomatické řešení této věci. Já myslím, že je potřeba shody poslaneckých klubů na tom, jestli dojde nebo nedojde k ratifikaci této smlouvy, a nerad bych v mezinárodních vztazích nastolil situaci, kdy je předložena vládou - a teď je jedno, jestli to byla vláda, která to sjednávala před pěti lety, před deseti lety nebo před měsícem, promiňte mi - ale je předložena Poslanecké sněmovně k ratifikaci mezinárodní smlouva, aby neprošla. To by nedělalo žádnou dobrotu.

Takže já navrhuji podle zákona o jednacím řádu odročení projednávání tohoto bodu do 26. června, to je, myslím, den zahájení příští schůze Poslanecké sněmovny. Tam jistě najdeme procesně způsob, jak se s tím vypořádat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane místopředsedo. Zazněl návrh na odročení do 26. června. S tímto návrhem se vypořádáme po skončení obecné rozpravy.

Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Pan poslanec Ferjenčík.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já jsem se chtěl jen ujistit, že správně interpretuji kolegu Luzara prostřednictvím pana předsedajícího. Pokud se nemýlím, on sice provedl detailní rozbor smlouvy, ale jiné smlouvy než té, kterou máme na stole. Jenom jsem se chtěl ujistit o tom, že to, co říkal kolega Kobza, úplně nepřiléhá k bodu, o kterém jednáme. Jestli správně chápu kolegu Luzara, máme nějakou smlouvu z roku 1991, kterou tehdy Československo podepsalo s Austrálií, a teď se zabýváme novou smlouvou mezi námi a Austrálií, a on má námitky vůči té původní smlouvě a chce je řešit v rámci této smlouvy, ale nerozporoval smlouvu současnou jako takovou. Je to tak? (Ano.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji za tento příspěvek. Konstatuji, že je 19 hodin. Podle dohody končí dnešní jednací den Poslanecké sněmovny. Hlasovat bychom stejně podle jednacího řádu neměli.

Takže přerušuji projednávání tohoto bodu. Ještě není ukončena rozprava. To konstatuji pro stenozáznam.

Končím dnešní jednací den s tím, že se Poslanecká sněmovna znovu sejde zítra, ve středu 13. 6., v 9 hodin. Budeme projednávat body z bloku třetího čtení, nejprve pevně zařazený bod 80.

Přeji vám pěkný večer.

 

(Jednání skončilo v 19.01 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.